Doručování právních dokumentů

Slovensko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Co znamená právní pojem „doručování písemností“ v praxi? Proč pro „doručování písemností“ platí zvláštní pravidla?

Doručování písemností

Podle výkladu soudní praxe se „doručováním písemností“ rozumí procesní úkon soudu, jímž se účastník řízení nebo třetí osoba, jejíž spolupráce v řízení je požadována, informuje o průběhu tohoto soudního řízení. Úplné a účinné informování účastníků řízení o průběhu řízení je nezbytným předpokladem pro řádné vedení a ukončení soudního řízení – soud může jednat a rozhodovat pouze za předpokladu, že účastníkům řízení byly předány všechny písemnosti, jejichž převzetí a znalost je předpokladem pro další krok v řízení, uplatnění opravného prostředku, procesní obhajobu nebo ochranu a další úkony, které jsou přípustné pouze ve lhůtě stanovené zákonem nebo soudem. Zejména doručení soudních rozhodnutí ve věci samé je nezbytným předpokladem pro konečné uzavření věci a vykonatelnost soudního rozhodnutí. Je třeba zdůraznit, že § 105 a násl. zákona č. 160/2015 občanského soudního řádu pro sporná řízení (Civilný sporový poriadok) vymezuje pouze procesní aspekty doručování (soudních) písemností. Doručení úkonu podle hmotného práva, tj. včetně projevu vůle ve formě písemnosti, se řídí § 45 zákona č. 40/1964 občanského zákoníku (Občiansky zákonník). Mezi doručováním podle hmotněprávních a procesních předpisů je podstatný rozdíl, zejména pokud jde o účinky doručení, dokončení procesu doručování a vyvolání právních následků.

Existence zvláštních pravidel pro doručování písemností

Účelem zvláštních pravidel pro doručování písemností v občanském soudním řádu pro sporná řízení je snaha zákonodárce o zachování zásady rovnosti zbraní a kontradiktornosti soudního řízení. Nikdo nesmí být v soudním řízení znevýhodněn a všechny strany musí být o průběhu soudního řízení informovány stejně. Strany musí mít možnost poskytnout potřebnou součinnost v řízení a seznámit se s tvrzeními a důkazy druhé strany, s veškerými procesními úkony soudu souvisejícími s řízením a s podstatou věci. Zásada rovnosti zbraní a kontradiktornosti řízení je základním a určujícím prvkem práva na spravedlivý proces, které je na Slovensku ústavním právem (články 46–48 ústavy (Ústava Slovenskej republiky)) založeným na článku 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2 Které písemnosti musí být doručovány formálně?

Obecně lze říci, že za formální doručení lze považovat všechna doručení provedená v souladu s občanským soudním řádem pro sporná řízení, tj.:

  • doručení do schránky elektronické pošty (upřednostňováno),
  • doručení na elektronickou adresu (e-mail) (pouze na žádost strany),
  • osobní doručení prostřednictvím oprávněného doručovatele (pošta, soudní doručovatel) nebo jinak než osobním doručením,
  • doručení formou veřejného oznámení,
  • zvláštní způsob doručení prostřednictvím jiných oprávněných doručovatelů (příslušný policejní útvar, obecní policie, soudní exekutor, Vězeňská a justiční stráž (Zbor väzenskej a justičnej stráže), zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, Ministerstvo zahraničních věcí a evropských záležitostí, Ministerstvo obrany).

V užším slova smyslu se formální nebo úřední doručení vztahuje pouze na osobní doručení v soudním řízení. U písemností, u nichž zákon nevyžaduje osobní doručení, soud použije postup stanovený pro běžné doručování.

Jednotlivá ustanovení občanského soudního řádu pro sporná řízení stanoví, které písemnosti vyžadují osobní doručení. Kromě toho se osobní doručení používá také v případech, kdy soud nařídí osobní doručení v souladu s okolnostmi konkrétního případu (soudy obvykle používají osobní doručení např. u předvolání k jednání z důvodu procesní jistoty). Skutečnost, že zákonodárce stanovil toto výsadní doručování různých písemností, svědčí o jejich významu a o tom, že je třeba, aby se účastník řízení seznámil s jejich obsahem a aby tak bylo uplatněno právo na spravedlivý proces.

Zákon 160/2015 – občanský soudní řád pro sporná řízení (CSP) – vyžaduje, aby byly doručovány osobně následující písemnosti:

  • usnesení, kterým soud připustil změnu žaloby, pokud účastníci nebyli přítomni jednání, při němž došlo ke změně žaloby (§ 142 odst. 2 CSP),
  • žaloby s přílohami, pokud soud žalobu neodmítl nebo nerozhodl o zastavení řízení (§ 167 odst. 1 CSP),
  • žalobní odpověď, pokud žalovaný neuznává celý rozsah uplatněného nároku (§ 167 odst. 3 CSP),
  • prohlášení žalobce předložené podle § 167 odst. 3 v reakci na žalobní odpověď (§ 167 odst. 4 CSP),
  • předvolání k předběžnému jednání (§ 169 odst. 2 CSP),
  • rozsudek (§ 223 odst. 1 CSP),
  • platební rozkaz s žalobou (§ 266 odst. 1 CSP),
  • námitky žalovaného proti platebnímu rozkazu, které se doručují žalobci (§ 267 odst. 5 CSP),
  • usnesení podle § 273 písm. c) občanského soudního řádu pro sporná řízení o povinnosti učinit písemné prohlášení k žalobě ve stanovené lhůtě a uvést v něm rozhodující skutečnosti na obhajobu strany, připojit veškeré listiny, na které se odkazuje, a označit důkazy k prokázání těchto tvrzení ve smyslu § 273 písm. a) občanského soudního řádu pro sporná řízení.

Zákon 161/2015 – občanský soudní řád pro nesporná řízení (Civilný mimosporný poriadok) (CMP) – vyžaduje osobní doručení následujících písemností:

  • usnesení o zahájení řízení, která se doručují účastníkům, pokud bylo řízení zahájeno z moci úřední (§ 27 CMP),
  • změněné návrhy na zahájení řízení, pokud účastníci nebyli přítomni na jednání, při kterém byla změna učiněna (§ 28 CMP),
  • soudní rozhodnutí ve věci samé (§ 45 CMP),
  • příkazy v řízení o navrácení nezletilého v případě únosu nebo neoprávněného zadržení, které vyžadují, aby se osoba, která podle žalobce porušuje právo, k věci písemně vyjádřila (§ 131 odst. 2 CMP),
  • vyrozumění a poučení v dědickém řízení vydaná osobám, o nichž lze důvodně předpokládat, že jsou dědici, o jejich dědických právech a o možnosti odmítnout dědictví, pokud soud nevydal vyrozumění a poučení ústně do protokolu (§ 189 odst. 2 CMP),
  • oznámení o žádosti o vydání věci v řízení o námitkách proti vydání věci uložené u notáře za účelem splnění závazku v případech podle § 335 písm. a) nebo b) nebo pokud složitel požádal, aby mu byla uložená věc vydána nebo aby byla vydána jiné osobě než příjemci (§ 340 CMP),
  • oznámení s výzvou k podání námitek v řízení potvrzujícím vydržení zaslaná osobě, která je v době zahájení řízení označena v listě vlastnictví jako osoba s vlastnickými nebo věcnými právy k nemovitosti, jíž se týká řízení potvrzující vydržení (§ 359g CMP).

3 Kdo odpovídá za doručení písemnosti?

Za doručování soudních písemností odpovídá soud. Ze systematického výkladu občanského soudního řádu pro sporná řízení vyplývá následující pořadí priorit při doručování písemností:

  1. soudem při jednání nebo jiném úkonu;
  2. do schránky elektronické pošty podle zákona č. 305/2013 o elektronické podobě veřejné správy a o změně některých zákonů (zákon o e-Governmente) (povinně mají elektronickou schránku zřízenu všechny právnické osoby, fyzické osoby si ji mohou aktivovat dobrovolně);
  3. doručování na elektronickou adresu na žádost strany, pokud písemnosti nevyžadují osobní doručení;
  4. doručení zákonným doručovatelem:
      • obvykle společnost poskytující poštovní služby nebo soudní doručovatel,
      • pokud to soud považuje za nezbytné, může nařídit doručení prostřednictvím příslušného policejního útvaru, soudního vykonavatele nebo obecní policie,
      • ve zvláštních případech soud doručuje písemnosti prostřednictvím: Vězeňské služby a justiční stráže (doručování fyzickým osobám ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě), zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy (doručování fyzickým osobám umístěným v těchto zařízeních), Ministerstva zahraničních věcí a evropských záležitostí (doručování fyzickým osobám požívajícím diplomatických výsad a imunity nebo osobám v domácnosti osoby požívající diplomatických výsad a imunity nebo osobám, kterým mají být doručovány písemnosti v prostorách chráněných diplomatickou imunitou) a Ministerstva obrany (doručování vojákům z povolání a písemností, které nelze doručit jiným způsobem),
      • zvláštním případem je doručování veřejným oznámením, pokud tak stanoví občanský soudní řád pro sporná řízení (např. není-li známa adresa fyzické osoby) nebo jiný právní předpis (např. § 199 občanského soudního řádu pro nesporná řízení).

4 Zjišťování adresy

4.1 Pokouší se dožádaný orgán v tomto členském státě z vlastního podnětu zjistit, kde se nachází adresát písemností, které mají být doručeny, není-li uvedená adresa správná? Viz rovněž oznámení podle čl. 7 odst. 2 písm. c) nařízení o doručování písemností.

V takových případech se slovenské soudy vždy aktivně snaží zjistit současné místo pobytu adresáta, především prostřednictvím rejstříku obyvatel Slovenské republiky (Register obyvateľov Slovenskej republiky), který je elektronicky napojen na informační systémy soudů. Soud může neprodleně zjistit místo trvalého nebo přechodného pobytu uvedené v tomto rejstříku (pokud taková adresa existuje). V současné době také se slovenskými soudy elektronicky spolupracuje Sociální pojišťovna (Sociálna poisťovňa) prostřednictvím soudního rejstříku a soud si může vyžádat některé informace evidované Sociální pojišťovnou, zejména adresu účastníka řízení uvedenou v Sociální pojišťovně a jméno jeho současného nebo bývalého zaměstnavatele (jehož prostřednictvím lze v některých případech zjistit současné místo pobytu adresáta). Soud je také ze zákona oprávněn požádat o součinnost finanční úřad, obec, věznici atd.

Oznámení Slovenska podle čl. 7 odst. 2 písm. c) je k dispozici na portálu evropské e-justice v sekci Evropský soudní atlas v občanských věcech.

4.2 Mají zahraniční justiční orgány a/nebo strany soudního řízení v tomto členském státě přístup k rejstříkům nebo službám umožňujícím zjistit současnou adresu určité osoby? Pokud ano, jaké rejstříky nebo služby existují a jaký postup je nutno dodržet? Je nutné zaplatit nějaký poplatek?

Jak bylo uvedeno výše, slovenské soudy mají prostřednictvím soudního rejstříku přímý přístup k údajům uvedeným v rejstříku obyvatel Slovenské republiky. Účastníci soudního řízení mají možnost vyžádat si údaje z rejstříku obyvatel Slovenské republiky (vydání potvrzení nebo písemného oznámení o místě pobytu osoby) za správní poplatek ve výši pěti eur.

4.3 Jaký druh pomoci při vyřizování žádostí z jiných členských států o zjištění adresy poskytují orgány tohoto členského státu podle čl. 7 odst. 1 nařízení o doručování písemností? Viz rovněž oznámení podle čl. 7 odst. 1 nařízení o doručování písemností.

Slovensko poskytuje pomoc uvedenou v čl. 7 odst. 1 písm. a). Žádosti o zjištění adresy musí být zaslány okresnímu soudu, neboť podle § 56 odst. 3 zákona č. 97/1963 o mezinárodním právu soukromém a procesním je za vyřízení těchto žádostí odpovědný místně příslušný soud, u něhož je žádost podána. V takových případech soud, který žádost obdržel, přijme opatření podobná opatřením popsaným v bodě 4.1.

Oznámení Slovenska podle čl. 7 odst. 2 písm. c), kterým se Slovensko rozhodlo pro možnost poskytovat pomoc při zjišťování adresy podle čl. 7 odst. 1 písm. a), je k dispozici na portálu evropské e-justice v sekci Evropský soudní atlas v občanských věcech.

5 Jaká je běžná praxe při doručování písemností? Existují nějaké alternativní metody, které lze použít (jiné než náhradní doručení uvedené v bodě 7 níže)?

Jak je uvedeno v bodě 3, soudy dávají přednost osobnímu doručení při jednání nebo při jiném úkonu. Mohou také používat:

  • doručování do schránky elektronické pošty podle zákona o elektronické veřejné správě,
  • doručování na elektronickou adresu (e-mail) na žádost strany, pokud písemnosti nevyžadují osobní doručení,
  • doručování prostřednictvím zákonných doručovatelů (pošta, soudní doručovatel); v případě potřeby prostřednictvím příslušného policejního útvaru, soudního exekutora nebo obecní policie; ve zvláštních případech prostřednictvím Vězeňské služby a justiční stráže, zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, Ministerstva zahraničních věcí a evropských záležitostí a Ministerstva obrany),
  • právní předpisy rovněž stanoví případy, kdy musí být doručení provedeno veřejným oznámením (za účelem oznámení rozhodnutí neurčité skupině osob).

Přednostně soud doručuje písemnosti do elektronické schránky podle zákona o elektronické veřejné správě, pokud má adresát takovou schránku aktivovanou a pokud je doručovaná písemnost elektronickým dokumentem s kvalifikovaným elektronickým podpisem nebo jinými nezbytnými náležitostmi.

V případech, kdy není možné doručovat elektronicky podle zákona o elektronické veřejné správě, soud doručuje písemnosti prostřednictvím zákonných doručovatelů. V takových případech soud doručuje písemnosti na adresu, kterou mu sdělil dožadující orgán. Pokud není doručení úspěšné, doručí soud písemnosti:

  1. fyzické osobě na adresu osoby uvedenou v rejstříku obyvatel Slovenské republiky nebo na adresu cizího státního příslušníka na Slovensku podle jeho pobytového statusu;
  2. právnické osobě na adresu sídla právnické osoby uvedenou v obchodním rejstříku (Obchodný register), který lze nalézt na adrese www.orsr.sk, nebo v jiném veřejném rejstříku (např. živnostenský rejstřík (Živnostenský register)).

Alternativní metody jiné než náhradní doručení

Vzhledem k uzákonění objektivní odpovědnosti stran za údaje zapsané ve veřejných rejstřících nestanoví občanský soudní řád pro sporná řízení žádné jiné alternativní metody než náhradní doručení uvedené v bodě 7.

6 Je doručování písemností elektronickou cestou (doručování soudních nebo mimosoudních písemností prostřednictvím elektronické komunikace, jako je e-mail, zabezpečené internetové aplikace, fax, SMS atd.) povoleno v občanskoprávním řízení? Pokud ano, u jakých typů řízení lze tuto metodu použít? Existují nějaká omezení, pokud jde o dostupnost tohoto způsobu doručování písemností, podle toho, kdo je adresátem (právník, právnická osoba, korporace nebo jiný obchodní subjekt atd.)?

S výjimkou osobního doručování písemností (viz bod 2) může soud doručovat písemnosti také elektronickými prostředky (e-mailem), pokud o to účastník řízení písemně požádá a uvede e-mailovou adresu. Písemnost se považuje za doručenou tři dny po odeslání, a to i když si ji adresát nepřečetl.

6.1 Jaký druh elektronického doručování ve smyslu čl. 19 odst. 1 nařízení o doručování písemností je v tomto členském státě k dispozici, má-li být doručení provedeno přímo osobě, která má známou adresu pro doručování v jiném členském státě?

Doručování do elektronické schránky podle zákona o elektronické veřejné správě (elektronickou schránku musí mít povinně zřízenu všechny právnické osoby, fyzické osoby si ji mohou aktivovat dobrovolně).

6.2 Specifikoval tento členský stát v souladu s čl. 19 odst. 2 nařízení o doručování písemností další podmínky, za nichž přijme elektronické doručení e-mailem podle čl. 19 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení? Viz rovněž oznámení podle čl. 19 odst. 2 nařízení o doručování písemností.

Oznámení Slovenska podle čl. 19 odst. 2, podle něhož Slovensko neumožňuje používat elektronickou poštu k doručování písemností, které musí být doručeny osobně, je k dispozici na portálu evropské e-justice v sekci Evropský soudní atlas ve věcech občanských.

7 „Náhradní“ doručení

7.1 Umožňuje právo tohoto členského státu jiné způsoby doručování v případech, kdy nebylo možné písemnosti adresátovi doručit (např. prostřednictvím doručení do místa pobytu, úřadu soudního vykonavatele, poštovní službou nebo na vývěsce)?

Občanský soudní řád pro sporná řízení upravuje náhradní doručování při doručování fyzických písemností, zatímco zákon o elektronické veřejné správě upravuje doručování do elektronických schránek.

U zákona o elektronické veřejné správě nelze hovořit o náhradním doručení (fikcí) v pravém slova smyslu, neboť již samotná aktivace elektronické schránky (ať již automaticky u právnických osob nebo fakultativně u fyzických osob) znamená, že adresa adresáta nemůže být „neznámá“, ani není možné, aby „písemnost nebylo možné doručit“. Elektronická úřední zpráva (e-mail soudu) je adresátovi dána k dispozici pouhým vložením do elektronické schránky. Samotné vložení elektronické úřední zprávy (soudní korespondence) do elektronické schránky znamená, že ji má adresát v držení. Elektronická úřední zpráva se považuje za doručenou dnem následujícím po jejím vložení do elektronické schránky, avšak pokud se jedná o písemnost, která podle občanského soudního řádu pro sporná řízení vyžaduje osobní doručení, pak pokud si ji adresát v systému nevyzvedne (a tedy nepřečte), považuje se za doručenou uplynutím patnáctidenní lhůty, která začíná běžet dnem následujícím po vložení elektronické úřední zprávy do schránky. Tento způsob nelze použít při doručování platebního rozkazu, kde je náhradní doručení (fikce) zakázáno. Ve smyslu § 82l odst. 1 zákona č. 757/2004 o soudech však platí, že pokud osoba při přihlášení do elektronické schránky nepotvrdí elektronické potvrzení o přijetí, a to do konce úložní lhůty pro doručení elektronické úřední písemnosti, která se doručuje osobně a u níž je náhradní doručení zakázáno, považuje se to za bezdůvodné odmítnutí přijetí doručované elektronické úřední písemnosti. V takových případech se elektronická úřední písemnost považuje za doručenou dnem následujícím po uplynutí úložní lhůty.

U klasického doručování podle občanského soudního řádu pro sporná řízení je použití náhradního doručení (fikce) stejné bez ohledu na formu doručení, tj. zda se jedná o běžné doručení nebo osobní doručení. Pokud je adresa adresáta uvedena ve veřejném rejstříku (v případě fyzických osob v rejstříku obyvatel a v případě právnických osob v obchodním rejstříku) a dopis je vrácen soudu jako nedoručený, považuje se za doručený dnem vrácení dopisu soudu. Není-li adresa fyzické osoby zapsána v rejstříku obyvatel, doručení se provede vyvěšením na úřední desce a internetových stránkách soudu a dopis se považuje za doručený 15 dní po zveřejnění tohoto oznámení. Tento způsob náhradního doručení nelze použít při doručování platebního rozkazu.

7.2 Pokud byly použity jiné způsoby doručení, kdy se písemnosti považují za doručené?

Viz bod 7.1.

7.3 Pokud je jiným způsobem doručení uložení písemností na určitém místě (např. na poště), jak je adresát o tomto uložení informován?

Nejedná se o jiný způsob, ale o běžné doručování prostřednictvím poštovního podniku – pokud poštovní doručovatel adresáta na dané adrese nezastihne, zanechá ve schránce adresáta zvláštní písemné oznámení o tom, že dopis (doporučený nebo k osobnímu doručení) byl uložen na poště. Adresát nebo oprávněný příjemce může písemnosti převzít ve stanovené lhůtě, která obvykle činí 18 kalendářních dnů. Tuto lhůtu lze na žádost adresáta prodloužit. Pokud není dopis převzat ve stanovené lhůtě, stává se nedoručitelným. Nedoručitelné dopisy pošta vrací odesílateli.

7.4 Pokud adresát odmítne přijmout doručení písemností, jaké z toho vyplývají důsledky? Považují se dokumenty za účinně doručené, pokud odmítnutí bylo neoprávněné?

Odmítne-li adresát písemnost přijmout bez řádného důvodu, je písemnost doručena dnem, kdy bylo její přijetí odmítnuto; soudní doručovatel o tom musí adresáta informovat. V případech, kdy doručení není provedeno oprávněně, nemá doručení žádné právní účinky.

8 Poštovní služba ze zahraničí (článek 18 nařízení o doručování písemností)

8.1 Pokud poštovní služba doručí písemnost zaslanou ze zahraničí adresátovi v tomto členském státě v situaci, kdy se vyžaduje potvrzení o přijetí (článek 18 nařízení o doručování písemností), vydá poštovní služba písemnost pouze příjemci do vlastních rukou, nebo může v souladu s vnitrostátními pravidly poštovního doručování vydat písemnost rovněž jiné osobě na stejné adrese?

Pokud je požádáno o běžné doručení s žádostí o potvrzení převzetí, pošta (Slovenská pošta, a.s., jako tradiční poskytovatel poštovních služeb) doručí písemnosti pouze tehdy, pokud adresát nebo oprávněný příjemce (pokud nelze písemnosti doručit adresátovi) předloží při převzetí zásilky doklad totožnosti, umožní zapsat číslo dokladu totožnosti a potvrdí převzetí. Oprávněnými příjemci písemností adresovaných fyzické osobě jsou manžel/manželka adresáta a všechny osoby starší 15 let, které žijí s adresátem ve stejném domě nebo bytě.

Těmto osobám však nelze doručovat písemnosti určené k osobnímu doručení.

8.2 Jak může být podle pravidel poštovního doručování v tomto členském státě doručení písemností ze zahraničí podle článku 18 nařízení o doručování písemností provedeno, jestliže ani adresát, ani žádná jiná osoba oprávněná přijmout zásilku (pokud to umožňují vnitrostátní pravidla poštovního doručování – viz výše) nebyla na adrese dodání zastižena?

Viz bod 7.3.

8.3 Poskytuje pošta určitou lhůtu pro vyzvednutí písemností před odesláním písemností zpět jako nedoručených? Pokud ano, jakým způsobem je adresát informován, že si má na poště vyzvednout dopis?

Viz bod 7.3.

9 Existuje nějaký písemný doklad skutečnosti, že písemnost byla doručena?

Ano, podle občanského soudního řádu pro sporná řízení se jedná o potvrzení o přijetí, které je jako doklad o doručení soudní písemnosti veřejnou listinou. Údaje v potvrzení o přijetí se považují za pravdivé, pokud není prokázán opak. Účastník řízení, který zpochybňuje správnost údajů uvedených v potvrzení o přijetí (a tvrdí, že nebyl dodržen zákonný postup doručování), je povinen předložit soudu důkazy k prokázání těchto tvrzení. Pokud soud doručí písemnost při jednání nebo při procesním úkonu, učiní se o tom záznam v protokolu o jednání.

Zákon o elektronické veřejné správě zahrnuje elektronické potvrzení o přijetí, které je potvrzením o osobním doručení dokumentu (úřední zprávy) – příjemce je povinen potvrdit doručení elektronické úřední zprávy formou elektronického potvrzení. Potvrzení o doručení je předpokladem pro zpřístupnění obsahu elektronické úřední zprávy v elektronické schránce příjemce. V elektronickém potvrzení je uvedeno datum, hodina, minuta a sekunda doručení úřední zprávy. Stejně jako v případě „fyzického“ potvrzení o přijetí se údaje v něm obsažené považují za správné, pokud není prokázán opak, a stejně tak lze napadnout jeho účinky.

10 Jak se postupuje v případě, když dojde k chybě a adresát písemnost nepřevezme nebo když doručení proběhne v rozporu se zákonem (např. pokud je písemnost doručena třetí osobě)? Může se písemnost i v tomto případě považovat za řádně doručenou (např. je možné zhojit právní vady u doručování), nebo je nutné nové doručení?

Viz body 7.1 a 7.4 pro případy, kdy adresát písemnost nepřevezme.

Pokud bylo doručení provedeno v rozporu se zákonem, je nutné písemnost doručit opakovaně; slovenské právo nezná institut potvrzení neplatného doručení. Doručení soudních písemností jiným než zákonným způsobem není právně účinné a nezakládá právní důsledky předpokládané zákonem.

11 Pokud adresát odmítne přijmout písemnost na základě použitého jazyka (článek 12 nařízení o doručování písemností) a soud nebo orgán, u něhož bylo zahájeno řízení, rozhodne po ověření, že odmítnutí nebylo odůvodněné, existuje zvláštní opravný prostředek k napadení tohoto rozhodnutí?

To vždy závisí na právu soudu, který se danou věcí zabývá. Pokud řízení probíhá u slovenského soudu a soud po přezkoumání rozhodne, že odmítnutí převzetí písemností adresátem nebylo oprávněné, písemnosti se považují za doručené dnem, kdy bylo jejich převzetí odmítnuto (viz bod 7.4). Proti těmto rozhodnutím se nelze odvolat.

12 Musím za doručení písemnosti zaplatit, a pokud ano, kolik? Existuje rozdíl v tom, zda má být písemnost doručena podle vnitrostátního práva nebo zda žádost o doručení pochází z jiného členského státu? Viz rovněž oznámení podle článku 15 nařízení o doručování písemností týkající se doručení písemnosti z jiného členského státu.

Oznámení Slovenska podle článku 15 je k dispozici na portálu evropské e-justice v sekci Evropský soudní atlas v občanských věcech.

Poslední aktualizace: 06/05/2024

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.