Evropský příkaz k obstavení účtů

---

čl. 50 odst. 1 písm. a) – soudy příslušné pro vydání příkazu k obstavení

Okresní soudy (maakohtud).

Veškeré příslušné orgány, na něž se tento článek vztahuje, zobrazíte kliknutím na níže uvedený odkaz.
Seznam příslušných orgánů

čl. 50 odst. 1 písm. b) – orgán určený jako příslušný pro získání informací o účtu

Chamber of Bailiffs and Trustees in Bankruptcy (Komora soudních vykonavatelů a insolvenčních správců)

Tartu mnt 16, 10117 Tallinn

Tel. č.: +372 64 63 773

E-mail: info@kpkoda.ee

čl. 50 odst. 1 písm. c) – postupy získávání dostupných informací o účtu

Ustanovení čl. 14 odst. 5 písm. a) – povinnost všech bank na jeho území na žádost orgánu pro informace sdělit, zda má dlužník u nich veden účet.

čl. 50 odst. 1 písm. d) – soudy, u nichž se podává odvolání proti odmítnutí vydat příkaz k obstavení

Opravné prostředky se oblastním soudům podávají prostřednictvím okresního soudu (ringkonnakohus), jehož rozhodnutí je v opravném prostředku napadeno.

Veškeré příslušné orgány, na něž se tento článek vztahuje, zobrazíte kliknutím na níže uvedený odkaz.
Seznam příslušných orgánů

čl. 50 odst. 1 písm. e ) – orgány určené jako příslušné pro obdržení, zaslání a doručení příkazu k obstavení a dalších písemností

Ustanovení čl. 10 odst. 2 – okresní soud, který vydal evropský příkaz k obstavení účtů

Ustanovení čl. 10 odst.2 třetího pododstavce – soudní vykonavatelé

Ustanovení čl. 23 odst. 3 – soudní vykonavatelé

Ustanovení čl. 23 odst. 5 – soudní vykonavatelé

Ustanovení čl. 23 odst. 6 – soudní vykonavatelé

Ustanovení čl. 25 odst. 3 – soudní vykonavatelé

Ustanovení čl. 27 odst. 2 – soudní vykonavatelé

Ustanovení čl. 28 odst. 3 – soudní vykonavatelé

Ustanovení čl. 36 odst. 5 druhého pododstavce – soudní vykonavatelé

Veškeré příslušné orgány, na něž se tento článek vztahuje, zobrazíte kliknutím na níže uvedený odkaz.
Seznam příslušných orgánů

čl. 50 odst. 1 písm. f) – orgán příslušný pro výkon příkazu k obstavení

Soudní vykonavatelé.

Veškeré příslušné orgány, na něž se tento článek vztahuje, zobrazíte kliknutím na níže uvedený odkaz.
Seznam příslušných orgánů

čl. 50 odst. 1 písm. g) – rozsah, v němž mohou být obstaveny společné a sběrné účty

Společný účet manželů může být obstaven pouze se souhlasem manžela, který není dlužníkem, nebo v případě, existuje-li exekuční titul, který vyžaduje, aby závazek splnili oba manželé.

Podle § 626 odst. 3 zákona o závazkových vztazích „pohledávky a movité věci, které mandatář získá při plnění mandátní smlouvy jménem mandatáře, avšak na účet mandanta, a pohledávky a movité věci, které mandant převede na mandatáře za účelem plnění mandátní smlouvy, nejsou zahrnuty do majetkové podstaty mandatáře a v řízení o výkonu nemohou být předmětem pohledávky vůči mandatáři“.

čl. 50 odst. 1 písm. h) – pravidla, jimiž se řídí částky vyloučené ze zajištění

Pohledávku na zaplacení nelze uplatnit s ohledem na tyto příjmy:

1. státní rodinné dávky;
2. sociální dávky pro zdravotně postižené osoby;
3. sociální dávky ve smyslu zákona o sociálním zabezpečení;
4. dávky v nezaměstnanosti, granty, příspěvky na dopravu a bydlení a dotace na zahájení podnikání vyplacené z Estonského fondu pojištění pro případ nezaměstnanosti;
5. náhrada vyplacená za způsobené ublížení na zdraví nebo zdravotní obtíže s výjimkou náhrady ušlého výdělku a náhrady nemajetkové újmy;
6. příspěvek na zaměstnatelnost;
7. výživné ze zákona;
8. dávky nemocenského pojištění vy smyslu zákona o zdravotním pojištění kromě dávek za dočasnou pracovní neschopnost;
9. státní důchody v zákonem stanoveném rozsahu;
10. podpora při propuštění z vězení;
11. příspěvek pro oběti represí vyplacený podle zákona o obětech represí ze strany okupujících mocností.

Příjem není zabaven, nepřesahuje-li minimální měsíční mzdu nebo příslušnou část příjmu na týden či den. Od 1. ledna 2020 činí minimální měsíční mzda při práci na plný úvazek 584 EUR.

Pokud uplatnění pohledávky na zaplacení s ohledem na jiný majetek dlužníka nevedlo či podle očekávání nepovede k plnému uspokojení pohledávky žalobce a pokud je vzhledem k druhu pohledávky a výši příjmu odůvodněné zabavení, lze na návrh žalobce uplatnit pohledávku na zaplacení s ohledem na příjmy uvedené v bodech 5–7.

Pokud uplatnění pohledávky na zaplacení s ohledem na jiný majetek dlužníka nevedlo či podle očekávání nepovede k plnému uspokojení pohledávky výživného na dítě, lze zabavit až polovinu příjmů uvedených v § 132 odst. 1 exekučního řádu. Je-li částka zajištěná z příjmů dlužníka za účelem uspokojení pohledávky výživného na dítě nižší než polovina minimální mzdy, lze zabavit až třetinu příjmů dlužníka.

Jestliže dlužník podporuje podle zákona jinou osobu nebo platí této osobě výživné, zvyšuje se částka, která nepodléhá zabavení, pro každou závislou osobu o jednu třetinu minimální měsíční mzdy, ledaže je pohledávka výživného na dítě předmětem nucené exekuce.

Zabavit lze až dvě třetiny částky odpovídající pětinásobku minimální mzdy a z části příjmů přesahující částku, která nepodléhá zabavení, mohou být zabaveny veškeré příjmy, jež přesahují částku odpovídající pětinásobku minimální mzdy, pokud částka podléhající zabavení nepřesahuje dvě třetiny celkových příjmů. Toto ustanovení se nepoužije, je-li pohledávka výživného předmětem nucené exekuce.

Na základě žádosti dlužníka soudní vykonavatel obstavení účtu do tří pracovních dnů zruší v rozsahu, který dlužníkovi zaručuje příjem nepodléhající zabavení.

Je-li na účet dlužníka převedena částka vyšší než jeden měsíční příjem, soudní vykonavatel na žádost dlužníka obstavení účtu do tří pracovních dnů zruší v rozsahu, který dlužníkovi zaručuje příjem nepodléhající zabavení za každý měsíc zaplacený předem. Nelze-li období pro použití příjmů převedených na účet dlužníka stanovit, převede soudní vykonavatel na dlužníka nezabavitelný příjem za jeden měsíc.

čl. 50 odst. 1 písm. i) – poplatky, které banky vybírají za provedení rovnocenných vnitrostátních příkazů nebo za poskytnutí informací o účtu, a informace o tom, která strana odpovídá za uhrazení těchto poplatků

Nikoli.

čl. 50 odst. 1 písm. j) – sazebník poplatků nebo jiný soubor pravidel, který stanoví příslušné poplatky vybírané jakýmkoli orgánem nebo jiným subjektem v členském státě výkonu zapojeným do vyřizování nebo výkonu příkazu k obstavení

Podle § 78¹ odst. 4 zákona o soudních vykonavatelích se za podání žádosti uvedené v článku 14 platí poplatek 20 EUR.

Podle § 38 odst. 6 zákona o soudních vykonavatelích činí základní poplatek, který je nutné zaplatit soudnímu vykonavateli za výkon příkazu k obstavení, 92 EUR.

čl. 50 odst. 1 písm. k) – pořadí, je-li stanoveno pro rovnocenné vnitrostátní příkazy v rámci vnitrostátního práva

Nárok na zajištění vztahující se k zabavenému majetku, který vznikl během dřívějšího zabavení, má přednost před nárokem vzniklým během pozdějšího zabavení.

Nárok na zajištění vztahující se k zabavenému majetku, který vznikl na základě pohledávky výživného na dítě, má přednost před ostatními nároky na zajištění vztahujícími se k zabavenému majetku bez ohledu na dobu zabavení. Nároky na zajištění vztahující se k zabavenému majetku, které vznikly na základě pohledávky výživného na dítě, mají stejné pořadí.

čl. 50 odst. 1 písm. l) – soud nebo případně orgán pro výkon příslušný pro přiznání opravného prostředku

Ustanovení čl. 33 odst. 1 – okresní soudy

Ustanovení čl. 34 odst. 1 písm. a) – soudní vykonavatel, který zahájil řízení o výkonu a obstavil účet na základě evropského příkazu k obstavení účtů. Seznam soudních vykonavatelů je k dispozici na internetových stránkách Komory soudních vykonavatelů a insolvenčních správců.

Ustanovení čl. 34 odst. 1 písm. b)

i) soudní vykonavatelé

ii) soudní vykonavatelé

iii) soudní vykonavatelé

iv) soudní vykonavatelé

Ustanovení čl. 34 odst. 2 – okresní soudy

Veškeré příslušné orgány, na něž se tento článek vztahuje, zobrazíte kliknutím na níže uvedený odkaz.
Seznam příslušných orgánů

čl. 50 odst. 1 písm. m) – soudy, u nichž má být podáno odvolání, a lhůta, která je případně pro podání tohoto odvolání stanovena

Článek 33

Opravné prostředky se oblastním soudům podávají prostřednictvím okresního soudu, jehož rozhodnutí je v opravném prostředku napadeno, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení soudního rozhodnutí.

Článek 34

– Pokud rozhodnutí vydal okresní soud, podávají se opravné prostředky oblastním soudům prostřednictvím okresního soudu, jehož rozhodnutí je v opravném prostředku napadeno. Opravné prostředky je nutno podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení soudního rozhodnutí.

– Účastník řízení o výkonu může podat soudnímu vykonavateli stížnost týkající se rozhodnutí soudního vykonavatele či úkonu provedeného soudním vykonavatelem při výkonu exekučního titulu či neprovedení donucovacího opatření, a to ve lhůtě deseti dnů ode dne, k němuž se stěžovatel o rozhodnutí či úkonu dověděl nebo měl dovědět, nestanoví-li zákon jinak. Účastník řízení může podat opravný prostředek proti rozhodnutí soudního vykonavatele ohledně stížnosti u okresního soudu, v jehož obvodu se nachází úřad soudního vykonavatele, a to do deseti dnů ode dne doručení rozhodnutí. Opravný prostředek proti rozhodnutí, které vydal soudní vykonavatel, nebo úkonu provedenému soudním vykonavatelem nelze soudu podat, pokud nebyla nejprve podána stížnost soudnímu vykonavateli. Účastníci řízení a soudní vykonavatelé mohou podat opravný prostředek proti soudnímu rozhodnutí okresního soudu ohledně rozhodnutí soudního vykonavatele. Opravné prostředky je nutno podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení soudního rozhodnutí.

Článek 35

– Pokud rozhodnutí vydal okresní soud, podávají se opravné prostředky oblastním soudům prostřednictvím okresního soudu, jehož rozhodnutí je v opravném prostředku napadeno. Opravné prostředky je nutno podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení soudního rozhodnutí (čl. 35 odst. 1).

– Účastník řízení o výkonu může podat soudnímu vykonavateli stížnost týkající se rozhodnutí soudního vykonavatele či úkonu provedeného soudním vykonavatelem při výkonu exekučního titulu či neprovedení donucovacího opatření, a to ve lhůtě deseti dnů ode dne, k němuž se stěžovatel o rozhodnutí či úkonu dověděl nebo měl dovědět, nestanoví-li zákon jinak. Účastník řízení může podat opravný prostředek proti rozhodnutí soudního vykonavatele ohledně stížnosti u okresního soudu, v jehož obvodu se nachází úřad soudního vykonavatele, a to do deseti dnů ode dne doručení rozhodnutí. Opravný prostředek proti rozhodnutí, které vydal soudní vykonavatel, nebo úkonu provedenému soudním vykonavatelem nelze soudu podat, pokud nebyla nejprve podána stížnost soudnímu vykonavateli (čl. 35 odst. 3–4). Účastníci řízení a soudní vykonavatelé mohou podat opravný prostředek proti soudnímu rozhodnutí okresního soudu ohledně rozhodnutí soudního vykonavatele. Opravné prostředky je nutno podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení soudního rozhodnutí.

Veškeré příslušné orgány, na něž se tento článek vztahuje, zobrazíte kliknutím na níže uvedený odkaz.
Seznam příslušných orgánů

čl. 50 odst. 1 písm. n) – soudní poplatky

Státní poplatek za obdržení nebo napadení soudního rozhodnutí činí 50 EUR a je třeba jej uhradit při podání návrhu.

čl. 50 odst. 1 písm. o) – jazyky přijímané pro překlady písemností

Estonština, angličtina.