Nařízení Brusel IIb – Věci manželské a věci rodičovské zodpovědnosti (přepracované znění)

---

Čl. 103 odst. 1 písm. a) (první část) – orgány veřejné moci nebo jiné orgány zmocněné k vyhotovení veřejné listiny uvedené v čl. 2 odst. 2 bodě 2 písm. b) a orgány veřejné moci zmocněné k registraci dohody uvedené v čl. 2 odst. 2 bodě 3

Za okolností stanovených v článku 325 zákona o notářích (Notariāta likums) je notář (zvērināts notārs) oprávněn manželství rozvést a vydat osvědčení o rozvodu.

Zákon o notářích a jeho anglický překlad jsou k dispozici na adrese Notariāta likums (likumi.lv).

Čl. 103 odst. 1 písm. a) (druhá část) – správní orgány poskytující právní pomoc uvedené v čl. 74 odst. 2

Správa právní pomoci (Juridiskās palīdzības administrācija).

Čl. 103 odst. 1 písm. b) (první část) – soudy příslušné k vydávání osvědčení týkajícího se rozhodnutí uvedené v čl. 36 odst. 1 a soudy a orgány příslušné k vydávání osvědčení týkajícího se veřejné listiny nebo dohody uvedené v článku 66

Osvědčení o rozhodnutí podle čl. 36 odst. 1 písm. a) nařízení vydává soud, který vydal dané rozhodnutí.

Osvědčení o rozhodnutí podle čl. 36 odst. 1 písm. b) nařízení vydává soud, který vydal dané rozhodnutí. Pokud rozhodnutí vydal soud pro rodinné záležitosti (bāriņtiesa) podle čl. 1 odst. 2 písm. b), c), d) nebo e), vydá příslušné osvědčení podle čl. 36 odst. 1 písm. b) soud pro rodinné záležitosti, který dané rozhodnutí vydal.

Osvědčení o rozhodnutí podle čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení vydává městský soud v Rize (Rīgas pilsētas tiesa).

Osvědčení týkající se veřejné listiny ve věcech manželských podle čl. 66 odst. 1 písm. a) nařízení vydává notář.

Čl. 103 odst. 1 písm. b) (druhá část) – soudy příslušné k opravě osvědčení uvedené v čl. 37 odst. 1, čl. 48 odst. 1 a soudy příslušné k vydávání osvědčení o neexistenci nebo omezení vykonatelnosti uvedené v článku 49; soudy a orgány příslušné k opravě osvědčení vydaného podle čl. 66 odst. 1, uvedené v čl. 67 odst. 1

K opravě osvědčení podle článku 37 nařízení je příslušný soud, který vydal rozhodnutí o jeho opravě.

K opravě nebo zrušení osvědčení podle čl. 48 odst. 1 nařízení je příslušný soud, který vydal rozhodnutí o jeho opravě nebo zrušení.

Soudem příslušným k vydání osvědčení o neexistenci nebo omezení vykonatelnosti ve smyslu článku 49 nařízení je soud, který vydal rozhodnutí o jeho vydání.

Čl. 103 odst. 1 písm. c) – soudy příslušné k uznávání rozhodnutí (čl. 30 odst. 3) a k zamítnutí uznání (čl. 40 odst. 2), dále soudy a orgány příslušné k zamítnutí výkonu, opravným prostředkům a k dalším opravným prostředkům uvedené v čl. 58 odst. 1, čl. 61 odst. 2 a článku 62

Příslušným soudem podle čl. 30 odst. 3, čl. 40 odst. 2 a čl. 58 odst. 1 nařízení je okresní (městský) soud (rajona (pilsētas) tiesa), v jehož obvodu se nachází místo výkonu rozhodnutí nebo ohlášené bydliště (deklarētā dzīvesvieta) žalovaného, nebo pokud takové místo neexistuje, bydliště (dzīvesvieta) nebo registrované místo podnikání (juridiskā adrese) žalovaného.

Rozhodnutí soudu prvního stupně o uznání rozhodnutí zahraničního soudu může být napadeno podáním vedlejší stížnosti (blakus sūdzība). Dodatečná stížnost musí být podána u soudu, který vydal dané rozhodnutí, a adresována příslušnému odvolacímu soudu. Rozhodnutí odvolacího soudu o dodatečné stížnosti však může být napadeno podáním dodatečné stížnosti u Nejvyššího soudu (Augstākā tiesa).

Rozhodnutí soudu prvního stupně o zamítnutí uznání nebo výkonu rozhodnutí zahraničního soudu může být napadeno podáním dodatečné stížnosti. Dodatečná stížnost musí být podána u soudu, který vydal dané rozhodnutí, a musí být adresována příslušnému odvolacímu soudu (článek 61 nařízení).

Rozhodnutí krajského soudu (apgabaltiesa), kterým se uznává rozhodnutí zahraničního soudu, může být napadeno pouze podáním dodatečné stížnosti u Nejvyššího soudu (článek 62 nařízení).

Čl. 103 odst. 1 písm. d) – orgány příslušné pro výkon uvedené v článku 52

Oprávnění soudní exekutoři

Čl. 103 odst. 1 písm. e) – opravná řízení proti rozhodnutí o návrhu na zamítnutí výkonu uvedená v článcích 61 a 62

Příslušným soudem podle článku 61 nařízení je příslušný odvolací soud. Dodatečná stížnost musí být podána u soudu, který vydal dotčené rozhodnutí, ale musí být adresována příslušnému odvolacímu soudu.

Rozhodnutí krajského soudu, kterým se uznává rozhodnutí zahraničního soudu, může být napadeno pouze podáním dodatečné stížnosti u Nejvyššího soudu (článek 62 nařízení). Dodatečná stížnost musí být podána u krajského soudu, který vydal rozhodnutí, které je předmětem odvolání, ale musí být adresována příslušnému kasačnímu soudu (kasācijas instances tiesa).

V případě článků 61 a 62 nařízení lze dodatečnou stížnost podat do deseti dnů ode dne vydání rozhodnutí. Účastník řízení, kterému bylo zasláno soudní rozhodnutí podle čl. 56 odst. 2 občanského soudního řádu (Civilprocesa likums) (tj. osoba, jejíž bydliště nebo místo pobytu se nenachází v Lotyšsku), může podat dodatečnou stížnost do patnácti dnů ode dne vydání opisu rozhodnutí.

Je-li podána vedlejší stížnost, musí být uhrazena jistota ve výši 70 EUR.

Dodatečná stížnost je přezkoumána v písemném řízení. Soud oznámí účastníkům řízení datum, kdy bude dodatečná stížnost projednána. Kopie rozhodnutí se účastníkům řízení doručí do tří dnů ode dne přezkoumání dodatečné stížnosti. Proti rozhodnutí o dodatečné stížnosti nelze podat odvolání a nabývá účinnosti okamžikem přijetí.

Postup pro podání a přezkoumání dodatečné stížnosti je stanoven v kapitole 55 občanského soudního řádu.

Čl. 103 odst. 1 písm. f) – názvy, adresy a komunikační prostředky ústředních orgánů určených, aby byly nápomocny při uplatňování nařízení ve věcech rodičovské odpovědnosti. V případě, že byl určen více než jeden ústřední orgán, je třeba uvést místní a věcnou příslušnost každého ústředního orgánu, jak je uvedeno v článku 76.

Ústředním orgánem podle nařízení je:

Ministerstvo spravedlnosti Lotyšské republiky (Latvijas Republikas Tieslietu ministrija)

Brīvības bulvāris 36, Riga, LV-1536

E-mail: pasts@tm.gov.lv

Tel. č.: +371 67036802

Čl. 103 odst. 1 písm. g) – případně kategorie blízkých příbuzných, kromě rodičů, do jejichž péče může být dítě umístěno na území členského státu bez předchozího souhlasu tohoto členského státu, jak je uvedeno v článku 82

V lotyšském právním rámci je zpravidla vyžadován souhlas pro umístění dítěte k některému z příbuzných dítěte, k osobám, s nimiž má dítě blízký vztah, nebo k jiným osobám. Je však stanovena výjimka, pokud jde o dobu trvání umístění. Podle článku 45¹ zákona o ochraně práv dětí (Bērnu tiesību aizsardzības likums) totiž rodiče mohou v Lotyšsku svěřit dítě do péče jiné osoby, a to na dobu nepřesahující tři měsíce. Za takových okolností musí jeden z rodičů vyhotovit plnou moc, v níž upřesní, v jakém rozsahu rodiče udělují druhé osobě pravomoc zastupovat nejlepší zájmy dítěte.

Tato podmínka se vztahuje pouze na děti v péči rodičů a na případy, kdy je dítě umístěno do péče jiné osoby po dobu nejvýše tří měsíců.

Čl. 103 odst. 1 písm. h) – úřední jazyky orgánů Evropské unie jiné než vlastní jazyk členského státu, ve kterých přijímá sdělení ústředním orgánům, jak je uvedeno v čl. 91 odst. 3

Komunikačními jazyky jsou lotyština a angličtina.

Čl. 103 odst. 1 písm. i) – jazyky přípustné pro překlady žádostí a doprovodných dokumentů zaslaných podle článků 80, 81 a 82 a prázdných textových polí osvědčení podle čl. 91 odst. 2

K žádostem uvedeným v čl. 80 odst. 1 a 2 a ke všem průvodním dokumentům je přiložen překlad do lotyštiny.

Překlad do lotyštiny je přiložen k žádosti uvedené v čl. 81 odst. 1 a k veškerým průvodním dokumentům.

Překlad do lotyštiny je přiložen k žádosti uvedené v čl. 82 odst. 1 a k veškerým průvodním dokumentům.

Prázdná textová pole osvědčení musí být přeložena do lotyštiny.