

V Rakousku jsou možné a přípustné oba druhy dokazování pomocí videokonference. Rakouské občanské právo procesní je v případě sporných řízení upraveno v občanském soudním řádu (Zivilprozessordnung, dále jen „OSŘ“) a v případě nesporných řízení v zákoně o nesporném řízení (Außerstreitgesetz, dále jen „AußStrG“). Pravidla týkající se dokazování jsou obsažena v OSŘ (§ 266 až 389) a v zákoně AußStrG (§ 16, 20 a 31 až 35 s částečným odkazem na OSŘ), jakož i v jednotlivých ustanoveních týkajících se konkrétního typu řízení, jako je § 85 o povinné součinnosti v řízení o určení otcovství. Příslušné vnitrostátní postupy a právní předpisy jsou podrobně popsány v odpovědích na následující otázky a v informačním listu „Dokazování – Rakousko“.
Podle § 277 OSŘ (sporná řízení) a § 35 zákona AußStrG ve spojení s § 277 OSŘ (nesporná řízení) lze videokonferenci použít při dokazování, a tudíž rovněž při výslechu stran a svědků a při znaleckém dokazování.
Podle § 277 OSŘ (sporná řízení) a § 35 zákona AußStrG ve spojení s § 277 OSŘ (nesporná řízení) lze při dokazování použít videokonferenci. Tomu však mohou bránit faktické překážky, například v případě důkazu listinou nebo ohledáním.
Místní soud může předvolat jakoukoli osobu a vyslechnout ji prostřednictvím videokonference. Všechny soudy, státní zastupitelství a věznice v Rakousku jsou vybaveny nejméně jedním videokonferenčním systémem. V rakouském právu neexistuje žádné pravidlo, podle něhož by byla videokonference při dokazování přípustná pouze v soudních budovách.
V rakouském právu neexistují obecná ustanovení o ochraně údajů s ohledem na zaznamenávání výslechů prostřednictvím videokonference v občanských věcech. Pro pořízení záznamu je proto nutný souhlas všech osob účastnících se videokonference. To platí pro nepřímé dokazování, které je podle čl. 10 odst. 2 nařízení (ES) č. 1206/2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech (dále jen „nařízení“) nutno provést v souladu s právními předpisy dožádaného státu.
Žádost o přímé dokazování je však vyřízena v souladu s právem dožadujícího členského státu (čl. 17 odst. 6 nařízení). Pokud toto právo umožňuje zaznamenání videokonference bez souhlasu dotčených osob, je to z hlediska Rakouska přípustné.
Výslech prostřednictvím videokonference lze v zásadě zaznamenat pomocí jakýchkoli videokonferenčních systémů. V místech, kde se soudní řízení obvykle zaznamenává (u mnoha trestních soudů), lze k zaznamenání výslechu prostřednictvím videokonference využít existující technické zařízení. Výslech však lze zaznamenat na jakémkoli jiném místě jednoduchou instalací příslušného paměťového média.
a) Podle čl. 10 odst. 2 nařízení je nutno dokazování provádět v souladu s právními předpisy dožádaného státu. Výslech se proto musí uskutečnit v němčině (u některých rakouských soudů je přípustná rovněž chorvatština, slovinština nebo maďarština). Dožadující soud může požádat o použití svého úředního jazyka (či jakéhokoli jiného jazyka) v rámci zvláštního postupu vyřízení žádosti o dokazování. Dožádaný soud to však může odmítnout, není-li to možné kvůli závažným praktickým překážkám (čl. 10 odst. 3 nařízení).
b) Podle čl. 17 odst. 6 nařízení provádí dožadující soud přímé dokazování v souladu s právem svého členského státu, a tudíž v jednom z úředních jazyků, které jsou podle tohoto práva přípustné. Jako dožádaný členský stát však může Rakousko v souladu s čl. 17 odst. 4 požádat o použití svého jazyka jako podmínky pro provedení dokazování.
Co se týká nepřímého dokazování, bez ohledu na případnou úhradu nákladů podle čl. 18 odst. 2 nařízení odpovídá za zajištění tlumočníků v prvé řadě dožádaný soud. Dotčené soudy by však měly konstruktivně spolupracovat (i v této oblasti).
Pokud jde o přímé dokazování, podle článku 17 nařízení nese odpovědnost za zajištění tlumočníků v prvé řadě dožadující soud. Článek 17 nevyžaduje, aby dožádaný stát poskytl v tomto ohledu pomoc, takovouto pomoc však ani nevylučuje. Ustanovení § 39a odst. 4 zákona o soudnictví (Jurisdiktionsnorm) vyžaduje, aby soud poskytující právní pomoc poskytl na žádost zahraničního soudu při dokazování praktickou podporu. To zahrnuje například nalezení vhodného tlumočníka.
Rozhodnutí o tom, ze kterého státu mají tlumočníci pocházet, je nutno přijmout podle okolností daného případu.
Osoba, která má být vyslechnuta, je k výslechu prostřednictvím videokonference v Rakousku předvolána stejným způsobem a s dodržením stejných lhůt, jaké by se použily v případě, že by byla předvolána k soudu projednávajícímu danou věc.
Při využití videokonference prostřednictvím internetového protokolu (IP) nevznikají žádné náklady na volání. V případě videokonference prostřednictvím ISDN vzniknou volajícím výdaje jako v případě telefonního hovoru. Tyto výdaje se liší v závislosti na místě, v němž se nachází volané zařízení.
Za to odpovídá v prvé řadě dožadující soud, který je vázán čl. 17 odst. 2 nařízení a který ve většině případů dotčené osoby sám vyzve, aby se zúčastnily videokonference. Pokud rakouský ústřední orgán nebo rakouský soud během přípravy nebo provádění přímého dokazování zjistí, že mohlo dojít k porušení čl. 17 odst. 2 nařízení, musí tento orgán nebo soud ve spolupráci s dožadujícím soudem vhodným způsobem zajistit soulad s tímto ustanovením. Zaměstnanci rakouského soudu jsou vyškoleni v uplatňování nařízení (ES) č. 1206/2001 a prostřednictvím intranetu ministerstva spravedlnosti mají k dispozici rovněž evropského „Průvodce pro videokonference v přeshraničních řízeních“.
K ověření totožnosti osoby se používá fotografická identifikace. Totožnost osoby se ověřuje také v rámci výslechu (§ 340 odst. 1 OSŘ).
Ustanovení týkající se složení přísahy jsou s ohledem na strany obsažena v § 377 a 379 OSŘ a s ohledem na svědky v § 336 až 338 OSŘ.
Přísahu musí složit strany i svědci. Zatímco strany nelze z právního hlediska ke složení přísahy nutit, svědkům lze uložit sankci, pokud neoprávněně odmítnou složit přísahu (§ 325 a 326 OSŘ; tresty jsou stejné jako v případě odepření výpovědi a zahrnují peněžitý trest nebo trest odnětí svobody v délce až šesti týdnů).
Podle § 288 odst. 2 trestního zákoníku (StGB – Strafgesetzbuch) lze za poskytnutí nebo potvrzení křivého svědectví pod přísahou nebo složení křivé přísahy stanovené v příslušných právních předpisech uložit trest odnětí svobody v délce od šesti měsíců do pěti let.
Křivé svědectví podané účastníkem řízení, který nesložil přísahu, se nepovažuje za trestný čin. Svědek, který nesložil přísahu a který podal křivé svědectví, však může být odsouzen k trestu odnětí svobody v délce až tří let (§ 288 odst. 1 trestního zákoníku).
Podle článku XL úvodního zákona k občanskému soudnímu řádu (Einführungsgesetz zur Zivilprozessordnung) je nutno dodržovat ustanovení zákona ze dne 3. května 1868, říšský zákoník (RGBl.) č. 33 (znění přísahy a ostatní náležitosti) (viz http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=18680004&seite=00000067).
Podle § 336 odst. 1 a § 377 odst. 1 OSŘ nemohou přísahu složit osoby, které byly dříve odsouzeny za křivé svědectví nebo jsou mladší čtrnácti let či nerozumí dostatečně povaze a významu přísahy kvůli své nezralosti nebo duševní nezpůsobilosti, nelze je proto vzít pod přísahu.
Výše uvedená ustanovení týkající se výslechu svědka nebo strany pod přísahou nelze použít v řízení podle zákona o nesporném řízení (§ 35 zákona AußStrG).
Na všech místech, v nichž se nachází videokonferenční zařízení Ministerstva spravedlnosti, je jeden ze zaměstnanců pověřen dohledem nad videokonferenčním zařízením. Tato osoba může videokonferenční zařízení obsluhovat a provádět jednoduché úpravy nastavení. Každé videokonferenční zařízení je napojeno na centrální jednotku v oddělení informačních technologií Spolkového ministerstva spravedlnosti (Bundesministerium für Justiz). Odsud mohou správci informačních technologií provádět dolaďování videokonferenčních systémů nacházejících se v celém Rakousku.
Od dožadujícího soudu se vyžadují tyto informace:
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.