Jak vymáhat soudní rozhodnutí?

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkon rozhodnutí (v Rakousku nazývaný rovněž „exekuce“ nebo „nucený výkon rozhodnutí“) znamená použití státní moci k vymáhání vykonatelných pohledávek a nároků.

Exekuční řád stanoví různé typy výkonu rozhodnutí:

• výkon rozhodnutí za účelem vymáhání peněžitých pohledávek,
• výkon rozhodnutí k zajištění provedení určitých úkonů či zdržení se jich.

Výkon rozhodnutí za účelem vymáhání peněžitých pohledávek

V případě výkonu rozhodnutí za účelem vymáhání peněžitých pohledávek musí věřitel v návrhu na výkon rozhodnutí uvést majetek, který má být zabaven (výběr prostředků pro výkon rozhodnutí); zde může vybrat mimo jiné mezi exekucí na movité věci, exekucí na pohledávky, zejména exekucí na mzdu, a nuceným prodejem nemovitostí v dražbě. Způsoby výkonu rozhodnutí lze rovněž kombinovat.

Pokud věřitel žádá o vymáhání peněžité pohledávky, aniž by specifikoval způsob výkonu, návrh zahrne exekuci na movité věci a na mzdu a soupis majetku (jednoduchý soubor exekučních titulů). Věřitel může rovněž požádat o rozšířený soubor exekučních titulů, který se vztahuje na všechny způsoby exekuce na movitý majetek za účelem vymáhání peněžité pohledávky (vymáhání movitého majetku, pohledávky a majetková práva).

Výkon rozhodnutí k zajištění provedení určitých úkonů či zdržení se jich

V případě výkonu rozhodnutí k zajištění provedení určitých úkonů či zdržení se určitého jednání musí oprávněný požádat o způsob výkonu rozhodnutí, který je s ohledem na vymáhání dotyčného nároku stanoven v exekučním řádu.

V souvislosti s výkonem rozhodnutí za účelem splnění příkazu zdržet se určitého jednání lze uložit pokutu na návrh exekučního soudu, je-li povolena exekuce. V případě dalšího protiprávního jednání by měl exekuční soud na návrh uložit další pokutu nebo trest odnětí svobody v celkové délce až jednoho roku.

Za účelem vymáhání úkonu, který může provést třetí strana, může věřitel ve vykonávacím řízení na žádost soudu nechat provést dotyčný úkon na náklady povinného.

Nárok na provedení úkonu, který nemůže učinit třetí strana a jehož provedení je současně závislé výhradně na vůli povinného, je vymáhán uložením (na žádost soudu) pokuty nebo trestu odnětí svobody v celkové délce až šesti měsíců povinnému za účelem zajištění provedení daného úkonu.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Pro povolení exekuce je v zásadě příslušný okresní soud (Bezirksgericht).

Místně příslušný soud

Pro exekuci na movitý majetek za účelem vymáhání peněžité pohledávky je v zásadě příslušný soud s obecnou příslušností podle místa bydliště dlužníka.

V případě exekuce na nemovitost (zapsanou v katastru nemovitostí) je příslušný katastrální soud (Grundbuchsgericht).

Po povolení exekuce by mělo být řízení vedeno ex officio. Exekuční řízení vede soudce (nucený prodej nemovitosti) nebo soudní úředník (exekuce na movité věci nebo exekuce na pohledávky). Soudní úředník je zvlášť vyškolený zaměstnanec soudu.

Jednotlivé kroky při výkonu rozhodnutí stanoví soudní vykonavatelé, což jsou v Rakousku zaměstnanci soudu, kteří nepůsobí jako osoby samostatně výdělečně činné ani jako zástupci nebo zmocněnci věřitele, který navrhuje výkon. Soudní vykonavatelé jednají do značné míry samostatně, až do rozhodnutí o tom, že exekuce byla či nebyla úspěšně provedena.

V případě vymáhání pohledávek nebo majetkových práv neuvedených v návrhu na výkon rozhodnutí nebo v případě, že byl podán návrh na rozšířený soubor exekučních titulů, musí exekuční řízení provést správce exekuce.

Věřitel je poté vyzván, aby podal návrhy pouze tehdy, pokud bez nich soud nebo soudní vykonavatel nemůže pokračovat v řízení nebo pokud jsou s úředním řízením spojeny náklady. Věřitel však může v návrhu poskytnout doplňující informace: může například upustit od požadavku, aby zaměstnavatel v případě exekuce na mzdu poskytl informace, zda mzda existuje a jaká je její výše; nebo, v případě exekuce na movitý majetek, nevyžadovat vynucený vstup do bytu, s čímž by byly spojeny poplatky za zámečníka, pokud není možné dlužníka zastihnout.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

Výkon rozhodnutí za účelem vymáhání peněžitých pohledávek

Exekuční řízení je rozděleno na fázi vydání povolení a samotný výkon rozhodnutí.

Povolení exekuce vyžaduje podání návrhu věřitelem, ve kterém věřitel zvolí způsob exekuce za účelem výkonu rozhodnutí. Chce-li věřitel vymáhat pohledávku od podnikatele, volí obvykle exekuci na movité věci a předložení soupisu majetku. V rámci tohoto řízení se soudní vykonavatel pokouší vymáhat úhradu pohledávky; pokud neuspěje, přislíbí nalezené věci. Jestliže tyto nepostačují k uhrazení pohledávky, požádá soudní vykonavatel dlužníka o předložení soupisu majetku, v němž musí dlužník uvést veškerý svůj majetek.

Chce-li věřitel vymáhat pohledávku od spotřebitele, volí obvykle exekuci na movité věci, exekuci na mzdu a předložení soupisu majetku. Věřitel může zvolit exekuci na mzdu bez ohledu na to, zda má informace, kde je dlužník zaměstnán nebo od koho pobírá mzdu. Pokud takové informace nemá, musí znát datum narození povinné strany; soud pak může určit platební místo prostřednictvím hlavního sdružení rakouských institucí sociálního zabezpečení. Prvním krokem je zabavení a převod mzdy dlužníka. Je-li toto úspěšné, bude exekuce na movitý majetek provedena pouze na žádost věřitele nebo pokud je zřejmé, že vymáhanou pohledávku nelze uhradit do jednoho roku. V rámci tohoto řízení se soudní vykonavatel snaží dosáhnout úhrady pohledávky; pokud neuspěje, zabaví nalezené předměty. Jestliže tyto nepostačují k uhrazení pohledávky, požádá soudní vykonavatel dlužníka o předložení soupisu majetku, v němž musí dlužník uvést veškerý svůj majetek.

K podání návrhu na výkon rozhodnutí musí věřitel použít příslušný formulář (elektronický formulář 1), nebo podat návrh v příslušném formátu. K podání návrhu na výkon rozhodnutí se nevyžaduje právní zastoupení.

3.2 Hlavní podmínky

Aby bylo možno exekuci provést, musí mít věřitel, který navrhuje výkon, exekuční titul v podobě vykonatelného rozhodnutí. Dále se vyžaduje prohlášení vykonatelnosti, které v soudním řízení vydává orgán odpovědný za exekuční titul. Věřitel musí rovněž znát adresu dlužníka; věřitel musí uvést datum narození dlužníka pouze v případě, že chce požádat o exekuci na mzdu, ale nezná platební místo.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Dlužník ručí za závazky veškerým svým majetkem, není-li tento ze zabavení vyloučen. Exekuční řízení se však vztahuje pouze na majetek, který chce věřitel zabavit, a který tudíž označil v návrhu na výkon rozhodnutí. Je však také možné, aby věřitel v návrhu na výkon rozhodnutí pouze uvedl způsob výkonu a nezmiňoval žádné předměty exekuce (např. exekuce na všechny pohledávky nebo na všechna majetková práva povinné strany). V tomto případě majetek, který lze zabavit pro účely výkonu rozhodnutí, identifikuje správce exekuce.

Věřitel může rovněž použít tyto exekuční tituly, například: pohledávky jiné než mzdové, podíl dlužníka ve společnosti s ručením omezeným nebo, pokud dlužník vlastní nemovitost, může věřitel v návrhu požadovat nucené zřízení zástavního práva, nucenou správu a nucený prodej v dražbě.

Majetek dlužníka, který je z výkonu rozhodnutí vyloučen, je uveden v pododdíle „Omezení exekuce“.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Účinky exekučních opatření závisejí na exekučních prostředcích:

Exekuce na movité věci

zřízení zástavního práva k zastavitelnému majetku; ten je většinou vydražen,

exekuce na pohledávky, zejména exekuce na mzdu.

U pohledávky je zřízeno zástavní právo. Dlužníkovi je zakázáno s touto pohledávkou disponovat, zejména ji inkasovat. Pohledávka je převedena na věřitele, pokud ji lze zabavit. Je-li v exekučním řízení jmenován správce, odpovídá za zabavení a výkon pohledávky.

Nucený prodej nemovitosti v dražbě

Na nemovitosti je zřízeno zástavní právo. Od okamžiku, kdy je v katastru nemovitostí zaznamenáno zahájení dražebního řízení, jsou právní úkony dlužníka týkající se nemovitosti a jejího příslušenství, které nepředstavují běžnou správu, vůči věřitelům a dražiteli neúčinné. Pokud dlužník nemovitost prodá, pokračuje povolená dražba vůči nabyvateli nemovitosti.

Jsou stanoveny trestněprávní důsledky, pokud povinný zatají, schová, zcizí nebo poškodí část svého majetku, nebo předstírá či uzná neexistující závazek, či jinak zmenší svůj majetek, nebo se zdá, že jej zmenšil, a v důsledku toho znemožní či sníží uspokojení věřitele prostřednictvím výkonu rozhodnutí či probíhajícího exekučního řízení. Povinného lze obdobně trestně stíhat v případě, že věc, která byla úředně zabavena nebo převzata, zničí, poškodí, zdeformuje, učiní nepoužitelnou nebo zcela či částečně zabrání jejímu zabavení.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Exekuce pokračuje tak dlouho, dokud není úspěšně ukončena nebo zastavena, například z toho důvodu, že dlužník během exekučního řízení věřiteli dluh uhradil.

Exekuční řád umožňuje rovněž odklad exekučního řízení. K tomu může dojít zejména tehdy, je-li podána žaloba na neplatnost či neúčinnost exekučního titulu, pokud je podán návrh na zastavení exekuce, je-li u soudu podán rekurs (odpor) (viz bod 4), je-li napadeno rozhodnutí soudu, kterým se povoluje výkon rozhodnutí, je-li podána stížnost na průběh exekuce nebo požaduje-li se zrušení nebo změna právně účinného prohlášení vykonatelnosti.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Proti rozhodnutí o povolení výkonu (na něž se v Rakousku odkazuje jako na povolení exekuce) lze podat opravný prostředek v podobě odporu. Odvolání je nutno adresovat odvolacímu soudu (vyššímu krajskému soudu), podává se však soudu prvního stupně (okresnímu soudu). Odvolání je třeba podat do čtrnácti dnů. Obvykle se vyžaduje právní zastoupení. Odvolací řízení je výlučně písemné řízení, v němž platí zákaz navrhování nových důvodů.

Skutečnost, že dlužník mezitím příslušnou pohledávku uhradil, lze uplatnit podáním protinávrhu nebo vzájemné žaloby (a nikoli odporem proti povolení exekuce). Žalobu je nutno podat soudu, který exekuci povolil. K žalobě lze připojit návrh na odklad exekuce. Je-li žalobě právoplatně vyhověno, je nutno exekuci zastavit ex officio.

Byla-li exekuce povolena v zjednodušeném povolovacím řízení, došlo k tomu výhradně na základě údajů, které poskytla strana ve vykonávacím řízení. V tomto případě může dlužník (prostřednictvím námitky) prokázat, že chybí exekuční titul vztahující se na exekuci včetně potvrzení vykonatelnosti, nebo že exekuční titul neodpovídá informacím obsaženým v návrhu na výkon rozhodnutí. Námitku je nutno podat soudu, který exekuci povolil v prvním stupni. Je-li podána námitka, soud zkoumá, zda existuje exekuční titul vztahující se na pohledávku, která má být vymáhána. Lhůta pro podání námitek činí čtrnáct dnů.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Omezení exekuce

Obecně platí omezení, že exekuci nelze uskutečnit ve větším rozsahu, než je nutné k splnění nároku označeného v povolení exekuce.

Zákon stanoví určitá omezení exekuce ve prospěch konkrétních osob nebo sdružení osob:

• majetek organizace provozující veřejnou dopravu, kterou kontroluje stát, může být předmětem příslušných exekučních opatření, jež přerušují provozování veřejné dopravy, pouze se souhlasem orgánu dohledu,
• před provedením exekučního úkonu vůči osobě sloužící ve spolkové armádě nebo u spolkové policie musí být předloženo oznámení o povolení exekuce nadřízenému veliteli dotyčné osoby,
• ve vojenských objektech vyžaduje provedení exekučního úkonu předchozí vyrozumění velitele objektu a přítomnost jím určené vojenské osoby,
• exekuční řízení proti osobám, které v Rakousku požívají imunitu na základě mezinárodního práva, jakož i věcem a prostorám náležejícím těmto osobám může vést pouze Spolkové ministerstvo spravedlnosti se souhlasem Spolkového ministerstva pro Evropu a zahraničí,
• exekuci proti obci nebo veřejné či veřejně prospěšné instituci lze povolit za účelem vymáhání finančních pohledávek pouze s ohledem na majetek, který lze použít k uspokojení věřitele, aniž by tím byly dotčeny obcí nebo institucí chráněné veřejné zájmy. Slouží-li exekuce k uplatnění smluvního zástavního práva, toto omezení neplatí.

K ochraně povinného jsou mimoto určité věci z exekuce povinně vyloučeny, například:

Exekuce na movité věci

• věci potřebné ke skromnému způsobu života, které slouží osobní potřebě nebo potřebám domácnosti,
• předměty nezbytné pro přípravu na povolání a praktický výcvik a učební pomůcky určené pro školu,
• dostatečné potraviny a topivo k uspokojení potřeb povinného a rodinných příslušníků žijících s ním ve společné domácnosti po dobu čtyř týdnů,
• domácí zvířata,
• rodinné fotografie, dopisy a jiné písemnosti a snubní prsten povinného,
• pomůcky ke kompenzaci zdravotního postižení a pomůcky pro péči o povinného nebo rodinné příslušníky žijící s ním ve společné domácnosti, terapeutické látky a pomocné přístroje, jež jsou zapotřebí v rámci léčebné terapie,
• náboženské předměty,
• hotovost až do výše vyloučené ze zabavení do příštího výplatního termínu po zabavení, nelze-li podle zákona příjem povinného zabavit, či jej lze zabavit pouze v omezeném rozsahu.

Soudní vykonavatel a správce exekuce mohou upustit rovněž od zabavení předmětu nízké hodnoty, je-li zřejmé, že by výnosy plynoucí z pokračování či provedení exekuce nepřesáhly náklady exekuce.

Exekuce na peněžité pohledávky (exekuce na mzdu):

• náhrada výdajů, pokud pokrývají dodatečné náklady vzniklé při výkonu pracovní činnosti,
• zákonná podpora, která je poskytnuta k uhrazení dodatečných nákladů spojených se zdravotním postižením nebo dlouhodobou péčí, například příspěvek na péči,
• zákonná podpora k uhrazení nájemného či jiných nákladů na bydlení,
• rodinné přídavky,
• některé zákonné dávky, které jsou poskytovány při narození dítěte, zejména jednorázový příspěvek na péči o dítě,
• některé druhy podpor, které poskytují veřejné služby zaměstnanosti,
• náhrada nákladů ze zákonného sociálního zabezpečení.

Ze zabavení jsou vyloučeny zejména:

• věcné dávky poskytované podle předpisů o sociálním zabezpečení,
• nárok na rozdělení společného jmění manželů a úspor manželů, pokud nebyl uznán ve smlouvě nebo vyrovnání či uplatněn u soudu.

Příjmy z pracovní činnosti, důchody a zákonné příjmy poskytované jako náhrada v případě dočasné nezaměstnanosti nebo snížení pracovní schopnosti lze zabavit pouze v omezeném rozsahu. Nezabavitelná část („životní minimum“) závisí na výši příjmu a počtu vyživovacích povinností povinného. Nezabavitelné částky, které se každoročně zvyšují, jsou uvedeny v tabulkách na internetových stránkách Spolkového ministerstva spravedlnosti (prohlášení poddlužníka – Spolkové ministerstvo spravedlnosti). Zákon zohledňuje v jednotlivých případech zvláštní potřeby dlužníka nebo jeho věřitele a na žádost umožňuje za určitých podmínek navýšení či snížení nezabavitelné částky. V případě exekuce na pohledávku zákonného výživného se nezabavitelná částka obecně snižuje o 25 %.

Zákon o nájemném právu (Mietrechtsgesetz, MRG) v případě exekučního titulu na vyklizení bytu, na nějž se vztahuje zákon MRG, zajišťuje ochranu povinného v tom smyslu, že soudní vystěhování je nutno odložit, pokud by v důsledku toho nájemci hrozilo bezdomovectví.

Lhůty pro výkon rozhodnutí

Lhůty, během nichž musí být podán návrh na exekuci, nejsou stanoveny, kromě výjimečných případů (příkaz k soudnímu vystěhování podle § 575 rakouského občanského soudního řádu (Zivilprozessordnung, ZPO). Povinný však může exekuci čelit podáním námitky týkající se promlčení, které již nastalo. Zákonná promlčecí lhůta činí u pohledávek, u nichž existuje pravomocný exekuční titul („pohledávky přiznané vykonatelným soudním rozhodnutím“) (Judikatsschulden), obvykle 30 let ode dne nabytí právní moci exekučního titulu. Zakládá-li se exekuční titul na právech právnických osob veřejného nebo soukromého práva, prodlužuje se promlčecí lhůta na 40 let. Existuje však výjimka s ohledem na plnění splatná v budoucnu, pokud obecné předpisy o promlčení stanoví kratší promlčecí lhůtu.

Běh promlčecí lhůty je přerušen pravomocným povolením exekuce a lhůta začíná běžet znovu posledním exekučním úkonem nebo zastavením exekuce.

V určitých případech jsou stanoveny časové překážky bránící v podání dalšího návrhu na výkon rozhodnutí či pokračování exekučního řízení:

• jestliže nebyly při exekuci na movitý majetek nalezeny žádné zabavitelné předměty, je nutno návrhu jiného věřitele ve vykonávacím řízení na povolení exekuce na movité věci nebo nové exekuce vyhovět, avšak teprve po šesti měsících od posledního neúspěšného pokusu o výkon rozhodnutí, pokud dřívější pokus o exekuci pravděpodobně nepřinese žádné výsledky,
• věřitel, který podal návrh, může po schválení exekuce na movitý majetek podat návrh na exekuci na movitý majetek neznámého poddlužníka pouze v případě, že od udělení povolení uplynul jeden rok; tato blokační lhůta se nepoužije, pokud věřitel, který podal návrh, prokáže, že se teprve po podání návrhu na povolení exekuce na movitý majetek dozvěděl, že dlužník má zabavitelné mzdové pohledávky. Povinný musí předložit nový soupis majetku pouze tehdy, jestliže věřitel prokáže, že povinný získal majetek, nebo pokud od předložení soupisu majetku uplynul více než rok.
• Exekuční řád stanoví rovněž lhůty, které mají zajistit rychlé vyrovnání. Soudní vykonavatel musí tudíž naplánovat první exekuční úkon do čtyř až šesti týdnů a informovat věřitele o jeho provedení nebo o překážkách nejpozději do čtyř měsíců. Platnost exekučního zástavního práva, které je věřiteli přiznáno na základě exekuce na movité věci povinného, uplyne po dvou letech, nepokračoval-li postup prodeje náležitě.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.