European Account Preservation Order

National information and online forms concerning Regulation No. 655/2014

What is it?

The European Account Preservation Order (EAPO) lets a court in one EU country freeze funds in the bank account of a debtor in another EU country. The procedure may be used in cross-border cases only, whereby the court carrying out the procedure or the country of domicile of the creditor must be in a different Member State than the one in which the debtor's account is maintained.

It makes EU debt recovery easier.

The procedure for getting an EAPO is set out in Regulation (EU) No 655/2014.

It’s an alternative to existing legal procedures in each EU country.

It applies from 18 January 2017.

Advantages

The procedure is quick and happens without informing the debtor (ex parte).

This ‘surprise effect’ stops debtors moving, hiding or spending the money.

Does it apply in all EU countries?

No. The Regulation does not apply in Denmark.This means that:

  • creditors based in Denmark can’t apply for an EAPO
  • you can’t get an EAPO on a Danish bank account.

How to apply

You’ll find all the application forms and more information here.

You can fill in all the forms online.

Remember: You do not have to give precise details about the account to be frozen (e.g. account number) if you don't have them – only the name of the bank where the account is held. If you don’t know the name of the bank where the debtor’s account is held, under the Regulation you can ask the court to find out.

The content of all the EAPO-related forms is laid down in Commission Implementing Regulation (EU) 2016/1823.

Related link

Citizens' guide to cross-border civil litigation in the European Union PDF (719 Kb) en

Last update: 15/04/2022

This page is maintained by the European Commission. The information on this page does not necessarily reflect the official position of the European Commission. The Commission accepts no responsibility or liability whatsoever with regard to any information or data contained or referred to in this document. Please refer to the legal notice with regard to copyright rules for European pages.

Evropský příkaz k obstavení účtů - Belgie

čl. 50 odst. 1 písm. a) – soudy příslušné pro vydání příkazu k obstavení

Exekuční soudce (juge de saisies) u soudu prvního stupně (tribunal de première instance) (článek 1395/2 soudního řádu (Code judiciaire)).

čl. 50 odst. 1 písm. b) – orgán určený jako příslušný pro získání informací o účtu

Národní komora soudních vykonavatelů (Odkaz se otevře v novém okně.Chambre nationale des huissiers de justice) (čl. 555/1 §1, první pododstavec, bod 25 soudního řádu).

čl. 50 odst. 1 písm. c) – postupy získávání dostupných informací o účtu

Ustanovení čl. 555/1 §2 soudního řádu, které vstupuje v platnost dne 1. ledna 2019, se s ohledem na potřebu přijmout určitá další prováděcí opatření stanoví kombinaci možností uvedených v čl. 14 odst. 5 písm. a) a b) nařízení.

Národní komora tedy může v první fázi na základě pověření soudu požádat kontaktní místo belgické národní banky (Banque nationale de Belgique) o potřebné údaje.

Na základě takto získaných údajů může národní komora v případě potřeby požádat o informace jednu nebo více bank.

čl. 50 odst. 1 písm. d) – soudy, u nichž se podává odvolání proti odmítnutí vydat příkaz k obstavení

Odvolací soud (Cour d’appel) (čl. 602 první pododstavec, bod 6, soudního řádu).

čl. 50 odst. 1 písm. e ) – orgány určené jako příslušné pro obdržení, zaslání a doručení příkazu k obstavení a dalších písemností

Soudní vykonavatel (huissier de justice) (článek 196 zákona ze dne 18. června 2018 o různých ustanoveních občanského práva a ustanoveních na podporu alternativních forem řešení sporů (loi du 18 juin 2018 portant dispositions diverses en matière de droit civil et des dispositions en vue de promouvoir des formes alternatives de résolution des litiges)).

čl. 50 odst. 1 písm. f) – orgán příslušný pro výkon příkazu k obstavení

Soudní vykonavatel (čl. 519 §1, bod 1 soudního řádu).

čl. 50 odst. 1 písm. g) – rozsah, v němž mohou být obstaveny společné a sběrné účty

V Belgii se obstavení účtu řídí soudním řádem (kapitola IV hlava II pátá část) ( Odkaz se otevře v novém okně.http://www.ejustice.just.fgov.be/eli/loi/1967/10/10/1967101056/justel). Obstavení společných účtů je možné. Pokud má banka povědomí o podílech jednotlivých držitelů společného účtu, obstavení se vztahuje pouze na částky náležející dlužníkovi; v opačném případě bude v prohlášení poddlužníka uveden veškerý kladný zůstatek. V tomto případě může každý spolumajitel, na nějž se obstavení nevztahuje, požádat o částečné zrušení obstavení, pokud může prokázat svůj podíl na účtu.

– Tato žádost může být adresována exekučnímu soudci u soudu prvního stupně (článek 1395 soudního řádu).

– V případě svěřenských účtů (comptes de qualité, comptes de tiers) je třeba rozlišovat, zda:

  • dlužníkem je držitel účtu
    • Přestože článek 8/1 hypotečního zákona (loi hypothécaire), který výslovně uznává, že některé ze zákona povinné svěřenské účty (tj. účty právních zástupců, soudních vykonavatelů, notářů a realitních makléřů) nejsou součástí vlastnictví držitele účtu a že takové oddělení je vůči třetím stranám namítatelné, zákonodárce nestanoví, že finanční prostředky na těchto svěřenských účtech jsou vyloučeny ze zajištění ve prospěch soukromých věřitelů držitele účtu. Obstavení těchto finančních prostředků v bance je proto v zásadě možné. Banka musí v případě, že vykonává příkaz k obstavení, uvést zvláštní povahu účtu (článek 1452 soudního řádu); exekučnímu soudci však mohou být předloženy případné námitky. Dlužník tedy může požádat o zrušení obstavení účtu.
  • dlužníkem je osoba obmyšlená svěřenským účtem
    • Obmyšlený svěřenským účtem může vůči držiteli účtu uplatňovat nárok na finanční prostředky, které jsou v jeho prospěch spravovány. Tato pohledávka může být zajištěna věřiteli obmyšleného. Každý věřitel může totiž žádat zajištění finančních prostředků třetí strany, které tato strana dluží jeho dlužníkovi (článek 1445 soudního řádu). Příkaz k takovému obstavení musí být vydán držiteli účtu (třetí straně), a nikoli bance. Banka má totiž dluh výhradně vůči držiteli účtu, nikoli vůči obmyšlenému.

čl. 50 odst. 1 písm. h) – pravidla, jimiž se řídí částky vyloučené ze zajištění

V Belgii se vyloučení některých částek z obstavení řídí články 1409, 1409a a 1410 soudního řádu (Odkaz se otevře v novém okně.http://www.ejustice.just.fgov.be/eli/loi/1967/10/10/1967101056/justel). Tato ustanovení se týkají omezení obstavení určitých příjmů a jejich vyloučení z obstavení: mzdy, mzdové náhrady, sociální dávky a výživné. Do určité výše jsou mzdy a mzdové náhrady vyloučeny z obstavení.

S cílem pomoci exekučním orgánům a případně poddlužníkům určit, zda jsou částky na účtu obstavitelné, stanoví čl. 1411a § 3 soudního řádu povinnost (při jejímž nesplnění hrozí trestní postih) pro zaměstnavatele a finanční instituce uvádět u plateb zvláštní kód. Tento kód se má lišit v závislosti na druhu chráněného příjmu poukazovaného na účet.

Tato povinnost uvádět kód nemá vliv na právo dlužníka prokázat všemi právními prostředky, že částky připsané na jeho běžný účet jsou vyloučeny z obstavení (čl. 1411a § 2, první pododstavec soudního řádu). Článek 1411a § 2 druhý pododstavec soudního řádu kromě toho stanoví vyvratitelnou domněnku týkající se částečné nezajistitelnosti částek poukázaných zaměstnavatelem dlužníka na jeho běžný účet. Tato domněnka se uplatní pouze mezi dlužníkem a jeho věřiteli.

čl. 50 odst. 1 písm. i) – poplatky, které banky vybírají za provedení rovnocenných vnitrostátních příkazů nebo za poskytnutí informací o účtu, a informace o tom, která strana odpovídá za uhrazení těchto poplatků

Článek 1454 soudního řádu stanoví, že poplatky spojené s prohlášením poddlužníka nese dlužník. Neexistuje žádné ustanovení umožňující náhradu jiných nákladů vzniklých bance v souvislosti s výkonem nebo (částečným) zrušením příkazu k obstavení.

V čl. 555 § 2 soudního řádu, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2019, se stanoví, že král určuje poplatky za zpracování žádosti o informace o účtu a podmínky a způsoby platby. Část těchto poplatků případně připadne bance, která na žádost orgánu pro informace určeného Belgií poskytla informace (viz sdělování informací podle čl. 50 odst. 1 písm. b) nařízení), pokud byla s bankami nebo zástupcem určeným bankami uzavřena písemná dohoda o režimu náhrad, aniž je dotčen čl. 43 odst. 3 nařízení (EU) č. 655/2014 (viz čl. 3 bod 2 královského výnosu ze dne 22. dubna 2019, kterým se stanoví poplatky za zpracování žádosti o informace o účtu uvedené v čl. 555/1§ 2 šestém pododstavci soudního řádu, a podmínky a způsoby platby (Arrêté royal du 22 avril 2019 fixant les frais pour le traitement de la demande visant à obtenir des informations relatives aux comptes visées à l'article 555/1, § 2, alinéa 6, du Code judiciaire, ainsi que les conditions et les modalités de perception, Odkaz se otevře v novém okně.http://www.ejustice.just.fgov.be/eli/arrete/2019/04/22/2019030412/juste). V současné době taková dohoda o režimu náhrad s bankami neexistuje.

Tyto náklady, které stanoví král, se budou uplatňovat na žádosti o informace v Belgii podle nových článků 1447/1 a 1447/2 soudního řádu (vstoupí v platnost pravděpodobně v roce 2020) a na žádosti o informace podle článku 14 nařízení.

čl. 50 odst. 1 písm. j) – sazebník poplatků nebo jiný soubor pravidel, který stanoví příslušné poplatky vybírané jakýmkoli orgánem nebo jiným subjektem v členském státě výkonu zapojeným do vyřizování nebo výkonu příkazu k obstavení

Pokud jde o výkon rozhodnutí soudním úředníkem, sazby upravuje královský výnos ze dne 30. listopadu 1976, kterým se stanoví sazba za úkony soudních vykonavatelů v občanských a obchodních věcech a ve věcech některých dávek (Arrêté royal du 30 novembre 1976 fixant le tarif des actes accomplis par les huissiers de justice en matière civile et commerciale ainsi que celui de certaines allocations).

Pokud jde o poskytování informací, podle ustanovení čl. 555 § 2 soudního řádu, které vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2019, král určuje poplatky za zpracování žádosti o informace o účtu a podmínky a způsoby platby. Královský výnos ze dne 22. dubna 2019, kterým se stanoví poplatky za zpracování žádosti o informace o účtu uvedené v čl. 555/1 § 2 šestém pododstavci soudního řádu a podmínky a způsoby platby (Odkaz se otevře v novém okně.http://www.ejustice.just.fgov.be/eli/arrete/2019/04/22/2019030412/justel), vstoupil v platnost se zpětnou účinností od 1. ledna 2019.

čl. 50 odst. 1 písm. k) – pořadí, je-li stanoveno pro rovnocenné vnitrostátní příkazy v rámci vnitrostátního práva

Podle belgického práva obstavení nezakládá přednostní pořadí  pohledávky. V souladu s článkem 17 a článkem 19 bodem 1 hypotečního zákona mají přednost pouze náklady řízení vzniklé přímo v souvislosti s obstavením.

čl. 50 odst. 1 písm. l) – soud nebo případně orgán pro výkon příslušný pro přiznání opravného prostředku

Odvolání proti příkazu k obstavení: exekuční soudce u soudu prvního stupně (článek 1395/2 bod 2 soudního řádu).

Odvolání proti provedení obstavení: exekuční soudce u soudu prvního stupně (článek 1395/2 bod 2 soudního řádu).

čl. 50 odst. 1 písm. m) – soudy, u nichž má být podáno odvolání, a lhůta, která je případně pro podání tohoto odvolání stanovena

Odvolací soud (Cour d’appel) (čl. 602 první pododstavec bod 7 soudního řádu).

Podle článku 1051 soudního řádu je lhůta pro podání odvolání obvykle jeden měsíc od doručení rozsudku (signification/notification).

čl. 50 odst. 1 písm. n) – soudní poplatky

Poplatky a náklady v občanskoprávním řízení se řídí články 1017 až 1022 soudního řádu.

Náklady řízení se liší v závislosti na případu a musí být posouzeny in concreto.

Článek 1017 soudního řádu stanoví jako obecné pravidlo, že každé pravomocné rozhodnutí uloží, i bez návrhu, náhradu nákladů řízení účastníkovi, který neuspěl, nestanoví-li konkrétní právní předpisy jinak a aniž je tím dotčena dohoda účastníků řízení, kterou v případě potřeby rozhodnutí potvrdí. Jakékoli neúčelně vynaložené náklady, včetně náhrady nákladů řízení uvedené v článku 1022, se však uloží, i bez návrhu, účastníkovi, jehož vinou vznikly.

Článek 1018 soudního řádu vyjmenovává příslušné náklady:

  • 1) různé soudní poplatky a rejstříkové a registrační poplatky (les droits divers, de greffe et d'enregistrement) či  kolkovné (droits de timbre), které se vybíralo do zrušení zákoníku o kolkovném (Code des droits de timbre); rejstříkové poplatky zahrnují poplatky za zápis, redakční a expediční poplatky (článek 268 zákoníku o registračních, hypotečních a rejstříkových poplatcích (Code des droits d’enregistrement, d’hypothèque et de greffe)).
    • Poplatek za zápis se pohybuje ve výši od 100 EUR do 500 EUR (exekuční soudce) nebo od 210 EUR do 800 EUR (odvolací soud) v závislosti na hodnotě nároku (čl. 269/1 téhož zákoníku). Tento poplatek musí být uhrazen, aby bylo v příslušné věci zahájeno řízení.
    • Za úkony soudních úředníků soudů (cours et tribunaux) nebo úkony, které jim byly předloženy, bez zásahu soudce, se vybírá redakční poplatek ve výši 35 EUR (článek 270/1 téhož zákoníku).
    • Za vyhotovení kopií nebo výpisů, které vydává kancelář soudu (greffe), se hradí poplatek (droit d'expédition) ve výši 0,85 EUR až 3 EUR za stranu (články 271 a 272 téhož zákoníku).

Registrační poplatky (3 % hlavní pohledávky) se hradí v případě rozhodnutí, která se týkají hlavní pohledávky ve výši více než 12 500 EUR (bez nákladů řízení).

  • 2) výdaje, odměny a platy za soudní úkony (le coût et les émoluments et salaires des actes judiciaires);
  • 3) náklady na expedici rozsudku (le coût de l'expédition du jugement); náklady na expedici rozsudku (le coût de l'expédition du jugement); pohybuje se ve výši od 0,85 EUR do 3 EUR za stranu.
  • 4) náklady týkající se všech příkazů k šetření, zejména svědečného a náhrad znalcům (les frais de toutes mesures d'instruction, notamment la taxe des témoins et des experts);
  • 5) cestovní náklady a náklady na pobyt vzniklé soudcům, soudním úředníkům a stranám, pokud byla cesta nařízena soudem, a náklady na úkony, pokud byly provedeny výhradně pro účely daného řízení (les frais de déplacement et de séjour des magistrats, des greffiers et des parties, lorsque leur déplacement a été ordonné par le juge, et les frais d'actes, lorsqu'ils ont été faits dans la seule vue du procès);
  • 6) náhrada nákladů řízení (l'indemnité de procédure) podle článku 1022; tuto náhradu obvykle hradí účastník řízení, který neuspěl, a představuje náklady a odměny právního zástupce účastníka řízení, který měl ve věci úspěch. Výše náhrady nákladů řízení se stanoví v závislosti na výši částky, která je nárokována. Královský výnos ze dne 26. října 2007 stanoví základní, minimální a maximální částku. Soudce může snížit nebo zvýšit základní částku, aniž by překročil maximální a minimální výši. Tyto částky se odvíjí od indexu spotřebitelských cen.
  • 7) odměny a náklady mediátora jmenovaného v souladu s článkem 1734 soudního řádu (les honoraires, les émoluments et les frais du médiateur désigné conformément à l'article 1734 du Code judiciaire).
  • 8) příspěvek podle čl. 4 § 2 zákona ze dne 19. března 2017 o zřízení rozpočtového fondu pro právní pomoc v druhé linii.

čl. 50 odst. 1 písm. o) – jazyky přijímané pro překlady písemností

Žádný další jazyk.

Poslední aktualizace: 17/06/2022

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Evropský příkaz k obstavení účtů - Česká republika

čl. 50 odst. 1 písm. a) – soudy příslušné pro vydání příkazu k obstavení

Obvodní soud pro Prahu 1 (podle § 37 Odkaz se otevře v novém okně.zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích)

čl. 50 odst. 1 písm. b) – orgán určený jako příslušný pro získání informací o účtu

Pro získání informací o účtu je příslušný Obvodní soud pro Prahu 1 (podle § 37 Odkaz se otevře v novém okně.zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích).

čl. 50 odst. 1 písm. c) – postupy získávání dostupných informací o účtu

Jde o povinnost bezplatně na dotaz sdělit soudu skutečnosti, které mají význam pro řízení a rozhodnutí podle § 128 zákona č. 99/1963 Sb., Odkaz se otevře v novém okně.občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

čl. 50 odst. 1 písm. d) – soudy, u nichž se podává odvolání proti odmítnutí vydat příkaz k obstavení

Odvolání se podává prostřednictvím soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje (§ 204 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., Odkaz se otevře v novém okně.občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů). Věcně příslušné k projednání jsou krajské soudy. Místně příslušný je krajský soud, do jehož obvodu patří okresní soud, který rozhodoval v prvním stupni; s ohledem na místní příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 1 v prvním stupni dle § 37 Odkaz se otevře v novém okně.zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, je místně příslušný Městský soud v Praze.

čl. 50 odst. 1 písm. e ) – orgány určené jako příslušné pro obdržení, zaslání a doručení příkazu k obstavení a dalších písemností

Obvodní soud pro Prahu 1 (podle § 37 Odkaz se otevře v novém okně.zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích)

čl. 50 odst. 1 písm. f) – orgán příslušný pro výkon příkazu k obstavení

Obvodní soud pro Prahu 1 (podle § 37 Odkaz se otevře v novém okně.zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích)

čl. 50 odst. 1 písm. g) – rozsah, v němž mohou být obstaveny společné a sběrné účty

Společný účet může být obstaven jen ohledně podílu na peněžních prostředcích, který patří dlužníkovi (§ 311a zákona č. 99/1963 Sb., Odkaz se otevře v novém okně.občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů). Přitom platí, že je-li účet zřízen pro více osob, má se za to, že jejich podíly na peněžních prostředcích jsou stejné (§ 2663 zákona č. 89/2012 Sb., Odkaz se otevře v novém okně.občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů).

čl. 50 odst. 1 písm. h) – pravidla, jimiž se řídí částky vyloučené ze zajištění

Tato pravidla jsou stanovena v § 304a, 304b, 310 a 317 až 319 zákona č. 99/1963 Sb., Odkaz se otevře v novém okně.občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Z blokace prostředků na účtu jsou tak vyloučeny např. peněžní prostředky, které jsou určeny pro výplatu mezd (platů), náhrad mezd (platů) a dalších plnění, která nahrazují odměnu za práci. Dále pak jde zejména o peněžní prostředky do výše dvojnásobku životního minima, peněžité dávky sociální péče a dávky pomoci v hmotné nouzi.

V případě peněžních prostředků, které jsou určeny pro výplatu mezd (platů), náhrad mezd (platů) a dalších plnění, která nahrazují odměnu za práci, platí, že povinný (tj. dlužník) musí předložit peněžnímu ústavu (u kterého je účet veden) písemné prohlášení obsahující uvedení účelu platby, výši celkové částky, jež má být takto vyplacena, a především jména všech zaměstnanců s uvedením přesné výše příslušného plnění, jež jim má být vyplaceno. Podpis povinného na prohlášení musí být úředně ověřen. Vzhledem k tomu, že se jedná o procesní úkon povinného, musí být u povinného – právnické osoby – podepsán tím, kdo je v souladu s § 21 občanského soudního řádu za tuto právnickou osobu oprávněn jednat před soudem. Peněžní ústav není povinen ani oprávněn uvedené prohlášení zkoumat, stejně jako nezkoumá, zda vyplacené prostředky k danému účelu byly skutečně použity, provede výplatu pohledávek zaměstnanců povinného dle stavu peněžních prostředků na účtu (včetně prostředků, jež došly dodatečně, pokud by původní co do výše k výplatě nepostačovaly). To platí i v případě peněžních prostředků do výše dvojnásobku životního minima. I v tomto případě peněžní ústav provádí na základě žádosti povinného výplatu samostatně, bez zásahu soudu (pokud by povinný žádost zaslal soudu, ten o ní nijak nerozhoduje, pouze ji zašle peněžnímu ústavu, aby na jejím základě splnil příslušnou povinnost). Zkoumání účelu použitých vyplacených prostředků zde nemá místo, peněžní ústav pouze soudu oznámí, že uvedenou částku povinnému vyplatil. Je třeba dále postupovat tak, aby se o této skutečnosti dozvěděl i oprávněný, který by jinak mohl mít důvodné pochybnosti, zda při výplatě vymáhané pohledávky v neúplné výši postupoval peněžní ústav v souladu s příkazem soudu. Pokud však nebude oprávněný touto výplatou nijak dotčen, není třeba jej nijak vyrozumívat. V ostatních případech jsou tyto částky vyloučené ex lege (např. v případě sociálních dávek nebo pohledávek autorů a dalších původců).

čl. 50 odst. 1 písm. i) – poplatky, které banky vybírají za provedení rovnocenných vnitrostátních příkazů nebo za poskytnutí informací o účtu, a informace o tom, která strana odpovídá za uhrazení těchto poplatků

Ano. Banky jsou v případě provedení rovnocenných vnitrostátních příkazů oprávněny účtovat poplatky v souladu se svým sazebníkem poplatků. Sazebník bankovních poplatků je dán obsahem smlouvy uzavřené mezi dlužníkem a bankou v rozsahu zákonné úpravy, přičemž zde existují zákonné limity toho, co si může banka s dlužníkem sjednat.

Banky jsou oprávněné vybírat poplatky i za poskytování informací, pokud si to s klientem sjednají. Záležet bude na konkrétním sazebníku, přičemž za předběžné i konečné uhrazení těchto poplatků bude odpovídat vlastník účtu.

čl. 50 odst. 1 písm. j) – sazebník poplatků nebo jiný soubor pravidel, který stanoví příslušné poplatky vybírané jakýmkoli orgánem nebo jiným subjektem v členském státě výkonu zapojeným do vyřizování nebo výkonu příkazu k obstavení

Soudní poplatky jsou upraveny zákonem č. 549/1991 Sb. Odkaz se otevře v novém okně.o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.Sazby poplatků za řízení jsou stanoveny pevnou částkou nebo procentem u poplatku, jehož základ je vyjádřen peněžní částkou. Procentní poplatek se vypočte jako součin základu poplatku a sazby poplatku. Jednotlivé sazby jsou stanoveny v sazebníku, který je přílohou zákona. Zákon se uplatní jak v případě řízení v prvním stupni, tak i v řízení o opravných prostředcích.

Poplatek je splatný vznikem poplatkové povinnosti, tj. např. podáním návrhu na zahájení řízení).

Pokud jde o bankovní poplatky, sazebník je dán obsahem smlouvy uzavřené mezi dlužníkem a bankou v rozsahu zákonné úpravy, přičemž zde existují zákonné limity toho, co si může banka s dlužníkem sjednat.

Sazebník bankovních poplatků je dán obsahem smlouvy uzavřené mezi dlužníkem a bankou v rozsahu zákonné úpravy, přičemž zde existují zákonné limity toho, co si může banka s dlužníkem sjednat.

čl. 50 odst. 1 písm. k) – pořadí, je-li stanoveno pro rovnocenné vnitrostátní příkazy v rámci vnitrostátního práva

Rovnocenné vnitrostátní příkazy nemají v rámci vnitrostátního práva stanoveno pořadí.

čl. 50 odst. 1 písm. l) – soud nebo případně orgán pro výkon příslušný pro přiznání opravného prostředku

Pro rozhodnutí podle čl. 33 odst. 1 a čl. 34 odst. 1 nebo 2 je příslušný Obvodní soud pro Prahu 1 (podle § 37 Odkaz se otevře v novém okně.zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích).

čl. 50 odst. 1 písm. m) – soudy, u nichž má být podáno odvolání, a lhůta, která je případně pro podání tohoto odvolání stanovena

Odvolání se podává do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje (§ 204 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., Odkaz se otevře v novém okně.občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).

čl. 50 odst. 1 písm. n) – soudní poplatky

Soudní poplatky jsou upraveny zákonem č. 549/1991 Sb. Odkaz se otevře v novém okně.o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů. Sazby poplatků za řízení jsou stanoveny pevnou částkou nebo procentem u poplatku, jehož základ je vyjádřen peněžní částkou. Procentní poplatek se vypočte jako součin základu poplatku a sazby poplatku. Jednotlivé sazby jsou stanoveny v sazebníku, který je přílohou zákona. Zákon se uplatní jak v případě řízení v prvním stupni, tak i v řízení o opravných prostředcích.

Poplatek je splatný vznikem poplatkové povinnosti, tj. např. podáním návrhu na zahájení řízení).

čl. 50 odst. 1 písm. o) – jazyky přijímané pro překlady písemností

Česká republika označuje za přijatelný cizí jazyk slovenštinu.

Poslední aktualizace: 24/05/2022

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Evropský příkaz k obstavení účtů - Německo

čl. 50 odst. 1 písm. a) – soudy příslušné pro vydání příkazu k obstavení

Určenými soudyPDF(211 Kb)de jsou Amtsgerichte (okresní soudy) a Landgerichte (zemské soudy).

Orgán příslušný k vydání evropského příkazu k obstavení účtů na místní úrovni v případech, kdy věřitel již obdržel veřejnou listinu, je soud, v jehož obvodu byla listina vystavena.

Příslušnost s ohledem na působnost soudů v dané věci se určí podle obecných ustanovení německého ústavního zákona o soudech a platného soudního řádu.

čl. 50 odst. 1 písm. b) – orgán určený jako příslušný pro získání informací o účtu

Příslušným orgánem, který obdrží informace o účtu podle článku 14 nařízení (EU) č. 655/2014, je Bundesamt für Justiz (Spolkový justiční úřad).

Kontaktní údaje Bundesamt für Justiz:

Bundesamt für Justiz
Adenauerallee 99-103
53113 Bonn
Německo
Tel.: +49-228 99 410-40
E-mail: Odkaz se otevre v novém okne EU-Kontenpfaendung@bfj.bund.de

čl. 50 odst. 1 písm. c) – postupy získávání dostupných informací o účtu

Za účelem získání informací o účtu podle článku 14 nařízení (EU) č. 655/2014 může Bundesamt für Justiz požádat Bundesamt für Steuern (Spolkový ústřední daňový úřad) o přístup k těmto údajům vedeným úvěrovými institucemi:

datum založení a zrušení účtu a jméno držitele účtu, jakož i datum narození v případě fyzických osob.

čl. 50 odst. 1 písm. d) – soudy, u nichž se podává odvolání proti odmítnutí vydat příkaz k obstavení

Určenými soudyPDF(233 Kb)de jsou Amtsgerichte (okresní soudy), Landgerichte (zemské soudy), Oberlandesgerichte (vrchní zemské soudy), Arbeitsgerichte (pracovní soudy) a Landesarbeitsgerichte (zemské pracovní soudy).

Odvolání proti zamítnutí vydání příkazu k obstavení lze podat u soudu, který návrh zamítl, nebo u soudu vyššího stupně, pokud návrh zamítl soud prvního stupně.

čl. 50 odst. 1 písm. e ) – orgány určené jako příslušné pro obdržení, zaslání a doručení příkazu k obstavení a dalších písemností

Určenými soudyPDF(194 Kb)de jsou Amtsgerichte (okresní soudy).

čl. 50 odst. 1 písm. f) – orgán příslušný pro výkon příkazu k obstavení

Určenými soudyPDF(194 Kb)de jsou Amtsgerichte (okresní soudy).

Soudem příslušným k výkonu příkazu k obstavení je příslušný okresní soud v souladu s obecnými ustanoveními. Byl-li příkaz vydán německým soudem, pak je tento soud příslušný k jeho výkonu.

čl. 50 odst. 1 písm. g) – rozsah, v němž mohou být obstaveny společné a sběrné účty

Peníze na účtech, které nejsou podle dokumentace banky, u níž je účet veden, ovládány pouze dlužníkem, podléhají německému zákonu o zabavení, aniž jsou dotčena práva ostatních stran, které mohou účet ovládat.

Peníze na účtech dlužníka, který může ovládat třetí strana jménem dlužníka, jsou předmětem zabavení vůči dlužníkovi podle německého vnitrostátního práva.

Peníze na účtech třetí strany, který může ovládat dlužník jménem třetí strany, nejsou předmětem zabavení vůči dlužníkovi podle německého vnitrostátního práva.

čl. 50 odst. 1 písm. h) – pravidla, jimiž se řídí částky vyloučené ze zajištění

Německá vnitrostátní pravidla týkající se částek vyloučených ze zajištění jsou uvedena v § 850k a § 850l občanského soudního řádu (Zivilprozessordnung, ZPO),

které zní:

„§ 850k Účet vyloučený z obstavení

1) Je-li zůstatek připsaný na účet dlužníka u úvěrové instituce, který je vyloučený z obstavení, obstaven, může dlužník zůstatkem disponovat až do výše měsíční částky vyměřené podle § 850c odst. 1 první věty ve spojení s § 850c odst. 2 písm. a), a to až do konce příslušného kalendářního měsíce, přičemž v tomto ohledu není zůstatek předmětem obstavení. Zůstatek ve smyslu první věty zahrnuje jakýkoli zůstatek, který nesmí být vyplacen věřiteli nebo složen do vypršení lhůty stanovené v § 835 odst. 4. Pokud dlužník v průběhu příslušného kalendářního měsíce nedisponuje zůstatkem ve výši, která je vyloučena z obstavení podle první věty, tento zůstatek není předmětem obstavení v následujícím kalendářním měsíci navíc k zůstatku vyloučenému z obstavení podle první věty. První až třetí věta se použijí obdobně pro případy, kdy byl zůstatek připsaný na běžný účet dlužníka obstaven a tento běžný účet je převeden na účet vyloučený z obstavení do čtyř (4) týdnů od doručení soudního příkazu k převodu.

2) Ve všech ostatních ohledech se obstavení kreditního zůstatku považuje za nařízené, jestliže níže uvedené částky nejsou předmětem obstavení, čímž se zvýší vyměřená částka podle odstavce 1:

1. částky vyloučené z obstavení podle § 850c odst. 1 druhé věty ve spojení s § 850c odst. 2 písm. a) první větou, pokud

a) dlužník platí výživné jedné či několika osobám na základě zákonných povinností nebo

b) dlužník pobírá peněžní dávky podle druhého nebo dvanáctého dílu sociálního zákoníku (Sozialgesetzbuch) na osoby žijící s ním ve společné domácnosti ve smyslu v § 7 odst. 3 druhého dílu sociálního zákoníku nebo §§ 19, 20 a § 36 první větě nebo § 43 dvanáctého dílu sociálního zákoníku, vůči nimž nemá vyživovací povinnost v souladu se zákonnými ustanoveními;

2. jednorázové peněžní dávky ve smyslu § 54 odst. 2 prvního dílu sociálního zákoníku a peněžní dávky na pokrytí dodatečných výdajů plynoucích z fyzického postižení nebo nemoci ve smyslu § 54 odst. 3 bodu 3 prvního dílu sociálního zákoníku;

3. přídavky na dítě nebo jiné peněžní dávky pobírané v souvislosti s dětmi, pokud tyto dávky nejsou obstavené na základě pohledávky na výživném na dítě, na které jsou dávky poskytovány nebo ohledně kterého jsou dávky zohledněny.

Na částky řídící se první větou se obdobně použije odst. 1 třetí věta.

3) Částka, kterou soud pověřený výkonem ponechal v příkazu k obstavení neobstavenou, nahradí částky vyloučené z obstavení podle odstavce 1 a odstavce 2 první věty bodu 1, je-li zůstatek obstaven v důsledku nároků uvedených v § 850d.

4) Soud pověřený výkonem může na základě příslušného podaného návrhu určit částku, která se vyloučí z obstavení a která se liší od částek stanovených v odstavci 1, odstavci 2 první větě bodu 1 a odstavci 3. §§ 850a, 850b a 850c, § 850d odst. 1 a 2, §§ 850e, 850f, 850g a 850i i §§ 851c a 851d platného zákoníku, jakož i § 54 odst. 2, odst. 3 body 1, 2 a 3, odst. 4 a 5 prvního dílu sociálního zákoníku, § 17 odst. 1 druhá věta dvanáctého dílu sociálního zákoníku a § 76 zákona o dani z příjmu (Einkommensteuergesetz) se použijí obdobně. Ve všech ostatních ohledech je soud pověřený výkonem oprávněn vydat příkaz v souladu s § 732 odst. 2.

5) Úvěrová instituce má vůči dlužníkovi povinnost plnit smluvní ujednání, co se týče kreditního zůstatku, který není předmětem obstavení v souladu s odstavci 1 a 3. Toto ustanovení se použije na částky, které nejsou předmětem obstavení podle odstavce 2, pouze pokud dlužník prokáže, že kreditní zůstatek není předmětem obstavení, přičemž tuto skutečnost prokáže předložením potvrzení od svého zaměstnavatele, orgánu vyplácejícího dávky na dítě, které pobírá, (Familienkasse), orgánu vyplácejícího příspěvky nebo od jakékoli vhodné osoby či orgánu ve smyslu § 305 odst. 1 bodu 1 insolvenčního řádu (Insolvenzordnung, InsO). Plnění ze strany úvěrové instituce vůči dlužníkovi má též účinek zproštění závazku, ledaže by úvěrová instituce věděla o tom, že potvrzení není správné, nebo o této nesprávnosti nevěděla v důsledku hrubé nedbalosti. Není-li dlužník schopen předložit potvrzení, jak stanoví věta druhá, soud pověřený výkonem určí částky v souladu s odstavcem 2 na základě podání příslušného návrhu. První až čtvrtá věta se použijí také v souvislosti s jakýmikoli složenými částkami.

6) Jsou-li na účet vyloučený z obstavení připisovány peněžní dávky vyplácené podle sociálního zákoníku nebo příspěvky na dítě, může úvěrová instituce započíst pohledávku vyplývající z úvěru pouze z těchto pohledávek nebo započíst pouze tyto pohledávky z takového úvěru, a to po dobu čtrnácti (14) dnů od data, kdy byla dotčená částka připsána, přičemž jí za to náleží odměna za vedení účtu nebo za disponování účtem oprávněnou osobou v uvedené lhůtě. Až do výše kreditního zůstatku, který poté zbude, není úvěrová instituce po dobu čtrnácti (14) dnů od data, kdy byla dotčená částka připsána, oprávněna odmítnout provedení platebních příkazů z důvodu nedostatku prostředků, pokud příjemce prokáže nebo pokud je úvěrové instituci jinak známo, že připsaná částka je peněžní dávka poskytnutá v souladu se sociálním zákoníkem nebo že se jedná o příspěvek na dítě. Odměna úvěrové instituce za správu účtu může být též započtena vůči částkám podle odstavců 1 až 4.

7) V dohodě, kterou se řídí správa běžného účtu, se zákazník, fyzická osoba, nebo jeho právní zástupce může s úvěrovou institucí dohodnout na tom, že běžný účet bude veden jako účet vyloučený z obstavení. Zákazník může kdykoli požádat o to, aby úvěrová instituce jeho běžný účet vedla jako účet vyloučený z obstavení. Byl-li zůstatek připsaný na běžný účet již obstaven, může dlužník požadovat, aby byl běžný účet veden jako účet vyloučený z obstavení počínaje čtvrtým (4.) pracovním dnem od data, kdy učinil příslušné prohlášení.

8) Každá osoba může vést pouze jeden účet vyloučený z obstavení. Ve smluvním ujednání zákazník úvěrovou instituci ujistí, že nevede jiný účet vyloučený z obstavení. Úvěrová instituce může vyrozumět informační služby, že pro daného zákazníka vede účet vyloučený z obstavení. Informační služby mohou tuto informaci použít pouze k informování úvěrových institucí, které vznesou příslušný dotaz, aby ověřily věrohodnost ujištění učiněného v souladu s druhou větou tohoto odstavce, zda dotčená osoba vede účet vyloučený z obstavení, či nikoli. I pokud subjekt údajů poskytne souhlas, není přípustné shromažďovat, zpracovávat a používat údaje pro jakýkoli jiný účel než účel stanovený ve čtvrté větě.

9) Jestliže dlužník vede v rozporu s ustanoveními odstavce 8 první věty několik běžných účtů jako účty vyloučené z obstavení, soud pověřený výkonem nařídí na základě příslušného návrhu podaného věřitelem, aby byl z obstavení vyloučen pouze běžný účet, který věřitel určil v návrhu. Věřitel musí soudu předložením příslušných prohlášení dlužníků, kteří jsou třetí stranou, uspokojivě prokázat, že byly splněny nezbytné předpoklady stanovené v první větě. Dlužník nebude vyslyšen. Rozhodnutí bude doručeno všem dlužníkům, kteří jsou třetí stranou. Doručením rozhodnutí dotčeným úvěrovým institucím spravujícím běžné účty, které nebyly určeny jako účty vyloučené z odstavení, účinky stanovené v odstavcích 1 až 6 končí.

§ 850l Příkaz týkající se neobstavitelných částek, které byly připsány na účty vyloučené z obstavení

Poté, co dlužník podá příslušný návrh, může soud pověřený výkonem nařídit, aby kreditní zůstatek na účtu vyloučeném z obstavení nebyl předmětem obstavení až po dobu dvanácti (12) měsíců, pokud dlužník prokáže, že během šesti (6) měsíců před datem, kdy podal návrh, valná většina částek připsaných na dotčený účet byly neobstavitelné částky, a pokud dlužník soudu uspokojivě doloží, že lze očekávat, že valná většina částek, které mají být na účet připsány v nadcházejících dvanácti (12) měsících, budou rovněž neobstavitelné částky. Soud může odmítnout tento příkaz vydat, brání-li tomu převažující zájmy věřitelů. Příkaz je zrušen, podá-li věřitel příslušný návrh, pokud již nejsou splněny nezbytné předpoklady pro jeho vydání, nebo pokud je v rozporu s převažujícími zájmy věřitele.“

Částky, které zohledňuje § 850k odst. 1 první věta v souladu s § 850c odst. 1 první větou ve spojení s § 850c odst. 2 písm. a) ZPO, v současné době stanoví vyhláška o prahových hodnotách vyloučených z obstavení ze dne 27. dubna 2015, která je přiložena jako přílohaPDF(114 Kb)de k tomuto informačnímu sdělení; v tomto ohledu se na vyhlášku odkazuje.

čl. 50 odst. 1 písm. i) – poplatky, které banky vybírají za provedení rovnocenných vnitrostátních příkazů nebo za poskytnutí informací o účtu, a informace o tom, která strana odpovídá za uhrazení těchto poplatků

Podle německého práva nesmí banky účtovat poplatky za provádění rovnocenných vnitrostátních příkazů nebo za poskytování informací o účtu.

čl. 50 odst. 1 písm. j) – sazebník poplatků nebo jiný soubor pravidel, který stanoví příslušné poplatky vybírané jakýmkoli orgánem nebo jiným subjektem v členském státě výkonu zapojeným do vyřizování nebo výkonu příkazu k obstavení

Poplatky, které mohou účtovat soudy podílející se na zpracování či výkonu příkazu k obstavení podle nařízení (EU) č. 655/2014, stanoví zákon o soudních nákladech (Gerichtskostengesetz) a zákon o soudních nákladech v rodinných věcech (Gesetz über Gerichtskosten in Familiensachen, FamGKG). Výše uvedené právní předpisy jsou zdarma k nahlédnutí na adrese Odkaz se otevře v novém okně.http://www.gesetze-im-internet.de/bundesrecht/gkg_2004/gesamt.pdfOdkaz se otevře v novém okně.http://www.gesetze-im-internet.de/bundesrecht/famgkg/gesamt.pdf.

Přehled poplatků, které mohou být účtovány podle výše uvedených zákonů, viz naše odpověď týkající se čl. 50 odst. 1 písm. n).

Poplatky, které mohou účtovat exekutoři podílející se na zpracování nebo výkonu příkazu k obstavení podle nařízení (EU) č. 655/2014, stanoví zákon o nákladech soudních vykonavatelů (Gerichtsvollzieherkostengesetz, GvKostG). Výše uvedený právní předpis je zdarma k nahlédnutí na adrese Odkaz se otevře v novém okně.http://www.gesetze-im-internet.de/bundesrecht/gvkostg/gesamt.pdf.

Poplatky za doručení evropského příkazu k obstavení účtu vydaného v Německu hradí banka, pokud musí soudní vykonavatel příkaz doručit v Německu. Pokud soudní vykonavatel příkaz k obstavení doručuje osobně, účtuje se poplatek ve výši 10 EUR, položka 100 sazebníku zákona o nákladech soudních vykonavatelů (Kostenverzeichnisses zum Gerichtsvollzieherkostengesetz, KV GvKostG), i cestovní náklady na základě délky cesty soudního vykonavatele: 3,25 EUR do 10 km, 6,50 EUR za 10 až 20 km, 9,75 EUR za 20 až 30 km, 13 EUR za 30 až 40 km a 16,25 EUR za více než 40 km (položka 711 KV GvKostG). Doručí-li soudní vykonavatel příkaz jinak, účtuje se poplatek ve výši 3,00 EUR (položka 101 KV GvKostG). Poštovné se účtuje v plné výši za doručení do vlastních rukou (položka 701 KV GvKostG). Na pokrytí případných hotovostních výdajů se účtuje paušální částka ve výši 20 % poplatků účtovaných za každý příkaz, nejméně však 3,00 EUR a nejvíce 10,00 EUR (položka 716 KV GvKostG).

To platí v případech, kdy soud, který vydal příkaz k obstavení v Německu, na podnět věřitele pověří doručením příkazu dlužníkovi soudního vykonavatele.

Za konzultování orgánu pro informace podle článku 14 nařízení (EU) č. 655/2014 se neúčtuje žádný poplatek, aniž je dotčena naše odpověď týkající se ustanovení čl. 50 odst. 1 písm. n) specifikující nárůst soudních poplatků účtovaných v rámci postupů pro získání příkazu k obstavení ve smyslu čl. 5 písm. b) nařízení (EU) č. 655/2014.

čl. 50 odst. 1 písm. k) – pořadí, je-li stanoveno pro rovnocenné vnitrostátní příkazy v rámci vnitrostátního práva

Pořadí zabavení účtů se na základě rozhodnutí v souladu s vnitrostátními předpisy, která jsou rovnocenná rozhodnutím podle nařízení (EU) č. 655/2014, určí podle data, kdy byla doručena bance, přičemž dřívější příkazy k zabavení mají přednost před příkazy doručenými později.

čl. 50 odst. 1 písm. l) – soud nebo případně orgán pro výkon příslušný pro přiznání opravného prostředku

Pokud jde o opravné prostředky podle čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) č. 655/2014, jsou příslušné tyto soudyPDF(233 Kb)de.

Určenými soudy jsou Amtsgerichte (okresní soudy), Landgerichte (zemské soudy), Oberlandesgerichte (vrchní zemské soudy), Arbeitsgerichte (pracovní soudy) a Landesarbeitsgerichte (zemské pracovní soudy).

Pokud jde o opravné prostředky podle čl. 34 odst. 1 nebo 2 nařízení (EU) č. 655/2014, jsou příslušné tyto soudyPDF(194 Kb)de.

Určenými soudy jsou Amtsgerichte.

Co se týče opravných prostředků podle čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) č. 655/2014, je příslušným soudem soud, který příkaz k obstavení vydal.

V případě opravných prostředků dlužníka podle čl. 34 odst. 1 nebo 2 nařízení (EU) č. 655/2014 je soudem příslušným k výkonu příkazu příslušný okresní soud v souladu s obecnými ustanoveními.

čl. 50 odst. 1 písm. m) – soudy, u nichž má být podáno odvolání, a lhůta, která je případně pro podání tohoto odvolání stanovena

Pokud jde o odvolání ve smyslu článku 37 nařízení (EU) č. 655/2014, jsou příslušné následující soudyPDF(233 Kb)de.

Určenými soudy jsou Amtsgerichte (okresní soudy), Landgerichte (zemské soudy), Arbeitsgerichte (pracovní soudy) a Landesarbeitsgerichte (zemské pracovní soudy).

Právo na odvolání proti rozhodnutí o zákonných opravných prostředcích, které stanoví článek 37 nařízení (EU) č. 655/2014, je možné uplatnit u soudu, který rozhodnutí o opravném prostředku vydal, nebo u soudu vyššího stupně, pokud rozhodnutí o opravném prostředku vydal soud prvního stupně.

Odvolání musí být podáno do jednoho měsíce.

Lhůta pro podání odvolání počíná běžet ode dne, kdy dotčená osoba byla vyrozuměna o rozhodnutí, proti němuž se odvolání podává.

čl. 50 odst. 1 písm. n) – soudní poplatky

Při řízení podle čl. 5 písm. a) nařízení (EU) č. 655/2014:

Výše poplatku se pokaždé určí podle sporné částky a příslušné sazby výpočtem stanoveným v § 34 zákona o soudních nákladech (GKG) nebo § 28 zákona o soudních nákladech v rodinných věcech (FamGKG).

Při řízení pro získání evropského příkazu k obstavení podle čl. 5 písm. a) nařízení (EU) č. 655/2014 se zpravidla použije sazba 1,5 v souladu s položkou 1410 sazebníku zákona o soudních nákladech (Kostenverzeichnis Gerichtskostengesetz, KV GKG). V některých případech, kdy je soud méně vytížen, se použije snížená sazba 1,0 (položka 1411 KV GKG). Je-li příkaz vydán v souladu s § 91a nebo § 269 odst. 3 třetí větou ZPO, zpravidla se použije vyšší sazba 3,0 (položka 1412 KV GKG).

Poplatek za řízení zahrnuje také návrhy dlužníka týkající se opravných prostředků ve smyslu článku 33 nařízení (EU) č. 655/2014, pokud jde o zrušení nebo pozměnění evropského příkazu k obstavení. Za doručení do vlastních rukou prostřednictvím doporučeného dopisu s potvrzením převzetí nebo doručení úředníkem soudu se účtuje poplatek ve výši 3,50 EUR, je-li doručováno najednou více než 10 písemností, nebo v případě doručení na podnět věřitele (položka 9002 KV GvKostG – zákona o nákladech soudních vykonavatelů, Gerichtsvollzieherkostengesetz).

V případě odvolacího řízení se použije sazba 1,5 (položka 1430 KV GKG). Je-li celé řízení ukončeno stažením odvolání, sníží se sazba na 1,0 (položka 1431 KV GKG).

Hodnotu pohledávky vždy určí soud (§ 53 GKG ve spojení s § 3 ZPO).

Poplatek se uplatní, jakmile je u soudu podán návrh na evropský příkaz k obstavení nebo uplatněna pohledávka (§ 6 GKG).

Rozhodne-li okresní soud (Amtsgericht) v prvním stupni jako soud pro rodinné záležitosti, obvykle se použije sazba 1,5 v souladu s položkou 1420 sazebníku zákona o soudních nákladech v rodinných věcech (KV FamGKG). Je-li celé řízení ukončeno, aniž by byl vynesen pravomocný rozsudek, sníží se sazba na 0,5 (položka 1421 KV GKG).

Poplatek za řízení zahrnuje také návrhy dlužníka týkající se opravných prostředků ve smyslu článku 33 nařízení (EU) č. 655/2014, pokud jde o zrušení nebo pozměnění evropského příkazu k obstavení. Za doručení do vlastních rukou prostřednictvím doporučeného dopisu s potvrzením převzetí nebo doručení úředníkem soudu se účtuje poplatek ve výši 3,50 EUR, je-li doručováno najednou více než 10 písemností nebo v případě doručení na podnět věřitele (položka 2002 KV FamGKG).

V případě odvolacího řízení se použije sazba 2,0 (položka 1422 KV GKG). Je-li celé řízení ukončeno stažením odvolání dříve, než soud obdrží důvody odvolání, sníží se sazba na 0,5 (položka 1423 KV GKG). V ostatních případech ukončení řízení bez vynesení rozsudku se použije sazba 1,0 (položka 1424 KV FamGKG).

Hodnota pohledávky se v každém případě určí ex aequo et bono (§ 42 odst. 1 FamGKG).

Poplatek se uplatní, jakmile je vyneseno bezpodmínečné rozhodnutí o poplatcích nebo je řízení ukončeno jiným způsobem (§ 11 FamGKG).

Rozhodne-li pracovní soud (Arbeitsgericht) v prvním stupni, použije se při řízení sazba 0,4 (položka 8310 KV GKG). Je-li příkaz vydán v souladu s § 91a nebo § 269 odst. 3 třetí větou ZPO, sazba se zpravidla zvýší na 2,0 (položka 8311 KV GKG).

Poplatek za řízení zahrnuje také návrhy dlužníka týkající se opravných prostředků ve smyslu článku 33 nařízení (EU) č. 655/2014, pokud jde o zrušení nebo pozměnění evropského příkazu k obstavení. Za doručení do vlastních rukou prostřednictvím doporučeného dopisu s potvrzením převzetí nebo doručení úředníkem soudu se účtuje poplatek ve výši 3,50 EUR, je-li doručováno najednou více než 10 písemností nebo v případě doručení na podnět věřitele (položka 9002 KV GKG).

V případě odvolacího řízení se použije sazba 1,2 (položka 8330 KV GKG). Je-li celé řízení ukončeno stažením odvolání, sníží se sazba na 0,8 (položka 8331 KV GKG).

Hodnotu pohledávky vždy určí soud (§ 53 GKG ve spojení s § 3 ZPO).

Poplatek se uplatní, jakmile je vyneseno bezpodmínečné rozhodnutí o poplatcích nebo je řízení ukončeno jiným způsobem (§ 9 GKG).

Při řízení podle čl. 5 písm. b) nařízení (EU) č. 655/2014 a při všech ostatních řízeních týkajících se návrhů na omezení nebo ukončení výkonu příkazu k obstavení:

Při řízení pro získání příkazu k obstavení podle čl. 5 písm. a) nařízení (EU) č. 655/2014 se účtuje poplatek ve výši 20 EUR (položka 2111 KV GKG). Je-li během řízení podána žádost o získání informací o účtu, zvýší se poplatek na 33 EUR (položka 2122 KV GKG).

Poplatek za řízení zahrnuje také návrhy dlužníka týkající se opravných prostředků ve smyslu článku 33 nařízení (EU) č. 655/2014, pokud jde o zrušení nebo pozměnění evropského příkazu k obstavení.

V případě návrhu na zrušení nebo omezení výkonu se účtuje poplatek 30 EUR (položka 2119 KV GKG).

Je-li odvolání zamítnuto nebo odmítnuto, účtuje se poplatek 30 EUR (položka 2121 KV GKG). Je-li odvolání zamítnuto nebo odmítnuto jen částečně, může soud ex aequo et bono poplatek snížit na polovinu nebo rozhodnout, že jej nebude účtovat.

Poplatek se uplatní, jakmile je u soudu podán návrh na evropský příkaz k obstavení nebo na zrušení či ukončení výkonu příkazu nebo uplatněna pohledávka (§ 6 GKG).

čl. 50 odst. 1 písm. o) – jazyky přijímané pro překlady písemností

Písemnosti adresované soudu nebo příslušnému orgánu v souladu s nařízením (EU) č. 655/2014 se přijímají výhradně v němčině.

Poslední aktualizace: 17/06/2022

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Evropský příkaz k obstavení účtů - Estonsko

čl. 50 odst. 1 písm. a) – soudy příslušné pro vydání příkazu k obstavení

Okresní soudy (maakohtud).

čl. 50 odst. 1 písm. b) – orgán určený jako příslušný pro získání informací o účtu

Chamber of Bailiffs and Trustees in Bankruptcy (Komora soudních vykonavatelů a insolvenčních správců)

Tartu mnt 16, 10117 Tallinn

Tel. č.: +372 64 63 773

E-mail: Odkaz se otevře v novém okně.info@kpkoda.ee

čl. 50 odst. 1 písm. c) – postupy získávání dostupných informací o účtu

Ustanovení čl. 14 odst. 5 písm. a) – povinnost všech bank na jeho území na žádost orgánu pro informace sdělit, zda má dlužník u nich veden účet.

čl. 50 odst. 1 písm. d) – soudy, u nichž se podává odvolání proti odmítnutí vydat příkaz k obstavení

Opravné prostředky se oblastním soudům podávají prostřednictvím okresního soudu (ringkonnakohus), jehož rozhodnutí je v opravném prostředku napadeno.

čl. 50 odst. 1 písm. e ) – orgány určené jako příslušné pro obdržení, zaslání a doručení příkazu k obstavení a dalších písemností

Ustanovení čl. 10 odst. 2 – okresní soud, který vydal evropský příkaz k obstavení účtů

Ustanovení čl. 10 odst.2 třetího pododstavce – soudní vykonavatelé

Ustanovení čl. 23 odst. 3 – soudní vykonavatelé

Ustanovení čl. 23 odst. 5 – soudní vykonavatelé

Ustanovení čl. 23 odst. 6 – soudní vykonavatelé

Ustanovení čl. 25 odst. 3 – soudní vykonavatelé

Ustanovení čl. 27 odst. 2 – soudní vykonavatelé

Ustanovení čl. 28 odst. 3 – soudní vykonavatelé

Ustanovení čl. 36 odst. 5 druhého pododstavce – soudní vykonavatelé

čl. 50 odst. 1 písm. f) – orgán příslušný pro výkon příkazu k obstavení

Soudní vykonavatelé.

čl. 50 odst. 1 písm. g) – rozsah, v němž mohou být obstaveny společné a sběrné účty

Společný účet manželů může být obstaven pouze se souhlasem manžela, který není dlužníkem, nebo v případě, existuje-li exekuční titul, který vyžaduje, aby závazek splnili oba manželé.

Podle § 626 odst. 3 zákona o závazkových vztazích „pohledávky a movité věci, které mandatář získá při plnění mandátní smlouvy jménem mandatáře, avšak na účet mandanta, a pohledávky a movité věci, které mandant převede na mandatáře za účelem plnění mandátní smlouvy, nejsou zahrnuty do majetkové podstaty mandatáře a v řízení o výkonu nemohou být předmětem pohledávky vůči mandatáři“.

čl. 50 odst. 1 písm. h) – pravidla, jimiž se řídí částky vyloučené ze zajištění

Pohledávku na zaplacení nelze uplatnit s ohledem na tyto příjmy:

  1. státní rodinné dávky;
  2. sociální dávky pro zdravotně postižené osoby;
  3. sociální dávky ve smyslu zákona o sociálním zabezpečení;
  4. dávky v nezaměstnanosti, granty, příspěvky na dopravu a bydlení a dotace na zahájení podnikání vyplacené z Estonského fondu pojištění pro případ nezaměstnanosti;
  5. náhrada vyplacená za způsobené ublížení na zdraví nebo zdravotní obtíže s výjimkou náhrady ušlého výdělku a náhrady nemajetkové újmy;
  6. příspěvek na zaměstnatelnost;
  7. výživné ze zákona;
  8. dávky nemocenského pojištění vy smyslu zákona o zdravotním pojištění kromě dávek za dočasnou pracovní neschopnost;
  9. státní důchody v zákonem stanoveném rozsahu;
  10. podpora při propuštění z vězení;
  11. příspěvek pro oběti represí vyplacený podle zákona o obětech represí ze strany okupujících mocností.

Příjem není zabaven, nepřesahuje-li minimální měsíční mzdu nebo příslušnou část příjmu na týden či den. Od 1. ledna 2020 činí minimální měsíční mzda při práci na plný úvazek 584 EUR.

Pokud uplatnění pohledávky na zaplacení s ohledem na jiný majetek dlužníka nevedlo či podle očekávání nepovede k plnému uspokojení pohledávky žalobce a pokud je vzhledem k druhu pohledávky a výši příjmu odůvodněné zabavení, lze na návrh žalobce uplatnit pohledávku na zaplacení s ohledem na příjmy uvedené v bodech 5–7.

Pokud uplatnění pohledávky na zaplacení s ohledem na jiný majetek dlužníka nevedlo či podle očekávání nepovede k plnému uspokojení pohledávky výživného na dítě, lze zabavit až polovinu příjmů uvedených v § 132 odst. 1 exekučního řádu. Je-li částka zajištěná z příjmů dlužníka za účelem uspokojení pohledávky výživného na dítě nižší než polovina minimální mzdy, lze zabavit až třetinu příjmů dlužníka.

Jestliže dlužník podporuje podle zákona jinou osobu nebo platí této osobě výživné, zvyšuje se částka, která nepodléhá zabavení, pro každou závislou osobu o jednu třetinu minimální měsíční mzdy, ledaže je pohledávka výživného na dítě předmětem nucené exekuce.

Zabavit lze až dvě třetiny částky odpovídající pětinásobku minimální mzdy a z části příjmů přesahující částku, která nepodléhá zabavení, mohou být zabaveny veškeré příjmy, jež přesahují částku odpovídající pětinásobku minimální mzdy, pokud částka podléhající zabavení nepřesahuje dvě třetiny celkových příjmů. Toto ustanovení se nepoužije, je-li pohledávka výživného předmětem nucené exekuce.

Na základě žádosti dlužníka soudní vykonavatel obstavení účtu do tří pracovních dnů zruší v rozsahu, který dlužníkovi zaručuje příjem nepodléhající zabavení.

Je-li na účet dlužníka převedena částka vyšší než jeden měsíční příjem, soudní vykonavatel na žádost dlužníka obstavení účtu do tří pracovních dnů zruší v rozsahu, který dlužníkovi zaručuje příjem nepodléhající zabavení za každý měsíc zaplacený předem. Nelze-li období pro použití příjmů převedených na účet dlužníka stanovit, převede soudní vykonavatel na dlužníka nezabavitelný příjem za jeden měsíc.

čl. 50 odst. 1 písm. i) – poplatky, které banky vybírají za provedení rovnocenných vnitrostátních příkazů nebo za poskytnutí informací o účtu, a informace o tom, která strana odpovídá za uhrazení těchto poplatků

Nikoli.

čl. 50 odst. 1 písm. j) – sazebník poplatků nebo jiný soubor pravidel, který stanoví příslušné poplatky vybírané jakýmkoli orgánem nebo jiným subjektem v členském státě výkonu zapojeným do vyřizování nebo výkonu příkazu k obstavení

Podle § 781 odst. 4 Odkaz se otevře v novém okně.zákona o soudních vykonavatelích se za podání žádosti uvedené v článku 14 platí poplatek 20 EUR.

Podle § 38 odst. 6 zákona o soudních vykonavatelích činí základní poplatek, který je nutné zaplatit soudnímu vykonavateli za výkon příkazu k obstavení, 92 EUR.

čl. 50 odst. 1 písm. k) – pořadí, je-li stanoveno pro rovnocenné vnitrostátní příkazy v rámci vnitrostátního práva

Nárok na zajištění vztahující se k zabavenému majetku, který vznikl během dřívějšího zabavení, má přednost před nárokem vzniklým během pozdějšího zabavení.

Nárok na zajištění vztahující se k zabavenému majetku, který vznikl na základě pohledávky výživného na dítě, má přednost před ostatními nároky na zajištění vztahujícími se k zabavenému majetku bez ohledu na dobu zabavení. Nároky na zajištění vztahující se k zabavenému majetku, které vznikly na základě pohledávky výživného na dítě, mají stejné pořadí.

čl. 50 odst. 1 písm. l) – soud nebo případně orgán pro výkon příslušný pro přiznání opravného prostředku

Ustanovení čl. 33 odst. 1 – okresní soudy

Ustanovení čl. 34 odst. 1 písm. a) – soudní vykonavatel, který zahájil řízení o výkonu a obstavil účet na základě evropského příkazu k obstavení účtů. Seznam soudních vykonavatelů je k dispozici na internetových stránkách Komory soudních vykonavatelů a insolvenčních správců.

Ustanovení čl. 34 odst. 1 písm. b)

i) soudní vykonavatelé

ii) soudní vykonavatelé

iii) soudní vykonavatelé

iv) soudní vykonavatelé

Ustanovení čl. 34 odst. 2 – okresní soudy

čl. 50 odst. 1 písm. m) – soudy, u nichž má být podáno odvolání, a lhůta, která je případně pro podání tohoto odvolání stanovena

Článek 33

Opravné prostředky se oblastním soudům podávají prostřednictvím okresního soudu, jehož rozhodnutí je v opravném prostředku napadeno, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení soudního rozhodnutí.

Článek 34

– Pokud rozhodnutí vydal okresní soud, podávají se opravné prostředky oblastním soudům prostřednictvím okresního soudu, jehož rozhodnutí je v opravném prostředku napadeno. Opravné prostředky je nutno podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení soudního rozhodnutí.

– Účastník řízení o výkonu může podat soudnímu vykonavateli stížnost týkající se rozhodnutí soudního vykonavatele či úkonu provedeného soudním vykonavatelem při výkonu exekučního titulu či neprovedení donucovacího opatření, a to ve lhůtě deseti dnů ode dne, k němuž se stěžovatel o rozhodnutí či úkonu dověděl nebo měl dovědět, nestanoví-li zákon jinak. Účastník řízení může podat opravný prostředek proti rozhodnutí soudního vykonavatele ohledně stížnosti u okresního soudu, v jehož obvodu se nachází úřad soudního vykonavatele, a to do deseti dnů ode dne doručení rozhodnutí. Opravný prostředek proti rozhodnutí, které vydal soudní vykonavatel, nebo úkonu provedenému soudním vykonavatelem nelze soudu podat, pokud nebyla nejprve podána stížnost soudnímu vykonavateli. Účastníci řízení a soudní vykonavatelé mohou podat opravný prostředek proti soudnímu rozhodnutí okresního soudu ohledně rozhodnutí soudního vykonavatele. Opravné prostředky je nutno podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení soudního rozhodnutí.

Článek 35

– Pokud rozhodnutí vydal okresní soud, podávají se opravné prostředky oblastním soudům prostřednictvím okresního soudu, jehož rozhodnutí je v opravném prostředku napadeno. Opravné prostředky je nutno podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení soudního rozhodnutí (čl. 35 odst. 1).

– Účastník řízení o výkonu může podat soudnímu vykonavateli stížnost týkající se rozhodnutí soudního vykonavatele či úkonu provedeného soudním vykonavatelem při výkonu exekučního titulu či neprovedení donucovacího opatření, a to ve lhůtě deseti dnů ode dne, k němuž se stěžovatel o rozhodnutí či úkonu dověděl nebo měl dovědět, nestanoví-li zákon jinak. Účastník řízení může podat opravný prostředek proti rozhodnutí soudního vykonavatele ohledně stížnosti u okresního soudu, v jehož obvodu se nachází úřad soudního vykonavatele, a to do deseti dnů ode dne doručení rozhodnutí. Opravný prostředek proti rozhodnutí, které vydal soudní vykonavatel, nebo úkonu provedenému soudním vykonavatelem nelze soudu podat, pokud nebyla nejprve podána stížnost soudnímu vykonavateli (čl. 35 odst. 3–4). Účastníci řízení a soudní vykonavatelé mohou podat opravný prostředek proti soudnímu rozhodnutí okresního soudu ohledně rozhodnutí soudního vykonavatele. Opravné prostředky je nutno podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení soudního rozhodnutí.

čl. 50 odst. 1 písm. n) – soudní poplatky

Státní poplatek za obdržení nebo napadení soudního rozhodnutí činí 50 EUR a je třeba jej uhradit při podání návrhu.

čl. 50 odst. 1 písm. o) – jazyky přijímané pro překlady písemností

Estonština, angličtina.

Poslední aktualizace: 14/04/2022

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Evropský příkaz k obstavení účtů - Irsko

čl. 50 odst. 1 písm. a) – soudy příslušné pro vydání příkazu k obstavení

Irské právo nezná pojem veřejné listiny, a toto ustanovení se tudíž v Irsku nepoužije.

čl. 50 odst. 1 písm. b) – orgán určený jako příslušný pro získání informací o účtu

V Irsku:

Minister for Justice (Ministr spravedlnosti)

Bishop’s Square,

Redmond’s Hill,

Dublin 2,

Irsko

Odkaz se otevře v novém okně.EAPOIA@justice.ie

čl. 50 odst. 1 písm. c) – postupy získávání dostupných informací o účtu

V Irsku se použije ustanovení čl. 14 odst. 5 písm. a), tzn. že všechny banky v Irsku mají povinnost na žádost orgánu pro informace sdělit, zda má dlužník u nich veden účet.

čl. 50 odst. 1 písm. d) – soudy, u nichž se podává odvolání proti odmítnutí vydat příkaz k obstavení

V Irsku platí:

  • pokud je pro vydání příkazu k obstavení příslušný okresní soud (District Court), podává se odvolání k soudci obvodního soudu (Circuit Court), v rámci jehož působnosti byl příkaz k obstavení vydán;
  • pokud je pro vydání příkazu k obstavení příslušný obvodní soud, podává se odvolání u vrchního soudu (High Court);
  • pokud je pro vydání příkazu k obstavení příslušný vrchní soud, podává se odvolání u odvolacího soudu (Court of Appeal) (upozornění: v souladu s irskou ústavou je však k projednávání odvolání proti rozhodnutí vrchního soudu příslušný Nejvyšší soud (Supreme Court), pokud je přesvědčen, že existují mimořádné okolnosti odůvodňující přímý opravný prostředek k němu. K tomuto přesvědčení může Nejvyšší soud dospět tehdy, týká-li se předmětné rozhodnutí záležitosti obecného veřejného zájmu a/nebo zájmů spravedlnosti).

čl. 50 odst. 1 písm. e ) – orgány určené jako příslušné pro obdržení, zaslání a doručení příkazu k obstavení a dalších písemností

V Irsku:

Minister for Justice (Ministr spravedlnosti)

Bishop’s Square,

Redmond’s Hill,

Dublin 2,

Irsko

Odkaz se otevře v novém okně.EAPOCA@justice.ie

čl. 50 odst. 1 písm. f) – orgán příslušný pro výkon příkazu k obstavení

V Irsku:

Minister for Justice (Ministr spravedlnosti)

Bishop’s Square,

Redmond’s Hill,

Dublin 2,

Irsko

Odkaz se otevře v novém okně.EAPOCA@justice.ie

čl. 50 odst. 1 písm. g) – rozsah, v němž mohou být obstaveny společné a sběrné účty

Rozsah, v němž mohou být podle irského práva obstaveny společné a sběrné účty, závisí na okolnostech daného případu. Pokud jde o společné účty, je obecným pravidlem, že rozhodnutí o obstavení majetku („Mareva injunction“) týkající se samotného žalovaného by nemělo spolumajiteli účtu bránit ve výběru z tohoto bankovního účtu, není-li tak v příkazu k obstavení výslovně stanoveno.

Pokud jde o sběrné účty, kde je třetí strana držitelem aktiv na sběrném účtu jménem žalovaného, může se na tato aktiva vztahovat rozhodnutí o obstavení majetku týkající se žalovaného, neboť žalovaný je ekvitním nebo skutečným vlastníkem těchto aktiv.

Majitel společného nebo sběrného účtu, na jehož účet se toto rozhodnutí o obstavení majetku vztahuje, se může obrátit na příslušný soud s cílem změnit podmínky rozhodnutí.

čl. 50 odst. 1 písm. h) – pravidla, jimiž se řídí částky vyloučené ze zajištění

V případě rovnocenných vnitrostátních postupů rozhodne soud o výši částky dostupné dlužníkovi na základě individuálního posouzení a s ohledem na situaci dotčené strany. Příslušnou žádost předkládá dlužník a neexistují žádná pravidla ohledně částky, již lze zpřístupnit.

čl. 50 odst. 1 písm. i) – poplatky, které banky vybírají za provedení rovnocenných vnitrostátních příkazů nebo za poskytnutí informací o účtu, a informace o tom, která strana odpovídá za uhrazení těchto poplatků

V případě rovnocenných vnitrostátních postupů banky nevybírají poplatky za provedení soudních příkazů. Pokud byly požadovány informace o účtu, neexistuje žádné pravidlo, jež by bankám bránilo ve výběru poplatku za poskytnutí takových informací. Obecně platí, že za úhradu nákladů, jež bance vzniknou, odpovídá věřitel, ačkoli jejich zaplacení může být posléze uloženo dlužníkovi.

čl. 50 odst. 1 písm. j) – sazebník poplatků nebo jiný soubor pravidel, který stanoví příslušné poplatky vybírané jakýmkoli orgánem nebo jiným subjektem v členském státě výkonu zapojeným do vyřizování nebo výkonu příkazu k obstavení

Orgány pro informace a příslušné orgány by neměly vybírat administrativní poplatky. Za osobní doručení písemností je však účtován poplatek ve výši přibližně 100 až 200 EUR, v závislosti na míře obtížnosti, již takové doručení obnáší.

Pozn.: osobní doručení písemností provádí v tomto případě soukromá společnost a sazebník poplatků není k dispozici.

čl. 50 odst. 1 písm. k) – pořadí, je-li stanoveno pro rovnocenné vnitrostátní příkazy v rámci vnitrostátního práva

U řízení, jakými jsou rozhodnutí o obstavení majetku, není podle irského práva stanoveno pořadí, jelikož věřitel nezískává k předmětnému aktivu vlastnické právo.

čl. 50 odst. 1 písm. l) – soud nebo případně orgán pro výkon příslušný pro přiznání opravného prostředku

V Irsku platí:

Pro účely čl. 33 odst. 1 je soudem příslušným pro přiznání opravného prostředku soud, který vydal příkaz k obstavení, což může být v závislosti na okolnostech okresní soud (District Court), obvodní soud (Circuit Court) nebo vrchní soud (High Court)*.

Pro účely čl. 34 odst. 1 a 2 je soudem příslušným pro přiznání opravného prostředku:

  • soud, který vydal příkaz k obstavení (pokud byl evropský příkaz k obstavení účtů vydán irským soudem);
  • vrchní soud* (pokud byl evropský příkaz k obstavení účtů vydán v jiném členském státě).

*The High Court,

Four Courts,

Dublin 7.

Odkaz se otevre v novém okne HighCourtCentralOffice@courts.ie

čl. 50 odst. 1 písm. m) – soudy, u nichž má být podáno odvolání, a lhůta, která je případně pro podání tohoto odvolání stanovena

V Irsku lze podat odvolání proti rozhodnutí vydanému podle článků 33, 34 nebo 35 u těchto soudů:

čl. 50 odst. 1 písm. n) – soudní poplatky

Podle okolností případu se soudní poplatky u řízení týkajících se vydání příkazu k obstavení nebo odvolání proti takovému příkazu pohybují v rozmezí 80 až 200 EUR. Příslušné informace lze najít zde:

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.irishstatutebook.ie/eli/2014/si/491/ (SI 491/2014)

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.irishstatutebook.ie/eli/2014/si/492/ (SI 492/2014)

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.irishstatutebook.ie/eli/2014/si/22/ (SI 22/2014)

čl. 50 odst. 1 písm. o) – jazyky přijímané pro překlady písemností

V Irsku je přijímána pouze irština a angličtina.

Poslední aktualizace: 01/06/2022

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Evropský příkaz k obstavení účtů - Řecko

čl. 50 odst. 1 písm. a) – soudy příslušné pro vydání příkazu k obstavení

Okresní civilní soudy (Eirinodikeía) a soudy prvního stupně (Protodikeía).

čl. 50 odst. 1 písm. b) – orgán určený jako příslušný pro získání informací o účtu

Systém registrů bankovních a platebních účtů (Sýstima Mitróon Trapezikón Logariasmón kai Logariasmón Pliromón) ministerstva financí.

Generální sekretariát pro informační systémy (Genikí Grammateía Pliroforiakón Systimáton), ministerstvo financí, e-mail: gen-gramm@gsis.gr, tel. č. 0030-210 4802000, 0030-210 4803284, 0030-210 4803267.

čl. 50 odst. 1 písm. c) – postupy získávání dostupných informací o účtu

Systém registrů bankovních a platebních účtů ministerstva financí byl vytvořen za účelem předávání žádostí orgánů, úřadů, subjektů veřejného sektoru a ostatních subjektů o poskytnutí informací úvěrovým institucím. Tyto žádosti jsou prostřednictvím bezpečného třetího subjektu (Tiresias) zasílány elektronicky úvěrovým institucím, které posílají odpovědi s údaji o účtu prostřednictvím téhož kanálu (čl. 14 odst. 5 písm. a)).

čl. 50 odst. 1 písm. d) – soudy, u nichž se podává odvolání proti odmítnutí vydat příkaz k obstavení

Proti zamítnutí ze strany soudce okresního civilního soudu se lze odvolat k soudu prvního stupně rozhodujícím samosoudcem (Monomelés Protodikeío) a proti zamítnutí ze strany soudu prvního stupně rozhodujícího samosoudcem lze podat opravný prostředek k odvolacímu soudu (Efeteío).

čl. 50 odst. 1 písm. e ) – orgány určené jako příslušné pro obdržení, zaslání a doručení příkazu k obstavení a dalších písemností

Příslušným orgánem pro zasílání je soud prvního stupně. Za přijímání a doručování příkazů k obstavení a ostatních písemností odpovídají soudní vykonavatelé (dikastikoí epimelités).

čl. 50 odst. 1 písm. f) – orgán příslušný pro výkon příkazu k obstavení

Soudní vykonavatelé.

čl. 50 odst. 1 písm. g) – rozsah, v němž mohou být obstaveny společné a sběrné účty

Obstavit lze pouze společné účty, nikoli sběrné účty. Na obstavení společných účtů se nevztahují žádné další podmínky.

čl. 50 odst. 1 písm. h) – pravidla, jimiž se řídí částky vyloučené ze zajištění

§ 982 odst. 2 občanského soudního řádu (Kódikas Politikís Dikonomías) stanoví, že ze zajištění jsou vyloučeny nároky na výživné, mzdy a platy, důchody, pojistná plnění atd. Odkaz na občanský soudní řád na internetu není k dispozici. Výše uvedené částky jsou ze zajištění vyloučeny, aniž by dlužník musel podat návrh.

čl. 50 odst. 1 písm. i) – poplatky, které banky vybírají za provedení rovnocenných vnitrostátních příkazů nebo za poskytnutí informací o účtu, a informace o tom, která strana odpovídá za uhrazení těchto poplatků

Neexistují zvláštní ustanovení upravující účtování nákladů a poplatků za obstavení nebo zajištění bankovního účtu nebo poskytnutí údajů o účtu. Asociace řeckých bank (Ellinikí Énosi Trapezón) však má za to, že úvěrové instituce mohou požadovat úhradu nákladů, jak je výslovně stanoveno v § 30A a § 30B zákona o výběru veřejných příjmů (Kódikas Eispráxeos Dimosíon Esódon (KEDE) – legislativní nařízení č. 356/1974, v platném znění).

čl. 50 odst. 1 písm. j) – sazebník poplatků nebo jiný soubor pravidel, který stanoví příslušné poplatky vybírané jakýmkoli orgánem nebo jiným subjektem v členském státě výkonu zapojeným do vyřizování nebo výkonu příkazu k obstavení

Za svou účast na zpracování příkazu k obstavení neúčtuje nezávislý orgán pro veřejné příjmy (Anexártiti Archí Dimosíon Esódon) žádné poplatky. Jelikož výkon příkazu k obstavení zajišťují soudní vykonavatelé, účtují tito poplatky přímo příkazcům. Co se týká poplatků soudních vykonavatelů, odkaz na internetovou stránku není k dispozici. Ministerstvo financí neúčtuje za poskytnutí informací o účtech podle článku 14 žádné poplatky.

čl. 50 odst. 1 písm. k) – pořadí, je-li stanoveno pro rovnocenné vnitrostátní příkazy v rámci vnitrostátního práva

Evropský příkaz k obstavení účtů se pokládá za rovnocenný ochrannému opatření (asfalistikó métro) podle vnitrostátního práva. U rovnocenných vnitrostátních příkazů není stanoveno žádné pořadí.

čl. 50 odst. 1 písm. l) – soud nebo případně orgán pro výkon příslušný pro přiznání opravného prostředku

Příslušným soudem pro přiznání opravného prostředku je soud, který vydal evropský příkaz k obstavení účtů, tj. soudce okresního civilního soudu v případě pohledávek spadajících do působnosti okresního civilního soudu a samosoudce soudu prvního stupně v případě ostatních pohledávek. Co se týká opravných prostředků uvedených v čl. 34 odst. 1a 2, pro částky do výše 20 000 EUR je příslušným soudem okresní civilní soud. Příslušným soudem pro částky přesahující 20 000 EUR je soud prvního stupně.

čl. 50 odst. 1 písm. m) – soudy, u nichž má být podáno odvolání, a lhůta, která je případně pro podání tohoto odvolání stanovena

Proti zamítnutí ze strany soudce okresního civilního soudu se lze odvolat k soudu prvního stupně rozhodujícím samosoudcem a proti zamítnutí ze strany soudu prvního stupně rozhodujícím samosoudcem lze podat opravný prostředek k odvolacímu soudu. Opravný prostředek je nutno podat do 30 dnů od doručení rozhodnutí dlužníkovi.

čl. 50 odst. 1 písm. n) – soudní poplatky

Soudní poplatky se vypočítávají přibližně jako čtyři tisíciny nárokované částky. Tento výpočet se týká návrhů na vydání příkazu k obstavení i opravných prostředků podaných proti tomuto příkazu.

čl. 50 odst. 1 písm. o) – jazyky přijímané pro překlady písemností

Dokumenty jsou přijímány pouze v řečtině.

Poslední aktualizace: 01/12/2020

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Evropský příkaz k obstavení účtů - Španělsko

čl. 50 odst. 1 písm. a) – soudy příslušné pro vydání příkazu k obstavení

Soudy prvního stupně (Juzgados de Primera Instancia).

Soud příslušný pro dané území je určen podle kritérií obsažených v ustanovení § 545 odst. 3 občanského soudního řádu (Ley de Enjuiciamiento Civil), které se týká výkonu na základě titulů mimosoudní povahy.

To znamená, že příslušným soudem bude zpravidla soud prvního stupně v místě určeném podle § 50 a 51 občanského soudního řádu. Návrh na výkon rozhodnutí může strana žádající o výkon rozhodnutí podat rovněž soudu prvního stupně v místě plnění závazku uvedeném v příkazu nebo v místě, kde se nachází majetek strany, vůči níž je výkon navrhován, který lze obstavit. V tomto případě se nepoužijí pravidla týkající se výslovného nebo předpokládaného podřízení se příslušnosti soudu. Je-li výkon navrhován vůči několika stranám, je příslušným soudem soud s příslušností pro jednu z těchto stran, a to podle volby strany žádající o výkon rozhodnutí.

Jestliže se usnesení o nařízení výkonu týká majetku zatíženého hypotékou nebo zastaveného majetku, určí se příslušný soud podle § 684 občanského soudního řádu.

čl. 50 odst. 1 písm. b) – orgán určený jako příslušný pro získání informací o účtu

Generální podředitelství pro mezinárodní soudní spolupráci (Subdirección General de Cooperación Jurídica Internacional). Ministerstvo spravedlnosti.

Kontaktní údaje:

Odkaz se otevře v novém okně.sgcji@mjusticia.es

tel. č.: +34 91 390 4411

čl. 50 odst. 1 písm. c) – postupy získávání dostupných informací o účtu

Přístup informačního orgánu k příslušným informacím, mají-li tyto informace veřejné orgány nebo úřady k dispozici ve svých registrech či jinými prostředky.

čl. 50 odst. 1 písm. d) – soudy, u nichž se podává odvolání proti odmítnutí vydat příkaz k obstavení

Odvolání je nutno podat soudu, který zamítl návrh na vydání příkazu k obstavení. Vydal-li rozhodnutí soud prvního stupně nebo obchodní soud (Juzgado de lo Mercantil), projednává odvolání provinční soud (Audiencia Provincial). Pokud rozhodnutí vydal soud druhého stupně, projednává odvolání týž soud.

čl. 50 odst. 1 písm. e ) – orgány určené jako příslušné pro obdržení, zaslání a doručení příkazu k obstavení a dalších písemností

Soud, který je příslušný pro výkon příkazu k obstavení podle čl. 50 písm. f).

Pro účely čl. 28 odst. 3 je příslušným soudem soud prvního stupně podle bydliště dlužníka.

čl. 50 odst. 1 písm. f) – orgán příslušný pro výkon příkazu k obstavení

Soud prvního stupně v místě, kde je veden bankovní účet, a jsou-li účty vedeny na několika místech, soud prvního stupně s příslušností pro jedno z těchto míst.

čl. 50 odst. 1 písm. g) – rozsah, v němž mohou být obstaveny společné a sběrné účty

Příkaz k obstavení lze vydat v případě společných účtů, jejichž spolumajitelem je dlužník, a účtů, s ohledem na něž je dlužník pověřenou osobou jménem třetí osoby. Příkaz k obstavení však nelze vydat v případě účtů vedených třetí pověřenou osobou jménem dlužníka.

čl. 50 odst. 1 písm. h) – pravidla, jimiž se řídí částky vyloučené ze zajištění

Pravidla týkající se platů a mezd a důchodů jsou stanovena v § 607 občanského soudního řádu.

Odkaz se otevře v novém okně.https://www.boe.es/buscar/act.php?id=BOE-A-2000-323&tn=1&p=20151028&vd=#a607

Jsou-li orgány veřejné správy účastníky občanského soudního řízení nebo obchodního řízení z důvodů nesouvisejících s výkonem jejich pravomoci, jsou finanční prostředky, které tyto orgány uloží na bankovní účty, vyloučeny ze zajištění tehdy, pokud byly skutečně přiděleny na veřejnou službu nebo účel.

Tyto částky jsou vyloučeny ze zajištění, aniž by bylo zapotřebí podat za tímto účelem návrh.

čl. 50 odst. 1 písm. i) – poplatky, které banky vybírají za provedení rovnocenných vnitrostátních příkazů nebo za poskytnutí informací o účtu, a informace o tom, která strana odpovídá za uhrazení těchto poplatků

Neexistuje žádné ustanovení týkající se poplatků, jež mají být za tímto účelem účtovány.

čl. 50 odst. 1 písm. j) – sazebník poplatků nebo jiný soubor pravidel, který stanoví příslušné poplatky vybírané jakýmkoli orgánem nebo jiným subjektem v členském státě výkonu zapojeným do vyřizování nebo výkonu příkazu k obstavení

Neúčtují se žádné poplatky.

čl. 50 odst. 1 písm. k) – pořadí, je-li stanoveno pro rovnocenné vnitrostátní příkazy v rámci vnitrostátního práva

Pořadí příkazů k obstavení je stanoveno chronologicky podle času, kdy banka příkaz obdrží.

čl. 50 odst. 1 písm. l) – soud nebo případně orgán pro výkon příslušný pro přiznání opravného prostředku

Soud, který příkaz k obstavení vydal nebo vykonal.

čl. 50 odst. 1 písm. m) – soudy, u nichž má být podáno odvolání, a lhůta, která je případně pro podání tohoto odvolání stanovena

Odvolání se podává soudu, který vydal rozhodnutí.

Pokud rozhodnutí vydal soud prvního stupně nebo obchodní soud, činí lhůta pro podání odvolání dvacet dnů a odvolání projednává provinční soud. Vydal-li rozhodnutí jiný soud, je třeba odvolání podat do pěti dnů a projednává je týž soud.

Lhůta pro podání odvolání začíná běžet od okamžiku doručení rozhodnutí.

čl. 50 odst. 1 písm. n) – soudní poplatky

Soudní poplatky se neúčtují, vyjma v případě podání odvolání, kdy se vyžaduje složení jistoty, a to v případech a způsobem stanoveným v doplňujícím ustanovení 15 organického zákona o soudní moci (Ley Orgánica del Poder Judicial, „LOPJ“).

čl. 50 odst. 1 písm. o) – jazyky přijímané pro překlady písemností

Není použitelné.

Poslední aktualizace: 25/06/2021

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Evropský příkaz k obstavení účtů - Francie

čl. 50 odst. 1 písm. a) – soudy příslušné pro vydání příkazu k obstavení

Exekuční soudce (juge de l’exécution) soudu prvního stupně (tribunal de grande instance). Pokud věřitel získal veřejnou listinu, je k vydání evropského příkazu k obstavení účtů příslušný exekuční soudce soudu prvního stupně.

čl. 50 odst. 1 písm. b) – orgán určený jako příslušný pro získání informací o účtu

Soudní exekutor (huissier de justice)

čl. 50 odst. 1 písm. c) – postupy získávání dostupných informací o účtu

Soudní exekutor je oprávněn požádat o informace registr FICOBA (registr sdružující veškeré bankovní a jiné podobné účty určité osoby vedené na území Francie).

Uplatní se ustanovení čl. 14 odst. 5 písm. a) a b): banky mají povinnost na žádost orgánu pro informace sdělit, zda u nich má dlužník veden účet; tomuto orgánu je poskytnut přístup k příslušným informacím v případě, že tyto informace vedou orgány veřejné moci nebo správní orgány v rejstřících nebo jinde.

Francouzské právo již takový přístup k informacím o účtech dlužníka umožňuje od chvíle, kdy věřitel nabyl exekuční titul (články L. 152-1 a L. 152-2 občanského exekučního řádu (code des procédures civiles d’exécution)).

Registr FICOBA (Národní registr bankovních a podobných účtů), který byl zřízen v roce 1971 a spravuje jej Generální ředitelství veřejných financí (Direction générale des finances publiques), sdružuje informace o účtech jakékoli povahy (bankovních, poštovních, spořících atd.) a tyto informace o účtech osob nebo společností poskytuje oprávněným osobám.

Zápis do registru se provádí při otevření účtu. Majitele účtu o zápisu do registru FICOBA informuje příslušná finanční instituce při otevírání daného účtu. Oznámení o otevření, uzavření či změně účtů obsahují tyto informace:

název a adresa instituce, u které je účet veden,

číslo, povaha, typ a charakteristika účtu,

datum a povaha oznamované operace (otevření, uzavření, změna),

příjmení, jméno, datum a místo narození a adresa majitele účtu a v případě podnikatelů – fyzických osob číslo SIRET,

v případě právnických osob názvy, právní forma, číslo SIRET a adresa.

Registr neposkytuje žádné informace o provedených operacích ani o zůstatku na daném účtu.

Zápis provádí Generální ředitelství veřejných financí (Direction Générale Finances Publiques) poté, co od finanční instituce, která otevření, změnu nebo uzavření účtu provedla, obdrží příslušné oznámení. Prvky týkající se občanského stavu fyzických osob certifikuje ústav INSEE a k certifikaci a aktualizaci prvků identifikace právnických osob slouží Generálnímu ředitelství veřejných financí registr SIRENE.

Odkaz se otevře v novém okně.Najít soudního exekutora (Trouver un huissier de justice)

čl. 50 odst. 1 písm. d) – soudy, u nichž se podává odvolání proti odmítnutí vydat příkaz k obstavení

Odvolací soud (Cour d’appel)

čl. 50 odst. 1 písm. e ) – orgány určené jako příslušné pro obdržení, zaslání a doručení příkazu k obstavení a dalších písemností

Soudní exekutor

čl. 50 odst. 1 písm. f) – orgán příslušný pro výkon příkazu k obstavení

Soudní exekutor

čl. 50 odst. 1 písm. g) – rozsah, v němž mohou být obstaveny společné a sběrné účty

V případě obstavení společného bankovního účtu musí být toto obstavení oznámeno všem jednotlivým majitelům účtu. Není-li soudnímu exekutorovi známa totožnost a adresa spolumajitelů účtu, požádá banku, aby je o obstavení a výši nárokovaných částek informovala, aby tak případně mohli uplatnit svá práva k účtu, a především dosáhnout zrušení obstavení jejich spoluvlastnického podílu, jedná-li se o nedílné částky.

Dokud není spolumajiteli společného účtu obstavení oznámeno, nezačíná běžet lhůta, během níž může tento spolumajitel vznést proti tomuto opatření námitku.

Článek R. 162-9 občanského exekučního řádu stanoví, že dojde-li u účtu, též společného, do něhož svými výdělky a mzdami přispívá jeden z manželů v režimu spoluvlastnictví (époux commun en biens), k obstavení za účelem zajištění pohledávky vzniklé vůči druhému z manželů (chef du conjoint), ponechá se ihned prvně uvedenému z manželů k dispozici částka, která je dle jeho volby rovnocenná buď částce výdělků a mezd připsaných na účet v měsíci předcházejícím jeho obstavením, nebo průměrné měsíční částce výdělků a mezd připsaných během dvanácti měsíců předcházejících obstavení.

Příjmy manžela, který je dlužníkem, na účtu, který má být obstaven, určí věřitel, který se domáhá pohledávky. Účet je přirozeně plně obstavitelný, přichází-li na něj pouze příjmy manžela, který je dlužníkem, a to i tehdy, pokud by se jednalo o účet společný.

Pokud jde o sběrné účty, francouzské právo tento pojem jako takový nezná.

Obecná zásada zástavního práva zakazuje obstavení prostředků na bankovních účtech vedených dlužníkem ve prospěch třetí osoby, které dlužníkovi osobně nepatří nebo jež mu byly svěřeny do úschovy.

Jedná-li se o finanční prostředky uložené na zvláštním účtu určité osoby z titulu její profese, přičemž tyto prostředky dané osobě nenáleží a je možné s jistotou určit, že náleží třetím osobám, nevztahují se na ně nároky věřitelů, přestože je daná osoba jednající z titulu své profese majitelem účtu a tyto prostředky mohou být vydány pouze jí. To platí pro částky uložené notářem na zvláštním účtu u Státní depozitní pokladny (Caisse des dépôts et consignations) nebo realitním makléřem či správcem společenství vlastníků.

čl. 50 odst. 1 písm. h) – pravidla, jimiž se řídí částky vyloučené ze zajištění

Ve francouzském právu vedle sebe existují dva mechanismy, které slouží stejnému účelu, ale fungují odlišně: nezabavitelný bankovní zůstatek (le solde bancaire insaisissable), který je ze zákona automaticky osvobozen od zabavení, a přechod nezabavitelnosti (le report d’insaisissabilité), jenž vyžaduje žádost dlužníka a doložení, že na účet jsou zasílány nezabavitelné pohledávky.

1) Nezabavitelný bankovní zůstatek

Podle článku L. 162-2 občanského exekučního řádu ponechá poddlužník/poddlužníci dlužníkovi (fyzické osobě) k dispozici, do výše kladného zůstatku na účtu či účtech v den zabavení, částku sloužící k zajištění obživy, která se rovná paušální částce stanovené pro jediného příjemce dávky uvedené v článku L.262-2 zákona o sociální péči a o rodině (code de l’action sociale et des familles) (dávky RSA ve výši 524,68 EUR podle nařízení 2016-538 ze dne 27. dubna 2016).

Podle článku R. 162-2 občanského exekučního řádu není pro tento mechanismus žádost dlužníka zapotřebí: banka o zpřístupnění částky vyloučené ze zabavení dlužníka neprodleně informuje. V případě více účtů se zpřístupnění této částky provede se zřetelem na všechny kladné zůstatky a tato částka se přednostně zpřístupňuje z běžných účtů. Banka rovněž neprodleně oznámí soudnímu exekutorovi částku, jež byla dlužníkovi ponechána k dispozici, a účet či účty, na nichž jsou tyto prostředky vedeny. V případě obstavení účtů založených u různých institucí stanoví soudní exekutor poddlužníka/poddlužníky, kteří musí dát výši uvedené dávky (RSA bancaire) k dispozici, jakož i podmínky, za jakých se tak má dít.

Podle článku R. 162-3 občanského exekučního řádu je tato částka dlužníkovi k dispozici po dobu jednoho měsíce od obstavení.

2) Přechod nezabavitelnosti

Podání žádosti dlužníkem má v tomto případě význam pouze tehdy, když výše nezabavitelných částek převyšuje nezabavitelný bankovní zůstatek.

Podle podmínek článku L.112-4 občanského exekučního řádu zůstávají nezabavitelné pohledávky, které jsou připsány na účet, nezabavitelné. Článek R. 112-5 občanského exekučního řádu upřesňuje, že je-li na účet připsána pohledávka nezabavitelná v celkové či částečné výši, přechází nezabavitelnost na odpovídající částku na zůstatku účtu.

Článek R. 162-4 občanského exekučního řádu stanoví, že „pochází-li nezabavitelné částky z pohledávek splatných v pravidelných intervalech, například odměna za práci, starobní důchod, rodinné přídavky či podpora v nezaměstnanosti, může majitel účtu na základě doložení původu těchto částek požádat, aby mu byly neprodleně zpřístupněny, po odečtení debetních operací provedených na účtu od poslední platby dané nezabavitelné pohledávky.“ Jedná se o dva typy částek: zcela nezabavitelné dávky, například dávka RSA (Revenu de solidarité active), a příjmy zabavitelné v mezích a za podmínek srážky ze mzdy stanovených zákoníkem práce (code du travail). Podle kasačního soudu (Cour de cassation) se nezabavitelnost týká veškerých peněžních prostředků nashromážděných na bankovním účtu, a nikoli pouze poslední uskutečněné platby (rozhodnutí kasačního soudu č. 98.11-696 ze dne 11. května 2000 (Civ.2e, 11 mai 2000, n°98.11-696)). Z praktického hlediska se toto pravidlo obtížně uplatňuje, pokud se na účtu nachází rovněž částky, které jsou plně nebo částečně zabavitelné.

Při stanovení výše přechodu nezabavitelnosti se nezohlední operace probíhající na účtu, které se uskuteční během 15 dnů po zabavení (čl. R. 162-4 druhý pododstavec občanského exekučního řádu).

Dlužník může kdykoli požádat o zpřístupnění nezabavitelných částek, a to i před uplynutím 15denní lhůty pro zaúčtování operací na účtu; k čerpání v jeho prospěch dojde okamžitě. Věřiteli bude toto zpřístupnění oznámeno až v okamžiku, kdy případně předloží svoji žádost o platbu: věřitel může výši částky zpřístupněné dlužníkovi a provedené zaúčtování napadnout ve lhůtě 15 dnů (článek R. 162-4 občanského exekučního řádu in fine).

Pokud jde o nezabavitelné částky z jednorázových pohledávek (créances instantanées), článek R. 162-5 občanského exekučního řádu stanoví, že dlužník může na základě doložení původu příslušných částek požádat, aby mu byly dány k dispozici, po odečtení debetních operací ode dne, kdy byla příslušná pohledávka připsána. Může se jednat například o doplatek mzdy či o pohřebné (capital-décès – nezabavitelné podle článku L. 361-5 zákona o sociálním zabezpečení (code de la sécurité sociale)). Zpřístupnění těchto částek se odkládá do uplynutí lhůty 15 dnů stanovené v článku L. 162-1 občanského exekučního řádu k zaúčtování probíhajících operací. Dlužník se může vždy obrátit na exekučního soudce se žádostí o předčasné zpřístupnění zadržených částek na základě doložení jejich nezabavitelnosti. Věřitel je takovém případě vyslechnut nebo předvolán.

čl. 50 odst. 1 písm. i) – poplatky, které banky vybírají za provedení rovnocenných vnitrostátních příkazů nebo za poskytnutí informací o účtu, a informace o tom, která strana odpovídá za uhrazení těchto poplatků

Ve francouzském právu neexistuje žádné zvláštní ustanovení, které by upravovalo poplatky za provedení příkazů k obstavení. Měnový a finanční zákon (code monétaire et financier) zato stanoví, že pokud jde o poplatky v případě přikázání pohledávky (frais par saisie-attribution), které hradí dlužník, jenž je majitelem účtu dotčeného takovým zajištěním, musí být tyto poplatky uvedeny v seznamu poplatků, které jsou úvěrové instituce povinny používat ve svých sazebnících poskytovaných klientům (Odkaz se otevře v novém okně.článek D. 312-1-1).

Klient je kromě toho o těchto poplatcích informován předem a zdarma (Odkaz se otevře v novém okně.článek R. 312-1-2) v souladu s článkem Odkaz se otevře v novém okně.L. 312-1-5, který stanoví, že se tato informace oznámí prostřednictvím výpisu z účtu a že k zaúčtování těchto poplatků nesmí dojít dříve než 14 dnů po datu uzávěrky výpisu z účtu. Zdá se, že tyto poplatky, které banky dlužníkovi, jenž je majitelem účtu, účtují, si každá banka stanoví sama (přibližné rozpětí 80–150 EUR).

Poplatky za poskytnutí informací o účtu, které bude banka případně účtovat exekutorovi odpovědnému za výkon opatření, budou zahrnuty do nákladů hrazených v zásadě dlužníkem (viz předchozí odpověď).

Výše těchto poplatků, které si účtují francouzské banky, se pro ilustraci pohybuje mezi 78 EUR a 111 EUR.

čl. 50 odst. 1 písm. j) – sazebník poplatků nebo jiný soubor pravidel, který stanoví příslušné poplatky vybírané jakýmkoli orgánem nebo jiným subjektem v členském státě výkonu zapojeným do vyřizování nebo výkonu příkazu k obstavení

Exekutoři vybírají poplatky za výkon příkazu k obstavení v souladu s platným vnitrostátním sazebníkem. Lze jej shrnout takto: celkové náklady řízení (včetně konverze příkazu k obstavení (l'ordonnance de saisie conservatoire) na přikázání pohledávky (saisie-attribution) se pohybují v rozmezí od 166,19 EUR do 397,88 EUR v závislosti na výši předmětné pohledávky.

Obstavení účtu za účelem zajištění pohledávek náleží k úkonům uvedeným v článku A 444-16 obchodního zákoníku (code de commerce) a pojí se s ním poplatek za provedení úkonu (droit d’engagement de poursuites). Výše tohoto poplatku je stanovena v článku A 444-15 obchodního zákoníku. V případě pohledávky, jejíž výše nepřesahuje 76 EUR, je poplatek za provedení úkonu stanoven na 4,29 EUR a při překročení prahové výše 76 EUR činí nejvýše 268,13 EUR a určuje se přiměřeně k výši pohledávky na základě následujícího sazebníku:


ROZPĚTÍ ZÁKLADU PRO VÝPOČET SAZBY
(výše pohledávky)


POUŽITELNÁ SAZBA


0–304 EUR


5,64 %


305–912 EUR


2,82 %


913–3 040 EUR


1,41 %


Nad 3 040 EUR


0,28 %


Tento poplatek může být pro inkaso jedné a téže pohledávky účtován pouze jednou.

Hradí jej dlužník, pokud mu přísluší uhradit náklady za opatření, za které byl vyměřen. Ve všech ostatních případech jej hradí věřitel.

Soudnímu exekutorovi náleží bez ohledu na výsledek snahy o inkaso pohledávky.

Podle toho, zda náklady na opatření hradí dlužník či věřitel, započítá se buď k odměně stanovené v článku A. 444-31, nebo v článku A. 444-32.

Na všechny žádosti podané na základě článků L. 152-1 a L.152-2 občanského exekučního řádu se vztahuje sazba ve výši 21,45 EUR bez daně (viz článek A.444-43 obchodního zákoníku, úkon č. 151). Jedná se o vyhledávání informací u státní správy, správy regionů, departementů a obcí, u podniků povolených či kontrolovanými státem, regiony, departementy a obcemi, u veřejných institucí nebo subjektů kontrolovaných správním orgánem nebo u institucí zmocněných zákonem vést vkladové účty. Tato sazba se vztahuje na získávání informací z registru FICOBA.

čl. 50 odst. 1 písm. k) – pořadí, je-li stanoveno pro rovnocenné vnitrostátní příkazy v rámci vnitrostátního práva

Obstavení nebrání konkurujícím nárokům, avšak první obstavující věřitel získá přednostní právo. Skutečnost, že nárok byl zajištěn obstavením účtu, nebrání jinému věřiteli, aby si zvolil jiný způsob výkonu rozhodnutí, který ale bude mít účinek pouze tehdy, nedojde-li v případě prvního způsobu ke konverzi na konečné exekuční opatření.

Týká-li se obstavení podle článku L. 523-1 občanského exekučního řádu pohledávky, jejímž předmětem je určitá peněžní částka, zakládá účinky uložení do soudní úschovy (consignation) stanovené v článku 2350 občanského zákoníku (code civil), a nese tudíž s sebou zvláštní určení a přednostní právo ve smyslu článku 2333 občanského zákoníku týkajícího se zástav. Obstavení tedy dává obstavujícímu „privilegium“ zástavního věřitele, tj. právo na výplatu přednostně před ostatními věřiteli. Obstavující věřitel se tak nemusí obávat konkurence nezajištěných věřitelů (tj. věřitelů, kteří nemají svou pohledávku zajištěnou žádnou zvláštní formou zajištění) ani věřitelů, kteří mají ve srovnání s ním nižší pořadí. Přednost před ním však mají věřitelé, jejichž pořadí přednostního práva je vyšší, např. zvláštní přednostní právo (superprivilège) zaměstnanců, přednostní právo soudních výloh nebo obecná přednostní práva Státní pokladny (Trésor public)).

Je-li ve stejný den provedeno několik obstavení, rozdělí se zabavené částky proporcionálně bez ohledu na případná přednostní práva (stanovisko kasačního soudu ze dne 24. května 1996, č. 09-60.004).

čl. 50 odst. 1 písm. l) – soud nebo případně orgán pro výkon příslušný pro přiznání opravného prostředku

Soudem příslušným k tomu, aby zrušil příkaz k obstavení, rozhodl, že výkon příkazu k obstavení má být omezen nebo ukončen, a rozhodl, že výkon příkazu k obstavení je v rozporu s veřejným pořádkem (ordre public) a měl by proto být ukončen, je exekuční soudce soudu prvního stupně (juge de l’exécution du tribunal de grande instance).

čl. 50 odst. 1 písm. m) – soudy, u nichž má být podáno odvolání, a lhůta, která je případně pro podání tohoto odvolání stanovena

Soudem příslušným k rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutím přijatým podle článků 33, 34 nebo 35 je odvolací soud (cour d’appel). Lhůta pro odvolání je 15 dnů. Tato lhůta začíná běžet dnem podpisu doručenky doporučeného dopisu obsahujícího rozhodnutí exekučního soudce a adresovaného soudní kanceláří stranám.

V případě, že doručenka nebyla podepsána, musí rozhodnutí exekučního soudce doručit z podnětu stran soudní exekutor (huissier de justice (signification)) a uvedená lhůta začíná běžet od data úkonu doručení (signification) rozhodnutí.

čl. 50 odst. 1 písm. n) – soudní poplatky

Za podání návrhu na vydání příkazu k obstavení ani podání opravného prostředku se neplatní žádné poplatky.

Článek L. 512-2 občanského exekučního řádu stanoví, že náklady vzniklé v souvislosti se zajišťovacím opatřením hradí dlužník, nerozhodne-li soudce v závěru řízení jinak. Soudce vypracuje seznam aktů, které mají být zahrnuty do splatných nákladů, a rozhodne o tom, kdo je má uhradit.

Uvedený článek dále stanoví, že zruší-li soudce obstavení, může být věřiteli nařízeno nahrazení újmy způsobené zajišťovacím opatřením. K uplatnění této povinnosti náhrady újmy není podle judikatury vyžadováno zjištění pochybení (rozhodnutí kasačního soudu ze dne 29. ledna 2004 a 7. června 2006 (Civ. 2e, 29 janvier 2004, n°01-17.161 a Civ.2e, 7 juin 2006, n°05-18.038)).

čl. 50 odst. 1 písm. o) – jazyky přijímané pro překlady písemností

Jediným přijímaným jazykem je francouzština.

Poslední aktualizace: 01/06/2021

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Evropský příkaz k obstavení účtů - Chorvatsko

čl. 50 odst. 1 písm. a) – soudy příslušné pro vydání příkazu k obstavení

Soudy příslušnými pro vydání příkazu k obstavení účtu podle čl. 6 odst. 4 nařízení jsou soudy Chorvatské republiky, jež jsou příslušné rozhodovat ve věci samé v souladu s ustanoveními zákona o soudech (Zakon o sudovima) (Úřední věstník Chorvatské republiky (Narodne novine, dále jen „NN“) č. 28/13, 33/15, 82/15 a 82/16), občanského soudního řádu (Zakon o parničnom postupku) (NN č. 53/1991, 91/1992, 112/1999, 129/2000, 88/2001, 117/2003, 88/2005, 2/2007, 96/2008, 84/2008, 123/2008, 57/2011, 25/2013 a 89/2014), jakož i dalších zvláštních předpisů. V Chorvatské republice se jedná o městské (općinski) nebo obchodní (trgovački) soudy, kde probíhá řízení v prvním stupni.

čl. 50 odst. 1 písm. b) – orgán určený jako příslušný pro získání informací o účtu

Orgán odpovědný za získávání potřebných informací o účtu či účtech dlužníka podle článku 14 nařízení je:

Finanční úřad (Financijska agencija)

Ulica grada Vukovara 70, 10000 Záhřeb, Chorvatsko

bezplatná telefonní linka: +385 08000080

e-mailová adresa: info@fina.hr

čl. 50 odst. 1 písm. c) – postupy získávání dostupných informací o účtu

Informace o účtu podle čl. 14 odst. 5 nařízení se získávají prostřednictvím orgánu pro informace, který obdrží přístup k příslušným informacím v případě, že těmito informacemi disponují orgány veřejné moci nebo správní orgány a jsou uvedeny v rejstřících nebo jinde (čl. 14 odst. 5 písm. b) nařízení).

čl. 50 odst. 1 písm. d) – soudy, u nichž se podává odvolání proti odmítnutí vydat příkaz k obstavení

Soudem příslušným vydat rozhodnutí o opravném prostředku podle článku 21 nařízení, který věřitel předložil soudu prvního stupně proti rozhodnutí, kterým se v plném rozsahu nebo částečně zamítá žádost věřitele o vydání příkazu k obstavení účtu, je soud vyššího stupně, jenž má pravomoc rozhodovat o opravném prostředku proti rozhodnutí, kterým se zamítá návrh na složení jistoty (okresní soudy (županijski sudovi) nebo Nejvyšší obchodní soud Chorvatské republiky (Visoki trgovački sud Republike Hrvatske) – články 34a a 34c občanského soudního řádu, NN č. 53/91, 91/92, 58/93, 112/99, 88/01, 117/03, 88/05, 02/07, 84/08, 123/08, 57/11, 148/11, 25/13 a 89/14, ve spojení s čl. 21 odst. 1 zákona o výkonu rozhodnutí (Ovršni zakon)) – odkaz: Odkaz se otevře v novém okně.https://narodne-novine.nn.hr/.

Pokud tudíž městský soud žádost o vydání příkazu k obstavení účtu v plném rozsahu nebo částečně zamítne, podá věřitel prostřednictvím městského soudu opravný prostředek k okresnímu soudu, a pokud původní rozhodnutí vydal obchodní soud, podá věřitel prostřednictvím dotčeného obchodního soudu opravný prostředek k nejvyššímu obchodnímu soudu.

čl. 50 odst. 1 písm. e ) – orgány určené jako příslušné pro obdržení, zaslání a doručení příkazu k obstavení a dalších písemností

Orgán určený jako příslušný pro obdržení, zaslání a doručení příkazu k obstavení účtu a dalších písemností podle čl. 14 odst. 4 nařízení je:

Městský občanskoprávní soud v Záhřebu (Općinski građanski sud u Zagrebu)

Ulica grada Vukovara 84

10000 Záhřeb.

čl. 50 odst. 1 písm. f) – orgán příslušný pro výkon příkazu k obstavení

Orgán příslušný pro výkon příkazu k obstavení účtu v souladu s kapitolou 3 nařízení je:

Finanční úřad (Financijska agencija, dále jen „FINA“)

Ulica grada Vukovara 70, 10000 Záhřeb, Chorvatsko

bezplatná telefonní linka: +385 08000080

e-mailová adresa: info@fina.hr

čl. 50 odst. 1 písm. g) – rozsah, v němž mohou být obstaveny společné a sběrné účty

Platební účet, který spravuje poskytovatel platebních služeb jménem jednoho či více uživatelů platebních služeb a používá se k provádění platebních transakcí, lze zcela obstavit.

Prostředky ze sběrného účtu nelze obstavit v případech, kdy to zakazuje zákon.

V článku 42 zákona o spotřebitelském úpadku (Zakon o stečaju potrošača, Odkaz se otevře v novém okně.NN, č. 100/15, dále jen „ZSÚ“) se stanoví, že insolvenční správce (povjerenik) musí otevřít zvláštní účet u finanční instituce pro každého spotřebitele, u nějž bylo podle rozhodnutí soudu zahájeno úpadkové řízení.

Jedná se tudíž o běžný účet, který u finanční instituce pro spotřebitele v úpadku otevře na své jméno insolvenční správce. Prostřednictvím tohoto zvláštního účtu může insolvenční správce pouze přijímat a odesílat platby související se správou majetkové podstaty a disponováním s majetkovou podstatou spotřebitele, proti kterému je vedeno insolvenční řízení, a insolvenční správce je povinen vést veškeré platby související se správou majetkové podstaty a disponováním s majetkovou podstatou odděleně od svých vlastních aktiv.

V čl. 42 odst. 4 ZSÚ se stanoví, že prostředky na odděleném účtu nemohou být předmětem výkonu rozhodnutí směřujícího proti insolvenčnímu správci, a v případě úpadku nebo smrti insolvenčního správce nepřecházejí tyto prostředky do jeho majetkové podstaty nebo pozůstalosti.

Vzhledem k tomu, že v případě spotřebitelského úpadku jedná insolvenční správce jako zástupce spotřebitele, lze říci, že se jedná o sběrný účet, na němž se nacházejí jak prostředky zástupce spotřebitele, tak prostředky spotřebitele či spotřebitelů v úpadku, avšak prostředky spotřebitele, jehož zastupuje insolvenční správce, nemohou být předmětem výkonu rozhodnutí v podobě zajištění ani obstavení, pokud se řízení vede proti insolvenčnímu správci.

čl. 50 odst. 1 písm. h) – pravidla, jimiž se řídí částky vyloučené ze zajištění

Částky vyloučené ze zajištění podle článku 31 nařízení jsou stanoveny v článku 172 zákona o výkonu rozhodnutí (vyloučení z výkonu) a v článku 173 zákona o výkonu rozhodnutí (omezení výkonu).

Pokud má dlužník příjmy či pobírá dávky podle článku 172 zákona o výkonu rozhodnutí, jež jsou vyloučeny z výkonu, nebo částky uvedené v článku 173 zákona o výkonu rozhodnutí (omezení výkonu), musí o tom dlužník uvědomit FINA v souladu s článkem 212 zákona o výkonu rozhodnutí.

Odkazy na zákon o výkonu rozhodnutí (NN, č. 112/12, 25/13, 93/14 a 55/16) zde:

Odkaz se otevře v novém okně.https://narodne-novine.nn.hr/clanci/sluzbeni/2012_10_112_2421.html

Odkaz se otevře v novém okně.https://narodne-novine.nn.hr/clanci/sluzbeni/2013_02_25_405.html

Odkaz se otevře v novém okně.https://narodne-novine.nn.hr/clanci/sluzbeni/2014_07_93_1877.html

Odkaz se otevře v novém okně.https://narodne-novine.nn.hr/clanci/sluzbeni/2016_06_55_1440.html

V souladu s článkem 173 zákona o výkonu rozhodnutí jsou z výkonu vyloučeny tyto částky:

1) Pokud se výkon rozhodnutí vztahuje na mzdu dotčeného dlužníka, vylučuje se z něj částka ve výši dvou třetin průměrné čisté mzdy v Chorvatské republice, a pokud se výkon rozhodnutí provádí za účelem uspokojení pohledávky vzniklé z důvodu zákonného výživného, náhrady škody vzniklé v důsledku poškození zdraví nebo snížení či ztráty pracovní schopnosti nebo náhrady ztráty výživného v důsledku smrti plátce výživného, vylučuje se částka ve výši jedné poloviny průměrné čisté mzdy v Chorvatské republice, kromě případů, kdy se jedná o přikázání pohledávky v podobě peněžní částky pro výživné na dítě – v takovém případě se z výkonu rozhodnutí vylučuje částka ve výši jedné čtvrtiny průměrné měsíční vyplacené čisté mzdy zaměstnance právnické osoby v Chorvatské republice za předchozí rok.

2) Pokud je dlužníkova mzda nižší než průměrná čistá mzda v Chorvatské republice, vylučuje se z výkonu rozhodnutí částka ve výši dvou třetin mzdy dlužníka, a pokud se řízení o výkonu rozhodnutí týká pohledávky vzniklé z důvodu zákonného výživného, náhrady škody vzniklé v důsledku poškození zdraví nebo snížení či ztráty pracovní schopnosti nebo náhrady ztráty výživného v důsledku smrti plátce výživného, vylučuje se částka ve výši jedné poloviny čisté mzdy dlužníka.

3) Průměrnou čistou mzdou ve smyslu odstavce 1 tohoto článku se rozumí průměrná částka vyplácená jako měsíční čistá mzda zaměstnance právnické osoby v Chorvatské republice v období od ledna do srpna stávajícího roku, kterou stanoví Státní statistický úřad (Državni zavod za statistiku) a která je zveřejněna v Úředním věstníku nejpozději 31. prosince dotčeného roku. Takto stanovená částka se použije následující rok.

4) Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku se vztahují rovněž na výkon rozhodnutí, jedná-li se o náhradu mzdy, náhradu za zkrácenou pracovní dobu, náhradu za snížení mzdy, důchodu, mzdy zaměstnanců armády, včetně příjmů vojáků v záloze v rámci vojenské služby, a jakékoli jiné pravidelné příjmy civilního a vojenského personálu, kromě výkonu rozhodnutí týkajícího se příjmů podle odstavců 5 a 6 tohoto článku.

5) Výkon rozhodnutí týkající se příjmu invalidní osoby, který je peněžní náhradou za tělesné postižení a příspěvkem ve stavu odkázanosti, lze uplatnit pouze ve vztahu k pohledávkám vzniklým z důvodu zákonného výživného, náhrady škody vzniklé v důsledku poškození zdraví nebo snížení či ztráty pracovní schopnosti nebo náhrady ztráty výživného v důsledku smrti plátce výživného, a to do výše jedné poloviny dotčeného příjmu.

6) Výkon rozhodnutí týkající se příjmu vypláceného na základě smlouvy o celoživotní podpoře a smlouvy o doživotní rentě a příjmu získaného na základě smlouvy o životním pojištění lze uplatnit pouze ve vztahu k části příjmu, která překračuje výši základu, z níž se vypočítává výše podpory.

7) Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku se vztahují rovněž na výkon rozhodnutí týkající se příjmů dlužníka, které nejsou mzdou, důchodem, ani příjmem ze samostatné výdělečné činnosti, ze svobodných povolání, zemědělství nebo lesnictví, nemovitostí a práv k nemovitostem, kapitálu ani pojištění (jiné příjmy podle zvláštních předpisů), a mají charakter jediného stálého peněžního příjmu, pokud dlužník prostřednictvím veřejné listiny prokáže, že je to jeho jediný pravidelný peněžní příjem.

Průměrná čistá měsíční mzda vyplacená zaměstnancům právnických osob v Chorvatské republice v období od ledna do srpna 2016 činila 5 664 kun (Odkaz se otevře v novém okně.https://narodne-novine.nn.hr/clanci/sluzbeni/2016_11_102_2187.html).

čl. 50 odst. 1 písm. i) – poplatky, které banky vybírají za provedení rovnocenných vnitrostátních příkazů nebo za poskytnutí informací o účtu, a informace o tom, která strana odpovídá za uhrazení těchto poplatků

FINA a banky jsou oprávněny účtovat si poplatky za provedení příkazu k obstavení účtu a také za provedení výkonu rozhodnutí a složení jistoty ohledně peněžních prostředků na účtech, a to v souladu s pokyny ohledně druhů a výše poplatků za výkon úkonů stanovených zákonem o provádění výkonu rozhodnutí ohledně peněžních prostředků (NN, č. 105/10, 124/11, 52/12 a 6/13; dále jen „pokyny“) – odkazy:

Odkaz se otevře v novém okně.https://narodne-novine.nn.hr/clanci/sluzbeni/2010_09_105_2831.html

Odkaz se otevře v novém okně.https://narodne-novine.nn.hr/clanci/sluzbeni/2011_11_124_2491.html

Odkaz se otevře v novém okně.https://narodne-novine.nn.hr/clanci/sluzbeni/2012_05_52_1278.html

Odkaz se otevře v novém okně.https://narodne-novine.nn.hr/clanci/sluzbeni/2013_01_6_90.html

Článek 6 pokynů stanoví, že poplatky hradí dlužník.

Pokyny stanoví poplatky za výkon úkonů stanovených zákonem o provádění výkonu rozhodnutí ohledně peněžních prostředků (Zakon o provedbi ovrhe na novčanim sredstvima) (NN, č. 91/10 a 112/12).

Pokyny stanoví dva druhy poplatků:

1. za výkon rozhodnutí ohledně peněžních prostředků dlužníka a

2. za vyhledávání a poskytování údajů z jednotného rejstříku účtů.

Poplatky za výkon rozhodnutí ohledně peněžních prostředků dlužníka se dělí do čtyř skupin:

  • ověření, zda lze provést výkon exekučního titulu;
  • výpočet úroků;
  • výkon exekučního titulu a
  • poskytování údajů, výpisů a potvrzení z rejstříku pořadí exekučních titulů.

Poplatky za ověření, zda lze provést výkon exekučního titulu, a poplatky za výpočet úroků se platí FINA za přijetí a zápis exekučních titulů (veškeré pohledávky, jež musí dlužník podle rozhodnutí soudu zaplatit věřiteli) do rejstříku. Poplatky se vybírají rovněž za ověření, zda příslušný exekuční titul obsahuje údaje nezbytné k jeho provedení a výpočtu úroků. Oba druhy poplatků, vedle poplatku za provedení exekučního titulu, hradí v plné výši dlužník.

Příjmy z poplatků za provedení exekučního titulu se dělí mezi FINA (55 %) a banky (45 %). Příjem si banky rozdělí podle celkového počtu účtů dlužníka v konkrétní bance ke dni, kdy je poplatek zaplacen, v souladu s údaji v jednotném rejstříku účtů.

Poplatky za poskytování údajů, výpisů a ověření z rejstříku pořadí exekučních titulů platí žadatel předem na základě žádosti o platbu. Osoba podávající žádost FINA musí předložit doklad o zaplacení poplatků, a až poté obdrží požadované údaje a výpisy a za poskytnuté služby je jí vystavena faktura.

Úřadu FINA se platí za vyhledávání a poskytování údajů z jednotného rejstříku účtů ve formě poplatků za vyhledávání údajů na internetové stránce nebo prostřednictvím on-line služeb nebo poplatků za poskytování nebo stahování údajů z jednotného rejstříku účtů v elektronické nebo tištěné podobě.

Na základě rozhodnutí správní rady stanoví FINA sazebník, který uvádí výši poplatků, a Ministerstvo financí daný sazebník potvrdí. Sazebník je zveřejněn na oficiálních internetových stránkách FINA. Ke všem poplatkům uvedeným v sazebníku se připočítává DPH.

Odkaz se otevře v novém okně.Odkaz na sazebník FINA – poplatky za výkon úkonů stanovených zákonem o provádění výkonu rozhodnutí ohledně peněžních prostředků.

čl. 50 odst. 1 písm. j) – sazebník poplatků nebo jiný soubor pravidel, který stanoví příslušné poplatky vybírané jakýmkoli orgánem nebo jiným subjektem v členském státě výkonu zapojeným do vyřizování nebo výkonu příkazu k obstavení

FINA a banky účtují za provedení příkazu k obstavení účtu poplatky, jak stanoví článek 43 nařízení, podle pokynů. Za poskytování údajů, výpisů a potvrzení z rejstříku nebo údajů o účtu účtuje poplatky FINA. Výše poplatku jsou stanoveny v článku 8 pokynů.

Poplatky podle článku 3 pokynů jsou stanoveny takto:

Poř. číslo.

Popis služby

Základ pro výpočet

Cena v HRK

Výkon rozhodnutí ohledně peněžních prostředků

1.

Ověření, zda lze provést výkon exekučního titulu

exekuční titul

65,00

2.

Výpočet úroků

jistina

7,00

3.

Výkon exekučního titulu

3.1.

Celkový jednorázový výkon z prostředků uložených v jediné bance

exekuční titul

17,00

3.2.

Celkový jednorázový výkon z prostředků uložených v několika bankách

exekuční titul

39,00

3.3.

Výkon v případě obstavení účtu a zákazu nakládání s peněžními prostředky

exekuční titul

110,00

4.

Poskytování údajů, výpisů a potvrzení z rejstříku

4.1.

– v tištěné formě

strana

43,00

4.2.

– ve formě elektronického souboru

údaj

0,20

min. 21,00

Z poplatků uvedených v bodě 4 tohoto odstavce se platí DPH.

Poplatky uvedené v článku 7 pokynů jsou stanoveny takto:

Poř. číslo.

Popis služby

Základ pro výpočet

Cena v kunách

Vyhledávání a poskytování údajů z jednotného rejstříku účtů

1.

Vyhledávání údajů prostřednictvím internetových stránek úřadu a on-line služby úřadu

1.1.

– vyhledávání

dotaz

0,80

1.2.

– vyhledávání v pododdílech

údaj

0,20

2.

Vyhledávání údajů prostřednictvím internetových stránek úřadu

2.1.

– půlroční předplatné

uživatel

298,37

2.2.

– roční předplatné

uživatel

498,37

3.

Stahování dat

3.1.

– prostřednictvím internetových stránek úřadu

údaj

0,10

3.2.

– prostřednictvím on-line služby úřadu

údaj

0,10

3.3.

– na CD

údaj

0,10

4.

Nahlížení do údajů

4.1.

– v tištěné formě

každá další strana

19,51

4.2.

– ve formě elektronického souboru

údaj

0,20

min. 19,51

Z poplatků uvedených v tomto odstavci se platí DPH.

V čl. 5 odst. 1 pokynů se stanoví, že pokud se poplatek za výkon exekučního titulu dělí mezi FINA a banky, které FINA při výkonu exekučního titulu pověřila, připadá 55% poplatku FINA a 45% bankám.

V řízení k vydání příkazu k obstavení účtu nebo opravného prostředku proti příkazu k obstavení účtu se soudní poplatky stanoví podle hodnoty nároku, a to podle zákona o soudních poplatcích (Zakon o sudskim pristojbama) (NN, č. 74/95, 57/96, 137/02, 125/11, 112/12,157/13 a 110/15; dále jen „ZSP“) – viz oznámení ve spojení s čl. 50 odst. 1 písm. n) nařízení.

čl. 50 odst. 1 písm. k) – pořadí, je-li stanoveno pro rovnocenné vnitrostátní příkazy v rámci vnitrostátního práva

Pořadí podle článku 32 nařízení se řídí článkem 78 zákona o výkonu rozhodnutí, který stanoví, že pokud proti témuž dlužníkovi a ve vztahu ke stejnému předmětu výkonu rozhodnutí uplatní peněžní nároky více věřitelů, vyřizují se tyto pohledávky v pořadí, v němž věřitelé nabyli nárok na uspokojení pohledávky z tohoto předmětu, nestanoví-li právní předpisy jinak.

Pořadí práv při uspokojování pohledávek více věřitelů ze zajištění se stanoví podle data obdržení příkazu k obstavení účtu (článek 180 zákona o výkonu rozhodnutí) – odkaz: Odkaz se otevře v novém okně.https://narodne-novine.nn.hr/.

čl. 50 odst. 1 písm. l) – soud nebo případně orgán pro výkon příslušný pro přiznání opravného prostředku

Orgánem příslušným pro rozhodnutí o návrhu dlužníka, aby se příkaz k obstavení účtu zrušil nebo změnil, podle článku 33 nařízení, je soud Chorvatské republiky, který příkaz k obstavení vydal.

Orgánem příslušným pro rozhodnutí o návrhu dlužníka, aby se výkon příkazu k obstavení účtu v Chorvatské republice omezil nebo ukončil, jak je uvedeno v čl. 34 odst. 1 a 2, je

Městský občanskoprávní soud v Záhřebu (Općinski građanski sud u Zagrebu)

Ulica grada Vukovara 84

10000 Záhřeb.

čl. 50 odst. 1 písm. m) – soudy, u nichž má být podáno odvolání, a lhůta, která je případně pro podání tohoto odvolání stanovena

Soudem příslušným vydat rozhodnutí o opravném prostředku proti rozhodnutí soudu prvního stupně podle článku 37 nařízení ve spojení s články 33, 34 a 35 nařízení je soud vyššího stupně, jenž má pravomoc rozhodovat o opravném prostředku proti rozhodnutí o složení jistoty (okresní soudy (županijski sudovi) nebo Nejvyšší obchodní soud Chorvatské republiky (Visoki trgovački sud Republike Hrvatske) – články 34a a 34c občanského soudního řádu ve spojení s čl. 21 odst. 1 zákona o výkonu rozhodnutí.

Opravný prostředek se podává do osmi dnů ode dne doručení rozhodnutí (článek 11 zákona o výkonu rozhodnutí) a podává se prostřednictvím soudu, který rozhodnutí přijal (článek 357 občanského soudního řádu).

Ustanovení čl. 2 odst. 1 bodu 9 zákona o výkonu rozhodnutí uvádí, že výraz „rozhodnutí o složení jistoty“ znamená rozhodnutí, kterým se v plném rozsahu nebo částečně přijímá návrh na složení jistoty nebo kterým se jistota stanoví ex officio.

čl. 50 odst. 1 písm. n) – soudní poplatky

V řízení k vydání příkazu k obstavení účtu nebo opravného prostředku proti příkazu podle článku 42 nařízení se soudní poplatky stanoví podle hodnoty nároku a platí se za:

  • návrh na vydání příkazu k obstavení účtu jakož i návrh na složení jistoty,
  • rozhodnutí o návrhu na vydání příkazu k obstavení účtu jakož i rozhodnutí o složení jistoty,
  • podání podle čl. 364b odst. 2 až 5 zákona o výkonu rozhodnutí jakož i opravný prostředek proti rozhodnutí o složení jistoty.

Povinnost zaplatit soudní poplatek, pokud není stanoveno jinak, nastává v době, kdy se podává návrh na výkon příkazu k obstavení účtu nebo na opravný prostředek, jak stanoví článek 4 zákona o výkonu rozhodnutí.

Výše soudních poplatků se může vypočítat pro každé řízení v závislosti na hodnotě předmětu sporu a vypočítá se podle této tabulky:

více než

do (částky v kunách)

částka v kunách

0,00

3 000,00

100,00

3 000,00

6 000,00

200,00

6 000,00

9 000,00

300,00

9 000,00

12 000,00

400,00

12 000,00

15 000,00

500,00

Je-li hodnota předmětu sporu vyšší než 15 000 kun, činí odpovídající poplatek 500 kun plus 1% z rozdílu nad 15 000 kun, nejvýše však 5 000 kun.

čl. 50 odst. 1 písm. o) – jazyky přijímané pro překlady písemností

Neuplatní se.

Poslední aktualizace: 30/07/2021

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí italština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Evropský příkaz k obstavení účtů - Itálie

čl. 50 odst. 1 písm. a) – soudy příslušné pro vydání příkazu k obstavení

Soud rozhodující samosoudcem, v jehož obvodu byla veřejná listina vyhotovena.

čl. 50 odst. 1 písm. b) – orgán určený jako příslušný pro získání informací o účtu

Předseda soudu místně příslušného podle bydliště nebo místa pobytu dlužníka, nebo sídla dlužníka, pokud jde o právnickou osobu. Pokud dlužník nemá bydliště, místo pobytu nebo, jde-li o právnickou osobu, sídlo v Itálii, je příslušným předsedou předseda soudu v Římě.

čl. 50 odst. 1 písm. c) – postupy získávání dostupných informací o účtu

Aby orgán pro informace získal informace o bankovních účtech, umožňuje mu italské právo přístup k informacím uchovávaným ve veřejných archivech.

čl. 50 odst. 1 písm. d) – soudy, u nichž se podává odvolání proti odmítnutí vydat příkaz k obstavení

Senát soudu, ke kterému přísluší soudce, jenž vydal příkaz k obstavení.

čl. 50 odst. 1 písm. e ) – orgány určené jako příslušné pro obdržení, zaslání a doručení příkazu k obstavení a dalších písemností

Pro obdržení, zaslání a doručení příkazu k obstavení a dalších písemností je příslušný/á:

a) soudní úředník za podmínek popsaných v čl. 23 odst. 5 nařízení;

b) kancelář soudu, která vydala příkaz k obstavení, za podmínek popsaných v čl. 10 odst. 2, v čl. 23 odst. 3 a 6 a v čl. 25 odst. 3 a v čl. 36 odst. 5 nařízení;

c) kancelář vykonávacího soudu za podmínek popsaných v čl. 27 odst. 2 nařízení;

d) kancelář soudu, v jehož obvodu má dlužník bydliště, za podmínek stanovených v čl. 28 odst. 3 nařízení.

Pokud byl příkaz k obstavení vydán v jiném členském státě za okolností popsaných v čl. 10 odst. 2, v čl. 23 odst. 3 a 6 a v čl. 25 odst. 3, příslušným soudem je řádný soud odpovědný za výkon příkazu k obstavení (viz čl. 50 písm. f)).

čl. 50 odst. 1 písm. f) – orgán příslušný pro výkon příkazu k obstavení

Řádný soud v místě bydliště třetích osob (článek 678 občanského soudního řádu), který postupuje v souladu s pravidly o vyvlastnění prostřednictvím třetích osob.

čl. 50 odst. 1 písm. g) – rozsah, v němž mohou být obstaveny společné a sběrné účty

Příkaz k obstavení se může vztahovat na společné účty a sběrné účty s více než jedním majitelem pouze v míře odpovídající hodnotě podílu dlužníka. Pokud neexistuje důkaz o opaku, předpokládá se, že hodnota podílů jednotlivých majitelů účtu je stejná.

čl. 50 odst. 1 písm. h) – pravidla, jimiž se řídí částky vyloučené ze zajištění

Ze zajištění jsou v souladu s článkem 545 ve spojení s článkem 671 občanského soudního řádu vyloučeny:

a) platby sociálních dávek, pokud se nejedná o platbu pro účely výživného, avšak pouze s povolením předsedy soudu nebo jím pověřeným soudcem ve výši, kterou určí prostřednictvím soudního příkazu;

b) dávky a příspěvky pomoci v hmotné nouzi pro osoby ve finanční a majetkové nouzi, peněžitá pomoc v mateřství, nemocenská nebo pohřebné vyplácené pojišťovnami, fondy sociálního zabezpečení a dobročinnými organizacemi;

c) částky, které fyzické osoby dluží za výplatu mzdy či platu, nebo jiné platby související s pracovně-právními vztahy, včetně částek souvisejících s výplatou odstupného při propuštění zaměstnavatelem z důvodu nadbytečnosti, mohou být předmětem exekuce jako pohledávky sociálních dávek v rozsahu stanoveném předsedou soudu nebo jím pověřeným soudcem; exekuci může podléhat až pětina hodnoty těchto částek; souběžné obstavení vyplývající z kombinace dříve uvedených důvodů nesmí přesáhnout polovinu výše uvedených částek celkem;

d) doživotní důchod, pokud je poskytován bez peněžitého protiplnění a pokud je stanoveno, že v rámci základních potřeb věřitele nemůže být předmětem obstavení či zabavení;

e) částky dlužné pojišťovatelem pojistníkovi nebo osobě obmyšlené, aniž jsou vzhledem k zaplacenému pojistnému dotčena ustanovení týkající se revize úkonů poškozujících věřitele a ustanovení týkající se souběhu, přičitatelnosti a omezování darů;

f) výplaty důchodů a příspěvků obdobných důchodovým dávkám s tím, že tyto částky nemohou být předmětem exekuce do výše odpovídající maximální výši měsíční částky sociálního důchodu zvýšené o jednu polovinu, a že část přesahující tuto částku může být předmětem exekuce v mezích stanovených v písmenech c) a d);

g) zvláštní prostředky sociálního zabezpečení a pomoci stanovené podnikatelem, i bez zaměstnaneckých příspěvků, jestliže se jedná o platby ze strany věřitelů podniku nebo zaměstnanců.

Je také ustanoveno, že částky dlužné za výplatu mzdy či platu a jiné platby související s pracovně-právními vztahy, včetně částek souvisejících s výplatou odstupného při propuštění zaměstnavatelem z důvodu nadbytečnosti, důchody a příspěvky obdobné důchodovým dávkám mohou, pokud se nacházejí na bankovním nebo poštovním účtu na jméno dlužníka, podléhat exekuci ve výši přesahující trojnásobek sociálního důchodu, pokud připsání na účet nastalo před datem exekuce; v případě, že připsání na účet proběhlo v den exekuce nebo poté, mohou být tyto částky předmětem exekuce podle ustanovení odstavců 3, 4, 5 a 7 a zvláštních ustanovení zákona.

Je na povinném, aby prokázal, že pohledávka je vyloučena z obstavení.

čl. 50 odst. 1 písm. i) – poplatky, které banky vybírají za provedení rovnocenných vnitrostátních příkazů nebo za poskytnutí informací o účtu, a informace o tom, která strana odpovídá za uhrazení těchto poplatků

Obecně platí, že správce aktiv, která jsou předmětem obstavení, tj. banka v případě bankovního účtu, který je předmětem obstavení, je oprávněn požadovat vyrovnání za úschovu a uchování aktiv; vyrovnání se stanoví podle platných sazeb nebo sazeb obvykle používaných, včetně úhrady zdokumentovaných nákladů nezbytných k zachování aktiv. Tyto náklady zahrnují náklady vynaložené na oznámení prohlášení podle článku 25 nařízení.

Náklady předběžně hradí žadatel. O konečném plátci rozhodne s konečnou platností soud.

Poskytování informací o účtech podle článku 14 neopravňuje banku k vybírání poplatků. Banky jsou ze zákona povinny aktualizovat archivy. V Itálii představuje nahlížení do těchto archivů způsob získávání informací o bankovních účtech podle článku 14 nařízení.

čl. 50 odst. 1 písm. j) – sazebník poplatků nebo jiný soubor pravidel, který stanoví příslušné poplatky vybírané jakýmkoli orgánem nebo jiným subjektem v členském státě výkonu zapojeným do vyřizování nebo výkonu příkazu k obstavení

Aniž jsou dotčeny soudní poplatky splatné podle článku 42 nařízení (EU) č. 655/2014, pokud se o vydání příkazu k obstavení žádá v Itálii, za vyřizování a výkon příkazu k obstavení se v Itálii účtují poplatky za získání kopií soudních řízení a poplatky splatné soudním úředníkům za doručení písemností.

Poplatky za kopie se stanoví na základě tabulky v příloze 7 nařízení prezidenta republiky č. 115 ze dne 30. května 2012 – Konsolidované právní a správní předpisy o soudních nákladech.

Pokud jde o poplatky za doručení písemností, je třeba rozlišovat podle toho, zda písemnost doručí příslušný soudní úředník přímo příjemci příkazu nebo zda je doručena poštou. V prvním případě se podle článku 27 výše uvedeného konsolidovaného znění předpisů vyplácí příslušnému soudnímu úředníkovi příspěvek na dopravu vypočítaný v souladu s článkem 35 konsolidovaného znění a s přihlédnutím ke kritériím, která jsou každoročně aktualizována nařízením ministerstva spravedlnosti. Ve druhém případě se místo příspěvku uhradí náklady spojené se zasláním poštou. V obou případech – tj. osobní doručení příjemci a poštovní doručení – je splatný též poplatek podle článku 27 konsolidovaného znění, který se vypočítá na základě článku 34. Pokud se jedná o naléhavé doručení, částka poplatku i příspěvku se v souladu s článkem 36 konsolidovaného znění zvýší.

Viz zmiňované články a příloha 7 nařízení prezidenta republiky 115/2012, které lze nalézt Odkaz se otevře v novém okně.zde.

čl. 50 odst. 1 písm. k) – pořadí, je-li stanoveno pro rovnocenné vnitrostátní příkazy v rámci vnitrostátního práva

Pro vnitrostátní příkazy není stanoveno žádné pořadí.

čl. 50 odst. 1 písm. l) – soud nebo případně orgán pro výkon příslušný pro přiznání opravného prostředku

Řádný soud rozhodující samosoudcem.

čl. 50 odst. 1 písm. m) – soudy, u nichž má být podáno odvolání, a lhůta, která je případně pro podání tohoto odvolání stanovena

Proti rozhodnutí vydanému ve smyslu článků 33, 34 a 35 nařízení se lze odvolat u řádného soudu, který zasedá jako senát. Lhůta pro podání odvolání činí patnáct dnů a počíná se okamžikem, kdy soud příkaz vydá, nebo okamžikem oznámení nebo doručení příkazu, podle toho, co nastane dříve.

čl. 50 odst. 1 písm. n) – soudní poplatky

A. Výše soudních poplatků za vydání příkazu k obstavení se liší v závislosti na hodnotě sporu a stupni soudního řízení, ve kterém se žádá o příkaz:

a) soudní poplatky u sporů v hodnotě do 1 100 EUR: 21,50 EUR, jedná-li se o soudní řízení v prvním stupni, 32,25 EUR, jedná-li se o odvolací řízení, 43 EUR v případě kasačního řízení;

b) soudní poplatky u sporů v hodnotě od 1 100 EUR do 5 200 EUR: 49 EUR, jedná-li se o soudní řízení v prvním stupni, 73,50 EUR, jedná-li se o odvolací řízení, 98 EUR v případě kasačního řízení;

c) soudní poplatky u sporů v hodnotě od 5 200 EUR do 26 000 EUR: 118,50 EUR, jedná-li se o soudní řízení v prvním stupni, 177,75 EUR, jedná-li se o odvolací řízení, 237 EUR v případě kasačního řízení;

d) soudní poplatky u sporů v hodnotě od 26 000 EUR do 52 000 EUR: 259 EUR, jedná-li se o soudní řízení v prvním stupni, 388,50 EUR, jedná-li se o odvolací řízení, 518 EUR v případě kasačního řízení;

e) soudní poplatky u sporů v hodnotě od 52 000 EUR do 260 000 EUR: 379,50 EUR, jedná-li se o soudní řízení v prvním stupni, 569,25 EUR, jedná-li se o odvolací řízení, 759 EUR v případě kasačního řízení;

f) soudní poplatky u sporů v hodnotě od 260 000 EUR do 520 000 EUR: 607 EUR, jedná-li se o soudní řízení v prvním stupni, 910,50 EUR, jedná-li se o odvolací řízení, 1 214 EUR v případě kasačního řízení;

g) soudní poplatky u sporů v hodnotě nad 520 000 EUR: 843 EUR, jedná-li se o soudní řízení v prvním stupni, 1 264,50 EUR, jedná-li se o odvolací řízení, 1 686 EUR v případě kasačního řízení;

h) soudní poplatky u sporů, jejichž hodnotu nelze vyčíslit: 259 EUR, jedná-li se o soudní řízení v prvním stupni, 388,50 EUR, jedná-li se o odvolací řízení, 518 EUR v případě kasačního řízení. Pokud se však jedná o případy ve výlučné pravomoci smírčího soudu podle článku 7 občanského soudního řádu, jsou soudní poplatky následující: 118,50 EUR, jedná-li se o soudní řízení v prvním stupni, 177,75 EUR, jedná-li se o odvolací řízení, 237 EUR v případě kasačního řízení.

Kromě soudních poplatků uvedených výše, pokud je příkaz požadován před vydáním rozhodnutí ve věci samé, uhradí se pro každé řízení paušální záloha ve výši 27 EUR za náklady za doručení rozsudku.

B. Soudní poplatky za odvolací řízení proti příkazu k obstavení činí ve všech případech 147 EUR.

Kromě poplatků uvedených výše, pokud je příkaz požadován před zahájením řízení ve věci samé, uhradí se pro každé řízení paušální záloha ve výši 27 EUR za náklady za doručení.

Poplatky se hradí před zahájením řízení v okamžiku podání opravného prostředku.

čl. 50 odst. 1 písm. o) – jazyky přijímané pro překlady písemností

Přijímají se pouze překlady do italštiny.

Poslední aktualizace: 26/07/2021

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Evropský příkaz k obstavení účtů - Kypr

čl. 50 odst. 1 písm. a) – soudy příslušné pro vydání příkazu k obstavení

Soudy příslušné pro vydání příkazu k obstavení jsou okresní soudy.

Επαρχιακό Δικαστήριο Λευκωσίας (District Court of Nicosia) (Okresní soud v Nikósii)

  • Adresa: Χαράλαμπου Μούσκου (Charalambou Mouskou), 1405 Λευκωσία (1405 Nicosia), Κύπρος (Cyprus)
  • Telefon: (+357) 22865518
  • Fax: (+357) 22304212 / 22805330
  • E-mail: Odkaz se otevře v novém okně.chief.reg@sc.judicial.gov.cy

Επαρχιακό Δικαστήριο Λεμεσού (District Court of Limassol) (Okresní soud v Limassolu)

  • Adresa: Λεωφ. Λόρδου Βύρωνος 8 (Leoforos Lordou Byronos 8), P. O. Box 54619, 3726 Λεμεσός (3726 Limassol), Κύπρος (Cyprus)
  • Telefon: (+357) 25806100 / 25806128
  • Fax: (+357) 25305311
  • E-mail: Odkaz se otevře v novém okně.chief.reg@sc.judicial.gov.cy

Επαρχιακό Δικαστήριο Λάρνακας (District Court of Larnaca) (Okresní soud v Larnace)

  • Adresa: Λεωφ. Αρτέμιδος (Leoforos Artemidos), 6301 Λάρνακα (6301 Larnaca), P. O. Box 40107, Κύπρος (Cyprus)
  • Telefon: (+357) 24802721
  • Fax: (+357) 24802800
  • E-mail: Odkaz se otevře v novém okně.chief.reg@sc.judicial.gov.cy

Επαρχιακό Δικαστήριο Πάφου (District Court of Paphos) (Okresní soud v Pafosu)

  • Adresa: Γωνία των οδών Νεοφύτου & Νίκου Νικολαΐδη (Corner of Odos Neophytou and Odos Nikou Nikolaidi), 8100 Paphos (8100 Πάφος), P. O. Box 60007, Κύπρος (Cyprus)
  • Telefon: (+357) 26802601
  • Fax: (+357) 26306395
  • E-mail: Odkaz se otevře v novém okně.chief.reg@sc.judicial.gov.cy

Επαρχιακό Δικαστήριο Αμμοχώστου (District Court of Famagusta) (Okresní soud ve Famagustě)

  • Adresa: Σωτήρας 2, Μέγαρο Τζιβάνη (Sotiras 2, Megaro Tzivani), 5286 Παραλίμνι (5286 Paralimni), Κύπρος (Cyprus)
  • Telefon: (+357) 23730950 / 23742075
  • Fax: (+357) 23741904
  • E-mail: Odkaz se otevře v novém okně.chief.reg@sc.judicial.gov.cy

čl. 50 odst. 1 písm. b) – orgán určený jako příslušný pro získání informací o účtu

Orgánem určeným jako příslušný pro získání informací o účtu je Kyperská centrální banka.

Kontaktní údaje:

Poštovní adresa:

Κεντρική Τράπεζα (Central bank)

Λεωφόρος Τζων Κέννεντυ 80 (John Kennedy Avenue 80)

1076 Λευκωσία (1076 Nicosia)

Κύπρος (Cyprus)

nebo: PO Box 25529, 1395 Λευκωσία (1395 Nicosia)

Telefon: (+357) 22714100

Fax: (+357) 22714959

E-mail: Odkaz se otevře v novém okně.cbcinfo@centralbank.gov.cy

čl. 50 odst. 1 písm. c) – postupy získávání dostupných informací o účtu

Informace poskytují banky nebo úvěrové instituce orgánu pro informace stanovenému v čl. 6 pododstavci 2A zákonů o Kyperské centrální bance z let 2002 až 2017, tedy Kyperské centrální bance (čl. 14 odst. 5 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 655/2014).

čl. 50 odst. 1 písm. d) – soudy, u nichž se podává odvolání proti odmítnutí vydat příkaz k obstavení

Odvolání proti rozhodnutí okresního soudu se podává k Nejvyššímu soudu.

Ανώτατο Δικαστήριο (Supreme Court) (Nejvyšší soud)

  • Adresa: Οδός Χαράλαμπου Μούσκου (Charalambou Mouskou), 1404 Λευκωσία (1404 Nicosia), Κύπρος (Cyprus)
  • Telefon: (+357) 22865741
  • Fax: (+357) 22304500
  • E-mail: Odkaz se otevře v novém okně.chief.reg@sc.judicial.gov.cy

čl. 50 odst. 1 písm. e ) – orgány určené jako příslušné pro obdržení, zaslání a doručení příkazu k obstavení a dalších písemností

Orgánem odpovědným za výše uvedené úkony je Ministerstvo spravedlnosti a veřejného pořádku.

čl. 50 odst. 1 písm. f) – orgán příslušný pro výkon příkazu k obstavení

Orgánem příslušným pro výkon příkazu k obstavení podle čl. 23 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 655/2014 je soudní exekutor (dikastikos epidotis).

čl. 50 odst. 1 písm. g) – rozsah, v němž mohou být obstaveny společné a sběrné účty

Neexistují žádné vnitrostátní právní předpisy, které upravují obstavení společných a sběrných účtů v občanských a obchodních věcech. Strana, jež požaduje obstavení takového účtu, předloží příslušnou žádost soudu, který s přihlédnutím ke všem okolnostem projednávané věci rozhodne v rámci svých obecných pravomocí o případném částečném nebo úplném obstavení účtu.

čl. 50 odst. 1 písm. h) – pravidla, jimiž se řídí částky vyloučené ze zajištění

Ani v občanských, ani v obchodních věcech nejsou stanovena žádná zvláštní pravidla pro nakládání s takovými částkami ani pro jejich vyloučení ze zajištění, s výjimkou částek, které jsou zajištěny v souvislosti s trestním řízením, nebo které jsou z důvodu výběru dlužných daní osvobozeny od zajištění a zabavení podle čl. 9 písm. B) zákonů o výběru daní z let 1962 a 2014 a odstavce 13 přílohy X zákona o dani z přidané hodnoty z let 2000 až 2014.

čl. 50 odst. 1 písm. i) – poplatky, které banky vybírají za provedení rovnocenných vnitrostátních příkazů nebo za poskytnutí informací o účtu, a informace o tom, která strana odpovídá za uhrazení těchto poplatků

Podle vnitrostátních právních předpisů neexistují žádná zvláštní pravidla zakazující bankám výběr takových poplatků, které hradí majitel účtu.

čl. 50 odst. 1 písm. j) – sazebník poplatků nebo jiný soubor pravidel, který stanoví příslušné poplatky vybírané jakýmkoli orgánem nebo jiným subjektem v členském státě výkonu zapojeným do vyřizování nebo výkonu příkazu k obstavení

Uvedené poplatky se nevybírají.

čl. 50 odst. 1 písm. k) – pořadí, je-li stanoveno pro rovnocenné vnitrostátní příkazy v rámci vnitrostátního práva

Není upraveno.

čl. 50 odst. 1 písm. l) – soud nebo případně orgán pro výkon příslušný pro přiznání opravného prostředku

Okresní soudy stejně jako v případě čl. 50 odst. 1 písm. a).

čl. 50 odst. 1 písm. m) – soudy, u nichž má být podáno odvolání, a lhůta, která je případně pro podání tohoto odvolání stanovena

Odvolání proti rozhodnutí okresního soudu se podává k Nejvyššímu soudu (článek 21) do 42 dnů, jak je stanoveno v nařízení 35 odst. 2 občanského soudního řádu. Odvolání proti předběžnému rozhodnutí se podává do 14 dnů ode dne vynesení předběžného rozhodnutí.

čl. 50 odst. 1 písm. n) – soudní poplatky

Podrobné informace o poplatcích jsou uvedeny na níže uvedené Odkaz se otevře v novém okně.internetové adrese na stranách 19–30.

čl. 50 odst. 1 písm. o) – jazyky přijímané pro překlady písemností

Kromě řeckého znění se písemnosti přijímají rovněž v překladu do anglického jazyka.

Poslední aktualizace: 08/11/2021

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Evropský příkaz k obstavení účtů - Malta

čl. 50 odst. 1 písm. a) – soudy příslušné pro vydání příkazu k obstavení

Soud příslušný k vydání evropského příkazu k obstavení účtů je první senát soudu pro občanskoprávní věci.

Telefon: +356 2590 2256; E-mail Odkaz se otevře v novém okně.courts.csa@courtservices.mt

Adresa: Courts of Justice, Republic Street, Valletta, VLT2000, Malta

čl. 50 odst. 1 písm. b) – orgán určený jako příslušný pro získání informací o účtu

Orgán určený jako příslušný pro získání informací o účtu je kancelář občanskoprávních soudů a tribunálů.

Telefon: +356 2590 2346/260; E-mail: Odkaz se otevře v novém okně.courts.csa@courtservices.mt

Adresa: Courts of Justice, Republic Street, Valletta VLT2000, Malta

čl. 50 odst. 1 písm. c) – postupy získávání dostupných informací o účtu

Podle vnitrostátního práva je k dispozici metoda uvedená v čl. 14 odst. 5 písm. c), tedy možnost, aby soudy uložily dlužníkovi povinnost uvést, u které banky nebo u kterých bank na území tohoto státu má veden jeden nebo více účtů, je-li taková povinnost doplněna příkazem soudu in personam zakazujícím dlužníkovi peněžní prostředky na jeho účtu nebo účtech vybírat či převádět, a to až do výše, do níž mají být příkazem k obstavení obstaveny.

čl. 50 odst. 1 písm. d) – soudy, u nichž se podává odvolání proti odmítnutí vydat příkaz k obstavení

Soud, u nějž lze podat odvolání proti zamítnutí vydání evropského příkazu k obstavení účtů, je odvolací soud v rámci své vyšší příslušnosti.

Telefon: +356 2590 2256/283

E-mail: Odkaz se otevře v novém okně.courts.csa@courtservices.mt

Adresa: Courts of Justice, Republic Street, Valletta VLT2000, Malta

čl. 50 odst. 1 písm. e ) – orgány určené jako příslušné pro obdržení, zaslání a doručení příkazu k obstavení a dalších písemností

Orgán určený jako příslušný pro obdržení, zaslání a doručení evropského příkazu k obstavení účtů a dalších písemností je Úřad státního advokáta.

Telefon: +356 22265000; E-mail: Odkaz se otevře v novém okně.info@stateadvocate.mt

Adresa: Office of the State Advocate, Casa Scaglia, 16, Triq M.A. Vassalli, Valletta, VLT1311, Malta

čl. 50 odst. 1 písm. f) – orgán příslušný pro výkon příkazu k obstavení

Orgán příslušný k vydání evropského příkazu k obstavení účtů je první senát soudu pro občanskoprávní věci.

Telefon: +356 2590 2256; E-mail Odkaz se otevře v novém okně.courts.csa@courtservices.mt

Adresa: Courts of Justice, Republic Street, Valletta, VLT2000, Malta

čl. 50 odst. 1 písm. g) – rozsah, v němž mohou být obstaveny společné a sběrné účty

Podle vnitrostátního práva nemohou být společné nebo sběrné účty obstaveny.

čl. 50 odst. 1 písm. h) – pravidla, jimiž se řídí částky vyloučené ze zajištění

Obecným pravidlem podle čl. 381 odst. 1 zákoníku organizace soudů a civilního řízení (kapitola 12 sbírky zákonů Malty) je, že dlužník je povinen konkrétně požádat o vydání příkazu pro poddlužníka v kterémkoli z těchto případů:

a) jakýkoli plat nebo mzda (včetně bonusů, příspěvků, odměn za přesčasy a dalších příjmů ze služebních výhod);

b) jakýkoli příspěvek, důchod, dávka nebo podpora podle zákona o sociálním zabezpečení nebo jiné dávky osoby, které udělila podporu vláda;

c) jakýkoli dobročinný grant nebo příspěvek vlády;

d) jakýkoli odkaz určený výslovně na výživné, pokud dlužník nemá jiné prostředky obživy a dluh se nemá vztahovat na výživné;

e) jakákoli dlužná částka výživného, ať už přikázaného soudem, nebo veřejnou listinou, pokud se dluh sám nemá vztahovat na výživné;

f) částky, které byly dány dlužníku k dispozici prostřednictvím úvěru na výstavbu, rekonstrukci a údržbu příbytku určeného jako hlavní příbytek dlužníka;

g) přečerpání bankovních nástrojů s výjimkou kreditních karet, jejichž prostřednictvím jsou řízeny podniky provozované dlužníkem;

h) bankovní záruky a akreditivy.

čl. 50 odst. 1 písm. i) – poplatky, které banky vybírají za provedení rovnocenných vnitrostátních příkazů nebo za poskytnutí informací o účtu, a informace o tom, která strana odpovídá za uhrazení těchto poplatků

Podle vnitrostátního práva nejsou banky oprávněny účtovat poplatky.  Existuje zákonný poplatek za uložení peněz u soudu, ale tento zákonný poplatek je účtován komukoli, kdo požádal uložit u soudu peníze náležejíci dlužníkovi, a osobě, která peníze ve skutečnosti ukládá.  Tato částka se odečte od celkové částky uložené u soudu, jež má být zaplacena věřitelem.

čl. 50 odst. 1 písm. j) – sazebník poplatků nebo jiný soubor pravidel, který stanoví příslušné poplatky vybírané jakýmkoli orgánem nebo jiným subjektem v členském státě výkonu zapojeným do vyřizování nebo výkonu příkazu k obstavení

Podle zákoníku organizace soudů a civilního řízení (kapitola 12 sbírky zákonů Malty) činí poplatek za zpracování příkazu pro poddlužníka 50 EUR.  Pokud jde o výkon, poplatek činí 7 EUR za každé vydané oznámení a 0,35 EUR za každou případnou kopii.

Poplatky musí být zaplaceny při podání žádosti.

Jedná se o poplatky, jež musí být zaplaceny soudu za podání a zpracování daného aktu.  Je třeba uvést, že tyto poplatky nezahrnují náklady na právní zástupce a prokurátory.

čl. 50 odst. 1 písm. k) – pořadí, je-li stanoveno pro rovnocenné vnitrostátní příkazy v rámci vnitrostátního práva

Příkazy pro poddlužníka jsou seřazeny podle pořadí, ve kterém byly podány.  Jakmile je bankám oznámen příkaz pro poddlužníka, u soudu uloží částku (pokud jsou peněžní prostředky k dispozici) uvedenou v daném konkrétním příkazu předtím, než uloží následné částky uvedené v příkazech pro poddlužníka, které jim byly oznámeny v pozdější fázi.  Pokud jde o jakýkoli možný výběr částky uložené u soudu věřitelem, musí v případě konkurence mezi věřiteli před výběrem peněz proběhnout konkurenční řízení u soudu na žádost samotných věřitelů. To je v souladu s článkem 416 a násl. zákoníku organizace soudů a civilního řízení (kapitola 12 sbírky zákonů Malty).

čl. 50 odst. 1 písm. l) – soud nebo případně orgán pro výkon příslušný pro přiznání opravného prostředku

Exekuční soud příslušný pro přiznání opravného prostředku je první senát soudu pro občanskoprávní věci.

Telefon: +356 2590 2256

E-mail: Odkaz se otevře v novém okně.courts.csa@courtservices.mt

Adresa: Courts of Justice, Republic Street, Valletta, VLT2000, Malta

čl. 50 odst. 1 písm. m) – soudy, u nichž má být podáno odvolání, a lhůta, která je případně pro podání tohoto odvolání stanovena

V případě příkazů k obstavení účtů vyplývajících z exekučního titulu je soudem, u nějž má být podáno odvolání, odvolací soud v rámci své vyšší příslušnosti.  Lhůta pro podání odvolání činí šest dnů ode dne, kdy bylo soudní rozhodnutí vyneseno na veřejném zasedání soudu, podle čl. 281 odst. 4 zákoníku organizace soudů a civilního řízení (kapitola 12 sbírky zákonů Malty).

Kontaktní údaje odvolacího soudu:

Telefon: +356 2590 2256/283

E-mail: Odkaz se otevře v novém okně.courts.csa@courtservices.mt

Adresa: Courts of Justice, Republic Street, Valletta VLT 2000, Malta

čl. 50 odst. 1 písm. n) – soudní poplatky

a) Poplatek za vydání příkazu pro poddlužníka: 50 EUR + 7 EUR za každé oznámení + 0,35 EUR za každou případnou kopii.

b) Žádost podle článku 836 zákoníku organizace soudů a civilního řízení za vydání protipříkazu: 40 EUR + 7,20 EUR za každé oznámení.

c) Protipříkaz: 20 EUR + 7 EUR za každé oznámení + 0,35 EUR za každou případnou kopii.

Pokud jde o návrhy na opravný prostředek v návaznosti na vydání příkazu k obstavení účtů činí poplatek 20 EUR za návrh a 7,20 EUR za každé oznámení.

Poplatky musí být zaplaceny při podání žádosti.

Jedná se o poplatky, jež musí být zaplaceny soudu za podání daného právního aktu.  Je třeba uvést, že tyto poplatky nezahrnují náklady na právní zástupce a prokurátory.

čl. 50 odst. 1 písm. o) – jazyky přijímané pro překlady písemností

Malta přijímá pouze maltštinu a angličtinu.

Poslední aktualizace: 15/04/2022

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Evropský příkaz k obstavení účtů - Rakousko

čl. 50 odst. 1 písm. a) – soudy příslušné pro vydání příkazu k obstavení

K vydání evropského příkazu k obstavení účtů, na který byl podán návrh před zahájením řízení o výkonu (respektive exekučního řízení), je příslušný okresní soud pro Vídeň – Vnitřní Město (Bezirksgericht Innere Stadt Wien), a to pro pohledávky určené ve veřejné listině ve smyslu čl. 6 odst. 4 nařízení o evropském příkazu k obstavení účtů.

V ostatních případech je příslušným soudem ten soud, u něhož v okamžiku podání prvního návrhu probíhá řízení o výkonu, v jehož souvislosti má být evropský příkaz k obstavení účtů vydán.

čl. 50 odst. 1 písm. b) – orgán určený jako příslušný pro získání informací o účtu

Pokud řízení týkající se evropského příkazu k obstavení účtů probíhá mimo území Rakouska, je příslušným orgánem pro získání informací o účtu v Rakousku okresní soud, v jehož jurisdikci se nachází okres, v němž má dlužník bydliště (Wohnsitz) nebo obvyklé pobyt (gewöhnlicher Aufenthalt).

Jestliže dlužník nemá bydliště nebo obvyklé pobyt v Rakousku, je příslušným orgánem okresní soud pro Vídeň – Vnitřní Město (viz bod k čl. 50 odst. 1 písm. a) výše). Kontaktní údaje okresního soudu pro Vídeň – Vnitřní Město jsou k dispozici zde:

Pokud řízení o vydání evropského příkazu k obstavení účtů probíhá u soudu na území Rakouska, je tento soud také oprávněný získat informace o účtu.

čl. 50 odst. 1 písm. c) – postupy získávání dostupných informací o účtu

K uložení povinnosti je nutné rozhodnutí soudu (příkaz) určené konkrétní osobě. V tomto rozhodnutí musí soud vyžadovat od dlužníka, aby oznámil všechny své vnitrostátní bankovní účty. Rozhodnutí musí obsahovat zákaz nakládání s peněžními prostředky vedenými na vnitrostátních bankovních účtech, na které se vztahuje evropský příkaz k obstavení účtů, a to až do částky, která má být podle příkazu obstavena. Soudní příkaz musí také dlužníkovi nařídit, aby zrušil všechny inkasní a trvalé příkazy, na jejichž základě jsou finanční prostředky účtovány na vrub účtu, který má být obstaven, pokud ohrožují vymahatelnost částky, kterou má evropský příkaz k obstavení účtů obstavit, a nelze je hradit z nepostihnutelné částky.

čl. 50 odst. 1 písm. d) – soudy, u nichž se podává odvolání proti odmítnutí vydat příkaz k obstavení

Rozhodnutí o jakýchkoli opravných prostředcích musí přijmout soud, který vydal evropský příkaz k obstavení účtů. Opravné prostředky musí být podány u tohoto soudu (viz bod k čl. 50 odst. 1 písm. a) výše).

čl. 50 odst. 1 písm. e ) – orgány určené jako příslušné pro obdržení, zaslání a doručení příkazu k obstavení a dalších písemností

Ustanovení čl. 10 odst. 2 třetí pododstavec: Příslušným orgánem členského státu je okresní soud pro Vídeň – Vnitřní Město.

Ustanovení čl. 23 odst. 3: Pokud je Rakousko jen členským státem výkonu, je příslušným orgánem, kterému se písemnosti zasílají, okresní soud pro Vídeň – Vnitřní Město.

Je-li příkaz vydán v Rakousku, je k zaslání příslušný vydávající soud. Okresní soud pro Vídeň – Vnitřní Město je příslušný k vydávání evropských příkazů k obstavení účtů, na jejichž vydání je podán návrh buď před zahájením řízení ve věci samé, nebo po ukončení tohoto řízení pravomocným rozsudkem, avšak před zahájením výkonu. V ostatních případech je příslušným soudem okresní soud (Bezirksgericht) nebo krajský soud (Landesgericht), u něhož v okamžiku podání prvního návrhu probíhá řízení ve věci samé nebo řízení o výkonu, v jehož souvislosti má být evropský příkaz k obstavení účtů vydán.

Ustanovení čl. 23 odst. 5 a 6 a čl. 27 odst. 2: Pokud byl příkaz k obstavení účtů vydán v Rakousku, je orgánem příslušným k výkonu rozhodnutí vydávající soud. (Vydávající soud: viz odpověď k čl. 23 odst. 3)

Pokud příkaz k obstavení účtů nebyl vydán v Rakousku, je orgánem příslušným k výkonu příkazu okresní soud pro Vídeň – Vnitřní Město.

Ustanovení čl. 25 odst. 3: V tomto případě se prohlášení musí zaslat okresnímu soudu pro Vídeň – Vnitřní Město.

Ustanovení čl. 28 odst. 3: V tomto případě se písemnosti musí zaslat okresnímu soudu pro Vídeň – Vnitřní Město.

Ustanovení čl. 36 odst. 5: V tomto případě se rozhodnutí musí zaslat okresnímu soudu pro Vídeň – Vnitřní Město.

čl. 50 odst. 1 písm. f) – orgán příslušný pro výkon příkazu k obstavení

Je-li příkaz k obstavení účtů vydán v Rakousku, je vydávající soud příslušný také k výkonu příkazu.

Je-li příkaz k obstavení účtů vydán v jiném členském státě, je orgánem příslušným k výkonu příkazu okresní soud pro Vídeň – Vnitřní Město.

čl. 50 odst. 1 písm. g) – rozsah, v němž mohou být obstaveny společné a sběrné účty

Pokud existuje více než jeden majitel účtu a každý z majitelů má právo používat účet samostatně, jako je tomu v případě účtu „se samostatnou dispozicí“ („Oder-Konto“), lze přesto částku pohledávky účinně obstavit, i pokud byl evropský příkaz k obstavení účtů vydán jen vůči jednomu z majitelů účtu, neboť dlužník je oprávněn sám uspokojit pohledávku.

Je-li však k provedení jakékoli transakce vyžadován souhlas všech majitelů účtu, jako je tomu v případě účtu „s podpisem obou nebo všech“ („Und-Konto“), je obstavení možné pouze v případě, že byl evropský příkaz k obstavení účtů vydán vůči všem majitelům účtu (např. pokud existuje společná odpovědnost všech majitelů účtu).

Je-li řízení o vydání evropského příkazu k obstavení účtů zahájeno vůči svěřenskému správci svěřenského účtu (Treuhandkonto) jakožto dlužníkovi, může zakladatel svěřenského účtu vznést námitku podle § 37 exekučního řádu (Exekutionsordnung). V námitce zřizovatel účtu namítá, že jakkoli je účet jakožto svěřenský ve vlastnictví dlužníka, nemá být považován za součást majetku svěřenského správce, a proto není součástí finančních prostředků, které jsou k dispozici pro uspokojení pohledávky věřitele.

čl. 50 odst. 1 písm. h) – pravidla, jimiž se řídí částky vyloučené ze zajištění

Pravidla použitelná pro účely ochrany před zajištěním při vymáhání pohledávky jsou stanovena v § 290 a násl. exekučního řádu a pravidla pro související ochranu účtů v § 292i téhož řádu; jejich znění je k dispozici na adrese Odkaz se otevře v novém okně.http://www.ris.bka.gv.at/. Tato pravidla jsou závazná.

Průběžně vyplácené mzdy (platy) a důchody jsou postižitelné jen do určité míry; výška pohledávky, kterou nelze obstavit („životní minimum“ (Existenzminimum)), závisí na výši plateb a počtu vyživovacích povinností dlužníka. Tyto částky, které se každoročně navyšují, jsou stanoveny v tabulkách na webových stránkách Spolkového ministerstva spravedlnosti (Odkaz se otevře v novém okně.https://www.bmj.gv.at/service/publikationen/Drittschuldnererkl%C3%A4rung.html).

Pravidlo stanovené v § 292i exekučního řádu týkající se „ochrany účtu“ je určené k tomu, aby se zabránilo riziko, že po odpočtu částek, které jsou k dispozici pro zajištění, by mohla být znovu zajištěna i částka životního minima převedená na účet. Jsou-li ve prospěch účtu dlužníka hrazeny platby, které jsou předmětem zajištění jen v určitém rozsahu, musí být zajištění pozastaveno, pokud zůstatek účtu odpovídá části příjmu, která zajištění nepodléhá, a to na dobu od zajištění až do data příští platby.

Existují i částky plně vyloučené ze zajištění podle § 290 exekučního řádu. Ty zahrnují následující kategorie plateb:

1. úhrady výdajů, pokud jde o náhradu za dodatečné výdaje skutečně vynaložené při výkonu povolání;

2. ze zákona splatné dávky a příspěvky, které se poskytují s cílem pokrýt dodatečné náklady vyplývajících z tělesného nebo duševního postižení, potřeby pomoci nebo závislosti na péči;

3. částky vymožené a náklady uhrazené v souvislosti s právy na věcné dávky, úhrady nákladů v rámci zákonného sociálního zabezpečení a náhrady výdajů na léčebné náklady;

4. zákonem stanovené rodinné přídavky.

Vyloučení ze zajištění se nepoužije, pokud se výkon týká pohledávky takového druhu, k jejímuž uspokojení příslušné plnění slouží.

Aby dlužník dosáhl vyloučení z příkazu k obstavení, musí podat návrh.

čl. 50 odst. 1 písm. i) – poplatky, které banky vybírají za provedení rovnocenných vnitrostátních příkazů nebo za poskytnutí informací o účtu, a informace o tom, která strana odpovídá za uhrazení těchto poplatků

Banky mají za provedení evropského příkazu k obstavení účtů nárok na úhradu paušálně stanovených nákladů ve výši 25 EUR, stejně jako při vykonávání předběžného opatření (einstweilige Verfügung), které je podle rakouského práva rovnocenným nástrojem.

Na návrh banky soud nařídí věřiteli, aby náklady bance uhradil.

čl. 50 odst. 1 písm. j) – sazebník poplatků nebo jiný soubor pravidel, který stanoví příslušné poplatky vybírané jakýmkoli orgánem nebo jiným subjektem v členském státě výkonu zapojeným do vyřizování nebo výkonu příkazu k obstavení

Za zpracování nebo vykonání příkazu k obstavení nebo za poskytnutí informací o účtu nejsou účtovány žádné samostatné poplatky.

čl. 50 odst. 1 písm. k) – pořadí, je-li stanoveno pro rovnocenné vnitrostátní příkazy v rámci vnitrostátního práva

Nástroji pro zajištění pohledávek stanovenými v rakouských předpisech upravujících výkon rozhodnutí a exekuci v zásadě jsou zajišťovací exekuce (Exekution zur Sicherstellung) a předběžná opatření (einstweilige Verfügungen).

Zajišťovací exekuce (§ 370 a násl. exekučního řádu) slouží k ochraně pohledávky věřitele v době, než o pohledávce pravomocně rozhodne soud a je následně vymáhána. Pro zajišťovací exekuci (na rozdíl od předběžného opatření) musí právní titul, který ale dosud není vykonatelný. Zajišťovací exekuce je přípustná pouze pro účely uspokojení peněžité pohledávky. Jednou z forem zajišťovací exekuce uvedených v § 374 odst. 1 exekučního řádu je obstavení pohledávek (Pfändung von Forderungen), při němž věřitel získá zástavní právo (Pfandrecht).

Při zajišťovací exekuci věřitel získá zástavní právo. Podle článku 32 nařízení EU o příkazu k obstavení účtu má příkaz k obstavení stejné pořadí, pokud pořadí existuje, jako rovnocenný vnitrostátní příkaz v členském státě výkonu. Aby se tedy zachoval soulad s rakouskými nástroji, rakouské právo stanoví, že evropským příkazem k obstavení účtů se zřizuje zástavní právo, pokud věřitel již dosáhl vydání rozsudku, soudního smíru nebo veřejné listiny. Vznik zástavního práva se oznámí bance a dlužníkovi. Tím se dosáhne soulad se zajišťovací exekucí.

V případě předběžných opatření k zajištění peněžitých pohledávek (§ 378 a násl. exekučního řádu) se nezískává žádné zástavní právo nebo zvláštní pořadí. K získání předběžného opatření nepotřebuje ohrožený účastník řízení právní titul.

čl. 50 odst. 1 písm. l) – soud nebo případně orgán pro výkon příslušný pro přiznání opravného prostředku

Rozhodnutí o jakýchkoli právních opravných prostředcích musí přijmout soud, který vydal evropský příkaz k obstavení účtů. Opravné prostředky musí být podány u tohoto soudu (viz bod k čl. 50 odst. 1 písm. a) výše).

Ustanovení čl. 34 odst. 1 a 2: Je-li příkaz k obstavení účtů vydán v jiném členském státě, je orgánem příslušným pro rozhodování o opravném prostředku okresní soud pro Vídeň – Vnitřní Město. Opravné prostředky musí být podány u tohoto soudu.

čl. 50 odst. 1 písm. m) – soudy, u nichž má být podáno odvolání, a lhůta, která je případně pro podání tohoto odvolání stanovena

Opravný prostředek, který je k dispozici proti rozhodnutím podle článků 33, 34 nebo 35 nařízení, je označován jako Rekurs. Tyto opravné prostředky musí být do čtrnácti dnů podány u soudu, který vydal napadené rozhodnutí, a musí být určené krajskému nebo vrchnímu soudu, do jehož jurisdikce příslušný okresní nebo krajský soud spadá. Opravný prostředek musí podepsat právní zástupce.

Lhůta pro podání opravného prostředku začíná běžet od data doručení písemného vyhotovení napadeného rozhodnutí.

čl. 50 odst. 1 písm. n) – soudní poplatky

Za vydání evropského příkazu k obstavení účtů se hradí poplatky pouze v případě, že je návrh na vydání příkazu podán v jiné souvislosti než v rámci řízení u občanskoprávního soudu. Ustanovení o poplatcích uvádí zákon o soudních poplatcích (Gerichtsgebührengesetz) pod položkou poplatků 1, pozn. 2, položkou poplatků 2, pozn. 1a a položkou poplatků 3, pozn. 1a. Výše splatných poplatků závisí na částce pohledávky a činí polovinu paušálního poplatku v řízení u občanskoprávního soudu. Zákonná ustanovení a tabulky jsou k dispozici na adrese Odkaz se otevře v novém okně.http://www.ris.bka.gv.at.

Předmětné soudní poplatky jsou stanoveny paušální sazbou. Pro opravné prostředky neexistují žádné zvláštní sazebníky poplatků.

čl. 50 odst. 1 písm. o) – jazyky přijímané pro překlady písemností

Žádné.

Poslední aktualizace: 23/05/2022

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Evropský příkaz k obstavení účtů - Portugalsko

čl. 50 odst. 1 písm. a) – soudy příslušné pro vydání příkazu k obstavení

Podle věcné příslušnosti soudů a příslušnosti související s hodnotou sporu, jak je stanoveno zákonem o organizaci soudnictví (Odkaz se otevře v novém okně.zákon č. 62/2013 ze dne 26. srpna 2013), jsou v řízení o evropském příkazu k obstavení účtů příslušné tyto soudy:

  • ústřední občanskoprávní soudní sekce (Juízos Centrais Cíveis),
  • místní občanskoprávní soudní sekce (Juízos Locais Cíveis) a soudní sekce s obecnou příslušností (Juízos de competência genérica),
  • soudní sekce pro věci rodiny a nezletilých (Juízos de família e menores),
  • soudní sekce pro pracovní věci (Juízos do Trabalho),
  • soudní sekce pro obchodní věci (Juízos de Comércio),
  • soudní sekce pro výkon rozhodnutí (Juízos de Execução),
  • soud pro duševní vlastnictví (Tribunal da Propriedade Intelectual),
  • soud pro hospodářskou soutěž, regulaci a dohled (Tribunal da Concorrência, Regulação e Supervisão),
  • námořní soud (Tribunal Marítimo).

čl. 50 odst. 1 písm. b) – orgán určený jako příslušný pro získání informací o účtu

Advokátní a exekutorská komora (A Ordem dos Solicitadores e Agentes de Execução (OSAE)).

Rua Artilharia 1, no 63

1250-038 Lisboa

Tel.: (+351) 213894200

Fax: (+351) 213534870

E-mail: Odkaz se otevře v novém okně.geral@osae.pt

Odkaz se otevře v novém okně.http://osae.pt/pt/pag/osae/osae/1/1/1/1

čl. 50 odst. 1 písm. c) – postupy získávání dostupných informací o účtu

Podle vnitrostátního práva jsou k dispozici tyto postupy:

  • všechny banky v Portugalsku mají povinnost sdělit, zda má u nich dlužník veden účet (čl. 14 odst. 5 písm. a)),
  • orgán pro informace má přístup k příslušným informacím v případě, že tyto informace vedou orgány veřejné moci nebo správní orgány v rejstřících nebo jinde (čl. 14 odst. 5 písm. b)).

Tyto postupy jsou zakotveny v článku 749 občanského soudního řádu a upraveny v článku 17 prováděcí ministerské vyhlášky č. 282/2013 ze dne 29. srpna 2013, ve znění pozdějších předpisů.

Aby příslušný orgán (Advokátní a exekutorská komora, OSAE) získal přístup k informacím o existenci účtů v Portugalsku, je třeba zaslat žádost portugalské centrální bance (Banco de Portugal). V Portugalsku musí být v takových žádostech o informace uvedeno daňové identifikační číslo dlužníka (NIF) nebo identifikační číslo právnické osoby (NIPC). V zájmu co nejrychlejšího zpracování žádosti se tudíž doporučuje uvést v žádosti tyto údaje:

  • daňové identifikační číslo (Número de Identificação Fiscal, NIF) dlužníka nebo
  • identifikační číslo právnické osoby (Número de Identificação de Pessoa Coletiva, NIPC), je-li dlužníkem podnik,
  • bydliště dlužníka.

čl. 50 odst. 1 písm. d) – soudy, u nichž se podává odvolání proti odmítnutí vydat příkaz k obstavení

Soudy příslušnými k rozhodování o opravných prostředcích jsou odvolací soudy (Tribunais da Relação).

Podle vnitrostátního práva však musí být opravný prostředek podán soudu, který napadané rozhodnutí vydal.

čl. 50 odst. 1 písm. e ) – orgány určené jako příslušné pro obdržení, zaslání a doručení příkazu k obstavení a dalších písemností

  • Soudy, konkrétně soudní úředníci (oficiais de justiça),
  • Advokátní a exekutorská komora (OSAE), konkrétně soudní exekutoři (agentes de execução).

Obecně platí, že soudní exekutoři jsou příslušní pro provedení nezbytných doručení.

V souladu s portugalským procesním právem činí soudní úředníci úkony jen v těchto případech:

  • Výkon soudního rozhodnutí v případech, kdy je věřitelem stát.
  • Výkon soudního rozhodnutí v případech, kdy věřitele zastupuje státní zastupitelství (Ministério Público).
  • Pokud v obvodu, kde řízení o výkonu probíhá, není žádný soudní exekutor, a využití soudního exekutora z jiného obvodu by obnášelo nepřiměřené náklady. O tomto úkonu rozhoduje soudce na žádost věřitele.
  • Pokud by nezbytné procesní kroky znamenaly nepřiměřené náklady na dopravu a pokud v místě, kde se má za to, že jsou tyto procesní kroky učiněny, není žádný soudní exekutor. O tomto úkonu rozhoduje soudce na žádost soudního exekutora.
  • Výkon rozhodnutí týkající se částky nepřesahující 10 000 EUR, pokud jsou věřiteli fyzické osoby a návrh nesouvisí s obchodní nebo průmyslovou činností, za předpokladu, že o tento úkon požádají v návrhu na výkon rozhodnutí a uhradí příslušné soudní poplatky.
  • Výkon rozhodnutí týkající se částky nepřesahující 30 000 EUR, pokud návrh souvisí s pracovněprávními otázkami a pokud o něj navrhovatel požádá v návrhu na výkon rozhodnutí a uhradí příslušné soudní poplatky.

čl. 50 odst. 1 písm. f) – orgán příslušný pro výkon příkazu k obstavení

Advokátní a exekutorská komora (A Ordem dos Solicitadores e Agentes de Execução, OSAE).

čl. 50 odst. 1 písm. g) – rozsah, v němž mohou být obstaveny společné a sběrné účty

Podle portugalského práva platí domněnka, že se strany na pohledávce podílejí rovným dílem, tj. předpokládá se (není-li prokázán opak), že každý vkladatel vlastní polovinu prostředků uložených na tomto účtu (články 513 a 516 občanského zákoníku). Příkaz k obstavení účtů se proto týká podílu dlužníka na společném účtu, přičemž platí domněnka, že tyto podíly jsou stejné (čl. 780 odst. 5 občanského soudního řádu).

Uvedená domněnka může být vyvrácena důkazy o opaku, tj. musí být prokázáno, že finanční prostředky uložené na bankovním účtu jsou ve vlastnictví pouze jednoho majitele účtu nebo jednoho z majitelů účtu, nebo že podíly těchto majitelů jsou různé, nebo že dotyčné prostředky dokonce náležejí třetí osobě.

Pokud je návrh na vydání příkazu k obstavení účtu podán pouze vůči jednomu z manželů, avšak je obstaven jejich společný účet, jelikož dlužník nedisponuje dostatečným majetkem, manžel povinného musí být vyzván soudem, aby požádal o oddělení majetku, nebo aby na žádost povinného prohlásil, že souhlasí se společným dluhem. Pokud je návrh na vydání příkazu k obstavení účtu podán pouze vůči jednomu z manželů a ve vztahu k účtu vedenému výlučně na jeho jméno, může tento namítnout, že dluh je společný, přičemž v takovém případě pak lze příkaz k obstavení účtu vydat ve vztahu k případnému společnému účtu manželů (čl. 740 odst. 1, čl. 741 odst. 1 a čl. 742 odst. 1 občanského soudního řádu).

Pokud je majitel bankovního účtu zároveň dlužníkem, avšak prostředky na daném účtu údajně vlastní třetí strana, může tato třetí strana vznést námitky (čl. 342 odst. 1 občanského soudního řádu). Je-li dlužník údajným vlastníkem prostředků na bankovním účtu, který je veden na jméno třetí strany, může proti příkazu k obstavení účtu podat opravný prostředek nebo vznést odpor, přičemž uvede skutečnosti nebo předloží důkazy, které soud nezohlednil a které mohou vyvrátit důvody pro vydání příkazu k obstavení účtu (čl. 372 odst. 1 občanského soudního řádu). V prvním případě je osobou, která se snaží zabránit obstavení účtu, třetí strana, ve druhém případě se jedná o dlužníka.

čl. 50 odst. 1 písm. h) – pravidla, jimiž se řídí částky vyloučené ze zajištění

Podle čl. 391 odst. 2 občanského soudního řádu se na příkazy k obstavení účtu vztahují ustanovení týkající se zabavení, a to s příslušnými úpravami.

Zabavit lze pouze majetek nutný k uspokojení vymáhané pohledávky a uhrazení nákladů spojených s výkonem rozhodnutí (čl. 735 odst. 3 občanského soudního řádu).

Podle článku 738 občanského soudního řádu nelze zabavit dvě třetiny čistého příjmu, platu, pravidelných dávek ve formě starobního důchodu nebo jiných sociálních dávek, pojistného, odškodnění v případě úrazu, doživotního důchodu nebo jakýchkoli jiných plateb, které zabezpečují živobytí dlužníka. Pro účely výpočtu čisté výše těchto dávek se zohlední pouze zákonem stanovené odvody. Maximální výše částky, kterou nelze zabavit, činí trojnásobek národní minimální mzdy v okamžiku každého zabavení; minimální výše – v případě, že dlužník nemá žádný jiný příjem – odpovídá jedné národní minimální mzdě.

V případě obstavení bankovního účtu nelze zabavením postihnout celkovou částku, která odpovídá národní minimální mzdě.

Soudce může výjimečně na žádost povinného a s ohledem na částku, povahu vymáhané pohledávky, potřeby povinného a jeho rodiny na dobu, kterou považuje za přiměřenou, snížit zabavitelnou část příjmů, nebo dokonce vyloučit zabavení těchto příjmů (nejdéle však na jeden rok).

Je třeba rovněž uvést, že v souladu s článkem 739 občanského soudního řádu nelze zabavit bankovní vklady, které vznikly z platby půjčky, jež nemůže být předmětem zabavení.

čl. 50 odst. 1 písm. i) – poplatky, které banky vybírají za provedení rovnocenných vnitrostátních příkazů nebo za poskytnutí informací o účtu, a informace o tom, která strana odpovídá za uhrazení těchto poplatků

V souladu s čl. 780 odst. 12 občanského soudního řádu jsou banky oprávněné vybírat poplatky za poskytnuté služby pouze v případě, že věřitelem je obchodní společnost, která v předchozím roce podala soudu, soudní kanceláři nebo kontaktnímu místu nejméně 200 návrhů na předběžné opatření.

Prováděcí ministerská vyhláška č. 202/2011 ze dne 20. května 2011, ve znění pozdějších předpisů, stanoví úroveň, způsoby platby a zpětného získávání a rozdělení částek vztahujících se k těmto platbám.

Tyto platby se týkají nákladů na řízení, které vznikly výhradně věřiteli, a nezahrnují odměnu a výdaje soudního exekutora ani náklady na výkon rozhodnutí a nelze je uplatnit jako náklady stran (čl. 1 odst. 2 prováděcí ministerské vyhlášky č. 202/2011 ze dne 20. května 2011).

Jsou-li obstaveny finanční prostředky na bankovním účtu vedeném na jméno povinného, platí se jedna pětina (1/5) zúčtovací jednotky, a sice 20,40 EUR.

Není-li obstavení možné (neexistuje žádný bankovní účet nebo finanční prostředky na jméno povinného), platí se jedna desetina (1/10) zúčtovací jednotky, a sice 10,20 EUR.

čl. 50 odst. 1 písm. j) – sazebník poplatků nebo jiný soubor pravidel, který stanoví příslušné poplatky vybírané jakýmkoli orgánem nebo jiným subjektem v členském státě výkonu zapojeným do vyřizování nebo výkonu příkazu k obstavení

V Portugalsku poskytují informace o bankovních účtech banky, a to v rámci podmínek a částek uvedených v čl. 50 odst. 1 písm. i).

Za vyřízení nebo výkon příkazu k obstavení účtu jsou účtovány tyto poplatky:

  • 25 EUR, pokud má dlužník bydliště v členském státě původu,
  • 51 EUR, pokud má dlužník bydliště v jiném členském státě, než je členský stát původu.

čl. 50 odst. 1 písm. k) – pořadí, je-li stanoveno pro rovnocenné vnitrostátní příkazy v rámci vnitrostátního práva

Nepoužije se.

čl. 50 odst. 1 písm. l) – soud nebo případně orgán pro výkon příslušný pro přiznání opravného prostředku

Opravný prostředek proti příkazu k obstavení podle čl. 33 odst. 1:

  • příslušným soudem, kterému se podává opravný prostředek a který o něm rozhoduje, je soud prvního stupně, jenž příkaz k obstavení vydal.

Opravný prostředek proti výkonu příkazu k obstavení podle článku 34:

  • ústřední občanskoprávní soudní sekce, jde-li o výkon týkající se částky vyšší než 50 000 EUR*,
  • místní občanskoprávní soudní sekce, nebo pokud tyto neexistují, soudní sekce s obecnou příslušností, jde-li o výkon týkající se částky, která se rovná, nebo je nižší než 50 000 EUR*.

* Tato částka zahrnuje jistinu a úroky/sankce vypočítané k datu předložení příkazu k obstavení.

čl. 50 odst. 1 písm. m) – soudy, u nichž má být podáno odvolání, a lhůta, která je případně pro podání tohoto odvolání stanovena

Opravný prostředek se podává u soudu, který napadené rozhodnutí vydal (čl. 637 odst. 1 občanského soudního řádu). Příslušný opravný prostředek je poté postoupen k projednání odvolacímu soudu (Tribunal da Relação).

Lhůta pro podání opravného prostředku činí patnáct dnů a začíná běžet ode dne doručení rozhodnutí (čl. 638 odst. 1 a čl. 363 odst. 1 občanského soudního řádu).

čl. 50 odst. 1 písm. n) – soudní poplatky

  • V souvislosti s předběžným opatřením musí navrhovatel uhradit soudní poplatek ve výši 306 EUR.
  • V případě opravného prostředku proti rozhodnutí se může soudní poplatek hrazený navrhovatelem pohybovat od 306 EUR do 612 EUR.

V souladu s čl. 145 odst. 1 občanského soudního řádu musí být soudní poplatky uhrazeny na začátku příslušných řízení.

Tabulky II a III, na něž odkazuje čl. 7 odst. 1, 4, 5 a 7 nařízení o nákladech soudních řízení (Regulamento das Custas Processuais), schválené nařízením s mocí zákona (Decreto-Lei) č. 34/2008 ze dne 26. února 2008, jsou k dispozici na adrese: Odkaz se otevře v novém okně.http://data.dre.pt/eli/dec-lei/34/2008/p/cons/20161228/pt/html

čl. 50 odst. 1 písm. o) – jazyky přijímané pro překlady písemností

Nepoužije se.

Poslední aktualizace: 13/04/2022

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Evropský příkaz k obstavení účtů - Rumunsko

čl. 50 odst. 1 písm. a) – soudy příslušné pro vydání příkazu k obstavení

Podle článku 1 článku I^8 mimořádného nařízení vlády č. 119/2006 o některých opatřeních nezbytných k provedení některých nařízení Společenství od data přistoupení Rumunska k Evropské unii, schváleného ve znění zákona č. 191/2007, ve znění pozdějších předpisů, se v případě veřejných listin podává návrh na předběžné zabavení u soudu příslušného pro řízení v prvním stupni (čl. 945 odst. 1 občanského soudního řádu).

Rozhodnutí o návrhu, výkonu opatření a zrušení zabavení se vydává v souladu s ustanoveními článků 954–959. Tato ustanovení (čl. 971 odst. 1 občanského soudního řádu) se na veřejné listiny použijí obdobně.

Podle článků 94 a 95 občanského soudního řádu jsou příslušné k řízení v prvním stupni tyto soudy:

  • Okresní soudy v případě nároků, které lze vyjádřit v penězích, až do výše 200 000 RON a
  • soudy.

Seznam okresních soudů je zveřejněn na internetových stránkách Atlasu v sekci „Doručování písemností“.

Seznam soudů je zveřejněn na internetových stránkách Atlasu v sekci „Rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních – Nařízení Brusel I“.

čl. 50 odst. 1 písm. b) – orgán určený jako příslušný pro získání informací o účtu

Podle článku 2 článku I^8 mimořádného nařízení vlády č. 119/2006 o některých opatřeních nezbytných k provedení některých nařízení Společenství od data přistoupení Rumunska k Evropské unii, schváleného ve znění zákona č. 191/2007, ve znění pozdějších předpisů, je orgánem příslušným k získání informací o účtu podle článku 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 655/2014 Rumunská národní unie soudních vykonavatelů (UNEJ).

čl. 50 odst. 1 písm. c) – postupy získávání dostupných informací o účtu

Jedná se o postup stanovený v čl. 14 odst. 5 písm. b) nařízení.

Rumunská národní unie soudních vykonavatelů má přístup k informačnímu systému, který v souladu se zákonem bezplatně zpřístupnilo Ministerstvo veřejných financí.

čl. 50 odst. 1 písm. d) – soudy, u nichž se podává odvolání proti odmítnutí vydat příkaz k obstavení

Podle článku 1 odst. 2 článku I^8 mimořádného nařízení vlády č. 119/2006 o některých opatřeních nezbytných k provedení některých nařízení Společenství od data přistoupení Rumunska k Evropské unii, schváleného ve znění zákona č. 191/2007, ve znění pozdějších předpisů, lze v souladu s článkem 21 nařízení (EU) č. 655/2014 v případě odepření vydat příkaz k obstavení účtů podat odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vydání evropského příkazu k obstavení účtů u soudu nadřízeného soudu, který vydal rozhodnutí.

čl. 50 odst. 1 písm. e ) – orgány určené jako příslušné pro obdržení, zaslání a doručení příkazu k obstavení a dalších písemností

Podle článku 623 občanského soudního řádu je nucený výkon jakéhokoli exekučního titulu, s výjimkou těch, které se týkají příjmů z konsolidovaného souhrnného rozpočtu nebo rozpočtu Evropské unie nebo Evropského společenství pro atomovou energii, prováděn pouze soudními vykonavateli, i když zvláštní zákony stanoví jinak.

Rozhodnutí o návrhu, výkonu opatření a zrušení zabavení bude vydáno v souladu s ustanoveními článků 954–959, která se použijí odpovídajícím způsobem (čl. 971 odst. 1 občanského soudního řádu).

Předběžné opatření spočívající v zabavení provádí soudní vykonavatel v souladu s pravidly pro výkon dle občanského soudního řádu, která se použijí odpovídajícím způsobem, aniž by bylo vyžadováno jakékoli oprávnění nebo povolení v tomto smyslu (čl. 955 odst. 1 občanského soudního řádu).

Podle čl. 652 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu, pokud zákon nestanoví jinak, vykonává soudní rozhodnutí a jiné vykonatelné tituly v případě zabavení movitého majetku vykonavatel působící v oblasti působnosti odvolacího soudu a přímý výkon proti movitému majetku provádí vykonavatel působící v oblasti působnosti odvolacího soudu podle místa bydliště nebo sídla dlužníka nebo působící v oblasti působnosti odvolacího soudu podle místa, kde se majetek nachází; nachází-li se bydliště nebo sídlo dlužníka v zahraničí, je příslušný jakýkoli soudní vykonavatel.

Podle čl. 652 odst. 2 a 4 občanského soudního řádu, pokud se zabavitelný movitý majetek nachází v oblasti působnosti několika odvolacích soudů, má pravomoc k provedení výkonu rozhodnutí kterýkoli ze soudních vykonavatelů působících u jednoho z těchto soudů, včetně provedení výkonu ve vztahu k zabavitelnému majetku v oblasti působnosti ostatních odvolacích soudů.

Zjistí-li soudní vykonavatel původně zmocněný věřitelem, že v oblasti jeho územní působnosti se nenachází žádný zabavitelný majetek a příjmy, může věřitel požádat soud výkonu, aby pokračoval ve výkonu rozhodnutí prostřednictvím jiného soudního vykonavatele, ustanovení článku 653 odst. 4 se použije obdobně.

Podle čl. 7 písm. a), c) a e) zákona č. 188/2000 o soudních vykonavatelích, vykonavatel: doručuje soudní a mimosoudní písemnosti; doručuje procesní písemnosti; provádí předběžná opatření nařízená soudem.

čl. 50 odst. 1 písm. f) – orgán příslušný pro výkon příkazu k obstavení

Podle článku 623 občanského soudního řádu je výkon jakéhokoli exekučního titulu, s výjimkou těch, které se týkají příjmů z konsolidovaného souhrnného rozpočtu nebo rozpočtu Evropské unie nebo Evropského společenství pro atomovou energii, prováděn pouze soudními vykonavateli, i pokud by zvláštní zákony stanovily jinak. Rozhodnutí o návrhu, výkonu opatření a zrušení zabavení bude vydáno v souladu s ustanoveními článků 954–959, která se použijí odpovídajícím způsobem (čl. 971 odst. 1 občanského soudního řádu). Předběžné zabavení provádí soudní vykonavatel v souladu s pravidly pro výkon dle občanského soudního řádu, která se použijí odpovídajícím způsobem, aniž by bylo vyžadováno jakékoli oprávnění nebo povolení v tomto smyslu (čl. 955 odst. 1 občanského soudního řádu).

Jakmile obdrží návrh na výkon rozhodnutí, vykonavatel vydá rozhodnutí, kterým zajistí evidenci návrhu a založení spisu k výkonu nebo případně vydá odůvodněné rozhodnutí, kterým odmítne zahájit vykonávací řízení. Rozhodnutí je neprodleně oznámeno věřiteli. Pokud vykonavatel odmítne zahájit vykonávací řízení, věřitel může podat stížnost u soudu výkonu do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí (článek 665 občanského soudního řádu).

Podle čl. 7 písm. e) zákona č. 188/2000 o soudních vykonavatelích provede soudní vykonavatel předběžná opatření nařízená soudem.

čl. 50 odst. 1 písm. g) – rozsah, v němž mohou být obstaveny společné a sběrné účty

Výkon rozhodnutí, které jsou předběžně vykonány složením jistoty, nebude zahájen před složením této jistoty (článek 678 občanského soudního řádu).

Každý, kdo nese osobní odpovědnost, nese tuto odpovědnost za veškerý svůj současný i budoucí movitý nebo nemovitý majetek. Tento majetek slouží jako společná jistota pro jeho věřitele. Nezabavitelný majetek jako taková jistota neslouží. Věřitelé, jejichž pohledávky vznikly v souvislosti s určitým rozdělením majetku povoleným zákonem, musí nejprve usilovat o výkon rozhodnutí proti tomuto majetku. Pokud tento majetek nestačí k uspokojení pohledávek, lze se domáhat výkonu i proti jinému majetku dlužníka. Z majetku, který je předmětem rozdělení majetku povoleného zákonem a je určen pro výkon povolání, mohou být uspokojeni pouze věřitelé, jejichž pohledávky vznikly v souvislosti s dotyčným povoláním. Tito věřitelé nemohou být uspokojeni z jiného majetku dlužníka. (článek 2324 občanského soudního řádu)

Má-li soudní vykonavatel za to, že je to v zájmu výkonu rozhodnutí, požádá v souladu se zákonem dlužníka, aby poskytl písemné sdělení ohledně jeho příjmů a majetku, včetně společného majetku ve spoluvlastnictví nebo společném jmění, proti kterému lze vést výkon rozhodnutí, a uvedl v něm, kde se tento majetek nachází; soudní vykonavatel může rovněž upozornit dlužníka na důsledky, které nastanou v případě, že bude pokračováno ve vykonávacím řízení, s cílem přesvědčit jej k dobrovolnému splnění povinnosti. V každém případě bude dlužník informován o odhadovaných nákladech na výkon rozhodnutí. (čl. 627 odst. 2 občanského soudního řádu)

Dlužník je pod sankcí stanovenou v čl. 188 odst. 2 povinen uvést na žádost soudního vykonavatele veškerý svůj movitý a nemovitý majetek, včetně společného majetku ve spoluvlastnictví nebo společném jmění, včetně informace, kde se tento majetek nachází, stejně jako všechny běžné nebo pravidelné příjmy. (čl. 647 odst. 2 občanského soudního řádu)

O rozdělení společného majetku ve spoluvlastnictví nebo společném jmění lze rozhodnout také na žádost dotčené osoby v rámci řízení o námitce proti výkonu rozhodnutí. (čl. 712 odst. 4 občanského soudního řádu)

Pokud dotčená osoba prostřednictvím námitky proti výkonu rozhodnutí požádala o rozdělení společného majetku ve spoluvlastnictví nebo společném jmění, rozhodne soud o jeho rozdělení v souladu se zákonem. (čl. 720 odst. 2 občanského soudního řádu)

Z movitého majetku, který je předmětem rozdělení majetku povoleného zákonem a je určen pro výkon povolání, mohou být uspokojeni pouze věřitelé, jejichž pohledávky vznikly v souvislosti s dotyčným povoláním. Pokud majetek není součástí určitého souboru obchodních aktiv, ale přesto slouží k výkonu zaměstnání nebo povolání dlužníka, který je fyzickou osobou, může podléhat výkonu rozhodnutí pouze tehdy, pokud neexistuje žádný jiný zabavitelný majetek, a to pouze pro pohledávky vzniklé kvůli neplnění vyživovací povinnosti nebo jiné přednostní pohledávky za movitým majetkem. Pokud dlužník pracuje v zemědělství a je-li to nezbytné pro pokračování v zemědělské činnosti, nepodléhá výkonu rozhodnutí tento obchodní majetek: zemědělské zásoby, včetně pracovních zvířat, krmiva pro tato zvířata a osiva určeného pro pěstování, s výjimkou případů, kdy je tento majetek dán do zástavy nebo pokud slouží k uspokojení přednostních pohledávek. (článek 728 občanského soudního řádu)

Pro výkon rozhodnutí proti sběrným účtům (vedeným třetí osobou jménem dlužníka nebo dlužníkem jménem třetí osoby) existují určitá zásadní pravidla, pokud jde o zastoupení a ustanovení zástupce, jak je uvedeno níže.

Článek 1295 občanského soudního řádu stanoví, že oprávnění k zastupování může vyplývat ze zákona, právního jednání nebo z rozhodnutí soudu.

Podle článku 1296 občanského soudního řádu smlouva uzavřená zástupcem na základě plné moci jménem zastoupené strany zavazuje přímo zastoupenou stranu a druhou smluvní stranu.

Podle článku 2021 občanského soudního řádu, pokud se strany nedohodnou jinak, nenese zmocněnec, který splnil svou povinnost, žádnou odpovědnost vůči zmocniteli, pokud jde o plnění povinností osobami/subjekty, s nimiž byla uzavřena smlouva, s výjimkou případů, kdy platební neschopnost smluvních stran byla nebo měla být zmocněnci známa v okamžiku uzavření smlouvy s těmito osobami/subjekty.

Podle čl. 1309 odst. 1 občanského soudního řádu smlouva uzavřená osobou/subjektem, který jedná jako zástupce, ale nemá plnou moc nebo překračuje svěřené pravomoci, nevyvolá účinky mezi zastoupenou osobou a třetími osobami.

Podle článku 1311 občanského soudního řádu může v případech stanovených v článku 1309 strana, jejímž jménem byla smlouva uzavřena, tuto smlouvu schválit dodržením právních formalit pro její platné uzavření; třetí smluvní strana může oznámit, že poskytuje přiměřenou lhůtu pro schválení, po jejímž uplynutí již smlouvu nelze schválit.

Podle čl. 1309 odst. 2 občanského soudního řádu, pokud zástupce svým jednáním způsobil, že se smluvní strana oprávněně domnívala, že zástupce má pravomoc k zastupování a jedná v rámci svěřených pravomocí, nemůže se již zástupce vůči třetí smluvní straně dovolávat nedostatku pravomoci k zastupování.

Podle článku 1310 občanského soudního řádu osoba nebo subjekt, který uzavírá smlouvu jako zástupce, aniž by k tomu byl zmocněn, nebo překračuje meze svěřených pravomocí, nese odpovědnost za jakoukoli škodu způsobenou třetí smluvní straně, která byla v dobré víře, že smlouva byla uzavřena platně.

Podle článku 1297 občanského soudního řádu je smlouva uzavřená zástupcem jednajícím v rámci svěřených pravomocí závazná pouze pro zástupce a třetí smluvní stranu, pokud třetí strana neví a nemohla vědět, že zástupce jedná v rámci tohoto pověření nebo pokud zákon nestanoví jinak; pokud však zástupce při uzavírání smlouvy s třetí stranou jménem podniku a v mezích svěřených pravomocí prohlašuje, že je vlastníkem tohoto podniku, a třetí osoba následně zjistí totožnost skutečného vlastníka, pak může třetí strana uplatnit vůči skutečnému vlastníkovi práva nabytá vůči zástupci.

čl. 50 odst. 1 písm. h) – pravidla, jimiž se řídí částky vyloučené ze zajištění

Článek 729 Omezení výkonu rozhodnutí proti peněžnímu příjmu podle občanského soudního řádu.

  1. Výkonem rozhodnutí lze postihnout mzdu nebo plat a jiné pravidelné příjmy, důchody přiznané v rámci systémů sociálního zabezpečení a jiné částky pravidelně vyplácené dlužníkovi jako prostředky pro obživu: a) až do výše poloviny čistého měsíčního příjmu v případě částek dlužného výživného nebo přídavku na dítě; b) až do výše třetiny čistého měsíčního příjmu v případě ostatních dluhů.
  2. Pokud se na stejné částky vztahuje několik exekučních titulů, nesmí celková srážka přesáhnout polovinu čistého měsíčního příjmu dlužníka, bez ohledu na povahu pohledávek, pokud zákon nestanoví jinak.
  3. Pokud jsou mzdy nebo jakékoli jiné částky pravidelně vyplácené dlužníkovi jako prostředky pro obživu nižší, než minimální mzda vyplácená v ekonomice, lze výkonem rozhodnutí postihnout pouze částku, o kterou přesahují polovinu této minimální mzdy.
  4. Dávky vyplácené během dočasné pracovní neschopnosti, náhrady poskytované na základě jakýchkoli zákonných ustanovení zaměstnancům za ukončení individuální pracovní smlouvy a podpora v nezaměstnanosti podléhají v souladu se zákonem výkonu rozhodnutí pouze v případě částek dlužného výživného a náhrady škody vzniklé v důsledku smrti nebo úrazu, pokud zákon nestanoví jinak.
  5. Výkon rozhodnutí v případě nároků na dávky uvedené v odstavci 4 je přípustný až do poloviny jejich výše.
  6. Částky sražené v souladu s ustanoveními odstavců 1 až 4 se uvolní nebo rozdělí v souladu s čl. 864 a násl.
  7. Státní příspěvky, přídavky na dítě, podpora při péči o nemocné děti, dávky v mateřství, dávky při úmrtí, státní studijní granty, denní příspěvky a jakékoli další zvláštní příspěvky stanovené zákonem nemohou být předmětem výkonu rozhodnutí pro žádný druh dluhu.

Článek 970 Subjekty příkazů k obstavení podle občanského soudního řádu

Příkazy k obstavení, kterými lze postihnout peněžní částky, cenné papíry nebo jiný zabavitelný nehmotný movitý majetek, který dlužník dluží třetí osobě nebo který bude dlužit v budoucnosti na základě existujících právních vztahů, se řídí podmínkami stanovenými v článku 953.

Čl. 631 odst. 1 občanského soudního řádu.

Podle veřejného nebo soukromého práva lze zahájit výkon rozhodnutí proti jakékoli fyzické nebo právnické osobě, s výjimkou těch, které v souladu se zákonem požívají ochranu proti výkonu rozhodnutí.

Čl. 781 odst. 2 a 5 občanského soudního řádu.

V případě obstavení peněžních částek na bankovních účtech může být v mezích stanovených v článku 729 obstaven jak kreditní zůstatek na těchto účtech, tak i případné budoucí příchozí platby.

Výkonu rozhodnutí nepodléhají:

  1. částky určené pro zvláštní účely stanovené zákonem a částky, k nimž dlužník nemá dispoziční právo;
  2. částky představující nevratné financování nebo financování určitých programů nebo projektů ze strany vnitrostátních nebo mezinárodních institucí nebo organizací;
  3. částky představující budoucí mzdové nároky po dobu tří měsíců ode dne obstavení. Pokud bylo na stejný účet uvaleno několik příkazů k obstavení, tříměsíční období, během něhož lze provádět platby týkající se budoucích mzdových nároků, se počítá pouze jednou, a to ode dne, kdy je zřízeno první obstavení.

čl. 50 odst. 1 písm. i) – poplatky, které banky vybírají za provedení rovnocenných vnitrostátních příkazů nebo za poskytnutí informací o účtu, a informace o tom, která strana odpovídá za uhrazení těchto poplatků

Není použitelné (není tomu tak).

Na základě smluvních vztahů mezi bankami a klienty a specifické bankovní legislativy je provádění donucovacích opatření dopadajících na účty klientů transakcí, za kterou si banky účtují poplatek za obstavení (jak za předběžná opatření, tak za donucovací opatření vůči účtům klientů). Poplatek je stanoven při zřízení obstavení, ale v případě transakcí k obstavení účtu (předmět nařízení) se poplatek v praxi od klienta nevybírá.

Důvodem je to, že ke skutečnému výběru poplatku dochází, když jsou peněžní částky uvolňovány soudům/daňovým orgánům, tj. v okamžiku převodu obstavených částek. Nařízení se však vztahuje na obstavení částky a nikoli provedení její výplaty. Nařízení se nevztahuje na vykonatelné obstavení.

Výsledkem je, že v případě předběžných opatření (jako je evropský příkaz k obstavení účtů), kdy ve skutečnosti neprobíhá žádný „poslední krok“ (uvolnění), ale pouze úkon obstavení prováděný bankou po obdržení dokumentace od orgánu, který nařídil provedení dotyčného opatření, se poplatek v praxi od klienta nevybírá.

Není použitelné.

čl. 50 odst. 1 písm. j) – sazebník poplatků nebo jiný soubor pravidel, který stanoví příslušné poplatky vybírané jakýmkoli orgánem nebo jiným subjektem v členském státě výkonu zapojeným do vyřizování nebo výkonu příkazu k obstavení

Za oznámení a doručování procesních písemností vykonavatelé účtují poplatky ve výši minimálně 20 RON a maximálně 400 RON (viz bod 1 přílohy I nařízení ministra spravedlnosti č. 2550/C/14.11.2006, kterým se schvaluje minimální a maximální výše poplatků za služby poskytované soudními vykonavateli).

Za výkon příkazů k obstavení účtů účtují soudní vykonavatelé poplatky ve výši minimálně 100 RON a maximálně 1 200 RON za dlužníky, kteří jsou fyzickými osobami, a 2 200 RON za dlužníky, kteří jsou právnickými osobami (viz bod 10 přílohy I nařízení ministra spravedlnosti č. 2550/C/14.11.2006, kterým se schvaluje minimální a maximální výše poplatků za služby poskytované soudními vykonavateli).

Poplatky účtované soudními vykonavateli jsou zveřejněny na webových stránkách Unie soudní vykonavatelů v sekci „Legislativní rámec“, nařízení, nařízení č. 2550 ze dne 14. listopadu 2006, kterým se schvaluje minimální a maximální výše poplatků za služby poskytované soudními vykonavateli.

Poplatky jsou účtovány za služby poskytované soudními vykonavateli v Rumunsku.

Pokud jde o soudní kolkové poplatky, viz informace uvedené v písmenu (n).

čl. 50 odst. 1 písm. k) – pořadí, je-li stanoveno pro rovnocenné vnitrostátní příkazy v rámci vnitrostátního práva

Veřejné právo nestanoví pořadí jednotlivých předběžných obstavení, nýbrž pořadí pohledávek, v souvislosti s nimiž je obstavení požadováno, v závislosti na jejich typu.

Článek 865 Obecné pořadí pohledávek podle občanského soudního řádu

(1) Pokud byl výkon rozhodnutí zahájen několika věřiteli nebo pokud před uvolněním nebo rozdělením částky postižené výkonem rozhodnutí přihlásili své vykonatelné tituly i další věřitelé, soudní vykonavatel bude při určování pořadí pohledávek postupovat podle následujícího preferenčního pořadí, pokud zákon nestanoví jinak:

  1. pohledávky představující náklady řízení, náklady na donucovací opatření nebo výkon rozhodnutí, na zachování majetku, jehož hodnota se rozděluje, jakékoli další náklady vzniklé ve společném zájmu věřitelů, jakož i pohledávky vzniklé vůči dlužníkovi v souvislosti s výdaji na splnění zákonem stanovených podmínek nebo formalit pro nabytí vlastnického práva k přidělenému majetku a jeho zápisu do veřejného rejstříku;
  2. náklady na pohřeb dlužníka v závislosti na konkrétních okolnostech;
  3. pohledávky představující platy a jiné obdobné dluhy, důchody, částky dlužné podle zákona nezaměstnaným osobám, podporu na výživu a péči o děti, podporu v mateřství, při dočasné pracovní neschopnosti, náklady na prevenci nemocí, na obnovu nebo upevnění zdraví, dávky při úmrtí, přiznané v rámci systémů sociálního zabezpečení, jakož i pohledávky představující povinnost zaplatit náhradu škody za smrt, újmu na tělesné integritě nebo zdraví;
  4. pohledávky vzniklé na základě zákonné povinnosti poskytnout výživné, přídavky na dítě nebo na základě povinnosti platit jiné pravidelné částky určené jako prostředky pro obživu;
  5. daňové pohledávky vyplývající z daní, poplatků, příspěvků a jiných částek stanovených zákonem, dlužných státnímu rozpočtu, rozpočtu státních systémů sociálního zabezpečení, místním rozpočtům nebo rozpočtům zvláštních fondů;
  6. pohledávky z úvěrů poskytnutých státem;
  7. náhradu požadovanou za nápravu škod způsobených na veřejném majetku v důsledku protiprávních činů;
  8. pohledávky vyplývající z bankovních půjček, dodávek produktů, poskytování služeb nebo provádění prací, jakož i z nájmu nebo leasingu;
  9. pohledávky ve formě pokut splatných do státního rozpočtu nebo do místních rozpočtů;
  10. další pohledávky.

(2) Ustanovení týkající se právní subrogace zůstávají použitelná ve prospěch kterékoli ze stran, která platí některou z pohledávek uvedených v odstavci (1).

(3) Pokud jsou pohledávky ve stejné preferenční kategorii, bude získaná částka rozdělena mezi věřitele v poměru dle výše každé pohledávky.

Článek 866 Prohlášení o pohledávkách státu

  1. Podle zákona může každý věřitel do 15 dnů od zahájení vykonávacího řízení požádat stát nebo místní správní orgány o prohlášení o všech jejich přednostních pohledávkách. Taková žádost bude zaznamenána do veřejných rejstříků, pouze pokud bude poskytnut důkaz o tom, že o ní bylo učiněno oznámení místním daňovým orgánům.
  2. Do 30 dnů od oznámení musí dotyčný stát nebo místní správní orgán učinit prohlášení a zaznamenat výši své pohledávky.
  3. Nesplnění povinnosti uvedené v odstavci 1 bude mít za následek ztrátu pořadí před věřiteli, kteří o prohlášení požádali.

Článek 867 Pořadí zajištěných pohledávek

Pokud existují věřitelé, kteří mají zástavní práva, hypotekární zástavní práva nebo přednostní zástavní práva ve vztahu k prodávanému majetku, budou, za podmínek stanovených zákonem, při rozdělování částky získané z prodeje majetku jejich pohledávky uspokojeny přednostně před těmi, které jsou uvedeny v čl. 865 odst. 1 písm. c).

Článek 868 Pořadí příslušenství pohledávek

Úroky a penále nebo jiné nároky související s hlavní pohledávkou se budou řídit pořadím hlavní pohledávky.

čl. 50 odst. 1 písm. l) – soud nebo případně orgán pro výkon příslušný pro přiznání opravného prostředku

Podle článku 1 odst. 3 a 4 článku I^8 mimořádného nařízení vlády č. 119/2006 o některých opatřeních nezbytných k provedení některých nařízení Společenství od data přistoupení Rumunska k Evropské unii, schváleného ve znění zákona č. 191/2007, ve znění pozdějších předpisů, spadá opravný prostředek podle čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) č. 655/2014 do pravomoci soudu nadřízeného soudu, který vydal rozhodnutí o schválení návrhu na vydání evropského příkazu k obstavení účtů.

Opravné prostředky proti výkonu příkazu k obstavení účtů podle článku 34 nařízení č. 655/2014 spadají do pravomoci soudu výkonu.

čl. 50 odst. 1 písm. m) – soudy, u nichž má být podáno odvolání, a lhůta, která je případně pro podání tohoto odvolání stanovena

Podle čl. 1 odst. 5 článku I^8 mimořádného nařízení vlády č. 119/2006 o některých opatřeních nezbytných k provedení některých nařízení Společenství od data přistoupení Rumunska k Evropské unii, schváleného ve znění zákona č. 191/2007, ve znění pozdějších předpisů, spadá odvolání podle článku 37 nařízení (EU) č. 655/2014 do pravomoci soudu nadřízeného tomu, který je uveden v odstavcích 3 nebo 4 uvedeného článku mimořádného nařízení vlády, tj. soudu nadřízeného soudu uvedenému v článku 35 nařízení (EU) č. 655/2014; odvolání musí být podáno do 30 dnů od doručení rozsudku, pokud zákon nestanoví jinak.

čl. 50 odst. 1 písm. n) – soudní poplatky

Podle čl. 11 odst. 1 písm. b) mimořádného nařízení vlády č. 80/2013 o soudních kolkových poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, jsou za podání různých návrhů účtovány následující poplatky:

  • za návrhy týkající se předběžných opatření – 100 RON;
  • za návrhy týkající se uložení předběžných opatření ve vztahu k lodím nebo letadlům – 1 000 RON;
  • za návrhy na vydání evropského příkazu k obstavení účtů, vyhotovené v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 655/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se zavádí řízení o evropském příkazu k obstavení účtů k usnadnění vymáhání přeshraničních pohledávek v občanských a obchodních věcech – 100 RON.

čl. 50 odst. 1 písm. o) – jazyky přijímané pro překlady písemností

Rumunsko nepřijímá podání v žádném jiném jazyce, než v rumunštině (čl. 128 odst. 1 ústavy a čl. 14 odst. 1 zákona č. 304/2004 o organizaci soudnictví, znovu zveřejněno, ve znění pozdějších předpisů).

Poslední aktualizace: 25/04/2022

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Evropský příkaz k obstavení účtů - Slovinsko

čl. 50 odst. 1 písm. a) – soudy příslušné pro vydání příkazu k obstavení

Soudy určenými jako příslušné k vydání příkazu k obstavení v případě, že věřitel získal veřejnou listinu (čl. 6 odst. 4), jsou okresní soudy (okrajna sodišča) (článek 279b první odstavec zákona o výkonu rozhodnutí a zajištění občanskoprávních nároků (Zakon o izvršbi in zavarovanju); Uradni list RS (UL RS; Úřední věstník Republiky Slovinsko) č. 3/07 – úřední konsolidované znění, 93/07, 37/08 – ZST-1, 45/08 – ZArbit, 28/09, 51/10, 26/11, 17/13 – rozhodnutí Ústavního soudu, 45/14 – rozhodnutí Ústavního soudu, 53/14, 58/14 – rozhodnutí Ústavního soudu, 54/15, 76/15 – rozhodnutí Ústavního soudu a 11/18; dále jen „ZIZ“).

Seznam okresních soudů je k dispozici Odkaz se otevře v novém okně.zde.

čl. 50 odst. 1 písm. b) – orgán určený jako příslušný pro získání informací o účtu

Orgánem určeným jako příslušný pro získání informací o účtu (článek 14) je Agentura Republiky Slovinsko pro veřejné právní záznamy a související služby (Agencija Republike Slovenije za javnopravne evidence in storitve – AJPES) (článek 279c ZIZ).

Kontaktní údaje: Tržaška cesta 16, 1000 LjubljanaOdkaz se otevře v novém okně.mailto:gp@ajpes.si

Odkaz se otevře v novém okně.gp@ajpes.si - main office
Odkaz se otevře v novém okně.info@ajpes.si - information for users

čl. 50 odst. 1 písm. c) – postupy získávání dostupných informací o účtu

Postupy získávání informací o účtu (čl. 14 odst. 5):

a) Agentura AJPES, která byla určena jako orgán pro informace, vede rejstřík transakčních účtů, což je jediná databáze transakčních účtů fyzických i právnických osob (článek 191 a násl. zákona o platebních službách, službách vydávání elektronických peněz a platebních systémech (Zakon o plačilnih storitvah, storitvah izdajanja elektronskega denarja in plačilnih sistemih); UL RS č. 7/18 a Odkaz se otevře v novém okně.9/18 – corr.; dále jen „ZPlaSSIED“). To zajišťuje, že postup získávání informací je velmi efektivní, neboť není nutné, aby se orgán pro informace banky dotázal, zda má u ní dlužník veden účet (čl. 14 odst. 5 písm. a)).

Ačkoli podle slovinského práva je možné získat informace o účtu dlužníka postupem stanoveným v čl. 14 odst. 5 písm. c) (viz článek 31 ZIZ), soudy tuto možnost téměř vůbec nevyužívají, neboť mohou informace o bankovním o účtu dlužníka získat elektronickou cestou, a to nahlédnutím do rejstříku transakčních účtů (článek 4 ZIZ; článek 13 zákona o soudech (Zakon o sodiščih); UL RS č. 94/07 – úřední konsolidované znění, 45/08, 96/09, 86/10 – ZJNepS, 33/11, 75/12 – ZSPDSLS-A, 63/13, 17/15 a 23/17 – ZSSve; dále jen „ZS“).

čl. 50 odst. 1 písm. d) – soudy, u nichž se podává odvolání proti odmítnutí vydat příkaz k obstavení

Opravné prostředky (článek 21) se podávají u:

– soudu, který zamítl návrh věřitele na vydání příkazu k obstavení (okresní nebo krajský soud (okrožno sodišče)).

Odkaz se otevře v novém okně.Seznam okresních soudů, Odkaz se otevře v novém okně.seznam krajských soudů.

čl. 50 odst. 1 písm. e ) – orgány určené jako příslušné pro obdržení, zaslání a doručení příkazu k obstavení a dalších písemností

Orgánem určeným jako příslušný pro obdržení, zaslání a doručení příkazu k obstavení a dalších písemností (čl. 4 bod 14) je:

– podle čl. 10 odst. 2, čl. 23 odst. 3, 5 a 6, čl. 25 odst. 3, čl. 27 odst. 2, čl. 28 odst. 3 a čl. 36 odst. 5 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 655/2014 okresní soud v Mariboru.

čl. 50 odst. 1 písm. f) – orgán příslušný pro výkon příkazu k obstavení

Orgánem příslušným pro výkon příkazu k obstavení (kapitola 3) je:

okresní soud v Mariboru, který je místně příslušný pro výkon příkazu k obstavení vydaného soudem jiného členského státu Evropské unie (článek 279d ZIZ).

čl. 50 odst. 1 písm. g) – rozsah, v němž mohou být obstaveny společné a sběrné účty

Rozsah, v němž mohou být obstaveny společné a sběrné účty (článek 30), je následující:

Společným platebním účtem je platební účet, který otevře poskytovatel platebních služeb na jméno dvou nebo více fyzických osob nebo dvou nebo více právnických osob (čl. 14 odst. 1 zákona o platebních službách a systémech (Zakon o plačilnih storitvah in sistemih); dále jen „ZPlaSS“).

Každý jednotlivý majitel společného platebního účtu může nakládat s veškerými peněžními prostředky na tomto účtu, pokud smlouva o správě společného platebního účtu nestanoví jiná oprávnění k nakládání s peněžními prostředky na tomto účtu (čl. 14 odst. 2 ZPlaSS).

Všechny peněžní prostředky na společném platebním účtu lze použít k úhradě závazků jednotlivého majitele účtu vůči třetím stranám. Dohoda mezi majiteli společného platebního účtu o výši podílu jednotlivých majitelů a o závazku jednotlivých majitelů neomezuje práva třetích stran na splacení jejich pohledávek v rámci řízení o výkonu rozhodnutí nebo insolvenčního řízení vedeného proti jednotlivému majiteli z celkových peněžních prostředků na společném platebním účtu (čl. 14 odst. 3 ZPlaSS). Peněžní prostředky na společném platebním účtu lze tudíž použít k úhradě závazků jednotlivého majitele účtu vůči třetím stranám.

Jestliže je zvláštním zákonem výkon omezen na konkrétní aktiva dlužníka, jsou tato omezení v řízení o výkonu rozhodnutí proti jednotlivému majiteli společného platebního účtu posouzena ve vztahu ke každému jednotlivému majiteli společného platebního účtu (čl. 14 odst. 4 ZPlaSS).

čl. 50 odst. 1 písm. h) – pravidla, jimiž se řídí částky vyloučené ze zajištění

Částky vyloučené ze zabavení a částky, u nichž je výkon omezen, se určují podle následujících pravidel (článek 31):

Příjem je z výkonu příkazu k obstavení vyloučen, pokud jeho společným znakem je to, že se nejedná o základní příjem, například mzdu, nýbrž zpravidla o nižší, doplňkový příjem, který má ve většině případů funkci sociální korekční platby (článek 101 Odkaz se otevře v novém okně.zákona o výkonu rozhodnutí a zajištění občanskoprávních nároků (ZIZ)).

Podle článku 102 ZIZ je výkon příkazu k obstavení omezen na příjem, který má obecně podobu základního příjmu, jako je například mzda, tj. příjem, u něhož se má za to, že vyplývá z pracovního poměru. Obecně je dovoleno obstavit až dvě třetiny takového příjmu, dlužníkovi však musí zůstat částka rovnající se 76 % minimální mzdy. Každému dlužníkovi musí být ponechána stejná zbytková částka. V případě určitých přednostních pohledávek je částka, která musí být dlužníkovi ponechána, nižší – 50 % minimální mzdy. Částka, která musí být dlužníkovi ponechána, je v obou případech vyšší, pokud má dlužník vyživovací povinnost k rodinným příslušníkům.

Subjekt odpovědný za provedení rozhodnutí o výkonu (banka) musí vyloučení a omezení výkonu příkazu k obstavení zohlednit, aniž by o to dlužník požádal, ledaže existuje nárok na vyšší limit omezení z důvodů vyživovací povinnosti. Dlužník musí takový nárok subjektu, který zajišťuje výkon příkazu k obstavení, prokázat předložením veřejné listiny (čl. 102 odst. 5 ZIZ).

Přesný seznam vyloučení ze zabavení nebo omezení částek stanoví články 101, 102 a 103 ZIZ.

čl. 50 odst. 1 písm. i) – poplatky, které banky vybírají za provedení rovnocenných vnitrostátních příkazů nebo za poskytnutí informací o účtu, a informace o tom, která strana odpovídá za uhrazení těchto poplatků

Výběr poplatků (článek 43): banky mohou v souladu se svou obchodní politikou a příslušnými sazbami odměn za služby účtovat poplatek za provedení úkonu na základě rovnocenných vnitrostátních příkazů (obdržení příkazu a převod peněžních prostředků).

Poskytovatelé platebních služeb musí na svých internetových stránkách zveřejnit úplné a přesné informace o poplatcích, které vybírají za provedení úkonu na základě rozhodnutí o výkonu nebo zajišťovacího příkazu (článek 190 ZPlaSSIED).

Informace o účtu poskytuje agentura AJPES. Informace obsažené v rejstříku transakčních účtů právnických osob a fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost jsou veřejnosti k dispozici bezplatně na internetových stránkách agentury AJPES (článek 194 ZPlaSSIED). Za poskytnutí informací o účtu fyzické osoby z rejstříku transakčních účtů účtuje agentura AJPES osobě, která o tyto informace žádá, poplatky podle sazebníku stanoveného po dohodě s ministrem financí (článek 195 ZPlaSSIED). Sazba náhrady nákladů na poskytnutí informací o transakčních účtech fyzických osob z rejstříku transakčních účtů (UL RS č. 49/10) je zveřejněna na internetových stránkách agentury AJPES. V souladu s touto sazbou závisí částka náhrady nákladů na způsobu podání žádosti o informace o účtu (sazba je nižší u elektronického přenosu dat než u přenosu dat na základě písemné žádosti) a na počtu jednotek předávaných dat.

Poplatek za provedení rovnocenných vnitrostátních příkazů hradí dlužník, zatímco poplatek za poskytnutí informací o účtu hradí osoba, která dotaz předložila (obvykle věřitel).

Soud má k informacím o účtech bezplatný přístup, přičemž může nahlížet do rejstříku vedeného agenturou AJPES nebo požádat platební organizaci (banku) o sdělení, zda si dlužník u této organizace otevřel účet (článek 4 první odstavec ZIZ, článek 13 ZS).

Agentura AJPES poskytne soudům, správci daně a jiným orgánům odpovědným za výkon příkazu k obstavení přímý elektronický přístup k informacím v rejstříku transakčních účtů.

čl. 50 odst. 1 písm. j) – sazebník poplatků nebo jiný soubor pravidel, který stanoví příslušné poplatky vybírané jakýmkoli orgánem nebo jiným subjektem v členském státě výkonu zapojeným do vyřizování nebo výkonu příkazu k obstavení

Sazebník poplatků nebo jiný soubor pravidel, který stanoví příslušné poplatky vybírané jakýmkoli orgánem či jiným subjektem zapojeným do vyřizování nebo výkonu příkazu k obstavení (článek 44):

Soudní poplatek musí být uhrazen při podání návrhu na zajištění pohledávky prostřednictvím příkazu k obstavení (článek 29b ve spojení s články 239 a 279a ZIZ). V případě návrhu na vydání příkazu k obstavení činí soudní poplatek 30 EUR (sazebník č. 4012 zákona o soudních poplatcích (Zakon o sodnih taksah – ZST-1; UL RS č. Odkaz se otevře v novém okně.37/08, Odkaz se otevře v novém okně.97/10, Odkaz se otevře v novém okně.63/13, Odkaz se otevře v novém okně.58/14 – Const. rozhodnutí Ústavního soudu, Odkaz se otevře v novém okně.19/15 – rozhodnutí Ústavního soudu, Odkaz se otevře v novém okně.30/16, Odkaz se otevře v novém okně.10/17 – ZPP-E a Odkaz se otevře v novém okně.11/18 – ZIZ-L; dále jen „ZST-1“), nebo 24 EUR (sazebníky č. 4041 a č. 4012 ZST-1), je-li návrh podán v elektronické podobě.

Pokud příkaz k obstavení vydal slovinský soud, banka se nachází ve Slovinsku a soud vydal rovněž rozhodnutí, kterým se bance nařizuje provést úkon podle článku 260 prvního odstavce bodu 4 nebo článku 271 prvního odstavce bodu 4 ZIZ (článku 279e prvního odstavce), zahrnuje soudní poplatek rovněž vydání uvedeného rozhodnutí, neboť je vydáno soudem v řízení o vydání příkazu k obstavení (tj. řízení za účelem rozhodnutí o návrhu na zajištění pohledávky).

Pokud příkaz k obstavení vydal zahraniční soud a slovinský soud jej obdrží za účelem výkonu z toho důvodu, že se banka nachází ve Slovinsku, rozhodnutí, jímž soud bance nařídí provést úkon podle článku 260 prvního odstavce bodu 4 nebo článku 271 prvního odstavce bodu 4 ZIZ (článku 279e prvního odstavce), je vydáno v řízení zahájeném na základě obdržení příkazu k obstavení. Podle článku 24 nařízení se v tomto případě soudní poplatek nehradí, neboť nelze mít za to, že se jedná o rozhodnutí o zajišťovacím nebo předběžném opatření, a rovněž nelze mít za to, že řízení, v němž je uvedené rozhodnutí vydáno, je řízením k zajištění pohledávky; jeho výsledkem je místo toho rozhodnutí, kterým soud bance nařizuje, jak provést příkaz k obstavení vydaný v zahraničí.

čl. 50 odst. 1 písm. k) – pořadí, je-li stanoveno pro rovnocenné vnitrostátní příkazy v rámci vnitrostátního práva

Pořadí rovnocenných vnitrostátních příkazů podle vnitrostátního práva (článek 32):

Pokud peněžité pohledávky vůči témuž dlužníkovi uplatňuje několik věřitelů a jedná se o týž předmět výkonu, hradí se pohledávky v pořadí, v němž věřitelé získali nárok na úhradu s ohledem na tento předmět výkonu, nestanoví-li zákon jinak (článek 12 ZIZ).

Způsobem, jakým je vykonán příkaz k obstavení vydaný soudem jiného členského státu Evropské unie, je vydání soudního rozhodnutí, jimž se nařizuje úkon uvedený v článku 271 prvním odstavci bodě 4 ZIZ, jinými slovy, zajišťovací opatření (článek 279e třetí odstavec ZIZ). Soudy vydají rozhodnutí o zajišťovacím opatření, jímž se platební organizaci nařizuje, aby dlužníkovi nebo komukoli, kdo jedná na příkaz dlužníka, odmítla z účtu dlužníka vyplatit peněžní částku, s ohledem na niž bylo vydáno rozhodnutí o zajišťovacím opatření (článek 271 první odstavec bod 4 ZIZ). Tato zajišťovací opatření nařízená slovinským soudem na základě evropského příkazu k obstavení účtu vydaného jiným členským státem nezakládají zástavní právo k zajištění (článek 271 druhý odstavec ZIZ). Nařizuje je soud, pokud již nevydal rozsudek ve věci samé. Jestliže věřitel připojí k návrhu na vydání příkazu k obstavení existující rozhodnutí, soudní smír nebo veřejnou listinu, je nařízeno donucovací opatření stanovené v článku 260 prvním odstavci bodu 4 ZIZ, tj. je vydáno rozhodnutí o předběžném opatření, jímž se nařizuje zabavení peněžní částky na účtu dlužníka u platební organizace (článek 279e třetí odstavec a článek 260 první odstavec bod 4 ZIZ). Zabavení uděluje věřiteli zástavní právo k peněžním prostředkům na bankovních účtech (článek 107 třetí odstavec ve spojení s článkem 138 pátým odstavcem a článkem 239 ZIZ).

čl. 50 odst. 1 písm. l) – soud nebo případně orgán pro výkon příslušný pro přiznání opravného prostředku

Soudy nebo případně orgán pro výkon příslušné k rozhodnutí o opravném prostředku (čl. 33 odst. 1, čl. 34 odst. 1 nebo 2):

– opravný prostředek (odpor) podle čl. 33 odst. 1 se podává soudu, který vydal příkaz k obstavení. Tímto soudem je okresní soud nebo krajský soud. Soud rozhodne o opravném prostředku (článek 54 ve spojení s článkem 239 ZIZ),

– opravný prostředek podle čl. 34 odst. 1 se podává okresnímu soudu v Mariboru, který vydal zajišťovací příkaz (formou zajišťovacího nebo předběžného opatření) na základě příkazu k obstavení z jiného členského státu a doručil jej platební organizaci. Soud rozhodne o opravném prostředku (článek 239 ZIZ),

– opravný prostředek podle čl. 34 odst. 2 nařízení (výjimka na základě veřejného pořádku) se podává okresnímu soudu v Mariboru.

čl. 50 odst. 1 písm. m) – soudy, u nichž má být podáno odvolání, a lhůta, která je případně pro podání tohoto odvolání stanovena

Soudy, u nichž má být podáno odvolání, lhůta, která je pro podání tohoto odvolání stanovena podle vnitrostátního práva, a okamžik, od nějž začíná uvedená lhůta běžet (článek 37):

Proti rozhodnutí o odporu se lze odvolat (článek 9 první odstavec ve spojení s článkem 239 ZIZ). Odvolání se podává soudu, který příkaz k obstavení vydal (okresní nebo krajský soud), nebo soudu, který je odpovědný za výkon příkazu k obstavení podle článku 23 nařízení.

Odvolání musí být podáno do osmi dnů od vynesení rozhodnutí soudu prvního stupně o odporu (článek 9 třetí odstavec ZIZ).

O odvolání rozhoduje vrchní soud.

Kontaktní údaje vrchních soudů:

1 Vrchní soud Celje
Prešernova ulica 22
3102 Celje - p.p. 1034

tel.: (03) 427 51 00
fax.: (03) 427 52 70
e-mail: Odkaz se otevře v novém okně.urad.visce@sodisce.si

2 Vrchní soud Koper
Ferrarska 9
6000 Koper

tel.: (05) 668 30 00
fax.: (05) 639 52 45
e-mail: Odkaz se otevře v novém okně.urad.viskp@sodisce.si

3 Vrchní soud Ljubljana
Tavčarjeva 9
1000 Ljubljana

tel.: (01) 366 44 44
fax.: (01) 366 40 70
e-mail: Odkaz se otevře v novém okně.urad.vislj@sodisce.si

4 Vrchní soud Maribor
Sodna ulica 14
2000 Maribor

tel.: (02) 234 71 00
fax.: (02) 234 73 18
e-mail: Odkaz se otevře v novém okně.urad.vismb@sodisce.si

čl. 50 odst. 1 písm. n) – soudní poplatky

Informace o soudních poplatcích (článek 42):

Soudní poplatky v řízení pro získání příkazu k obstavení nebo v řízení o opravném prostředku proti takovému příkazu jsou stejné jako soudní poplatky za získání rovnocenného vnitrostátního příkazu nebo opravného prostředku proti takovému vnitrostátnímu příkazu.

Hrazení soudních poplatků upravuje článek 29b ZIZ. Soudní poplatky musí být uhrazeny při podání návrhu na výkon, odporu nebo odvolání nebo nejpozději do osmi dnů ode dne doručení příkazu k úhradě soudních poplatků.

Pokud lze soudní poplatky vypočítat automaticky, vydává se platební příkaz při podání návrhu elektronickou cestou, přičemž příkaz uvádí pokyny pro navrhovatele, aby poplatky uhradil převodem na určený účet a uvedl referenční číslo obsažené v platebním příkazu. Příkaz k úhradě soudních poplatků se považuje za doručený v okamžiku, kdy navrhovatel nebo jeho zástupce podá návrh elektronickou cestou.

Nejsou-li soudní poplatky uhrazeny včas, považuje se návrh za vzatý zpět.

V platebním příkazu musí soud dotčeného účastníka řízení upozornit na důsledky neuhrazení soudních poplatků.

Výši soudních poplatků stanoví zákon o soudních poplatcích (ZST-1) (UL RS č. 37/08, 97/10, 63/13, 58/14 – rozhodnutí Ústavního soudu, 19/15 – rozhodnutí Ústavního soudu a 30/16). Účtované soudní poplatky jsou stejné jako poplatky v řízeních týkajících se rovnocenného vnitrostátního příkazu, kterým je zajišťovací příkaz.

Tyto poplatky se účtují jako následující pevně stanovené částky:


Při podání návrhu v papírové podobě

Při podání návrhu v elektronické podobě

Řízení o návrhu na vydání příkazu k obstavení

30 EUR (sazebník č. 4012 ZST-1)

24 EUR (sazebníky č. 4041 a č. 4012 ZST-1)

Řízení o odporu

30 EUR (sazebník č. 4022 ZST-1)

24 EUR (sazebníky č. 4041 a č. 4022 ZST-1)

Řízení o opravném prostředku

33 EUR (sazebník č. 4033 ZST-1)

26,4 EUR (sazebníky č. 4041 a č. 4033 ZST-1)

čl. 50 odst. 1 písm. o) – jazyky přijímané pro překlady písemností

Jazyky přijímané s ohledem na překlady písemností (čl. 49 odst. 2):

Úředními jazyky jsou slovinština a jazyky dvou národnostních menšin, které se oficiálně používají u soudů v oblastech, kde tyto národnostní menšiny žijí (články 6 a 104 ZPP). Jazyky národnostních menšin jsou italština a maďarština. Okresní soud Piran, okresní soud Koper a krajský soud Koper jednají v italštině, zatímco okresní soud Lendava jedná v maďarštině.

Obce s obyvateli různých národností se řídí zákonem o zřizování obcí a vymezení hranic obcí (UL RS č. 108/06 – úřední konsolidované znění a č. 9/11; dále jen „ZUODNO“). Podle článku 5 ZUODNO: „Obcemi s obyvateli různých národností jsou v souladu s tímto zákonem obce, které jako takové označují stávající statuty obcí Lendava, Hodoš – Šalovci, Moravske Toplice, Koper, Izola a Piran.“

Poslední aktualizace: 29/03/2022

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Evropský příkaz k obstavení účtů - Slovensko

čl. 50 odst. 1 písm. a) – soudy příslušné pro vydání příkazu k obstavení

K jednání o návrhu na vydání příkazu k obstavení je příslušný obecný soud osoby, proti níž návrh na vydání příkazu k obstavení směřuje. Obecný soud osoby se určuje podle § 12 až 17 zákona č. 160/2015 Z. z. Civilný sporový poriadok (občanský soudní řád). Obecným soudem ve smyslu § 12 až 17 je okresní soud.

Nelze-li určit obecnou místní příslušnost osoby, je příslušným soudem Okresní soud Banská Bystrica.

Místně příslušným soudem je obecný soud žalovaného, přičemž v případě fyzické osoby se jedná o soud, v jehož obvodu má fyzická osoba trvalé bydliště, a v případě právnické osoby se jedná o soud, v jehož obvodu má právnická osoba adresu sídla, v případě zahraniční právnické osoby, v jehož obvodě má umístěnou organizační složku. Pokud není možné určit příslušný soud podle místa trvalého bydliště nebo sídla, případně podle poslední adresy trvalého pobytu nebo sídla, je příslušným soud, v jehož obvodu má majetek.

čl. 50 odst. 1 písm. b) – orgán určený jako příslušný pro získání informací o účtu

Orgánem příslušným pro získání informací o účtu (informačním orgánem) je Okresní soud Banská Bystrica.

Adresa: Skuteckého 28, 975 59 Banská Bystrica

čl. 50 odst. 1 písm. c) – postupy získávání dostupných informací o účtu

Informační orgán získá informace automatizovaně, v rámci elektronické komunikace prostřednictvím zvláštního informačního systému.

Není-li možné získat informace tímto způsobem, například v důsledku nefunkčnosti systému, má informační orgán možnost zaslat bankám žádost o poskytnutí informací, zda má u nich dlužník veden účet, případně může uložit dlužníkovi povinnost uvést, v které bance nebo v kterých bankách má jeden či více účtů, přičemž spolu s uložením této povinnosti vydá soud příkaz in personam, kterým se dlužníkovi zakazuje vybírat či převádět peněžní prostředky na jeho účtu nebo účtech, a to až do výše, do níž mají být příkazem k obstavení obstaveny.

čl. 50 odst. 1 písm. d) – soudy, u nichž se podává odvolání proti odmítnutí vydat příkaz k obstavení

Odvolání se podává podle zákona č. 160/2015 Z.z. (občanského soudního řádu) u soudu prvního stupně, proti jehož rozhodnutí směřuje. Věcně příslušný k rozhodnutí je soud druhého stupně, tedy krajský soud.

čl. 50 odst. 1 písm. e ) – orgány určené jako příslušné pro obdržení, zaslání a doručení příkazu k obstavení a dalších písemností

Ve smyslu čl. 10 odst. 2 – pokud je slovenský soud soudem členského státu původu i výkonu, je příslušným orgánem pro předání písemností soud, který příkaz k obstavení vydal. Doručování se řídí podle § 105 a násl. občanského soudního řádu. Pokud byl příkaz slovenským soudem zrušen a má být vykonán v jiném členském státě, bude soud postupovat podle nařízení a příkaz zruší příkaz za použití formuláře, který postoupí příslušnému orgánu v členském státě výkonu. K přijetí formuláře o zrušení příkazu k obstavení vydaného v jiném členském státě Evropské unie je příslušný Okresní soud Banská Bystrica.

Ve smyslu čl. 23 odst. 3 – soud, který vydal příkaz k obstavení, jenž má být vykonán v jiném členském státě, doručí příkaz navrhovateli, aby tento mohl podat návrh na jeho výkon. Pokud byl příkaz vydán v jiném členském státě, je orgánem příslušným pro zaslání příkazu Okresní soud Banská Bystrica.

Ve smyslu čl. 23 odst. 5 – orgánem příslušným pro výkon příkazu je Okresní soud Banská Bystrica.

Ve smyslu čl. 23 odst. 6 – orgánem příslušným pro přijímání formulářů včetně formulářů pro banky je Okresní soud Banská Bystrica.

Ve smyslu čl. 25 odst. 3 – příslušným orgánem výkonu je Okresní soud Banská Bystrica, který je příslušný k úkonům spojeným s výkonem příkazu k obstavení, jež byly vydány v jiném členském státě EU.

Ve smyslu čl. 27 odst. 2 – příslušný je soud, který nařídil výkon příkazu k obstavení.

Ve smyslu čl. 28 odst. 3 – k přijetí písemností, které mají být doručeny ve Slovenské republice a pocházejí z jiného členského státu, je příslušný Okresní soud Banská Bystrica. Pokud má být příkaz vydaný slovenským soudem doručen dlužníkovi s bydlištěm v jiném členském státě, je příslušným k zaslání písemností soud, který příkaz vydal.

Ve smyslu čl. 36 odst. 5 – příslušným orgánem je Okresní soud Banská Bystrica, který je příslušný k úkonům spojeným s výkonem příkazu k obstavení, jež byly vydány v jiném členském státě EU.

Ve smyslu čl. 27 odst. 2 – příslušný je soud, který nařídil výkon příkazu k obstavení.

Ve smyslu čl. 28 odst. 3 – podle prvního pododstavce doručuje písemnosti soud, který příkaz k obstavení vydal. Podle druhého pododstavce je příslušným orgánem pro doručování písemností dlužníkovi soud, který vydal příkaz k obstavení.

Ve smyslu čl. 36 odst. 5 – orgánem příslušným je Okresní soud Banská Bystrica.

čl. 50 odst. 1 písm. f) – orgán příslušný pro výkon příkazu k obstavení

Příslušným soudem pro výkon příkazu k obstavení vydaného v jiném členském státě je Okresní soud Banská Bystrica. Pro výkon příkazu k obstavení vydaného ve Slovenské republice je příslušný soud, který příkaz k obstavení vydal.

čl. 50 odst. 1 písm. g) – rozsah, v němž mohou být obstaveny společné a sběrné účty

Informační orgán má právo požadovat pouze informace nutné k identifikaci banky a účtů dlužníka, nikoli účtů vedených na třetí stranu jménem dlužníka. Tyto informace o třetích osobách informační orgán nezjistí a nemá možnost uvedené účty úplně nebo v omezeném rozsahu obstavit. Informační orgán může zjistit pouze informace o společném účtu dlužníka.

Orgánem příslušným k obstavení společného účtu osoby, vůči níž návrh směřuje, je:

a) pokud byl příkaz vydán a má být vykonán ve Slovenské republice, soud, který příkaz vydal;

b) pokud byl příkaz vydán v jiném členském státě, Okresní soud Banská Bystrica.

čl. 50 odst. 1 písm. h) – pravidla, jimiž se řídí částky vyloučené ze zajištění

Z obstavení jsou vyloučeny peněžní prostředky

  1. na účtech, které patří osobám, na jejichž majetek nemůže být vedena exekuce;
  2. na účtech, na které nemůže být nařízena exekuce;
  3. na účtech, které nepodléhají exekuci.

Pohledávky nepodléhající exekuci jsou vymezeny v § 104  zákona č. 233/1995 Z. z.

Exekuci prostřednictvím odepsání z účtu v bance nepodléhají:

  1. prostředky na účtu do výše 99,58 EUR. Tuto částku nemusí povinný oznámit;
  2. prostředky, které jsou podle výslovného prohlášení povinného určeny k výplatě mzdy jeho zaměstnancům ve výplatním období nejblíže dni, kdy byl bance doručen příkaz k zahájení exekuce přikázáním pohledávky z účtu v bance. V tomto případě musí povinný předložit výslovné prohlášení;
  3. Pokud je povinnému na účet v bance zasílána mzda nebo jiné příjmy, exekuci odepsáním z účtu v bance nepodléhají ani prostředky do výše částky, která nesmí být povinnému dle zákona sražena z měsíční mzdy nebo jiných příjmů, a to od okamžiku, kdy byla tato skutečnost bance oznámena. Výši této částky oznamuje povinný.

čl. 50 odst. 1 písm. i) – poplatky, které banky vybírají za provedení rovnocenných vnitrostátních příkazů nebo za poskytnutí informací o účtu, a informace o tom, která strana odpovídá za uhrazení těchto poplatků

Do spuštění bezplatného zvláštního informačního systému jsou banky oprávněny účtovat za poskytnutí informací o záležitostech týkajících se klienta, včetně informací o účtech, poplatek 20 až 30 EUR podle sazebníku bankovních poplatků. Od osoby, proti níž byl příkaz k obstavení vykonán, může banka požadovat úhradu nákladů.

čl. 50 odst. 1 písm. j) – sazebník poplatků nebo jiný soubor pravidel, který stanoví příslušné poplatky vybírané jakýmkoli orgánem nebo jiným subjektem v členském státě výkonu zapojeným do vyřizování nebo výkonu příkazu k obstavení

Ve Slovenské republice jsou do vyřizování a výkonu příkazu k obstavení zapojeny pouze soudy a banka. Banky účtují poplatky v souladu se sazbou bankovních poplatků. Soudní poplatky se řídí Odkaz se otevře v novém okně.zákonem č. 71/1992 Sb.

Soudní poplatek za návrh na výkon předběžného opatření nařízeném v jiném členském státě EU činí 16,50 EUR.

Soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření, které má být, vykonáno v jiném členském státě Evropské unie činí 33 EUR.

Soudní poplatek za návrh za nařízení předběžného opatření, které má být provedeno pouze na straně Slovenské republiky, činí 49,50 EUR.

čl. 50 odst. 1 písm. k) – pořadí, je-li stanoveno pro rovnocenné vnitrostátní příkazy v rámci vnitrostátního práva

Ve Slovenské republice neexistuje zvláštní institut obstavení účtů. Pořadí evropských příkazů týkajících se téhož účtu vedeného v bance se stanoví podle dne, kdy byl bance příkaz k obstavení účtů doručen. Bylo-li téhož dne doručeno několik příkazů k obstavení, mají stejné pořadí. Pokud na účtu dlužníka nejsou k dispozici dostatečné prostředky k obstavení všech částek uvedených v příkazech, obstaví se poměrným způsobem. Výkon příkazu k obstavení nemá odkladný účinek na výkon exekuce ani nezakládá právo na přednostní zajištění dlužné částky.

čl. 50 odst. 1 písm. l) – soud nebo případně orgán pro výkon příslušný pro přiznání opravného prostředku

K projednávání opravných prostředků je příslušný soud prvního stupně, který příkaz vydal nebo vykonal.

čl. 50 odst. 1 písm. m) – soudy, u nichž má být podáno odvolání, a lhůta, která je případně pro podání tohoto odvolání stanovena

Odvolání se podává u soudu prvního stupně, proti jehož rozhodnutí směřuje. Věcně příslušný jednat o odvolání je soud druhého stupně, tedy krajský soud. Lhůta pro podání odvolání činí 15 dní a začíná běžet doručením rozhodnutí soudu prvního stupně. Je-li odvolání podáno přímo soudu druhého stupně, lhůta se nemění.

čl. 50 odst. 1 písm. n) – soudní poplatky

Soudní poplatky se řídí Odkaz se otevře v novém okně.zákonem č. 71/1992 Sb. Poplatky za výkon příkazu k obstavení jsou: návrh na nařízení předběžného opatření 33 nebo 49,50 EUR, návrh na zrušení nebo změnu 33 EUR, žádost o informace, která je součástí návrhu na nařízení 3 EUR, návrh na výkon předběžného opatření v jiném členském státě EU 16,50 EUR.

čl. 50 odst. 1 písm. o) – jazyky přijímané pro překlady písemností

Pro účely čl. 49 odst. 2 se akceptuje slovenský jazyk, český jazyk a anglický jazyk.

Poslední aktualizace: 27/04/2022

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Evropský příkaz k obstavení účtů - Finsko

čl. 50 odst. 1 písm. a) – soudy příslušné pro vydání příkazu k obstavení

Okresní soud Helsinky

Porkkalankatu 13

FI – 00180 Helsinki

Poštovní adresa:

Box 650

FI – 00181 Helsinki

Tel.: +358 2956 44200 (ústředna)

Fax: +358 29 2956 44218

E-mail: Odkaz se otevře v novém okně.helsinki.ko@oikeus.fi

čl. 50 odst. 1 písm. b) – orgán určený jako příslušný pro získání informací o účtu

Orgánem příslušným pro získání informací o účtu je soudní vykonavatel. Žádost o získání informací o účtu lze zaslat buď přímo soudnímu vykonavateli, nebo Národnímu správnímu úřadu pro výkon rozhodnutí (Ulosottolaitoksen keskushallinto), který ji předá soudnímu vykonavateli.

Kontaktní údaje Národního správního úřadu pro výkon rozhodnutí:

National Enforcement Authority's Central Administration

European account preservation

PO Box 2

00067 Ulosottolaitos

Finsko

tel. +358 2956 58801

Fax: +358 29 562 2611

Email: Odkaz se otevře v novém okně.hallinto.uo@oikeus.fi

Kontaktní údaje soudních exekutorů

Názvy a kontaktní údaje soudních vykonavatelů jsou ve finštině, švédštině a v některých případech v angličtině k dispozici on-line na internetových stránkách spravovaných ministerstvem spravedlnosti Odkaz se otevře v novém okně.https://ulosottolaitos.fi/fi/.

čl. 50 odst. 1 písm. c) – postupy získávání dostupných informací o účtu

Postupem pro získávání dostupných informací o účtu podle finských právních předpisů je postup stanovený v čl. 14 odst. 5 písm. a) nařízení (všechny banky na území Finska mají povinnost na žádost orgánu pro informace (tj. soudního vykonavatele) sdělit, zda má dlužník u nich veden účet).

čl. 50 odst. 1 písm. d) – soudy, u nichž se podává odvolání proti odmítnutí vydat příkaz k obstavení

Odvolání proti rozhodnutí okresního soudu v Helsinkách lze podat odvolacímu soudu v Helsinkách. Oznámení o odvolání musí být adresováno odvolacímu soudu v Helsinkách a musí být zasláno soudní kanceláři okresního soudu, který rozhodnutí vydal, tj. okresního soudu v Helsinkách. Pokud jde o kontaktní údaje okresního soudu v Helsinkách, viz čl. 50 odst. 1 písm. a).

čl. 50 odst. 1 písm. e ) – orgány určené jako příslušné pro obdržení, zaslání a doručení příkazu k obstavení a dalších písemností

Ustanovení čl. 10 odst. 2: Orgánem příslušným pro zrušení nebo ukončení příkazu k obstavení je soudní vykonavatel. Formulář pro zrušení příkazu k obstavení lze zaslat buď přímo soudnímu vykonavateli, nebo Národnímu správnímu úřadu pro výkon rozhodnutí , který jej předá soudnímu vykonavateli (viz čl. 50 odst. 1 písm. b)).

Ustanovení čl. 23 odst. 3: Pokud byl příkaz k obstavení vydán ve Finsku (Finsko je státem původu), odpovídá za předání písemností uvedených v čl. 23 odst. 3 nařízení vydávající soud (tj. okresní soud v Helsinkách) (viz čl. 50 odst. 1 písm. a)).

Má-li být příkaz k obstavení vykonán ve Finsku (Finsko je státem výkonu), je příslušným orgánem státu výkonu soudní vykonavatel. Písemnosti potřebné pro výkon lze zaslat buď přímo soudnímu vykonavateli, nebo Národnímu správnímu úřadu pro výkon rozhodnutí, který písemnosti předá soudnímu vykonavateli (viz čl. 50 odst. 1 písm. f)).

Ustanovení čl. 23 odst. 5: Viz odpověď k čl. 50 odst. 1 písm. f).

Ustanovení čl. 23 odst. 6: Viz odpověď k čl. 50 odst. 1 písm. f).

Ustanovení čl. 23 odst. 3: Soudní vykonavatel odpovědný za výkon příkazu k obstavení vydá prohlášení týkající se obstavení peněžních prostředků podle článku 25 a předá je soudu, který příkaz k obstavení vydal, a věřiteli.

Ustanovení čl. 27 odst. 2: Příslušným orgánem pro uvolnění částek překračujících obstavení je soudní vykonavatel odpovědný za výkon příkazu k obstavení. Žádost o uvolnění částek překračujících obstavení lze zaslat buď přímo soudnímu vykonavateli, který vydal prohlášení uvedené v článku 25, nebo Národnímu správnímu úřadu pro výkon rozhodnutí, který ji předá soudnímu vykonavateli (viz čl. 50 odst. 1 písm. b)).

Ustanovení čl. 28 odst. 3: Je-li Finsko státem původu, nese odpovědnost za zahájení doručení a předání písemností uvedených v čl. 28 odst. 1 příslušnému orgánu v členském státě, v němž má dlužník bydliště, soud, který příkaz k obstavení vydal, tj. okresní soud v Helsinkách.

Má-li dlužník bydliště ve Finsku, bude příslušný orgán pro doručení záviset na tom, zda se bankovní účty, které mají být obstaveny, nacházejí ve Finsku. Jestliže se bankovní účty, které mají být obstaveny, nacházejí ve Finsku, je příslušným orgánem pro doručení soudní vykonavatel. V tomto případě lze písemnosti, které mají být doručeny, zaslat buď přímo soudnímu vykonavateli, nebo Národnímu správnímu úřadu pro výkon rozhodnutí, který je předá soudnímu vykonavateli. Jestliže se bankovní účty, které mají být obstaveny, nenacházejí ve Finsku, je příslušným orgánem pro doručení okresní soud v Helsinkách.

Ustanovení čl. 36 odst. 5 druhého pododstavce: Příslušným orgánem pro výkon rozhodnutí o opravném prostředku je soudní vykonavatel. Rozhodnutí o opravném prostředku lze zaslat buď přímo soudnímu vykonavateli, nebo Národnímu správnímu úřadu pro výkon rozhodnutí, který je předá soudnímu vykonavateli.

čl. 50 odst. 1 písm. f) – orgán příslušný pro výkon příkazu k obstavení

Orgánem příslušným pro výkon zajišťovacích opatření ve Finsku je soudní vykonavatel. Je-li Finsko státem výkonu, lze písemnosti potřebné pro výkon, uvedené v čl. 23 odst. 3 nařízení, zaslat buď přímo soudnímu vykonavateli, nebo Národnímu správnímu úřadu pro výkon rozhodnutí, který je předá soudnímu vykonavateli (viz čl. 50 odst. 1 písm. b)).

čl. 50 odst. 1 písm. g) – rozsah, v němž mohou být obstaveny společné a sběrné účty

Zabavení movitého majetku, jako jsou peněžní prostředky na bankovních účtech, se provádí podle kapitoly 8 § 7 exekučního řádu (705/2007), případně s přihlédnutím k ustanovením kapitoly 4 o obstavení.

Podle kapitoly 4 § 11 exekučního řádu se má za to, že movitý majetek, který vlastní společně dlužník a třetí strana, jim patří rovným dílem, pokud třetí strana neprokáže, nebo není-li jinak zjevné, že je jediným vlastníkem majetku nebo že vlastní jeho větší část. Na základě této domněnky ohledně vlastnického práva se má za to, že polovina finančních prostředků na účtu vedeném společně dlužníkovi a třetí straně náleží dlužníkovi, což znamená, že tato polovina může být předmětem opatření za účelem obstavení (po odečtení částek vyloučených z obstavení podle článku 31).

Domněnka o společném vlastnictví se však neuplatní, vyjde-li najevo, že majetek ve skutečnosti vlastní zcela dlužník nebo třetí strana, nebo že nevlastní stejné podíly. Třetí strany, které tvrdí, že jsou výhradními vlastníky nebo že vlastní více než polovinu majetku, musí své tvrzení doložit.

Exekuční řád: Odkaz se otevře v novém okně.http://www.finlex.fi/fi/laki/ajantasa/2007/20070705

čl. 50 odst. 1 písm. h) – pravidla, jimiž se řídí částky vyloučené ze zajištění

Podle kapitoly 4 § 21 odst. 1 bodu 6 exekučního řádu bude v případě dlužníka, který je fyzickou osobou, vyloučena z obstavení částka odpovídající jeden a půl násobku chráněného podílu peněžních prostředků či jiného majetku dlužníka podle § 48 na dobu jednoho měsíce, nemá-li dlužník jiný odpovídající příjem.

Podle kapitoly 4 § 48 odst. 3 je výše chráněného podílu každoročně revidována nařízením ministerstva spravedlnosti, jak je stanoveno v zákoně o indexu důchodů (456/2001). Stávající výši chráněného podílu lze nalézt zde: Odkaz se otevře v novém okně.https://ulosottolaitos.fi/fi/index/tietoaulosotosta/tietoavelalliselle/mitenulosmitattavamaaralasketaan.html

Manželem/manželkou se rozumí sezdaný partner nebo nesezdaný partner žijící ve vztahu rovnocenném manželství. Za osobu závislou výživou na dlužníkovi se rozumí osoba, jejíž příjem je nižší než chráněný podíl vypočítaný pro samotného dlužníka, a dítě v podobné situaci, bez ohledu na to, zda se druhý partner podílí na výživě dítěte, či nikoli. Přihlédnout lze k výživnému placenému dlužníkem, jak je stanoveno v kapitole 4 § 51–§ 53 exekučního řádu.

Výše uvedená částka je vyloučena z obstavení, aniž by dlužník musel podat žádost; soudní vykonavatel odpovědný za příkaz k obstavení a za vyloučení těchto částek musí proto podle čl. 31 odst. 2 nařízení vyloučit příslušnou částku z obstavení z vlastního podnětu.

čl. 50 odst. 1 písm. i) – poplatky, které banky vybírají za provedení rovnocenných vnitrostátních příkazů nebo za poskytnutí informací o účtu, a informace o tom, která strana odpovídá za uhrazení těchto poplatků

Podle finského práva nejsou banky oprávněny vybírat poplatky za provedení rovnocenných vnitrostátních příkazů nebo za poskytnutí informací o účtu.

čl. 50 odst. 1 písm. j) – sazebník poplatků nebo jiný soubor pravidel, který stanoví příslušné poplatky vybírané jakýmkoli orgánem nebo jiným subjektem v členském státě výkonu zapojeným do vyřizování nebo výkonu příkazu k obstavení

Soudní vykonavatelé vybírají za výkon příkazu k obstavení poplatek ve výši 225 EUR. Tento poplatek je upraven v § 2 odst. 5 zákona o exekučních poplatcích (34/1995) a v § 5 odst. 1 bodu 3 nařízení o exekučních poplatcích (35/1995). Podle § 4 odst. 3 zákona o exekučních poplatcích lze poplatek účtovat pouze navrhovateli, nikoli dlužníkovi.

Za opatření přijatá soudním vykonavatelem během postupu za účelem získání informací o účtu podle článku 14 nařízení se žádný poplatek neúčtuje.

čl. 50 odst. 1 písm. k) – pořadí, je-li stanoveno pro rovnocenné vnitrostátní příkazy v rámci vnitrostátního práva

Zajišťovací opatření podle finských právních předpisů nestanoví žádné pořadí pro obstavení. Právním základem jsou ustanovení kapitoly 4 § 43 exekučního řádu, podle nichž zabavení nebo jiné zajišťovací opatření nebrání obstavení.

čl. 50 odst. 1 písm. l) – soud nebo případně orgán pro výkon příslušný pro přiznání opravného prostředku

Ustanovení čl. 33 odst. 1: Okresní soud Helsinky Kontaktní údaje viz čl. 50 odst. 1 písm. a).

Ustanovení čl. 34 odst. 1: soudní vykonavatel. Návrh opravného prostředku lze zaslat buď přímo soudnímu vykonavateli, nebo Národnímu správnímu úřadu pro výkon rozhodnutí, který ji předá soudnímu vykonavateli. Kontaktní údaje viz čl. 50 odst. 1 písm. b). Kontaktní údaje viz čl. 50 odst. 1 písm. b)

Ustanovení čl. 34 odst. 2: Okresní soud Helsinky Kontaktní údaje viz čl. 50 odst. 1 písm. a).

čl. 50 odst. 1 písm. m) – soudy, u nichž má být podáno odvolání, a lhůta, která je případně pro podání tohoto odvolání stanovena

Odvolání proti rozhodnutí o opravném prostředku, které vydal okresní soud v Helsinkách, lze podat odvolacímu soudu v Helsinkách. Oznámení o odvolání adresované odvolacímu soudu v Helsinkách musí být zasláno soudní kanceláři okresního soudu, který rozhodnutí vydal, tj. okresního soudu v Helsinkách.

Lhůta pro podání odvolání činí 30 dnů ode dne, k němuž bylo rozhodnutí okresního soudu vyneseno nebo zpřístupněno stranám. Oznámení o odvolání je třeba zaslat soudní kanceláři okresního soudu do konce úředních hodin dne, k němuž uplyne příslušná lhůta. Konec úředních hodin je v 16:15.

Odvolání proti rozhodnutí o opravném prostředku, které přijal soudní vykonavatel, může být podáno okresnímu soudu, který projednává odvolání proti výkonu rozhodnutí podle kapitoly 11 § 2 exekučního řádu. Oznámení o odvolání adresované okresnímu soudu musí být zasláno kanceláři soudního vykonavatele, který rozhodnutí přijal emailem na adresu Odkaz se otevře v novém okně.ulosotto.uo@oikeus.fi, nebo poštou na adresu: PO Box 1, 00067 Ulosottolaitos. Kontaktní údaje na soudní vykonavatele viz čl. 50 odst. 1 písm. b)

Odvolání proti výkonu rozhodnutí projednávají okresní soudy na Alandách a okresní soudy Helsinky, Länsi Uusimaa, Oulu, Pirkanmaa, Pohjanmaa, Pohjois-Savo, Päijät-Häme a Varsinais Suomi. Odvolání projednává okresní soud, v jehož obvodu bylo donucovací opatření provedeno. Kontaktní údaje jsou uvedeny na internetových stránkách na adrese Odkaz se otevře v novém okně.https://oikeus.fi/fi/.

Pro podání opravných prostředků je stanovena lhůta v délce tří týdnů. Tato třítýdenní lhůta se vypočítává ode dne vynesení rozhodnutí, pokud byla dotyčná osoba vyrozuměna předem nebo byla přítomna jeho vydání. V opačném případě se lhůta pro podání opravného prostředku vypočítává ode dne, k němuž byla dotyčná osoba o rozhodnutí informována. V kapitole 3 § 39 odst. 2 exekučního řádu je stanoveno, kdy se má za to, že příjemce byl o rozhodnutí informován poštou nebo e-mailem. Není-li prokázán opak, má se za to, že k doručení došlo tři dny poté, co byla odeslána elektronická zpráva, nebo sedm dnů po odeslání písemnosti poštou nebo jejím uložení na místě vyhrazeném pro poštovní zásilky. Na písemnosti musí být uvedeno datum odeslání nebo uložení.

Oznámení o odvolání musí být zasláno kanceláři soudního vykonavatele, který rozhodnutí přijal emailem na adresu Odkaz se otevře v novém okně.ulosotto.uo@oikeus.fi, nebo poštou na adresu: PO Box 1, 00067 Ulosottolaitos, do konce úředních hodin dne, k němuž uplyne příslušná lhůta. Konec úředních hodin je v 16:15.

čl. 50 odst. 1 písm. n) – soudní poplatky

Soudní poplatky a poplatky za odvolání upravuje zákon o soudních poplatcích (1455/2015). Poplatek za podání návrhu na vydání příkazu k obstavení soudu je stejný jako v případě vyřízení zajišťovacích opatření podle vnitrostátního práva. Poplatky účtované za vyřízení těchto zajišťovacích opatření podle zákona o soudních poplatcích se v současné době zakládají na poplatku za jednání v hlavním řízení týkajícím se návrhu nebo nároku navrhovatele.

Výše poplatku proto závisí na hlavním řízení v původní věci týkající se příkazu k obstavení. Pokud se hlavní řízení týkalo sporu, činí poplatek za řízení u okresního soudu v souvislosti s návrhem na vydání příkazu k obstavení nejvýše 500 EUR, a to podle § 2 zákona o soudních poplatcích. Soudní poplatky mohou být nižší, pokud se hlavní řízení týká například hromadného sporu, jak je uvedeno v kapitole 5 § 3 soudního řádu: soudní poplatek může činit 65,86 EUR nebo 250 EUR podle toho, jak bylo rozhodnuto v hlavním řízení a zda odpůrce věc napadl.

Soudní poplatky hrazené odvolacímu soudu činí nejvýše 500 EUR.

Soudní poplatek se vybírá při ukončení řízení, tj. v době, kdy soud případ uzavřel.

Za uplatnění opravného prostředku proti příkazu k obstavení se soudní poplatek neúčtuje.

Zákon o soudních poplatcích: Odkaz se otevře v novém okně.http://www.finlex.fi/fi/laki/ajantasa/2015/20151455

čl. 50 odst. 1 písm. o) – jazyky přijímané pro překlady písemností

Finština, švédština a angličtina.

Poslední aktualizace: 23/03/2022

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Evropský příkaz k obstavení účtů - Švédsko

čl. 50 odst. 1 písm. a) – soudy příslušné pro vydání příkazu k obstavení

Žádost o obstavení účtů se podává u okresního soudu (tingsrätt).

čl. 50 odst. 1 písm. b) – orgán určený jako příslušný pro získání informací o účtu

Orgán pro informace je Exekutorský úřad (Kronofogdemyndigheten)

Kronofogdemyndigheten

Box 1050

SE-171 72 Sundbyberg

Telefonní číslo: +46 771737300

Telefonní linka pro hovory ze zahraničí: +46 856485150

Fax: +46 8292614

E-mail: Odkaz se otevře v novém okně.kontakt@kronofogden.se

čl. 50 odst. 1 písm. c) – postupy získávání dostupných informací o účtu

Banky mají povinnost na žádost orgánu pro informace sdělit, zda má dlužník u nich veden účet, tj. metoda podle čl. 14 odst. 5 písm. a). To je v souladu s §4 zákona (2016:757) o obstavení účtů v EU.

čl. 50 odst. 1 písm. d) – soudy, u nichž se podává odvolání proti odmítnutí vydat příkaz k obstavení

Odvolání, které se týká příkazu vydaného okresním soudem (tingsrätt), přezkoumává odvolací soud (hovrätt). Rozhodnutí odvolacího soudu (hovrätt) přezkoumává Nejvyšší soud (Högsta domstolen). Odvolání se nicméně podává prostřednictvím soudu, který vydal napadnutý příkaz.

čl. 50 odst. 1 písm. e ) – orgány určené jako příslušné pro obdržení, zaslání a doručení příkazu k obstavení a dalších písemností

Příslušným orgánem je Exekutorský úřad (Kronofogdemyndigheten).

čl. 50 odst. 1 písm. f) – orgán příslušný pro výkon příkazu k obstavení

Orgánem příslušným pro výkon je Exekutorský úřad (Kronofogdemyndigheten).

čl. 50 odst. 1 písm. g) – rozsah, v němž mohou být obstaveny společné a sběrné účty

Movitý majetek smí být obstaven, jestliže se prokáže, že patří dlužníkovi (oddíl 4 § 17zákona o vymáhání dluhů (1981:774) srov. oddíl 16 §13). To se týká i prostředků na společných a sběrných účtech. V případě účtů, které vlastní dvě osoby, se běžně předpokládá, že každá z nich vlastní polovinu prostředků, pokud se neprokáže něco jiného. Otázka, zda aktiva patří dlužníkovi, se posuzuje případ od případu na základě příslušných okolností.

čl. 50 odst. 1 písm. h) – pravidla, jimiž se řídí částky vyloučené ze zajištění

Pravidla, jimiž se řídí částky vyloučené ze zajištění, jsou uvedena v oddíle 5 zákona o vymáhání dluhů (1981:774). Může se jednat o hotovost, bankovní vklady, další pohledávky a majetek, jestliže je dlužník potřebuje k živobytí, dokud nebudou jeho příjmy dostatečné k pokrytí příslušných nákladů; uvedená výjimka však (kromě v případě zvláštních důvodů) neplatí déle než jeden měsíc. Pravidla, jimiž se řídí částky vyloučené ze zajištění, provádí výkonný orgán z moci úřední, takže dlužník se jich nemusí zvlášť dovolávat.

čl. 50 odst. 1 písm. i) – poplatky, které banky vybírají za provedení rovnocenných vnitrostátních příkazů nebo za poskytnutí informací o účtu, a informace o tom, která strana odpovídá za uhrazení těchto poplatků

Podle švédského práva nesmí banky za obstavení účtu nebo za podobné zajišťovací opatření vybírat poplatky; kromě toho nesmí vybírat poplatky za poskytnutí informací o účtu orgánu pro informace.

čl. 50 odst. 1 písm. j) – sazebník poplatků nebo jiný soubor pravidel, který stanoví příslušné poplatky vybírané jakýmkoli orgánem nebo jiným subjektem v členském státě výkonu zapojeným do vyřizování nebo výkonu příkazu k obstavení

Pravidla o poplatcích za výkon jsou uvedena v nařízení (1992:1094) o poplatcích u Exekutorského úřadu. V řízení o výkonu rozhodnutí se náhrada nákladů řízení vybírá ve formě základního poplatku, přípravného poplatku, poplatku za prodej a zvláštního poplatku. Základní poplatek činí 600 SEK. V případě výkonu příkazu k obstavení, který byl vydán na základě nařízení EU o příkazu k obstavení účtů, bude účtován pouze základní poplatek ve výši 600 SEK.

V případě sběru údajů si může úřad pro sběr údajů (Kronofogdemyndigheten) účtovat poplatek ve výši 300 SEK.

čl. 50 odst. 1 písm. k) – pořadí, je-li stanoveno pro rovnocenné vnitrostátní příkazy v rámci vnitrostátního práva

Švédské příkazy k obstavení nejsou řazeny podle pořadí.

čl. 50 odst. 1 písm. l) – soud nebo případně orgán pro výkon příslušný pro přiznání opravného prostředku

Soud příslušný pro přiznání opravného prostředku podle čl. 33 odst. 1 je soud, který vydal příkaz k obstavení (§ 9 odst. 1 zákona [2016:757] o obstavení bankovních účtů v EU).

Orgán příslušný pro přiznání opravného prostředku podle čl. 34 odst. 1 je Exekutorský úřad (Kronofogdemyndigheten) (§10 zákona [2016:757] o obstavení bankovních účtů v EU).

Soud příslušný pro přiznání opravného prostředku podle čl. 34 odst. 2 je okresní soud (tingsrätt), který podle oddílu 18 § 1 zákona o vymáhání dluhů projednává odvolání proti rozhodnutí Exekutorského úřadu (Kronofogdemyndigheten) (§ 10 odst. 2 zákona [2016:757] o obstavení bankovních účtů v EU). Oddíl 18 § 1 zákona o vymáhání dluhů odkazuje na oddíl 17 § 1 nařízení o vymáhání dluhů (1981:981). Oddíl 17 § 1 nařízení o vymáhání dluhů stanoví, že příslušný okresní soud (tingsrätt) je následující. Žalovanou stranou se rozumí dlužník.

Jestliže dlužník nemá bydliště ve Švédsku, je soudem příslušným pro přiznání opravného prostředku podle čl. 34 odst. 2 okresní soud v obci Nacka (Nacka tingsrätt).

čl. 50 odst. 1 písm. m) – soudy, u nichž má být podáno odvolání, a lhůta, která je případně pro podání tohoto odvolání stanovena

Odvolání proti příkazu, který byl vydán soudem v souladu s článkem 33 a čl. 35 odst. 1 a čl. 35 odst. 3, se podává k odvolacímu soudu (hovrätt) a Nejvyššímu soudu (Högsta domstolen). Odvolání se podává prostřednictvím soudu, který vydal napadnutý příkaz. Odvolání se podává do tří týdnů ode dne vydání příkazu, proti kterému směřuje. Ustanovení o odvolání jsou uvedena v oddíle 49 a 52 soudního řádu.

Odvolání proti příkazu, který vydal Exekutorský úřad (Kronofogdemyndigheten) podle čl. 34 odst. 1 nebo čl. 35 odst. 3 a čl. 35 odst. 4, se podává k níže uvedeným okresním soudům (tingsrätt). Žalovanou stranou se rozumí dlužník.

Jestliže dlužník nemá bydliště ve Švédsku, je soudem příslušným pro přezkoumání rozhodnutí Exekutorského úřadu (Kronofogdemyndigheten) okresní soud v obci Nacka (Nacka tingsrätt). Odvolání se nicméně podává prostřednictvím Exekutorského úřadu (Kronofogdemyndigheten). Odvolání se podává do tří týdnů ode dne, kdy byl příkaz oznámen odvolateli. Ustanovení o odvolání proti příkazům Exekutorského úřadu (Kronofogdemyndigheten) jsou uvedena v oddíle 18 zákona o vymáhání dluhů (1981:774) a v oddíle 17 nařízení o vymáhání dluhů (1981:981).

Odvolání proti příkazu, který byl vydán okresním soudem (tingsrätt) v souladu s čl. 34 odst. 2, se podává k odvolacímu soudu (hovrätt). Jestliže příkaz vydal odvolací soud (hovrätt), podává se odvolání k Nejvyššímu soudu (Högsta domstolen). Odvolání se nicméně podává prostřednictvím soudu, který vydal napadnutý příkaz. Odvolání se podává do tří týdnů od data příkazu, jestliže příkaz znamená, že věc je uzavřena, jestliže byl příkaz vydán na jednání nebo jestliže bylo na jednání oznámeno, kdy bude příkaz vydán. V ostatních případech je lhůta pro podání odvolání tři týdny ode dne, kdy byl příkaz oznámen odvolateli. Ustanovení o odvolání jsou uvedena v § 38–41 zákona (1996:242) o soudních řízeních.

čl. 50 odst. 1 písm. n) – soudní poplatky

Informace o soudních poplatcích jsou uvedeny v Odkaz se otevře v novém okně.nařízení (1987:452) o soudních poplatcích. Poplatek za žádost o obstavení bankovních účtů činí 2 800 SEK.

Poplatek se platí při podání žádosti k soudu.

čl. 50 odst. 1 písm. o) – jazyky přijímané pro překlady písemností

Angličtina

Poslední aktualizace: 02/03/2022

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.