Obsah zajišťuje
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)
1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?
Nucený výkon rozhodnutí (Zwangsvollstreckung) je postup, který se používá k vymáhání soukromoprávního nároku prostřednictvím státního tlaku. Pravomoc k výkonu rozhodnutí náleží výhradně státu, který působí prostřednictvím svých orgánů na základě své svrchované moci.
Pro vymáhání pohledávky věřitele jsou k dispozici různá opatření:
- zabavení (Pfändung) věcí,
- zajištění pohledávek a jiného majetku v držení povinného (zejména obstavení bankovních účtů nebo mzdy),
- prohlášení o majetku povinného (Vermögensauskunft),
- donucovací opatření (Zwangsmaßnahmen) k zajištění toho, aby byly věci odevzdány, nebo aby byly podniknuty úkony nebo aby od nich bylo upuštěno,
- zapsání zajišťovací hypotéky k zajištění pohledávky (Sicherungshypothek),
- nucený prodej (Zwangsversteigerung),
- nucená správa (Zwangsverwaltung).
Nucený výkon rozhodnutí je v Německu upraven především v § 704 a násl. občanského soudního řádu (Zivilprozessordnung, ZPO) a v zákoně o nuceném prodeji a nucené správě (Gesetz über die Zwangsversteigerung und Zwangsverwaltung, ZVG).
§ 946 a násl. V občanském soudním řádu je ustanovení týkající se nařízení (EU) č. 655/2014, které upravuje přeshraniční vymáhání pohledávek mezi členskými státy EU.
2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?
Pro výkon rozhodnutí ve věcech týkajících se pohledávek a jiných majetkových práv je příslušný okresní soud (Amtsgericht), v jehož obvodu má dlužník bydliště. Nemá-li dlužník bydliště v Německu, je příslušný soud, v jehož obvodu se majetek nachází (§ 13, 828 občanského soudního řádu).
Pro nucený prodej a nucenou správu je příslušný okresní soud, v jehož obvodu se nachází pozemek (§ 869 občanského soudního řádu ve spojení s § 1 zákona o nuceném prodeji a nucené správě).
Hypotéku k zajištění pohledávky zapíše okresní soud, u kterého je veden katastr nemovitostí (Grundbuch) (§ 867 občanského soudního řádu, § 1 zákona o katastru nemovitostí (Grundbuchordnung))
Soud rozhodující v prvním stupni je příslušný k výkonu rozhodnutí, která zajistí, že jsou úkony podniknuty, povoleny nebo je od nich upuštěno (§ 887, 888, 890 občanského soudního řádu).
Ve všech ostatních případech provádí výkon rozhodnutí soudní exekutor (Gerichtsvollzieher) (§ 753 občanského soudního řádu).
3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?
3.1 Řízení
Postup závisí na příslušném donucovacím opatření, o které se žádá. Výkon rozhodnutí se provádí na základě pravomocných rozsudků, proti nimž již nelze podat opravný prostředek nebo které jsou předběžně vykonatelné (§ 704 občanského soudního řádu), předběžného obstavení (Arrest, předběžných rozhodnutí (einstweilige Verfügungen, § 929, 936 občanského soudního řádu) a dalších exekučních titulů uvedených v § 794 občanského soudního řádu; to zahrnuje nejen soudní příkazy, ale také smíry dosažené před rozhodčím senátem (Vergleiche vor Gütestellen), smíry uzavřené advokáty (Anwaltsvergleiche) a notářské listiny (notarielle Urkunden). O opatření k výkonu rozhodnutí lze požádat příslušný orgán prostřednictvím exekučního titulu.
Soudy rozhodují o návrhu věřitele, obvykle aniž by před tím vyslechly dlužníka, aby nebylo ohroženo úspěšné provedení exekuce. Právo být vyslechnut se přiznává jako součást opatření. Rozhodnutí o návrhu se vydává formou příkazu. Proti rozhodnutím soudu lze podat námitku (§ 766) nebo okamžitou stížnost (§ 793 občanského soudního řádu).
V zásadě není vyžadováno právní zastoupení (§ 78 občanského soudního řádu).
Činnost soudního exekutora se zaměřuje na exekuci movitého majetku. V tomto případě má soudní exekutor zejména pravomoc umožnit dlužníkovi úhradu ve splátkách a jeho odpovědností je zajistit, aby bylo řízení o výkonu ukončeno včas a účinně. Jednou z jeho prvořadých povinností je převzít od dlužníka přísežné prohlášení o majetku. K dalším pravomocem patří:
- navracení movitého a nemovitého majetku (soudní vystěhování),
- potlačení odporu dlužníka vůči úkonům, které je povinen strpět,
- doručení písemností potřebných pro nucený výkon rozhodnutí na žádost jedné ze stran,
- výkon příkazů k předběžnému zabavení a provedení předběžných opatření (kromě věcí, které obstarává soud),
- výkon příkazu k zatčení po odmítnutí poskytnout prohlášení o majetku.
Soudním exekutorem je soudní úředník ve spolkové zemi Land, který podléhá správnímu dohledu ze strany předsedy okresního soudu. Při výkonu svých vynucovacích povinností je však funkčně nezávislý: tento správní dohled nesmí být použit k jeho ovlivňování. Přijatá opatření a výkazy nákladů vyhotovené soudním exekutorem lze napadnout podáním námitky (Erinnerung). Totéž platí v případě, odmítne-li soudní exekutor provést usnesení. Stížnosti na povahu nuceného výkonu rozhodnutí (námitky) projednává soud příslušný pro výkon rozhodnutí.
Náklady exekučních opatření:
Zákon stanoví různé způsoby výkonu rozhodnutí v závislosti na pohledávce, která má být zajištěna. Různá exekuční opatření znamenají i různé náklady:
- a) Zabavení věcí:
Je-li uznán nárok na zaplacení určité peněžní částky, může věřitel požádat o zajištění platby soudního exekutora. Za zabavení dlužníkova movitého majetku soudním exekutorem se účtuje poplatek ve výši 28,60 EUR v souladu s bodem 205 sazebníku poplatků (Kostenverzeichnis, KV), který je připojen k zákonu o nákladech soudních exekutorů (Gerichtsvollzieherkostengesetz, GvKostG). Za prodej zabaveného majetku, za veřejnou dražbu (což může být místní dražba, nebo internetová dražba, která je veřejnosti zpřístupněna prostřednictvím dražební platformy) nebo za zpeněžení jiným způsobem se hradí další poplatek ve výši 57,20 EUR v souladu s bodem 300 sazebníku poplatků. V zásadě se účtuje rovněž příplatek za čas v souladu s bodem 500 sazebníku, pokud ze zprávy vyhotovené soudním exekutorem vyplývá, že provedení úředního úkonu trvalo déle než tři hodiny. Příplatek činí 22,00 EUR za každou další hodinu nebo její část. Mimoto existují nutné výdaje soudního exekutora, zejména ve formě cestovních výloh (bod 711 sazebníku poplatků).
- b) Zajištění pohledávek v držení dlužníka:
Příkaz k úhradě určité peněžní částky lze zajistit rovněž tak, že soudu je podán návrh na zajištění pohledávky v držení dlužníka (např. výplata mzdy) a její přikázání věřiteli, přičemž příslušné platby se odečítají od dluhu (zur Einziehung, „k vybrání“), nebo se jedná o přidělení v rámci vyrovnání pohledávky věřitele vůči dlužníkovi (an Zahlungs statt, „místo platby“) (§ 829, § 835 občanského soudního řádu). O zajištění a přikázání pohledávky se zpravidla žádá společně a ve spojení s rozhodnutím o zajištění a přikázání. Za řízení o návrhu se hradí poplatek ve výši 22,00 EUR v souladu s bodem 2111 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních nákladech (Gerichtskostengesetz, GKG). Splatné jsou rovněž náklady, které soudnímu exekutorovi vznikly v souvislosti s doručením rozhodnutí o zajištění a přikázání dlužníkovi a poddlužníkovi.
- c) Převzetí prohlášení o majetku:
Za převzetí prohlášení o majetku účtuje soudní exekutor poplatek ve výši 36,30 EUR v souladu s bodem 206 sazebníku poplatků, který je připojen k zákonu o nákladech soudních exekutorů.
- d) Exekuce na nemovitý majetek:
Nucený výkon rozhodnutí vztahující se nemovitý majetek dlužníka má podobu zapsané hypotéky v katastru nemovitostí nebo nuceného prodeje či nucené správy majetku.
Za zápis hypotéky do katastru nemovitostí k zajištění pohledávky se hradí poplatek v souladu s bodem 14121 sazebníku poplatků připojeného k zákonu o soudních nákladech a nákladech notářů (Gerichts- und Notarkostengesetz, GNotKG), a to v poplatkové sazbě 1,0 z hodnoty pohledávky, která má být zajištěna (§ 53 odst. 1 zákona). Tabulka poplatků pro jednotlivé hodnoty až do výše 3 milionů EUR je uvedena v příloze 1.
Soudní poplatky za řízení podle zákona o nuceném prodeji a nucené správě jsou stanoveny v části 2 oddíle 2 pododdílech 1 a 2 sazebníku poplatků, který je připojen k zákonu o soudních nákladech. Poplatek ve výši 110,00 EUR se hradí za rozhodnutí o návrhu na vydání příkazu k nucenému prodeji pozemku nebo o žádosti o připojení se k řízení. Účtuje se rovněž poplatek za řízení jako takové, poplatek za konání alespoň jedné dražby s výzvou k podání nabídek, poplatek za ukončení prodeje a poplatek za rozdělení výtěžku; každý z těchto poplatků činí 0,5 sazby. Poplatky za soudní řízení a za konání dražby jsou stanoveny s odkazem na hodnotu majetku uznanou exekučním soudem (tržní hodnota, § 54 odst. 1 zákona o soudních nákladech). Poplatky za rozdělení výtěžku jsou stanoveny na základě úspěšné nabídky po odečtení úroků, včetně hodnoty případných zbývajících nároků v souladu s podmínkami dražby (§ 54 odst. 2 a 3 zákona o soudních nákladech). Poplatek za uzavření prodeje musí rovněž zohlednit částku, která by dražitele uspokojila jako výnos z prodeje pozemku (§ 54 odst. 2 zákona o soudních nákladech). Tabulka poplatků pro hodnoty až do výše 500 000 EUR je uvedena v příloze 2. Kromě poplatků se odděleně účtují výdaje vzniklé během řízení v souladu s částí 9 sazebníku, který je přílohou zákona o soudních nákladech; patří sem náklady na ocenění tržní hodnoty nemovitosti odhadcem v souladu se zákonem o soudních odměnách a náhradách (Justizvergütungs- und -entschädigungsgesetz, JVEG) (bod 9005 sazebníku, který je přílohou zákona o soudních nákladech).
Za rozhodnutí o návrhu na vydání příkazu k nucené správě nebo o žádosti o připojení k řízení se hradí poplatek ve výši 110,00 EUR. Samotná nucená správa podléhá ročnímu poplatku ve výši 0,5 sazby, přičemž celková minimální částka činí 132,00 EUR a minimální částka za první a za poslední kalendářní rok činí vždy 66,00 EUR. Výše poplatku je stanovena s odkazem na celkové příjmy plynoucí z nucené správy (§ 55 zákona o soudních nákladech).
- e) Vrácení majetku a donucovací opatření k zajištění provedení nebo strpění určitých úkonů nebo zdržení se určitého jednání:
Má-li dlužník vydat movitý majetek, musí soudní exekutor odejmout danou věc dlužníkovi a předat ji věřiteli. Za tento úřední úkon účtuje soudní exekutor poplatek ve výši 28,60 EUR podle bodu 221 sazebníku poplatků připojeného k zákonu o nákladech soudních exekutorů. Kromě tohoto poplatku se účtuje příplatek za čas podle bodu 500 sazebníku, pokud ze zprávy vyhotovené soudním exekutorem vyplývá, že provedení úředního úkonu trvalo déle než tři hodiny. Příplatek činí 22,00 EUR za každou další hodinu nebo její část.
Má-li dlužník vydat nemovitý majetek, musí soudní exekutor převzít vlastnictví od dlužníka a převést je na věřitele (soudní vystěhování). Účtuje se poplatek ve výši 150,00 EUR podle bodu 240 sazebníku poplatků připojeného k zákonu o nákladech soudních exekutorů. I v tomto případě se účtuje příplatek za čas ve výši 22,00 EUR v souladu s bodem 500 sazebníku za každou další hodinu nebo její část, trvá-li provedení úředního úkonu déle než tři hodiny. Účtují se rovněž výdaje soudního exekutora podle pododdílu 7 sazebníku poplatků, který je připojen k zákonu o nákladech soudních exekutorů, a to včetně nákladů na nezbytné služby poskytnuté třetími stranami, jako je vyklizení nebo služby zámečníka.
V řízení u soudu za účelem nuceného provedení určitého úkonu (bez ohledu na to, zda jej může provést pouze dlužník, nebo jiná osoba na jeho místě), strpění určitého úkonu nebo zdržení se určitého jednání se v každém případě hradí soudní poplatek ve výši 22,00 EUR podle bodu 2111 sazebníku poplatků připojeného k zákonu o soudních nákladech.
3.2 Hlavní podmínky
Opatření k výkonu rozhodnutí jsou na žádost věřitele přípustná pouze tehdy, má-li věřitel exekuční titul, na kterém se zakládá jeho pohledávka. Může se jednat o konečné soudní rozhodnutí, proti němuž již nelze podat opravný prostředek, nebo předběžně vykonatelné rozhodnutí (§ 704 občanského soudního řádu) nebo jednu z listin uvedených v § 794 občanského soudního řádu (např. soudní smír (gerichtlicher Vergleich), exekuční příkaz (Vollstreckungsbescheid) nebo notářská listina). Obecně platí, že listina musí obsahovat doložku o vykonatelnosti (Vollstreckungsklausel) osvědčující její vykonatelnost (§ 724 občanského soudního řádu). Doložka vykonatelnosti se vyžaduje pouze výjimečně v případě exekučních příkazů, zajišťovacích opatření a předběžných opatření (§ 796, § 929 odst. 1, § 936 občanského soudního řádu). Dále může být výkon rozhodnutí zahájen pouze tehdy, pokud již byla listina doručena dlužníkovi nebo byla doručena současně (§ 750 odst. 1 občanského soudního řádu).
4 Předmět a povaha exekučních opatření
4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?
Předmětem výkonu rozhodnutí může být movitý majetek, pohledávky a jiná vlastnická práva a nemovitosti dlužníka.
V ustanovení § 811 občanského soudního řádu je uveden majetek, která nelze zabavit. Cílem je umožnit dlužníkovi a jeho domácnosti, aby bylo zachováno minimum nezbytné například pro osobní nebo profesní využití.
Ze zabavení jsou vyloučeny i určité příjmy dlužníka z výdělečné činnosti. § 850 a násl. Občanský soudní řád stanoví určité částky, které nelze zabavit či zajistit, neboť je dlužník potřebuje k zajištění živobytí. Zůstatky na účtech lze chránit na „účtu vyloučeném ze zabavení“ (Pfändungsschutzkonto, § 850k občanského soudního řádu). Určité částky vyloučené ze zabavení jsou uloženy na těchto účtech bez ohledu na původ zůstatku na účtu (§ 899 a násl. občanského soudního řádu).
4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?
- Ve vztahu k dlužníkovi
Exekuce na movitý majetek dlužníka za účelem vymáhání peněžitých pohledávek se uskutečňuje zabavením a zpeněžením zabaveného majetku. Zabavení představuje úřední úkon, který vede ke konfiskaci zabaveného předmětu. Při konfiskaci je kromě jiných účinků dlužník zbaven kontroly nad daným zabaveným předmětem.
- Ve vztahu k věřiteli
Věřitel nabývá zástavní právo (Pfandrecht) k předmětu zabavenému v důsledku zabavení (§ 804 odst. 1 občanského soudního řádu). Zástavní právo vyplývající ze zabavení zakládá právo užívat přiložený předmět a požívat jeho výtěžku.
- Ve vztahu ke třetím stranám
Jsou-li pohledávky dlužníka vůči třetí straně zabaveny a postoupeny, třetí strana již nemůže platit dlužníkovi; pohledávku, která byla věřiteli postoupena k odečtení od pohledávky dlužníka může třetí strana uhradit pouze věřiteli, čímž uhradí vlastní dluh. Třetí straně, která tuto povinnost poruší, hrozí žaloba na náhradu škody.
Jestliže soudní exekutor zabavil movitý majetek, který nepatří dlužníkovi, nýbrž třetí straně, může tato strana podat námitku proti zabavení tohoto majetku prostřednictvím odporové žaloby třetí strany (Drittwiderspruchsklage, § 771 občanského soudního řádu).
4.3 Jak dlouho platí tato opatření?
Nároky, proti nimž již nelze podat opravný prostředek, a nároky na základě vykonatelných smírů nebo listin podléhají podle § 197 občanského zákoníku (BGB) promlčecí lhůtě v délce 30 let. Věřitel může kdykoli během této lhůty zahájit řízení o výkonu.
5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?
V německém právním řádu není stanoven postup pro obecné povolení výkonu rozhodnutí. Z toho vyplývá, že v tomto ohledu není stanoven ani konkrétní opravný prostředek.
Dlužník může napadnout opatření, která jsou vůči němu navrhována, v rámci exekučního řízení. Proti způsobu výkonu rozhodnutí může podat námitku (Erinnerung). Může podat rovněž okamžitou stížnost (Beschwerde) na rozhodnutí přijaté v řízení, pokud se neuskutečnilo soudní jednání (§ 793, § 567 občanského soudního řádu). Tuto stížnost je nutno podat ve lhůtě dvou týdnů u soudu, který napadené rozhodnutí přijal, nebo u odvolacího soudu.
Návrh na tento opravný prostředek nemá dopad na pokračování zahájeného řízení o výkonu; odkladný účinek neexistuje.
Opravné prostředky (námitka a okamžitá stížnost) mají k dispozici i další strany řízení (např. věřitel nebo poddlužník).
6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?
Zabavení veškerého majetku dlužníka (Kahlpfändung) není přípustné. Jsou stanoveny různé záruky, jejichž cílem je umožnit dlužníkovi důstojný život, viz otázka 4.1 výše.
Je rovněž zakázáno zabavit více, než je nezbytné k uspokojení věřitele a k pokrytí nákladů spojených s exekucí (zákaz nadměrného zabavení (Verbot der Überpfändung, § 803 občanského soudního řádu).
Příloha 1
| Obchodní hodnota |
Poplatek |
Obchodní hodnota |
Poplatek |
Obchodní hodnota |
Poplatek |
| 500 |
15,00 |
200 000 |
435,00 |
1 550 000 |
2 615,00 |
| 1 000 |
19,00 |
230 000 |
485,00 |
1 600 000 |
2 695,00 |
| 1 500 |
23,00 |
260 000 |
535,00 |
1 650 000 |
2 775,00 |
| 2 000 |
27,00 |
290 000 |
585,00 |
1 700 000 |
2 855,00 |
| 3 000 |
33,00 |
320 000 |
635,00 |
1 750 000 |
2 935,00 |
| 4 000 |
39,00 |
350 000 |
685,00 |
1 800 000 |
3 015,00 |
| 5 000 |
45,00 |
380 000 |
735,00 |
1 850 000 |
3 095,00 |
| 6 000 |
51,00 |
410 000 |
785,00 |
1 900 000 |
3 175,00 |
| 7 000 |
57,00 |
440 000 |
835,00 |
1 950 000 |
3 255,00 |
| 8 000 |
63,00 |
470 000 |
885,00 |
2 000 000 |
3 335,00 |
| 9 000 |
69,00 |
500 000 |
935,00 |
2 050 000 |
3 415,00 |
| 10 000 |
75,00 |
550 000 |
1 015,00 |
2 100 000 |
3 495,00 |
| 13 000 |
83,00 |
600 000 |
1 095,00 |
2 150 000 |
3 575,00 |
| 16 000 |
91,00 |
650 000 |
1 175,00 |
2 200 000 |
3 655,00 |
| 19 000 |
99,00 |
700 000 |
1 255,00 |
2 250 000 |
3 735,00 |
| 22 000 |
107,00 |
750 000 |
1 335,00 |
2 300 000 |
3 815,00 |
| 25 000 |
115,00 |
800 000 |
1 415,00 |
2 350 000 |
3 895,00 |
| 30 000 |
125,00 |
850 000 |
1 495,00 |
2 400 000 |
3 975,00 |
| 35 000 |
135,00 |
900 000 |
1 575,00 |
2 450 000 |
4 055,00 |
| 40 000 |
145,00 |
950 000 |
1 655,00 |
2 500 000 |
4 135,00 |
| 45 000 |
155,00 |
1 000 000 |
1 735,00 |
2 550 000 |
4 215,00 |
| 50 000 |
165,00 |
1 050 000 |
1 815,00 |
2 600 000 |
4 295,00 |
| 65 000 |
192,00 |
1 100 000 |
1 895,00 |
2 650 000 |
4 375,00 |
| 80 000 |
219,00 |
1 150 000 |
1 975,00 |
2 700 000 |
4 455,00 |
| 95 000 |
246,00 |
1 200 000 |
2 055,00 |
2 750 000 |
4 535,00 |
| 110 000 |
273,00 |
1 250 000 |
2 135,00 |
2 800 000 |
4 615,00 |
| 125 000 |
300,00 |
1 300 000 |
2 215,00 |
2 850 000 |
4 695,00 |
| 140 000 |
327,00 |
1 350 000 |
2 295,00 |
2 900 000 |
4 775,00 |
| 155 000 |
354,00 |
1 400 000 |
2 375,00 |
2 950 000 |
4 855,00 |
| 170 000 |
381,00 |
1 450 000 |
2 455,00 |
3 000 000 |
4 935,00 |
| 185 000 |
408,00 |
1 500 000 |
2 535,00 |
Příloha 2
| Požadovaná částka |
Poplatek |
Požadovaná částka |
Poplatek |
| 500 |
38,00 |
50 000 |
601,00 |
| 1 000 |
58,00 |
65 000 |
733,00 |
| 1 500 |
78,00 |
80 000 |
865,00 |
| 2 000 |
98,00 |
95 000 |
997,00 |
| 3 000 |
119,00 |
110 000 |
1 129,00 |
| 4 000 |
140,00 |
125 000 |
1 261,00 |
| 5 000 |
161,00 |
140 000 |
1 393,00 |
| 6 000 |
182,00 |
155 000 |
1 525,00 |
| 7 000 |
203,00 |
170 000 |
1 657,00 |
| 8 000 |
224,00 |
185 000 |
1 789,00 |
| 9 000 |
245,00 |
200 000 |
1 921,00 |
| 10 000 |
266,00 |
230 000 |
2 119,00 |
| 13 000 |
295,00 |
260 000 |
2 317,00 |
| 16 000 |
324,00 |
290 000 |
2 515,00 |
| 19 000 |
353,00 |
320 000 |
2 713,00 |
| 22 000 |
382,00 |
350 000 |
2 911,00 |
| 25 000 |
411,00 |
380 000 |
3 109,00 |
| 30 000 |
449,00 |
410 000 |
3 307,00 |
| 35 000 |
487,00 |
440 000 |
3 505,00 |
| 40 000 |
525,00 |
470 000 |
3 703,00 |
| 45 000 |
563,00 |
500 000 |
3 901,00 |
Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.
Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.