Dokazování prostřednictvím videokonference

1 Je možné provést dokazování pomocí videokonference buď za účasti soudu dožadujícího členského státu, nebo přímo soudem tohoto členského státu? Pokud ano, jaké jsou příslušné vnitrostátní postupy nebo právní předpisy, které se použijí?

V Polsku lze dokazování pomocí videokonference provést v souladu s články 12 až 14 a články 19 až 21 nařízení Rady (ES) č. 2020/1783 ze dne 25. listopadu 2020 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech (o dokazování) (přepracované znění). Videokonference je upravena v občanském soudním řádu (dále jen „OSŘ“), konkrétně v čl. 151 odst. 2 a čl. 235 odst. 2 OSŘ, a v nařízení ministra spravedlnosti ze dne 24. února 2010 o technickém vybavení a prostředcích, které umožňují dokazování na dálku v občanskoprávním řízení.

Zvláštní pravidla pro vedení jednání na dálku, včetně dokazování prostřednictvím videokonference, jsou stanovena v článku 15zzs[1] zákona ze dne 2. března 2020 o zvláštních opatřeních pro prevenci a boj proti onemocnění COVID-19, jiným přenosným nemocem a souvisejícím krizovým situacím. Platí po dobu trvání stavu ohrožení epidemií nebo stavu epidemie vyhlášeného v důsledku onemocnění COVID-19 a do jednoho roku od zrušení posledního z nich. Vzhledem k tomu, že v současné době na území Polské republiky stále platí stav ohrožení epidemií do 31. března 2023 a je možné jej dále prodloužit, předpokládá se, že tato zvláštní pravidla budou platit nejméně do 31. března 2024.

V období uvedeném v předchozím odstavci je konání veřejných zasedání soudu prostřednictvím videokonference pravidlem, od něhož se lze odchýlit pouze tehdy, je-li nezbytné projednat věc osobně nebo ve veřejném zasedání a konání zasedání v budově soudu nepřiměřeně neohrožuje zdraví osob, které se ho účastní.

2 Existují nějaká omezení, pokud jde o kategorie osob, jež mohou být vyslechnuty prostřednictvím videokonference – lze tímto způsobem například vyslechnout pouze svědky, nebo také jiné osoby, jako jsou znalci či strany?

Polské právo taková omezení neukládá: znalci, účastníci řízení a svědci mohou být vyslechnuti prostřednictvím videokonference.

3 Existují nějaká omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze zajistit prostřednictvím videokonference?

Polské právo nestanoví žádná zvláštní omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze zajistit prostřednictvím videokonference, vyžaduje pouze, aby tomu nebránila povaha důkazů (čl. 235 odst. 2 OSŘ). V praxi se totiž může ukázat, že provedení některých důkazů prostřednictvím videokonference (např. důkazů vizuální kontrolou) je nemožné nebo značně obtížné. Konečné posouzení je ponecháno na soudu.

4 Existují nějaká omezení s ohledem na místo, kde by měla být daná osoba vyslechnuta prostřednictvím videokonference – tj. musí se výslech uskutečnit u soudu?

Pokud se výslech koná prostřednictvím videokonference, musí být vyslýchaná osoba a další účastníci řízení, kteří nejsou v soudní síni, přítomni v prostorách jiného soudu nebo, pokud jsou omezeni na osobní svobodě, ve věznici nebo ve vazební věznici. V případě osoby omezené na osobní svobodě se řízení účastní také zástupce správy věznice nebo vazební věznice, případný zástupce osoby a případný tlumočník.

Výjimečně, během stavu ohrožení epidemií COVID-19 nebo stavu epidemie a do jednoho roku od zrušení posledního z nich (viz bod 1 výše), nemusí být účastníci videokonference v budově soudu. Stačí, aby účastník jednání měl k dispozici technické vybavení, které mu umožní účastnit se jednání na dálku mimo budovu soudu. V opačném případě by měl účastník alespoň pět dní před plánovaným datem jednání podat žádost o účast jednání vedeném na dálku v budově soudu. Soud zakáže pořizovat zvukový záznam, pokud se jednání nebo jeho část koná neveřejně nebo pokud je proti němu vznesena námitka z důvodu porušení řádného procesu (čl. 9 odst. 1 občanského soudního řádu).

5 Je povoleno zaznamenávat výslechy prostřednictvím videokonference, a pokud ano, je k dispozici příslušné zařízení?

Zápis z jednání se zpravidla pořizuje pomocí zvukového nebo zvukově-obrazového záznamového zařízení. V tomto případě je soudem z moci úřední zaznamenáváno i jednání prostřednictvím videokonference. Pokud se však zápis z jednání pořizuje pouze písemně (např. při absenci vhodného vybavení soudní místnosti), průběh zasedání, včetně zasedání konaného prostřednictvím videokonference, se nezaznamenává a jednání se zaznamená do protokolu. V takovém případě je však možné, aby účastník jednání zaznamenával průběh jednání pomocí zařízení pro záznam zvuku (např. mobilního telefonu s funkcí diktafonu). Souhlas soudu se nevyžaduje, strana je pouze povinna informovat soud o svém záměru pořídit zvukový záznam.

6 V jakém jazyce by se měl výslech uskutečnit: a) v případě žádostí podle článků 12 až 14 nařízení o dokazování a b) v případě přímého dokazování podle článků 19 až 21 nařízení o dokazování?

a) Osobní výslechy podle článků 12 až 14 zpravidla probíhají v polštině. Polské právo nestanoví možnost vést jednání před polským soudem v jiném než polském jazyce.

b) V případě přímého dokazování podle článků 19 až 21 určí dožadující soud jazyk, v němž bude jednání vedeno. V souladu s čl. 19 odst. 4 nařízení 2020/1784 však může polský ústřední orgán stanovit podmínku, že jednání musí proběhnout v polštině nebo že musí být zajištěn překlad do polštiny. To platí zejména pro situaci uvedenou v čl. 19 odst. 4 bodě 2 nařízení, tj. v případě, kdy se polský soud účastní přímého dokazování.

7 Jsou-li nutní tlumočníci, kdo odpovídá za jejich zajištění a kde by se měli nacházet a) v případě žádostí podle článků 12 až 14 nařízení o dokazování a b) v případě přímého dokazování podle článků 19 až 21 nařízení o dokazování?

V případě slyšení podle článků 12 až 14 zajišťuje tlumočníka polský soud jako soud dožádaný. Pravidla nestanoví, kde by se měl tlumočník nacházet, s výjimkou případů, kdy je osoba, která tlumočníka potřebuje, omezena na osobní svobodě (viz bod 4 výše).

V případě přímého dokazování podle článků 19 až 21 nařízení zajišťuje tlumočníka dožadující soud. Dožadující soud také rozhodne, kde se má tlumočník během výslechu zdržovat. Podle čl. 19 odst. 4 nařízení 2020/1784 může polský ústřední orgán stanovit podmínku, že se tlumočník musí nacházet na určitém místě.

8 Jaký postup se vztahuje na opatření týkající se výslechu a informování osoby, jež má být vyslechnuta, o době a místu konání výslechu a) v případě žádostí podle článků 12 až 14 nařízení o dokazování a b) v případě přímého dokazování podle článků 19 až 21 nařízení o dokazování? S jakou dobou je u obou variant nutno počítat při plánování data výslechu, aby byla dotyčná osoba vyrozuměna s dostatečným předstihem?

a) V případě ústního jednání podle článků 12 až 14 polský soud jako dožádaný soud oznámí osobě, která má být vyslechnuta, datum a místo jednání doručením předvolání v souladu s polským právem (zejména články 131 až 138 občanského soudního řádu), v praxi nejčastěji doporučenou poštou. Oznámení by mělo být učiněno nejpozději sedm dní před plánovaným datem jednání. Výjimečně může být tato lhůta zkrácena na tři dny (článek 149 občanského soudního řádu). V praxi to znamená, že datum jednání musí být stanoveno přibližně měsíc předem. Soud může osobu informovat i jiným způsobem, který považuje za nejvhodnější (např. telefonicky nebo e-mailem), pokud to považuje za nezbytné pro urychlení projednání věci. Aby bylo předvolání považováno za účinné, musí být jisté, že se o něm adresát dozvěděl (článek 149 odst. 1 občanského soudního řádu). Pokud je tato podmínka splněna, může být lhůta pro jednání mnohem kratší, může být stanovena i jen několik dní předem.

b) V případě přímého dokazování podle článků 19 až 21 je za oznámení času a místa konání výslechu odpovědný dožadující soud, který v tomto ohledu uplatňuje své vlastní právo. V případě, že organizace jednání bude vyžadovat spolupráci s polským soudem (např. pro zajištění účasti soudu na jednání nebo dokonce pro poskytnutí prostor a zařízení nezbytných pro videokonferenci), musí dožadující soud při stanovení termínu jednání zohlednit dostupnost vybavení a personálu na polské straně. Tato dostupnost se značně liší a vyžaduje individuální posouzení.

9 S jakými náklady je spojeno používání videokonferencí a jak by měly být uhrazeny?

V souladu s pravidly stanovenými v článku 22 nařízení 2020/1784 polské soudy požadují náhradu nákladů uvedených v tomto článku a žádají zálohu na náklady na znalecký posudek. Ostatní náklady spojené s použitím videokonferencí nese Polsko.

10 Existují nějaké požadavky, pokud jde o zajištění toho, aby byla osoba, která je vyslýchána přímo dožadujícím soudem, informována, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti?

Dožadující soud je povinen informovat osobu, která má být vyslechnuta, že výslech se může konat pouze na základě dobrovolnosti bez použití donucovacích opatření. Pokud se polský soud účastní přímého dokazování, může požadovat ujištění, že výslech probíhá na základě dobrovolnosti (čl. 19 odst. 2 a 4 nařízení 2020/1784).

11 Jaký je postup ověřování totožnosti osoby, která má být vyslechnuta?

Soud ověří totožnost osoby na základě dokladu potvrzujícího její totožnost nebo totožnost a státní příslušnost. Konkrétně: V případě polského státního příslušníka průkaz totožnosti nebo cestovní pas; v případě cizího státního příslušníka cestovní pas, cestovní doklad nebo jiný platný doklad prokazující jeho totožnost nebo jeho totožnost a státní příslušnost. Výslech svědka začíná také otázkami týkajícími se jeho osoby a vztahu k účastníkům řízení.

12 Jaké platí požadavky pro složení přísahy a jaké informace se požadují od dožadujícího soudu, je-li nutné složení přísahy během přímého dokazování podle článků 19 až 21 nařízení o dokazování?

Pokud jde o výslech podle článků 19 až 21, kdy dožadující soud informuje polský ústřední orgán o svém záměru vyslechnout svědka pod přísahou, může si ústřední orgán vyžádat znění uvedené přísahy. Je-li přísaha v rozporu se základními zásadami polského práva, může ústřední orgán s výslechem nesouhlasit nebo požádat o to, aby bylo použito znění přísahy stanovené v polských právních předpisech.

13 Existují nějaká opatření, pokud jde o zajištění kontaktní osoby v místě konání videokonference, s níž je dožadující soud ve styku, a osoby, která je v den konání výslechu k dispozici pro obsluhu videokonferenčních zařízení a řešení případných technických problémů?

Pokud se videokonference koná v prostorách polského soudu, polské věznice nebo polského vazební věznice, poskytují tyto instituce specializované videokonferenční služby. Kontaktní údaje odpovědné osoby jsou dožadujícímu soudu sděleny v rámci technických opatření předcházejících videokonferenci.

14 Požadují se od dožadujícího soudu nějaké další informace?

Na základě polských právních předpisů se žádné dodatečné informace obvykle nevyžadují. Jsou-li přesto zapotřebí další informace (například o technických opatřeních u polského soudu), musí být tyto informace napsány v polštině nebo k nim musí být přiložen překlad do polštiny.