

Hledat informace podle regionů
Na všech místech, v nichž se nachází videokonferenční vybavení ministerstva spravedlnosti, je dohledem nad videokonferenčním vybavením pověřen jeden ze zaměstnanců. Tato osoba může videokonferenční zařízení obsluhovat a provádět jednoduché úpravy nastavení. Každé videokonferenční zařízení je napojeno na centrální jednotku v oddělení informačních technologií Spolkového ministerstva spravedlnosti (Bundesministerium für Justiz, BMJ). Odsud mohou správci informačních technologií dolaďovat nastavení videokonferenčních systémů nacházejících se v celém Rakousku.
V Rakousku jsou možné a přípustné oba druhy dokazování pomocí videokonference. Rakouské občanské právo procesní je v případě sporných řízení upraveno občanským soudním řádem (Zivilprozessordnung, ZPO) a v případě nesporných řízení zákonem o nesporném řízení (Außerstreitgesetz, AußStrG). Ustanovení týkající se dokazování jsou uvedena v občanském soudním řádu (§ 266 až 389) a v zákoně o nesporném řízení (§ 16, 20 a 31 až 35 s dílčími odkazy na občanský soudní řád), jakož i v jednotlivých ustanoveních týkajících se konkrétního typu řízení, jako je § 85 o povinné součinnosti v řízení o určení otcovství. Příslušné vnitrostátní postupy a právní předpisy jsou podrobně popsány v odpovědích na následující otázky a v informativním přehledu „Dokazování – Rakousko“.
Podle § 277 občanského soudního řádu (sporná řízení) a § 35 zákona o nesporném řízení ve spojení s § 277 občanského soudního řádu (nesporná řízení) lze videokonference použít při dokazování, a tudíž rovněž při výslechu stran a svědků a při znalecké výpovědi.
Ustanovení § 3 prvního zákona o podpoře soudního systému v souvislosti s onemocněním COVID-19 (BGBl I 16/2020 ve znění BGBl I 224/2022) umožňuje poprvé v občanskoprávním řízení vést ústní jednání a výslechy bez fyzické přítomnosti účastníků řízení nebo jejich zástupců za použití vhodné komunikační technologie k přenosu slov a obrazu, pokud s tím strany souhlasí. Toto ustanovení rovněž umožňuje použití této technologie k dokazování při ústním jednání i mimo něj, a to i v případě, že nejsou splněny podmínky stanovené v § 277 občanského soudního řádu, a umožňuje účast osob, které se mají řízení účastnit.
Toto ustanovení bylo zavedeno v reakci na pandemii s cílem omezit osobní kontakty na nezbytné minimum a vyhnout se při ústním jednání přímému kontaktu mezi osobami, které by se jinak nesetkaly.
Plantost prvního zákona o podpoře soudního systému v souvislosti s onemocněním COVID-19 (BGBl I 16/2020 ve znění BGBl I 224/2022) vyprší dne 30. června 2023.
Videokonferenci lze při dokazování použít podle § 277 občanského soudního řádu (sporná řízení) a § 35 zákona o nesporném řízení ve spojení s § 277 občanského soudního řádu (nesporná řízení). Tomu však mohou bránit faktické překážky, například při dokazování prostřednictvím listin nebo ohledáním.
Okresní soud může předvolat a vyslechnout prostřednictvím videokonference jakoukoli osobu. Všechny soudy, státní zastupitelství a věznice v Rakousku jsou vybaveny alespoň jedním videokonferenčním zařízením.
V rakouských právních předpisech neexistují obecná ustanovení o ochraně údajů s ohledem na zaznamenávání výslechů prostřednictvím videokonference v občanských věcech. Pro pořízení záznamu je proto nutný souhlas všech osob účastnících se videokonference. To platí pro nepřímé dokazování, které je podle čl. 12 odst. 2 nařízení (EU) 2020/1783 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských a obchodních věcech (dále jen „nařízení“) nutno provést v souladu s právem dožádaného státu.
Žádost o přímé dokazování však musí být vyřízena v souladu s právem dožadujícího členského státu (čl. 19 odst. 8 nařízení). Pokud uvedené právo umožňuje zaznamenání videokonference bez souhlasu dotčených osob, je to z hlediska Rakouska přípustné.
Výslech prostřednictvím videokonference lze v zásadě zaznamenat pomocí jakýchkoli videokonferenčních zařízení. V místech, kde se soudní řízení obvykle zaznamenávají (u mnoha trestních soudů), lze k zaznamenání výslechu prostřednictvím videokonference využít stávající technické zařízení. Výslech však lze zaznamenat na jakémkoli jiném místě jednoduchou instalací příslušného paměťového média.
a) Podle čl. 12 odst. 2 nařízení je nutno dokazování provádět v souladu s právními předpisy dožádaného státu. Výslech se proto musí uskutečnit v němčině (u některých rakouských soudů je přípustná rovněž chorvatština, slovinština nebo maďarština). Dožadující soud může požádat o použití svého úředního jazyka (či jakéhokoli jiného jazyka) v rámci zvláštního postupu vyřízení žádosti o dokazování. Dožádaný soud to však může odmítnout, například není-li to možné z důvodu závažných praktických překážek (čl. 12 odst. 3 nařízení).
b) Podle čl. 19 odst. 8 nařízení musí dožadující soud provádět přímé dokazování v souladu s právem svého členského státu, a tudíž v jednom z úředních jazyků, které jsou podle tohoto práva přípustné. Jako dožádaný členský stát však může Rakousko v souladu s čl. 19 odst. 4 požádat o použití svého jazyka jako podmínky pro provedení dokazování.
Pokud jde o nepřímé dokazování, odpovídá za zajištění tlumočníků v prvé řadě dožádaný soud bez ohledu na případnou úhradu nákladů podle čl. 22 odst. 2 nařízení. Dotčené soudy by však měly (i v této oblasti) konstruktivně spolupracovat.
Pokud jde o přímé dokazování, podle článku 20 nařízení nese odpovědnost za zajištění tlumočníků v prvé řadě dožadující soud. Ustanovení čl. 20 odst. 2 však ukládá dožádanému členskému státu povinnost poskytnout pomoc.
O tom, ze kterého státu mají tlumočníci pocházet a kde mají být přítomni, je nutno rozhodnout podle okolností daného případu.
Osoba, která má být vyslechnuta, je k výslechu prostřednictvím videokonference v Rakousku předvolána stejným způsobem a s dodržením stejných lhůt, jaké by se použily v případě, že by byla předvolána k soudu projednávajícímu danou věc.
V případě videokonference prostřednictvím internetového protokolu (IP) nevznikají žádné náklady na volání. V případě videokonference prostřednictvím ISDN vzniknou volajícím výdaje jako v případě telefonního hovoru. Tyto výdaje se liší v závislosti na místě, v němž se nachází volané zařízení.
Za to odpovídá v prvé řadě dožadující soud, který je vázán čl. 19 odst. 2 nařízení a který ve většině případů dotčené osoby sám vyzve, aby se zúčastnily videokonference. Pokud rakouský ústřední orgán nebo rakouský soud během přípravy nebo provádění přímého dokazování zjistí, že mohlo dojít k porušení čl. 19 odst. 2 nařízení, musí tento orgán nebo soud ve spolupráci s dožadujícím soudem vhodným způsobem zajistit soulad s tímto ustanovením. Zaměstnanci rakouského soudu jsou vyškoleni v uplatňování nařízení (EU) 2020/1783 a prostřednictvím intranetu ministerstva spravedlnosti mají k dispozici rovněž evropského „Průvodce pro videokonference v přeshraničních řízeních“.
Totožnost osoby se ověřuje a základě průkazu totožnosti také v rámci výslechu (§ 340 odst. 1 občanského soudního řádu).
Ustanovení týkající se složení přísahy jsou v případě stran uvedena v § 377 a 379 občanského soudního řádu a v případě svědků v § 336 až 338 občanského soudního řádu.
Přísahu musí složit strany i svědci. Strany nemohou být ze zákona nuceny složit přísahu, ale svědci mohou být potrestáni za protiprávní odmítnutí složit přísahu (§ 325 a § 326 občanského soudního řádu; sankce jsou stejné jako za odmítnutí svědčit a představují pokuty nebo tresty odnětí svobody v délce až šesti týdnů).
Podle § 288 odst. 2 trestního zákoníku (Strafgesetzbuch, StGB) lze za poskytnutí nebo potvrzení křivého svědectví pod přísahou nebo složení křivé přísahy stanovené v příslušných právních předpisech uložit trest odnětí svobody v délce od šesti měsíců do pěti let.
Křivé svědectví podané účastníkem řízení, který nesložil přísahu, se nepovažuje za trestný čin. Svědek, který nesložil přísahu a který podal křivé svědectví, však může být odsouzen k trestu odnětí svobody v délce až tří let (§ 288 odst. 1 trestního zákoníku).
Podle článku XL úvodního zákona k občanskému soudnímu řádu (Einführungsgesetz zur Zivilprozessordnung, EGZPO) je nutno dodržovat ustanovení zákona ze dne 3. května 1868, říšský zákoník (RGBl.) č. 33 (znění přísahy a ostatní náležitosti) (viz https://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=18680004&seite=00000067).
Podle § 336 odst. 1 a § 377 odst. 1 občanského soudního řádu nemohou přísahu složit osoby, které byly dříve odsouzeny za křivé svědectví nebo jsou mladší čtrnácti let či nerozumí dostatečně povaze a významu přísahy kvůli své nezralosti nebo duševní nezpůsobilosti.
Výše uvedená ustanovení týkající se výslechu svědka nebo strany pod přísahou nelze použít v řízení podle zákona o nesporném řízení (§ 35 zákona o nesporném řízení).
Na všech místech, v nichž se nachází videokonferenční vybavení ministerstva spravedlnosti, je dohledem nad videokonferenčním vybavením pověřen jeden ze zaměstnanců. Tato osoba může videokonferenční zařízení obsluhovat a provádět jednoduché úpravy nastavení. Každé videokonferenční zařízení je napojeno na centrální jednotku v oddělení informačních technologií Spolkového ministerstva spravedlnosti (Bundesministerium für Justiz, BMJ). Odsud mohou správci informačních technologií dolaďovat nastavení videokonferenčních systémů nacházejících se v celém Rakousku.
Od dožadujícího soudu se vyžadují tyto informace:
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.