Evropský příkaz k obstavení účtů

---

čl. 50 odst. 1 písm. a) – soudy příslušné pro vydání příkazu k obstavení

Soudy příslušnými pro vydání příkazu k obstavení účtu podle čl. 6 odst. 4 nařízení jsou soudy Chorvatské republiky, jež jsou příslušné rozhodovat ve věci samé v souladu s ustanoveními zákona o soudech (Zakon o sudovima) (Úřední věstník Chorvatské republiky (Narodne novine, dále jen „NN“) č. 28/13, 33/15, 82/15 a 82/16), občanského soudního řádu (Zakon o parničnom postupku) (NN č. 53/1991, 91/1992, 112/1999, 129/2000, 88/2001, 117/2003, 88/2005, 2/2007, 96/2008, 84/2008, 123/2008, 57/2011, 25/2013 a 89/2014), jakož i dalších zvláštních předpisů. V Chorvatské republice se jedná o městské (općinski) nebo obchodní (trgovački) soudy, kde probíhá řízení v prvním stupni.

čl. 50 odst. 1 písm. b) – orgán určený jako příslušný pro získání informací o účtu

Orgán odpovědný za získávání potřebných informací o účtu či účtech dlužníka podle článku 14 nařízení je:

Finanční úřad (Financijska agencija)

Ulica grada Vukovara 70, 10000 Záhřeb, Chorvatsko

bezplatná telefonní linka: +385 08000080

e-mailová adresa: info@fina.hr

čl. 50 odst. 1 písm. c) – postupy získávání dostupných informací o účtu

Informace o účtu podle čl. 14 odst. 5 nařízení se získávají prostřednictvím orgánu pro informace, který obdrží přístup k příslušným informacím v případě, že těmito informacemi disponují orgány veřejné moci nebo správní orgány a jsou uvedeny v rejstřících nebo jinde (čl. 14 odst. 5 písm. b) nařízení).

čl. 50 odst. 1 písm. d) – soudy, u nichž se podává odvolání proti odmítnutí vydat příkaz k obstavení

Soudem příslušným vydat rozhodnutí o opravném prostředku podle článku 21 nařízení, který věřitel předložil soudu prvního stupně proti rozhodnutí, kterým se v plném rozsahu nebo částečně zamítá žádost věřitele o vydání příkazu k obstavení účtu, je soud vyššího stupně, jenž má pravomoc rozhodovat o opravném prostředku proti rozhodnutí, kterým se zamítá návrh na složení jistoty (okresní soudy (županijski sudovi) nebo Nejvyšší obchodní soud Chorvatské republiky (Visoki trgovački sud Republike Hrvatske) – články 34a a 34c občanského soudního řádu, NN č. 53/91, 91/92, 58/93, 112/99, 88/01, 117/03, 88/05, 02/07, 84/08, 123/08, 57/11, 148/11, 25/13 a 89/14, ve spojení s čl. 21 odst. 1 zákona o výkonu rozhodnutí (Ovršni zakon)) – odkaz: https://narodne-novine.nn.hr/.

Pokud tudíž městský soud žádost o vydání příkazu k obstavení účtu v plném rozsahu nebo částečně zamítne, podá věřitel prostřednictvím městského soudu opravný prostředek k okresnímu soudu, a pokud původní rozhodnutí vydal obchodní soud, podá věřitel prostřednictvím dotčeného obchodního soudu opravný prostředek k nejvyššímu obchodnímu soudu.

čl. 50 odst. 1 písm. e ) – orgány určené jako příslušné pro obdržení, zaslání a doručení příkazu k obstavení a dalších písemností

Orgán určený jako příslušný pro obdržení, zaslání a doručení příkazu k obstavení účtu a dalších písemností podle čl. 14 odst. 4 nařízení je:

Městský občanskoprávní soud v Záhřebu (Općinski građanski sud u Zagrebu)

Ulica grada Vukovara 84

10000 Záhřeb.

čl. 50 odst. 1 písm. f) – orgán příslušný pro výkon příkazu k obstavení

Orgán příslušný pro výkon příkazu k obstavení účtu v souladu s kapitolou 3 nařízení je:

Finanční úřad (Financijska agencija, dále jen „FINA“)

Ulica grada Vukovara 70, 10000 Záhřeb, Chorvatsko

bezplatná telefonní linka: +385 08000080

e-mailová adresa: info@fina.hr

čl. 50 odst. 1 písm. g) – rozsah, v němž mohou být obstaveny společné a sběrné účty

Platební účet, který spravuje poskytovatel platebních služeb jménem jednoho či více uživatelů platebních služeb a používá se k provádění platebních transakcí, lze zcela obstavit.

Prostředky ze sběrného účtu nelze obstavit v případech, kdy to zakazuje zákon.

V článku 42 zákona o spotřebitelském úpadku (Zakon o stečaju potrošača, NN, č. 100/15, dále jen „ZSÚ“) se stanoví, že insolvenční správce (povjerenik) musí otevřít zvláštní účet u finanční instituce pro každého spotřebitele, u nějž bylo podle rozhodnutí soudu zahájeno úpadkové řízení.

Jedná se tudíž o běžný účet, který u finanční instituce pro spotřebitele v úpadku otevře na své jméno insolvenční správce. Prostřednictvím tohoto zvláštního účtu může insolvenční správce pouze přijímat a odesílat platby související se správou majetkové podstaty a disponováním s majetkovou podstatou spotřebitele, proti kterému je vedeno insolvenční řízení, a insolvenční správce je povinen vést veškeré platby související se správou majetkové podstaty a disponováním s majetkovou podstatou odděleně od svých vlastních aktiv.

V čl. 42 odst. 4 ZSÚ se stanoví, že prostředky na odděleném účtu nemohou být předmětem výkonu rozhodnutí směřujícího proti insolvenčnímu správci, a v případě úpadku nebo smrti insolvenčního správce nepřecházejí tyto prostředky do jeho majetkové podstaty nebo pozůstalosti.

Vzhledem k tomu, že v případě spotřebitelského úpadku jedná insolvenční správce jako zástupce spotřebitele, lze říci, že se jedná o sběrný účet, na němž se nacházejí jak prostředky zástupce spotřebitele, tak prostředky spotřebitele či spotřebitelů v úpadku, avšak prostředky spotřebitele, jehož zastupuje insolvenční správce, nemohou být předmětem výkonu rozhodnutí v podobě zajištění ani obstavení, pokud se řízení vede proti insolvenčnímu správci.

čl. 50 odst. 1 písm. h) – pravidla, jimiž se řídí částky vyloučené ze zajištění

Částky vyloučené ze zajištění podle článku 31 nařízení jsou stanoveny v článku 172 zákona o výkonu rozhodnutí (vyloučení z výkonu) a v článku 173 zákona o výkonu rozhodnutí (omezení výkonu).

Pokud má dlužník příjmy či pobírá dávky podle článku 172 zákona o výkonu rozhodnutí, jež jsou vyloučeny z výkonu, nebo částky uvedené v článku 173 zákona o výkonu rozhodnutí (omezení výkonu), musí o tom dlužník uvědomit FINA v souladu s článkem 212 zákona o výkonu rozhodnutí.

Odkazy na zákon o výkonu rozhodnutí (NN, č. 112/12, 25/13, 93/14 a 55/16) zde:

https://narodne-novine.nn.hr/clanci/sluzbeni/2012_10_112_2421.html

https://narodne-novine.nn.hr/clanci/sluzbeni/2013_02_25_405.html

https://narodne-novine.nn.hr/clanci/sluzbeni/2014_07_93_1877.html

https://narodne-novine.nn.hr/clanci/sluzbeni/2016_06_55_1440.html

V souladu s článkem 173 zákona o výkonu rozhodnutí jsou z výkonu vyloučeny tyto částky:

1) Pokud se výkon rozhodnutí vztahuje na mzdu dotčeného dlužníka, vylučuje se z něj částka ve výši dvou třetin průměrné čisté mzdy v Chorvatské republice, a pokud se výkon rozhodnutí provádí za účelem uspokojení pohledávky vzniklé z důvodu zákonného výživného, náhrady škody vzniklé v důsledku poškození zdraví nebo snížení či ztráty pracovní schopnosti nebo náhrady ztráty výživného v důsledku smrti plátce výživného, vylučuje se částka ve výši jedné poloviny průměrné čisté mzdy v Chorvatské republice, kromě případů, kdy se jedná o přikázání pohledávky v podobě peněžní částky pro výživné na dítě – v takovém případě se z výkonu rozhodnutí vylučuje částka ve výši jedné čtvrtiny průměrné měsíční vyplacené čisté mzdy zaměstnance právnické osoby v Chorvatské republice za předchozí rok.

2) Pokud je dlužníkova mzda nižší než průměrná čistá mzda v Chorvatské republice, vylučuje se z výkonu rozhodnutí částka ve výši dvou třetin mzdy dlužníka, a pokud se řízení o výkonu rozhodnutí týká pohledávky vzniklé z důvodu zákonného výživného, náhrady škody vzniklé v důsledku poškození zdraví nebo snížení či ztráty pracovní schopnosti nebo náhrady ztráty výživného v důsledku smrti plátce výživného, vylučuje se částka ve výši jedné poloviny čisté mzdy dlužníka.

3) Průměrnou čistou mzdou ve smyslu odstavce 1 tohoto článku se rozumí průměrná částka vyplácená jako měsíční čistá mzda zaměstnance právnické osoby v Chorvatské republice v období od ledna do srpna stávajícího roku, kterou stanoví Státní statistický úřad (Državni zavod za statistiku) a která je zveřejněna v Úředním věstníku nejpozději 31. prosince dotčeného roku. Takto stanovená částka se použije následující rok.

4) Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku se vztahují rovněž na výkon rozhodnutí, jedná-li se o náhradu mzdy, náhradu za zkrácenou pracovní dobu, náhradu za snížení mzdy, důchodu, mzdy zaměstnanců armády, včetně příjmů vojáků v záloze v rámci vojenské služby, a jakékoli jiné pravidelné příjmy civilního a vojenského personálu, kromě výkonu rozhodnutí týkajícího se příjmů podle odstavců 5 a 6 tohoto článku.

5) Výkon rozhodnutí týkající se příjmu invalidní osoby, který je peněžní náhradou za tělesné postižení a příspěvkem ve stavu odkázanosti, lze uplatnit pouze ve vztahu k pohledávkám vzniklým z důvodu zákonného výživného, náhrady škody vzniklé v důsledku poškození zdraví nebo snížení či ztráty pracovní schopnosti nebo náhrady ztráty výživného v důsledku smrti plátce výživného, a to do výše jedné poloviny dotčeného příjmu.

6) Výkon rozhodnutí týkající se příjmu vypláceného na základě smlouvy o celoživotní podpoře a smlouvy o doživotní rentě a příjmu získaného na základě smlouvy o životním pojištění lze uplatnit pouze ve vztahu k části příjmu, která překračuje výši základu, z níž se vypočítává výše podpory.

7) Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku se vztahují rovněž na výkon rozhodnutí týkající se příjmů dlužníka, které nejsou mzdou, důchodem, ani příjmem ze samostatné výdělečné činnosti, ze svobodných povolání, zemědělství nebo lesnictví, nemovitostí a práv k nemovitostem, kapitálu ani pojištění (jiné příjmy podle zvláštních předpisů), a mají charakter jediného stálého peněžního příjmu, pokud dlužník prostřednictvím veřejné listiny prokáže, že je to jeho jediný pravidelný peněžní příjem.

Průměrná čistá měsíční mzda vyplacená zaměstnancům právnických osob v Chorvatské republice v období od ledna do srpna 2016 činila 5 664 kun (https://narodne-novine.nn.hr/clanci/sluzbeni/2016_11_102_2187.html).

čl. 50 odst. 1 písm. i) – poplatky, které banky vybírají za provedení rovnocenných vnitrostátních příkazů nebo za poskytnutí informací o účtu, a informace o tom, která strana odpovídá za uhrazení těchto poplatků

FINA a banky jsou oprávněny účtovat si poplatky za provedení příkazu k obstavení účtu a také za provedení výkonu rozhodnutí a složení jistoty ohledně peněžních prostředků na účtech, a to v souladu s pokyny ohledně druhů a výše poplatků za výkon úkonů stanovených zákonem o provádění výkonu rozhodnutí ohledně peněžních prostředků (NN, č. 105/10, 124/11, 52/12 a 6/13; dále jen „pokyny“) – odkazy:

https://narodne-novine.nn.hr/clanci/sluzbeni/2010_09_105_2831.html

https://narodne-novine.nn.hr/clanci/sluzbeni/2011_11_124_2491.html

https://narodne-novine.nn.hr/clanci/sluzbeni/2012_05_52_1278.html

https://narodne-novine.nn.hr/clanci/sluzbeni/2013_01_6_90.html

Článek 6 pokynů stanoví, že poplatky hradí dlužník.

Pokyny stanoví poplatky za výkon úkonů stanovených zákonem o provádění výkonu rozhodnutí ohledně peněžních prostředků (Zakon o provedbi ovrhe na novčanim sredstvima) (NN, č. 91/10 a 112/12).

Pokyny stanoví dva druhy poplatků:

1. za výkon rozhodnutí ohledně peněžních prostředků dlužníka a

2. za vyhledávání a poskytování údajů z jednotného rejstříku účtů.

Poplatky za výkon rozhodnutí ohledně peněžních prostředků dlužníka se dělí do čtyř skupin:

• ověření, zda lze provést výkon exekučního titulu;
• výpočet úroků;
• výkon exekučního titulu a
• poskytování údajů, výpisů a potvrzení z rejstříku pořadí exekučních titulů.

Poplatky za ověření, zda lze provést výkon exekučního titulu, a poplatky za výpočet úroků se platí FINA za přijetí a zápis exekučních titulů (veškeré pohledávky, jež musí dlužník podle rozhodnutí soudu zaplatit věřiteli) do rejstříku. Poplatky se vybírají rovněž za ověření, zda příslušný exekuční titul obsahuje údaje nezbytné k jeho provedení a výpočtu úroků. Oba druhy poplatků, vedle poplatku za provedení exekučního titulu, hradí v plné výši dlužník.

Příjmy z poplatků za provedení exekučního titulu se dělí mezi FINA (55 %) a banky (45 %). Příjem si banky rozdělí podle celkového počtu účtů dlužníka v konkrétní bance ke dni, kdy je poplatek zaplacen, v souladu s údaji v jednotném rejstříku účtů.

Poplatky za poskytování údajů, výpisů a ověření z rejstříku pořadí exekučních titulů platí žadatel předem na základě žádosti o platbu. Osoba podávající žádost FINA musí předložit doklad o zaplacení poplatků, a až poté obdrží požadované údaje a výpisy a za poskytnuté služby je jí vystavena faktura.

Úřadu FINA se platí za vyhledávání a poskytování údajů z jednotného rejstříku účtů ve formě poplatků za vyhledávání údajů na internetové stránce nebo prostřednictvím on-line služeb nebo poplatků za poskytování nebo stahování údajů z jednotného rejstříku účtů v elektronické nebo tištěné podobě.

Na základě rozhodnutí správní rady stanoví FINA sazebník, který uvádí výši poplatků, a Ministerstvo financí daný sazebník potvrdí. Sazebník je zveřejněn na oficiálních internetových stránkách FINA. Ke všem poplatkům uvedeným v sazebníku se připočítává DPH.

Odkaz na sazebník FINA – poplatky za výkon úkonů stanovených zákonem o provádění výkonu rozhodnutí ohledně peněžních prostředků.

čl. 50 odst. 1 písm. j) – sazebník poplatků nebo jiný soubor pravidel, který stanoví příslušné poplatky vybírané jakýmkoli orgánem nebo jiným subjektem v členském státě výkonu zapojeným do vyřizování nebo výkonu příkazu k obstavení

FINA a banky účtují za provedení příkazu k obstavení účtu poplatky, jak stanoví článek 43 nařízení, podle pokynů. Za poskytování údajů, výpisů a potvrzení z rejstříku nebo údajů o účtu účtuje poplatky FINA. Výše poplatku jsou stanoveny v článku 8 pokynů.

Poplatky podle článku 3 pokynů jsou stanoveny takto:

Poř. číslo.	Popis služby	Základ pro výpočet	Cena v HRK
	Výkon rozhodnutí ohledně peněžních prostředků
1.	Ověření, zda lze provést výkon exekučního titulu	exekuční titul	65,00
2.	Výpočet úroků	jistina	7,00
3.	Výkon exekučního titulu
3.1.	Celkový jednorázový výkon z prostředků uložených v jediné bance	exekuční titul	17,00
3.2.	Celkový jednorázový výkon z prostředků uložených v několika bankách	exekuční titul	39,00
3.3.	Výkon v případě obstavení účtu a zákazu nakládání s peněžními prostředky	exekuční titul	110,00
4.	Poskytování údajů, výpisů a potvrzení z rejstříku
4.1.	– v tištěné formě	strana	43,00
4.2.	– ve formě elektronického souboru	údaj	0,20 min. 21,00

Z poplatků uvedených v bodě 4 tohoto odstavce se platí DPH.

Poplatky uvedené v článku 7 pokynů jsou stanoveny takto:

Poř. číslo.	Popis služby	Základ pro výpočet	Cena v kunách
	Vyhledávání a poskytování údajů z jednotného rejstříku účtů
1.	Vyhledávání údajů prostřednictvím internetových stránek úřadu a on-line služby úřadu
1.1.	– vyhledávání	dotaz	0,80
1.2.	– vyhledávání v pododdílech	údaj	0,20
2.	Vyhledávání údajů prostřednictvím internetových stránek úřadu
2.1.	– půlroční předplatné	uživatel	298,37
2.2.	– roční předplatné	uživatel	498,37
3.	Stahování dat
3.1.	– prostřednictvím internetových stránek úřadu	údaj	0,10
3.2.	– prostřednictvím on-line služby úřadu	údaj	0,10
3.3.	– na CD	údaj	0,10
4.	Nahlížení do údajů
4.1.	– v tištěné formě	každá další strana	19,51
4.2.	– ve formě elektronického souboru	údaj	0,20 min. 19,51

Z poplatků uvedených v tomto odstavci se platí DPH.

V čl. 5 odst. 1 pokynů se stanoví, že pokud se poplatek za výkon exekučního titulu dělí mezi FINA a banky, které FINA při výkonu exekučního titulu pověřila, připadá 55% poplatku FINA a 45% bankám.

V řízení k vydání příkazu k obstavení účtu nebo opravného prostředku proti příkazu k obstavení účtu se soudní poplatky stanoví podle hodnoty nároku, a to podle zákona o soudních poplatcích (Zakon o sudskim pristojbama) (NN, č. 74/95, 57/96, 137/02, 125/11, 112/12,157/13 a 110/15; dále jen „ZSP“) – viz oznámení ve spojení s čl. 50 odst. 1 písm. n) nařízení.

čl. 50 odst. 1 písm. k) – pořadí, je-li stanoveno pro rovnocenné vnitrostátní příkazy v rámci vnitrostátního práva

Pořadí podle článku 32 nařízení se řídí článkem 78 zákona o výkonu rozhodnutí, který stanoví, že pokud proti témuž dlužníkovi a ve vztahu ke stejnému předmětu výkonu rozhodnutí uplatní peněžní nároky více věřitelů, vyřizují se tyto pohledávky v pořadí, v němž věřitelé nabyli nárok na uspokojení pohledávky z tohoto předmětu, nestanoví-li právní předpisy jinak.

Pořadí práv při uspokojování pohledávek více věřitelů ze zajištění se stanoví podle data obdržení příkazu k obstavení účtu (článek 180 zákona o výkonu rozhodnutí) – odkaz: https://narodne-novine.nn.hr/.

čl. 50 odst. 1 písm. l) – soud nebo případně orgán pro výkon příslušný pro přiznání opravného prostředku

Orgánem příslušným pro rozhodnutí o návrhu dlužníka, aby se příkaz k obstavení účtu zrušil nebo změnil, podle článku 33 nařízení, je soud Chorvatské republiky, který příkaz k obstavení vydal.

Orgánem příslušným pro rozhodnutí o návrhu dlužníka, aby se výkon příkazu k obstavení účtu v Chorvatské republice omezil nebo ukončil, jak je uvedeno v čl. 34 odst. 1 a 2, je

Městský občanskoprávní soud v Záhřebu (Općinski građanski sud u Zagrebu)

Ulica grada Vukovara 84

10000 Záhřeb.

čl. 50 odst. 1 písm. m) – soudy, u nichž má být podáno odvolání, a lhůta, která je případně pro podání tohoto odvolání stanovena

Soudem příslušným vydat rozhodnutí o opravném prostředku proti rozhodnutí soudu prvního stupně podle článku 37 nařízení ve spojení s články 33, 34 a 35 nařízení je soud vyššího stupně, jenž má pravomoc rozhodovat o opravném prostředku proti rozhodnutí o složení jistoty (okresní soudy (županijski sudovi) nebo Nejvyšší obchodní soud Chorvatské republiky (Visoki trgovački sud Republike Hrvatske) – články 34a a 34c občanského soudního řádu ve spojení s čl. 21 odst. 1 zákona o výkonu rozhodnutí.

Opravný prostředek se podává do osmi dnů ode dne doručení rozhodnutí (článek 11 zákona o výkonu rozhodnutí) a podává se prostřednictvím soudu, který rozhodnutí přijal (článek 357 občanského soudního řádu).

Ustanovení čl. 2 odst. 1 bodu 9 zákona o výkonu rozhodnutí uvádí, že výraz „rozhodnutí o složení jistoty“ znamená rozhodnutí, kterým se v plném rozsahu nebo částečně přijímá návrh na složení jistoty nebo kterým se jistota stanoví ex officio.

čl. 50 odst. 1 písm. n) – soudní poplatky

V řízení k vydání příkazu k obstavení účtu nebo opravného prostředku proti příkazu podle článku 42 nařízení se soudní poplatky stanoví podle hodnoty nároku a platí se za:

• návrh na vydání příkazu k obstavení účtu jakož i návrh na složení jistoty,
• rozhodnutí o návrhu na vydání příkazu k obstavení účtu jakož i rozhodnutí o složení jistoty,
• podání podle čl. 364b odst. 2 až 5 zákona o výkonu rozhodnutí jakož i opravný prostředek proti rozhodnutí o složení jistoty.

Povinnost zaplatit soudní poplatek, pokud není stanoveno jinak, nastává v době, kdy se podává návrh na výkon příkazu k obstavení účtu nebo na opravný prostředek, jak stanoví článek 4 zákona o výkonu rozhodnutí.

Výše soudních poplatků se může vypočítat pro každé řízení v závislosti na hodnotě předmětu sporu a vypočítá se podle této tabulky:

více než	do (částky v kunách)	částka v kunách
0,00	3 000,00	100,00
3 000,00	6 000,00	200,00
6 000,00	9 000,00	300,00
9 000,00	12 000,00	400,00
12 000,00	15 000,00	500,00
Je-li hodnota předmětu sporu vyšší než 15 000 kun, činí odpovídající poplatek 500 kun plus 1% z rozdílu nad 15 000 kun, nejvýše však 5 000 kun.

čl. 50 odst. 1 písm. o) – jazyky přijímané pro překlady písemností

Neuplatní se.