Hledat informace podle regionů
1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích
V polském právním řádu existuje zjednodušené řízení. Toto řízení je upraveno v § 505 1 až § 50514 občanského soudního řádu (kodeks postępowania cywilnego).
Zjednodušené řízení zahrnuje zefektivnění a optimalizaci důkazního a odvolacího řízení urychlením a zjednodušením soudních řízení a zavedením přísnějších formálních požadavků vztahujících se na strany a uložením povinnosti stran jednat ukázněně.
Polský občanský soudní řád zahrnuje i evropské řízení o drobných nárocích. Toto řízení bylo zavedeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích, s cílem zefektivnit a zjednodušit řízení v občanských a obchodních věcech. Nařízení se uplatňuje ve všech členských státech EU kromě Dánska. V polském právu bylo provedeno ustanoveními § 50521 až 50527a občanského soudního řádu.
1.1 Předmět řízení, limitní částka
Zjednodušené řízení se používá v níže uvedených případech, které spadají do pravomoci okresních soudů (sądy rejonowe):
- nároky vyplývající ze smluv, jejichž hodnota nepřesahuje 20 000 PLN, a nároky vyplývající ze záruk nebo záruk jakosti či nároky vzniklé v důsledku rozporu spotřebního zboží se spotřebitelskou kupní smlouvou, pokud hodnota předmětu smlouvy nepřesahuje uvedenou částku,
- nároky týkající se placení nájemného za byt a poplatků, které hradí nájemce, jakož i poplatků za užívání bytu v družstevním domě bez ohledu na hodnotu nároku.
Podle judikatury Nejvyššího soudu (Sąd Najwyższy) jsou nároky vyplývající z nesplnění či nedostatečného splnění závazku posouzeny v rámci zjednodušeného řízení v případě, že hodnota nároku nepřesahuje 20 000 PLN. Požaduje-li žalobce částku nižší než 20 000 PLN představující zbytek pohledávky, která již byla uspokojena a jejíž výše přesahovala 20 000 PLN, je tento nárok rovněž posouzen v rámci zjednodušeného řízení. Slovní spojení „ze smlouvy“ znamená, že nároky vyplývající z protiprávního jednání, bezdůvodného obohacení a existence vlastnictví věci, spoluvlastnictví nebo společenství práv či existence jiných majetkových práv, jejichž nabytí nebo výkon mají za následek platební povinnost, nemohou být projednány v rámci zjednodušeného řízení. V tomto řízení nemohou být projednány ani nároky vyplývající z jiných právních úkonů než smluv: jednostranných právních úkonů, jednatelství bez příkazu, zákonného podílu a závazků plynoucích ze správního rozhodnutí nebo přímo z právních předpisů.
Zjednodušené řízení lze použít ve věcech, jež se týkají fyzických osob a právnických osob nebo podniků, zaměstnanců a zaměstnavatelů. Jako takové není použití řízení omezeno podle typu subjektu. To znamená, že v zjednodušeném řízení lze posoudit i pracovněprávní či ekonomické záležitosti.
Evropské řízení o drobných nárocích spadá do pravomoci okresních soudů a krajských soudů (sądy okręgowe) a soudních úředníků podle místní příslušnosti stanovené v občanském soudním řádu (§ 16 občanského soudního řádu ve spojení s jeho § 17 a § 50522).
Podle výše uvedené směrnice jsou drobnými nároky nároky v občanských a obchodních věcech (včetně spotřebitelských věcí) a věci, u kterých hodnota nároku bez úroků a nákladů nepřesahuje 5 000 EUR (v době, kdy příslušný soud obdrží žalobní formulář).
1.2 Použití řízení
Podle § 5053 se jedna žaloba v rámci zjednodušeného řízení může týkat pouze jednoho nároku. Několik nároků lze spojit v jedné žalobě pouze tehdy, vyplývají-li z téže smlouvy nebo smlouvy téhož druhu. V případě nepřípustného spojení několika nároků v jedné žalobě nařídí předseda soudu vrácení žaloby podle § 1301 občanského soudního řádu po neúspěšné žádosti o odstranění této formální vady. Požaduje-li žalobce část nároku, bude daná věc posouzena v rámci zjednodušeného řízení tehdy, bylo-li by podle skutkových okolností předložených žalobcem toto řízení vhodné pro celý nárok. V rámci zjednodušeného řízení se nároky nemohou změnit. Vzájemné žaloby a započtení pohledávek jsou přípustné, pokud lze nároky posoudit v rámci zjednodušeného řízení. Přípustná není hlavní intervence, vedlejší intervence, přizvání třetích osob a změna stran.
Věci jsou projednávány v zjednodušeném řízení bez ohledu na přání stran, což znamená, že toto řízení je povinné.
1.3 Formuláře
Podle občanského soudního řádu (§ 5052 ve spojení s § 125 odst. 2) je nutno na oficiálních formulářích podat veškeré procesní písemnosti, včetně žalob, žalobních odpovědí, návrhů na zrušení rozsudku pro zmeškání nebo písemností obsahujících důkazy předložené v zjednodušeném řízení.
Oficiální formuláře jsou k dispozici na obecních úřadech, podatelnách soudů a internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti (http://bip.ms.gov.pl/pl/formularze ). Nepoužití požadovaného formuláře představuje formální vadu.
V obecných ustanoveních občanského soudního řádu (§ 130) je uvedeno, že je-li procesní písemnost, která měla být podána na oficiálním formuláři, předložena jiným způsobem, nebo nelze-li ji zpracovat kvůli nesplnění jiných formálních podmínek, předseda soudu dotyčnou stranu požádá, aby vady odstranila ve lhůtě jednoho týdne, a zašle procesní písemnost dotyčné straně. V žádosti o odstranění vad je nutno uvést všechny nedostatky, které byly v procesní písemnosti zjištěny. Pokud strana stanovenou lhůtu nedodrží, lhůta uplyne nebo procesní písemnost s vadami je předložena znovu, nařídí předseda soudu vrácení této písemnosti.
V rámci evropského řízení o drobných nárocích existují čtyři vzorové formuláře, které jsou připojeny jako přílohy výše uvedeného nařízení. Jedná se o tyto formuláře: žalobní formulář, žádost soudu o doplnění nebo opravu žalobního formuláře, odpovědní formulář a osvědčení o rozhodnutí vydaném v rámci evropského řízení o drobných nárocích.
1.4 Pomoc
V zjednodušeném řízení se použije zásada koncentrace důkazů. Soud nevezme v potaz vyjádření a tvrzení stran a návrhy důkazů, které strany předloží po podání žaloby, vzájemné žaloby nebo návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání nebo po ukončení prvního jednání určeného k projednání dané věci (systém prekluze), ledaže strana prokáže, že je nemohla nebo nemusela předložit dříve (vlastní uvážení soudce). To má zjednodušené řízení urychlit. Dospěje-li soud k závěru, že přesvědčivé prokázání výše nároku není možné či je velmi obtížné, může po posouzení všech skutkových okolností věci v rozhodnutí určit příslušnou částku dle svého uvážení. Dospěje-li soud k závěru, že daná věc je obzvláště složitá nebo že k jejímu vyřešení jsou zapotřebí zvláštní znalosti, bude tato věc posouzena v běžném řízení. Soud může předvolat svědky a jiné osoby způsobem, který považuje za nejúčelnější, aby se náklady zjednodušeného řízení snížily na minimum. V zájmu urychlení zjednodušeného řízení se nepovažují za přípustné znalecké posudky (§ 5056). V zájmu urychlení zjednodušeného řízení se nepovažují za přípustné znalecké posudky (§ 5056 občanského soudního řádu).
1.5 Pravidla pro provádění důkazů
V zjednodušeném řízení se použije zásada koncentrace důkazů. Soud nevezme v potaz vyjádření a tvrzení stran a návrhy důkazů, které strany předloží po podání žaloby, vzájemné žaloby nebo návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání nebo po ukončení prvního jednání určeného k projednání dané věci (systém prekluze), ledaže strana prokáže, že je nemohla nebo nemusela předložit dříve (vlastní uvážení soudce). To má zjednodušené řízení urychlit. Dospěje-li soud k závěru, že přesvědčivé prokázání výše nároku není možné či je velmi obtížné, může po posouzení všech skutkových okolností věci v rozhodnutí určit příslušnou částku dle svého uvážení. Dospěje-li soud k závěru, že daná věc je obzvláště složitá nebo že k jejímu vyřešení jsou zapotřebí zvláštní znalosti, bude tato věc posouzena v běžném řízení. Soud může předvolat svědky a jiné osoby způsobem, který považuje za nejúčelnější, aby se náklady zjednodušeného řízení snížily na minimum. V zájmu urychlení zjednodušeného řízení se nepovažují za přípustné znalecké posudky (§ 5056).
1.6 Písemné řízení
Zjednodušené řízení je zpravidla písemné. Většina návrhů stran by měla být podána na zvláštních oficiálních formulářích. Návrhy však lze v rámci zjednodušeného řízení podávat i ústně. Strana může požádat o odůvodnění rozhodnutí přímo po jeho vydání (§ 5058). Strana, která je přítomna na jednání, během něhož je rozhodnutí vydáno, se může vzdát svého práva na odvolání ve formě prohlášení učiněného po vydání rozhodnutí. Pokud se všechny způsobilé strany vzdají svého práva na odvolání, stává se rozhodnutí pravomocným a závazným.
Evropské řízení o drobných nárocích je písemné (§ 125 odst. 2 ve spojení s § 50521 občanského soudního řádu).
1.7 Obsah rozsudku
Dospěje-li soud k závěru, že věc je obzvláště složitá nebo že k jejímu vyřešení jsou zapotřebí zvláštní znalosti, může soud danou věc v souladu s § 5057 občanského soudního řádu posoudit v rámci běžného řízení. V tomto případě se neúčtuje zvláštní poplatek. Věc posoudí soud, který ji projednával dříve, a to v rámci jiného vhodného řízení, než je zjednodušené řízení. Soudní rozhodnutí podle § 5057 by mělo být vydáno během jednání jako rozhodnutí, proti němuž se nelze odvolat.
1.8 Náhrada nákladů
Žalobcům je účtován poplatek za podání žaloby v rámci zjednodušeného řízení stejně jako v případě běžného řízení. Poplatky za žaloby projednané v rámci zjednodušeného řízení se však řídí jinými pravidly, konkrétně § 28 zákona o soudních poplatcích (v občanských věcech) ze dne 28. července 2005. V tomto článku je stanoven paušální poplatek v závislosti na výši nároku nebo předmětu smlouvy. Za níže uvedené částky jsou účtovány tyto poplatky:
- částky do výše 2 000 PLN: poplatek ve výši 30 PLN,
- částky ve výši od 2 000 PLN do 5 000 PLN: poplatek ve výši 100 PLN,
- částky ve výši od 5 000 PLN do 7 500 PLN: poplatek ve výši 250 PLN,
- částky nad 7 500 PLN: poplatek ve výši 300 PLN.
V rámci zjednodušeného řízení jsou náklady vyrovnány mezi stranami podle obecných pravidel stanovených v § 98 až § 110 občanského soudního řádu. Podle § 98 občanského soudního řádu musí strana, která neměla ve věci úspěch, na žádost uhradit druhé straně náklady spojené s výkonem práv a obhajobou. Soud přizná náhradu nákladů v každém rozhodnutí, kterým je v daném stupni věc uzavřena.
1.9 Možnost odvolání
Proti rozhodnutím vydaným podle nařízení lze podat odvolání u odvolacího soudu. Pokud rozhodnutí vydal okresní soud, podává se odvolání prostřednictvím tohoto soudu ke krajskému soudu, a pokud rozhodnutí vydal krajský soud, podává se odvolání prostřednictvím tohoto soudu odvolacímu soudu (sąd apelacyjny) (§ 367 a § 369 občanského soudního řádu ve spojení s jeho § 50526 a 50527).
Jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení, vydá soud rozsudek pro zmeškání. Žalovaný se může proti rozsudku pro zmeškání odvolat k soudu, který tento rozsudek vynesl. Žalovaný může v případě, je-li věc rozhodnuta v jeho neprospěch, podat odvolání podle obecných pravidel (§ 339 odst. 1, § 342 a § 344 odst. 1 občanského soudního řádu).
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.