Jak vymáhat soudní rozhodnutí?

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních znamená použití majetku dlužníka k uspokojení nároku uvedeného v exekučním titulu nebo uložení povinnosti dlužníkovi, aby určité osobě poskytl plnění nebo aby něco vykonal či se něčeho zdržel.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Exekutoři (kohtutäiturid) – kontaktní údaje jsou dostupné zde.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

Soudní rozhodnutí je vykonatelné:

1) Poté, co nabylo právní moci

Rozsudek nabývá právní moci, jakmile již nemůže být napaden jiným způsobem než v přezkumném řízení (teistmismenetlus). Řádné opravné prostředky podané proti rozsudku mají suspenzivní účinky. Pokud je podán opravný prostředek proti části rozsudku, ta část rozsudku, proti které není opravný prostředek podán, nabude právní moci. Pokud se podává opravný prostředek proti části rozsudku, která se nevztahuje k určení procesních nákladů, ta část rozsudku, kterou je určena výše procesních nákladů, rovněž nenabude právní moci. Rozsudek, který nabyl právní moci, je pro účastníky řízení závazný v míře, v jaké je o nároku předloženém v žalobě nebo protižalobě rozhodnuto na základě doložených okolností, nestanoví-li právní předpisy jinak.

Rozsudek je vykonatelný na návrh žalobce.

2) Dříve než nabude právní moci, pokud soud prohlásil jeho okamžitou vykonatelnost.

Rozsudek, který byl prohlášen za okamžitě vykonatelný, se vykoná před tím, než nabude právní moci. Soud prohlásí, že rozsudek je okamžitě vykonatelný, v samotném rozsudku nebo usnesením.

Rozsudky se vykonávají na základě exekučního titulu.

Mezi exekuční tituly v občanských a obchodních věcech patří:

• rozsudky a soudní rozhodnutí v občanských věcech, jež nabyly právní moci nebo jsou okamžitě vykonatelné,
• rozhodnutí soudů cizích států, která jsou uznána nebo jsou vykonatelná bez uznání,
• rozhodnutí rozhodčích soudů, které trvale působí v Estonsku, a rozhodnutí ostatních rozhodčích soudů, jež byla prohlášena za vykonatelná,
• rozhodnutí komise pro pracovněprávní spory (töövaidluskomisjon) nebo komise pro věci týkající se nájemného (üürikomisjon), která nabyla právní moci.

Vyčerpávající seznam exekučních titulů je uveden v § 2 exekučního řádu (Täitemenetluse seadustik).

Pokud není exekuční titul vykonán dobrovolně, lze na návrh žalobce zahájit exekuci.

Nároky vyplývající z exekučních titulů stanovených právními předpisy se vymáhají na základě exekučního řádu. Výkon exekučních titulů zajišťují exekutoři, nestanoví-li právní předpisy jinak.

• Exekutor provede exekuci na návrh žalobce a na základě exekučního titulu. Exekutor provede exekuci bez ohledu na návrh žalobce, pokud je exekučním titulem rozhodnutí o uhrazení odměny exekutora nebo o nařízení úhrady exekučních nákladů a v ostatních případech stanovených právními předpisy.
• Ve věci exekuce je založen exekuční spis, který obsahuje exekuční opatření a zaslaná oznámení v chronologickém pořadí. V exekučním spisu jsou založeny písemnosti, které exekutor obdrží nebo vydá ve věci exekuce, nebo jejich kopie.
• Jsou-li splněny podmínky pro zahájení exekuce, doručí exekutor dlužníkovi exekuční příkaz. Při doručení exekučního příkazu dlužníkovi se exekuce považuje za zahájenou.
• Exekutor musí doručit dlužníkovi exekuční příkaz a účastníkům exekučního řízení prohlášení o obstavení majetku, dražební protokol, svá rozhodnutí o stížnostech podaných souvislosti s jeho opatřeními a jiné písemnosti stanovené právními předpisy.
• Pokud zákon ani soudní rozhodnutí nestanoví lhůtu pro dobrovolný výkon exekučního titulu, stanoví tuto lhůtu exekutor. Lhůta nesmí být kratší než 30 dnů, nestanoví-li exekuční řád jinak. Se souhlasem žalobce může exekutor stanovit pro dobrovolné splnění povinností uvedených v exekučním titulu lhůtu delší než 30 dnů.

Exekutor musí za účelem výkonu exekučního titulu neprodleně přijmout veškerá opatření, která jsou přípustná podle zákona, shromáždit informace potřebné pro exekuci a vysvětlit účastníkům exekuce jejich práva a povinnosti.

• Exekutor může exekuci odložit na návrh žalobce nebo na základě příslušného soudního rozhodnutí nebo v případě změny osoby provádějící exekuci.
• Na návrh dlužníka může soud odložit zahájení exekuce nebo prodloužit lhůtu pro exekuci, případně ji odložit, pokud by další řízení nebylo pro dlužníka spravedlivé. Přitom se musí přihlédnout k zájmům žalobce a jiným okolnostem, včetně rodinné a ekonomické situace dlužníka.

3.2 Hlavní podmínky

Předpoklady pro výkon exekučního titulu:

1. Pro účely exekuce se přijme soudní rozhodnutí nebo rozhodnutí komise pro pracovněprávní spory nebo komise pro věci týkající se nájemného, které nabylo právní moci a které je opatřeno doložkou o nabytí právní moci. K rozhodnutí, které je okamžitě vykonatelné, se doložka o nabytí právní moci nepřipojuje.
2. V případě exekuce týkající se majetku manžela se ve prospěch žalobce předpokládá, že movitý majetek v držení manžela, který je dlužníkem, nebo ve společném držení obou manželů vlastní manžel, který je dlužníkem. Exekutor může takový movitý majetek zabavit a prodat. V případě věci, která je svou povahou vhodná pro osobní použití pouze jednoho z manželů, se předpokládá, že tato věc patří manželovi, který by měl věc s ohledem na její povahu používat.
3. Uspokojení pohledávky ze společného jmění manželů je přípustné se souhlasem manžela, který není dlužníkem, nebo pokud existuje exekuční titul, který vyžaduje splnění povinnosti ze strany obou manželů. Žalobce může požadovat rozdělení společného jmění a uspokojení pohledávky z té části společného jmění, která náleží dlužníkovi. Promlčecí lhůta nároku na rozdělení jmění činí jeden rok od dne, kdy byla exekuce k uspokojení pohledávky ze společného jmění dlužníka neúspěšná.
4. Za účelem uspokojení pohledávky z majetku ve vlastnictví partnerství se exekuční titul musí vztahovat na všechny partnery.
5. Jestliže dlužník v průběhu exekuce zemře, pokračuje řízení ve vztahu k pozůstalosti dlužníka, nestanoví-li právní předpisy jinak.
6. Pokud se exekuční titul vztahuje rovněž na právního nástupce žalobce nebo dlužníka uvedeného v exekučním titulu, exekutor exekuční titul přijme, je-li exekutorovi právní nástupnictví prokázáno soudním rozhodnutím, výpisem z veřejného rejstříku nebo notářsky ověřenou listinou. Totéž platí v případě, kdy je soudní rozhodnutí vynesené ve vztahu k držiteli věci, která je předmětem sporu, vykonáno a držitel věci se po vynesení soudního rozhodnutí změní.
7. Jestliže splatnost pohledávky uvedené v exekučním titulu závisí na uplynutí určité lhůty, dosažení data splatnosti nebo splnění určité podmínky, lze exekuční opatření zahájit až po uplynutí této lhůty, dosažení stanoveného data splatnosti nebo splnění dané podmínky.
8. Pokud exekuce závisí na jistotě, kterou má složit žalobce, může být řízení zahájeno až poté, co bylo složení jistoty potvrzeno písemným dokladem, a kopie tohoto dokladu byla doručena dlužníkovi nebo je dlužníkovi doručena společně s exekučním příkazem
9. Jestliže výkon exekučního titulu závisí na tom, že žalobce současně splní určitou povinnost vůči dlužníkovi, nesmí exekutor exekuci zahájit, dokud není splněna povinnost žalobce, nebo v případě, že žalobce nebo exekutor předložil dlužníkovi nabídku týkající se splnění povinnosti ze strany žalobce, dokud dlužník nepřiměřeně neodmítne přijmout takovéto plnění nebo neopozdí přijetí plnění z jiných důvodů.
10. Potřebuje-li žalobce pro exekuci osvědčení o nabytí dědického práva či jakýkoli jiný doklad, může žalobce místo dlužníka požádat o vydání příslušného dokladu notáře nebo správní orgán. Přitom musí žalobce předložit exekuční titul.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Pohledávku lze uspokojit z movitého i nemovitého majetku a vlastnických práv dlužníka. Pokud dluh vznikl v důsledku neplacení výživného na dítě, soud může během exekuce pozastavit určitá práva dlužníka a platnost povolení vydaných dlužníkovi nebo zakázat jejich vydání.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Uspokojení pohledávky z movitého majetku:

Pokud se pohledávka uspokojuje z movitého majetku, tento majetek se zabaví a prodá. Od okamžiku zabavení nesmí dlužník se zabaveným majetkem disponovat. Pohledávka žalobce společně s penále za pozdní úhradu a další vedlejší nároky v rozsahu uvedeném v exekučním titulu se uspokojí z peněžních prostředků získaných z prodeje majetku. Movitý majetek se nezabaví, pokud lze předpokládat, že peněžní prostředky získané z prodeje majetku, který má být zabaven, by postačovaly pouze na pokrytí exekučních nákladů. Exekutor převede peněžní prostředky uhrazené na oficiální bankovní účet exekutora v návaznosti na exekuci z majetku dlužníka (dále jen „exekuční výnos“) žalobci do deseti pracovních dní od přijetí peněžních prostředků.

V případě pohledávky za státem nebo místní samosprávou se pohledávka uspokojí z peněžních prostředků. Není-li pohledávka uspokojena z peněžních prostředků v přiměřené lhůtě, uspokojí se pohledávka z majetku.

Od okamžiku zabavení má žalobce zástavní právo k zabavené věci. Zástavní právo k zabavenému majetku dává žalobci stejná práva jako zástavní právo zřízené na základě smlouvy nebo jakékoli zákonné zástavní právo, nestanoví-li právní předpisy jinak.

Exekutor prodá zabavený movitý majetek ve veřejné elektronické dražbě nebo v dražbě s ústními nabídkami, v nichž nelze uplatnit předkupní právo. Na návrh žalobce nebo dlužníka může exekutor zabavené věci prodat jiným způsobem než prostřednictvím dražby s ústními nabídkami nebo elektronické dražby, pokud dražba nebyla úspěšná nebo pokud lze předpokládat, že věc nelze v dražbě prodat, nebo pokud by byl pravděpodobný exekuční výnos získaný z prodeje dané věci v dražbě podstatně nižší než výnos v případě jejího prodeje jiným způsobem.

Exekutor rozdělí exekuční výnos získaný z prodeje věcí mezi žalobce a jiné osoby, které mají na tento výnos nárok, v pořadí, v jakém bylo zástavní právo získáno nebo na základě dohody mezi žalobci. Zbývající částka po uhrazení exekučních nákladů a uspokojení nároků bude vrácena dlužníkovi. Pokud dosažený exekuční výnos nepostačuje k uspokojení všech nároků a žalobci nejsou schopni se dohodnout, pokud jde o rozdělení peněžních prostředků, rozdělí exekutor exekuční výnos mezi žalobce, kteří se účastní exekuce, podle distribučního plánu. Exekuční náklady se odečtou od výnosů, které mají být rozděleny podle distribučního plánu.

Uspokojení pohledávky z nemovitého majetku:

Pokud se pohledávka uspokojuje z nemovitého majetku, bude tento majetek buď zabaven a prodán, nebo bude předmětem nucené správy, přičemž v tomto případě bude pohledávka žalobce uspokojena z výnosů nucené správy. Pohledávku lze uspokojit z nemovitého majetku, je-li dlužník zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti nebo je-li dlužník univerzálním nástupcem vlastníka uvedeného v katastru nemovitostí. K uspokojení pohledávky z nemovitého majetku lze použít i věci, na něž se vztahuje zástavní právo.

Za účelem zabavení nemovitého majetku zaeviduje exekutor nemovitý majetek, jeho příslušenství a jiné věci, na něž se vztahuje zástavní právo, zakáže nakládání s tímto majetkem a do katastru nemovitostí zapíše poznámku o tomto zákazu. Zabavený nemovitý majetek zůstává ve vlastnictví dlužníka a dlužník jej může spravovat a užívat v rámci běžného nakládání, pokud nebyla na majetek uvalena nucená správa. Od okamžiku zabavení nesmí dlužník se zabaveným majetkem disponovat. Pokud se při zabavení nemovitého majetku zabavení vztahuje rovněž na movitý majetek, lze s ním disponovat v mezích běžného nakládání. Nemovitý majetek se buď prodá v nedobrovolné dražbě, nebo jej prodá dlužník pod dohledem exekutora, avšak v tomto případě je nezbytný předchozí souhlas žalobce.

Na návrh exekutora, žalobce nebo dlužníka se na nemovitý majetek uvalí nucená správa. Nucený správce je na základě rozhodnutí, které jej jmenuje správcem, oprávněn převzít dotyčný nemovitý majetek. Správce má právo a povinnost provádět veškeré transakce a úkony, které jsou nezbytné pro zachování stavu a řádné správy nemovitého majetku. Nucená správa bude ukončena rozhodnutím exekutora po uspokojení pohledávky žalobce.

Exekutor rozdělí exekuční výnos získaný z prodeje a nucené správy nemovitého majetku mezi žalobce a jiné osoby, které mají na tento výnos nárok, podle pořadí uvedeného v katastru nemovitostí a v pořadí, v jakém byl zabaven, nebo na základě dohody dosažené mezi žalobci. Exekuční náklady se odečtou od exekučních výnosů, které mají být rozděleny podle distribučního plánu.

Uspokojení pohledávky z vlastnických práv:

Pohledávka může být uspokojena z účtu dlužníka. Úvěrová instituce poskytne exekutorovi informace o existenci či neexistenci účtu. Dotyčný účet je na základě příkazu k obstavení účtu obstaven na částku uvedenou v příkazu. Peněžní prostředky odpovídající obstavené částce podle příkazu k obstavení účtu jsou z účtu dlužníka převedeny na oficiální bankovní účet exekutora, není-li exekučním titulem soudní rozhodnutí ve věci jiného nároku než nároku na výživné na dítě uplatněného během soudního řízení. Nejsou-li v okamžiku obstavení účtu na účtu dlužníka peněžní prostředky odpovídající příkazu k obstavení, považují se za zabavené rovněž případné peněžní prostředky vložené na účet po jeho obstavení, a to až do výše dlužné částky. Peněžní prostředky vložené na účet po jeho obstavení se převedou na oficiální bankovní účet exekutora, dokud nebude příkaz k obstavení vykonán. Pokud exekutor zaslal úvěrové instituci exekuční příkaz k obstavení účtu dlužníka, považuje se příkaz k obstavení účtu za platný rovněž s ohledem na případné účty, které dlužník založí v budoucnu.

Pohledávka může být uspokojena prodejem cenných papírů. Za účelem zabavení cenných papíru podle § 2 estonského zákona o centrálním depozitáři cenných papírů (väärtpaberite keskregistri seadus) vydá exekutor správci depozitáře pokyn k zápisu poznámky o zákazu převodu práv a povinností. Cenný papír je zabaven k okamžiku, kdy dojde k jeho zmrazení v depozitáři. Exekutor cenné papíry prodá v souladu s předpisy o uspokojování pohledávek z movitého majetku. Exekutor je oprávněn zaevidovat cenný papír na kupujícího a podat potřebné žádosti místo dlužníka. Exekutor předloží směnku, šek nebo dluhopis, pokud to cenný papír umožňuje.

Pohledávka může být uspokojena z podílu ve společnosti s ručením omezeným. Není-li podíl ve společnosti s ručením omezeným zapsán v rejstříku vedeném centrálním depozitářem cenných papírů (väärtpaberite keskregister), má se za to, že se zabavuje postupem pro zabavení movitého majetku Exekutor informuje o zabavení statutární orgán společnosti s ručením omezeným. Exekutor podíl ve společnosti s ručením omezeným prodá v souladu s ustanoveními o uspokojování pohledávek z movitého majetku. Exekutor, který podíl prodal, zašle do dvou dnů od dražby správci obchodního rejstříku (äriregister) oznámení o převodu podílu, a to ve formě stanovené ministrem odpovědným za tuto oblast.

Kromě toho může být pohledávka uspokojena rovněž z finančních závazků vůči třetím stranám, členství ve stavebním sdružení, podílu partnera na majetku partnerství, nezcizitelného práva a dalších vlastnických práv.

Omezení práv v případě dlužného výživného:

Pokud dlužník řádně neplatí výživné na dítě po dobu tří měsíců během exekuce zahájené za účelem vymáhání výživného a exekutor není schopen výživné vymoci z majetku dlužníka, může soud se souhlasem žalobce a na návrh exekutora, pokud dlužníka nejdříve upozorní, vydat rozhodnutí, kterým na dobu neurčitou pozastaví tato práva a povolení:

• honební práva,
• právo řídit motorová vozidla,
• povolení k držení zbraně a povolení k získání zbraně,
• právo řídit rekreační plavidla a vodní skútry,
• oprávnění k rybolovu.

Pokud soud pozastaví platnost práva nebo povolení dlužníka nebo obojího, stejným rozhodnutím rovněž zakáže přiznání příslušného práva nebo povolení nebo obojího. Soud může pozastavit několik výše uvedených práv a povolení souběžně a zakázat jejich přiznání.

Na návrh dlužníka soud svým rozhodnutím obnoví právo nebo platnost povolení dlužníka a umožní, aby bylo právo nebo povolení dlužníkovi znovu přiznáno, pokud:

• dlužník uhradil výživné na dítě za dobu alespoň tří měsíců,
• dlužník se s žalobcem dohodl na splátkovém kalendáři a alespoň tři po sobě jdoucí měsíce tento kalendář dodržoval,
• odmítnutí obnovit právo nebo znovu povolit přiznání práva by bylo vůči dlužníkovi nespravedlivé,
• povinnost platit výživné na dítě pominula.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Promlčecí lhůta nároků uznaných rozsudkem, který nabyl právní moci, a nároků vyplývajících ze soudního smíru či jiného exekučního titulu činí deset let. Promlčecí lhůta začíná běžet okamžikem, kdy rozsudek nabude právní moci, nebo vydáním jakéhokoli jiného exekučního titulu, avšak ne dříve, než se pohledávka stane splatnou.

U nároku na plnění opakujících se povinností, s výjimkou nároků na plnění vyživovacích povinností k dítěti, je promlčecí lhůta tříletá pro každou samostatnou povinnost bez ohledu na právní základ nároku. Promlčecí lhůta začíná běžet od konce kalendářního roku, v němž se pohledávka odpovídající povinnosti stane splatnou. U nároku na plnění vyživovacích povinností k dítěti je promlčecí lhůta desetiletá pro každou samostatnou povinnost.

Jestliže dlužník v průběhu exekuce zemře, pokračuje řízení ve vztahu k pozůstalosti dlužníka, nestanoví-li právní předpisy jinak.

Před uplynutím lhůty pro zřeknutí se dědictví nebo pro jeho přijetí může být exekuce pohledávky za pozůstalostí vedena pouze ve vztahu k této pozůstalosti. V tomto případě nelze pohledávku týkající se osobních závazků právního nástupce uspokojit z pozůstalosti.

Pokud se exekuční titul vztahuje rovněž na právního nástupce žalobce nebo dlužníka uvedeného v exekučním titulu, exekutor exekuční titul přijme, je-li exekutorovi právní nástupnictví prokázáno soudním rozhodnutím, výpisem z veřejného rejstříku nebo notářsky ověřenou listinou. Totéž platí v případě, kdy je soudní rozhodnutí vynesené ve vztahu k držiteli věci, která je předmětem sporu, vykonáno a držitel věci se po vynesení soudního rozhodnutí změní.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Účastník exekuce může u exekutora podat stížnost na rozhodnutí nebo opatření exekutora v souvislosti s výkonem exekučního titulu nebo odmítnutím provést exekuční opatření do deseti dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl nebo měl dozvědět o odpovídajícím rozhodnutí nebo opatření, nestanoví-li právní předpisy jinak.

Proti rozhodnutí exekutora ve věci stížnosti může účastník řízení podat opravný prostředek u příslušného okresního soudu, v jehož jurisdikci se nachází exekutorský úřad, a to do deseti dnů ode dne vydání rozhodnutí. Proti rozhodnutí nebo činnosti exekutora nelze podat opravný prostředek u soudu, pokud nebyla předtím podána stížnost u exekutora.

V exekučním řízení lze proti soudnímu rozhodnutí podat opravný prostředek, nestanoví-li právní předpisy jinak.

Účastnící řízení mohou rovněž podat opravný prostředek proti rozhodnutí okresního soudu o pozastavení práva nebo platnosti povolení vydaného dlužníkovi nebo o zákazu přiznat dlužníkovi právo nebo povolení postupem podle občanského soudního řádu (tsiviilkohtumenetluse seadustik). Lze podat opravný prostředek proti rozhodnutí oblastního soudu ve věci opravného prostředku proti rozhodnutí okresního soudu.

Dlužník může na základě exekučního titulu podat na žalobce žalobu na prohlášení nepřípustnosti exekuce, zejména z toho důvodu, že pohledávka byla uhrazena, byla prodloužena její splatnost nebo byla započtena. Skutečnost, že žalobě bylo vyhověno, nemá vliv na platnost nebo právní sílu exekučního titulu. Takovéto námitky budou přípustné pouze v případě, že důvody, na kterých jsou postaveny, se objeví až po nabytí účinnosti soudního rozhodnutí. Tato žaloba může být podána až do konce exekučního řízení (§ 221 exekučního řádu).

Třetí strana, která má k předmětu exekuce určité právo, jež brání exekuci, zejména vlastnické právo nebo omezené věcné právo, může u příslušného soudu podle místa exekuce požádat o uvolnění zabaveného majetku nebo o prohlášení nepřípustnosti exekuce z jiných důvodů.

Do 30 dní od vydání dražebního protokolu může účastník exekučního řízení podat k soudu žalobu na prohlášení dražby za neplatnou, pokud byl majetek prodán osobě, která neměla právo majetek koupit, nebo pokud byla dražba vedena na základě neplatného zabavení nebo byly porušeny jiné základní podmínky dražby. Pokud je dražba prohlášena za neplatnou, může dlužník požádat, aby kupující prodanou věc uvolnil podle § 80 zákona o vlastnickém právu (asjaõigusseadus) nebo, pokud to není možné, podat žalobu na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení; účastník řízení může požádat, aby exekutor nahradil škodu podle zákona o exekutorech (kohtutäituri seadus).

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Průběh exekuce je upraven exekučním řádem. Omezení týkající se zabavení majetku jsou uvedena v § 53 odst. 1, který stanoví, že je zakázáno zabavit více majetku dlužníka, než je nezbytné k uspokojení nároku žalobce a pro pokrytí exekučních nákladů, ledaže by bylo nemožné uspokojit pohledávku žalobce jinak. Zabavení je neplatné a nevyplývají z něj žádné právní důsledky, pokud dojde k podstatnému porušení procesních ustanovení týkajících se zabavení, zejména v těchto případech:
1) majetek je zabaven bez platného exekučního titulu;

2) dlužníkovi nebyl doručen žádný exekuční příkaz;

3) majetek zabavila osoba, která k tomu nebyla oprávněna;

4) dlužník nebyl významnou měrou poučen o svých právech při exekuci, což vedlo k porušení práv dlužníka (§ 55 exekučního řádu).

Seznam věcí, které nepodléhají zabavení, je uveden v § 66 exekučního řádu. Níže uvedené věci nelze v exekuci zabavit nebo prodat:
1) osobní movitý majetek dlužníka a vybavení domácnosti, kuchyňské nádobí, oblečení, lůžkoviny, postele a jiné věci používané v domácnosti, které jsou zásadní pro naplňování potřeb domácnosti, s přihlédnutím k výši dluhu dlužníka;

2) alespoň jedno technické zařízení, které dlužníkovi umožňuje vykonávat právo přijímat informace, které je zakotveno v § 44 odst. 1 Ústavy Estonské republiky (Eesti Vabariigi põhiseadus);

3) potraviny nezbytné pro dlužníka a jeho rodinu na jeden měsíc a topivo nezbytné pro vytápění obydlí během topné sezóny nebo, pokud v okamžiku exekuce žádné takové zásoby nejsou a jejich pořízení není nijak zajištěno, peněžní částka nezbytná pro pořízení uvedených zásob;

4) zařízení pro zemědělské práce, dobytek, hnojiva a primární zemědělské výrobky osoby pracující v zemědělství, které jsou zásadní pro to, aby byl dlužník schopen zaopatřit sebe a svou rodinu až do příští sklizně;

5) věci nezbytné pro pokračování ekonomické nebo profesní činnosti nebo pracovního či služebního poměru fyzické osoby;

6) knihy a jiné předměty používané dlužníkem nebo jeho rodinnými příslušníky ke studijním a náboženským činnostem;

7) účetní záznamy, rodinné záznamy, snubní prsteny, řády a vyznamenání náležející dlužníkovi;

8) protézy, dioptrické brýle a jiné zdravotnické prostředky nezbytné z důvodu tělesného postižení, které používá dlužník nebo některý jeho rodinný příslušník;

9) předměty nezbytné pro smuteční obřad v rodině dlužníka;

10) muzejní sbírky státních muzeí, obecních muzeí a muzeí veřejnoprávních subjektů a předměty náležející do těchto sbírek a státní muzejní sbírky nebo předměty, jejichž používání je umožněno nadaci;

11) archivní dokumenty;

12) jiné věci, jejichž zabavení je v rozporu s právními předpisy nebo dobrými mravy;

13) státní majetek v omezeném obchodním styku a věci, které stát nebo místní samospráva, kteří jsou dlužníkem, potřebují pro výkon veřejných povinností a jejichž převod je v rozporu s veřejnými zájmy. Před vynesením odpovídajícího rozhodnutí musí být vyslechnuto stanovisko zástupce příslušného ministerstva nebo agentury.

Věci uvedené v bodech (1), (2), (4) a (5) mohou být zabaveny, pokud exekuci požaduje prodávající na základě pohledávky zajištěné výhradou vlastnictví z titulu prodeje těchto věcí. Věci nezbytné pro bohoslužby podle bodu (6) mohou být zabaveny, pokud jsou tyto věci používány způsobem, který je v rozporu s dobrými mravy nebo který je postihnutelný.

Podle § 67 exekučního řádu nesmějí být zabavena zvířata držená v domácnosti pro nekomerční účely. Na návrh žalobce může soud povolit zabavení zvířete vysoké hodnoty, pokud zákaz zabavení významně porušuje zájmy žalobce, které převažují nad zájmy ochrany zvířat nebo oprávněnými zájmy dlužníka.

Omezení týkající se zabavení příjmu jsou stanovena v § 131 a § 132 exekučního řádu. Pohledávku nelze uspokojit z těchto příjmů:

1) státní rodinné dávky;

2) sociální dávky pro osoby se zdravotním postižením;

3) sociální dávky ve smyslu zákona o sociálním zabezpečení (sotsiaalhoolekande seadus);

4) kompenzace vyplácená na základě § 35¹ odst. 3 zákona o umělém oplodnění a ochraně embrya (kunstliku viljastamise ja embrüokaitse seadus);

5) dávky v nezaměstnanosti, granty, příspěvky na dopravu a ubytování a dotace na zahájení podnikatelské činnosti vyplácené Estonským fondem pojištění pro případ nezaměstnanosti (Eesti Töötukassa);

6) odškodnění vyplácené za ublížení na zdraví nebo zdravotní poruchy, s výjimkou odškodnění ušlého příjmu a náhrady nemajetkové škody;

7) příspěvek na pracovní neschopnost;

8) zákonné výživné;

9) rodičovský příspěvek;

10) dávky zdravotního pojištění ve smyslu zákona o zdravotním pojištění (ravikindlustuse seadus), s výjimkou dávek za dočasnou pracovní neschopnost;

11) státní důchod v rozsahu stanoveném státními předpisy;

12) podpora při propuštění z výkonu trestu.

Pokud uspokojování pohledávky z jiného majetku dlužníka nevedlo nebo pravděpodobně nepovede k úplnému uspokojení pohledávky žalobce a pokud je zabavení spravedlivé s ohledem na typ pohledávky a výši příjmu, může být pohledávka na návrh žalobce uspokojena z příjmů uvedených v bodech (6) až (9). Je-li to možné, exekutor dlužníka před vynesením rozhodnutí vyslechne.

Příjem nebude zabaven, pokud nepřekračuje výši minimální mzdy stanovené na jeden měsíc nebo odpovídající část příjmu na týden nebo den [2]. Pokud dlužník vyživuje jinou osobu nebo určité osobě platí výživné v souladu se zákonem, částka, která nepodléhá zabavení, se zvyšuje o třetinu minimální měsíční mzdy na závislou osobu (ledaže by předmětem exekuce byl nárok na výživné na dítě). Z příjmu přesahujícího částku, která nepodléhá zabavení, mohou být zabaveny až dvě třetiny částky odpovídající pětinásobku minimální mzdy a veškerý příjem, který přesahuje ekvivalent pětinásobku minimální mzdy za předpokladu, že částka, která podléhá zabavení, nepřesahuje dvě třetiny celkového příjmu (to se nepoužije, pokud je předmětem exekuce nárok na výživné).

Podle § 133 exekučního řádu zruší exekutor na žádost dlužníka obstavení účtu dlužníka do tří pracovních dní v rozsahu, který zaručí příjem dlužníka, který nepodléhá zabavení (omezení stanovená v § 131 a § 132 exekučního řádu). Pokud se na účet dlužníka převádí příjem za více než jeden měsíc, exekutor do tří pracovních dní a na základě žádosti dlužníka zruší obstavení účtu v rozsahu, který zaručí příjem dlužníka, který nepodléhá zabavení, za každý proplácený měsíc v souladu s omezeními uvedenými v § 131 a § 132 exekučního řádu. Pokud dobu pro použití příjmu převáděného na účet dlužníka nelze určit, exekutor zaručí příjem dlužníka, který není předmětem zabavení, na jeden měsíc. Až do vyřešení žádosti může exekutor pozastavit převod peněžních prostředků z obstaveného účtu žalobcům a účet uvolnit z obstavení v rozsahu, který je nezbytný pro obživu dlužníka a jeho rodinných příslušníků.

[2] Podle § 1 odst. 1 nařízení vlády republiky č. 139 ze dne 18. prosince 2015 činí minimální měsíční mzda při plném pracovním úvazku 430 EUR s platností od 1. ledna 2016 a podle § 1 odst. 2 téhož nařízení činí minimální měsíční mzda při plném pracovním úvazku 470 EUR s platností od 1. ledna 2017.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.