Drobné nároky

1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích

Neexistuje žádné zvláštní řízení o drobných nárocích. Drobné nároky projednává smírčí soudce (giudice di pace).

Řízení u smírčího soudce jsou zpravidla co nejjednodušší (články 316–318 občanského soudního řádu).

1.1 Předmět řízení, limitní částka

Smírčí soudci jsou příslušní pro spory týkajících se movitých věcí s hodnotou do 5 000 EUR, nestanoví-li zákon výslovně jinak.

Smírčí soudce projednává rovněž žaloby na náhradu škody způsobené provozem motorových vozidel a plavidel, pokud nárokovaná částka nepřesahuje 20 000 EUR.

Bez ohledu na hodnotu sporu projednává smírčí soudce všechny věci týkající se:

• vymezení hranic pozemků a dodržování zákonných vzdáleností při sázení stromů a keřů, jak jsou stanoveny právními a správními předpisy nebo zvyklostmi;
• rozsahu a využívání služeb v bytových domech;
• vztahů mezi vlastníky nebo nájemci bytů, pokud jde o kouř, zápach, teplo, hluk, otřesy a podobné obtěžování nad běžnou úroveň;
• úroků nebo vedlejších výdajů v případě pozdní výplaty důchodu nebo dávek sociálního zabezpečení.

Zákonem č. 57 ze dne 28. dubna 2016 pověřil italský parlament vládu, aby zahájila reformu čestného soudnictví (magistratura onoraria). Rozšíří se i příslušnost čestných soudců, pokud jde o hodnotu sporů, a to z 5 000 na 30 000 (třicet tisíc), respektive 50 000 (padesát tisíc) v souvislosti s žalobami na náhradu škody způsobené provozem motorových vozidel a plavidel. Přenesení věcné příslušnosti dosud nevstoupilo v platnost, a proto nejsou nová pravidla ještě použitelná.

1.2 Použití řízení

Žaloby podané smírčímu soudci začínají předvoláním (citazione) k nařízenému soudnímu jednání. Žalobu lze podat rovněž ústně, přičemž v tomto případě ji soudce zaznamená v písemnosti, kterou žalobce doručí žalovanému společně s předvoláním k nařízenému soudnímu jednání (článek 316 občanského soudního řádu). V žalobě je nutno uvést soud a účastníky řízení, žalobní důvody a předmět sporu a čeho se žalobce domáhá. Lhůta mezi dnem doručení předvolání a dnem dostavení se k soudu je v porovnání s řízením u tribunálu (tribunale) poloviční, činí tedy 45 dní (článek 318 občanského soudního řádu). Během prvního jednání smírčí soudce účastníky řízení podle svého uvážení vyslechne a pokusí se o usmíření: je-li toto úspěšné, je smír zaprotokolován. Není-li pokus o smír úspěšný, smírčí soudce účastníky řízení požádá, aby přesně popsali skutečnosti, které dokládají jejich tvrzení, obhajobu a námitky, a aby předložili doklady a jiné důkazy. Pokud se to vzhledem k chování účastníků řízení během prvního jednání jeví jako nezbytné, naplánuje smírčí soudce pouze jedno další jednání, aby bylo možno předložit a provést další důkazy. Písemnosti předložené účastníky řízení mohou být zařazeny do spisu, v němž jsou ponechány, dokud není v dané věci rozhodnuto.

1.3 Formuláře

Nejsou předepsány žádné formuláře.

1.4 Pomoc

Pokud hodnota předmětu sporu nepřesahuje 1 100 EUR, mohou se účastníci řízení zastupovat u smírčího soudce sami (článek 82 občanského soudního řádu; viz informační list „Jak postupovat“).

Ve všech ostatních případech musí být účastníci řízení zastoupení advokátem. Smírčí soudce však může na základě povahy a rozsahu dané věci určitému účastníku řízení dovolit, aby jednal jako sporná strana vystupující bez právního zástupce, a to na základě ústní žádosti účastníka řízení či jiného způsobu.

Soudce ověří, zda účastníci řízení učinili všechny úkony, které se vyžadují s ohledem na jejich vystupování před soudem, a v případě potřeby je požádá, aby doplnili nebo upravili písemnosti, které soud pokládá za neúplné.

Pokud soudce zjistí nedostatky ve zmocnění uděleném advokátovi, stanoví lhůtu, v níž musí být nedostatky napraveny. Je-li nedostatek odstraněn ve stanovené lhůtě, považuje se návrh za opravený a jeho hmotněprávní a procesní účinky platí ode dne jeho prvního oznámení (článek 182 občanského soudního řádu).

1.5 Pravidla pro provádění důkazů

Pravidla o dokazování jsou stejná jako v řízení u tribunálu (viz informační list „Dokazování“).

1.6 Písemné řízení

Neexistují žádné předpisy upravující čistě písemné řízení, jelikož smírčí soudci jsou povinni účastníky řízení vyslechnout a pokusit se nalézt smírné řešení.

1.7 Obsah rozsudku

Obecně platí běžná pravidla platná v případě běžného řízení.

Podle návrhu reformy by čestný soudce mohl rozhodovat „na základě ekvity“ (sentenze di equità, podle úvahy soudce) ve sporech s hodnotou nepřesahující 2 500 EUR.

Tutéž možnost má nyní smírčí soudce ve sporech s hodnotou nepřesahující 1 100,00 EUR.

1.8 Náhrada nákladů

Existují nějaká omezení týkající se náhrady nákladů? Pokud ano, jaká?

Rozhodnutí o přiznání náhrady nákladů jsou přijímána podle běžných pravidel, kdy náklady musí uhradit účastník řízení, v jehož neprospěch bylo rozhodnuto. Každý účastník řízení však může nést své vlastní náklady, pokud neuspěje ani jeden z nich, nebo z jiného oprávněného důvodu.

1.9 Možnost odvolání

V roce 2006 se změnila pravidla pro napadení rozsudků vydaných na základě ekvity (sentenze di equità, podle úvahy soudce) ve sporech s hodnotou nepřesahující 1 100 EUR: proti těmto rozsudkům lze nyní podat opravný prostředek pouze tehdy, došlo-li k porušení procesního práva, ústavního práva nebo práva Společenství či zásad upravujících předmět sporu.

To se vztahuje na všechny rozsudky vynesené ode dne 2. března 2006 (článek 27 legislativního nařízení č. 2006/40).

Proti rozsudkům vydaným na základě ekvity před tímto dnem lze podat opravný prostředek kasačnímu soudu (v zákonných lhůtách), a to z důvodu porušení ústavního práva, práva Společenství nebo procesního práva, porušení zásad upravujících podstatu předmětu sporu nebo nedostatečného odůvodnění v původním rozsudku. Rozsudky smírčího soudce týkající se správních pokut lze napadnout pouze mimořádnými opravnými prostředky u kasačního soudu.

Proti všem ostatním rozsudkům smírčího soudce lze podat opravný prostředek u odvolacího soudu.

Viz informační listy o soudním systému, příslušnosti soudů a o tom, jak postupovat.

Související přílohy

Občanský soudní řád