Dokazování prostřednictvím videokonference

Španělsko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Je možné provést dokazování pomocí videokonference buď za účasti soudu dožadujícího členského státu, nebo přímo soudem tohoto členského státu? Pokud ano, jaké jsou příslušné vnitrostátní postupy nebo právní předpisy, které se použijí?

Toho je možné dosáhnout dvěma způsoby.

Předpisy a nařízení

  • článek 177 občanského soudního řádu (Ley de Enjuiciamiento Civil, LEC) v souladu se zákonem č. 29/2015 ze dne 30. dubna 2015 o mezinárodní právní spolupráci v občanských věcech,
  • článek 229 základního zákona o soudní moci (Ley Orgánica del Poder Judicial, LOPJ) s ohledem na videokonference. Ustanovení čl. 229 odst. 3 základního zákona o soudní moci umožňuje, aby se výpovědi, dotazování, dokazování, konfrontace svědků, výslechy, posudky, ratifikace znaleckých posudků a řízení prováděly prostřednictvím videokonference za přítomnosti soudce nebo soudu a za přítomnosti nebo případné účasti stran. Ve všech případech zajišťuje, aby každá strana mohla zpochybnit a vyvrátit důkazy druhé strany, a zaručuje právo na obhajobu. Až na výjimečné případy se jedná o veřejná řízení,
  • nařízení č. 1/2018 o mezinárodní justiční spolupráci a sítích mezinárodní justiční spolupráce.

Případy, kdy Španělsko požaduje spolupráci ze strany zahraničního orgánu

V takových případech se zákon č. 29/2015 použije podpůrně v souladu se zásadou přednosti práva EU, jež v této oblasti dává přednost použití pravidel Evropské unie a mezinárodních smluv a dohod, jichž je Španělsko stranou. V oblasti mezinárodní právní spolupráce v občanských věcech mohou španělské orgány spolupracovat se zahraničními orgány. Ačkoli se nevyžaduje vzájemnost, vláda může prostřednictvím královské vyhlášky stanovit, že orgány nesmějí s orgány cizího státu spolupracovat v případě opakovaného odmítnutí spolupráce nebo zákonného zákazu poskytování spolupráce ze strany orgánů dotyčného státu.

V případech, kdy španělské soudy mohou s ostatními soudy navázat přímou komunikaci,

jsou vždy dodržovány platné právní předpisy každého státu. Přímou komunikací mezi soudy se rozumí komunikace mezi vnitrostátními a zahraničními soudy bez prostředníka. Tato komunikace neovlivňuje ani neohrožuje nezávislost dotčených soudů ani právo stran na obhajobu.

Španělské soudy žádosti o mezinárodní právní spolupráci v občanských věcech odmítají, pokud:

  1. předmět či účel požadované spolupráce je v rozporu s veřejným pořádkem;
  2. řízení vedoucí k žádosti o spolupráci spadá do výlučné pravomoci španělských soudů;
  3. obsah požadovaného úkonu neodpovídá pravomocem dožádaného španělského soudu. Žádost lze případně zaslat příslušnému orgánu a informovat o tom dožadující orgán;
  4. žádost o mezinárodní spolupráci nesplňuje obsahové a minimální požadavky stanovené zákonem č. 29/2015, aby ji bylo možno vyřídit;
  5. vláda královskou vyhláškou stanoví, že španělské orgány nesmějí spolupracovat s orgány určitého cizího státu, který opakovaně odmítl žádosti o spolupráci, nebo zákonem zakáže poskytování spolupráce ze strany orgánů dotyčného státu.

2 Existují nějaká omezení, pokud jde o kategorie osob, jež mohou být vyslechnuty prostřednictvím videokonference – lze tímto způsobem například vyslechnout pouze svědky, nebo také jiné osoby, jako jsou znalci či strany?

S ohledem na zapojení účastníků řízení nebo jakékoli jiné osoby, ať už svědka nebo znalce, při dokazování neexistují žádná omezení. Soud posuzuje vhodnost důkazů a informací poskytnutých znalcům.

3 Existují nějaká omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze zajistit prostřednictvím videokonference?

Omezení – která jsou vždy výjimečná a musí být stanovena odůvodněným soudním rozhodnutím, jež zohledňuje přiměřenost omezení – se týkají případů, kdy požadované přímé dokazování „odporuje základním právním zásadám dožádaného členského státu“ (čl. 19 odst. 7 nařízení (EU) 2020/1783).

4 Existují nějaká omezení s ohledem na místo, kde by měla být daná osoba vyslechnuta prostřednictvím videokonference – tj. musí se výslech uskutečnit u soudu?

Videokonference se musí uskutečnit u soudu, u něhož probíhá řízení a u něhož je prováděno dokazování během veřejného jednání nebo výjimečně během jednání s vyloučením veřejnosti. Neexistují žádná omezení, pokud jde o místo, kde se má nacházet osoba, která se má účastnit řízení prostřednictvím videokonference „nebo jiných komunikačních technologií, pokud je má soud k dispozici a považuje-li využití dané technologie s přihlédnutím ke zvláštním okolnostem daného případu za vhodné“ (závěrečná část čl. 20 odst. 1 nařízení (EU) 2020/1783). Soudní tajemník (Letrado de la administración de justicia) musí u soudu, u něhož je řízení vedeno, zjistit totožnost osob účastnících se řízení prostřednictvím videokonference, a to na základě předchozího obeslání nebo přímého předložení dokladů nebo na základě osobní známosti.

5 Je povoleno zaznamenávat výslechy prostřednictvím videokonference, a pokud ano, je k dispozici příslušné zařízení?

Ano. Musí být skutečně zaznamenány s výhradou uvedenou v předchozí otázce (závěrečná část čl. 20 odst. 1 nařízení (EU) 2020/1783).

Podle ustanovení článku 147 občanského soudního řádu musí být ústní jednání, výslech a účast u soudu zaznamenány na vhodném nosiči pro zaznamenání a reprodukci zvuku a obrazu. Zařízením k pořizování audiovizuálních záznamů během soudních řízení a výslechů jsou vybaveny všechny španělské soudy. Záznamy ve formátu DVD archivuje soudní tajemník. Strany mohou požádat o zaslání kopie na vlastní náklady.

6 V jakém jazyce by se měl výslech uskutečnit: a) v případě žádostí podle článků 12 až 14 nařízení o dokazování a b) v případě přímého dokazování podle článků 19 až 21 nařízení o dokazování?

V případě účasti španělského soudu se jeví jako nezbytné, aby řízení a související písemnosti byly ve španělštině, ačkoli lze povolit některý z dalších úředních jazyků (galicijština, katalánština, valencijština a baskičtina) určitých regionů země, pokud osoby vyslýchané prostřednictvím videokonference tyto jazyky znají a přejí si je používat.

7 Jsou-li nutní tlumočníci, kdo odpovídá za jejich zajištění a kde by se měli nacházet a) v případě žádostí podle článků 12 až 14 nařízení o dokazování a b) v případě přímého dokazování podle článků 19 až 21 nařízení o dokazování?

V občanskoprávním řízení lze služby tlumočníků využívat během řízení i poté s ohledem na potřebu doložit průběh řízení; pokud tlumočníky nezajistí strana, která tlumočení požaduje, zajistí je soudní služby, které byly v případě některých autonomních oblastí decentralizovány. V ostatních případech tyto služby zajišťuje ministerstvo spravedlnosti. Náklady na poskytnutí těchto služeb lze uložit straně, jíž byla nařízena úhrada nákladů, přičemž se náležitě přihlédne k případům, kdy existuje nárok na bezplatnou právní pomoc.

Aby byla skutečně zaručena možnost dále zpochybnit nebo vyvrátit důkazy během řízení, může se tlumočník nacházet buď u soudu, nebo s osobou, která bude během jednání hovořit prostřednictvím videokonference.

Tlumočník musí každopádně složit přísahu nebo slib, že bude vypovídat pravdu a při plnění svých povinností postupovat co nejobjektivněji.

Článek 22 nařízení (EU) 2020/1783 stanoví, že dožádaný soud může požádat o náhradu odměny nebo nákladů, včetně nákladů na tlumočníky.

8 Jaký postup se vztahuje na opatření týkající se výslechu a informování osoby, jež má být vyslechnuta, o době a místu konání výslechu a) v případě žádostí podle článků 12 až 14 nařízení o dokazování a b) v případě přímého dokazování podle článků 19 až 21 nařízení o dokazování? S jakou dobou je u obou variant nutno počítat při plánování data výslechu, aby byla dotyčná osoba vyrozuměna s dostatečným předstihem?

Interní postup při výslechu v případě uvedeném v článku 10 nařízení je stanoven v článku 301 a následujících článcích občanského soudního řádu, pokud jde o výslech stran; v článku 360 a následujících článcích s ohledem na výslech svědků a v článku 335 a následujících článcích s ohledem na vydávání posudků a předkládání těchto posudků za účelem posouzení a vznesení námitek ze strany znalců během veřejného jednání.

9 S jakými náklady je spojeno používání videokonferencí a jak by měly být uhrazeny?

Videokonference je v zásadě bezplatná, chce-li však zúčastněná strana získat kopii záznamu, musí poskytnout vhodný nosič nebo uhradit odpovídající částku.

Článek 22 nařízení (EU) 2020/1783 stanoví, že dožádaný soud může požádat o náhradu odměny nebo nákladů, včetně nákladů na tlumočníky.

10 Existují nějaké požadavky, pokud jde o zajištění toho, aby byla osoba, která je vyslýchána přímo dožadujícím soudem, informována, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti?

Jelikož to se uskutečňuje pod vedením španělského soudu.

11 Jaký je postup ověřování totožnosti osoby, která má být vyslechnuta?

Viz odpověď na otázku č. 4 výše.

Tajemník soudu, u něhož řízení probíhá, musí u soudu zjistit totožnost osob účastnících se videokonference, a to buď na základě předchozího obeslání nebo přímého předložení dokladů nebo na základě osobní známosti.

12 Jaké platí požadavky pro složení přísahy a jaké informace se požadují od dožadujícího soudu, je-li nutné složení přísahy během přímého dokazování podle článků 19 až 21 nařízení o dokazování?

Je nutné rozlišovat tyto případy:

  1. strany nemusí během výslechu složit přísahu ani slib, ve sdělení za účelem ověření však musí být dotyčná strana informována o tom, že v případě nedostavení se bez omluvy může soud považovat skutečnosti, v nichž byla tato strana osobně zapojena, za uznané; určení těchto skutečností jako jistých je pro stranu nanejvýš škodlivé;
  2. svědci: před podáním svědecké výpovědi musí každý svědek složit přísahu nebo slib, že bude vypovídat pravdu, a to pod hrozbou sankcí stanovených za trestní čin křivého svědectví v občanskoprávním řízení. Soud informuje svědka o těchto sankcích, nejsou-li mu známy. V případě svědků, již dosud nedosáhli věkové hranice pro trestní odpovědnost, se složení přísahy nebo slibu, že budou vypovídat pravdu, nevyžaduje;
  3. znalci: při předkládání svého posudku musí znalci složit přísahu nebo slib, že budou vypovídat pravdu, a prohlásit, že jednali a případně budou jednat co nejobjektivněji s přihlédnutím jak ke skutečnostem, kterými mohou některou stranu zvýhodnit, tak i ke skutečnostem, které pravděpodobně některou ze stran poškodí, a že si jsou vědomi trestních sankcí, které mohou být uloženy v případě, nesplní-li svou povinnost jako znalci. Tato přísaha nebo slib se během jednání opakuje, je-li předloženo stanovisko v případě kontradiktornosti mezi stranami a soudem.

13 Existují nějaká opatření, pokud jde o zajištění kontaktní osoby v místě konání videokonference, s níž je dožadující soud ve styku, a osoby, která je v den konání výslechu k dispozici pro obsluhu videokonferenčních zařízení a řešení případných technických problémů?

Opatření s ohledem na audiovizuální média jsou přijímána předem. Sekretariát předsedy soudu (Secretaría del Decanato) nebo soudní úředníci stanoví datum, čas a místo konání videokonference a zajistí, aby byl k dispozici dostatečný počet pracovníků pro její provedení. Obvykle se provádějí předem testy, aby bylo zajištěno řádné fungování spojení a zařízení.

14 Požadují se od dožadujícího soudu nějaké další informace?

Jakékoli informace, které se pokládají za vhodné k zajištění optimálního dokazování, a to za použití formulářů uvedených v příloze.

Poslední aktualizace: 21/09/2023

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.