Drobné nároky

1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích

Dne 15. ledna 2018 vstoupily v Lotyšsku v platnost změny občanského soudního řádu, kterými byla slova „Věci týkající se drobných nároků“ nahrazena slovy „Věci projednávané ve zjednodušeném řízení“.

Soudce zahájí zjednodušené řízení na základě písemné žaloby, pokud jistina dluhu nebo, v případě že jde o zpětné vymáhání výživného, celková výše plateb nepřesahuje ke dni uplatnění žalobního nároku 2 500 EUR. V případě nároků na vymáhání výživného se celková výše výživného vztahuje na každé dítě zvlášť. (Ustanovení čl. 250.¹⁹ odst. 2 občanského soudního řádu).

Zjednodušené řízení je upraveno kapitolou 30 občanského soudního řádu³: Článek 250.¹⁸ až 250.^27A a následující články kapitoly 54.¹: články 440.¹ až 440.¹².

1.1 Předmět řízení, limitní částka

Zjednodušené řízení se vztahuje pouze na nároky, u nichž jde o zaplacení peněžní částky a výživného (čl. 35 odst. 1 body 1 a 3 občanského soudního řádu).

Ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které upravují zjednodušené řízení, se nevztahují na procesní pravidla týkající se nároků projednávaných ve zjednodušeném řízení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích, výjimkou jsou věci, ve kterých jde o postup odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně.

Státní poplatek (valsts nodeva), který má být za podání žaloby uhrazen, se hradí takto (čl. 34 odst. 1 bod 1 občanského soudního řádu):

a) do 2 134 EUR – 15 % požadované částky, nejméně však 70 EUR;

b) od 2 135 EUR do 7 114 EUR, tj. 320 EUR plus 4 % z částky nároku přesahující 2 134 EUR.

V případě nároků týkajících se vymáhání výživného na dítě nebo rodiče se státní poplatek hradit nemusí.

1.2 Použití řízení

Při projednávání věcí ve zjednodušeném řízení postupuje soud až na výjimky stanovené pro věci projednávané ve zjednodušeném řízení podle obecného občanskoprávního řízení. Soudce zahájí zjednodušené řízení na základě písemné žaloby.

Soudce nebude podanou žalobu ve zjednodušeném řízení projednávat, pokud není žaloba vyhotovena v souladu se vzorem schváleným vládou.

Přijme-li soudce odůvodněné rozhodnutí, že ve věci neučiní žádné úkony, zašle rozhodnutí žalobci a stanoví lhůtu pro odstranění nedostatků. Tato lhůta nesmí být kratší než 20 dnů ode dne odeslání rozhodnutí. Proti rozhodnutí soudce se lze odvolat do 10 dnů ode dne vydání rozsudku nebo do 15 dnů ode dne doručení rozsudku, jestliže se bydliště dané osoby nachází mimo Lotyšsko.

1.3 Formuláře

Žaloba a vyjádření žalovaného musejí být vyhotoveny podle formulářů stanovených v přílohách nařízení vlády (Ministru kabinets) č. 305 ze dne 29. května 2018 o formulářích používaných ve zjednodušeném řízení. Přílohy nařízení vlády obsahují tyto formuláře:

1. žalobu na zaplacení peněžní částky v rámci zjednodušeného řízení (příloha č. 1);

2. žalobu na vymáhání výživného v rámci zjednodušeného řízení (příloha č. 2);

3. vyjádření k žalobě na zaplacení peněžní částky v rámci zjednodušeného řízení (příloha č. 3);

4. vyjádření k žalobě na vymáhání výživného v rámci zjednodušeného řízení (příloha č. 4).

Kromě údajů o žalobci a žalovaném musejí být ve formuláři žaloby, která má být projednána ve zjednodušeném řízení, uvedeny tyto informace:

1. Název okresního či městského soudu (rajona (pilsētas) tiesa), k němuž se žaloba podává: pokud se strany prostřednictvím smlouvy nedohodly, že spor bude projednán jinde, podávají se žaloby na určitou osobu k soudu v místě jejího nahlášeného bydliště nebo, jde-li o právnickou osobu, v místě jejího sídla (souvisí-li žaloba s činnostmi pobočky nebo agentury právnické osoby, nárok lze rovněž vznést v místě, kde se daná pobočka či agentura nachází).      
   Informace o tom, který soud je příslušný, a který soud je tudíž třeba uvést ve formuláři, jsou k dispozici na internetovém portálu https://www.tiesas.lv/ v sekci Tiesas („soudy“), Tiesu darbības teritorijas („místní příslušnost soudů“).
2. Pokud si žalobce přeje, aby jeho zájmy před soudem zastupovala jiná osoba, uvede se ve formuláři jméno jeho zástupce. Aby mohla jiná osoba vystupovat jako zástupce u soudu, je třeba vyhotovit plnou moc (pilnvara), ověřenou notářem, a uvést ji ve sloupci, v němž je popsán základ pro zastupování. Je-li zástupcem advokát (zvērināts advokāts), musí být zastupování potvrzeno žádostí o právní zastupování (orderis), a má-li advokát jednat jménem účastníka řízení, musí to být potvrzeno písemnou plnou mocí (která v tomto případě nemusí být podepsána notářem).
3. Předmět nároku: ve formuláři musí být uvedena napadená práva a právní vztahy mezi žalobcem a žalovaným, o potvrzení jejichž existence či neexistence žalobce soud žádá, a žádost, aby soud ochránil práva či zájmy žalobce chráněná zákonem.
4. Metoda výpočtu výše nároku: ve formuláři žaloby pro zjednodušené řízení musí být uvedena jistina dluhu, tedy částka dluhu bez úroků a smluvních pokut, částka smluvních pokut, veškeré úroky splatné podle smlouvy či ze zákona a součet všech těchto položek.
5. Ve formuláři by měly být uvedeny skutečnosti, na nichž žalobce svůj nárok zakládá, a podpůrné důkazy, konkrétní ustanovení právních předpisů, na nichž je nárok založen, a na závěr opatření, o jehož přijetí žalobce soud žádá.
6. Žaloba musí být podepsána žalobcem nebo jeho zástupcem, případně žalobcem i jeho zástupcem, pokud to soud vyžaduje. K žalobě by měly být přiloženy dokumenty, které dokládají, že byly dodrženy veškeré postupy týkající se předběžného mimosoudního projednání věci, pokud je právní předpisy vyžadují, a které zdůvodňují skutečnosti, na nichž je nárok založen.

1.4 Pomoc

Občanský soudní řád neobsahuje žádné zvláštní ustanovení o právní pomoci ve věcech projednávaných ve zjednodušeném řízení. Ve věci projednávané ve zjednodušeném řízení může být osoba zastupována.

Jestliže si žalobce přeje, aby jeho zájmy u soudu zastupovala jiná osoba, a žalobu podává zástupce, musí žaloba obsahovat jméno a příjmení zástupce, jeho osobní identifikační číslo a adresu pro korespondenci se soudem nebo, v případě, že zástupcem je právnická osoba, její název, registrační číslo a sídlo. Zástupcem v občanskoprávním řízení může být jakákoli fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, nebyl jí ustanoven opatrovník a nevztahuje se na ni žádné z omezení uvedených v článku 84 občanského soudního řádu. Pokud má jiná osoba vystupovat u soudu jako zástupce, je třeba sepsat plnou moc ověřenou notářem. Žalobce může určit zástupce prostřednictvím ústního návrhu u soudu, což musí být zaprotokolováno. Zástupce právnické osoby musí mít písemnou plnou moc (která nemusí být notářsky ověřena) nebo listiny, které potvrzují, že je představitelem oprávněným zastupovat právnickou osobu bez zvláštního pověření. Je-li zástupcem advokátem (zvērināts advokāts), musí být zastupování potvrzeno žádostí o právní zastupování (orderis), a má-li advokát jednat jménem účastníka, musí to být potvrzeno písemnou plnou mocí (která v tomto případě nemusí být podepsána notářem). Je-li určitá osoba zastupována, soudu předkládá a podepisuje nezbytné listiny zástupce, který jedná jménem dané osoby v souladu s plnou mocí.

1.5 Pravidla pro provádění důkazů

Dokazování se řídí obecnými ustanoveními občanského soudního řádu. Ve věcech projednávaných ve zjednodušeném řízení proto mohou mít důkazy formu výpovědí účastníků řízení nebo třetích osob, výpovědí svědků, písemných důkazů a znaleckých posudků.

1.6 Písemné řízení

Soudce zahájí zjednodušené řízení na základě písemné žaloby. Žalovanému je zaslána kopie žaloby a formulář pro vyjádření; žalovaný je povinen předložit své vyjádření do 30 dnů ode dne, kdy mu byla žaloba zaslána. V závislosti na okolnostech a povaze věci mohou být žalovanému zaslány i písemnosti přiložené k žalobě. Soud rovněž informuje žalovaného o tom, že skutečnost, že se žalovaný k žalobě nevyjádří, nezabrání to soudu ve vynesení rozsudku v dané věci, a že žalovaný může požádat, aby byla věc projednána v soudním jednání.

Soud při zasílání písemností objasní účastníkům, jaká jsou jejich procesní práva, informuje je o složení soudu, který má věc projednávat, a vysvětlí jim, jak může účastník vznést námitku proti soudci. Občanský soudní řád přiznává účastníkům řízení procesní práva týkající se přípravy věci k soudnímu řízení a účastníci mohou tato práva uplatnit nejpozději sedm dnů před datem stanoveným pro projednání věci.

Žalovaný může předložit své vyjádření za použití vzoru schváleného vládou. Vzor je jedním z formulářů obsažených v přílohách nařízení vlády č. 305 ze dne 29. května 2018 o formulářích používaných ve zjednodušeném řízení. Žalovaný je povinen ve svém vyjádření uvést tyto informace:

1. název soudu, k němuž se vyjádření podává;
2. jméno, příjmení, osobní identifikační číslo a nahlášené bydliště žalobce, případně jeho faktické bydliště; nebo v případě, že jde o právnickou osobu, její název, registrační číslo a sídlo;
3. jméno, příjmení, osobní identifikační číslo a nahlášené bydliště žalovaného a dodatečnou adresu nahlášenou žalovaným, nebo v případě, že tyto údaje nejsou k dispozici, faktické místo bydliště žalovaného; v případě, že jde o právnickou osobu, se uvede její název, registrační číslo a sídlo; kromě toho může žalovaný také uvést jinou adresu pro korespondenci se soudem;
4. spisovou značku a předmět nároku;
5. zda nárok zcela nebo zčásti uznává;
6. své námitky vůči nároku, důvody, na nichž jsou námitky založeny, a právní ustanovení, z nichž vycházejí;
7. důkazy na podporu svých námitek proti nároku;
8. návrhy na provedení dokazování;
9. zda žalovaný požaduje náhradu soudních výdajů;
10. zda žalovaný požaduje náhradu výdajů souvisejících s projednáním věci, přičemž uvede částku a přiloží listiny, které danou částku opodstatňují;
11. zda žalovaný žádá, aby věc byla projednána na soudním jednání;
12. jakékoli jiné okolnosti, které žalovaný považuje pro projednání věci za důležité;
13. jakékoli další požadavky;
14. seznam písemností přiložených k vyjádření;
15. čas a místo vyhotovení vyjádření.

Žalovaný je oprávněn vznést protinárok (podat vzájemnou žalobu), a to do 30 dnů ode dne, kdy byla žalovanému zaslána žaloba, pokud:

1. je možné vzájemné započtení nároků uvedených v počáteční žalobě a ve vzájemné žalobě;
2. povolení vzájemné žaloby by soudu znemožnilo vyhovět všem nárokům uvedeným v počáteční žalobě nebo jejich části;
3. vzájemná žaloba a počáteční žaloba spolu vzájemně souvisejí a záležitost může být vyřešena rychleji a správněji, budou-li projednávány společně. Věc bude posouzena v souladu s postupem pro nároky projednávané ve zjednodušeném řízení, jestliže i protinárok představuje nárok projednávaný ve zjednodušeném řízení, tzn. nepřesahuje přípustný strop a je odpovídajícím způsobem formulován.

Pokud částka vymáhaná vzájemnou žalobou přesahuje strop pro nárok projednávaný ve zjednodušeném řízení nebo pokud ve vzájemné žalobě nejde o zpětné získání peněz či výživného, soud danou věc posoudí v běžném řízení.

Pokud účastníci řízení nepožádají o to, aby bylo nařízeno jednání ve věci, a soud nemá za to, že je jednání nutné, rozhoduje se o věci projednávané ve zjednodušeném řízení v písemném řízení a účastníkům je v dostatečném předstihu oznámeno datum, kdy bude zkrácený rozsudek k dispozici v internetovém systému. Za datum vyhotovení rozsudku se považuje datum, kdy je zkrácený rozsudek k dispozici v internetovém systému. Soud věc projedná při jednání v řádném řízení, jestliže o to kterýkoli z účastníků požádá nebo má-li soud za to, že je třeba věc projednat v soudním jednání. Soud může rovněž věc projednat na jednání z vlastního podnětu. Pokud se bydliště či místo pobytu určité osoby nenachází v Lotyšsku a je známa její adresa, soudní písemnosti se doručují v souladu s mezinárodními právními předpisy, které jsou pro Lotyšsko závazné, nebo s právem Unie, včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1784 ze dne 25. listopadu 2020 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech.

1.7 Obsah rozsudku

Ve věcech projednávaných ve zjednodušeném řízení soud vyhotoví zkrácený rozsudek. Zkrácený rozsudek je vypracován v souladu s obecnými požadavky na obsah rozsudku (článek 193 občanského soudního řádu), s výjimkou popisné části, kde je uveden pouze předmět nároku, právní a správní předpisy, kterých se účastník řízení dovolává, a nárok a dále odůvodnění rozhodnutí, které odráží pouze právní předpisy, ze kterých vychází soud.

Soud vyhotoví ve věci projednávané ve zjednodušeném řízení plný rozsudek (v souladu s obecnými požadavky na obsah rozsudku), pokud účastník řízení podá písemnou žádost vyhotovení rozsudku. Žádost musí být předložena soudu do 10 dnů ode dne vyhlášení zkráceného rozsudku (datum, kdy je zkrácený rozsudek k dispozici v internetovém systému). Soud může z vlastního podnětu rovněž vydat plný rozsudek. Soud vyhotoví plný rozsudek do 20 dnů od uplynutí lhůty pro podání návrhu na vyhotovení rozsudku. Za datum vyhotovení plného rozsudku se považuje datum, kdy je rozsudek dostupný v internetovém systému.

1.8 Náhrada nákladů

Na věci projednávané ve zjednodušeném řízení se vztahují obecná pravidla placení soudních výdajů.

Při vynesení rozsudku soud nařídí neúspěšnému účastníkovi, aby úspěšnému účastníkovi nahradil veškeré soudní výdaje (státní poplatek a náklady řízení). Je-li žalobě vyhověno pouze zčásti, bude žalovanému nařízeno, aby nahradil soudní výdaje žalobce v poměru k nárokům, kterým bylo vyhověno, a žalobce bude muset uhradit soudní výdaje žalovaného v poměru k nárokům, které byly zamítnuty. Jestliže žalobce vezme žalobu zpět, musí nahradit soudní výdaje vzniklé žalovanému. V takovém případě žalovaný nehradí soudní výdaje zaplacené žalobcem. Pokud však žalobce žalobu vezme zpět, protože žalovaný nárok dobrovolně uspokojil po podání žaloby, soud může na žádost žalobce nařídit žalovanému, aby žalobci nahradil soudní výdaje.

Obdobně pokud se soud rozhodne, že nebude žalobu projednávat, na žádost žalovaného nařídí žalobci, aby žalovanému nahradil soudní výdaje.

Je-li žalobce od soudních výdajů osvobozen, může být žalovanému nařízeno, aby nahradil soudní výdaje státu v poměru k části žaloby, které bylo vyhověno.

Za vedlejší nárok je splatná jistota ve výši 70 EUR. Pokud soud napadený rozsudek zcela nebo zčásti zruší nebo změní, jistota je vrácena. Pokud je odvolání zamítnuto, jistota se nevrací.

1.9 Možnost odvolání

Proti rozsudku soudu prvního stupně lze podat odvolání (apelācija), pokud:

• soud nesprávně uplatnil nebo si vyložil pravidlo hmotného práva, a v dané věci proto bylo přijato nesprávné rozhodnutí,
• soud porušil pravidlo procesního práva, a v dané věci proto bylo přijato nesprávné rozhodnutí,
• soud učinil nesprávná skutková zjištění nebo nesprávně posoudil důkazy nebo provedl nesprávné právní posouzení okolností dané věci, a v dané věci proto bylo přijato nesprávné rozhodnutí.

Pokud byla věc ve zjednodušeném řízení projednána v písemném řízení, plyne lhůta pro odvolání proti rozsudku (20 dnů) ode dne vyhotovení rozsudku.

Kromě bodů uvedených v občanském soudním řádu musí odvolání, kterým se tvrdí, že rozsudek je stižen vadou, obsahovat rovněž tyto údaje:

• které pravidlo hmotného práva soud prvního stupně uplatnil nebo si vyložil nesprávně nebo které pravidlo procesního práva porušil a jak tato skutečnost ovlivnila rozhodování v dané věci;
• která skutková zjištění soudu prvního stupně jsou nesprávná, které důkazy byly nesprávně posouzeny, z čeho je zřejmé, že právní posouzení okolností dané věci je stiženo vadou, a jak tato skutečnost ovlivnila rozhodování v dané věci.

Soudce soudu prvního stupně rozhodne o tom, zda je odvolání přípustné a pokud odvolání nesplňuje požadavky občanského soudního řádu nebo pokud nebyly k odvolání přiloženy všechny nezbytné kopie nebo pokud nebyly v případech vyžadovaných zákonem předložen překlad odvolání a přiložených písemností, soudce stanoví lhůtu, v níž musí být nedostatky napraveny. Jsou-li nedostatky napraveny ve stanovené lhůtě, má se za to, že odvolání bylo podáno v den, kdy bylo podáno poprvé. V opačném případě se má za to, že nikdy podáno nebylo, a vrátí se odvolateli.

Odvolání, které není podepsáno nebo je podáno osobou, jež k jeho podání nebyla řádně oprávněna, nebo za nějž nebyl zaplacen státní poplatek (státní poplatek za odvolání v sazbě vypočtené podle výše sporné částky u soudu prvního stupně), nebude připuštěno a vrátí se odvolateli. Rozhodnutí, jímž se odmítá připuštění odvolání, nelze napadnout.

Poté, co se soudce odvolacího soudu přesvědčí, že byly dodrženy postupy pro podání odvolání, přijme rozhodnutí, jímž zahájí odvolací řízení, a to do 30 dnů od obdržení odvolání; v některých případech přijímá toto rozhodnutí senát tři soudců.

Pokud existuje alespoň jeden z možných odvolacích důvodů, soudce přijme rozhodnutí, jímž zahájí odvolací řízení, a neprodleně toto rozhodnutí oznámí účastníkům, přičemž uvede lhůtu pro podání písemných vyjádření.

Pokud se soudce, jenž byl jmenován, aby přijal rozhodnutí o odvolání, domnívá, že odvolací řízení nemělo být zahájeno, rozhodne o této otázce senát tří soudců.

Jestliže alespoň jeden ze tří soudců zastává názor, že existuje alespoň jeden z možných důvodů pro zahájení odvolacího řízení, soudci přijmou rozhodnutí, jímž zahájí odvolací řízení, a neprodleně toto rozhodnutí oznámí účastníkům.

Pokud soudci jednomyslně shledají, že neexistuje žádný důvod pro zahájení odvolacího řízení, přijmou rozhodnutí o odmítnutí odvolacího řízení a neprodleně informují účastníky. Toto rozhodnutí má formu usnesení (rezolūcija) a nelze je napadnout.

Do 20 dnů ode dne, kdy odvolací soud oznámí účastníkům, že řízení bylo zahájeno, mohou účastníci předložit písemná vyjádření k odvolání.

Po zaslání oznámení o zahájení odvolacího řízení má účastník 20 dnů na to, aby předložil vedlejší kasační opravný prostředek. Je-li obdržen vedlejší kasační opravný prostředek, soud jej neprodleně zašle ostatním účastníkům.

O odvolání ve věcech projednávaných ve zjednodušeném řízení se rozhoduje v písemném řízení; účastníkům je včas oznámeno datum, kdy bude rozhodnutí k dispozici online, a jsou informováni o složení soudu a o svém právu podat námitku proti soudci. Má se za to, že rozsudek byl vyhotoven v den, kdy je k dispozici v online systému. Pokud to soud považuje za nezbytné, může být věc projednávaná ve zjednodušeném řízení projednána při soudním jednání.

Proti rozsudku odvolacího soudu nelze podat dovolání a rozsudek nabývá účinnosti okamžikem, kdy je vynesen, nebo v případě, že je věc projednávána v písemném řízení, dnem, kdy je rozsudek vyhotoven.