Dokazování prostřednictvím videokonference

1 Je možné provést dokazování pomocí videokonference buď za účasti soudu dožadujícího členského státu, nebo přímo soudem tohoto členského státu? Pokud ano, jaké jsou příslušné vnitrostátní postupy nebo právní předpisy, které se použijí?

Občanský soudní řád (Zakon o parničnom postupku) (Narodne Novine (NN; Úřední věstník Chorvatské republiky) č. 53/91, 91/92, 58/93, 112/99, 88/01, 117/03, 88/05, 02/07, 84/08, 123/08, 57/11, 148/11, 25/13, 89/14, 70/19 a 80/22) stanoví způsob, jakým se v občanskoprávních věcech provádí dokazování na dálku. Podle čl. 115 odst. 3 občanského soudního řádu může soud nařídit, aby byly konkrétní důkazy provedeny za použití vhodných audiovizuálních prostředků a technologické platformy pro dálkovou komunikaci. Ustanovení čl. 115 odst. 5 občanského soudního řádu stanoví, že soud rozhodne o provedení určitého důkazu na dálku po obdržení vyjádření stran a dalších účastníků, kteří se mají výslechu na dálku zúčastnit.

Podmínky dokazování pomocí audiovizuálních prostředků a technologické platformy pro dálkovou komunikaci budou podrobněji stanoveny v pravidlech, která vydá ministr odpovědný za soudní záležitosti. Dokazování prostřednictvím videokonference za účasti soudu může být provedeno poté, co ministr odpovědný za soudní záležitosti rozhodnutím stanoví, že dotčené jednotlivé soudy splnily technické požadavky pro zvukový záznam výslechu.

2 Existují nějaká omezení, pokud jde o kategorie osob, jež mohou být vyslechnuty prostřednictvím videokonference – lze tímto způsobem například vyslechnout pouze svědky, nebo také jiné osoby, jako jsou znalci či strany?

Vzhledem k tomu, že dosud nebyla vydána pravidla stanovující podmínky dokazování za použití audiovizuálních prostředků a technologické platformy pro dálkovou komunikaci, případná omezení, pokud jde o kategorie osob, jež mohou být vyslechnuty prostřednictvím videokonference, budou známa až později. Podle ustanovení občanského soudního řádu však neexistují žádná omezení, pokud jde o osoby (svědky, znalce a strany), jež mohou podat svědectví jako formu důkazu v občanskoprávním řízení.

3 Existují nějaká omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze zajistit prostřednictvím videokonference?

Občanský soudní řád nestanoví žádná obecná omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze použít k prokázání určitých skutečností, které jsou zásadní pro přijetí rozhodnutí ve věci samé. Podle článku 115 může soud nařídit, aby se výslech konal na dálku za použití vhodných audiovizuálních prostředků a technologické platformy pro dálkovou komunikaci nebo aby byly konkrétní důkazy získány stejným způsobem. V souladu s čl. 115 odst. 5 občanského soudního řádu však soud rozhodne, zda se bude konat výslech na dálku nebo zda budou důkazy získány na dálku, po obdržení vyjádření stran a dalších účastníků, kteří se mají výslechu na dálku zúčastnit. Soud proto v každém konkrétním případě rozhodne, zda lze dokazování provést tímto způsobem, nebo zda existují omezení, která takovému dokazování brání.

4 Existují nějaká omezení s ohledem na místo, kde by měla být daná osoba vyslechnuta prostřednictvím videokonference – tj. musí se výslech uskutečnit u soudu?

Vzhledem k tomu, že dosud nebyla vydána pravidla stanovující podmínky dokazování pomocí audiovizuálních prostředků a technologické platformy pro dálkovou komunikaci, na otázku týkající se omezení s ohledem na místo, kde může být osoba vyslechnuta prostřednictvím videokonference, nelze poskytnout odpověď.

5 Je povoleno zaznamenávat výslechy prostřednictvím videokonference, a pokud ano, je k dispozici příslušné zařízení?

Vzhledem k tomu, že dosud nebyla vydána pravidla stanovující podmínky dokazování pomocí audiovizuálních prostředků a technologické platformy pro dálkovou komunikaci, nelze poskytnout odpověď.

6 V jakém jazyce by se měl výslech uskutečnit: a) v případě žádostí podle článků 12 až 14 nařízení o dokazování a b) v případě přímého dokazování podle článků 19 až 21 nařízení o dokazování?

Strany a ostatní účastníci řízení mají právo při výslechu a při jiných ústních procesních úkonech před soudem používat svůj vlastní jazyk. Není-li řízení vedeno v jazyce, kterému strana nebo jiní účastníci řízení rozumějí, bude zajištěno tlumočení toho, co je na jednání předneseno, a překlad písemností použitých na jednání k předložení důkazů do jejich jazyka.

7 Jsou-li nutní tlumočníci, kdo odpovídá za jejich zajištění a kde by se měli nacházet a) v případě žádostí podle článků 12 až 14 nařízení o dokazování a b) v případě přímého dokazování podle článků 19 až 21 nařízení o dokazování?

Strany a ostatní účastníci řízení budou informováni o svém právu sledovat ústní jednání před soudem v jejich vlastním jazyce za pomoci tlumočníka. Práva na tlumočení se mohou vzdát prohlášením, že jazyk, v němž je řízení vedeno, ovládají. Poznámka o tom, že byli o svém právu informováni, a prohlášení stran a ostatních účastníků budou zaprotokolovány. Tlumočení zajišťují tlumočníci. Náklady na tlumočení hradí dotyčná strana nebo účastník.

8 Jaký postup se vztahuje na opatření týkající se výslechu a informování osoby, jež má být vyslechnuta, o době a místu konání výslechu a) v případě žádostí podle článků 12 až 14 nařízení o dokazování a b) v případě přímého dokazování podle článků 19 až 21 nařízení o dokazování? S jakou dobou je u obou variant nutno počítat při plánování data výslechu, aby byla dotyčná osoba vyrozuměna s dostatečným předstihem?

Vzhledem k tomu, že dosud nebyla vydána pravidla stanovující podmínky dokazování pomocí audiovizuálních prostředků a technologické platformy pro dálkovou komunikaci, nelze poskytnout odpověď.

9 S jakými náklady je spojeno používání videokonferencí a jak by měly být uhrazeny?

Při rozhodování o nákladech řízení soud nařídí, aby účastník řízení uhradil pouze ty náklady, které byly nezbytné pro vedení řízení. O nezbytných nákladech a výši těchto nákladů rozhoduje soud, který pečlivě posoudí všechny okolnosti, přičemž zohlední zejména pravidla občanského soudního řádu upravující přípravné řízení k hlavnímu líčení, které zahrnuje písemná podání, jedno přípravné jednání a jedno hlavní líčení.

Požádá-li strana o dokazování, je jí soudním rozhodnutím uloženo, aby předem složila částku, která je zapotřebí k uhrazení očekávaných nákladů na dokazování. Je-li dokazování navrženo oběma stranami nebo nařízeno soudem z moci úřední, soud požádá, aby obě strany složily polovinu požadované částky. Pokud soud nařídil dokazování z moci úřední, může nařídit, aby částku složila pouze jedna strana.

Strana, která spor zcela prohraje, je povinna uhradit náklady druhé strany, případně i jejího vedlejšího účastníka. Vedlejší účastník řízení na straně neúspěšného účastníka řízení je povinen uhradit náklady, které vznikly v důsledku jeho kroků.

Pokud je strana v řízení částečně úspěšná, soud nejprve určí procentní podíl úspěchu každé strany a následně odečte procentní podíl úspěchu méně úspěšné strany od procentního podílu úspěchu úspěšnější strany, poté určí částku zvláštních a celkových nákladů úspěšnější strany sporu, které byly nezbytné pro řádné vedení sporu a poté nařídí nahradit protistraně část celkových nákladů, která odpovídá podílu zbývajícímu při zohlednění podílu na úspěchu ve věci. Podíl úspěchu ve věci se posuzuje na základě přiznaného nároku, přičemž se rovněž přihlíží k úspěchu při dokazování nároku.

10 Existují nějaké požadavky, pokud jde o zajištění toho, aby byla osoba, která je vyslýchána přímo dožadujícím soudem, informována, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti?

Svědci obdrží písemné předvolání s uvedením jména předvolané osoby, času a místa konání, případu, v souvislosti s nímž jsou předvoláni, a kde je uvedeno, že jsou předvoláni jako svědci. V předvolání jsou svědci informováni o důsledcích neomluvené nepřítomnosti a o svém právu na náhradu vzniklých nákladů. Soudce informuje svědky, že mohou odmítnout podání svědecké výpovědi o záležitostech, které jim účastník řízení svěřil jako svému zástupci nebo které jim účastník řízení nebo jiná osoba sdělili v rámci církevní zpovědi, a o skutečnostech, které se svědek dozvěděl jako advokát, lékař nebo při výkonu jakéhokoli jiného povolání nebo jiné činnosti, pokud existuje povinnost zachovávat mlčenlivost o informacích získaných při výkonu tohoto povolání nebo činnosti. Svědek rovněž může odmítnout odpovědět na jednotlivé otázky kvůli přesvědčivým důvodům, zvláště pokud by odpovědí na takovou otázku vystavil sebe nebo svého pokrevního příbuzného v přímé linii kteréhokoli stupně nebo příbuzného ve vedlejší linii do třetího stupně včetně svého manžela / své manželky nebo příbuzného sňatkem do druhého stupně (a to i pokud manželství skončilo) a svého opatrovníka nebo svěřence, adoptivního rodiče nebo dítě závažné hanbě, značné hmotné škodě nebo trestnímu stíhání. Samosoudce nebo předseda senátu poučí tyto osoby o možnosti odmítnout odpovědět na položené otázky.

11 Jaký je postup ověřování totožnosti osoby, která má být vyslechnuta?

Za účelem ověření totožnosti soudce požádá svědka, aby uvedl své jméno a příjmení, osobní identifikační číslo, jméno svého otce, zaměstnání, adresu, místo narození, věk a jeho vztah k účastníkům řízení.

12 Jaké platí požadavky pro složení přísahy a jaké informace se požadují od dožadujícího soudu, je-li nutné složení přísahy během přímého dokazování podle článků 19 až 21 nařízení o dokazování?

Soud může rozhodnout, že svědek složí s ohledem na poskytnutá prohlášení přísahu nebo že přísaha bude složena před výslechem svědka. Přísaha se skládá ústně a zní takto: „Přísahám na svou čest, že jsem pravdivě odpověděl na každou otázku položenou soudem a že jsem nezatajil žádné informace, které jsou mi o této záležitosti známy.“ Němí svědkové, kteří umějí číst a psát, skládají přísahu podpisem textu přísahy, zatímco hluší svědkové skládají přísahu přečtením jejího textu. Pokud neslyšící nebo němí svědci neumějí číst nebo psát, skládají přísahu s pomocí tlumočníka. V případě, že je svědek vyslechnut znovu, přísahu neopakuje, ale je mu připomenuta přísaha, kterou již učinil. Přísaha se nevyžaduje od svědků, kteří v době výslechu nedosáhli zletilosti nebo nejsou schopni pochopit její význam.

13 Existují nějaká opatření, pokud jde o zajištění kontaktní osoby v místě konání videokonference, s níž je dožadující soud ve styku, a osoby, která je v den konání výslechu k dispozici pro obsluhu videokonferenčních zařízení a řešení případných technických problémů?

Vzhledem k tomu, že dosud nebyla vydána pravidla stanovující podmínky dokazování pomocí audiovizuálních prostředků a technologické platformy pro dálkovou komunikaci, nelze poskytnout odpověď.

14 Požadují se od dožadujícího soudu nějaké další informace?

Vzhledem k tomu, že dosud nebyla vydána pravidla stanovující podmínky dokazování pomocí audiovizuálních prostředků a technologické platformy pro dálkovou komunikaci, nelze poskytnout odpověď.