Upozorňujeme, že výchozí francouzština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
Swipe to change

Evropský platební rozkaz

Lucembursko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Existence řízení o platebním rozkazu

Kromě řízení o evropském platebním rozkazu podle nařízení (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006 obsahuje lucemburský právní řád také možnost rychlého vymáhání pohledávek prostřednictvím řízení o vydání platebního rozkazu (ordonannce sur requête) u obvodních soudů (tribunal d’arrondissement) (pro pohledávky přesahující 15 000 EUR). Řízení u smírčích soudů (pro pohledávky do výše 15 000 EUR) je popsáno v části věnované řízení o drobných nárocích: viz „Drobné nároky – Lucembursko“.

1.1 Předmět řízení

Dotčená osoba může buď podat návrh na nařízení předběžných opatření (action en référé) nebo zahájit řízení o vydání platebního rozkazu (ordonnance sur requête, provision sur requête).

Po řízení o nařízení předběžných opatření musí následovat ještě řízení o meritu pohledávky, z čehož vyplývá, že je tento postup relativně nákladný.

Právní úprava řízení o vydání platebního rozkazu představuje v konečném důsledku nejrychlejší a ekonomicky nejvýhodnější způsob, jak vymoci pohledávku.

Řízení se liší podle výše vymáhané částky.

1.1.1 Jaké druhy pohledávek přicházejí v úvahu (např. pouze peněžité pohledávky, pouze pohledávky vyplývající ze smlouvy atd.)?

Řízení o vydání platebního rozkazu lze použít pro peněžité nároky, jejichž výše přesahuje 15 000 EUR jistiny (bez úroků a nákladů řízení).

Řízení o vydání platebního rozkazu lze zahájit pouze proti dlužníkům, kteří mají bydliště v Lucembursku.

Řízení o vydání platebního rozkazu lze použít pouze pro písemně doložené peněžité pohledávky. Nelze jej tedy uplatnit např. pro účely rychlé náhrady škody.

1.1.2 Je stanovena horní hranice hodnoty pohledávky?

Není.

1.1.3 Je použití takového řízení dobrovolné nebo povinné?

Dobrovolné.

1.1.4 Je řízení použitelné, když žalovaný žije v jiném členském státě nebo ve třetí zemi?

Řízení o evropském platebním rozkazu.

1.2 Příslušný soud

Věřitel, který usiluje o vydání platebního rozkazu na částku přesahující 15 000 EUR, se musí obrátit na předsedu obvodního soudu (président du tribunal d’arrondissement), který je místně příslušný podle místa bydliště dlužníka, nemůže-li využít platné doložky o volbě příslušnosti. Na území Lucemburského velkovévodství existují dva obvodní soudy, a sice v Lucemburku a v Diekirchu.

Uplatní se běžná pravidla příslušnosti soudů.

1.3 Formální požadavky

Návrh na vydání rozkazu na základě návrhu musí být podán vedoucímu soudní kanceláře obvodního soudu. Pod sankcí neplatnosti musí obsahovat jména, příjmení, povolání a místa bydliště či pobytu žalobce (věřitele) i žalovaného (dlužníka), předmět návrhu, odůvodnění a důkazní materiál.

1.3.1 Je povinné použití standardního formuláře? (pokud ano, kde jej lze získat?)

Neexistuje žádný předepsaný formulář.

1.3.2 Je vyžadováno právní zastoupení?

Pro účely podání návrhu na vydání platebního rozkazu není nutné zastoupení advokátem.

1.3.3 Jak podrobně musím odůvodnit nárok?

Věřitel musí uvést předmět svého návrhu (tedy výši nárokované částky) a uvést odůvodnění (tedy příčiny vzniku pohledávky). Tento výklad může být stručný, musí však v každém případě obsahovat relevantní důvody. Rozsah požadovaných informací závisí na složitosti věci: pokud ze samotných dokumentů důvody jasně vyplývají, postačí jen stručné shrnutí.

1.3.4 Je nutné předložit písemné důkazy o dotčené pohledávce? Pokud ano, jaké listiny jsou přípustné jako důkaz?

Věřitel je povinen přiložit ke svému návrhu písemné poklady. Právě na základě těchto přiložených dokumentů soud rozhodne o tom, zda návrhu vyhoví.

Přípustné je pouze předložení „dokumentů“, neboť v tomto stadiu řízení nemůže věřitel prokazovat opodstatněnost své pohledávky jinými prostředky, například svědeckými výpověďmi.

1.4 Odmítnutí návrhu

Soud návrh zamítne, pokud se domnívá, že existence pohledávky nebyla poskytnutými dokumenty dostatečně prokázána.

Rozhodnutí o zamítnutí musí být – stejně jako všechna ostatní soudní rozhodnutí – odůvodněno.

1.5 Odvolání

Proti rozhodnutí o zamítnutí nelze podat žádný opravný prostředek. Toto rozhodnutí však nebrání věřiteli v tom, aby zahájil další řízení, ať již u soudu, který rozhoduje ve věci samé, nebo u soudu, který rozhoduje o předběžných opatřeních.

1.6 Odpor

Dlužník, proti němuž byl vydán platební rozkaz, může proti němu podat odpor, a sice ve lhůtě patnácti dnů.

Odpor musí mít formu písemného prohlášení, které podá v podatelně soudu žalovaný nebo jeho právní zástupce. Musí obsahovat alespoň stručný výčet důvodů, o něž se opírá, a musí být doplněn veškerými dokumenty, jimiž lze odpor odůvodnit.

Vedoucí soudní podatelny zapíše prohlášení o odporu do rejstříku soudu, vydá potvrzení o tomto zápisu osobě, která odpor podala, a oznámí podání odporu žalobci.

Je nicméně třeba poukázat na skutečnost, že i když lhůta pro podání odporu činí patnáct dnů, odpor může být ve skutečnosti podán až do okamžiku, kdy věřitel podá návrh na nařízení exekuce. Vzhledem k tomu, že se stává jen zřídka, aby věřitel podal návrh na nařízení exekuce okamžitě po uplynutí patnácti dnů, má tedy dlužník zpravidla k dispozici delší lhůtu, než jakou stanoví zákon, ovšem s nižší mírou jistoty.

1.7 Účinek odporu

Pokud dlužník podá odpor, řízení se přeruší, což znamená, že bezprostřední nařízení exekuce již není možné. Některé účinky doručení nicméně přetrvávají: například ode dne, kdy byl rozkaz doručen dlužníkovi, nadále narůstají úroky.

Odpor je poté přezkoumán soudem. Je-li uznán za opodstatněný, soud tuto skutečnost konstatuje v usnesení s odůvodněním a dříve vydaný rozkaz zruší. Pokud byl odpor shledán za pouze částečně opodstatněný, soud nařídí platbu té části pohledávky, která byla uznána za opodstatněnou. Pokud byl odpor zamítnut, vyjádří to soud usnesením.

Důležité je, že v rámci tohoto řízení se může soud vyslovit i bez vyslechnutí účastníků řízení. Soud je oprávněn předvolat účastníky řízení na jednání, avšak veřejné ústní jednání není povinné.

1.8 Účinek nepodání odporu

Pokud dlužník nepodá odpor do patnácti dnů ode dne doručení, věřitel může podat k soudu návrh na nařízení exekuce.

1.8.1 Jaké kroky je třeba podniknout k získání vykonatelného rozhodnutí?

Věřitel nebo jeho právní zástupce musí podat návrh soudní kanceláři formou písemného prohlášení, které se zapíše do rejstříku.

1.8.2 Je toto rozhodnutí konečné nebo má žalovaný ještě možnost se proti tomuto rozhodnutí odvolat?

Pokud byl rozkaz doručen osobně dlužníkovi, má coby exekuční titul účinky kontradiktorního usnesení a nelze jej již napadnout jinak než odvoláním podaným do patnácti dnů od doručení. Pokud naopak dojde k tomu, že se nepodaří doručit do vlastních rukou dlužníka, má coby exekuční titul účinky rozsudku pro zmeškání, proti němuž lze podat námitku do osmi dnů od jeho doručení, přičemž tato lhůta běží současně s lhůtou pro odvolání.

Související odkazy

http://www.legilux.lu/; https://justice.public.lu/fr.html

Poslední aktualizace: 22/10/2021

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.