Evropský příkaz k obstavení účtů

Portugalsko

Obsah zajišťuje
Portugalsko

JAK VYHLEDAT PŘÍSLUŠNÝ SOUD/ORGÁN

Níže uvedený vyhledávací nástroj vám pomůže identifikovat soud(y)/orgán(y) příslušný/příslušné pro konkrétní evropský právní nástroj. Vezměte prosím na vědomí, že ačkoli jsme vyvinuli veškeré úsilí k zajištění správnosti výsledků, mohou existovat výjimečné případy týkající se určení působnosti, která nemusí být nutně do databáze zahrnuta.

Portugalsko

Evropský příkaz k obstavení účtů


*povinný údaj

čl. 50 odst. 1 písm. a) – soudy příslušné pro vydání příkazu k obstavení

Podle věcné příslušnosti soudů a příslušnosti související s hodnotou sporu, jak je stanoveno zákonem o organizaci soudnictví (zákon č. 62/2013 ze dne 26. srpna 2013), jsou v řízení o evropském příkazu k obstavení účtů příslušné tyto soudy:

  • ústřední občanskoprávní soudní sekce (Juízos Centrais Cíveis),
  • místní občanskoprávní soudní sekce (Juízos Locais Cíveis) a soudní sekce s obecnou příslušností (Juízos de competência genérica),
  • soudní sekce pro věci rodiny a nezletilých (Juízos de família e menores),
  • soudní sekce pro pracovní věci (Juízos do Trabalho),
  • soudní sekce pro obchodní věci (Juízos de Comércio),
  • soudní sekce pro výkon rozhodnutí (Juízos de Execução),
  • soud pro duševní vlastnictví (Tribunal da Propriedade Intelectual),
  • soud pro hospodářskou soutěž, regulaci a dohled (Tribunal da Concorrência, Regulação e Supervisão),
  • námořní soud (Tribunal Marítimo).

čl. 50 odst. 1 písm. b) – orgán určený jako příslušný pro získání informací o účtu

Advokátní a exekutorská komora (A Ordem dos Solicitadores e Agentes de Execução (OSAE)).

Rua Artilharia 1, no 63

1250-038 Lisboa

Tel.: (+351) 213894200

Fax: (+351) 213534870

E-mail: geral@osae.pt

http://osae.pt/pt/pag/osae/osae/1/1/1/1

čl. 50 odst. 1 písm. c) – postupy získávání dostupných informací o účtu

Podle vnitrostátního práva jsou k dispozici tyto postupy:

  • všechny banky v Portugalsku mají povinnost sdělit, zda má u nich dlužník veden účet (čl. 14 odst. 5 písm. a)),
  • orgán pro informace má přístup k příslušným informacím v případě, že tyto informace vedou orgány veřejné moci nebo správní orgány v rejstřících nebo jinde (čl. 14 odst. 5 písm. b)).

Tyto postupy jsou zakotveny v článku 749 občanského soudního řádu a upraveny v článku 17 prováděcí ministerské vyhlášky č. 282/2013 ze dne 29. srpna 2013, ve znění pozdějších předpisů.

Aby příslušný orgán (Advokátní a exekutorská komora, OSAE) získal přístup k informacím o existenci účtů v Portugalsku, je třeba zaslat žádost portugalské centrální bance (Banco de Portugal). V Portugalsku musí být v takových žádostech o informace uvedeno daňové identifikační číslo dlužníka (NIF) nebo identifikační číslo právnické osoby (NIPC). V zájmu co nejrychlejšího zpracování žádosti se tudíž doporučuje uvést v žádosti tyto údaje:

  • daňové identifikační číslo (Número de Identificação Fiscal, NIF) dlužníka nebo
  • identifikační číslo právnické osoby (Número de Identificação de Pessoa Coletiva, NIPC), je-li dlužníkem podnik,
  • bydliště dlužníka.

čl. 50 odst. 1 písm. d) – soudy, u nichž se podává odvolání proti odmítnutí vydat příkaz k obstavení

Soudy příslušnými k rozhodování o opravných prostředcích jsou odvolací soudy (Tribunais da Relação).

Podle vnitrostátního práva však musí být opravný prostředek podán soudu, který napadané rozhodnutí vydal.

čl. 50 odst. 1 písm. e ) – orgány určené jako příslušné pro obdržení, zaslání a doručení příkazu k obstavení a dalších písemností

  • Soudy, konkrétně soudní úředníci (oficiais de justiça),
  • Advokátní a exekutorská komora (OSAE), konkrétně soudní exekutoři (agentes de execução).

Obecně platí, že soudní exekutoři jsou příslušní pro provedení nezbytných doručení.

V souladu s portugalským procesním právem činí soudní úředníci úkony jen v těchto případech:

  • Výkon soudního rozhodnutí v případech, kdy je věřitelem stát.
  • Výkon soudního rozhodnutí v případech, kdy věřitele zastupuje státní zastupitelství (Ministério Público).
  • Pokud v obvodu, kde řízení o výkonu probíhá, není žádný soudní exekutor, a využití soudního exekutora z jiného obvodu by obnášelo nepřiměřené náklady. O tomto úkonu rozhoduje soudce na žádost věřitele.
  • Pokud by nezbytné procesní kroky znamenaly nepřiměřené náklady na dopravu a pokud v místě, kde se má za to, že jsou tyto procesní kroky učiněny, není žádný soudní exekutor. O tomto úkonu rozhoduje soudce na žádost soudního exekutora.
  • Výkon rozhodnutí týkající se částky nepřesahující 10 000 EUR, pokud jsou věřiteli fyzické osoby a návrh nesouvisí s obchodní nebo průmyslovou činností, za předpokladu, že o tento úkon požádají v návrhu na výkon rozhodnutí a uhradí příslušné soudní poplatky.
  • Výkon rozhodnutí týkající se částky nepřesahující 30 000 EUR, pokud návrh souvisí s pracovněprávními otázkami a pokud o něj navrhovatel požádá v návrhu na výkon rozhodnutí a uhradí příslušné soudní poplatky.

čl. 50 odst. 1 písm. f) – orgán příslušný pro výkon příkazu k obstavení

Advokátní a exekutorská komora (A Ordem dos Solicitadores e Agentes de Execução, OSAE).

čl. 50 odst. 1 písm. g) – rozsah, v němž mohou být obstaveny společné a sběrné účty

Podle portugalského práva platí domněnka, že se strany na pohledávce podílejí rovným dílem, tj. předpokládá se (není-li prokázán opak), že každý vkladatel vlastní polovinu prostředků uložených na tomto účtu (články 513 a 516 občanského zákoníku). Příkaz k obstavení účtů se proto týká podílu dlužníka na společném účtu, přičemž platí domněnka, že tyto podíly jsou stejné (čl. 780 odst. 5 občanského soudního řádu).

Uvedená domněnka může být vyvrácena důkazy o opaku, tj. musí být prokázáno, že finanční prostředky uložené na bankovním účtu jsou ve vlastnictví pouze jednoho majitele účtu nebo jednoho z majitelů účtu, nebo že podíly těchto majitelů jsou různé, nebo že dotyčné prostředky dokonce náležejí třetí osobě.

Pokud je návrh na vydání příkazu k obstavení účtu podán pouze vůči jednomu z manželů, avšak je obstaven jejich společný účet, jelikož dlužník nedisponuje dostatečným majetkem, manžel povinného musí být vyzván soudem, aby požádal o oddělení majetku, nebo aby na žádost povinného prohlásil, že souhlasí se společným dluhem. Pokud je návrh na vydání příkazu k obstavení účtu podán pouze vůči jednomu z manželů a ve vztahu k účtu vedenému výlučně na jeho jméno, může tento namítnout, že dluh je společný, přičemž v takovém případě pak lze příkaz k obstavení účtu vydat ve vztahu k případnému společnému účtu manželů (čl. 740 odst. 1, čl. 741 odst. 1 a čl. 742 odst. 1 občanského soudního řádu).

Pokud je majitel bankovního účtu zároveň dlužníkem, avšak prostředky na daném účtu údajně vlastní třetí strana, může tato třetí strana vznést námitky (čl. 342 odst. 1 občanského soudního řádu). Je-li dlužník údajným vlastníkem prostředků na bankovním účtu, který je veden na jméno třetí strany, může proti příkazu k obstavení účtu podat opravný prostředek nebo vznést odpor, přičemž uvede skutečnosti nebo předloží důkazy, které soud nezohlednil a které mohou vyvrátit důvody pro vydání příkazu k obstavení účtu (čl. 372 odst. 1 občanského soudního řádu). V prvním případě je osobou, která se snaží zabránit obstavení účtu, třetí strana, ve druhém případě se jedná o dlužníka.

čl. 50 odst. 1 písm. h) – pravidla, jimiž se řídí částky vyloučené ze zajištění

Podle čl. 391 odst. 2 občanského soudního řádu se na příkazy k obstavení účtu vztahují ustanovení týkající se zabavení, a to s příslušnými úpravami.

Zabavit lze pouze majetek nutný k uspokojení vymáhané pohledávky a uhrazení nákladů spojených s výkonem rozhodnutí (čl. 735 odst. 3 občanského soudního řádu).

Podle článku 738 občanského soudního řádu nelze zabavit dvě třetiny čistého příjmu, platu, pravidelných dávek ve formě starobního důchodu nebo jiných sociálních dávek, pojistného, odškodnění v případě úrazu, doživotního důchodu nebo jakýchkoli jiných plateb, které zabezpečují živobytí dlužníka. Pro účely výpočtu čisté výše těchto dávek se zohlední pouze zákonem stanovené odvody. Maximální výše částky, kterou nelze zabavit, činí trojnásobek národní minimální mzdy v okamžiku každého zabavení; minimální výše – v případě, že dlužník nemá žádný jiný příjem – odpovídá jedné národní minimální mzdě.

V případě obstavení bankovního účtu nelze zabavením postihnout celkovou částku, která odpovídá národní minimální mzdě.

Soudce může výjimečně na žádost povinného a s ohledem na částku, povahu vymáhané pohledávky, potřeby povinného a jeho rodiny na dobu, kterou považuje za přiměřenou, snížit zabavitelnou část příjmů, nebo dokonce vyloučit zabavení těchto příjmů (nejdéle však na jeden rok).

Je třeba rovněž uvést, že v souladu s článkem 739 občanského soudního řádu nelze zabavit bankovní vklady, které vznikly z platby půjčky, jež nemůže být předmětem zabavení.

čl. 50 odst. 1 písm. i) – poplatky, které banky vybírají za provedení rovnocenných vnitrostátních příkazů nebo za poskytnutí informací o účtu, a informace o tom, která strana odpovídá za uhrazení těchto poplatků

V souladu s čl. 780 odst. 12 občanského soudního řádu jsou banky oprávněné vybírat poplatky za poskytnuté služby pouze v případě, že věřitelem je obchodní společnost, která v předchozím roce podala soudu, soudní kanceláři nebo kontaktnímu místu nejméně 200 návrhů na předběžné opatření.

Prováděcí ministerská vyhláška č. 202/2011 ze dne 20. května 2011, ve znění pozdějších předpisů, stanoví úroveň, způsoby platby a zpětného získávání a rozdělení částek vztahujících se k těmto platbám.

Tyto platby se týkají nákladů na řízení, které vznikly výhradně věřiteli, a nezahrnují odměnu a výdaje soudního exekutora ani náklady na výkon rozhodnutí a nelze je uplatnit jako náklady stran (čl. 1 odst. 2 prováděcí ministerské vyhlášky č. 202/2011 ze dne 20. května 2011).

Jsou-li obstaveny finanční prostředky na bankovním účtu vedeném na jméno povinného, platí se jedna pětina (1/5) zúčtovací jednotky, a sice 20,40 EUR.

Není-li obstavení možné (neexistuje žádný bankovní účet nebo finanční prostředky na jméno povinného), platí se jedna desetina (1/10) zúčtovací jednotky, a sice 10,20 EUR.

čl. 50 odst. 1 písm. j) – sazebník poplatků nebo jiný soubor pravidel, který stanoví příslušné poplatky vybírané jakýmkoli orgánem nebo jiným subjektem v členském státě výkonu zapojeným do vyřizování nebo výkonu příkazu k obstavení

V Portugalsku poskytují informace o bankovních účtech banky, a to v rámci podmínek a částek uvedených v čl. 50 odst. 1 písm. i).

Za vyřízení nebo výkon příkazu k obstavení účtu jsou účtovány tyto poplatky:

  • 25 EUR, pokud má dlužník bydliště v členském státě původu,
  • 51 EUR, pokud má dlužník bydliště v jiném členském státě, než je členský stát původu.

čl. 50 odst. 1 písm. k) – pořadí, je-li stanoveno pro rovnocenné vnitrostátní příkazy v rámci vnitrostátního práva

Nepoužije se.

čl. 50 odst. 1 písm. l) – soud nebo případně orgán pro výkon příslušný pro přiznání opravného prostředku

Opravný prostředek proti příkazu k obstavení podle čl. 33 odst. 1:

  • příslušným soudem, kterému se podává opravný prostředek a který o něm rozhoduje, je soud prvního stupně, jenž příkaz k obstavení vydal.

Opravný prostředek proti výkonu příkazu k obstavení podle článku 34:

  • ústřední občanskoprávní soudní sekce, jde-li o výkon týkající se částky vyšší než 50 000 EUR*,
  • místní občanskoprávní soudní sekce, nebo pokud tyto neexistují, soudní sekce s obecnou příslušností, jde-li o výkon týkající se částky, která se rovná, nebo je nižší než 50 000 EUR*.

* Tato částka zahrnuje jistinu a úroky/sankce vypočítané k datu předložení příkazu k obstavení.

čl. 50 odst. 1 písm. m) – soudy, u nichž má být podáno odvolání, a lhůta, která je případně pro podání tohoto odvolání stanovena

Opravný prostředek se podává u soudu, který napadené rozhodnutí vydal (čl. 637 odst. 1 občanského soudního řádu). Příslušný opravný prostředek je poté postoupen k projednání odvolacímu soudu (Tribunal da Relação).

Lhůta pro podání opravného prostředku činí patnáct dnů a začíná běžet ode dne doručení rozhodnutí (čl. 638 odst. 1 a čl. 363 odst. 1 občanského soudního řádu).

čl. 50 odst. 1 písm. n) – soudní poplatky

  • V souvislosti s předběžným opatřením musí navrhovatel uhradit soudní poplatek ve výši 306 EUR.
  • V případě opravného prostředku proti rozhodnutí se může soudní poplatek hrazený navrhovatelem pohybovat od 306 EUR do 612 EUR.

V souladu s čl. 145 odst. 1 občanského soudního řádu musí být soudní poplatky uhrazeny na začátku příslušných řízení.

Tabulky II a III, na něž odkazuje čl. 7 odst. 1, 4, 5 a 7 nařízení o nákladech soudních řízení (Regulamento das Custas Processuais), schválené nařízením s mocí zákona (Decreto-Lei) č. 34/2008 ze dne 26. února 2008, jsou k dispozici na adrese: http://data.dre.pt/eli/dec-lei/34/2008/p/cons/20161228/pt/html

čl. 50 odst. 1 písm. o) – jazyky přijímané pro překlady písemností

Nepoužije se.

Poslední aktualizace: 13/04/2022

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.