

Hledat informace podle regionů
Vyživovací povinnost je povinnost, kterou zákon ukládá osobě disponující příslušnými prostředky, aby zabezpečila potřeby jiné osoby, s kterou jí pojí pokrevním nebo nepokrevní příbuzenský vztah. Výživné se tedy může vyplácet různým osobám, zejména:
Pravidlo, podle nějž „výživné není určené na uspokojování minulých nároků“, znamená, že výživné má pokrýt současné a budoucí potřeby a nemá být použito k úhradě minulých výdajů. Toto pravidlo je vyvratitelnou právní domněnkou; jinými slovy, toto pravidlo lze neplatí, jestliže oprávněná osoba předloží důkaz, že náklady, které jí v souvislosti s obživou vznikly, byly nevyhnutelné, že nezůstala nečinná nebo že nemohla konat.
Výživné nelze započíst, pokud pohledávka, vůči níž má být započteno, není také pohledávka na výživném.
Pokud jde o společnou rodičovskou odpovědnost, má každý z rodičů bez ohledu na uzavření manželství, rozluku nebo rozvod manželství povinnost přispívat na výživu a výchovu dětí přiměřeně ke svým zdrojům, zdrojům druhého rodiče a potřebám dítěte. V případě rozvodu manželství nebo rozluky musí rodiče bez ohledu na to, zda vykonávají rodičovskou odpovědnost společně, či nikoli, nadále přispívat společně na náklady na výživu a výchovu dětí, nerozhodne-li soud jinak. Tento příspěvek má podobu výživného a automaticky nezaniká po dosáhnutí plnoletosti dítěte. Může být vyplácen přímo dospělému dítěti a může být revidován podle potřeb dítěte a vývoje zdrojů a výdajů každého z rodičů.
Ve věcech výživného, výkonu rodičovské odpovědnosti a rozvodu manželství a rozluky je příslušný soudce pro rodinné věci (juge aux affaires familiales) u obvodních soudů (tribunaux d’arrondissement).
Navrhovatel musí návrh na stanovení výživného předložit soudci pro rodinné věci. Jestliže nárok na výživné souvisí s řízením o rozvodu manželství nebo rozluce, rozhodne o nároku na výživné rodinný soud, který rozhoduje rovněž o návrhu na rozvod manželství nebo rozluku.
V případech poručnictví (tutelle) nebo opatrovnictví (curatelle) může poručník (tuteur) nebo opatrovník (curateur) podat návrh jménem rodiče nebo nezletilého dítěte.
Rodiče, kteří vykonávají rodičovskou odpovědnost vůči nezletilému dítěti, mohou podat návrh jménem tohoto dítěte.
Nezletilé dítě nemá právní subjektivitu ani způsobilost k tomu, aby návrh podalo samo, vyjma případu, kdy je nezletilý schopen vyjádřit svůj názor podle článku 1007‑50 nového občanského soudního řádu (Nouveau Code de procédure civile). V tomto případě může nezletilý, který je schopen vyjádřit svůj názor, prostřednictvím návrhu podaného obvodnímu soudu požádat soudce pro rodinné věci, aby výkon rodičovské odpovědnosti, výkon práva na styk nebo úpravu bydlení pozměnil. Soud pak nařídí, aby byl nezletilému do patnácti dnů ustanoven advokát, který jej bude zastupovat.
Místně příslušným obvodním soudem je:
V případě společných návrhů si strany zvolí soud v místě bydliště jedné z nich.
Pokud se však spor týká pouze výživného mezi manžely, příspěvku na podporu a výchovu dětí, příspěvku na náklady spojené s manželstvím nebo bezodkladných a předběžných opatření v případě zrušení registrovaného partnerství, může být příslušný soud v místě bydliště manžela/manželky či bývalého partnera/partnerky, jimž je vypláceno výživné, nebo rodiče, který vykonává hlavní péči o děti, a to i v případě, jsou-li dospělé.
Místní příslušnost se určuje podle místa bydliště ke dni podání žaloby, nebo ve věcech týkajících se rozvodu manželství ke dni podání návrhu na zahájení řízení.
Je-li nárok na výživné uplatňován během řízení o rozvod manželství, je příslušný soud, který projednává návrh na rozvod manželství.
Navrhovatel se může obrátit na soudce pro rodinné věci prostřednictvím návrhu podaného na obvodní soud. Tento návrh je nutné podat na podatelně obvodního soudu, která jej doručí odpůrci. Strany nemusí být zastoupeny advokátem, vyjma v případě uplatňování nároku na výživné během řízení o rozvod manželství z důvodu nenapravitelného rozpadu manželství nebo během řízení o rozluce. V těchto případech je právní zastoupení advokátem povinné.
Navrhovatel musí každopádně předložit soudu veškeré dokumenty, které dokládají jeho potřeby. Může se jednat například o výplatní pásky, osvědčení o osvobození od daně, osvědčení o nezaměstnanosti nebo osvědčení, kterým se potvrzuje dlouhodobá pracovní neschopnost, doklad o nájmu, úvěrech, nezaopatřených dětech a nákladech na výživu a výchovu dětí atd.
Mezi náklady, které mohou souviset se soudním řízením, patří soudní výlohy a náklady řízení, jejichž úhradu lze (v plné výši nebo částečně) uložit straně, která neměla ve věci úspěch. Může být rovněž nutné uhradit odměnu advokáta.
Osobám, jejichž příjem je podle lucemburského práva nedostatečný, může být poskytnuta právní pomoc. Pro obdržení pomoci je nutné vyplnit dotazník, který lze získat na ústředním úřadu sociální pomoci (service central d'assistance sociale), a zaslat jej předsedovi místně příslušné advokátní komory (Bâtonnier de l'Ordre des avocats).
Pokud předseda advokátní komory právní pomoc přizná, zahrnuje tato veškeré náklady související se soudním řízením, úkony nebo žalobami, na něž je poskytnuta. Zahrnuje například kolkovné a poplatky za registraci, odměny úředníků a advokátů, poplatky a odměny soudních vykonavatelů, náklady a poplatky u notáře, výdaje a poplatky za znalce, výdaje na svědky, odměny překladatelů a tlumočníků, poplatky související s osvědčením rozhodného práva (certificats de coutume), cestovní výdaje, poplatky související s náležitostmi týkajícími se zápisu, hypotéky a zajištění a v případě potřeby poplatky za zveřejnění v tisku.
V průběhu řízení a po vynesení rozhodnutí o rozvodu manželství nebo rozluce mívá výživné nejčastěji formu měsíční platby. Může však mít rovněž formu jednorázové platby, tvořené buď peněžní částkou, nebo věcným plněním.
Pokud jde o příspěvek na výživu a výchovu dítěte, výživné může mít formu měsíční platby nebo přímé úhrady všech či některých nákladů vynaložených na dítě. Může mít rovněž formu užívacího práva a práva na bydlení.
Jestliže osoba, která má výživné platit, prokáže, že není schopna výživné platit, může jí soud nařídit, aby u sebe oprávněnou osobu ubytovala a zajišťovala jí stravu a starala se o ni.
Žádné referenční stupnice neexistují. Výše výživného se vypočítává podle prostředků povinného a potřeb oprávněného.
Aby bylo možné přizpůsobit výživné změnám životních nákladů, může soud, a to i bez návrhu, rozhodnout o tom, že výživné bude indexováno podle zákonné úpravy.
V případě, že se změní okolnosti, lze vyživovací povinnost zvýšit nebo snížit, nebo dokonce zrušit. To neplatí, pokud bylo výživné vyplaceno jako jednorázová částka v rámci rozvodu manželství. Jestliže se strany nedohodnou, rozhodne o zrušení, zvýšení či snížení výživného soud.
Soud může změnit rovněž výši výživného, která byla stanovena dohodou stran. Toto právo se použije nejen v případě změny příslušné situace oprávněného a povinného, nýbrž také v případě, že k žádné změně nedojde, pokud má soud za to, že částka není dostačující nebo je nadměrná.
Výživné přiznané manželovi/manželce v případě rozvodu z důvodu nenapravitelného rozvodu manželství nemůže být vypláceno déle, než je doba trvání manželství, vyjma v případě mimořádných okolností.
V průběhu řízení a po vynesení rozhodnutí o rozvodu manželství nebo rozluce je výživné vypláceno oprávněnému manželovi/manželce.
Příspěvek na podporu a výchovu dítěte hradí jeden z rodičů druhému rodiči, nebo osobě, které bylo dítě svěřeno do péče. Jestliže dítě dosáhlo plnoletosti, může soud rozhodnout, nebo rodiče se mohou dohodnout, že tento příspěvek bude vyplacen v plné výši nebo částečně dítěti.
Oprávněný má k dispozici několik způsobů, jimiž může povinného, který se zdráhá platit výživné, přimět k platbě.
Občanskoprávní prostředky:
Oprávněný má několik možností:
Trestněprávní prostředky:
Oprávněný může podat trestní oznámení kvůli těmto trestným činům:
To se vztahuje na vyživovací povinnost rodičů vůči dětem, vyživovací povinnost mezi manžely a vyživovací povinnost adoptivních rodičů vůči osvojeným dětem.
Trestnímu stíhání za porušení zákona předchází úředně zaznamenaná výzva (interpellation), kterou povinnému předá příslušník policie Lucemburského velkovévodství. Není-li bydliště povinného známo, výzva se nevyžaduje.
Za účelem uplatňování § 391b trestního zákoníku se rozhodnutí soudu a dohody schválené soudem, které ukládají povinnost poskytovat platby, peněžitou pomoc nebo příspěvky na náklady spojené s manželstvím, jakož i ustanovení o výživném v dohodách uzavřených na základě vzájemné dohody ještě před rozvodem, považují za rovnocenné.
Nároky týkající se nedoplatků u opakující se a doživotní renty a výživného se promlčují po pěti letech.
Na návrh oprávněného může Národní fond solidarity (Fonds national de solidarité) vymáhat výživné, které je splatné jednomu z manželů, předkovi nebo potomkovi. Pokud jde o částky, které má vymáhat, vstupuje fond do práv a záruk oprávněného s ohledem na vymáhání výživného. Jakmile jsou vymáhané částky oznámeny povinnému, musí povinný tyto částky zaplatit předsedovi Národního fondu solidarity.
Národní fond solidarity může za určitých podmínek platit výživné místo povinného. Žádost o platbu musí oprávněný nebo jeho právní zástupce podat předsedovi Národního fondu solidarity.
Předseda nebo jeho zástupce tuto žádost přijme, pokud oprávněný prokáže, že:
Žádost je přijata i v případě, není-li splněna podmínka c), pokud se předpokládá, že exekuční opatření nebudou neúspěšná nebo pokud povinný žije v zahraničí. Případný spor rozhoduje smírčí soudce (juge de paix) v místě bydliště oprávněného a návrhy k němu lze podávat do 40 dnů od oznámení rozhodnutí předsedy.
Oprávnění mohou automaticky obdržet právní pomoc. Od okamžiku přijetí žádosti až do ukončení plateb ze strany fondu nesmí oprávněný učinit vůči povinnému žádný úkon na vymožení výživného.
Podle Newyorské úmluvy ze dne 20. června 1956 a nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností se může navrhovatel, který má bydliště v Lucembursku, v případě, že dlužník žije v zahraničí, obrátit s žádostí o získání výživného na nejvyššího státního zástupce (Procureur Général d’Etat).
Nejvyšší státní zástupce jakožto ústřední orgán předá žádost a přiložené písemnosti ústřednímu orgánu v zemi, v níž má bydliště povinný, aby tento ústřední orgán mohl navrhovateli pomoci získat platbu dlužného výživného.
Osoba, která má nárok na výživné, podá žádost předávajícímu orgánu, tedy nejvyššímu státnímu zástupci, za použití některého z formulářů stanovených v nařízení (ES) č. 4/2009.
Procureur Général d'Etat
Cité Judiciaire
Bâtiment CR
L-2080 Luxembourg
Navrhovatel, který má bydliště v jiné zemi než v Lucembursku, se musí s žádostí obrátit na ústřední orgán v zemi, v níž má bydliště. Nemůže se obrátit přímo na lucemburskou organizaci nebo orgán.
Nepoužitelné.
Ano.
V případě návrhů založených na nařízení EU se právní pomoc poskytuje zcela bezplatně osobám ve věku do 21 let, které mají nárok na výživné, a to bez ohledu na ustanovení vnitrostátního práva.
Aby mohl ústřední orgán poskytnout pomoc podle článku 51 nařízení o výživném, přijalo Lucembursko dne 3. srpna 2011 zákon o uplatňování tohoto nařízení EU, spolu s velkovévodským nařízením ze dne 3. srpna 2011, kterým se provádějí § 2 a § 3 zmíněného zákona (Úřední věstník (Mémorial) A č. 175 ze dne 12. srpna 2011).
Uvedená právní ustanovení umožňují nejvyššímu státnímu zástupci přímý přístup k některým databázím.
Související odkazy
Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.
Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.