Nařízení Brusel IIb – Věci manželské a věci rodičovské zodpovědnosti (přepracované znění)

Německo

Obsah zajišťuje
Německo

Čl. 103 odst. 1 písm. a) (první část) – orgány veřejné moci nebo jiné orgány zmocněné k vyhotovení veřejné listiny uvedené v čl. 2 odst. 2 bodě 2 písm. b) a orgány veřejné moci zmocněné k registraci dohody uvedené v čl. 2 odst. 2 bodě 3

Nepoužije se.

V německém právu v současné době neexistují žádné veřejné listiny nebo dohody týkající se rozluky a rozvodu ve smyslu čl. 65 odst. 1, které by měly v Německu závazný právní účinek; neexistují ani žádné veřejné listiny nebo dohody ve věcech rodičovské odpovědnosti ve smyslu čl. 65 odst. 2, které by byly v Německu vykonatelné. Neexistují tedy žádné německé veřejné listiny nebo dohody, které by měly být podle nařízení uznány nebo vykonány v jiném členském státě. Z toho vyplývá, že není třeba určit orgány odpovědné za vyhotovování veřejných listin ve smyslu čl. 2 odst. 2 bodu 2 písm. b) a za registraci dohod ve smyslu čl. 2 odst. 2 bodu 3..

Čl. 103 odst. 1 písm. a) (druhá část) – správní orgány poskytující právní pomoc uvedené v čl. 74 odst. 2

Žádné.

Německý právní systém v současné době neumožňuje žádné bezplatné řízení před správním orgánem ve smyslu čl. 74 odst. 2.

Čl. 103 odst. 1 písm. b) (první část) – soudy příslušné k vydávání osvědčení týkajícího se rozhodnutí uvedené v čl. 36 odst. 1 a soudy a orgány příslušné k vydávání osvědčení týkajícího se veřejné listiny nebo dohody uvedené v článku 66

Soud příslušný k vydání osvědčení o rozhodnutí (čl. 36 odst. 1):

soud, který vydal rozhodnutí.

Soudy nebo orgány příslušné k vydání osvědčení týkajícího se veřejné listiny nebo dohody (článek 66):

žádné.

V německém právu v současné době neexistují žádné veřejné listiny nebo dohody, které by měly být uznány nebo vykonány v jiných členských státech podle článku 65 nařízení. Není proto třeba vydávat osvědčení podle článku 66 ani určovat příslušnost k jejich vydávání.

Čl. 103 odst. 1 písm. b) (druhá část) – soudy příslušné k opravě osvědčení uvedené v čl. 37 odst. 1, čl. 48 odst. 1 a soudy příslušné k vydávání osvědčení o neexistenci nebo omezení vykonatelnosti uvedené v článku 49; soudy a orgány příslušné k opravě osvědčení vydaného podle čl. 66 odst. 1, uvedené v čl. 67 odst. 1

Soud příslušný k opravě (čl. 37 odst. 1 a čl. 48 odst. 1) osvědčení (článek 36 a článek 48) o rozhodnutí: soud, který osvědčení vydal.

Soud příslušný k vydání osvědčení o neexistenci nebo omezení vykonatelnosti osvědčeného rozhodnutí (článek 49): soud, který odložil nebo omezil vykonatelnost rozhodnutí.

Soudy a orgány příslušné k opravě (čl. 67 odst. 1) osvědčení (článek 66) týkající se veřejné listiny nebo dohody: žádné. V německém právu v současné době neexistují žádné veřejné listiny nebo dohody, které by měly být uznány nebo vykonány v jiných členských státech podle článku 65 nařízení. Není tedy třeba vydávat osvědčení podle článku 66, opravovat je podle článku 67 ani určovat, kdo je odpovědný za jejich vydání a opravu.

Čl. 103 odst. 1 písm. c) – soudy příslušné k uznávání rozhodnutí (čl. 30 odst. 3) a k zamítnutí uznání (čl. 40 odst. 2), dále soudy a orgány příslušné k zamítnutí výkonu, opravným prostředkům a k dalším opravným prostředkům uvedené v čl. 58 odst. 1, čl. 61 odst. 2 a článku 62

Soud příslušný k

  • uznání rozhodnutí (čl. 30 odst. 3)
  • zamítnutí uznání (čl. 40 odst. 1)
  • zamítnutí výkonu (čl. 58 odst. 1) z důvodů uvedených v článku 39 ve spojení s články 41, 50, čl. 56 odst. 6, čl. 68 odst. 2 a 3

je

  1. v prvním stupni: soud pro rodinné záležitosti příslušný podle místa obvyklého pobytu osoby, proti níž návrh směřuje, nebo dítěte, jehož se rozhodnutí týká, v době zahájení řízení;
  2. pokud nelze na základě výše uvedených údajů příslušnost určit: soud pro rodinné záležitosti příslušný podle místa, kde vznikl zájem na určení nebo kde se zjistila potřeba péče, v době zahájení řízení;
  3. pokud na základě výše uvedeného stále nelze příslušnost určit: soud, který má rozhodnout (soud pro rodinné záležitosti v Pankowě) v obvodu Kammergericht (vrchního zemského soudu ve spolkové zemi (Land) Berlín).

Pro celý obvod vrchního zemského soudu je v každém případě pro záležitosti uvedené pod písmeny a) a b) příslušný soud pro rodinné záležitosti, v jehož obvodu má vrchní zemský soud sídlo. Tento soud pro rodinné záležitosti má tedy působnost v rámci celého obvodu vrchního zemského soudu. Vlády spolkových zemí (Länder) mají kromě toho pravomoc určit v obvodu vrchního zemského soudu příslušnost jiného soudu pro rodinné záležitosti, nebo pokud je v jedné spolkové zemi (Land) více vrchních zemských soudů, určit, že jeden soud pro rodinné záležitosti bude příslušný v rámci obvodů několika nebo všech vrchních zemských soudů. Nakolik vlády spolkových zemí (Länder) tuto pravomoc využijí, se teprve uvidí.

Pro zamítnutí výkonu (čl. 58 odst. 1) na základě důvodů stanovených v německém vnitrostátním právu o výkonu a schválených podle článku 57

je třeba rozlišovat:

  • podle § 87 odst. 4 FamFGp (zákon o řízení v rodinných věcech a ve věcech nesporných) lze proti rozhodnutí ve vykonávacím řízení ihned podat opravný prostředek, a to u soudu pro rodinné záležitosti, který rozhodnutí vydal, nebo u příslušného odvolacího soudu (vrchního zemského soudu, v jehož obvodu se nachází soud pro rodinné záležitosti, který napadené rozhodnutí vydal),
  • k rozhodnutí o námitce proti způsobu nuceného výkonu rozhodnutí soudním úředníkem podle § 766 ZPO (občanský soudní řád) je příslušný soud pro rodinné záležitosti příslušný k nucenému výkonu tohoto nařízení. Viz informace týkající se čl. 103 odst. 1 písm. d),
  • k podání žaloby proti nařízení výkonu rozhodnutí podle § 767 ZPO (občanský soudní řád) ve věcech nařízení náhrady nákladů řízení (rozhodnutí o nákladech řízení) je příslušný pouze soud, který rozhodoval o návrhu na zamítnutí výkonu rozhodnutí v prvním stupni, nebo soud, který by byl příslušný k rozhodnutí o takovém návrhu (viz výše).

Opravný prostředek (čl. 61 odst. 2) lze podat u soudu pro rodinné záležitosti, jehož rozhodnutí je napadeno, nebo k vrchnímu zemskému soudu příslušnému pro soud pro rodinné záležitosti. K řízení o dalším opravném prostředku (článek 62) je příslušný Spolkový soudní dvůr.

Čl. 103 odst. 1 písm. d) – orgány příslušné pro výkon uvedené v článku 52

Je třeba rozlišovat:

pro nucený výkon nařízení podle kapitoly IV nařízení (EU) 2019/1111, která se týká předávání nebo navracení osob nebo upravuje styk s dítětem, se použijí stejná pravidla příslušnosti jako podle čl. 103 odst. 1 písm. c) pro uznání rozhodnutí, zamítnutí uznání a zamítnutí výkonu rozhodnutí na základě unijního práva,

pro nucený výkon nařízení podle kapitoly IV nařízení (EU) 2019/1111, který se netýká předávání nebo navracení osob ani úpravy styku s dítětem (především rozhodnutí o nákladech řízení), se příslušnost řídí obecnými ustanoveními o výkonu titulů v občanských a obchodních věcech. Informace jsou dostupné na adrese https://e-justice.europa.eu/52/CS/how_to_enforce_a_court_decision?GERMANY&init=true&member=1.

Čl. 103 odst. 1 písm. e) – opravná řízení proti rozhodnutí o návrhu na zamítnutí výkonu uvedená v článcích 61 a 62

Opravný prostředek uvedený v článku 61 je opravný prostředek, který lze podat bezprostředně (sofortige Beschwerde). Dalším opravným prostředkem uvedeným v článku 62 je opravný prostředek týkající se právních otázek (Rechtsbeschwerde).

Čl. 103 odst. 1 písm. f) – názvy, adresy a komunikační prostředky ústředních orgánů určených, aby byly nápomocny při uplatňování nařízení ve věcech rodičovské odpovědnosti. V případě, že byl určen více než jeden ústřední orgán, je třeba uvést místní a věcnou příslušnost každého ústředního orgánu, jak je uvedeno v článku 76.

Ústředním orgánem uvedeným v článku 76 je Spolkový justiční úřad (Bundesamt für Justiz).

Jeho adresa pro doručování je:

Bundesamt für Justiz

Unit II 3

53094 Bonn.

Úřad lze kontaktovat telefonicky, faxem nebo e-mailem:

Telefon: +49 228 99 410-5212

Fax: +49 228 410-5401

E-mail: int.sorgerecht@bfj.bund.de.

Čl. 103 odst. 1 písm. g) – případně kategorie blízkých příbuzných, kromě rodičů, do jejichž péče může být dítě umístěno na území členského státu bez předchozího souhlasu tohoto členského státu, jak je uvedeno v článku 82

Neexistují.

Německo nevyužilo možnosti podle článku 82 vyloučit určité kategorie blízkých příbuzných z povinnosti získat souhlas s přeshraničním umístěním dětí v Německu.

Čl. 103 odst. 1 písm. h) – úřední jazyky orgánů Evropské unie jiné než vlastní jazyk členského státu, ve kterých přijímá sdělení ústředním orgánům, jak je uvedeno v čl. 91 odst. 3

Vedle němčiny i angličtina.

Čl. 103 odst. 1 písm. i) – jazyky přípustné pro překlady žádostí a doprovodných dokumentů zaslaných podle článků 80, 81 a 82 a prázdných textových polí osvědčení podle čl. 91 odst. 2

Němčina.

Poslední aktualizace: 02/04/2024

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.