Upozorňujeme, že výchozí nizozemština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady: angličtina
Swipe to change

Přizpůsobení věcných práv

Nizozemsko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Jaká věcná práva by podle práva tohoto členského státu mohla vyplynout z dědictví?

Tato záležitost je v Nizozemsku upravena v § 4:182 občanského zákoníku (Burgerlijk Wetboek).

§ 182 občanského zákoníku zní:

  • Pokud určitá osoba zemře, převoditelná práva této osoby, její majetek a podíly zdědí ipso jure dědicové. První věta se nepoužije, je-li pozůstalost zůstavitele rozdělena podle § 13. Majetek a účasti zůstavitele v tomto případě dědí ipso jure manžel/manželka.
  • Tyto osoby přebírají ipso jure dluhy zůstavitele, které v době úmrtí nezanikly. Je-li plnění dělitelné, odpovídá každá z nich za část rovnající se jejímu dědickému podílu, ledaže jsou odpovědné společně a nerozdílně.

V Nizozemsku platí zásada držby, podle níž dědicové přebírají ipso jure postavení zůstavitele. Vlastnictví majetku a pohledávek z pozůstalosti je na základě univerzálního titulu převedeno na dědice, kteří dědictví přijali.

Jestliže zůstavitel nezanechá závěť, přebírá v případě zákonného rozdělení pozůstalosti (wettelijke verdeling) veškerý majetek a pohledávky pozůstalý manžel/manželka nebo registrovaný partner/partnerka a potomci získávají pouze nárok. Potomci neodpovídají za pohledávky z pozůstalosti. Použije-li se zákonné rozdělení pozůstalosti, odpovídá za pohledávky pouze pozůstalý manžel/manželka nebo registrovaný partner/partnerka.

Zásada držby znamená, že z dědictví jako takového nevyplývají žádná věcná vlastnická práva nebo majetková práva. V Nizozemsku nepředstavuje pozůstalost zvláštní majetek. S ohledem na nakládání s majetkem z pozůstalosti neplatí žádná omezení a pozůstalost nelze zabavit. V případě dědiců lze věci z pozůstalosti zabavit.

2 Jsou tato věcná práva zapsána v rejstříku práv k nemovitému či movitému majetku a, pokud ano, je tento zápis povinný? Do kterého rejstříku (kterých rejstříků) se zapisují a jaké jsou požadavky a postup v souvislosti s tímto zápisem?

Jelikož samotná pozůstalost nepředstavuje zvláštní majetek, nedochází k zápisu do rejstříku.

Dědické osvědčení nebo evropské dědické osvědčení lze zapsat do katastru nemovitostí, viz § 27 a § 27a zákona o katastru nemovitostí (Kadasterwet). To dědicům umožňuje oznámit, že vlastník zemřel a že na základě univerzálního titulu bylo na ně převedeno vlastnictví. Zápis však nepředstavuje konstitutivní požadavek. Bez zápisu je vlastnictví převedeno ipso jure. Pokud dědicové poté majetek z pozůstalosti rozdělí, je nutné předání. To poté představuje převod na základě konkrétního titulu. Rozdělení je upraveno v § 3:186 občanského zákoníku.

§ 186 občanského zákoníku zní:

  • V případě převodu podílu přiděleného každému ze spoluvlastníků se vyžaduje formální předání stejně jako v případě převodu.
  • Podíl, který získá spoluvlastník, je držen na základě stejného titulu, na jakém jej společně drželi spoluvlastníci před rozdělením.

Co se týká formálního předání nemovitého majetku nebo omezených práv k tomuto majetku, v § 3:89 občanského zákoníku se vyžaduje vyhotovení notářské listiny, která je zapsána ve veřejných rejstřících.

§ 89 občanského zákoníku zní:

  • Formální předání vyžadované v případě převodu nemovitého majetku se uskuteční notářskou listinou, která je za tímto účelem vyhotovena stranami, načež následuje její zápis do veřejných rejstříků za tímto účelem. Nabyvatel i převodce mohou nechat listinu zapsat.
  • Listina o formálním předání uvádí přesně právní titul převodu; vedlejší podmínky nesouvisející s převodem lze v listině vynechat.
  • Jedná-li při vyhotovení listiny o formálním předání za jednu ze stran oprávněný zástupce, je nutné v listině přesně uvést plnou moc.
  • Ustanovení tohoto článku se použijí obdobně na formální předání, které je nezbytné při převodu jiného zapsaného majetku.

3 Jaké účinky jsou spojeny se zápisem věcných práv?

Viz odpověď výše.

4 Jsou zavedena zvláštní pravidla a postupy pro přizpůsobení věcného práva, na něž má určitá osoba nárok podle práva rozhodného pro dědění, v případě, že právo členského státu, v němž se tohoto práva dovolává, toto věcné právo nezná?

Nikoli, v občanském zákoníku ani v zákoně o katastru nemovitostí nejsou stanovena zvláštní pravidla.

Poslední aktualizace: 17/11/2021

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.