Dokazování prostřednictvím videokonference

Litva
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Je možné provést dokazování pomocí videokonference buď za účasti soudu dožadujícího členského státu, nebo přímo soudem tohoto členského státu? Pokud ano, jaké jsou příslušné vnitrostátní postupy nebo právní předpisy, které se použijí?

Důkazy lze provádět pomocí videokonferenčního zařízení, a to jak za přítomnosti soudu dožadujícího členského státu, tak přímo u soudu členského státu (v tomto případě Litvy).

Ustanovení čl. 1752 odst. 2 občanského soudního řádu Litevské republiky (dále jen „občanský soudní řád“) stanoví, že k dokazování lze použít informační a elektronické komunikační technologie (videokonference, telekonference atd.). Ustanovení čl. 802 odst. 1 občanského soudního řádu stanoví, že žádost o právní pomoc podanou zahraničním soudem nebo jiným orgánem mají být vyřízeny soudy Litevské republiky v souladu s právem Litevské republiky. U litevských soudů se videokonference konají v souladu s výše uvedenými požadavky a dalšími ustanoveními občanského soudního řádu a v souladu s postupem stanoveným v Popisu postupu pro použití videokonferenčních zařízení v soudních řízeních přijatého vyhláškou Soudní rady č. 13P-156-(7.1.2) ze dne 28. listopadu 2014, kterou se schvaluje Popis postupu pro použití videokonference (dále jen „Popis“).

2 Existují nějaká omezení, pokud jde o kategorie osob, jež mohou být vyslechnuty prostřednictvím videokonference – lze tímto způsobem například vyslechnout pouze svědky, nebo také jiné osoby, jako jsou znalci či strany?

V souladu s čl. 1752 odst. 1 občanského soudního řádu lze účast účastníků řízení na soudních jednáních a ústní výpovědi svědků zajistit na místě pomocí informačních a elektronických komunikačních technologií (videokonference, telekonference atd.). Účastníci řízení a svědci tak mohou být vyslechnuti prostřednictvím videokonference. S výhradou ustanovení bodu 10.2 a bodu 13 Popisu a článku 217 občanského soudního řádu může být výslech znalců proveden také prostřednictvím videokonference.

3 Existují nějaká omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze zajistit prostřednictvím videokonference?

V právních předpisech Litevské republiky není výslovný zákaz přijímat konkrétní důkazy prostřednictvím videokonference. Podle pravidel stanovených vnitrostátními právními předpisy však videokonference nelze použít k dokazování podle článků 204 a 210 občanského soudního řádu (věcné důkazy a vizuální prohlídka věcných a písemných důkazů na místě nebo vizuální prohlídka místa) nebo jiné důkazy, jejichž provedení by mohlo zahrnovat nutnost opustit soudní prostory, jít na konkrétní místo nebo podniknout další fyzické kroky za účelem provedení důkazu.

4 Existují nějaká omezení s ohledem na místo, kde by měla být daná osoba vyslechnuta prostřednictvím videokonference – tj. musí se výslech uskutečnit u soudu?

Podle čl. 803 odst. 1 občanského soudního řádu mohou soudy Litevské republiky požadovat právní pomoc v zahraničí od litevských diplomatických zastoupení nebo konzulátů, zahraničních soudů nebo jiných úředních orgánů. Bod 2.3 Popisu rovněž stanoví, že dožádaným orgánem, který dožadující soud požádá o uspořádání videokonference v průběhu soudního řízení, může být kromě soudu státní zastupitelství nebo orgán spadající pod vězeňský odbor Ministerstva spravedlnosti Litevské republiky.

5 Je povoleno zaznamenávat výslechy prostřednictvím videokonference, a pokud ano, je k dispozici příslušné zařízení?

Bod 16 Popisu stanoví, že v případech stanovených zákonem nebo na základě rozhodnutí předsedy jednání může být výslech provedený prostřednictvím videokonference zaznamenán. Vybavení potřebné pro záznam výslechu provedeného prostřednictvím videokonference je k dispozici u soudů Litevské republiky.

6 V jakém jazyce by se měl výslech uskutečnit: a) v případě žádostí podle článků 10 až 12 a b) v případě přímého dokazování podle článku 17?

V souladu s článkem 11 občanského soudního řádu musí být soudní řízení v Litevské republice vedeno v úředním jazyce dané země, tj. v litevštině. Osobám, které nehovoří litevsky, je zaručeno právo využívat služeb překladatele/tlumočníka. Náklady na tlumočnické služby během soudního jednání jsou hrazeny ze státního rozpočtu.

V případech, kdy jsou žádosti podány podle článků 10 až 12 nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci mezi soudy členských států při dokazování v občanských a obchodních věcech (dále jen „nařízení“) a žádost vyřizuje soud Litevské republiky, litevský soud zajišťuje přítomnost překladatele/tlumočníka pro každého účastníka řízení, který nemluví litevsky. Pokud důkazy provádí dožadující soud podle článku 17 nařízení, vyřizuje se žádost v souladu s právními předpisy dožadujícího soudu (čl. 17 odst. 6 nařízení) a v jazyce stanoveném pravidly, kterými se řídí řízení dožadujícího soudu. Pokud se soud Litevské republiky jakožto dožadující soud obrátí na jiný členský stát se žádostí podle článku 17, probíhá řízení v litevštině a litevský soud zajistí přítomnost překladatele/tlumočníka.

7 Jsou-li nutní tlumočníci, kdo odpovídá za jejich zajištění u obou druhů výslechů a kde by se měli nacházet?

Viz odpověď na předchozí otázku.

8 Jaký postup se vztahuje na opatření týkající se výslechu a informování osoby, jež má být vyslechnuta, o době a místu konání výslechu? S jakou dobou je nutno počítat při plánování data výslechu, aby byla dotyčná osoba vyrozuměna s dostatečným předstihem?

Podle čl. 10 odst. 1 nařízení musí dožádaný soud žádost vyřídit neprodleně, v každém případě nejpozději do 90 dnů od přijetí žádosti. Podle článku 133 občanského soudního řádu musí být osoby účastnící se řízení, jakož i svědci a znalci, informováni o čase a místě jednání nebo o jednotlivých procesních opatřeních prostřednictvím předvolání nebo oznámení. Osobám účastnícím se řízení musí být doručeno předvolání nebo oznámení ve lhůtách, které jim poskytnou dostatek času na včasné předstoupení před soud a samotnou přípravu na jednání. Neexistuje žádné právní ustanovení určující konkrétní lhůtu pro zaslání předvolání nebo oznámení.

9 S jakými náklady je spojeno používání videokonferencí a jak by měly být uhrazeny?

Posouzení právní úpravy a stávající praxe ukázalo, že v souvislosti s uspořádáním videokonferencí nevznikají žádné náklady.

10 Existují nějaké požadavky, pokud jde o zajištění toho, aby byla osoba, která je vyslýchána přímo dožadujícím soudem, informována, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti?

Vnitrostátní právo Litevské republiky konkrétně nevyžaduje, aby osoba, která má být vyslechnuta přímo dožadujícím soudem, byla informována o tom, že výslech proběhne dobrovolně.

11 Jaký je postup ověřování totožnosti osoby, která má být vyslechnuta?

Bod 13 Popisu stanoví, že pro účely ověřování totožnosti jednotlivců, kteří se účastní soudního jednání, se musí osoba, která má být vyslechnuta prostřednictvím videokonference, identifikovat a předložit dokument potvrzující její totožnost, aby soud, který věc projednává, mohl zjistit totožnost této osoby. Rozhodnutím dožadujícího soudu lze totožnost osoby, která má být vyslechnuta prostřednictvím videokonference, ověřit i jinými prostředky.

12 Jaké platí požadavky pro složení přísahy a jaké informace se požadují od dožadujícího soudu, je-li nutné složení přísahy během přímého dokazování podle článku 17?

V bodě 10 Popisu jsou osoby určené dožádaným orgánem nebo jinými zástupci dožádaného orgánu povinny mimo jiné umožnit vyslýchané osobě složit přísahu (slib) před soudem a znění přísahy (slibu) podepsat. Znění slibu složeného před soudem Litevské republiky je stanoveno v čl. 186 odst. 6 občanského soudního řádu. Na konci výslechu prostřednictvím videokonference musí zástupce dožádaného orgánu, který se výslechu účastnil, vypracovat dokument s potvrzením o výslechu, který musí být předložen dožadujícímu soudu spolu s textem přísahy (slibu) podepsaným vyslechnutou osobou (pokud je osoba, která má být vyslechnuta, povinna složit přísahu nebo podepsat slib) a spolu se zaslanými důkazy (bod 14 Popisu). V případě přímého dokazování podle článku 17 nařízení by měl dožadující soud poskytnout text přísahy, který má být podepsán vyslechnutou osobou.

13 Existují nějaká opatření, pokud jde o zajištění kontaktní osoby v místě konání videokonference, s níž je dožadující soud ve styku, a osoby, která je v den konání výslechu k dispozici pro obsluhu videokonferenčních zařízení a řešení případných technických problémů?

U soudů Litevské republiky a dalších institucí vybavených videokonferenčními zařízeními působí osoby, které jsou odpovědné za používání, údržbu a provoz zařízení. Na základě bodu 6 Popisu zveřejňuje správa vnitrostátních soudů na intranetu soudního systému seznam osob určených dožádanými orgány, které jsou odpovědné za používání a údržbu videokonferenčních zařízení a za uspořádání videokonference spolu s jejich kontaktními údaji (instituce, telefonní číslo, e-mailová adresa).

14 Požadují se od dožadujícího soudu nějaké další informace?

Dožadující soud musí poskytnout informace uvedené v článku 4 nařízení. Pokud tyto informace nejsou poskytnuty nebo jsou poskytnuty nesprávně, takže žádost nelze vyřídit, použije se postup stanovený v článku 8 nařízení. Právní úprava nestanoví žádné další informace, které musí dožadující soud poskytnout.

Poslední aktualizace: 23/03/2022

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.