- 1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?
- 2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?
- 3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?
- 4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?
Hledat informace podle regionů
1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?
Úrok je definován v § 374 závazkového zákoníku (Obligacijski zakonik) (Úřední věstník RS, č. 97/07 – úřední konsolidované znění a 64/16 – rozh. US), který stanoví, že dlužník je vedle jistiny povinen uhradit i úrok, jestliže tak stanoví zákon, anebo jestliže se na tom věřitel a dlužník dohodnou.
Jestliže je dlužník v prodlení s plněním peněžitého závazku, je podle § 378 odst. 1 ZZ povinen uhradit nad rámec jistiny rovněž úrok z prodlení.
Smluvní úrok je upraven v § 382 ZZ, který stanoví, že smluvní strany se mohou dohodnout, že dlužník je povinen nad rámec jistiny hradit smluvní úrok, a to za období od vzniku peněžitého závazku až do chvíle, kdy se závazek stane splatným.
Ve Slovinsku je složený úrok zakázán, což znamená, že splatný, avšak dosud neuhrazený úrok není dále úročen, ledaže zákon stanoví jinak. Jakékoliv smluvní ujednání, podle kterého se neuhrazené úroky dále úročí, je proto neplatné. Strany se však mohou dohodnout, že neuhradí-li dlužník úrok včas, zvedne se úroková míra.
Nicméně § 27a zákona o ochraně spotřebitele (Zakon o varstvu potrošnikov) (Úřední věstník RS č. 98/04 – úřední konsolidované znění, 114/06– ZOS, 126/07, 86/09, 78/11, 38/14 a 19/15) stanoví, že bez ohledu na obecná ustanovení týkající se závazků smluvní strany nemohou uzavřít dohodu o vyšší úrokové sazbě oproti sazbě stanovené v ZZ, je-li dlužníkem v prodlení spotřebitel.
Podle ZZ platí, že jestliže dohodnutá sazba smluvního úroku nebo úroku z prodlení je o více než 50 % vyšší než sazba zákonného úroku z prodlení, považuje se taková dohoda za lichvu, ledaže věřitel je schopen prokázat, že nezneužil tísně či obtížné finanční situace dlužníka, nedostatku jeho zkušeností, nedbalosti či závislosti, popřípadě že prospěch, který z dané operace pro sebe nebo pro někoho jiného získal, není zjevně nepřiměřený tomu, k čemu se zavázal on. Tato domněnka se neuplatní v obchodněprávních smlouvách uzavřených mezi hospodářskými subjekty (obchodní společnosti a jiné právnické osoby vykonávající hospodářskou činnosti či živnostníci).
2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?
Ustanovení § 378 odst. 2 ZZ stanoví, že sazba úroku z prodlení je 8 % ročně, nestanoví-li právní předpisy jinak. V souladu s § 379 ZZ se věřitel a dlužník mohou dohodnout na vyšší či nižší sazbě úroku z prodlení, než stanoví zákon (smluvní úroková sazba). Jak bylo uvedeno výše, dohodu o vyšší sazbě úroku z prodlení není možno uzavřít v případě, že smluvní stranou, která se dostala do prodlení, je spotřebitel.
Zvláštní zákon upravující úrokovou sazbu je zákon o zákonném úroku z prodlení (Zakon o predpisani obrestni meri zamudnih obresti) (Úřední věstník RS č. 11/07 – úřední konsolidované znění; dále jen: ZZÚZP-1). Tento zákon v § 2 stanoví, že sazba zákonného úroku z prodlení odpovídá, s ohledem na čl. 3 odst. 1 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/35/ES ze dne 29. června 2000 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (Úř. věst. 200, 8. 8. 2000, s. 35), výpůjční úrokové sazbě zvýšené o 8 procentních bodů. Sazba zákonného úroku je platná po dobu šesti měsíců, počínaje 1. lednem a 1. červencem. Výpůjční úroková sazba je úroková míra stanovená Evropskou centrální bankou pro hlavní refinanční operace provedené před prvním kalendářním dnem nového šestiměsíčního období. Ministr financí zveřejňuje sazbu zákonného úroku a její změny v Úředním věstníku Republiky Slovinsko. Sazba zákonného úroku z prodlení účinná po dobu šesti měsíců počínaje 1. lednem 2017 je 8 %.
Smluvní úroková sazba je upravena v § 382 ZZ. Podle zákona se v případě, že byla sjednána úhrada úroku, avšak nebyla sjednána sazba a datum splatnosti, použije sazba 6 % ročně, přičemž úroky mají být uhrazeny společně s jistinou. Smluvní úroky přestanou narůstat ve chvíli, kdy suma splatných, avšak dosud nesplacených úroků převýší hodnotu jistiny.
3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?
Informace o základní úrokové sazbě a sazbě úroku z prodlení jsou k dispozici na internetových stránkách Slovinské banky.
Předběžný výpočet úroku lze provést prostřednictvím internetových stránek Nejvyššího soudu Republiky Slovinsko.
4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?
závazkový zákoník Republiky Slovinsko
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.