Evropský příkaz k obstavení účtů

Rumunsko

Obsah zajišťuje
Rumunsko

čl. 50 odst. 1 písm. a) – soudy příslušné pro vydání příkazu k obstavení

Podle článku 1 článku I^8 mimořádného nařízení vlády č. 119/2006 o některých opatřeních nezbytných k provedení některých nařízení Společenství od data přistoupení Rumunska k Evropské unii, schváleného ve znění zákona č. 191/2007, ve znění pozdějších předpisů, se v případě veřejných listin podává návrh na předběžné zabavení u soudu příslušného pro řízení v prvním stupni (čl. 945 odst. 1 občanského soudního řádu).

Rozhodnutí o návrhu, výkonu opatření a zrušení zabavení se vydává v souladu s ustanoveními článků 954–959. Tato ustanovení (čl. 971 odst. 1 občanského soudního řádu) se na veřejné listiny použijí obdobně.

Podle článků 94 a 95 občanského soudního řádu jsou příslušné k řízení v prvním stupni tyto soudy:

  • Okresní soudy v případě nároků, které lze vyjádřit v penězích, až do výše 200 000 RON a
  • soudy.

Seznam okresních soudů je zveřejněn na internetových stránkách Atlasu v sekci „Doručování písemností“.

Seznam soudů je zveřejněn na internetových stránkách Atlasu v sekci „Rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních – Nařízení Brusel I“.

čl. 50 odst. 1 písm. b) – orgán určený jako příslušný pro získání informací o účtu

Podle článku 2 článku I^8 mimořádného nařízení vlády č. 119/2006 o některých opatřeních nezbytných k provedení některých nařízení Společenství od data přistoupení Rumunska k Evropské unii, schváleného ve znění zákona č. 191/2007, ve znění pozdějších předpisů, je orgánem příslušným k získání informací o účtu podle článku 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 655/2014 Rumunská národní unie soudních vykonavatelů (UNEJ).

čl. 50 odst. 1 písm. c) – postupy získávání dostupných informací o účtu

Jedná se o postup stanovený v čl. 14 odst. 5 písm. b) nařízení.

Rumunská národní unie soudních vykonavatelů má přístup k informačnímu systému, který v souladu se zákonem bezplatně zpřístupnilo Ministerstvo veřejných financí.

čl. 50 odst. 1 písm. d) – soudy, u nichž se podává odvolání proti odmítnutí vydat příkaz k obstavení

Podle článku 1 odst. 2 článku I^8 mimořádného nařízení vlády č. 119/2006 o některých opatřeních nezbytných k provedení některých nařízení Společenství od data přistoupení Rumunska k Evropské unii, schváleného ve znění zákona č. 191/2007, ve znění pozdějších předpisů, lze v souladu s článkem 21 nařízení (EU) č. 655/2014 v případě odepření vydat příkaz k obstavení účtů podat odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vydání evropského příkazu k obstavení účtů u soudu nadřízeného soudu, který vydal rozhodnutí.

čl. 50 odst. 1 písm. e ) – orgány určené jako příslušné pro obdržení, zaslání a doručení příkazu k obstavení a dalších písemností

Podle článku 623 občanského soudního řádu je nucený výkon jakéhokoli exekučního titulu, s výjimkou těch, které se týkají příjmů z konsolidovaného souhrnného rozpočtu nebo rozpočtu Evropské unie nebo Evropského společenství pro atomovou energii, prováděn pouze soudními vykonavateli, i když zvláštní zákony stanoví jinak.

Rozhodnutí o návrhu, výkonu opatření a zrušení zabavení bude vydáno v souladu s ustanoveními článků 954–959, která se použijí odpovídajícím způsobem (čl. 971 odst. 1 občanského soudního řádu).

Předběžné opatření spočívající v zabavení provádí soudní vykonavatel v souladu s pravidly pro výkon dle občanského soudního řádu, která se použijí odpovídajícím způsobem, aniž by bylo vyžadováno jakékoli oprávnění nebo povolení v tomto smyslu (čl. 955 odst. 1 občanského soudního řádu).

Podle čl. 652 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu, pokud zákon nestanoví jinak, vykonává soudní rozhodnutí a jiné vykonatelné tituly v případě zabavení movitého majetku vykonavatel působící v oblasti působnosti odvolacího soudu a přímý výkon proti movitému majetku provádí vykonavatel působící v oblasti působnosti odvolacího soudu podle místa bydliště nebo sídla dlužníka nebo působící v oblasti působnosti odvolacího soudu podle místa, kde se majetek nachází; nachází-li se bydliště nebo sídlo dlužníka v zahraničí, je příslušný jakýkoli soudní vykonavatel.

Podle čl. 652 odst. 2 a 4 občanského soudního řádu, pokud se zabavitelný movitý majetek nachází v oblasti působnosti několika odvolacích soudů, má pravomoc k provedení výkonu rozhodnutí kterýkoli ze soudních vykonavatelů působících u jednoho z těchto soudů, včetně provedení výkonu ve vztahu k zabavitelnému majetku v oblasti působnosti ostatních odvolacích soudů.

Zjistí-li soudní vykonavatel původně zmocněný věřitelem, že v oblasti jeho územní působnosti se nenachází žádný zabavitelný majetek a příjmy, může věřitel požádat soud výkonu, aby pokračoval ve výkonu rozhodnutí prostřednictvím jiného soudního vykonavatele, ustanovení článku 653 odst. 4 se použije obdobně.

Podle čl. 7 písm. a), c) a e) zákona č. 188/2000 o soudních vykonavatelích, vykonavatel: doručuje soudní a mimosoudní písemnosti; doručuje procesní písemnosti; provádí předběžná opatření nařízená soudem.

čl. 50 odst. 1 písm. f) – orgán příslušný pro výkon příkazu k obstavení

Podle článku 623 občanského soudního řádu je výkon jakéhokoli exekučního titulu, s výjimkou těch, které se týkají příjmů z konsolidovaného souhrnného rozpočtu nebo rozpočtu Evropské unie nebo Evropského společenství pro atomovou energii, prováděn pouze soudními vykonavateli, i pokud by zvláštní zákony stanovily jinak. Rozhodnutí o návrhu, výkonu opatření a zrušení zabavení bude vydáno v souladu s ustanoveními článků 954–959, která se použijí odpovídajícím způsobem (čl. 971 odst. 1 občanského soudního řádu). Předběžné zabavení provádí soudní vykonavatel v souladu s pravidly pro výkon dle občanského soudního řádu, která se použijí odpovídajícím způsobem, aniž by bylo vyžadováno jakékoli oprávnění nebo povolení v tomto smyslu (čl. 955 odst. 1 občanského soudního řádu).

Jakmile obdrží návrh na výkon rozhodnutí, vykonavatel vydá rozhodnutí, kterým zajistí evidenci návrhu a založení spisu k výkonu nebo případně vydá odůvodněné rozhodnutí, kterým odmítne zahájit vykonávací řízení. Rozhodnutí je neprodleně oznámeno věřiteli. Pokud vykonavatel odmítne zahájit vykonávací řízení, věřitel může podat stížnost u soudu výkonu do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí (článek 665 občanského soudního řádu).

Podle čl. 7 písm. e) zákona č. 188/2000 o soudních vykonavatelích provede soudní vykonavatel předběžná opatření nařízená soudem.

čl. 50 odst. 1 písm. g) – rozsah, v němž mohou být obstaveny společné a sběrné účty

Výkon rozhodnutí, které jsou předběžně vykonány složením jistoty, nebude zahájen před složením této jistoty (článek 678 občanského soudního řádu).

Každý, kdo nese osobní odpovědnost, nese tuto odpovědnost za veškerý svůj současný i budoucí movitý nebo nemovitý majetek. Tento majetek slouží jako společná jistota pro jeho věřitele. Nezabavitelný majetek jako taková jistota neslouží. Věřitelé, jejichž pohledávky vznikly v souvislosti s určitým rozdělením majetku povoleným zákonem, musí nejprve usilovat o výkon rozhodnutí proti tomuto majetku. Pokud tento majetek nestačí k uspokojení pohledávek, lze se domáhat výkonu i proti jinému majetku dlužníka. Z majetku, který je předmětem rozdělení majetku povoleného zákonem a je určen pro výkon povolání, mohou být uspokojeni pouze věřitelé, jejichž pohledávky vznikly v souvislosti s dotyčným povoláním. Tito věřitelé nemohou být uspokojeni z jiného majetku dlužníka. (článek 2324 občanského soudního řádu)

Má-li soudní vykonavatel za to, že je to v zájmu výkonu rozhodnutí, požádá v souladu se zákonem dlužníka, aby poskytl písemné sdělení ohledně jeho příjmů a majetku, včetně společného majetku ve spoluvlastnictví nebo společném jmění, proti kterému lze vést výkon rozhodnutí, a uvedl v něm, kde se tento majetek nachází; soudní vykonavatel může rovněž upozornit dlužníka na důsledky, které nastanou v případě, že bude pokračováno ve vykonávacím řízení, s cílem přesvědčit jej k dobrovolnému splnění povinnosti. V každém případě bude dlužník informován o odhadovaných nákladech na výkon rozhodnutí. (čl. 627 odst. 2 občanského soudního řádu)

Dlužník je pod sankcí stanovenou v čl. 188 odst. 2 povinen uvést na žádost soudního vykonavatele veškerý svůj movitý a nemovitý majetek, včetně společného majetku ve spoluvlastnictví nebo společném jmění, včetně informace, kde se tento majetek nachází, stejně jako všechny běžné nebo pravidelné příjmy. (čl. 647 odst. 2 občanského soudního řádu)

O rozdělení společného majetku ve spoluvlastnictví nebo společném jmění lze rozhodnout také na žádost dotčené osoby v rámci řízení o námitce proti výkonu rozhodnutí. (čl. 712 odst. 4 občanského soudního řádu)

Pokud dotčená osoba prostřednictvím námitky proti výkonu rozhodnutí požádala o rozdělení společného majetku ve spoluvlastnictví nebo společném jmění, rozhodne soud o jeho rozdělení v souladu se zákonem. (čl. 720 odst. 2 občanského soudního řádu)

Z movitého majetku, který je předmětem rozdělení majetku povoleného zákonem a je určen pro výkon povolání, mohou být uspokojeni pouze věřitelé, jejichž pohledávky vznikly v souvislosti s dotyčným povoláním. Pokud majetek není součástí určitého souboru obchodních aktiv, ale přesto slouží k výkonu zaměstnání nebo povolání dlužníka, který je fyzickou osobou, může podléhat výkonu rozhodnutí pouze tehdy, pokud neexistuje žádný jiný zabavitelný majetek, a to pouze pro pohledávky vzniklé kvůli neplnění vyživovací povinnosti nebo jiné přednostní pohledávky za movitým majetkem. Pokud dlužník pracuje v zemědělství a je-li to nezbytné pro pokračování v zemědělské činnosti, nepodléhá výkonu rozhodnutí tento obchodní majetek: zemědělské zásoby, včetně pracovních zvířat, krmiva pro tato zvířata a osiva určeného pro pěstování, s výjimkou případů, kdy je tento majetek dán do zástavy nebo pokud slouží k uspokojení přednostních pohledávek. (článek 728 občanského soudního řádu)

Pro výkon rozhodnutí proti sběrným účtům (vedeným třetí osobou jménem dlužníka nebo dlužníkem jménem třetí osoby) existují určitá zásadní pravidla, pokud jde o zastoupení a ustanovení zástupce, jak je uvedeno níže.

Článek 1295 občanského soudního řádu stanoví, že oprávnění k zastupování může vyplývat ze zákona, právního jednání nebo z rozhodnutí soudu.

Podle článku 1296 občanského soudního řádu smlouva uzavřená zástupcem na základě plné moci jménem zastoupené strany zavazuje přímo zastoupenou stranu a druhou smluvní stranu.

Podle článku 2021 občanského soudního řádu, pokud se strany nedohodnou jinak, nenese zmocněnec, který splnil svou povinnost, žádnou odpovědnost vůči zmocniteli, pokud jde o plnění povinností osobami/subjekty, s nimiž byla uzavřena smlouva, s výjimkou případů, kdy platební neschopnost smluvních stran byla nebo měla být zmocněnci známa v okamžiku uzavření smlouvy s těmito osobami/subjekty.

Podle čl. 1309 odst. 1 občanského soudního řádu smlouva uzavřená osobou/subjektem, který jedná jako zástupce, ale nemá plnou moc nebo překračuje svěřené pravomoci, nevyvolá účinky mezi zastoupenou osobou a třetími osobami.

Podle článku 1311 občanského soudního řádu může v případech stanovených v článku 1309 strana, jejímž jménem byla smlouva uzavřena, tuto smlouvu schválit dodržením právních formalit pro její platné uzavření; třetí smluvní strana může oznámit, že poskytuje přiměřenou lhůtu pro schválení, po jejímž uplynutí již smlouvu nelze schválit.

Podle čl. 1309 odst. 2 občanského soudního řádu, pokud zástupce svým jednáním způsobil, že se smluvní strana oprávněně domnívala, že zástupce má pravomoc k zastupování a jedná v rámci svěřených pravomocí, nemůže se již zástupce vůči třetí smluvní straně dovolávat nedostatku pravomoci k zastupování.

Podle článku 1310 občanského soudního řádu osoba nebo subjekt, který uzavírá smlouvu jako zástupce, aniž by k tomu byl zmocněn, nebo překračuje meze svěřených pravomocí, nese odpovědnost za jakoukoli škodu způsobenou třetí smluvní straně, která byla v dobré víře, že smlouva byla uzavřena platně.

Podle článku 1297 občanského soudního řádu je smlouva uzavřená zástupcem jednajícím v rámci svěřených pravomocí závazná pouze pro zástupce a třetí smluvní stranu, pokud třetí strana neví a nemohla vědět, že zástupce jedná v rámci tohoto pověření nebo pokud zákon nestanoví jinak; pokud však zástupce při uzavírání smlouvy s třetí stranou jménem podniku a v mezích svěřených pravomocí prohlašuje, že je vlastníkem tohoto podniku, a třetí osoba následně zjistí totožnost skutečného vlastníka, pak může třetí strana uplatnit vůči skutečnému vlastníkovi práva nabytá vůči zástupci.

čl. 50 odst. 1 písm. h) – pravidla, jimiž se řídí částky vyloučené ze zajištění

Článek 729 Omezení výkonu rozhodnutí proti peněžnímu příjmu podle občanského soudního řádu.

  1. Výkonem rozhodnutí lze postihnout mzdu nebo plat a jiné pravidelné příjmy, důchody přiznané v rámci systémů sociálního zabezpečení a jiné částky pravidelně vyplácené dlužníkovi jako prostředky pro obživu: a) až do výše poloviny čistého měsíčního příjmu v případě částek dlužného výživného nebo přídavku na dítě; b) až do výše třetiny čistého měsíčního příjmu v případě ostatních dluhů.
  2. Pokud se na stejné částky vztahuje několik exekučních titulů, nesmí celková srážka přesáhnout polovinu čistého měsíčního příjmu dlužníka, bez ohledu na povahu pohledávek, pokud zákon nestanoví jinak.
  3. Pokud jsou mzdy nebo jakékoli jiné částky pravidelně vyplácené dlužníkovi jako prostředky pro obživu nižší, než minimální mzda vyplácená v ekonomice, lze výkonem rozhodnutí postihnout pouze částku, o kterou přesahují polovinu této minimální mzdy.
  4. Dávky vyplácené během dočasné pracovní neschopnosti, náhrady poskytované na základě jakýchkoli zákonných ustanovení zaměstnancům za ukončení individuální pracovní smlouvy a podpora v nezaměstnanosti podléhají v souladu se zákonem výkonu rozhodnutí pouze v případě částek dlužného výživného a náhrady škody vzniklé v důsledku smrti nebo úrazu, pokud zákon nestanoví jinak.
  5. Výkon rozhodnutí v případě nároků na dávky uvedené v odstavci 4 je přípustný až do poloviny jejich výše.
  6. Částky sražené v souladu s ustanoveními odstavců 1 až 4 se uvolní nebo rozdělí v souladu s čl. 864 a násl.
  7. Státní příspěvky, přídavky na dítě, podpora při péči o nemocné děti, dávky v mateřství, dávky při úmrtí, státní studijní granty, denní příspěvky a jakékoli další zvláštní příspěvky stanovené zákonem nemohou být předmětem výkonu rozhodnutí pro žádný druh dluhu.

Článek 970 Subjekty příkazů k obstavení podle občanského soudního řádu

Příkazy k obstavení, kterými lze postihnout peněžní částky, cenné papíry nebo jiný zabavitelný nehmotný movitý majetek, který dlužník dluží třetí osobě nebo který bude dlužit v budoucnosti na základě existujících právních vztahů, se řídí podmínkami stanovenými v článku 953.

Čl. 631 odst. 1 občanského soudního řádu.

Podle veřejného nebo soukromého práva lze zahájit výkon rozhodnutí proti jakékoli fyzické nebo právnické osobě, s výjimkou těch, které v souladu se zákonem požívají ochranu proti výkonu rozhodnutí.

Čl. 781 odst. 2 a 5 občanského soudního řádu.

V případě obstavení peněžních částek na bankovních účtech může být v mezích stanovených v článku 729 obstaven jak kreditní zůstatek na těchto účtech, tak i případné budoucí příchozí platby.

Výkonu rozhodnutí nepodléhají:

  1. částky určené pro zvláštní účely stanovené zákonem a částky, k nimž dlužník nemá dispoziční právo;
  2. částky představující nevratné financování nebo financování určitých programů nebo projektů ze strany vnitrostátních nebo mezinárodních institucí nebo organizací;
  3. částky představující budoucí mzdové nároky po dobu tří měsíců ode dne obstavení. Pokud bylo na stejný účet uvaleno několik příkazů k obstavení, tříměsíční období, během něhož lze provádět platby týkající se budoucích mzdových nároků, se počítá pouze jednou, a to ode dne, kdy je zřízeno první obstavení.

čl. 50 odst. 1 písm. i) – poplatky, které banky vybírají za provedení rovnocenných vnitrostátních příkazů nebo za poskytnutí informací o účtu, a informace o tom, která strana odpovídá za uhrazení těchto poplatků

Není použitelné (není tomu tak).

Na základě smluvních vztahů mezi bankami a klienty a specifické bankovní legislativy je provádění donucovacích opatření dopadajících na účty klientů transakcí, za kterou si banky účtují poplatek za obstavení (jak za předběžná opatření, tak za donucovací opatření vůči účtům klientů). Poplatek je stanoven při zřízení obstavení, ale v případě transakcí k obstavení účtu (předmět nařízení) se poplatek v praxi od klienta nevybírá.

Důvodem je to, že ke skutečnému výběru poplatku dochází, když jsou peněžní částky uvolňovány soudům/daňovým orgánům, tj. v okamžiku převodu obstavených částek. Nařízení se však vztahuje na obstavení částky a nikoli provedení její výplaty. Nařízení se nevztahuje na vykonatelné obstavení.

Výsledkem je, že v případě předběžných opatření (jako je evropský příkaz k obstavení účtů), kdy ve skutečnosti neprobíhá žádný „poslední krok“ (uvolnění), ale pouze úkon obstavení prováděný bankou po obdržení dokumentace od orgánu, který nařídil provedení dotyčného opatření, se poplatek v praxi od klienta nevybírá.

Není použitelné.

čl. 50 odst. 1 písm. j) – sazebník poplatků nebo jiný soubor pravidel, který stanoví příslušné poplatky vybírané jakýmkoli orgánem nebo jiným subjektem v členském státě výkonu zapojeným do vyřizování nebo výkonu příkazu k obstavení

Za oznámení a doručování procesních písemností vykonavatelé účtují poplatky ve výši minimálně 20 RON a maximálně 400 RON (viz bod 1 přílohy I nařízení ministra spravedlnosti č. 2550/C/14.11.2006, kterým se schvaluje minimální a maximální výše poplatků za služby poskytované soudními vykonavateli).

Za výkon příkazů k obstavení účtů účtují soudní vykonavatelé poplatky ve výši minimálně 100 RON a maximálně 1 200 RON za dlužníky, kteří jsou fyzickými osobami, a 2 200 RON za dlužníky, kteří jsou právnickými osobami (viz bod 10 přílohy I nařízení ministra spravedlnosti č. 2550/C/14.11.2006, kterým se schvaluje minimální a maximální výše poplatků za služby poskytované soudními vykonavateli).

Poplatky účtované soudními vykonavateli jsou zveřejněny na webových stránkách Unie soudní vykonavatelů v sekci „Legislativní rámec“, nařízení, nařízení č. 2550 ze dne 14. listopadu 2006, kterým se schvaluje minimální a maximální výše poplatků za služby poskytované soudními vykonavateli.

Poplatky jsou účtovány za služby poskytované soudními vykonavateli v Rumunsku.

Pokud jde o soudní kolkové poplatky, viz informace uvedené v písmenu (n).

čl. 50 odst. 1 písm. k) – pořadí, je-li stanoveno pro rovnocenné vnitrostátní příkazy v rámci vnitrostátního práva

Veřejné právo nestanoví pořadí jednotlivých předběžných obstavení, nýbrž pořadí pohledávek, v souvislosti s nimiž je obstavení požadováno, v závislosti na jejich typu.

Článek 865 Obecné pořadí pohledávek podle občanského soudního řádu

(1) Pokud byl výkon rozhodnutí zahájen několika věřiteli nebo pokud před uvolněním nebo rozdělením částky postižené výkonem rozhodnutí přihlásili své vykonatelné tituly i další věřitelé, soudní vykonavatel bude při určování pořadí pohledávek postupovat podle následujícího preferenčního pořadí, pokud zákon nestanoví jinak:

  1. pohledávky představující náklady řízení, náklady na donucovací opatření nebo výkon rozhodnutí, na zachování majetku, jehož hodnota se rozděluje, jakékoli další náklady vzniklé ve společném zájmu věřitelů, jakož i pohledávky vzniklé vůči dlužníkovi v souvislosti s výdaji na splnění zákonem stanovených podmínek nebo formalit pro nabytí vlastnického práva k přidělenému majetku a jeho zápisu do veřejného rejstříku;
  2. náklady na pohřeb dlužníka v závislosti na konkrétních okolnostech;
  3. pohledávky představující platy a jiné obdobné dluhy, důchody, částky dlužné podle zákona nezaměstnaným osobám, podporu na výživu a péči o děti, podporu v mateřství, při dočasné pracovní neschopnosti, náklady na prevenci nemocí, na obnovu nebo upevnění zdraví, dávky při úmrtí, přiznané v rámci systémů sociálního zabezpečení, jakož i pohledávky představující povinnost zaplatit náhradu škody za smrt, újmu na tělesné integritě nebo zdraví;
  4. pohledávky vzniklé na základě zákonné povinnosti poskytnout výživné, přídavky na dítě nebo na základě povinnosti platit jiné pravidelné částky určené jako prostředky pro obživu;
  5. daňové pohledávky vyplývající z daní, poplatků, příspěvků a jiných částek stanovených zákonem, dlužných státnímu rozpočtu, rozpočtu státních systémů sociálního zabezpečení, místním rozpočtům nebo rozpočtům zvláštních fondů;
  6. pohledávky z úvěrů poskytnutých státem;
  7. náhradu požadovanou za nápravu škod způsobených na veřejném majetku v důsledku protiprávních činů;
  8. pohledávky vyplývající z bankovních půjček, dodávek produktů, poskytování služeb nebo provádění prací, jakož i z nájmu nebo leasingu;
  9. pohledávky ve formě pokut splatných do státního rozpočtu nebo do místních rozpočtů;
  10. další pohledávky.

(2) Ustanovení týkající se právní subrogace zůstávají použitelná ve prospěch kterékoli ze stran, která platí některou z pohledávek uvedených v odstavci (1).

(3) Pokud jsou pohledávky ve stejné preferenční kategorii, bude získaná částka rozdělena mezi věřitele v poměru dle výše každé pohledávky.

Článek 866 Prohlášení o pohledávkách státu

  1. Podle zákona může každý věřitel do 15 dnů od zahájení vykonávacího řízení požádat stát nebo místní správní orgány o prohlášení o všech jejich přednostních pohledávkách. Taková žádost bude zaznamenána do veřejných rejstříků, pouze pokud bude poskytnut důkaz o tom, že o ní bylo učiněno oznámení místním daňovým orgánům.
  2. Do 30 dnů od oznámení musí dotyčný stát nebo místní správní orgán učinit prohlášení a zaznamenat výši své pohledávky.
  3. Nesplnění povinnosti uvedené v odstavci 1 bude mít za následek ztrátu pořadí před věřiteli, kteří o prohlášení požádali.

Článek 867 Pořadí zajištěných pohledávek

Pokud existují věřitelé, kteří mají zástavní práva, hypotekární zástavní práva nebo přednostní zástavní práva ve vztahu k prodávanému majetku, budou, za podmínek stanovených zákonem, při rozdělování částky získané z prodeje majetku jejich pohledávky uspokojeny přednostně před těmi, které jsou uvedeny v čl. 865 odst. 1 písm. c).

Článek 868 Pořadí příslušenství pohledávek

Úroky a penále nebo jiné nároky související s hlavní pohledávkou se budou řídit pořadím hlavní pohledávky.

čl. 50 odst. 1 písm. l) – soud nebo případně orgán pro výkon příslušný pro přiznání opravného prostředku

Podle článku 1 odst. 3 a 4 článku I^8 mimořádného nařízení vlády č. 119/2006 o některých opatřeních nezbytných k provedení některých nařízení Společenství od data přistoupení Rumunska k Evropské unii, schváleného ve znění zákona č. 191/2007, ve znění pozdějších předpisů, spadá opravný prostředek podle čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) č. 655/2014 do pravomoci soudu nadřízeného soudu, který vydal rozhodnutí o schválení návrhu na vydání evropského příkazu k obstavení účtů.

Opravné prostředky proti výkonu příkazu k obstavení účtů podle článku 34 nařízení č. 655/2014 spadají do pravomoci soudu výkonu.

čl. 50 odst. 1 písm. m) – soudy, u nichž má být podáno odvolání, a lhůta, která je případně pro podání tohoto odvolání stanovena

Podle čl. 1 odst. 5 článku I^8 mimořádného nařízení vlády č. 119/2006 o některých opatřeních nezbytných k provedení některých nařízení Společenství od data přistoupení Rumunska k Evropské unii, schváleného ve znění zákona č. 191/2007, ve znění pozdějších předpisů, spadá odvolání podle článku 37 nařízení (EU) č. 655/2014 do pravomoci soudu nadřízeného tomu, který je uveden v odstavcích 3 nebo 4 uvedeného článku mimořádného nařízení vlády, tj. soudu nadřízeného soudu uvedenému v článku 35 nařízení (EU) č. 655/2014; odvolání musí být podáno do 30 dnů od doručení rozsudku, pokud zákon nestanoví jinak.

čl. 50 odst. 1 písm. n) – soudní poplatky

Podle čl. 11 odst. 1 písm. b) mimořádného nařízení vlády č. 80/2013 o soudních kolkových poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, jsou za podání různých návrhů účtovány následující poplatky:

  • za návrhy týkající se předběžných opatření – 100 RON;
  • za návrhy týkající se uložení předběžných opatření ve vztahu k lodím nebo letadlům – 1 000 RON;
  • za návrhy na vydání evropského příkazu k obstavení účtů, vyhotovené v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 655/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se zavádí řízení o evropském příkazu k obstavení účtů k usnadnění vymáhání přeshraničních pohledávek v občanských a obchodních věcech – 100 RON.

čl. 50 odst. 1 písm. o) – jazyky přijímané pro překlady písemností

Rumunsko nepřijímá podání v žádném jiném jazyce, než v rumunštině (čl. 128 odst. 1 ústavy a čl. 14 odst. 1 zákona č. 304/2004 o organizaci soudnictví, znovu zveřejněno, ve znění pozdějších předpisů).

Poslední aktualizace: 25/04/2022

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.