Přizpůsobení věcných práv

Německo
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Jaká věcná práva by podle práva tohoto členského státu mohla vyplynout z dědictví?

Podle německého práva přechází veškerý majetek zůstavitele, tj. všechna práva a povinnosti, po jeho úmrtí na dědice. Zanechá-li zůstavitel pozůstalost několika dědicům, stává se tato společným majetkem dědiců v souladu s § 2032 občanského zákoníku (Bürgerliches Gesetzbuch – BGB). Děděním nevznikají nová věcná práva. Odkazy a pokyny zůstavitele k rozdělení pozůstalosti jsou účinné pouze podle závazkového práva.

Zkušenosti získané od doby vstupu nařízení EU o dědictví v platnost však ukazují, že omezení vztahující se zejména na dispoziční práva způsobují problémy kvůli ustanovením týkajícím se předběžné a následné dědické posloupnosti (Vor- und Nacherbfolge), která jsou obsažena v německém právu (§ 2100 až § 2146 občanského zákoníku). V rámci tohoto postupu ustanoví zůstavitel určitý počet postupných dědiců, přičemž určitá osoba (Nacherbe) se stává dědicem v rámci následného dědictví až poté, co byla předtím dědicem jiná osoba (Vorerbe). Čekatelské právo (Anwartschaftsrecht) však následný dědic získává již úmrtím zůstavitele. Jedná se o právně zajištěné postavení, které vzniká v případě nabytí, na něž se vztahuje více úkonů, kdy první oprávněná osoba již nemůže jednostranně bránit následnému nabytí majetku (Eigentumserwerb) jinou oprávněnou osobou. Čekatelské právo není v občanském zákoníku výslovně upraveno. Kvůli konečnému výčtu věcných práv (numerus clausus ve věcném právu) jej proto nelze charakterizovat jako takovéto právo. Představuje však subjektivní právo s věcným účinkem.

Předběžná a následná dědická posloupnost je spojena s mnoha omezeními a povinnostmi vztahujícími se na předběžného dědice, zejména co se týká oprávnění k nakládání s majetkem. Nakládání s pozemky je v případě přechodu dědictví z předběžného dědice na následného dědice neplatné, pokud poškozuje práva následného dědice (§ 2113 odst. 1 občanského zákoníku). To samé platí pro nakládání s dary (§ 2113 odst. 2 občanského zákoníku). Zůstavitel však může předběžného dědice osvobodit od některých těchto omezení v pořízení pro případ smrti. Omezení vztahující se na nakládání s majetkem v rámci následné dědické posloupnosti musí být zapsána v německém katastru nemovitostí.

2 Jsou tato věcná práva zapsána v rejstříku práv k nemovitému či movitému majetku a, pokud ano, je tento zápis povinný? Do kterého rejstříku (kterých rejstříků) se zapisují a jaké jsou požadavky a postup v souvislosti s tímto zápisem?

Podle německého práva přecházejí veškerá práva zůstavitele po jeho smrti automaticky na dědice nebo společenství dědiců. Tato práva, a to i práva, která vyžadují zápis, nemusí být za tímto účelem zapsána v rejstříku. Co se týká práv, která vyžadují zápis, příslušné rejstříky (katastr nemovitostí, obchodní rejstřík) nebudou po připadnutí dědictví přesné a musí být pozměněny. Za tímto účelem musí být dědictví prokázáno veřejnými nebo notářsky ověřenými listinami nebo evropským dědickým osvědčením. Určité následné transakce (např. zatížení zděděného pozemku) vyžadují opravu prostřednictvím zápisu dědice nebo společenství dědiců do katastru nemovitostí.

Omezení týkající se nakládání s majetkem v souvislosti s předběžnou a následnou dědickou posloupností a čekatelské právo dědického nástupce rovněž vznikají okamžikem úmrtí zůstavitele. Předběžná a následná dědická posloupnost je však zapsána v katastru nemovitostí, aby se zabránilo nabytí třetími osobami v dobré víře bez zatížení.

Mají-li jednotliví dědicové nebo oprávněné osoby nárok (podle závazkového práva) na určitý majetek ze zákona nebo na základě pořízení pro případ smrti, musí být na ně vlastnictví tohoto majetku převedeno prostřednictvím smlouvy s dědici a případná práva k nemovitému majetku musí být zapsána v katastru nemovitostí na základě veřejné nebo notářsky ověřené listiny.

3 Jaké účinky jsou spojeny se zápisem věcných práv?

Zápis věcných práv převedených na dědice nebo společenství dědiců v důsledku dědění je pouze deklaratorní. Je však základem dobré víry třetích osob a je nezbytný pro určité následné transakce.

4 Jsou zavedena zvláštní pravidla a postupy pro přizpůsobení věcného práva, na něž má určitá osoba nárok podle práva rozhodného pro dědění, v případě, že právo členského státu, v němž se tohoto práva dovolává, toto věcné právo nezná?

Věcná práva, která německé právní předpisy neznají, jsou obvykle ze zákona přizpůsobena podobnému německému právnímu institutu. Jelikož postup zápisu vyžaduje vždy jistý základ pro zápis, může být případně nutné, aby dědicové vydali dodatečný doklad o převodu, jak se podle německých právních předpisů vyžaduje v případě pohledávek podle závazkového práva. V souladu s čl. 1 odst. 2 písm. l) nařízení EU o dědictví nejsou postupy zápisu nařízením dotčeny.

Poslední aktualizace: 28/08/2024

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.