Dokazování prostřednictvím videokonference

Portugalsko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Je možné provést dokazování pomocí videokonference buď za účasti soudu dožadujícího členského státu, nebo přímo soudem tohoto členského státu? Pokud ano, jaké jsou příslušné vnitrostátní postupy nebo právní předpisy, které se použijí?

Podle portugalských právních předpisů musí soudce dožadujícího soudu provést výslech osob vyslýchaných prostřednictvím videokonference přímo, bez zásahu soudce z dožádaného soudu. Jedná se o pravidlo vztahující se na vnitrostátní případy, kdy se výslech provádí pomocí videokonference. Stejný postup se použije i v přeshraničních věcech, požádá-li soud dožadujícího členského státu o dokazování prostřednictvím videokonference podle článku 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1783 ze dne 25. listopadu 2020.

V přeshraničních věcech může alternativně soud dožadujícího členského státu požádat o dokazování prostřednictvím videokonference podle článků 12 až 14 uvedeného nařízení.

Hlavní vnitrostátní procesní pravidla upravující shromažďování důkazů pomocí videokonference od znalců, svědků a účastníků řízení jsou tato:

Znalci

Znalci z institucí, laboratoří nebo úřadů jsou prostřednictvím telekonference vyslechnuti z místa svého pracoviště (čl. 486 odst. 2. občanského soudního řádu).

Svědci

Svědci s bydlištěm mimo soudní obvod mohou být vyslechnuti prostřednictvím technologického zařízení, jež umožňuje audiovizuální komunikaci probíhající v reálném čase z budovy soudu, soudní sekce nebo z registrovaných obecních nebo farních zařízení nebo jiných veřejných budov v místě svého bydliště (článek 502 občanského soudního řádu).

V den výslechu se svědci identifikují úředníkovi soudu nebo úředníkovi veřejné správy v místě, kde mají vypovídat; od tohoto okamžiku však výslech vede soud projednávající danou věc a právní zástupci účastníků řízení prostřednictvím technologického zařízení umožňujícího audiovizuální komunikaci v reálném čase, aniž by byl nutný zásah soudu, u něhož se dokazování provádí.

Aniž jsou dotčena ustanovení mezinárodních nebo evropských právních předpisů, musí být svědci s bydlištěm v zahraničí vyslechnuti prostřednictvím technologického zařízení umožňujícího audiovizuální komunikaci v reálném čase, pokud jsou v místě jejich bydliště k dispozici nezbytné technologické prostředky.

Ve věcech projednávaných soudy nebo soudními sekcemi se sídlem v metropolitních oblastech Lisabon a Porto se výslech neuskuteční prostřednictvím technologického zařízení umožňujícího audiovizuální komunikaci v reálném čase, pokud se bydliště svědka nachází v dotčené metropolitní oblasti.

Nemůže-li se však osoba, která má podat svědectví, dostavit k soudu v daný čas nebo je-li to pro ni mimořádně obtížné, může soudce se souhlasem účastníků řízení stanovit, že případné vysvětlení, které je zapotřebí v zájmu náležitého rozhodnutí v dané věci, bude podáno telefonicky či jinými prostředky přímé komunikace mezi soudem a svědkem, je-li povaha skutečností, které mají být prošetřeny nebo objasněny, slučitelná s tímto postupem (článek 520 občanského soudního řádu).

Účastníci řízení

Pravidla týkající se výslechu prostřednictvím telekonference stanovená v článku 502 občanského soudního řádu se vztahují na účastníky řízení s bydlištěm mimo dotyčný okres nebo v případě autonomních oblastí mimo dotyčný ostrov (článek 456 občanského soudního řádu).

2 Existují nějaká omezení, pokud jde o kategorie osob, jež mohou být vyslechnuty prostřednictvím videokonference – lze tímto způsobem například vyslechnout pouze svědky, nebo také jiné osoby, jako jsou znalci či strany?

Nejsou stanovena žádná zvláštní omezení. Portugalské právo umožňuje vyslechnout pomocí videokonference svědky, účastníky řízení a znalce, jak je stanoveno ve výše uvedených právních předpisech.

3 Existují nějaká omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze zajistit prostřednictvím videokonference?

Viz odpověď na předchozí otázku.

4 Existují nějaká omezení s ohledem na místo, kde by měla být daná osoba vyslechnuta prostřednictvím videokonference – tj. musí se výslech uskutečnit u soudu?

Obecným pravidlem je to, že dotyčná osoba musí být prostřednictvím videokonference vyslechnuta u soudu. Znalci z úřadů však mohou být prostřednictvím videokonference vyslechnuti na svém pracovišti. Výjimečně může soud za okolností stanovených v článku 520 občanského soudního řádu (citovaného v odpovědi na otázku č. 1) vyslechnout prostřednictvím videokonference i osobu, která se nachází na jiném místě, než je soud.

5 Je povoleno zaznamenávat výslechy prostřednictvím videokonference, a pokud ano, je k dispozici příslušné zařízení?

Ano, výslechy prostřednictvím videokonference jsou vždy zaznamenávány pomocí systému pro pořizování zvukových záznamů, který mají soudy k dispozici, a to v souladu s ustanovením článku 155 portugalského občanského soudního řádu.

6 V jakém jazyce by se měl výslech uskutečnit: a) v případě žádostí podle článků 12 až 14 nařízení o dokazování a b) v případě přímého dokazování podle článků 19 až 21 nařízení o dokazování?

Je-li Portugalsko dožádaným členským státem, bude se jazyk, v němž se uskutečňuje výslech, lišit podle okolností:

a) V případě žádostí podaných podle článků 12 až 14 nařízení (EU) 2020/1783 se použije portugalský jazyk. Mají-li být vyslechnuti cizí státní příslušníci, mohou hovořit i jiným jazykem, pokud neovládají portugalštinu. V tomto případě musí dožadující soud informovat o této skutečnosti dožádaný soud, aby tento mohl k dožádanému soudu předvolat tlumočníka.

b) V případě žádostí podaných podle článku 19 až 21 nařízení (EU) 2020/1783 se použije jazyk stanovený ve vnitrostátních právních předpisech členského státu dožadujícího soudu. Je-li třeba vyslechnout osoby, které tímto jazykem nehovoří, může dožadující soud v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy požadovat, aby byl u dožadujícího soudu přítomen tlumočník. Alternativně může dožadující soud požádat (dožádaný) portugalský soud o přizvání tlumočníka, který bude přítomen u dožádaného soudu.

V případech uvedených v písmenech a) a b), kdy je nutno k soudu dožádaného členského státu předvolat tlumočníka, dožádaný soud požádá soud dožadujícího členského státu o uhrazení odměny pro tlumočníka, jak je stanoveno v čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) 2020/1783.

7 Jsou-li nutní tlumočníci, kdo odpovídá za jejich zajištění a kde by se měli nacházet a) v případě žádostí podle článků 12 až 14 nařízení o dokazování a b) v případě přímého dokazování podle článků 19 až 21 nařízení o dokazování?

Tyto informace již byly uvedeny v odpovědi na otázku č. 6.

8 Jaký postup se vztahuje na opatření týkající se výslechu a informování osoby, jež má být vyslechnuta, o době a místu konání výslechu a) v případě žádostí podle článků 12 až 14 nařízení o dokazování a b) v případě přímého dokazování podle článků 19 až 21 nařízení o dokazování? S jakou dobou je u obou variant nutno počítat při plánování data výslechu, aby byla dotyčná osoba vyrozuměna s dostatečným předstihem?

Podle portugalského práva je postup vztahující se na výslech a předvolání určité osoby k soudu v zásadě stanoven v čl. 7 odst. 3, čl. 172 odst. 5 a 6, článku 220, čl. 247 odst. 2, čl. 251 odst. 1 a článcích 417, 507, 508 a 603 portugalského občanského soudního řádu.

Kancelář soudu zpravidla musí z vlastního podnětu informovat svědky, znalce, účastníky řízení a jejich zástupce o tom, kdy se mají podle nařízení soudu dostavit k soudnímu řízení. Vyžaduje-li některý z účastníků řízení výslech svědka prostřednictvím videokonference, odpovídá kancelář soudu za předvolání tohoto svědka.

Oznámení za účelem předvolání svědků, znalců a jiných osob, které se účastní jednání příležitostně (např. tlumočník nebo technický poradce), k soudu se zasílají doporučeně s uvedením data, místa a účelu dostavení se k soudu. Oznámení se považují za doručená i tehdy, odmítne-li příjemce písemnost převzít. Poštovní doručovatel musí v takovém případě vyhotovit záznam o odmítnutí převzetí.

Oznámení za účelem předvolání účastníka k soudnímu řízení nebo výpovědi se zasílají doporučeně, jsou určeny dotyčné straně a je v nich uvedeno datum, místo a účel dostavení se k soudu. Jestliže účastník řízení ustanovil právního zástupce nebo je-li zastoupen současně právním zástupcem i právním poradcem, je v tomto případě třeba vyrozumět právního zástupce i právního poradce.

Zástupci účastníků řízení jsou vyrozuměni elektronickou cestou podle § 25 prováděcí ministerské vyhlášky (Portaria) č. 280/2013 ze dne 26. srpna 2013. Informační systém potvrdí datum vydání oznámení.

V právních předpisech není výslovně stanoveno, s jakým předstihem je nutno oznámení zaslat. V kterémkoli z výše uvedených případů se oznámení považuje za doručené třetí den poté, co bylo zaevidováno nebo vydáno elektronickými prostředky. Není-li třetí den pracovním dnem, považuje se oznámení za doručené první následující pracovní den. Z praktických důvodů je proto nutné ve vztahu k datu jednání dodržet s ohledem na oznámení minimálně tuto lhůtu, aby bylo možno oznámení považovat za řádně doručené.

V naléhavých případech lze svědky, znalce, jiné osoby účastnící se jednání příležitostně, účastníky řízení nebo jejich zástupce předvolat (nebo jejich předvolání zrušit) telegramem, telefonem či jinými podobnými telekomunikačními prostředky. Kontaktování telefonicky je vždy zaznamenáno v soudním spisu a poté následuje písemné potvrzení v určité formě.

Pokud se osoba, která měla být přítomna, nedostaví, musí svou nepřítomnost omluvit během samotného jednání, nebo ve lhůtě pěti dnů (kalendářních dnů, není-li však poslední den této lhůty pracovním dnem, prodlužuje se lhůta do dalšího pracovního dne).

V případě nedostavení se k soudu stanoví portugalské právní předpisy níže uvedené donucovací prostředky. Nedostaví-li se svědek, který byl řádně informován a který svou nepřítomnost neomluvil v zákonné lhůtě, je mu uložena pokuta a soudce může nařídit jeho předvedení. Tyto sankce se nepoužijí, je-li soudní řízení odročeno z jiných důvodů než kvůli neúčasti svědka. Pokud se nedostaví znalec či jiná osoba účastnící se jednání příležitostně, kteří byli řádně vyrozuměni a neomluvili svou nepřítomnost v zákonné lhůtě, lze jim uložit pokutu. Nedostaví-li se jeden z účastníků řízení poté, co byl řádně informován a neomluvil svou nepřítomnost v zákonné lhůtě, je mu uložena pokuta a soud může pro účely dokazování toto odmítnutí vykládat libovolně. Jestliže se soud domnívá, že odmítnutí účastníka řízení dostavit se k soudu znemožňuje nést důkazní břemeno, může důkazní břemeno obrátit.

9 S jakými náklady je spojeno používání videokonferencí a jak by měly být uhrazeny?

Za použití videokonference se neúčtují žádné náklady.

10 Existují nějaké požadavky, pokud jde o zajištění toho, aby byla osoba, která je vyslýchána přímo dožadujícím soudem, informována, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti?

Je-li portugalský soud v případě žádosti podle článku 19 nařízení (EU) 2020/1783 dožadující stranou, předvolá osobu, která má být vyslechnuta, aby se dostavila k uvedenému soudu v jiném (dožádaném) členském státě, poštou, a to jedním ze způsobů uvedených v odpovědi na otázku č. 8 podle okolností daného případu. Tato možnost doručení oznámení poštou je stanovena v článku 14 nařízení (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007. Osoba, která má být vyslechnuta, je v oznámení informována o tom, že se má dostavit na základě dobrovolnosti.

Je-li portugalský soud dožádanou stranou, odpovídá za vyrozumění osob, které mají být vyslechnuty, a jejich informování o tom, že se mají dostavit na základě dobrovolnosti, dožadující soud.

Na základě vzájemné dohody mezi dožadujícím a dožádaným soudem může vyrozumění osoby, která má být vyslechnuta, a její informování o tom, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti, zajistit soud dožádaného členského státu. K tomu může v praxi dojít bez ohledu na to, zda je portugalský soud dožadující nebo dožádanou stranou.

11 Jaký je postup ověřování totožnosti osoby, která má být vyslechnuta?

Ve stanovenou dobu výslechu ověří soudní úředník, zda je osoba, která má být vyslechnuta, přítomna, a informuje o tom soudce, který výslech povede, nebo dožadující soud, provádí-li výslech přímo dožadující soud.

Provádí-li výslech portugalský soudce, uskuteční se po zahájení řízení a před tím, než dotyčná osoba začne vypovídat, tyto kroky: i) osoba podávající výpověď, svědek nebo znalec složí před soudcem přísahu; ii) soudce položí předběžné otázky za účelem identifikace osoby, která má být vyslechnuta.

Identifikace osoby, která má být vyslechnuta, přísluší soudci, který provádí předběžný výslech, a tento se dotáže na její jméno, povolání, adresu, rodinný stav a jiné údaje, které považuje za nezbytné pro účely identifikace.

Soudce se vyslýchané osoby rovněž dotáže, zda je příbuzným, přítelem či odpůrcem některého z účastníků řízení a zda má na dané věci přímý či nepřímý zájem, aby posoudil věrohodnost jeho výpovědi.

Jestliže soudce během předběžného výslechu zjistí, že svědek není způsobilý nebo že se nejedná o správnou osobu, která má být vyslechnuta, nedovolí mu vypovídat. Svědek není způsobilý, nemá-li navzdory tomu, že mu v tom nebrání psychická porucha, přirozenou schopnost (fyzickou či duševní způsobilost) vypovídat.

Předběžný výslech soudci umožňuje ověřit rovněž existenci níže uvedených případů, kdy podle portugalského občanského soudního řádu mohou svědci nebo účastníci řízení výpověď odepřít.

Svědeckou výpověď mohou v souladu s článkem 497 občanského soudního řádu odepřít níže uvedené osoby (vyjma v řízení k ověření narození či úmrtí dětí):

  1. příbuzní ve vzestupné linii ve věcech týkajících se jejich potomků, adoptivní rodiče ve věcech týkajících se osvojených dětí a naopak;
  2. tchán nebo tchýně ve věci týkající se zetě nebo snachy a naopak;
  3. manželé nebo bývalí manželé ve věcech týkajících se druhého manžela nebo bývalého manžela;
  4. osoba, která s některým z účastníků řízení žije nebo žila ve společné domácnosti podobně jako sezdané páry.

Povinností soudce je informovat výše uvedené osoby o tom, že mohou výpověď odepřít.

Osoby, které jsou vázány profesním tajemstvím, musí zachovávat mlčenlivost jako státní úředníci nebo jsou vázány státním tajemstvím, musí být omluveny z podání výpovědi ve vztahu ke skutečnostem, na něž se toto tajemství vztahuje. V těchto případech ověří soudce oprávněnost omluvy, a považuje-li to za nutné, zbaví je mlčenlivosti.

Účastníci řízení mohou vypovídat pouze ve vztahu k osobním skutečnostem. V občanskoprávním řízení není přípustné, aby se výslech určitého účastníka řízení zaměřoval na trestné činy nebo přestupky, v souvislosti s nimiž je tento účastník řízení obžalován v trestním řízení.

12 Jaké platí požadavky pro složení přísahy a jaké informace se požadují od dožadujícího soudu, je-li nutné složení přísahy během přímého dokazování podle článků 19 až 21 nařízení o dokazování?

Podle portugalského práva:

  • Soudce před výpovědí vyslýchanou osobu poučí o morálním významu přísahy, kterou má složit, o povinnosti vypovídat pravdu a o sankcích za křivou výpověď.
  • Poté soudce svědka požádá, aby složil tuto přísahu: „Přísahám na svou čest, že vypovím celou pravdu a nic než pravdu.“
  • Odmítnutí přísahy se rovná odepření výpovědi; oboje lze postihnout jako pohrdání soudem a není-li odůvodněné, může soudce dotyčné osobě uložit odpovídající sankci.

Provádí-li soud v jiném členském státě dokazování přímo z Portugalska prostřednictvím videokonference v souladu s články 19 a 20 nařízení (EU) 2020/1783, musí soud dožadujícího členského státu informovat (dožádaný) portugalský soud o těchto identifikačních údajích osoby, která bude vypovídat: jméno, profese, bydliště, občanský stav a další okolnosti, které považuje za nezbytné pro účely její identifikace; postavení, v němž bude při výslechu vystupovat (např. účastník řízení, svědek, znalec, technický poradce); jazyk, kterým osoba hovoří; zda je nutné, aby dožádaný soud stanovil tlumočníka.

Tyto údaje jsou nezbytné, aby mohl (dožádaný) portugalský soud na straně jedné učinit kroky k předvolání tlumočníka a na straně druhé ověřit přítomnost osoby, která má být vyslechnuta, ve stanoveném čase videokonference.

Jelikož však portugalský soudce do řízení nezasahuje, je nutno přísahu složit prostřednictvím videokonference u soudce soudu v dožadujícím členském státě. Totéž platí pro předběžný výslech, pokud se uskutečňuje, a pro otázky týkající se způsobilosti nebo odepření výpovědi či omluvení svědků z podání svědecké výpovědi, k jejichž projednání je příslušný soudce dožadujícího soudu v souladu s občanským procesním právem dožadujícího členského státu, jak je stanoveno v čl. 19 odst. 8 nařízení (EU) 2020/1783.

13 Existují nějaká opatření, pokud jde o zajištění kontaktní osoby v místě konání videokonference, s níž je dožadující soud ve styku, a osoby, která je v den konání výslechu k dispozici pro obsluhu videokonferenčních zařízení a řešení případných technických problémů?

Dožadující a dožádaný soud (jakmile byl tento určen ústředním orgánem) by měly navázat přímý kontakt a naplánovat videokonferenci a rovněž stanovit datum zkoušky spojení.

Z praktických důvodů se doporučuje provést zkoušku spojení pokud možno před vyrozuměním svědka; za tímto účelem by mělo být datum zkoušky spojení naplánováno s dostatečným předstihem, aby bylo možno svědka vyrozumět včas.

V den, kdy se koná zkouška spojení, a v den výslechu prostřednictvím videokonference by měl být na každém soudě přítomen odborník na informační technologie, odborník v oblasti telekomunikací nebo soudní úředník, který má potřebné znalosti.

V Portugalsku má Institut finančního řízení a soudní infrastruktury (Instituto de Gestão Financeira e Estruturas da Justiça, dále jen „institut IGFEJ“) pro videokonference na soudech k dispozici zvláštní tým.

Z organizačních důvodů je třeba institut IGFEJ vyrozumět o datu konání zkoušky spojení a výslechu pokud možno tři dny předem. To institutu IGFEJ umožní ověřit existenci potřebných technických podmínek pro konání videokonference, v případě komunikačních problémů mezi soudy ihned zasáhnout a sledovat zkoušku videokonference.

Naplánování videokonference v jiném členském státě na žádost portugalského soudu

(Dožadující) portugalský soud musí nejprve institut IGFEJ požádat o vytvoření potřebných technických podmínek pro videokonferenci, o zásah k odstranění případných komunikačních problémů mezi soudy a o sledování zkoušky videokonference.

Za účelem odstranění technických problémů požádá portugalský soud soud dožádaného členského státu, aby rovněž jmenoval osobu z videokonferenční služby, která odpovídá za sledování zkoušky anebo poskytování potřebné technické pomoci ve spolupráci s portugalskými techniky.

Jsou-li portugalské soudy dožadující stranou, často žádají o pomoc kontaktní místo Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci v Portugalsku, které se za účelem naplánování zkoušky a videokonference spojí přímo s dožádanými soudy. Je-li kontaktní místo upozorněno na technické problémy, spojí se přímo s týmy odpovědnými za videokonference v každém z dotčených členských států, požádá o potřebné spojení, informace nebo technické úpravy a odpovídajícím způsobem informuje dotčené soudy. To umožňuje překonat jazykovou bariéru a videokonferenci úspěšně provést.

Naplánování videokonference u portugalského soudu na žádost jiného členského státu

V Portugalsku je ústředním orgánem odpovědným za přijímání a schvalování žádostí z jiných členských států podle článku 19 nařízení (EU) 2020/1783 generální ředitelství soudní správy (Direcção-Geral da Administração da Justiça, dále jen „generální ředitelství“). Jakmile byla žádost schválena, informuje generální ředitelství soud dožadujícího členského státu o (dožádaném) portugalském soudu, u něhož se bude videokonference konat. Poté se musí dožadující a dožádaný soud přímo dohodnout na datech provedení nejprve zkoušky a posléze výslechu prostřednictvím videokonference.

Generální ředitelství jakožto ústřední orgán zprostředkuje přímý kontakt mezi dožadujícím a dožádaným soudem, jakož i kontakt s podpůrným týmem institutu IGFEJ pro videokonference, aby se vyřešily případné technické problémy. Rovněž kontaktní místo Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci v Portugalsku může zprostředkovat potřebné kontakty, je-li o to požádáno.

Soudy prostřednictvím přímých kontaktů zajistí videokonferenční místnost a určí pracovníky pro navázání technického spojení a podporu během videokonference u dožadujícího resp. dožádaného soudu. V Portugalsku je zpravidla vybrán soudní úředník s potřebnými znalostmi, pokud možno spolu s odborníkem v oblasti informačních technologií portugalského soudu.

Uskutečňuje-li se videokonference prostřednictvím IP, musí k tomu nutně dojít z Portugalska. Za tímto účelem požádá portugalský soud institut IGFEJ předem o navázání externího spojení.

Pokud se videokonference uskutečňuje prostřednictvím telefonní linky (ISDN), lze spojení s portugalskými soudy navázat ze soudů v ostatních členských státech.

V případě technických problémů může potřebnou pomoc poskytnout odborník v oblasti informačních technologií portugalského soudu nebo technik institutu IGFEJ.

14 Požadují se od dožadujícího soudu nějaké další informace?

Při podávání žádosti o videokonferenci by měl dožadující soud v poli 12 formuláře L uvést, že si přeje provést dokazování s využitím komunikačních technologií uvedených ve formuláři N; oba formuláře jsou obsaženy v příloze nařízení (EU) 2020/1783. Ve formuláři N se uvedou tyto údaje:

1. Technické údaje o videokonferenčním zařízení, které používá dožadující soud, konkrétně:

  • používaný komunikační protokol (např. H.323, H.320),
  • video protokoly (např. H.261, H.263 a H.264),
  • audio protokoly (např. G.711a, G.711u, G.722, G.729),
  • v případě potřeby protokol pro sdílení obsahu (např. H.239 nebo BFCP (SIP)),
  • bezpečnost: H.235 a příslušné podporované kódování,
  • maximální podporované širokopásmové připojení,
  • samostatné zařízení, jednotka pro řízení konferenčního spojení (MCU) nebo brána,
  • v případě MCU nebo brány údaj o tom, zda má hlasový systém umožňující interakci (IVR).

2. Údaje o ISDN a/nebo veřejném připojení IP daného soudu.

Údaje o komunikačním zařízení používaném při videokonferenci:

komunikační protokol: H.323,

bezpečnost: H.235 AES,

maximální podporované širokopásmové připojení: 256kbps.

3. Žádost o naplánování zkoušky videokonference před dokazováním.

4. Jméno a přímé kontaktní údaje (telefonní číslo, číslo faxu a e-mail) osoby, která bude při videokonferenci poskytovat podporu (soudní úředník, pokud možno spolu s odborníkem v oblasti informačních technologií nebo telekomunikací, který poskytuje soudu podporu).

5. Jako alternativu k IP nebo ISDN připojení a s cílem překonat omezení při komunikaci způsobená nastavením sítě a firewallu umožňují zařízení instalovaná v budovách soudů používat videokonferenční spojení prostřednictvím platforem, jako jsou Webex, Zoom, Teams nebo Skype.

V tomto případě by se soudy účastnící se videokonference měly předem dohodnout, jakou platformu použijí, neboť soudní úředník v Portugalsku bude muset požádat místního pracovníka informačních technologií, aby v zařízení určeném pro videokonferenci nainstaloval nezbytný software.

V každém případě je třeba vždy předem požadovat zkoušku spojení k posouzení toho, zda bude případně nutný technický zásah.

 

Související odkazy

občanský soudní řád

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1783 ze dne 25. listopadu 2020

 

Upozornění

Údaje uvedené v tomto formuláři nejsou pro kontaktní místo Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci, soudy ani jiné subjekty a orgány závazné. Je třeba řídit se platnými právními předpisy. Dané informace jsou pravidelně aktualizovány i s ohledem na vývoj judikatury.

Poslední aktualizace: 27/03/2024

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.