Dopad onemocnění COVID-19 na občanské a insolvenční věci

Portugalsko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Dopad onemocnění Covid-19 na občanskoprávní řízení

1.1 Lhůty v občanskoprávním řízení

Nouzový stav byl vyhlášen v období mezi 19. březnem 2020 a 2. květnem 2020

Nejdůležitější právní předpisy přijaté v daném období jsou tyto:

  • Nařízení 14-A/2020
  • Nařízení 17-A/2020
  • Nařízení 2-A/20
  • Nařízení 2-B/20
  • Zákon 1-A/20 a novely
  • Zákonné nařízení 10-A/20 a novely

Následoval kalamitní stav vyhlášený v období mezi 3. květnem 2020 a 30. červnem 2020

Nejdůležitější právní předpisy přijaté v daném období jsou tyto:

  • Usnesení 33-A/20
  • Usnesení 33-C/20
  • Usnesení 38/20
  • Usnesení 40-A/20
  • Usnesení 43-B/20
  • Usnesení 51-A/20
  • Zákon 1-A/20 a novely
  • Zákonné nařízení 10-A/20 a novely

Nouzový stav byl znovu vyhlášen v období mezi 15. říjnem 2020 a 8. listopadem 2020

Nejdůležitější právní předpisy přijaté v daném období jsou tyto:

  • Usnesení 88-A/20
  • Usnesení 92-A/20
  • Usnesení 96-B/20

Následoval kalamitní stav vyhlášený v období mezi 9. listopadem 2020 a 30. dubnem 2021

Nejdůležitější právní předpisy přijaté v daném období jsou tyto:

  • Nařízení 51-U/20
  • Nařízení 59-A/20
  • Nařízení 61-A/20
  • Nařízení 66-A/20
  • Nařízení 59-A/20
  • Nařízení 6-A/21
  • Nařízení 6-B/21
  • Nařízení 9-A/21
  • Nařízení 11-A/21
  • Nařízení 21-A/21
  • Nařízení 25-A/21
  • Nařízení 31-A/21
  • Nařízení 41-A/21

Důsledky pro režim procesních lhůt

V souladu s článkem 7 zákona č. 1-A/20 v konsolidovaném znění byl právní režim procesních podmínek a lhůt během nouzového i kalamitního stavu následující:

  • V soudních řízeních, která nejsou naléhavá, neplynou lhůty během období, jehož konec bude stanoven zákonným nařízením.
  • Naléhavá soudní řízení probíhají bez zásahu do lhůt nebo úkonů.
  • Běh promlčecích a prekluzívních lhůt se zastavil.
  • Je pozastaveno vystěhování nájemníků a vymáhání hypoték v oblasti rezidenčního bydlení.
  • Lhůty stanovené pro dlužníky pro podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení neplynou.
  • Jsou přerušena vykonávací řízení, včetně exekučních opatření, pokud to nezpůsobí nenapravitelnou škodu nebo neohrozí živobytí věřitele.
  • Článek 15 zákonného nařízení č. 10-A/20 stanoví, že v případě uzavření soudu v důsledku pandemie v určité oblasti, na základě rozhodnutí orgánů, neplynou procesní lhůty (k tomu došlo jen v několika případech a po omezenou dobu).
  • Pozastavení běhu procesních lhůt skončilo 3. června 2020 (článek 8 zákona 16/2020, který ruší článek 7 zákona 1-A/2020).
  • Pokud jde o doručování písemností, bylo upuštěno od potvrzování podpisem přijetí písemnosti adresátem a bylo nahrazeno jinými vhodnými způsoby prokázání totožnosti a vyznačením data, kdy k doručení došlo (zákon 10/2020).
  • Původně nařízené pozastavení uplatňování procesních podmínek a lhůt skončilo 3. června 2020 (článek 8 zákona 16/2020, který ruší článek 7 zákona 1-A/2020).
  • Zákon č. 4-B/2021 následně stanovil nové období, během něhož byl pozastaven běh procesních lhůt, a to se stejným právním režimem, jako byl ten předchozí, na základě článku 6-B doplněného do zákona č. 1-A/20.
  • Pozastavení běhu procesních lhůt skončilo dne 6. dubna 2021 v souladu se zákonem č. 13-B/2021.
  • Výjimečný a dočasný procesní režim stanovený v článku 6 E zákona 1-A/2020, v platném znění, který zejména umožňuje konání soudních jednání prostřednictvím komunikace na dálku, jak je stanoveno v uvedeném zákoně, je k tomuto datu (květen 2021) zachován.

Zákon 1-A/2020 (o reakci na epidemiologickou situaci způsobenou koronavirem) ve svém posledním konsolidovaném znění je k dispozici na adrese:

http://www.pgdlisboa.pt/leis/lei_mostra_articulado.php?nid=3268&tabela=leis&so_miolo

1.2 Soudní organizace a soudnictví

Během nouzového stavu

Hlavní mechanismy přijaté pro účely organizace a řízení soudnictví byly tyto:

  • pohotovostní plány vypracované předsedou jednotlivého soudů,
  • odstupňované služby s fyzickou přítomností pro naléhavé věci stanovené předsedou každého soudu,
  • virtuální soudní síně u všech soudů (prvního stupně, druhého stupně a nejvyššího soudu) umožňující konat veškerá jednání prostřednictvím komunikace na dálku,
  • elektronický podpis rozsudků prostřednictvím systému správy případů,
  • v případě rozsudků soudních senátů může být podpis jiných soudců nahrazen prohlášením soudce zpravodaje potvrzujícím hlasování o souhlasu ostatních soudců (článek 15 zákonného nařízení č. 10-A/20),
  • přístup prostřednictvím VPN (virtuální privátní síť) do systému správy případů,
  • provádění procesních úkonů prostřednictvím telekonference/videokonference,
  • použití elektronické pošty namísto telefonu pro žádosti o informace od soudů,
  • práce na dálku kdykoli to povaha práce umožňuje.

Důsledky nouzového stavu pro soudní činnost a přidělování věcí

Soudci vykonávají svou běžnou práci na dálku, odkud mají přístup k systému řízení případů, a jsou připraveni dostavit se osobně k soudu, je-li to nutné z důvodu výkonu služby.

Nikdy nedošlo k přerušení, pokud jde o přidělování naléhavých a nenaléhavých řízení u soudů prvního stupně.

Soudům druhého stupně a Nejvyššímu soudu byla do 15. dubna 2020 přidělována pouze naléhavá řízení. Od 16. dubna 2020 jsou přidělována všechna řízení, tj. naléhavá a i nenaléhavá.

Naléhavé úkony a řízení, v nichž jsou v sázce základní práva, mohou být prováděny s fyzickou přítomností (naléhavá ochrana dětí, procesní úkony a soudní řízení s uvězněnými obviněnými) nebo na dálku prostřednictvím virtuálních soudních síní.

Soudní řízení a procesní úkony, které nejsou naléhavé, byly během nouzového stavu odročeny, s výjimkou případů, kdy soudci považují za nutné konat jednání, a sice s cílem zabránit nenapravitelným škodám, nebo v případech, kdy se všechny strany dohodnou na využití telekonference nebo videokonference / virtuálních soudních síní.

Rozsudky v nenaléhavých věcech mohou být vyneseny, pokud se všechny strany dohodnou na tom, že další šetření ze strany soudu není nutné.

Úkony a řízení konané s fyzickou přítomností se uskutečňují v odpovídajících místnostech, které byly zprovozněny v každém okresním soudu, s ochranným a dezinfekčním materiálem. Počet zúčastněných upraví soudce na základě limitů doporučených zdravotnickými orgány.

Není doporučováno dostavit se na soud, pokud nejde o osoby, které jsou předvolány. V takovém případě se podle článku 14 zákona 10-A/20 uvádí, že předložení lékařského potvrzení o karanténě se považuje za vyšší moc.

Portugalská Nejvyšší soudní rada zdůraznila, že během nouzového stavu musí soudy zůstat konečným garantem základních práv.

Během kalamitního stavu:

Hlavními přijatými nástroji soudní organizace byly:

  • postupné rušení omezujících opatření v souladu s usnesením Rady ministrů č. 33-C/20,
  • přijetí dokumentu Opatření ke snížení rizika přenosu viru u soudu (Medidas para reduzir o risco de transmissão do vírus nos tribunais)“, který společně vypracovaly Nejvyšší soudní rada, Generální ředitelství pro správu justice, Nejvyšší státní zastupitelství, Vrchní rada správních a daňových soudů a Generální ředitelství pro zdraví,
  • každý soud prvního stupně, každý soud druhého stupně, Nejvyšší soudní dvůr a Vysoká soudní rada přijaly pracovní rozvrhy, které stanoví střídání práce s fyzickou přítomností a práce na dálku, aniž by tím byla dotčena podpůrná opatření pro rodiny, která využívají určití pracovníci, a povinná práce na dálku pro soudce a soudní zaměstnance, kteří patří do rizikových skupin.

Vysoká soudní rada schválila následující usnesení s cílem zajistit stabilitu lidských zdrojů u soudů prvního stupně a vyrovnat se s pracovní zátěží, která bude následovat po ukončení pozastavení běhu lhůt:

  • prodloužení funkčního období předsedů soudů prvního stupně do 31. prosince 2020,
  • omezení a dočasné pozastavení každoroční mobility soudců (movimentação anual de juízes) za účelem stabilizace lidských zdrojů a řídících orgánů u soudů prvního stupně – (usnesení ze dne 28. dubna 2020 a 5. května 2020).

Praktické informace o fungování vnitrostátních soudů během nouzového a kalamitního stavu a v době postupného rušení omezujících opatření jsou k dispozici na internetových stránkách Nejvyšší soudní rady.

1.3 Justiční spolupráce EU

Během nouzového stavu:

  • tým kontaktního místa evropské justiční sítě (EJS) pro občanskoprávní věci pracuje z domova, zpracovává všechny žádosti o spolupráci a informace co nejrychleji, bez ohledu na pozastavení lhůt pro soudní řízení,
  • tým má vzdálený přístup ke spisům prostřednictvím VPN (virtuální privátní síť),
  • každý člen týmu se může dostavit na pracoviště, kdykoli je to zapotřebí, nebo v naléhavých případech,
  • v případech týkajících se justiční spolupráce je třeba upřednostnit komunikaci elektronickou poštou na adresu correio@redecivil.mj.pt.

Během kalamitního stavu a v době současného postupného rušení omezujících opatření:

  • tým kontaktních míst pracuje na základě rotace, která kombinuje práci na dálku a fyzickou přítomnost na pracovišti, čímž je zajištěno, že v místě pracoviště je vždy přítomen alespoň jeden člen týmu,
  • kontaktní místo spadá služebně pod Vysokou soudní radu a řídí se „Opatřeními ke snížení rizika přenosu viru u soudu“, která byla přijata s cílem postupného rušení omezujících opatření.

Dopady koronavirové pandemie na objem žádostí o spolupráci a žádostí o informace vyřizovaných kontaktním místem

  • Ve srovnání s rokem 2019 zůstal celkový počet žádostí o pomoc, které kontaktnímu místu zaslaly soudy a další orgány v roce 2020, relativně konstantní; navzdory koronavirové pandemii obdrželo kontaktní místo v roce 2020 pouze o devět žádostí méně než v roce 2019. Pohlédneme-li však na jednotlivé sítě spolupráce, jichž je Portugalsko členem, zvlášť, ukazuje se, že v případě EJS pro občanskoprávní věci došlo k mírnému poklesu počtu žádostí, u sítě IberRede k výraznějšímu poklesu počtu žádostí a v případě justiční sítě CPLP počet žádostí naopak vzrostl.
  • Během nouzového a kalamitního stavu a v době postupného rušení omezujících opatření kontaktní místo reagovalo na všechny obdržené žádosti o spolupráci a žádosti o informace, aniž by byly změněny nebo pozastaveny lhůty stanovené pro odpověď.

Celkový počet žádosti o spolupráci a žádostí o informace v roce 2020: 356

Rozdělené takto:

  • EJS pro občanskoprávní věci, 287
  • IberRede, 4
  • Justiční síť CPLP, 65

Celkový počet žádosti o spolupráci a žádostí o informace v roce 2019: 365

Rozdělené takto:

  • EJS pro občanskoprávní věci, 328
  • IberRede, 19
  • Justiční síť CPLP, 17.

Statistické informace o činnosti kontaktního místa jsou k dispozici na adrese https://www.redecivil.csm.org.pt/relatorios-anuais/

2 Opatření týkající se platební neschopnosti přijatá nebo plánovaná k přijetí v členských státech po vypuknutí pandemie

2.1 Důležitá opatření v případě platební neschopnosti a související opatření, která mají dopad na smlouvy

Níže je uvedena společná odpověď na otázky 2.1 a 2.2.

2.1.1 Pozastavení týkající se platební neschopnosti

2.1.1.1 Pozastavení povinnosti podat insolvenční návrh (dlužníci)
2.1.1.2 Ochrana dlužníků, pokud jde o podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení ze strany věřitelů

2.1.2 Pozastavení možnosti vymáhat pohledávku a pozastavení možnosti ukončit smlouvu

2.1.2.1 Obecná / zvláštní moratoria na vymáhání pohledávek / vymáhání určitých druhů pohledávek
2.1.2.2 Pozastavení možnosti ukončit smlouvu (obecné / zvláštní smlouvy)

2.2 Pozastavení činnosti civilních soudů, včetně insolvenčních, a pozastavení řízení

Společná odpověď na otázky 2.1 a 2.2.

Podle článku 6 E zákona č. 1/A/2020 (k dispozici v platném znění, ve znění 12. změny podle zákona č. 13-B/2021) je zachován výjimečný a dočasný procesní režim, podle něhož je pozastaven běh těchto lhůt:

  • lhůta pro podání návrhu na prohlášení úpadku dlužníka stanovená v čl. 18 odst. 1 zákoníku o insolvenci a ozdravení podniků (Código da Insolvência e da Recuperação de Empresas), ve znění schváleném v příloze zákonného nařízení č. 53/2004;
  • lhůta pro úkony, které mají být učiněny v rámci exekučního nebo insolvenčního řízení v souvislosti se soudním předáním rodinného obydlí,
  • promlčecí a prekluzivní lhůty týkající se výše uvedeného exekučního nebo insolvenčního řízení,
  • v případech, kdy úkony, které mají být učiněny během exekučního nebo insolvenčního řízení a které se týkají prodeje a soudního předání nemovitosti, mohou ohrozit živobytí povinného nebo osoby, u níž byl prohlášen úpadek, mohou tyto osoby požadovat pozastavení běhu předmětných úkonů za předpokladu, že se tím vážně neohrozí živobytí oprávněného nebo věřitelů dlužníka ani nezpůsobí nenapravitelná škoda, přičemž soud o věci rozhodne ve lhůtě 10 dnů po vyslechnutí protistrany,
  • pozastavení promlčecích a prekluzivních lhůt má přednost před jakýmikoli pravidly, jež stanoví povinné maximální promlčecí nebo prekluzivní lhůty, které se prodlužují o dobu odpovídající trvání pozastavení.

2.3 Další opatření v případě platební neschopnosti (týkající se např. vylučovacích žalob, plánů reorganizace, neformálních dohod atd.)

Níže je uvedena společná odpověď na otázky 2.3 a 2.4.

2.4 Související opatření, která se netýkají případů platební neschopnosti (odložení plateb, bankovní úvěry, sociální zabezpečení, zdravotní pojištění, dotace pro podniky)

Společná odpověď na otázky 2.3 a 2.4.

Byl vytvořen nový mimořádný postup na podporu životaschopnosti podniků (processo extraordinário de viabilização de empresas, PEVE) – viz zákon č. 75/2020 a usnesení Rady ministrů 41/2020 k dispozici na:

https://dre.pt/pesquisa/-/search/149861977/details/maximized

https://dre.pt/pesquisa/-/search/135391594/details/maximized

Zákon 75/2020:

  • zavádí výjimečný a dočasný režim pro prodloužení lhůty pro dokončení jednání zahájených za účelem schválení ozdravného plánu nebo dohody o vyrovnání, jakož i poskytnutí času na přizpůsobení navrhovaného insolvenčního plánu, v souvislosti s pandemií COVID-19,
  • rozšiřuje výhodu stanovenou v čl. 17-H odst. 2 zákoníku o insolvenci a ozdravení podniků (CIRE), ve znění schváleném v příloze zákonného nařízení č. 53/2004, na partnery, akcionáře nebo jiné osoby, které mají s podnikem zvláštní spojení a které financují její činnost během zvláštního revitalizačního postupu (Processo Especial de Revitalização (PER)),
  • stanoví uplatňování mimosoudního režimu pro ozdravení podniků (Regime Extrajudicial de Recuperação de Empresas, RERE), schváleného zákonem č. 8/2018, na podniky, které jsou v současnosti v platební neschopnosti v důsledku pandemie COVID-19,
  • vytváří mimořádný postup na podporu životaschopnosti podniků postižených hospodářskou krizí v důsledku pandemie COVID-19,
  • stanoví povinné částečné rozdělení ve všech projednávaných insolvenčních řízeních, existuje-li produkt vypořádání ve výši 10 000,00 EUR nebo větší,
  • stanoví, že se má upřednostnit vyřizování žádostí o uvolnění jistot nebo záruk poskytovaných v souvislosti s insolvenčním řízením, zvláštním revitalizačním postupem nebo zvláštním postupem podle dohody o vyrovnání.

Závěrečná poznámka:

I když byly tyto informace shromážděny pečlivě, nezbavují povinnosti konzultovat ustanovení platných právních předpisů a novel. S ohledem na čl. 5 odst. 2 písm. c) rozhodnutí 2001/470/ES nejsou tyto informace pro portugalskou Vysokou soudní radu, soudy ani pro kontaktní místo závazné.

Poslední aktualizace: 21/10/2021

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.