Jak vymáhat soudní rozhodnutí?

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkon soudních rozhodnutí je fáze občanskoprávního řízení, ve které soudní vykonavatelé (dále také exekutoři) provádějí výkon rozhodnutí soudů, jiných institucí nebo úředníků, pokud povinný (žalovaný) toto rozhodnutí nesplní dobrovolně ve lhůtě stanovené v právních předpisech nebo soudem.

Pokud jde o informace o donucovacích opatřeních, která může soudní vykonavatel použít, viz „Právnická povolání: Lotyšsko“.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Soudní vykonavatelé vykonávají rozhodnutí soudů či jiných institucí a provádějí jiné činnosti stanovené v právních předpisech.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

Soudní rozhodnutí jsou vykonatelná poté, co nabyla právní moci, není-li v právních předpisech nebo soudních rozhodnutích stanovena jejich okamžitá vykonatelnost. Soudní vykonavatelé mohou zahájit řízení o výkonu na základě exekučního titulu.

V rámci řízení o výkonu soudního rozhodnutí se vykonávají tato rozhodnutí soudů, soudců a jiných institucí:

• soudní rozsudky a rozhodnutí soudů nebo soudců v občanských a správních věcech,
• soudní rozhodnutí nebo rozhodnutí státních zástupců či příkazy v trestních věcech v souvislosti s vrácením majetku,
• rozhodnutí soudců nebo soudů v řízeních o správních deliktech v souvislosti s vrácením majetku,
• soudní rozhodnutí o schválení narovnání,
• rozhodnutí stálých rozhodčích soudů,
• rozhodnutí zahraničních soudů nebo příslušných orgánů a zahraničních rozhodčích soudů v případech stanovených v právních předpisech,
• soudní rozhodnutí o uložení procesních sankcí – pokut,
• rozhodnutí komise pro pracovněprávní spory,
• rozhodnutí vnitrostátních orgánů pro regulaci veřejných služeb (dále jen „regulační orgán“) ohledně sporů nebo narovnání.

Není-li v právních předpisech stanoveno jinak, v rámci postupů pro výkon soudních rozhodnutí se vykonávají rovněž:

• rozhodnutí institucí a úředníků v řízení o správních deliktech a v řízení o porušení právních předpisů, je-li tak stanoveno v právních předpisech,
• správní akty týkající se plateb vydané orgány a úředníky pověřenými státem,
• rozhodnutí příslušníků právnických povolání (notářů, advokátů, soudních vykonavatelů) o odměnách za jejich odbornou činnost, o odměnách za poskytnutou právní pomoc a o náhradě výdajů v souvislosti s poskytnutými službami a o kolkovném,
• akty přijaté Radou, Komisí nebo Evropskou centrální bankou podle článku 299 Smlouvy o fungování Evropské unie,
• notářské listiny vydané postupem podle oddílu D1 zákona o notářích.

Exekučním titulem je:

• usnesení o nařízení výkonu vydané v občanských nebo správních věcech na základě soudního rozsudku nebo rozhodnutí soudu či soudce nebo v trestních věcech na základě soudního rozhodnutí o schválení narovnání, rozhodnutí stálého rozhodčího soudu, rozhodnutí komise pro pracovněprávní spory, rozhodnutí regulačního orgánu ohledně sporů nebo řešení sporů, rozhodnutí zahraničního soudu nebo zahraničního rozhodčího soudu a akty přijaté Radou, Komisí nebo Evropskou centrální bankou podle článku 299 Smlouvy o fungování Evropské unie,
• rozhodnutí institucí a úředníků v řízení o správních deliktech a v řízení o porušení právních předpisů,
• rozhodnutí soudu nebo soudce v řízení o správních deliktech,
• výtah z rozhodnutí státního zástupce nebo příkazu v trestních věcech v souvislosti s vrácením majetku,
• nařízení výkonu vydané na základě správního aktu (§ 539 odst. 2 bod 2 občanského soudního řádu),
• rozhodnutí soudce o nesporném výkonu závazků, výkonu závazků v rámci řízení ve věcech ručitelských závazků nebo o dobrovolném prodeji nemovitého majetku ve veřejné dražbě v soudním řízení,
• soudní rozhodnutí o uložení procesních sankcí – pokut,
• účet vystavený notářem, advokátem neb soudním vykonavatelem,
• evropský exekuční titul vydaný zahraničním soudem nebo příslušným orgánem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004,
• osvědčení vydané zahraničním soudem nebo příslušným orgánem podle čl. 41 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003,
• osvědčení vydané zahraničním soudem nebo příslušným orgánem podle čl. 42 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003,
• osvědčení vydané soudem včetně zahraničního soudu podle čl. 20 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007,
• platební rozkaz vydaný soudem včetně zahraničního soudu podle článku 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006,
• soudní rozhodnutí o povolení prodeje zastaveného majetku povinného zajištěným věřitelem v řízení o právní ochraně (§ 37 odst. 2 insolvenčního zákona),
• výtah z rozhodnutí vystavený zahraničním soudem nebo příslušným orgánem podle čl. 20 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 4/2009,
• výtah z veřejné listiny vystavený příslušným zahraničním orgánem podle článku 48 nařízení Rady (ES) č. 4/2009,
• jednotný doklad o vymahatelnosti pohledávky v dožádaném členském státě vyhotovený podle vzoru uvedeného v příloze II prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1189/2011 ze dne 18. listopadu 2011,
• notářské exekuční listiny vydané postupem podle oddílu D1 zákona o notářích,
• osvědčení vydané zahraničním soudem nebo příslušným orgánem podle článku 53 nebo článku 60 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech,
• výtah z rozhodnutí příslušného orgánu členského státu Evropské unie nebo státu Evropského hospodářského prostoru o uložení správní pokuty, která souvisí s porušením předpisů o vysílání pracovníků a je obdržena v systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (systém IMI),
• část A evropského příkazu k obstavení účtů vydaného soudem včetně zahraničního soudu podle čl. 19 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 655/2014.

3.1 Řízení

Soudní a mimosoudní rozhodnutí jsou vykonatelná poté, co nabyla právní moci, není-li v právních předpisech nebo soudních rozhodnutích stanovena jejich okamžitá vykonatelnost. Je-li stanovena lhůta pro dobrovolný výkon soudního rozhodnutí a toto rozhodnutí není vykonáno, vyhotoví soud po uplynutí lhůty pro dobrovolný výkon usnesení o nařízení výkonu. Soudní vykonavatelé mohou zahájit řízení o výkonu na základě exekučního titulu.

Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí vydá na žádost exekutorovi soud, který v dané věci rozhoduje. Pro každé rozhodnutí musí být vydáno jedno usnesení o nařízení výkonu. Pokud má být rozhodnutí vykonáno na různých místech, pokud má být s ohledem na některou část vykonáno neprodleně nebo pokud bylo rozhodnutí vydáno ve prospěch několika žalobců či proti několika žalovaným, musí soud na žádost exekutora vydat několik usnesení o nařízení výkonu. Při vydávání několika usnesení o nařízení výkonu musí být v každém takovémto usnesení uvedeno přesné místo výkonu rozhodnutí nebo část rozhodnutí, která má být vykonána podle daného usnesení o nařízení výkonu, a v případě solidárních závazků žalovaný, proti němuž má výkon rozhodnutí podle dotyčného usnesení o nařízení výkonu směřovat.

K zahájení výkonu rozhodnutí musí být soudnímu vykonavateli předáno usnesení o nařízení výkonu vydané oprávněnému nebo jeho zmocněnému zástupci spolu s písemném návrhem.

3.2 Hlavní podmínky

Obecné záležitosti související s činností a vedením evidence soudních vykonavatelů jsou upraveny v zákoně o soudních vykonavatelích a nařízení č. 202 „nařízení o vedení evidence soudních vykonavatelů“, které vláda dne přijala 14. března 2006.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

Návrh na donucovací opatření podle občanského soudního řádu v řízení o výkonu rozhodnutí soudu a rozhodnutí jiných institucí má omezit práva povinného za účelem obnovení rovnováhy mezi právy osoby, jejíž občanská práva nebo zájmy chráněné zákonem byly porušeny, a povinností povinného splnit rozhodnutí soudu (jiné instituce).

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Soudní vykonavatelé mají právo provést výkon (exekuci) vůči movitému majetku povinného (včetně majetku uloženého u jiných osob) a vůči nehmotnému majetku, na peněžní prostředky, které povinnému dluží jiné osoby (odměna za práci, rovnocenné platby, jiný příjem povinného, investice v úvěrových ústavech) a vůči nemovitému majetku.

Určitý majetek uvedený v právních předpisech a předměty v úplném nebo částečném vlastnictví povinného jsou z výkonu rozhodnutí vyloučeny (např. vybavení a zařízení domácnosti, oděvy, potraviny, knihy, nástroje a nářadí, které povinný potřebuje pro každodenní práci k zajištění obživy, atd.).

Výkonem nelze na základě usnesení o nařízení výkonu postihnout níže uvedené předměty v úplném nebo částečném vlastnictví povinného:

• vybavení a zařízení domácnosti, oděvy, které potřebuje dlužník, jeho rodinní příslušníci a závislé osoby:
  • oděvy, obuv a spodní prádlo potřebné pro každodenní nošení,
  • ložní potřeby, noční prádlo a ručníky,
  • kuchyňské a stolní náčiní potřebné pro každodenní používání,
  • nábytek – jedna postel a židle pro každou osobu a jeden stůl a jedna šatní skříň pro rodinu,
  • veškeré vybavení pro děti,
• potraviny v domácnosti v množství potřebném pro výživu povinného a jeho rodinných příslušníků po dobu tří měsíců,
• peněžní prostředky ve výši minimální měsíční mzdy pro povinného, každého jeho rodinného příslušníka a každou závislou osobu, avšak v případech vymáhání výživného na nezletilé děti nebo ve prospěch Správy Fondu pro záruku poskytování výživy – peněžní prostředky ve výši 50 procent minimální měsíční mzdy pro povinného, každého jeho rodinného příslušníka a každou závislou osobu,
• jedna kráva nebo koza a jedno prase na rodinu a krmivo v množství potřebném do doby získání nového krmiva nebo do přemístění hospodářských zvířat na pastvu,
• palivo potřebné pro přípravu jídla pro rodinu a k vytápění obytných prostor během topné sezóny,
• knihy, nástroje a nářadí, které povinný potřebuje pro každodenní práci k zajištění obživy,
• zemědělské vybavení, tj. zemědělské nářadí, stroje, hospodářská zvířata a osivo potřebné pro hospodářství spolu s množstvím krmiva potřebným pro výživu hospodářských zvířat v dotyčném hospodářství do nové sklizně. Zemědělské nářadí, počet hospodářských zvířat a množství krmiva považované za nezbytné jsou stanoveny v pokynech ministerstva zemědělství,
• movitý majetek, který se podle občanského zákoníku uznává za příslušenství nemovitosti – odděleně od tohoto nemovitého majetku,
• modlitebny a obřadní předměty.

Výkonem nelze obdobně postihnout:

• odstupné, pohřebné, jednorázovou dávku pro pozůstalého manžela/manželku, státní sociální dávky, státní podporu pro dítě s celiakií, důchod pro pozůstalé a příspěvek pro pozůstalé,
• náhradu za opotřebení nástrojů náležejících zaměstnanci a jinou náhradu v souladu s právními a správními předpisy upravujícími pracovněprávní poměr,
• částky, které mají být vyplaceny zaměstnanci v souvislosti s oficiální cestou, převedením a přidělením na práci v jiné obydlené oblasti,
• dávky sociální pomoci,
• výživné na dítě ve výši minimálního výživného pro dítě stanoveného vládou, jež musí na základě soudního rozhodnutí nebo rozhodnutí Správy Fondu pro záruku poskytování výživy hradit jeden z rodičů, jakož i výživné na dítě, které má být vypláceno Správou Fondu pro záruku poskytování výživy.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

V případě výkonu (exekuce) vůči movitému majetku, nemovitému majetku nebo příjmu povinného pozbývá povinný právo s tímto majetkem a příjmy volně nakládat.

Nejsou-li splněny požadavky nebo příkazy soudního vykonavatele, vystaví soudní vykonavatel listinu, kterou předá soudu k rozhodnutí o odpovědnosti. Soud může uložit pokutu – až do výše 360 eur v případě fyzické osoby, nebo až do výše 750 eur v případě úředníka. Rozhodnutí soudu lze napadnout vedlejší žalobou.

U určitých kategorií řízení mohou být za nesplnění požadavků soudního vykonavatele stanoveny zvláštní sankce.

Setká-li se soudní vykonavatel při výkonu rozhodnutí s odporem, může požádat o součinnost policii.

Jestliže se povinný nedostaví na základě předvolání k soudnímu vykonavateli, nebo pokud odmítne podat vysvětlení či poskytnout informace, které je podle zákona povinen poskytnout, může soudní vykonavatel postoupit věc soudu, který rozhodne o odpovědnosti této osoby. Soud může přijmout rozhodnutí o předvedení povinného a uložit pokutu: až do výše 80 eur v případě fyzické osoby, nebo až do výše 360 eur v případě úředníka. Rozhodnutí soudu lze napadnout vedlejší žalobou.

Vyjde-li najevo, že povinný úmyslně poskytl nepravdivé informace, musí soudní vykonavatel podat návrh státnímu zástupci.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Výkon lze navrhovat do 10 let poté, co rozhodnutí soudu nebo soudce nabylo právní moci, nejsou-li ve správních předpisech stanoveny jiné lhůty. Pokud soudní rozhodnutí ukládá platbu ve splátkách, zůstává exekuční titul platný po celou dobu splatnosti splátek, přičemž desetiletá lhůta začíná běžet ode dne splatnosti každé splátky.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Řízení o výkonu je zahájeno na základě platného usnesení o nařízení výkonu, které vydal soud či jiná instituce. Osoba, jíž je rozhodnutím soudu či jiné instituce uložena určitá povinnost, může proti němu podat opravný prostředek (námitku) obecným postupem stanoveným ve správních předpisech pro podávání opravných prostředků (námitek) proti rozhodnutím soudů nebo jiných institucí.

Na návrh účastníka řízení a s ohledem na majetkové poměry či jinou situaci dotčených účastníků je soud příslušný pro rozhodnutí v dané věci oprávněn přijmout rozhodnutí o odkladu výkonu rozhodnutí, rozdělit výkon do splátek nebo upravit formu nebo postup výkonu rozhodnutí. Do 10 dní lze u soudu vyššího stupně podat vedlejší žalobu týkající se soudního rozhodnutí o odkladu výkonu rozhodnutí, o rozložení výkonu rozhodnutí do splátek nebo o úpravě formy nebo postupu výkonu rozhodnutí. Brání-li výkonu soudního rozhodnutí okolnosti, je soudní vykonavatel rovněž oprávněn předložit soudu příslušnému pro vydání rozhodnutí návrh na odklad výkonu rozhodnutí, na rozložení výkonu rozhodnutí do splátek nebo na úpravu formy nebo postupu výkonu rozhodnutí.

Soudní vykonavatel může odložit výkon na návrh oprávněné osoby nebo na základě rozhodnutí soudu či soudce o odkladu výkonu nebo o odložení prodeje majetku, nebo na základě soudního rozhodnutí o odkladu výkonu nebo o rozdělení výkonu rozhodnutí do splátek.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Oprávněný nebo povinný může podáním odůvodněné stížnosti napadnout úkony soudního vykonavatele při výkonu soudního rozhodnutí nebo odmítnutí soudního vykonavatele provést tyto úkony (s výjimkou neplatné dražby) okresnímu (městskému) soudu podle místa oficiálního jmenování soudního vykonavatele do 10 dní ode dne, kdy byly napadené úkony provedeny, nebo ode dne, kdy se stěžovatel, který nebyl o místu a čase provedení úkonů vyrozuměn, o těchto úkonech dozvěděl.

Stížnost musí být posouzena v rámci soudního jednání do 15 dní. O soudním jednání je třeba vyrozumět povinného a oprávněného, jakož i soudního vykonavatele. Nedostavení se těchto osob k soudu nesmí představovat překážku pro posouzení dané věci.

Na základě odůvodněné žádosti osoby podávající stížnost může soudce rozhodnout o pozastavení exekučních činností, zakázat převod peněžních prostředků soudnímu vykonavateli nebo oprávněnému či povinnému nebo odložit prodej majetku. Rozhodnutí musí být provedeno, jakmile bylo přijato.

Rozhodnutí soudu lze napadnout vedlejší žalobou.

Odkazy

https://www.tm.gov.lv – internetové stránky ministerstva spravedlnosti

http://www.lzti.lv/ – Rada lotyšských soudních vykonavatelů

https://tiesas.lv – portál litevských soudů

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.