Jak vymáhat soudní rozhodnutí?

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech znamená použití majetku dlužníka k uspokojení pohledávky uvedené v exekučním titulu nebo uložení povinnosti dlužníkovi, aby určité osobě poskytl plnění nebo aby něco vykonal či se nějakého jednání zdržel.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Exekutoři (kohtutäiturid) – kontaktní údaje jsou dostupné zde.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

Výkon soudního rozhodnutí probíhá:

1) Poté, co nabylo právní moci:

Rozsudek nabývá právní moci, jakmile už nemůže být napaden žádným jiným způsobem než v přezkumném řízení (teistmismenetlus). Pokud je proti rozsudku podán řádný opravný prostředek, na nabytí právní moci rozsudku to má odkladný účinek. Je-li rozsudek napaden částečně, jeho část, která nebyla napadena, nabude právní moci. Pokud je rozsudek napaden co do části, která se netýká určení úhrady nákladů řízení, ta část rozsudku, v níž se určuje výše nákladů řízení, právní moci také nenabude. Rozsudek, jež nabyl právní moci, je pro účastníky řízení závazný v rozsahu, v jakém je rozhodnuto o nároku předloženém v žalobě nebo protižalobě na základě doložených okolností, nestanoví-li zákon jinak.

Rozsudek se vykoná na návrh žalobce.

2) Před nabytím právní moci rozsudku, pokud jej soud prohlásil za okamžitě vykonatelný:

Rozsudek, který byl prohlášen za okamžitě vykonatelný, se vykoná před tím, než nabude právní moci. Soud rozsudek prohlásí za okamžitě vykonatelný buď v rozsudku samotném, nebo usnesením.

Výkon rozhodnutí probíhá na základě exekučního titulu.

Exekučními tituly v občanských a obchodních věcech mohou být:

• rozsudky a usnesení v občanských věcech, které nabyly právní moci nebo jsou okamžitě vykonatelné,
• rozhodnutí soudů cizích států, která jsou uznána nebo se vykonávají bez nutnosti uznávání,
• rozhodnutí rozhodčích orgánů trvale působících v Estonsku a rozhodnutí ostatních rozhodčích soudů, která byla prohlášena za vykonatelná,
• rozhodnutí vydané komisí pro pracovněprávní spory (töövaidluskomisjon) nebo komisí pro věci týkající se nájemného (üürikomisjon), která nabyla právní moci.

Úplný seznam exekučních titulů stanoví § 2 exekučního řádu (täitemenetluse seadustik).

Není-li exekuční titul vykonán dobrovolně, může být na návrh žalobce zahájeno exekuční (vykonávací) řízení.

Nároky plynoucí z exekučních titulů stanovených právními předpisy se vykonávají podle exekučního řádu. Výkon exekučních titulů zajišťují exekutoři, nestanoví-li zákon jinak.

• Exekutor vede exekuční řízení na základě návrhu žalobce a exekučního titulu. Exekutor provádí exekuční řízení bez ohledu na návrh žalobce, pokud je exekučním titulem rozhodnutí o uhrazení odměny exekutora nebo o nařízení úhrady exekučních nákladů a v dalších případech stanovených zákonem.
• V exekuční věci je založen exekuční spis, který obsahuje exekuční opatření a zaslaná oznámení v chronologickém pořadí. V exekučním spisu jsou uloženy písemnosti, které exekutor v exekuční věci obdržel a vydal, nebo jejich kopie.
• Jsou-li splněny podmínky pro zahájení exekučního řízení, exekutor dlužníkovi doručí exekuční příkaz. Doručením exekučního příkazu dlužníkovi se exekuční řízení považuje za zahájené.
• Exekutor musí doručit dlužníkovi exekuční příkaz a účastníkům exekučního řízení prohlášení o zabavení majetku, dražební protokol, rozhodnutí exekutora o stížnostech podaných proti jeho opatřením a další písemnosti stanovené zákonem.
• Pokud zákon ani soudní rozhodnutí nestanoví lhůtu pro dobrovolné splnění exekučního titulu, stanoví tuto lhůtu exekutor. Lhůta nesmí být kratší než 30 dní, nestanoví-li exekuční řád jinak. Exekutor může pro dobrovolné splnění exekučního titulu stanovit lhůtu delší než 30 dní se souhlasem žalobce.

Exekutor je povinen ihned přijmout veškerá opatření, která zákon připouští za účelem výkonu exekučního titulu, shromáždit informace nezbytné pro exekuční řízení a vysvětlit účastníkům exekučního řízení jejich práva a povinnosti.

• Exekutor může exekuční opatření odložit na základě návrhu žalobce či příslušného soudního rozhodnutí nebo v případě, že se změní osoba provádějící exekuci.
• Na návrh dlužníka může soud exekuční řízení přerušit nebo výkon rozhodnutí prodloužit či odložit, pokud by pokračování řízení bylo vůči dlužníkovi nespravedlivé. Přitom musí zohlednit zájmy žalobce i ostatní okolnosti včetně dlužníkovy rodinné a ekonomické situace.

3.2 Hlavní podmínky

Předpoklady pro výkon exekučního titulu:

1. K výkonu se přijímá soudní rozhodnutí, které nabylo právní moci, nebo rozhodnutí komise pro pracovněprávní spory nebo komise pro věci týkající se nájemného, které nabylo právní moci a je opatřeno doložkou právní moci. K okamžitě vykonatelnému rozhodnutí se doložka právní moci nepřipojuje.
2. V případě věci, která je svou povahou vhodná k osobnímu užívání pouze jednoho z manželů, se má za to, že náleží manželu, který by ji měl vzhledem k její povaze používat.
3. Uspokojení peněžité pohledávky ze společného jmění manželů je přípustné se souhlasem manžela, který není dlužníkem, nebo v případě, že exekuční titul vyžaduje, aby pohledávku splnili oba manželé. Žalobce se může domáhat rozdělení společného jmění a uspokojení pohledávky z části společného jmění, která náleží dlužníkovi. V případě exekuce na společné jmění manželů v exekučním řízení vedeném vůči majetku jednoho z nich, se předpokládá souhlas manžela, který není dlužníkem, ve prospěch žalobce. Dotčený majetek lze zabavit a prodat. Předpoklad souhlasu se nevztahuje na nemovitý majetek ve vlastnictví manžela, který není dlužníkem, jeho příjem ani jakékoli peněžní částky na bankovním účtě vedeném na jeho jméno. Manžel, který není dlužníkem, je informován o zabavení majetku uvedeného v tomto oddíle a poučen o možnosti podání námitky.
4. Pro splnění peněžité pohledávky z majetku ve vlastnictví partnerství je nutný exekuční titul, který se vztahuje na všechny partnery.
5. Jestliže dlužník v průběhu exekučního řízení zemře, řízení pokračuje ve vztahu k dlužníkově pozůstalosti, nestanoví-li zákon jinak.
6. Pokud se exekuční titul vztahuje i na právního nástupce žalobce nebo dlužníka uvedené v titulu, exekutor daný exekuční titul přijme za účelem výkonu v případě, že je mu nástupnictví prokázáno soudním rozhodnutím, výpisem z veřejného rejstříku nebo notářskou listinou. Totéž platí v případě výkonu soudního rozhodnutí, jež se týká majitele věci, která je předmětem sporu, a majitel věci se po vydání soudního rozhodnutí změní.
7. Pokud splatnost pohledávky uvedené v exekučním titulu závisí na uplynutí doby, dosažení data splatnosti nebo splnění podmínky, exekuční opatření lze zahájit po uplynutí této doby, dosažení data splatnosti nebo splnění dané podmínky.
8. Jestliže provedení exekučního řízení závisí na poskytnutí záruky žalobcem, řízení může být zahájeno pouze v případě, že poskytnutí záruky je potvrzeno písemným dokladem a kopie dokladu byla doručena dlužníkovi nebo je dlužníkovi doručena spolu s exekučním příkazem.
9. Pokud výkon exekučního titulu závisí na skutečnosti, že žalobce současně splní závazek vůči dlužníkovi, exekutor exekuční řízení nesmí nezahájit, dokud závazek žalobce není splněn nebo v případě, že žalobce či exekutor dlužníkovi nabídli, že žalobce závazek splní, dokud nenastane situace, kdy dlužník přijetí plnění bezdůvodně odmítne nebo bude v prodlení s přijetím z jiných důvodů.
10. Jestliže žalobce k nucenému výkonu potřebuje osvědčení o nabytí dědického práva nebo jiný doklad, může požádat notáře nebo správní orgán o vydání daného dokladu namísto dlužníka. Přitom žalobce musí předložit exekuční titul.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Peněžitou pohledávku lze uspokojit z movitého i nemovitého majetku a z vlastnických práv dlužníka. Pokud dluh vznikl nezaplacením výživného na dítě, soud může v průběhu exekučního řízení pozastavit určitá práva dlužníka a platnost povolení vydaných dlužníkovi nebo zakázat jejich vydání.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Uspokojení peněžité pohledávky z movitého majetku:

Pokud se peněžitá pohledávka uspokojuje z movitého majetku, daný majetek se zabaví a prodá. Od okamžiku zabavení dlužník se zabaveným majetkem nesmí nakládat. Pohledávka žalobce spolu s pokutami z prodlení a dalšími vedlejšími nároky, jejichž výše je uvedena v exekučním titulu, se uspokojí z prostředků získaných prodejem. Movitý majetek nebude zabaven, pokud lze předpokládat, že prostředky získané prodejem majetku, který má být zabaven, by stačily pouze k pokrytí nákladů exekuce. Prostředky vyplacené na oficiální bankovní účet exekutora v návaznosti na nucený výkon z majetku dlužníka (dále jen „výtěžek exekuce“) exekutor převede žalobci ve lhůtě deseti pracovních dnů ode dne, kdy je obdržel.

Uplatňuje-li se peněžitá pohledávka vůči státu nebo místní samosprávě, uspokojí se z peněžních prostředků. Pokud uspokojení peněžité pohledávky z peněžních prostředků nebylo v přiměřené době úspěšné, pohledávka se uspokojí z věcí.

Od okamžiku zabavení má žalobce k zabavené věci zadržovací právo. Zadržovací právo k zabavenému majetku žalobci poskytuje stejná práva jako zadržovací právo na základě smlouvy nebo jakékoli zadržovací právo ze zákona, nestanoví-li zákon jinak.

Exekutor zabavené movité věci prodá ve veřejné elektronické nebo ústní dražbě, v níž není možné uplatnit předkupní právo. Jestliže se dražba nezdařila nebo lze předpokládat, že danou věc nelze v dražbě prodat nebo předpokládaný výtěžek exekuce, který by se dražbou věci získal, je výrazně nižší ve srovnání s výtěžkem exekuce, který by byl získán prodejem věci jakýmkoli jiným způsobem, může exekutor na návrh žalobce nebo dlužníka zabavené věci prodat jiným způsobem než ústní nebo elektronickou dražbou.

Exekutor výtěžek exekuce získaný prodejem věcí rozdělí mezi žalobce a další osoby, které na výtěžek mají nárok, a to v pořadí, v jakém byla získána zadržovací práva, nebo podle dohody mezi žalobci. Částka, která zbude po uhrazení nákladů exekuce a uspokojení pohledávek, bude navrácena dlužníkovi. Pokud získaný výtěžek exekuce nestačí k uspokojení všech pohledávek a žalobci se o rozdělení prostředků nedohodnou, exekutor výtěžek exekuce rozdělí mezi žalobce, kteří jsou účastníky exekučního řízení, podle rozvrhového plánu. Od výtěžku, který má být rozdělen podle rozvrhového plánu, se odečtou náklady exekuce.

Uspokojení peněžité pohledávky z nemovitého majetku:

Pokud se peněžitá pohledávka uspokojuje z nemovitého majetku, daný majetek se buď zabaví a prodá, nebo se k němu zřídí nucená správa a v případě této správy se pohledávka žalobce uspokojí z jejích výnosů. Peněžitou pohledávku lze uspokojit z nemovitého majetku, pokud je dlužník zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti nebo je univerzálním nástupcem vlastníka zapsaného v katastru nemovitostí. Peněžitá pohledávka, která se uspokojuje z nemovitého majetku, se uplatňuje i vůči věcem, na které se vztahuje zástavní právo.

Za účelem zabavení nemovitosti exekutor zaeviduje nemovitost, její příslušenství a všechny další věci, na které se vztahuje zástavní právo, zakáže nakládání s nimi a poznámku o zákazu nechá zapsat do katastru nemovitostí. Jakmile dojde k zabavení, nemovitost zůstává ve vlastnictví dlužníka a dlužník ji může spravovat i využívat v mezích běžné správy, ledaže je nemovitost předmětem nucené správy. Od okamžiku zabavení dlužník se zabaveným majetkem nesmí nakládat. Pokud se při zabavení nemovitého majetku zabavení vztahuje i na movitý majetek, lze s tímto movitým majetkem nakládat v mezích běžné správy. Nemovitý majetek se prodává buď v nucené dražbě, nebo jej prodává dlužník pod dohledem exekutora, s čímž musí předem vyslovit souhlas žalobce.

Na základě návrhu exekutora, žalobce či dlužníka se na nemovitost uvalí nucená správa. Nucený správce má právo převzít držbu nemovitosti na základě rozhodnutí, které jej ustanovuje do funkce nuceného správce. Správce má právo a povinnost provádět všechny transakce a jednání, které jsou nezbytné k uchování stavu nemovitosti a k její běžné správě. Nucená správa bude ukončena rozhodnutím exekutora po uspokojení pohledávky žalobce.

Exekutor výtěžek exekuce získaný prodejem a nucenou správou nemovitosti rozdělí mezi žalobce a ostatní osoby, které na výtěžek mají nárok, a to na základě pořadí uvedeného v katastru nemovitostí a v pořadí, v jakém došlo k zabavení, nebo na základě dohody mezi žalobci. Od výtěžku exekuce, který má být rozdělen podle rozvrhového plánu, se odečtou náklady exekuce.

Uspokojení peněžité pohledávky z vlastnických práv:

Peněžitou pohledávku lze uspokojit z účtu dlužníka. Úvěrová instituce exekutorovi poskytne informaci o existenci či neexistenci účtu. Účet se obstaví na základě příkazu k obstavení a v rozsahu uvedeném v příkazu. Peněžité prostředky na účtu ve výši obstavené částky podle příkazu k obstavení se převedou na oficiální bankovní účet exekutora, ledaže je exekučním titulem jiné rozhodnutí o zajištění nároku než rozhodnutí o zajištění nároku na výživné na dítě uplatněném během soudního řízení. Pokud na účtu dlužníka v okamžiku obstavení nejsou prostředky ve výši uvedené v příkazu k obstavení, budou se za obstavené považovat rovněž prostředky vyplacené na účet po obstavení, a to až do výše dlužné částky. Prostředky vyplacené na účet po okamžiku obstavení se převádějí na oficiální bankovní účet exekutora, dokud nebude příkaz k obstavení vykonán. Jestliže exekutor úvěrové instituci doručí příkaz k obstavení účtu dlužníka proto, aby jej provedla, příkaz k obstavení se považuje za platný také vůči účtům, které si dlužník založí v budoucnu. Úvěrová a platební instituce může odmítnout založit účet dlužníkovi, který již má existující účet, vůči němuž stejná instituce provádí příkaz k obstavení vydaný exekutorem.

Peněžitou pohledávku lze uspokojit z cenných papírů. Za účelem zabavení cenných papírů uvedených v § 2 estonského zákona o centrálním depozitáři cenných papírů (väärtpaberite keskregistri seadus) exekutor vydá depozitáři pokyn k zápisu poznámky o zákazu nakládání s právy a povinnostmi. Cenný papír je zabaven od okamžiku jeho zmrazení v depozitáři. Exekutor cenné papíry prodá v souladu s ustanoveními o uspokojování peněžitých pohledávek z movitého majetku. Exekutor je oprávněn evidovaný cenný papír zaevidovat na jméno kupujícího a namísto dlužníka podat návrhy, jež jsou k tomu nutné. Exekutor předloží směnku, šek nebo dluhopis, jestliže to cenný papír umožňuje.

Peněžitou pohledávku lze uspokojit z podílu ve společnosti s ručením omezeným. Není-li podíl ve společnosti s ručením omezeným zapsán v rejstříku vedeném centrálním depozitářem cenných papírů (väärtpaberite keskregister), podíl se považuje za zabavený na základě postupu pro zabavování movitého majetku. Exekutor o zabavení informuje statutární orgán společnosti s ručením omezeným. Exekutor podíl ve společnosti s ručením omezeným prodá v souladu s ustanoveními o uspokojování peněžitých pohledávek z movitého majetku. Exekutor, který podíl prodal, zašle do dvou dnů od dražby správci obchodního rejstříku (äriregister) oznámení o převodu podílu, a to ve formě stanovené ministrem, do jehož působnosti tato oblast spadá.

Kromě výše uvedeného může být peněžitá pohledávka uspokojena z finančních závazků vůči třetím stranám, členství ve stavebním sdružení, podílu partnera na majetku partnerství, nezcizitelného práva a dalších vlastnických práv.

Omezení práv v případě dlužného výživného na dítě:

Jestliže dlužník řádně neplatí výživné na dítě po dobu tří měsíců průběhu exekučního řízení zahájeného za účelem vymáhání tohoto výživného a exekutor nedosáhl jeho vymožení z majetku dlužníka, soud může se souhlasem žalobce na návrh exekutora poté, co dlužníka nejprve upozorní, vydat rozhodnutí, kterým na dobu neurčitou pozastaví tato práva a povolení:

• honební práva,
• právo řídit motorová vozidla,
• povolení k držení zbraně a povolení k získání zbraně,
• právo řídit rekreační plavidla a osobní plavidla,
• oprávnění k rybolovu.

Soud může za stejných podmínek, až na dobu dvou let, prohlásit za neplatné tyto doklady dlužníka a zakázat jejich vydání:

1. estonský pas;
2. cizinecký pas;
3. cestovní doklad vydávaný uprchlíkům;
4. dočasný cestovní doklad;
5. námořnickou knížku;
6. osvědčení o záznamu o službě na lodi;
7. diplomatický pas.

Pokud soud na základě tohoto oddílu omezí práva dlužníka, pozastaví platnost povolení, anebo provede obojí či zruší doklad dlužníka, musí také stejným rozhodnutím zakázat udělení stejného práva, povolení či dokladu nebo všech uvedených. Soud může současně omezit několik práv uvedených v tomto oddíle, pozastavit platnost několika povolení nebo prohlásit neplatnost několika dokladů a zakázat jejich vydání.

Soud na žádost dlužníka rozhodnutím obnoví dlužníkovo právo nebo platnost povolení a umožní mu právo, povolení nebo doklad znovu udělit, jestliže:

• dlužník uhradil výživné na dítě alespoň za dobu tří měsíců,
• dlužník se s žalobcem dohodl na splátkovém kalendáři a dodržoval jej alespoň po dobu tří po sobě následujících měsíců,
• zamítnutí obnovy práva nebo opětovného povolení k udělení práva by vůči dlužníkovi bylo nespravedlivé,
• povinnost platit výživné na dítě pominula.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Promlčecí lhůta pro nároky uznané pravomocným rozsudkem a pro nároky plynoucí ze soudních smírů nebo jakéhokoli jiného exekučního titulu činí deset let. Promlčecí lhůta začíná běžet dnem právní moci rozsudku nebo vydání jakéhokoli jiného exekučního titulu, avšak nezačne dříve, než se pohledávka stane splatnou.

Promlčecí lhůta nároku na plnění opakujících se povinností, s výjimkou nároků na plnění vyživovací povinnosti na dítě, činí tři roky pro každou samostatnou povinnost, bez ohledu na právní základ nároku. Promlčecí lhůta začíná na konci kalendářního roku, v němž se pohledávka odpovídající dané povinnosti stane splatnou. Promlčecí lhůta pro nároky na plnění v rámci vyživovací povinnosti vůči dítěti činí u každé jednotlivé povinnosti deset let.

Jestliže dlužník v průběhu exekučního řízení zemře, řízení pokračuje ve vztahu k dlužníkově pozůstalosti, nestanoví-li zákon jinak.

Před uplynutím lhůty pro odmítnutí nebo přijetí dědictví je možné exekuční řízení na základě pohledávky vůči pozůstalosti vést pouze ve vztahu k pozůstalosti. V tomto případě nelze peněžitou pohledávku související s osobními závazky právního nástupce uspokojit z pozůstalosti.

Pokud se exekuční titul vztahuje i na právního nástupce žalobce nebo dlužníka uvedené v titulu, exekutor daný exekuční titul přijme za účelem výkonu v případě, že je mu nástupnictví prokázáno soudním rozhodnutím, výpisem z veřejného rejstříku nebo notářskou listinou. Totéž platí v případě výkonu soudního rozhodnutí, jež se týká majitele věci, která je předmětem sporu, a majitel věci se po vydání soudního rozhodnutí změní.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Účastník exekučního řízení může exekutorovi podat stížnost proti rozhodnutí či opatření exekutora, které vydal nebo provedl při výkonu exekučního titulu nebo kterým odmítl provést exekuční opatření, a to ve lhůtě deseti dnů ode dne, k němuž se stěžovatel o rozhodnutí či opatření dověděl nebo měl dovědět, nestanoví-li zákon jinak.

Účastník řízení může proti rozhodnutí exekutora ohledně stížnosti podat opravný prostředek ke krajskému soudu, v jehož obvodu se nachází úřad exekutora, a to do deseti dnů ode dne doručení rozhodnutí. Opravný prostředek proti rozhodnutí nebo opatřením exekutora nelze soudu podat, pokud nebyla nejprve podána stížnost exekutorovi.

Proti rozhodnutí soudce lze v exekučním řízení podat opravný prostředek, nestanoví-li zákon jinak.

Účastníci řízení mohou rovněž podat opravný prostředek proti rozhodnutí krajského soudu o pozastavení práv a platnosti povolení udělených dlužníkovi a o zákazu udělení práv nebo povolení dlužníkovi, a to postupem stanoveným v občanském soudním řádu (tsiviilkohtumenetluse seadustik). Proti rozhodnutí oblastního soudu o opravném prostředku proti rozhodnutí krajského soudu lze podat opravný prostředek.

Dlužník může podat žalobu vůči žalobci na prohlášení nepřípustnosti nuceného výkonu vedeného na základě exekučního titulu, zejména z důvodu, že pohledávka byla uspokojena, odložena nebo započtena. Skutečnost, že žalobě bylo vyhověno, nemá vliv na platnost ani právní moc exekučního titulu. Uvedené námitky budou přípustné pouze v případě, že důvody, na nichž se zakládají, vznikly poté, co soudní rozhodnutí nabylo právní moci. Tyto žaloby lze podávat do skončení exekučního řízení (§ 221 exekučního řádu).

Třetí strana, která je oprávněna podat námitky proti nucenému výkonu, které nucenému výkonu brání, zejména kvůli vlastnickému právu nebo omezenému věcnému právu, se může domáhat uvolnění zabaveného majetku nebo prohlášení nepřípustnosti nuceného výkonu z jiných důvodů, a to u soudu, v jehož obvodu nucený výkon probíhá.

Účastník exekučního řízení může do 30 dnů od doručení dražebního protokolu podat k soudu žalobu na prohlášení neplatnosti dražby v případě, že majetek byl prodán osobě, která neměla právo jej koupit, nebo dražba byla provedena na základě neplatného zabavení anebo byly porušeny jiné základní podmínky dražby. Je-li dražba prohlášena za neplatnou, dlužník se může domáhat, aby kupující prodanou věc uvolnil podle § 80 zákona o vlastnickém právu (asjaõigusseadus), nebo, pokud je to možné, podat žalobu na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení; účastník řízení se může vůči exekutorovi domáhat náhrady škody podle zákona o exekutorech (kohtutäituri seadus).

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Vedení exekučního řízení upravuje exekuční řád. Omezení zabavení majetku stanoví § 53 odst. 1, který uvádí, že je zakázáno z majetku dlužníka zabavit více, než je nezbytné k uspokojení pohledávky žalobce a k uhrazení nákladů exekuce, ledaže není možné pohledávku žalobce uspokojit jiným způsobem. Zabavení je neplatné a neplynou z něj žádné právní důsledky, pokud došlo k podstatnému porušení procesních ustanovení týkajících se zabavení, zejména v případě, že:

1. majetek byl zabaven bez platného exekučního titulu;
2. dlužníkovi nebyl doručen exekuční příkaz;
3. majetek zabavila osoba, která k tomu nebyla oprávněna;
4. dlužník nebyl v podstatné míře poučen o svých právech v rámci exekučního řízení, což způsobilo porušení jeho práv (§ 55 exekučního řádu).

Seznam nezabavitelných věcí stanoví § 66 exekučního řádu. Během exekučního řízení nelze zabavit ani prodat tyto věci:

1. osobní majetek dlužníka a vybavení domácnosti, kuchyňské nádobí a náčiní, oblečení, lůžkoviny, postele a další věci používané v domácnosti, jež jsou nezbytné k naplňování potřeb domácnosti, s přihlédnutím k výši dlužníkova dluhu;
2. nejméně jedno technické zařízení, které dlužníkovi zajišťuje možnost vykonávat právo přijímat informace zakotvené v § 44 odst. 1 Ústavy Estonské republiky (Eesti Vabariigi põhiseadus);
3. potraviny nezbytné pro dlužníka a rodinu dlužníka na dobu jednoho měsíce a topivo nezbytné pro vytápění obydlí během jedné topné sezóny nebo v případě, že takové zásoby v době exekuce v domácnosti nejsou a jejich pořízení není zajištěno jinak, peněžní částku nezbytnou k pořízení uvedených zásob;
4. zemědělské vybavení, dobytek, hnojiva a primární zemědělské výrobky osoby pracující v zemědělství, které jsou pro dlužníka nezbytné, aby mohl zaopatřit sebe a svou rodinu až do příští sklizně;
5. věci nezbytné pro pokračování ekonomické či profesní činnosti nebo pracovního či služebního vztahu fyzické osoby;
6. knihy a jiné předměty používané dlužníkem nebo členem dlužníkovy rodiny ke studijním nebo náboženským činnostem;
7. účetní záznamy, rodinné záznamy, snubní prsteny, řády a vyznamenání náležející dlužníkovi;
8. protézy, brýle a jiné zdravotnické prostředky nezbytné z důvodu tělesného postižení, které používá dlužník nebo člen dlužníkovy rodiny;
9. předměty nezbytné k pohřbu v rodině dlužníka;
10. muzejní sbírky státních muzeí, obecních muzeí a muzeí veřejnoprávních subjektů a předměty náležející do těchto sbírek a státní muzejní sbírky nebo předměty, jejichž používání je umožněno nadaci;
11. archivní dokumenty;
12. další předměty, jejichž zabavení je v rozporu s právními předpisy nebo dobrými mravy;
13. státní majetek v omezeném obchodním styku a předměty, které stát či místní samospráva, kteří jsou dlužníky, potřebuje k výkonu svých veřejných povinností a jejichž převod je v rozporu s veřejnými zájmy. Před přijetím příslušného rozhodnutí je nutné vyslechnout stanovisko zástupce příslušného ministerstva nebo agentury.

Předměty uvedené v bodech 1), 2), 4) a 5) mohou být zabaveny v případě, že se nuceného výkonu domáhá prodávající na základě peněžité pohledávky zajištěné výhradou vlastnictví z titulu prodeje daných věcí. Věci nezbytné k bohoslužbě podle bodu 6) mohou být zabaveny, pokud se jich využívá způsobem, který odporuje dobrým mravům nebo který je postihnutelný.

Podle § 67 exekučního řádu nelze zabavit zvířata chovaná v domácnosti pro nekomerční účely. Na žádost žalobce může soud povolit zabavení zvířete vysoké hodnoty, pokud zákaz zabavení významně porušuje zájmy žalobce, které převažují nad zájmy ochrany zvířat nebo oprávněnými zájmy dlužníka.

Omezení týkající se jakéhokoli zabavení příjmu stanoví § 131 a § 132 exekučního řádu. Peněžitou pohledávku nelze uspokojit z těchto příjmů:

1. státní rodinné dávky;
2. sociální dávky pro zdravotně postižené osoby;
3. sociální dávky podle zákona o sociálním zabezpečení;
4. podpora v nezaměstnanosti, granty, příspěvky na dopravu a ubytování a dotace na zahájení podnikání vyplácené Estonským fondem pojištění pro případ nezaměstnanosti (Eesti Töötukassa);
5. náhrada vyplacená za způsobené ublížení na zdraví nebo zdravotní obtíže s výjimkou náhrady ušlého příjmu a náhrady nemajetkové újmy;
6. příspěvek na zaměstnatelnost;
7. zákonné výživné;
8. dávky zdravotního pojištění ve smyslu zákona o zdravotním pojištění (ravikindlustuse seadus), kromě dávek za dočasnou pracovní neschopnost;
9. státní důchody v zákonem stanoveném rozsahu;
10. podpora při propuštění z vězení;
11. dávky utlačované osoby vyplácené na základě zákona o osobách utlačovaných okupačními silami (okupatsioonirežiimide poolt represseeritud isiku seadus).

Pokud uspokojování peněžité pohledávky z ostatního majetku dlužníka nevedlo nebo pravděpodobně nepovede k úplnému uspokojení pohledávky žalobce a je-li zabavení s ohledem na druh pohledávky a výši příjmu spravedlivé, je možné na návrh žalobce pohledávku uspokojit z příjmu uvedeného v bodech 5) až 7). Je-li to možné, exekutor před přijetím rozhodnutím vyslechne dlužníka.

Příjem se nezabavuje, pokud je nižší než minimální měsíční mzda nebo příslušná část příjmu na týden či den [1].

Pokud uspokojování peněžité pohledávky z ostatního majetku dlužníka nevedlo nebo se neočekává, že povede, k plnému uspokojení pohledávky výživného na dítě, lze zabavit až polovinu uvedených příjmů. Je-li částka zabavená z příjmů dlužníka za účelem splnění pohledávky výživného na dítě nižší než polovina částky uvedené v prvním odstavci tohoto oddílu, lze zabavit až třetinu příjmů dlužníka.

Jestliže exekuce vůči ostatnímu majetku dlužníka nevedla nebo se neočekává, že povede, k plnému uspokojení pohledávky, lze měsíčně zabavit až 20 % dlužníkova příjmu – pokud to představuje méně, než činí uvedená částka – bez částky předpokládaného životního minima zveřejněné estonským statistickým úřadem. To platí bez ohledu na počet exekučních řízení vedených vůči dlužníkovi. Příjem nepodléhá zabavení, pokud je nižší než předpokládaná částka životního minima zveřejněná estonským statistickým úřadem. Toto ustanovení neplatí při výkonu pohledávek výživného na dítě. Pokud dlužník vyživuje jiné osoby, uvedených 20 % se vypočítá na základě příjmu dlužníka po odečtení jak nezabavitelné částky pro každou vyživovanou osobu, tak předpokládané částky životního minima zveřejněné estonským statistickým úřadem. Estonský statistický úřad zveřejňuje předpokládanou částku životního minima (v eurech) nejpozději 1. února každého roku, na základě údajů z předchozího roku, v úředním věstníku Úřední oznámení (Ametlikud Teadaanded).

Pokud dlužník podle právních předpisů vyživuje jinou osobu nebo jí platí výživné, částka, která nepodléhá zabavení, se zvyšuje o třetinu minimální měsíční mzdy za každou vyživovanou osobu, ledaže se nucený výkon týká pohledávky výživného na dítě. Z příjmu přesahujícího částku, která nepodléhá zabavení, lze zabavit až dvě třetiny částky odpovídající pětinásobku minimální mzdy a všechen příjem přesahující částku odpovídající pětinásobku minimální mzdy, a to za předpokladu, že zabavovaná částka nepřesahuje dvě třetiny celkového příjmu (toto neplatí, je-li předmětem nuceného výkonu pohledávka na výživném).

Podle § 133 exekučního řádu exekutor na návrh dlužníka zruší obstavení dlužníkova účtu do tří pracovních dnů v rozsahu, který dlužníkovi zaručuje příjem, jenž nepodléhá zabavení (omezení stanovená v § 131 a § 132 exekučního řádu). Pokud se na účet dlužníka převádí příjem za více než jeden měsíc, exekutor na návrh dlužníka do tří pracovních dnů zruší obstavení účtu v rozsahu, který dlužníkovi zaručuje příjem, jenž nepodléhá zabavení, na každý proplácený měsíc, v souladu s omezeními stanovenými v § 131 a § 132 exekučního řádu. Nelze-li období pro použití příjmu převedeného na účet dlužníka stanovit, exekutor dlužníkovi zaručí příjem, který nepodléhá zabavení, na dobu jednoho měsíce. Exekutor může až do rozhodnutí o návrhu pozastavit převádění prostředků z obstaveného účtu žalobci a uvolnit účet z obstavení v rozsahu, který je nutný pro obživu dlužníka a členů dlužníkovy rodiny.

[1] Podle § 1 odst. 1 nařízení vlády republiky č. 116 ze dne 9. prosince 2021 činí od 1. ledna 2022 minimální měsíční mzda za plný úvazek částku 654 EUR a minimální hodinová mzda činí 3,86 EUR.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.