Dopad onemocnění COVID-19 na občanské a insolvenční věci

1 Dopad onemocnění Covid-19 na občanskoprávní řízení

1.1 Lhůty v občanskoprávním řízení

Polské zvláštní právní předpisy stanoví mimo jiné odklad dosud nezapočatých a zastavení běhu započatých:

• promlčecích lhůt pro výkon soudních rozhodnutí,
• hůt v řízeních a lhůt pro úkony soudu v soudních řízeních, včetně vykonávacích řízení.

1.2 Soudní organizace a soudnictví

Byla přijata mimo jiné tato zvláštní opatření ke zmírnění negativních důsledků pandemie COVID-19.

Bylo umožněno předávání věcí mezi polskými soudy (justičním orgánem a po vymezenou dobu v naléhavých věcech vymezených zvláštními právními předpisy týkajícími se zmírnění dopadu pandemie COVID-19 na polskou soustavu soudů).

Kategorie naléhavých věcí je definována takto:

1. Řízení týkající se nezletilých osob, včetně:

• řízení o zbavení rodičovské odpovědnosti k dítěti nebo péče o dítě,
• řízení týkající se umístění nezletilého cizince do péče a vzdělávací instituce,
• řízení o zřízení opatrovníka pro zastupování zájmů nezletilé osoby v soudním řízení,
• řízení týkající se umístění nebo prodloužení pobytu mladistvého v domově mládeže,
• řízení o výkonu rozhodnutí zahrnující nezletilé osoby.

2. Řízení týkající se duševně nemocných a nezpůsobilých osob

Předseda každého příslušného polského soudu může nařídit, aby byla jakákoliv věc považována za naléhavou, pokud by nerozhodnutí ve věci samé:

• mohlo způsobit nebezpečí pro život nebo zdraví lidí nebo zvířat,
• mohlo způsobit vážné poškození veřejného zájmu,
• mohlo způsobit bezprostřední a nenapravitelné materiální škody a
• je-li naléhavé rozhodnutí v této věci nutné v zájmu spravedlnosti.

Přidělování soudců k jiným soudům se zjednodušilo. Rozhodnutí v tomto ohledu přijímají justiční orgány v souladu se zásadou nezávislosti soudců a na dobu předem stanovenou. Tyto postupy umožní poskytnout podporu soudům, které se potýkají s větším náporem věcí.

V některých případech je rovněž možné přerušit a odložit řízení.

1.3 Justiční spolupráce EU

Zaměstnanci ministerstva spravedlnosti, kteří pracují v ústředním orgánu, vykonávají práci z domova.

Veškerá sdělení určená polskému ministerstvu spravedlnosti jako ústřednímu orgánu (včetně doručování písemností a dokazování) nebo polskému kontaktnímu místu EJS musí být zasílána elektronickými prostředky s nezbytnými přílohami ve formě oskenovaných kopií.

2 Opatření týkající se platební neschopnosti přijatá nebo plánovaná k přijetí v členských státech po vypuknutí pandemie

2.1 Důležitá opatření v případě platební neschopnosti a související opatření, která mají dopad na smlouvy

2.1.1 Pozastavení týkající se platební neschopnosti

2.1.1.1 Pozastavení povinnosti podat insolvenční návrh (dlužníci)

Počínaje dnem 18. dubna 2020 byla na celou dobu trvání rizika pandemie pozastavena povinnost dlužníka podat insolvenční návrh (je-li COVID-19 přímým důvodem platební neschopnosti).

2.1.1.2 Ochrana dlužníků, pokud jde o podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení ze strany věřitelů

-

2.1.2 Pozastavení možnosti vymáhat pohledávku a pozastavení možnosti ukončit smlouvu

2.1.2.1 Obecná / zvláštní moratoria na vymáhání pohledávek / vymáhání určitých druhů pohledávek

-

2.1.2.2 Pozastavení možnosti ukončit smlouvu (obecné / zvláštní smlouvy)

-

2.2 Pozastavení činnosti civilních soudů, včetně insolvenčních, a pozastavení řízení

Insolvenční řízení byla od 16. května 2020 do 5. září 2020 kvalifikována jako „naléhavé věci“.

K žádnému obecnému pozastavení insolvenčního soudu nedošlo, přestože mnoho jednání bylo zrušeno.

Jednání jsou vedena on-line, ledaže osobní dostavení se k soudu pro účastníky nepředstavuje mimořádné nebezpečí.

2.3 Další opatření v případě platební neschopnosti (týkající se např. vylučovacích žalob, plánů reorganizace, neformálních dohod atd.)

Postupy restrukturalizace zahrnuté v zákoně o restrukturalizaci obsahují řešení, která zvažují jak zájmy dlužníků, tak i věřitelů a slouží na jedné straně k zachování existence dlužníka a na druhé straně k co nejefektivnějšímu uspokojení věřitelů. Proto by se ze své podstaty neměly považovat pro dlužníky za škodlivé.

Dne 24. června 2020 vstoupil v platnost nový postup restrukturalizace (zjednodušený postup restrukturalizace). Dlužníkům umožňuje zahájit restrukturalizační proces bez soudního schválení, aby mohli rychle a účinně jednat, pokud se objeví pravděpodobnost platební neschopnosti. Zahájení tohoto postupu způsobuje obecné přerušení vymáhání pohledávek.

2.4 Související opatření, která se netýkají případů platební neschopnosti (odložení plateb, bankovní úvěry, sociální zabezpečení, zdravotní pojištění, dotace pro podniky)

V rámci nového „protikrizového štítu“ lze státní podporu poskytnout podnikateli v obtížné ekonomické situaci (riziko platební neschopnosti), který splňuje kritéria pro podnikatele, jemuž hrozí platební neschopnost (čl. 141 odst. 2 zákona o restrukturalizaci), nebo se ocitne v platební neschopnosti (článek 11 zákona o úpadku), který rovněž splňuje další kritéria.

Po celou dobu trvání rizika pandemie je vyloučena možnost vystěhování fyzické osoby z obydlí.