Evropský příkaz k obstavení účtů

Slovinsko

Obsah zajišťuje
Slovinsko

JAK VYHLEDAT PŘÍSLUŠNÝ SOUD/ORGÁN

Níže uvedený vyhledávací nástroj vám pomůže identifikovat soud(y)/orgán(y) příslušný/příslušné pro konkrétní evropský právní nástroj. Vezměte prosím na vědomí, že ačkoli jsme vyvinuli veškeré úsilí k zajištění správnosti výsledků, mohou existovat výjimečné případy týkající se určení působnosti, která nemusí být nutně do databáze zahrnuta.

Slovinsko

Evropský příkaz k obstavení účtů


*povinný údaj

čl. 50 odst. 1 písm. a) – soudy příslušné pro vydání příkazu k obstavení

Soudy určenými jako příslušné k vydání příkazu k obstavení v případě, že věřitel získal veřejnou listinu (čl. 6 odst. 4), jsou okresní soudy (okrajna sodišča) (článek 279b první odstavec zákona o výkonu rozhodnutí a zajištění občanskoprávních nároků (Zakon o izvršbi in zavarovanju); Uradni list RS (UL RS; Úřední věstník Republiky Slovinsko) č. 3/07 – úřední konsolidované znění, 93/07, 37/08 – ZST-1, 45/08 – ZArbit, 28/09, 51/10, 26/11, 17/13 – rozhodnutí Ústavního soudu, 45/14 – rozhodnutí Ústavního soudu, 53/14, 58/14 – rozhodnutí Ústavního soudu, 54/15, 76/15 – rozhodnutí Ústavního soudu a 11/18; dále jen „ZIZ“).

Seznam okresních soudů je k dispozici zde.

čl. 50 odst. 1 písm. b) – orgán určený jako příslušný pro získání informací o účtu

Orgánem určeným jako příslušný pro získání informací o účtu (článek 14) je Agentura Republiky Slovinsko pro veřejné právní záznamy a související služby (Agencija Republike Slovenije za javnopravne evidence in storitve – AJPES) (článek 279c ZIZ).

Kontaktní údaje: Tržaška cesta 16, 1000 Ljubljanamailto:gp@ajpes.si

gp@ajpes.si - main office
info@ajpes.si - information for users

čl. 50 odst. 1 písm. c) – postupy získávání dostupných informací o účtu

Postupy získávání informací o účtu (čl. 14 odst. 5):

a) Agentura AJPES, která byla určena jako orgán pro informace, vede rejstřík transakčních účtů, což je jediná databáze transakčních účtů fyzických i právnických osob (článek 191 a násl. zákona o platebních službách, službách vydávání elektronických peněz a platebních systémech (Zakon o plačilnih storitvah, storitvah izdajanja elektronskega denarja in plačilnih sistemih); UL RS č. 7/18 a 9/18 – corr.; dále jen „ZPlaSSIED“). To zajišťuje, že postup získávání informací je velmi efektivní, neboť není nutné, aby se orgán pro informace banky dotázal, zda má u ní dlužník veden účet (čl. 14 odst. 5 písm. a)).

Ačkoli podle slovinského práva je možné získat informace o účtu dlužníka postupem stanoveným v čl. 14 odst. 5 písm. c) (viz článek 31 ZIZ), soudy tuto možnost téměř vůbec nevyužívají, neboť mohou informace o bankovním o účtu dlužníka získat elektronickou cestou, a to nahlédnutím do rejstříku transakčních účtů (článek 4 ZIZ; článek 13 zákona o soudech (Zakon o sodiščih); UL RS č. 94/07 – úřední konsolidované znění, 45/08, 96/09, 86/10 – ZJNepS, 33/11, 75/12 – ZSPDSLS-A, 63/13, 17/15 a 23/17 – ZSSve; dále jen „ZS“).

čl. 50 odst. 1 písm. d) – soudy, u nichž se podává odvolání proti odmítnutí vydat příkaz k obstavení

Opravné prostředky (článek 21) se podávají u:

– soudu, který zamítl návrh věřitele na vydání příkazu k obstavení (okresní nebo krajský soud (okrožno sodišče)).

Seznam okresních soudů, seznam krajských soudů.

čl. 50 odst. 1 písm. e ) – orgány určené jako příslušné pro obdržení, zaslání a doručení příkazu k obstavení a dalších písemností

Orgánem určeným jako příslušný pro obdržení, zaslání a doručení příkazu k obstavení a dalších písemností (čl. 4 bod 14) je:

– podle čl. 10 odst. 2, čl. 23 odst. 3, 5 a 6, čl. 25 odst. 3, čl. 27 odst. 2, čl. 28 odst. 3 a čl. 36 odst. 5 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 655/2014 okresní soud v Mariboru.

čl. 50 odst. 1 písm. f) – orgán příslušný pro výkon příkazu k obstavení

Orgánem příslušným pro výkon příkazu k obstavení (kapitola 3) je:

okresní soud v Mariboru, který je místně příslušný pro výkon příkazu k obstavení vydaného soudem jiného členského státu Evropské unie (článek 279d ZIZ).

čl. 50 odst. 1 písm. g) – rozsah, v němž mohou být obstaveny společné a sběrné účty

Rozsah, v němž mohou být obstaveny společné a sběrné účty (článek 30), je následující:

Společným platebním účtem je platební účet, který otevře poskytovatel platebních služeb na jméno dvou nebo více fyzických osob nebo dvou nebo více právnických osob (čl. 14 odst. 1 zákona o platebních službách a systémech (Zakon o plačilnih storitvah in sistemih); dále jen „ZPlaSS“).

Každý jednotlivý majitel společného platebního účtu může nakládat s veškerými peněžními prostředky na tomto účtu, pokud smlouva o správě společného platebního účtu nestanoví jiná oprávnění k nakládání s peněžními prostředky na tomto účtu (čl. 14 odst. 2 ZPlaSS).

Všechny peněžní prostředky na společném platebním účtu lze použít k úhradě závazků jednotlivého majitele účtu vůči třetím stranám. Dohoda mezi majiteli společného platebního účtu o výši podílu jednotlivých majitelů a o závazku jednotlivých majitelů neomezuje práva třetích stran na splacení jejich pohledávek v rámci řízení o výkonu rozhodnutí nebo insolvenčního řízení vedeného proti jednotlivému majiteli z celkových peněžních prostředků na společném platebním účtu (čl. 14 odst. 3 ZPlaSS). Peněžní prostředky na společném platebním účtu lze tudíž použít k úhradě závazků jednotlivého majitele účtu vůči třetím stranám.

Jestliže je zvláštním zákonem výkon omezen na konkrétní aktiva dlužníka, jsou tato omezení v řízení o výkonu rozhodnutí proti jednotlivému majiteli společného platebního účtu posouzena ve vztahu ke každému jednotlivému majiteli společného platebního účtu (čl. 14 odst. 4 ZPlaSS).

čl. 50 odst. 1 písm. h) – pravidla, jimiž se řídí částky vyloučené ze zajištění

Částky vyloučené ze zabavení a částky, u nichž je výkon omezen, se určují podle následujících pravidel (článek 31):

Příjem je z výkonu příkazu k obstavení vyloučen, pokud jeho společným znakem je to, že se nejedná o základní příjem, například mzdu, nýbrž zpravidla o nižší, doplňkový příjem, který má ve většině případů funkci sociální korekční platby (článek 101 zákona o výkonu rozhodnutí a zajištění občanskoprávních nároků (ZIZ)).

Podle článku 102 ZIZ je výkon příkazu k obstavení omezen na příjem, který má obecně podobu základního příjmu, jako je například mzda, tj. příjem, u něhož se má za to, že vyplývá z pracovního poměru. Obecně je dovoleno obstavit až dvě třetiny takového příjmu, dlužníkovi však musí zůstat částka rovnající se 76 % minimální mzdy. Každému dlužníkovi musí být ponechána stejná zbytková částka. V případě určitých přednostních pohledávek je částka, která musí být dlužníkovi ponechána, nižší – 50 % minimální mzdy. Částka, která musí být dlužníkovi ponechána, je v obou případech vyšší, pokud má dlužník vyživovací povinnost k rodinným příslušníkům.

Subjekt odpovědný za provedení rozhodnutí o výkonu (banka) musí vyloučení a omezení výkonu příkazu k obstavení zohlednit, aniž by o to dlužník požádal, ledaže existuje nárok na vyšší limit omezení z důvodů vyživovací povinnosti. Dlužník musí takový nárok subjektu, který zajišťuje výkon příkazu k obstavení, prokázat předložením veřejné listiny (čl. 102 odst. 5 ZIZ).

Přesný seznam vyloučení ze zabavení nebo omezení částek stanoví články 101, 102 a 103 ZIZ.

čl. 50 odst. 1 písm. i) – poplatky, které banky vybírají za provedení rovnocenných vnitrostátních příkazů nebo za poskytnutí informací o účtu, a informace o tom, která strana odpovídá za uhrazení těchto poplatků

Výběr poplatků (článek 43): banky mohou v souladu se svou obchodní politikou a příslušnými sazbami odměn za služby účtovat poplatek za provedení úkonu na základě rovnocenných vnitrostátních příkazů (obdržení příkazu a převod peněžních prostředků).

Poskytovatelé platebních služeb musí na svých internetových stránkách zveřejnit úplné a přesné informace o poplatcích, které vybírají za provedení úkonu na základě rozhodnutí o výkonu nebo zajišťovacího příkazu (článek 190 ZPlaSSIED).

Informace o účtu poskytuje agentura AJPES. Informace obsažené v rejstříku transakčních účtů právnických osob a fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost jsou veřejnosti k dispozici bezplatně na internetových stránkách agentury AJPES (článek 194 ZPlaSSIED). Za poskytnutí informací o účtu fyzické osoby z rejstříku transakčních účtů účtuje agentura AJPES osobě, která o tyto informace žádá, poplatky podle sazebníku stanoveného po dohodě s ministrem financí (článek 195 ZPlaSSIED). Sazba náhrady nákladů na poskytnutí informací o transakčních účtech fyzických osob z rejstříku transakčních účtů (UL RS č. 49/10) je zveřejněna na internetových stránkách agentury AJPES. V souladu s touto sazbou závisí částka náhrady nákladů na způsobu podání žádosti o informace o účtu (sazba je nižší u elektronického přenosu dat než u přenosu dat na základě písemné žádosti) a na počtu jednotek předávaných dat.

Poplatek za provedení rovnocenných vnitrostátních příkazů hradí dlužník, zatímco poplatek za poskytnutí informací o účtu hradí osoba, která dotaz předložila (obvykle věřitel).

Soud má k informacím o účtech bezplatný přístup, přičemž může nahlížet do rejstříku vedeného agenturou AJPES nebo požádat platební organizaci (banku) o sdělení, zda si dlužník u této organizace otevřel účet (článek 4 první odstavec ZIZ, článek 13 ZS).

Agentura AJPES poskytne soudům, správci daně a jiným orgánům odpovědným za výkon příkazu k obstavení přímý elektronický přístup k informacím v rejstříku transakčních účtů.

čl. 50 odst. 1 písm. j) – sazebník poplatků nebo jiný soubor pravidel, který stanoví příslušné poplatky vybírané jakýmkoli orgánem nebo jiným subjektem v členském státě výkonu zapojeným do vyřizování nebo výkonu příkazu k obstavení

Sazebník poplatků nebo jiný soubor pravidel, který stanoví příslušné poplatky vybírané jakýmkoli orgánem či jiným subjektem zapojeným do vyřizování nebo výkonu příkazu k obstavení (článek 44):

Soudní poplatek musí být uhrazen při podání návrhu na zajištění pohledávky prostřednictvím příkazu k obstavení (článek 29b ve spojení s články 239 a 279a ZIZ). V případě návrhu na vydání příkazu k obstavení činí soudní poplatek 30 EUR (sazebník č. 4012 zákona o soudních poplatcích (Zakon o sodnih taksah – ZST-1; UL RS č. 37/08, 97/10, 63/13, 58/14 – Const. rozhodnutí Ústavního soudu, 19/15 – rozhodnutí Ústavního soudu, 30/16, 10/17 – ZPP-E a 11/18 – ZIZ-L; dále jen „ZST-1“), nebo 24 EUR (sazebníky č. 4041 a č. 4012 ZST-1), je-li návrh podán v elektronické podobě.

Pokud příkaz k obstavení vydal slovinský soud, banka se nachází ve Slovinsku a soud vydal rovněž rozhodnutí, kterým se bance nařizuje provést úkon podle článku 260 prvního odstavce bodu 4 nebo článku 271 prvního odstavce bodu 4 ZIZ (článku 279e prvního odstavce), zahrnuje soudní poplatek rovněž vydání uvedeného rozhodnutí, neboť je vydáno soudem v řízení o vydání příkazu k obstavení (tj. řízení za účelem rozhodnutí o návrhu na zajištění pohledávky).

Pokud příkaz k obstavení vydal zahraniční soud a slovinský soud jej obdrží za účelem výkonu z toho důvodu, že se banka nachází ve Slovinsku, rozhodnutí, jímž soud bance nařídí provést úkon podle článku 260 prvního odstavce bodu 4 nebo článku 271 prvního odstavce bodu 4 ZIZ (článku 279e prvního odstavce), je vydáno v řízení zahájeném na základě obdržení příkazu k obstavení. Podle článku 24 nařízení se v tomto případě soudní poplatek nehradí, neboť nelze mít za to, že se jedná o rozhodnutí o zajišťovacím nebo předběžném opatření, a rovněž nelze mít za to, že řízení, v němž je uvedené rozhodnutí vydáno, je řízením k zajištění pohledávky; jeho výsledkem je místo toho rozhodnutí, kterým soud bance nařizuje, jak provést příkaz k obstavení vydaný v zahraničí.

čl. 50 odst. 1 písm. k) – pořadí, je-li stanoveno pro rovnocenné vnitrostátní příkazy v rámci vnitrostátního práva

Pořadí rovnocenných vnitrostátních příkazů podle vnitrostátního práva (článek 32):

Pokud peněžité pohledávky vůči témuž dlužníkovi uplatňuje několik věřitelů a jedná se o týž předmět výkonu, hradí se pohledávky v pořadí, v němž věřitelé získali nárok na úhradu s ohledem na tento předmět výkonu, nestanoví-li zákon jinak (článek 12 ZIZ).

Způsobem, jakým je vykonán příkaz k obstavení vydaný soudem jiného členského státu Evropské unie, je vydání soudního rozhodnutí, jimž se nařizuje úkon uvedený v článku 271 prvním odstavci bodě 4 ZIZ, jinými slovy, zajišťovací opatření (článek 279e třetí odstavec ZIZ). Soudy vydají rozhodnutí o zajišťovacím opatření, jímž se platební organizaci nařizuje, aby dlužníkovi nebo komukoli, kdo jedná na příkaz dlužníka, odmítla z účtu dlužníka vyplatit peněžní částku, s ohledem na niž bylo vydáno rozhodnutí o zajišťovacím opatření (článek 271 první odstavec bod 4 ZIZ). Tato zajišťovací opatření nařízená slovinským soudem na základě evropského příkazu k obstavení účtu vydaného jiným členským státem nezakládají zástavní právo k zajištění (článek 271 druhý odstavec ZIZ). Nařizuje je soud, pokud již nevydal rozsudek ve věci samé. Jestliže věřitel připojí k návrhu na vydání příkazu k obstavení existující rozhodnutí, soudní smír nebo veřejnou listinu, je nařízeno donucovací opatření stanovené v článku 260 prvním odstavci bodu 4 ZIZ, tj. je vydáno rozhodnutí o předběžném opatření, jímž se nařizuje zabavení peněžní částky na účtu dlužníka u platební organizace (článek 279e třetí odstavec a článek 260 první odstavec bod 4 ZIZ). Zabavení uděluje věřiteli zástavní právo k peněžním prostředkům na bankovních účtech (článek 107 třetí odstavec ve spojení s článkem 138 pátým odstavcem a článkem 239 ZIZ).

čl. 50 odst. 1 písm. l) – soud nebo případně orgán pro výkon příslušný pro přiznání opravného prostředku

Soudy nebo případně orgán pro výkon příslušné k rozhodnutí o opravném prostředku (čl. 33 odst. 1, čl. 34 odst. 1 nebo 2):

– opravný prostředek (odpor) podle čl. 33 odst. 1 se podává soudu, který vydal příkaz k obstavení. Tímto soudem je okresní soud nebo krajský soud. Soud rozhodne o opravném prostředku (článek 54 ve spojení s článkem 239 ZIZ),

– opravný prostředek podle čl. 34 odst. 1 se podává okresnímu soudu v Mariboru, který vydal zajišťovací příkaz (formou zajišťovacího nebo předběžného opatření) na základě příkazu k obstavení z jiného členského státu a doručil jej platební organizaci. Soud rozhodne o opravném prostředku (článek 239 ZIZ),

– opravný prostředek podle čl. 34 odst. 2 nařízení (výjimka na základě veřejného pořádku) se podává okresnímu soudu v Mariboru.

čl. 50 odst. 1 písm. m) – soudy, u nichž má být podáno odvolání, a lhůta, která je případně pro podání tohoto odvolání stanovena

Soudy, u nichž má být podáno odvolání, lhůta, která je pro podání tohoto odvolání stanovena podle vnitrostátního práva, a okamžik, od nějž začíná uvedená lhůta běžet (článek 37):

Proti rozhodnutí o odporu se lze odvolat (článek 9 první odstavec ve spojení s článkem 239 ZIZ). Odvolání se podává soudu, který příkaz k obstavení vydal (okresní nebo krajský soud), nebo soudu, který je odpovědný za výkon příkazu k obstavení podle článku 23 nařízení.

Odvolání musí být podáno do osmi dnů od vynesení rozhodnutí soudu prvního stupně o odporu (článek 9 třetí odstavec ZIZ).

O odvolání rozhoduje vrchní soud.

Kontaktní údaje vrchních soudů:

1 Vrchní soud Celje
Prešernova ulica 22
3102 Celje - p.p. 1034

tel.: (03) 427 51 00
fax.: (03) 427 52 70
e-mail: urad.visce@sodisce.si

2 Vrchní soud Koper
Ferrarska 9
6000 Koper

tel.: (05) 668 30 00
fax.: (05) 639 52 45
e-mail: urad.viskp@sodisce.si

3 Vrchní soud Ljubljana
Tavčarjeva 9
1000 Ljubljana

tel.: (01) 366 44 44
fax.: (01) 366 40 70
e-mail: urad.vislj@sodisce.si

4 Vrchní soud Maribor
Sodna ulica 14
2000 Maribor

tel.: (02) 234 71 00
fax.: (02) 234 73 18
e-mail: urad.vismb@sodisce.si

čl. 50 odst. 1 písm. n) – soudní poplatky

Informace o soudních poplatcích (článek 42):

Soudní poplatky v řízení pro získání příkazu k obstavení nebo v řízení o opravném prostředku proti takovému příkazu jsou stejné jako soudní poplatky za získání rovnocenného vnitrostátního příkazu nebo opravného prostředku proti takovému vnitrostátnímu příkazu.

Hrazení soudních poplatků upravuje článek 29b ZIZ. Soudní poplatky musí být uhrazeny při podání návrhu na výkon, odporu nebo odvolání nebo nejpozději do osmi dnů ode dne doručení příkazu k úhradě soudních poplatků.

Pokud lze soudní poplatky vypočítat automaticky, vydává se platební příkaz při podání návrhu elektronickou cestou, přičemž příkaz uvádí pokyny pro navrhovatele, aby poplatky uhradil převodem na určený účet a uvedl referenční číslo obsažené v platebním příkazu. Příkaz k úhradě soudních poplatků se považuje za doručený v okamžiku, kdy navrhovatel nebo jeho zástupce podá návrh elektronickou cestou.

Nejsou-li soudní poplatky uhrazeny včas, považuje se návrh za vzatý zpět.

V platebním příkazu musí soud dotčeného účastníka řízení upozornit na důsledky neuhrazení soudních poplatků.

Výši soudních poplatků stanoví zákon o soudních poplatcích (ZST-1) (UL RS č. 37/08, 97/10, 63/13, 58/14 – rozhodnutí Ústavního soudu, 19/15 – rozhodnutí Ústavního soudu a 30/16). Účtované soudní poplatky jsou stejné jako poplatky v řízeních týkajících se rovnocenného vnitrostátního příkazu, kterým je zajišťovací příkaz.

Tyto poplatky se účtují jako následující pevně stanovené částky:


Při podání návrhu v papírové podobě

Při podání návrhu v elektronické podobě

Řízení o návrhu na vydání příkazu k obstavení

30 EUR (sazebník č. 4012 ZST-1)

24 EUR (sazebníky č. 4041 a č. 4012 ZST-1)

Řízení o odporu

30 EUR (sazebník č. 4022 ZST-1)

24 EUR (sazebníky č. 4041 a č. 4022 ZST-1)

Řízení o opravném prostředku

33 EUR (sazebník č. 4033 ZST-1)

26,4 EUR (sazebníky č. 4041 a č. 4033 ZST-1)

čl. 50 odst. 1 písm. o) – jazyky přijímané pro překlady písemností

Jazyky přijímané s ohledem na překlady písemností (čl. 49 odst. 2):

Úředními jazyky jsou slovinština a jazyky dvou národnostních menšin, které se oficiálně používají u soudů v oblastech, kde tyto národnostní menšiny žijí (články 6 a 104 ZPP). Jazyky národnostních menšin jsou italština a maďarština. Okresní soud Piran, okresní soud Koper a krajský soud Koper jednají v italštině, zatímco okresní soud Lendava jedná v maďarštině.

Obce s obyvateli různých národností se řídí zákonem o zřizování obcí a vymezení hranic obcí (UL RS č. 108/06 – úřední konsolidované znění a č. 9/11; dále jen „ZUODNO“). Podle článku 5 ZUODNO: „Obcemi s obyvateli různých národností jsou v souladu s tímto zákonem obce, které jako takové označují stávající statuty obcí Lendava, Hodoš – Šalovci, Moravske Toplice, Koper, Izola a Piran.“

Poslední aktualizace: 29/03/2022

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.