Doručování právních dokumentů

Maďarsko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Co znamená právní pojem „doručování písemností“ v praxi? Proč pro „doručování písemností“ platí zvláštní pravidla?

Podle zákona CXXX z roku 2016 o občanském soudním řádu (A polgári perrendtartásról szóló 2016. évi CXXX. Törvény, v maďarštině) („občanský soudní řád“) musí být soudní písemnosti, pokud zákon nestanoví jinak, zasílány adresátovi poštou v souladu s právními předpisy o doručování úředních písemností. Adresáti si mohou písemnosti, které jsou jim určeny, vyzvednout také v kanceláři soudu po předložení dokladu totožnosti. V případě povinné nebo nepovinné elektronické komunikace se písemnosti doručují elektronicky.

Nahlédněte také do kapitoly Online zpracování případů a elektronická komunikace se soudy.

Účelem doručování úředních písemností je informovat adresáty o obsahu písemností, avšak způsobem, který odesílatelům zároveň umožňuje prokázat, že písemnosti byly adresátům předány. Je třeba doložit samotný úkon, jeho datum a výsledek doručení. Úřední písemnosti lze zasílat doporučenou poštou s doručenkou, která je zvláště určena pro tento druh doručování.

2 Které písemnosti musí být doručovány formálně?

Podle zákona CLIX z roku 2012 o poštovních službách (A postai szolgáltatásokról szóló 2012. évi CLIX. Törvény, v maďarštině) (dále jen „zákon CLIX z roku 2012“) musí být formálně doručeny ty písemnosti, u nichž má odeslání nebo doručení (pokus o doručení) nebo datum těchto úkonů právní důsledky podle zákona, dále písemnosti, které jsou základem pro výpočet zákonných lhůt, nebo písemnosti, jež jsou podle zákona klasifikovány jako úřední písemnosti.

Podle občanského soudního řádu musí být v občanskoprávních věcech bezpodmínečně doručeny tyto písemnosti:

  • rozsudky a soudní příkazy, a to stranám řízení,
  • příkazy (usnesení) vydané při soudním jednání, a to účastníkovi, který nebyl k soudnímu jednání řádně předvolán,
  • určité příkazy (usnesení) stanovené občanským soudním řádem a vydané při soudním jednání, a to účastníkovi, který se nedostavil k soudnímu jednání,
  • příkazy (usnesení) vydané mimo soudní řízení, a to dotčené straně,
  • všechna rozhodnutí vydaná v průběhu řízení, a to osobě, v jejímž zájmu bylo řízení zahájeno státním zástupcem nebo osobou oprávněnou k zahájení řízení.

3 Kdo odpovídá za doručení písemnosti?

Za doručování písemností má odpovědnost soud a poskytovatel poštovních služeb nebo služeb vytvářejících důvěru v souladu s právními předpisy, jež se na ně vztahují.

4 Zjišťování adresy

4.1 Pokouší se dožádaný orgán v tomto členském státě z vlastního podnětu zjistit, kde se nachází adresát písemností, které mají být doručeny, není-li uvedená adresa správná? Viz rovněž oznámení podle čl. 7 odst. 2 písm. c) nařízení o doručování písemností.

Tato povinnost neexistuje.

4.2 Mají zahraniční justiční orgány a/nebo strany soudního řízení v tomto členském státě přístup k rejstříkům nebo službám umožňujícím zjistit současnou adresu určité osoby? Pokud ano, jaké rejstříky nebo služby existují a jaký postup je nutno dodržet? Je nutné zaplatit nějaký poplatek?

Adresa bydliště fyzických osob:

V Maďarsku vede Úřad náměstka státního tajemníka pro evidenci Ministerstva vnitra (Belügyminisztérium Nyilvántartások Vezetéséért Felelős Helyettes Államtitkársága – BM NYHÁT); web: http://nyilvantarto.hu/hu/adatszolgaltatas_szemelyi, v maďarštině) ústřední rejstřík adres. Tento rejstřík lze použít k získání údajů o adresách jednotlivě identifikovaných osob. Tyto žádosti mohou podávat soukromé osoby, právnické osoby nebo subjekty bez právní subjektivity, pokud odůvodní účel a právní základ pro použití údajů.

Žádost lze podat osobně na kterémkoli okresním úřadě nebo v zahraničí na maďarském diplomatickém zastoupení (magyar külképviseleti hatóságnál, v maďarštině) příslušném podle adresy bydliště v zahraničí.

Písemnou žádost lze podat na kterémkoli okresním úřadě. Pokud požadované údaje nejsou k dispozici na okresním úřadě, pak

  • žádosti orgánů veřejné moci a žádosti o zpřístupnění údajů orgány veřejné moci lze podávat na oddělení BM NYHÁT pro osobní evidenci a správu, sekce domácí právní pomoci (BM NYHÁT Személyi Nyilvántartási és Igazgatási Főosztály Belföldi Jogsegélyügyek Osztály), poštovní adresa: 1476 Budapešť, Pf. 281,
  • všechny ostatní žádosti žadatelů, kteří nejsou uvedeni výše (jako soukromé osoby nebo společnosti), mohou být podány na oddělení BM NYHÁT pro osobní zákaznické služby a dohled nad písemnostmi (BM NYHÁT Személyes Ügyfélszolgálati és Okmányügyeleti Főosztály), poštovní adresa: 1553 Budapešť, Pf. 78,
  • písemnou žádost lze podat v zahraničí na maďarském diplomatickém zastoupení (magyar külképviseleti hatóságnál, v maďarštině), které je příslušné pro zahraniční adresu bydliště.

Žádost musí obsahovat následující informace:

  • údaje o žadateli, jméno, adresa, sídlo nebo místo podnikání žadatele nebo jeho zástupce,
  • přesný výčet požadovaných údajů,
  • účel použití údajů,
  • identifikační údaje fyzické osoby, které lze použít k identifikaci osoby uvedené v žádosti (jméno, místo a datum narození, rodné příjmení matky), nebo jméno a adresa bydliště, jež je žadateli známa (název obce, název ulice, číslo domu).

K žádosti je třeba přiložit tyto písemnosti:

  • odůvodnění právního základu pro použití údajů,
  • doklad o plné moci zplnomocněného zástupce, pokud se nenachází v rejstříku dispozičních práv. Plná moc musí být obsažena ve veřejné listině nebo v soukromé listině, která představuje nezvratný důkaz, nebo musí být zapsána v protokolu.

Pokud z plné moci nevyplývá něco jiného, vztahuje se na všechna prohlášení a úkony týkající se daného případu.

V případě pochybností o pravosti nebo obsahu listiny zahraničního původu požádá úřad objednavatele, aby předložil ověřenou veřejnou listinu vystavenou v zahraničí.

Pokud objednavatel přiloží k písemnosti její ověřený překlad vyhotovený v jiném než maďarském jazyce, úřad ji uzná za přeloženou.

Tento postup je zpoplatněn tímto poplatkem za správní služby:

  • za poskytnutí údajů týkajících se 1 až 4 osob: 3 500 HUF,
  • za poskytnutí údajů týkajících se 5 a více osob: počet osob, jichž se týká poskytování údajů, vynásobený sazbou za položku, přičemž sazba činí: 730 HUF/položka.

V případě žádostí podaných v zahraničí nebo prostřednictvím maďarského diplomatického zastoupení akreditovaného v zemi bydliště žadatele musí být poplatek uhrazen dodatečně jako konzulární poplatek na příslušném maďarském zastoupení.

Společnosti:

V případě společností jsou nejdůležitější údaje z obchodního rejstříku včetně adresy zdarma k dispozici na těchto internetových stránkách v maďarštině: https://www.e-cegjegyzek.hu.

4.3 Jaký druh pomoci při vyřizování žádostí z jiných členských států o zjištění adresy poskytují orgány tohoto členského státu podle čl. 7 odst. 1 nařízení o doručování písemností? Viz rovněž oznámení podle čl. 7 odst. 1 nařízení o doručování písemností

Ministerstvo spravedlnosti přijímá od odesílajících orgánů žádosti o zjištění adresy adresáta podle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení o doručování písemností. Informace podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení o doručování písemností viz bod 4.2.

5 Jaká je běžná praxe při doručování písemností? Existují nějaké alternativní metody, které lze použít (jiné než náhradní doručení uvedené v bodě 7 níže)?

Podle nařízení vlády č. 335/2012 ze dne 4. prosince 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro poštovní služby a doručování úředních písemností (335/2012. (XII. 4.) Korm. Rendelet,, v maďarštině) („vládní nařízení č. 335/2012“), doručuje poskytovatel poštovních služeb úřední písemnosti zasílané s doručenkou osobním předáním adresátovi nebo jinému zplnomocněnému příjemci.

Úřední písemnost nelze doručit následujícím osobám: příležitostnému příjemci na základě zvláštní smlouvy s odesílatelem nebo zvláštního ustanovení v rámci všeobecných smluvních podmínek; zaměstnanci nebo členu organizace při předávání v obchodních prostorách organizace nebo v jiných prostorách přístupných zákazníkům; fyzické osobě zaměstnané na recepci, pokud ji organizace provozuje, nebo pronajímateli nemovitosti uvedené v adrese nebo poskytovateli ubytovacího zařízení adresáta, pokud se jedná o fyzickou osobu.

Podle nařízení vlády č. 335/2012 se doručovatel dvakrát pokusí doručit poštu zaslanou jako úřední písemnost. Pokud je první pokus o doručení neúspěšný, protože adresát nebo oprávněný příjemce není na adrese zastižen, zanechá tam doručovatel oznámení, zpřístupní úřední písemnost na výdejním místě uvedeném v oznámení a pátý pracovní den po neúspěšném doručení učiní další pokus o doručení. Pokud je i druhý pokus neúspěšný, zanechá doručovatel adresátovi opět oznámení a zpřístupní úřední písemnost na výdejním místě uvedeném v oznámení po dobu pěti pracovních dnů ode dne druhého pokusu o doručení. Až do druhého pokusu o doručení lze úřední písemnost vyzvednout na uvedeném výdejním místě po předložení dokladu totožnosti. Pokud se úřední písemnost nedostane k adresátovi ve lhůtě uvedené ve druhém oznámení, doručovatel následující pracovní den vrátí úřední písemnost odesílateli s poznámkou „nevyzvednuto“.

V tomto případě je podle ustanovení občanského soudního řádu třeba písemnost považovat za doručenou pátý pracovní den po dni druhého pokusu o doručení, pokud není prokázáno jinak. Doručení se nepovažuje za zákonné, pokud byla písemnost doručena náhradnímu příjemci namísto adresáta a tímto náhradním příjemcem byl odpůrce nebo jeho zástupce v soudním řízení. V případě písemnosti o zahájení řízení nebo rozhodnutí ve věci samé, kterým se řízení ukončuje, soud vyrozumí adresáta do osmi pracovních dnů o domněnce, že písemnost byla doručena. Pokud je k dispozici e-mailová adresa, musí být oznámení zasláno také na tuto e-mailovou adresu.

Adresáti si mohou písemnosti, které jsou jim určeny, vyzvednout také v kanceláři soudu po předložení dokladu totožnosti.

Zákon LIII z roku 1994 o vykonávacím řízení (Avégrehajtási eljárásról szóló 1994. évi LIII. törvény, v maďarštině) (dále jen „zákon LIII z roku 1994“) upravuje doručování prostřednictvím soudního vykonavatele jako alternativní způsob doručování, který je povolen v případě rozhodnutí ve věci samé, jež představují základ pro výkon rozhodnutí, jestliže nastala domněnka, že doručení bylo uskutečněno, a strana oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí o to výslovně požádala a zaplatila zálohu na náklady. Podle zákona LIII z roku 1994 může soudní vykonavatel doručovat písemnosti týkající se výkonu rozhodnutí také osobně v souladu se zvláštními právními předpisy. Pokud je postup neúspěšný, mohou být písemnosti doručeny v rámci nového postupu podle obecných pravidel platných pro doručování úředních písemností.

Občanský soudní řád a zákon L z roku 2009 o řízení o platebním rozkazu (a fizetési meghagyásos eljárásról szóló 2009. évi L. törvény, v maďarštině) (dále jen „zákon L z roku 2009“) stanoví další případy, kdy lze použít doručení prostřednictvím soudního vykonavatele.

Kromě výše uvedeného mohou v případech stanovených zákonem doručovat zvláštní doručovací subjekty, např. zaměstnanci soudu (např. doručování předvolání k občanskoprávním soudním jednáním v naléhavých případech).

6 Je doručování písemností elektronickou cestou (doručování soudních nebo mimosoudních písemností prostřednictvím elektronické komunikace, jako je e-mail, zabezpečené internetové aplikace, fax, SMS atd.) povoleno v občanskoprávním řízení? Pokud ano, u jakých typů řízení lze tuto metodu použít? Existují nějaká omezení, pokud jde o dostupnost tohoto způsobu doručování písemností, podle toho, kdo je adresátem (právník, právnická osoba, korporace nebo jiný obchodní subjekt atd.)?

Občanský soudní řád rozlišuje mezi povinnou a nepovinnou elektronickou komunikací.

Podle zákona CCXXII z roku 2015 o obecných pravidlech pro elektronickou správu a službách vytvářejících důvěru (Az elektronikus ügyintézés és a bizalmi szolgáltatások általános szabályairól szóló 2015. évi CCXXII. Törvény, v maďarštině) (dále jen „zákon CCXXII z roku 2015“) musí osoby, které jsou ze zákona povinny používat elektronickou komunikaci (např. právní zástupci a společnosti), podávat veškeré návrhy k soudu pouze elektronickými prostředky, a to způsobem stanoveným v zákoně a jeho prováděcích vyhláškách. Soud jim také doručuje písemnosti elektronickými prostředky.

Účastníci řízení, kteří nejsou povinni používat elektronickou komunikaci, nebo jejich zástupci, pokud nejsou klasifikováni jako právní zástupci, mohou – s výjimkami stanovenými v občanském soudním řádu – předkládat veškeré písemnosti elektronicky, pokud si to přejí, v souladu s ustanoveními zákona CCXXII z roku 2015 a jeho prováděcích vyhlášek. Pokud si účastník řízení nebo jeho zástupce zvolí elektronickou komunikaci, soud bude všechny soudní písemnosti doručovat elektronicky.

V případě elektronické komunikace je zajištěn nepřetržitý kontakt se soudem prostřednictvím systému elektronického doručování. Strana, která se rozhodne pro elektronickou komunikaci, je informována, zda její podání splňuje požadavky IT.

Služba zabezpečeného doručování mimo jiné zaručuje, že je poskytováno oznámení o přijetí zpráv a o neúspěšném doručení. Poskytovatel služby je povinen odesílateli neprodleně vystavit potvrzení, které zašle na uvedenou e-mailovou adresu a jež potvrzuje informace týkající se události doručení písemnosti.

U písemností doručovaných prostřednictvím služeb zabezpečeného doručování by měla být lhůta pro přijetí pět pracovních dnů, pokud právní předpisy nestanoví jinak. Pokud adresát zásilku v této lhůtě nepřevezme, ale ani její převzetí neodmítne, je druhý pracovní den následující po uplynutí pěti pracovních dnů odesláno druhé oznámení.

Od zavedení elektronické komunikace do procesního práva se ustanovení občanského soudního řádu týkající se domněnky doručení (podrobně popsané níže) vztahují nejen na doručování poštou, ale na všechny zákonné způsoby doručování písemností, včetně elektronických prostředků.

V naléhavých případech lze předvolání k občanskoprávnímu řízení doručit prostřednictvím elektronické pošty i v případě, že kontakt neprobíhá elektronicky.

6.1 Jaký druh elektronického doručování ve smyslu čl. 19 odst. 1 nařízení o doručování písemností je v tomto členském státě k dispozici, má-li být doručení provedeno přímo osobě, která má známou adresu pro doručování v jiném členském státě?

Způsoby doručování uvedené v čl. 19 odst. 1 nařízení o doručování se nepoužijí.

6.2 Specifikoval tento členský stát v souladu s čl. 19 odst. 2 nařízení o doručování písemností další podmínky, za nichž přijme elektronické doručení e-mailem podle čl. 19 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení? Viz rovněž oznámení podle čl. 19 odst. 2 nařízení o doručování písemností.

Žádné další podmínky nebyly stanoveny.

7 „Náhradní“ doručení

7.1 Umožňuje právo tohoto členského státu jiné způsoby doručování v případech, kdy nebylo možné písemnosti adresátovi doručit (např. prostřednictvím doručení do místa pobytu, úřadu soudního vykonavatele, poštovní službou nebo na vývěsce)?

Podle občanského soudního řádu platí, že pokud není známo místo pobytu účastníka řízení a soudní písemnost nelze účastníkovi řízení doručit elektronickými prostředky, nebo pokud účastník řízení pobývá ve státě, který neposkytuje právní pomoc při doručování, nebo pokud existují jiné neodstranitelné překážky bránící doručení, nebo pokud tak stanoví zákon, musí být doručení provedeno prostřednictvím veřejného oznámení. Obecně platí, že soud může na žádost dotčené strany nařídit doručení prostřednictvím veřejného oznámení, pokud k tomu existují oprávněné důvody.

Oznámení musí být vyvěšeno po dobu patnácti dnů na ústředních internetových stránkách soudu, na úřední desce soudu a na úřední desce starosty obce nebo obecního úřadu v místě posledního známého pobytu účastníka řízení. Pokud je k dispozici e-mailová adresa účastníka řízení, musí být oznámení zasláno také na tuto e-mailovou adresu.

Podle občanského soudního řádu platí, že pokud na adresu uvedenou adresátem, jehož bydliště, místo pobytu nebo sídlo se nachází v Maďarsku, musí se doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb žaloba nebo rozhodnutí ve věci, kterým se řízení končí – s výjimkou případů, kdy platí domněnka doručení, a případů, kdy je důvodem nemožnosti doručení úmrtí nebo zánik adresáta, a nemožnost doručení není způsobena příčinou, kterou lze odvrátit a která je pod kontrolou soudu nebo poskytovatele poštovních služeb –, pak je třeba se o doručení písemnosti pokusit rovněž v souladu s ustanoveními zákona o výkonu soudních rozhodnutí týkajícími se doručování prostřednictvím soudního vykonavatele, a to na žádost strany, v jejímž zájmu má být doručení provedeno.

7.2 Pokud byly použity jiné způsoby doručení, kdy se písemnosti považují za doručené?

V případě doručování prostřednictvím veřejného oznámení se písemnosti zpravidla považují za doručené patnáctým dnem od zveřejnění oznámení na ústředních internetových stránkách soudu.

V případě doručování prostřednictvím soudního exekutora nesmí být písemnost považována za doručenou, pokud je doručení neúspěšné.

7.3 Pokud je jiným způsobem doručení uložení písemností na určitém místě (např. na poště), jak je adresát o tomto uložení informován?

Podle zákona o poštovních službách se poskytovatel služeb a adresát mohou dohodnout, že zásilky pro adresáta se nebudou doručovat na adresu uvedenou na zásilce, ale na jinou adresu. Podle nařízení vlády č. 335/2012 poskytuje poskytovatel poštovních služeb informace o příchodu úředních písemností adresovaných do poštovní schránky zanecháním oznámení ve schránce, a to i v případě, že úřední písemnost je adresována do poštovní schránky, ale není určena pro nájemce schránky.

7.4 Pokud adresát odmítne přijmout doručení písemností, jaké z toho vyplývají důsledky? Považují se dokumenty za účinně doručené, pokud odmítnutí bylo neoprávněné?

Jestliže adresát odmítne soudní písemnosti převzít, podle občanského soudního řádu se považují za doručené dnem pokusu o doručení.

8 Poštovní služba ze zahraničí (článek 18 nařízení o doručování písemností)

8.1 Pokud poštovní služba doručí písemnost zaslanou ze zahraničí adresátovi v tomto členském státě v situaci, kdy se vyžaduje potvrzení o přijetí (článek 18 nařízení o doručování písemností), vydá poštovní služba písemnost pouze příjemci do vlastních rukou, nebo může v souladu s vnitrostátními pravidly poštovního doručování vydat písemnost rovněž jiné osobě na stejné adrese?

V případě doručování podle článku 18 nařízení nemá poskytovatel poštovních služeb v Maďarsku informace, že zásilka přijatá ze zahraničí je úřední písemností. Neuplatňuje tedy zvláštní pravidla platná pro doručování úředních písemností, ale pouze obecná vnitrostátní pravidla platná pro doporučené zásilky (s doručenkou).

Podle nařízení vlády č. 335/2012, pokud není fyzická osoba, která je adresátem, v době pokusu o doručení na adrese zastižena, musí být zásilka doručena v první řadě zplnomocněnému zástupci adresáta, který je na této adrese přítomen.

Pokud v době pokusu o doručení není podle prohlášení náhradního příjemce přítomen ani adresát, ani jeho zplnomocněný zástupce, může být zásilka předána náhradnímu příjemci přítomnému na dané adrese.

Za náhradní příjemce se považují: příbuzný adresáta ve smyslu občanského zákoníku, který dosáhl věku 14 let, pronajímatel nemovitosti na uvedené adrese nebo poskytovatel ubytování adresáta, je-li touto osobou fyzická osoba.

Pomocí poštovní služby „Doručení adresátovi“ lze zajistit, aby zásilku nemohl převzít náhradní příjemce, ale pouze adresát nebo jeho zplnomocněný zástupce osobně.

8.2 Jak může být podle pravidel poštovního doručování v tomto členském státě doručení písemností ze zahraničí podle článku 18 nařízení o doručování písemností provedeno, jestliže ani adresát, ani žádná jiná osoba oprávněná přijmout zásilku (pokud to umožňují vnitrostátní pravidla poštovního doručování – viz výše) nebyla na adrese dodání zastižena?

Není-li v době pokusu o doručení na dané adrese zastižen adresát nebo jiný oprávněný příjemce, zanechá doručovatel adresátovi oznámení, že písemnost je pro něj k dispozici na výdejním místě poskytovatele služeb. Na této adrese si může písemnost vyzvednout adresát, jeho zplnomocněný zástupce nebo náhradní příjemce, který má danou adresu jako místo pobytu nebo bydliště. Pokud si adresát nebo jiný oprávněný příjemce zásilku ve lhůtě uvedené v oznámení nevyzvedne, poskytovatel služeb vrátí písemnost jako nevyzvednutou.

8.3 Poskytuje pošta určitou lhůtu pro vyzvednutí písemností před odesláním písemností zpět jako nedoručených? Pokud ano, jakým způsobem je adresát informován, že si má na poště vyzvednout dopis?

Dobu dostupnosti určuje poskytovatel poštovních služeb. V případě společnosti Magyar Posta Zrt. je to deset pracovních dnů od pokusu o doručení. Ohledně komunikačních prostředků viz předchozí bod.

9 Existuje nějaký písemný doklad skutečnosti, že písemnost byla doručena?

Písemným dokladem o doručení je doručenka, v níž je uveden výsledek doručení, tj. příjemce, status příjemce, pokud není adresátem (např. zplnomocněný zástupce), datum převzetí nebo v případě nepředání, skutečnost, která zabránila předání (např. odmítnutí převzetí, „nevyzvedl si“). Poskytovatel služeb vrátí doručenku odesílateli. Vrácení doručenky odesílateli může být v případě smlouvy k tomuto účelu provedeno digitálně. Doklad o doručení lze poskytnout jinými technickými prostředky.

Podle zákona CCXXII z roku 2015 se zásilka dodaná podle úředních kontaktních údajů (elektronické kontaktní údaje, které musí oznámit obchodní organizace a které případně může poskytnout fyzická osoba) považuje za doručenou,

a) pokud poskytovatel služeb, který poskytuje úřední kontaktní údaje, potvrdí, že zákazník zásilku převzal v době uvedené na potvrzení;

b) pokud poskytovatel služeb, který poskytuje úřední kontaktní údaje, potvrdí, že adresát odmítl zásilku převzít v den uvedený na potvrzení o odmítnutí, nebo

c) pokud poskytovatel služeb, který poskytuje úřední kontaktní údaje, potvrdí, že adresát zásilku nepřevzal navzdory dvěma oznámením, pátý pracovní den po datu druhého oznámení uvedeného na potvrzení.

V případě elektronických kontaktních údajů, které nejsou úředními kontaktními údaji, je z právního hlediska možné prokázat, že doručení bylo provedeno, a v případě takového doručení neexistuje žádná domněnka doručení.

V souvislosti se zabezpečenou elektronickou komunikací používanou orgány vykonávajícími elektronickou správu a orgány pověřenými výkonem veřejné služby určenými vládou se zásilka

a) v případě doručování podle kontaktních údajů pro zveřejněnou zabezpečenou elektronickou komunikaci považuje za doručenou následující pracovní den po odeslání;

b) v případě přenosu dokumentů mezi systémy správy dokumentů považuje za doručenou v okamžiku úspěšného přenosu dokumentů potvrzeného poskytovatelem služeb nebo

c) v případě použití systému automatického přenosu informací, který zajišťuje, že lze dodatečně stanovit poskytnutí informací, a to buď zaznamenáním změn, nebo jiným způsobem, považuje za doručenou v době stanovené v zásadách nebo dohodě o přenosu informací.

Papírová kopie vyhotovená na místě v elektronickém kontaktním místě se považuje za doručenou okamžikem jejího vyhotovení.

10 Jak se postupuje v případě, když dojde k chybě a adresát písemnost nepřevezme nebo když doručení proběhne v rozporu se zákonem (např. pokud je písemnost doručena třetí osobě)? Může se písemnost i v tomto případě považovat za řádně doručenou (např. je možné zhojit právní vady u doručování), nebo je nutné nové doručení?

Podle občanského soudního řádu, pokud byla prokázána domněnka doručení (tj. pokud adresát odmítl písemnost převzít nebo ji nepřevzal navzdory dvěma pokusům o doručení), může adresát podat námitku u soudu příslušného pro doručení, a to z níže uvedených důvodů. Soud vyrozumí adresáta o domněnce doručení do osmi pracovních dnů od nabytí právní moci jejího stanovení, nebo pokud se o ní dozví až později, do tří pracovních dnů ode dne, kdy se o ní dozví, nebo v případě listinné komunikace, a to prostou poštou. V oznámení soud adresáta informuje o pravidlech upravujících námitky proti domněnce doručení a v případě žaloby o právních účincích podání žaloby.

Obecně platí, že námitku nelze podat po uplynutí tří měsíců od data, kdy domněnka doručení nabyla účinnosti, nebo od data doručení. Pokud se doručení nebo domněnka doručení týká písemnosti o zahájení řízení, lze námitku podat v průběhu řízení, a to do patnácti dnů ode dne, kdy se osoba o doručení nebo domněnce doručení písemnosti dozví.

Námitce bude vyhověno, pokud adresát nemohl soudní písemnost převzít, protože a) doručení bylo provedeno v rozporu s pravidly pro doručování úředních písemností nebo nebylo zákonné z jiného důvodu, nebo

b) adresát nemohl písemnost převzít z jiného důvodu, který není uveden v písmenu a), a to bez vlastního zavinění.

Námitku proti domněnce doručení z důvodů uvedených v písmenu b) mohou vznést pouze fyzické osoby.

Pokud soud námitce vyhoví, právní důsledky spojené s doručením pozbývají platnosti a doručení a veškerá již přijatá opatření a procesní úkony se musí v případě potřeby opakovat.

Námitku lze vznést i v průběhu řízení o výkonu rozhodnutí. V případě, že rozhodnutí, které se považuje za doručené, nabude právní moci, může adresát – na základě již popsaných důvodů – podat námitku k soudu, který vydal rozhodnutí v prvním stupni během řízení o výkonu rozhodnutí, a to do patnácti dnů ode dne, kdy se o řízení o výkonu rozhodnutí dozvěděl.

Obecně platí, že soud může na žádost dotčené strany nařídit doručení prostřednictvím veřejného oznámení, pokud k tomu existují oprávněné důvody. Pokud se prokáže, že skutečnosti uvedené v žádosti o doručení prostřednictvím veřejného oznámení nejsou pravdivé a dožadující strana o tom věděla nebo měla rozumné důvody o tom vědět, musí být této straně uložena povinnost uhradit náklady vzniklé v souvislosti s doručením prostřednictvím veřejného oznámení bez ohledu na výsledek řízení a soud jí rovněž uloží pokutu.

Jestliže byla písemnost o zahájení řízení nebo jiná písemnost doručena účastníkovi řízení prostřednictvím veřejného oznámení v rozporu s pravidly platnými pro takové doručování, může být přezkoumán pravomocný rozsudek.

11 Pokud adresát odmítne přijmout písemnost na základě použitého jazyka (článek 12 nařízení o doručování písemností) a soud nebo orgán, u něhož bylo zahájeno řízení, rozhodne po ověření, že odmítnutí nebylo odůvodněné, existuje zvláštní opravný prostředek k napadení tohoto rozhodnutí?

Neexistuje žádný konkrétní opravný prostředek.

12 Musím za doručení písemnosti zaplatit, a pokud ano, kolik? Existuje rozdíl v tom, zda má být písemnost doručena podle vnitrostátního práva nebo zda žádost o doručení pochází z jiného členského státu? Viz rovněž oznámení podle článku 15 nařízení o doručování písemností týkající se doručení písemnosti z jiného členského státu.

Soudní poplatky zahrnují také náklady na doručování písemností. Účastník řízení proto nemusí hradit náklady na doručování v soudním řízení. Jedinou výjimkou je doručování prostřednictvím soudního vykonavatele podle zákona LIII z roku 1994, kdy osoba žádající o výkon musí předem uhradit související náklady. Podle zákona má soudní vykonavatel nárok na jednorázový poplatek ve výši 6 000 HUF a paušální poplatek ve výši 1 500 HUF na pokrytí nákladů bez ohledu na počet pokusů o doručení.

Pokud je řízení o výkonu rozhodnutí zahájeno na základě doručované písemnosti, nese náklady dlužník. Náklady spojené s doručováním prostřednictvím veřejného oznámení předem uhradí osoba, která o takové doručení žádá.

Pro žádosti z jiného členského státu se uplatní stejná pravidla o poplatcích za služby.

Poslední aktualizace: 15/01/2024

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.