Vyživovací povinnost

1 Co znamenají pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ v praxi? Které osoby musí platit výživné jiné osobě?

Vyživovací povinností zahrnují společnou povinnost rodičů zajišťovat obživu svým nezletilým dětem, a to podle svých finančních možností a bez ohledu na to, zda žijí společně, nebo odděleně. Vyživovací povinnosti se vztahuje i na bývalého manžela, jestliže není schopen si sám obstarávat obživu z vlastních finančních zdrojů.

Vyživovací povinnost platí mezi rodiči dětmi nebo mezi rozvedenými manželi, přičemž dospělé děti mají vyživovací povinnost vůči svým rodičům, jestliže rodiče nejsou schopni si sami obstarat obživu z vlastního majetku nebo příjmu.

2 Do jakého věku může dítě dostávat vyživovací příspěvek? Liší se pravidla pro výživné týkající se nezletilých od pravidel týkajících se dospělých?

Vyživovací povinnost zaniká, když dítě dosáhne zletilosti, tedy věku 18 let, pokud dítě není neschopno si po dosažení zletilosti samo obstarat obživu. To platí v případech, kdy dítě trpí tělesným nebo duševním onemocněním nebo nemůže pracovat, protože studuje na vysoké škole nebo v instituci odborného vzdělávání, nebo pokud dítě mužského pohlaví vykonává povinnou vojenskou službu.

Podle kyperského práva, zejména § 34 zákona o vztazích mezi rodiči a dětmi, tedy zákona č. 216/90, mají dospělé děti rovněž vyživovací povinnost vůči svým rodičům.

3 Měl bych se s žádostí o výživné obrátit na příslušný orgán nebo na soud? Jaké jsou hlavní prvky tohoto postupu?

Je třeba se obrátit na soud, konkrétně na rodinný soud prefektury v místě bydliště.

Řízení se zahajuje na návrh na nucený výkon výživného, k němuž je přiloženo prohlášení navrhovatele učiněné pod přísahou, které se zaznamená v soudním rejstříku. Návrh je doručen odpůrci (povinné osobě), který má právo být vyslechnut a vznést námitku. Jestliže obě strany dosáhnou shody, je na základě společné dohody vydáno rozhodnutí o výživném. V opačném případě věc projedná soud a rozhodne na základě důkazů předložených stranami.

4 Je možné podat žádost jménem příbuzného (pokud ano, jakého stupně) nebo jménem dítěte?

Je-li oprávněná osoba nezletilá (tedy dítě mladší 18 let), žádost jejím jménem podává její zákonný zástupce (např. matka).

5 Jestliže mám v úmyslu podat žalobu, jak zjistím, který soud je příslušný?

Podle § 12 zákona č. 23/90 o rodinných soudech, ve znění pozdějších předpisů, má v případě, že je oprávněná osoba nezletilá, příslušnost soud, který je místně příslušný podle bydliště oprávněné či povinné osoby (§ 12 odst. 1 písm. b)). Ve všech ostatních případech, tedy je-li oprávněná osoba dospělá, je příslušným soudem soud, který je místně příslušný podle bydliště či sídla navrhovatele, tj. oprávněné osoby, nebo osoby povinné (§ 12 odst. 1 písm. a)).

6 Musím jako žalobce podat žalobu skrze nějakého prostředníka (např. advokáta, ústředního nebo místního orgánu atd.)? Pokud ne, jaké postupy se použijí?

Navrhovatelé se mohou na soud obrátit buď osobně, nebo prostřednictvím advokáta.

Postup je popsán v oddíle 3 výše.

7 Musím platit poplatky za podání žaloby? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li mé finanční prostředky nedostačující, může mi být poskytnuta právní pomoc k úhradě nákladů řízení?

S řízením jsou spojeny náklady, a to ve formě odměny pro advokáta (jestliže je navrhovatel zastupován advokátem) a soudních poplatků. Výši stanoví pravidelně nařízením kyperský Nejvyšší soud. Celková výše nákladů řízení závisí na době trvání a náročnosti řízení. Jestliže navrhovatel nemá dostatečné finanční prostředky, může požádat o bezplatnou právní pomoc podle zákona č. 165(I)/2002, ve znění pozdějších předpisů.

8 Jaký druh výživného soud pravděpodobně přizná? Jak se výše výživného vypočítá? Může být rozhodnutí soudu přezkoumáno, pokud se životní náklady nebo rodinné poměry změní? Pokud ano, jak (např. prostřednictvím systému automatické indexace)?

Soud může stanovit výživné mezi rodiči a dětmi a mezi bývalými manželi. Výše výživného se vypočítá s ohledem na potřeby oprávněné osoby a finanční možnosti osoby povinné. Výživné zahrnuje vše nezbytné k obživě a zajištění dobrých životních podmínek oprávněné osoby a popřípadě také k pokrytí nákladů na její vzdělávání (§ 37 zákona č. 216/90).

Rozhodnutí o výživném může soud na žádost navrhovatele (nebo jeho zástupce) pozměnit, jestliže se změní životní náklady nebo rodinné okolnosti oprávněné osoby nebo jestliže se změní podmínky osoby, která je povinna výživné platit (§ 38 odst. 1 zákona č. 216/90).

Kromě změn okolností nebo nákladů zákon (§ 38 odst. 2 zákona č. 216/90) stanoví 10% automatické navýšení každých 24 měsíců, nestanoví-li soud jinak.

9 Jak a komu bude výživné vypláceno?

Výživné se oprávněné osobě nebo jejímu zákonnému zástupci či advokátovi platí měsíčně, a to bankovním převodem, šekem nebo v hotovosti.

10 Neplatí-li dotčená osoba (dlužník) výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byla k placení přinucena?

Jestliže osoba, která je podle rozhodnutí povinná, odmítne výživné platit, vymáhá se výživné podobným způsobem jako peněžité tresty, mimo jiné se vydá rozhodnutí o obstavení (§ 40 zákona 216/90).

11 Popište prosím stručně případná omezení týkající se výkonu rozhodnutí, zejména pravidla ochrany dlužníka a promlčecí a prekluzivní lhůty ve vašem systému výkonu rozhodnutí.

V souladu s § 9 odst. 3 zákona č. 232/91 platí pro jednotlivé nároky z výživného promlčecí doba dvou let.

Jakékoli období, po které je povinná osoba nepřítomna v Kyperské republice, se do výpočtu výše uvedené promlčecí doby nezapočítává.

12 Existuje nějaká organizace nebo orgán, které mi mohou pomoci při vymáhání výživného?

Žádný takový orgán či organizace na vnitrostátní úrovni neexistuje.

13 Mohou (vládní nebo soukromé) organizace zaplatit namísto dlužníka zálohu odpovídající plné výši výživného nebo jeho části?

Viz odpověď výše.

14 Pokud se nacházím v tomto členském státě a dlužník má bydliště v jiné zemi:

14.1 Může mi pomoci orgán nebo soukromá organizace v tomto členském státě?

Ano, v takovém případě může navrhovatel/oprávněná osoba požádat o pomoc kyperský ústřední orgán, tedy ministerstvo spravedlnosti a veřejného pořádku.

14.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit?

Dotčená osoba nebo její právní zástupce se mohou na ústřední orgán obrátit telefonicky, písemně (dopisem, faxem či e-mailem) nebo osobně.

15 Pokud se nacházím v jiné zemi a dlužník v tomto členském státě?

15.1 Mohu svou žádost adresovat přímo orgánu nebo soukromé organizaci v tomto členském státě?

Jestliže se navrhovatel nachází v zahraničí a povinná osoba na Kypru, může navrhovatel požádat o pomoc ministerstvo spravedlnosti a veřejného pořádku jakožto ústřední orgán, a to prostřednictvím příslušného ústředního orgánu v zemi, v níž se nachází, avšak nikoli přímo.

Může se také prostřednictvím advokáta obrátit přímo na soud.

15.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit a jaká pomoc mi může být poskytnuta?

Ve zvláštních případech lze ústřední orgán na Kypru kontaktovat telefonicky nebo písemně (dopisem, faxem nebo e-mailem) a tento orgán může pomoci s předáním písemné žádosti o výživné příslušnému vnitrostátnímu soudu.

16 Je tento členský stát vázán Haagským protokolem z roku 2007?

Ano, Kypr je vázán Haagským protokolem z roku 2007.

17 Pokud tento členský stát není vázán Haagským protokolem z roku 2007, jaké právo bude použitelné pro pohledávku výživného podle pravidel mezinárodního práva soukromého? Jaká jsou příslušná pravidla mezinárodního práva soukromého?

Nepoužije se.

18 Jaká pravidla upravují přístup ke spravedlnosti v přeshraničních věcech v rámci EU podle struktury kapitoly V nařízení o vyživovací povinnosti?

Od provedení nového nařízení o výživném (nařízení Rady (ES) č. 4/2009) se návrhy v současnosti předávají přímo příslušnému soudu Kyperské republiky prostřednictvím vnitrostátního ústředního orgánu.

Přístup ke spravedlnosti usnadňují rovněž ustanovení o právní pomoci, která jsou obsažena jak ve vnitrostátních právních předpisech, tedy v zákoně 165(I)/2002, tak ve směrnici EU o právní pomoci v přeshraničních sporech.

19 Jaká opatření přijal členský stát, aby zajistil, že ústřední orgány plní činnosti popsané v článku 51 nařízení o vyživovací povinnosti?

Aby zaručil správné provádění článku 51, ústřední orgán úzce spolupracuje s dalšími příslušnými státními orgány, mimo jiné s cílem získat požadované informace, například o adrese bydliště či sídla povinné osoby, o jejích příjmech atd., zjistit, kde se povinná osoba nachází, a doručit jí soudní písemnosti tak, že zjistí platnou doručovací adresu a předá ji soudním orgánům.

Vzhledem k ustanovením o právní pomoci, která jsou uvedena výše, a předávání žádostí podle nařízení (ES) č. 4/2009, jsou výše uvedené informace poskytovány navrhovatelům prostřednictvím ústředního orgánu a žádné otázky ohledně právní pomoci tudíž nevznikají.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.