

Hledat informace podle regionů
Výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech spočívá v právním úkonu navrženém věřitelem nebo stranou požadující výkon vůči dlužníkovi nebo osobě, vůči níž je výkon navrhován, přičemž věřitel žádá soud o výkon rozhodnutí v souvislosti se splněním určitého závazku vůči své osobě.
Výkon soudních rozhodnutí může mít tři cíle: zaplacení peněžité částky, vydání určité věci, provedení či neprovedení určitého úkonu.
Výkon může mít podobu standardního soudního řízení (které může být běžné, zkrácené nebo jedinečné) či zvláštního soudního řízení.
Veškerá vykonávací řízení týkající se zaplacení peněžité částky mají podobu běžných standardních soudních řízení, s výjimkou řízení uvedených níže, která mají podobu zkrácených řízení, a vykonávacích řízení týkajících se výživného, která mají podobu zvláštních řízení.
Zkrácená řízení se používají v rámci vykonávacích řízení týkajících se zaplacení peněžité částky na základě:
I když je vydán jeden z výše uvedených exekučních titulů, použije se v následujících případech běžné, a nikoli zkrácené řízení:
Vykonávací řízení týkající se vydání určité věci a provedení určitého úkonu mají podobu jednotného standardního řízení.
Nucený výkon týkající se vydání určité věci je možné změnit ve výkon týkající se zaplacení peněžité částky, nelze-li nalézt věc, kterou by strana požadující výkon měla obdržet. V takovém případě strana požadující výkon může v témž řízení požadovat zaplacení hodnoty věci, která měla být vydána, a uhrazení ztráty vzešlé z jejího nevydání.
Nucený výkon týkající se provedení určitého úkonu je možné změnit ve výkon týkající se zaplacení finanční částky, pokud strana požadující výkon požádá o náhradu utrpěné škody a zaplacení příslušné částky.
Vykonávací řízení týkající se výživného má podobu zvláštního řízení, přičemž:
Vykonávací řízení je stanoveno v článcích 550 a 551 (Formy řízení – Vykonávací řízení), 703 až 877 (Vykonávací řízení) a v článcích 933 až 937 (Zvláštní výkon rozhodnutí v souvislosti s výživným) občanského soudního řádu (Código de Processo Civil), jež jsou dostupné zde.
Příslušnými orgány pro nucený výkon jsou soudy a soudní vykonavatelé.
Výkon samotný probíhá prostřednictvím soudního vykonávacího procesu, v němž jsou soudy příslušnými orgány, kterým napomáhají vykonavatelé. Kromě soudního procesu stanoví zákon také „mimosoudní předexekuční postup“ (procedimento extrajudicial pré-executivo), který je volitelný a věřitel jej může využít v případě splnění určitých požadavků. Příslušnými orgány pro předexekuční postup jsou vykonavatelé.
Soudní vykonávací řízení
Nucený výkon začíná předložením návrhu na výkon rozhodnutí soudu. Vzor a náležitosti podání návrhu na výkon rozhodnutí jsou stanoveny ve vyhlášce vlády, vyhláška (Portaria) č. 282/2013 ze dne 29. srpna 2009, které upravuje různé aspekty občanskoprávních návrhů na výkon rozhodnutí (ve znění – k datu revize tohoto informačního přehledu – nařízení č. 239/2020 ze dne 12. října 2020) a je dostupné zde.
Formuláře, které může strana požadující výkon použít v případech nevyžadujících právní zastoupení advokátem, advokátním koncipientem anebo právním zmocněncem, jsou k dispozici na portálu CITIUS
Vykonavatel musí být jmenován stranou požadující výkon. Pokud tak uvedená strana neučiní, jmenuje soudní tajemník vykonavatele automaticky a na základě náhodného výběru. Ve výjimečných případech stanovených v zákoně může povinnosti vykonavatele zastávat soudní úředník (oficial de justiça).
Obecně je rozdělení kompetencí mezi soudem a vykonavatelem následující:
Zejména
soudci přísluší:
Vykonavateli přísluší:
V případě nucených výkonů zahájených v Portugalsku je věcná příslušnost soudů následující:
(Články 111 až 131 zákona č. 62/2013 ze dne 26. srpna 2013, který je dostupný zde)
Místní příslušnost portugalských soudů k zahájení vykonávacího řízení je následující (články 85 až 90 občanského soudního řádu, který je dostupný zde).
Mimosoudní řízení předcházející výkonu rozhodnutí
Namísto soudního řízení se věřitel může rozhodnout, že použije správní řízení, které předchází výkonu rozhodnutí a které se označuje jako PEPEX (mimosoudní řízení předcházející výkonu rozhodnutí (procedimento extrajudicial pré-executivo)).
Orgánem příslušným k provádění opatření v rámci tohoto řízení jsou vykonavatelé.
Řízení PEPEX je možné použít v těchto případech: vnitrostátní vykonatelná rozhodnutí, jiné vnitrostátní vykonatelné tituly, rozsudky zahraničních soudů prohlášené za vykonatelné, rozsudky, jejichž vykonatelnost vyplývá z právních předpisů, smluv či úmluv EU závazných pro Portugalsko, evropské exekuční tituly. V kterémkoli z těchto případů musí být splněny oba tyto požadavky:
Vykonavatelé musí provést vyhledávání majetku a příjmu s využitím DIČ žalovaného a mohou tak učinit pouze v portugalských databázích (nesmí nahlížet do databází jiných členských států). Portugalské právní předpisy umožňují zahraničním právnickým i fyzickým osobám žádat o DIČ, a to i tehdy, pokud v Portugalsku nevykonávají žádnou činnost ani zde nemají domicil.
PEPEX je elektronické řízení, které je rychlé a méně nákladné než soudní řízení. Prvotní návrh podává přímo věřitel prostřednictvím IT platformy.
Přístup k portálu daňového a celního úřadu lze získat pomocí přístupových údajů nebo prostřednictvím digitálního certifikátu občanského průkazu (cartão de cidadão).
Pokud věřitel jmenuje autorizovaného zástupce, mohou advokáti (Advogados) a právní poradci (Solicitadores) získat přístup k platformě pomocí digitálního certifikátu vydávaného pro tento účel jejich příslušnými profesními orgány.
Po podání návrhu je řízení automaticky postoupeno vykonavateli a věřitel rychle (zpravidla do pěti dní po podání žádosti) obdrží informace o reálné možnosti vymožení pohledávky, nebo potvrzení, že ji nelze vymáhat pro daňové účely, aniž by bylo nutné zahájit soudní řízení.
Hlavním cílem tohoto postupu je získat dobrovolnou platbu. V rámci řízení PEPEX nelze provést opatření za účelem zabavení či obstavení. Aby k zabavení či obstavení mohlo dojít, je nutné změnit řízení PEPEX ve vykonávací řízení.
V rámci řízení PEPEX může adresát žádosti provést dobrovolnou platbu nebo dosáhnout platební dohody s žadatelem.
Kdykoli se žadatel rozhodne zaslat dlužníkovi oznámení, bude takové oznámení předáno osobně vykonavatelem.
Dlužníci, kteří jsou platně informováni o řízení PEPEX a nepodniknou žádné opatření, budou uvedeni ve veřejném seznamu dlužníků, a výše uvedený certifikát o nevymahatelnosti tak může být vydán pro jiné právní a daňové účely. Po uhrazení pohledávky v plné výši se tento stav změní, jméno dlužníka se odstraní ze seznamu a informuje se daňový úřad.
V rámci řízení PEPEX mohou strany požádat o zásah soudce: navrhovatel může změnit řízení PEPEX ve vykonávací řízení, pokud nebyla získána dobrovolná platba; adresát, vůči němuž postup směřuje, tak může učinit podáním námitky proti řízení PEPEX.
Z hlediska nákladů je řízení PEPEX méně nákladné než soudní řízení. Za cenu jen 51,00 EUR plus DPH mohou věřitelé zjistit, zda je či není možné jejich pohledávku vymoci, bez ohledu na její hodnotu. V případě, že se nárok podaří vymoci, mohou být náklady u konkrétních případů vyšší než 51,00 EUR.
Je také třeba podotknout, že pokud se řízení PEPEX změní ve vykonávací řízení, jsou věřitelé zproštěni povinnosti uhradit počáteční soudní poplatek.
Řízení PEPEX je stanoveno v zákoně č. 32/2014 ze dne 30. května 2014, který je dostupný zde, a je upraveno vyhláškou (Portaria) č. 233/2014 ze dne 14. listopadu 2014, která je dispozici na tomto odkazu: vyhláška o řízení Pepex.
Celý postup výkonu rozhodnutí je založen na exekučním titulu, který určuje účel a výši návrhu na výkon rozhodnutí. Má se za to, že exekuční tituly zahrnují s ohledem na příslušný závazek i úroky z prodlení v zákonné výši.
Rozsudky jsou vykonatelné a exekuční tituly mohou být vydávány za těchto okolností:
a) Odsuzující rozsudky
b) Písemnosti vyhotovené nebo osvědčené notářem nebo jinými subjekty či osobami zmocněnými za tímto účelem, které vyžadují stanovení nebo uznání jakéhokoli závazku
c) Dluhové cenné papíry, i když jsou napsané pouze rukou, jsou-li v tomto případě skutkové okolnosti, které tvoří příslušný vztah, uvedeny v samotné písemnosti nebo stanoveny v návrhu na výkon
d) Písemnosti, jimž je vykonatelnost přiznána ve zvláštním ustanovení
S ohledem na pohledávku
Vymáhaná pohledávka musí být jistá, splatná a musí odpovídat fixní částce. Pokud tomu tak s ohledem na titul není, začne nucený výkon opatřeními, jejichž cílem je zajistit, aby byla pohledávka jistá, splatná a aby odpovídala fixní částce.
S ohledem na věřitele
Oprávněným je pouze osoba, která je ve vykonatelném titulu označena za věřitele. Je-li titul vystaven na doručitele, musí návrh výkon na rozhodnutí podat tento doručitel.
Došlo-li ke zdědění práva nebo závazku, měl by být návrh na výkon rozhodnutí podán v souvislosti s dědici osob uvedených jako věřitelé či dlužníci vymáhaného závazku. V samotném návrhu na výkon rozhodnutí musí strana požadující výkon uvést skutečnosti prokazující dědictví.
S ohledem na dlužníka
Vykonávací řízení je nutno zahájit proti osobě, která je ve vykonatelném titulu označena jako dlužník.
Majetek strany, vůči níž je navrhován výkon, je zabaven i v případě, je-li z jakéhokoli důvodu v držení třetí strany, aniž by však byla dotčena práva, která tato třetí strana může uplatnit vůči straně požadující výkon.
Výkon v souvislosti s dluhem zajištěným věcnou zárukou k majetku třetí osoby je nutno zahájit přímo vůči této třetí osobě, pokud si strana požadující výkon přeje vymáhat plnění ze záruky bez ohledu na skutečnost, že je možné zažalovat přímo dlužníka.
Jestliže bylo vykonávací řízení zahájeno pouze proti třetí straně a je zřejmé, že majetek zatížený věcnou zárukou nepostačuje, může strana požadující výkon v rámci téhož řízení požádat o pokračování vykonávacího řízení vůči dlužníkovi, který bude zažalován o plné uspokojení předmětné pohledávky. Pokud majetek zatížený zástavním právem patří dlužníkovi, ale je v držení třetí strany, je možné tuto třetí stranu zažalovat spolu s dlužníkem.
Ve vykonávacím řízení proti subsidiárnímu dlužníkovi nemůže být majetek tohoto dlužníka zabaven, jestliže nebyl zabaven veškerý majetek hlavního dlužníka, za předpokladu, že subsidiární dlužník ve lhůtě na podání námitek vůči výkonu odůvodněně uplatní právo požadovat, aby výkon směřoval nejprve vůči hlavnímu dlužníkovi (benefício da excussão).
Je-li ve vykonávacím řízení vedeném proti jednomu z manželů zabaveno společné jmění manželů kvůli předpokladu, že majetek strany, vůči níž je navrhován výkon, nepostačuje k uhrazení dluhu, obdrží manžel strany, vůči níž je navrhován výkon, oznámení, aby požádal o vypořádání společného jmění nebo připojil osvědčení o probíhajícím řízení o vypořádání, neboť jinak bude vykonávací řízení ve vztahu ke společnému jmění pokračovat.
Je-li vykonávací řízení zahájeno proti jednomu z manželů, může strana požadující výkon na základě patřičných důvodů tvrdit, že dluh uvedený v jiném dokumentu než soudním rozhodnutí je společný. V takových případech je manžel strany, vůči níž je navrhován výkon, upozorněn, aby prohlásil, zda vzhledem k uvedeným důvodům souhlasí či nesouhlasí s tím, že se jedná o společný dluh; neučiní-li žádné prohlášení, považuje se dluh za společný, aniž by tím bylo dotčeno právo podat námitku.
Je-li vykonávací řízení zahájeno proti některému ze společných vlastníků bezpodílového majetku nebo majetku ve spoluvlastnictví, nelze podíly či konkrétní části bezpodílového majetku postihnout.
Je-li vykonávací řízení zahájeno proti dědicům, může být zabaven pouze majetek, který zdědili po zemřelém. Pokud se zabavení vztahuje na jiný majetek, může strana, vůči níž je navrhován výkon, uvést, který majetek v jejím vlastnictví pochází z pozůstalosti, a požádat vykonavatele o jeho vyloučení ze zabavení. Žádosti lze vyhovět v případě, že strana požadující výkon nevznese při slyšení námitky. Jestliže strana požadující výkon podá námitku proti vyloučení majetku ze zabavení, může strana, vůči níž je navrhován výkon, dosáhnout vyjmutí majetku ze zabavení v případě bezpodmínečného přijetí dědictví pouze tehdy, pokud uvede a u soudu prokáže, že:
a) postihovaný majetek nepochází z pozůstalosti;
b) z pozůstalosti nezískala větší majetek, než je uvedeno, a pokud ano, že tento majetek byl použit k uhrazení výloh spojených s pozůstalostí.
Právní ustanovení, na nichž je tento režim založen, jsou uvedena v odpovědi na otázku č. 1.
Hlavními exekučními opatřeními jsou:
Před těmito hlavními exekučními opatřeními či po nich mohou být provedena jiná pomocná opatření nezbytná pro jejich provedení (např. volba plnění v případě alternativního závazku; důkaz o splnění podmínky či provedení služby, na níž vymáhaný závazek závisí; vyrovnání vymáhaného závazku, pokud je nepeněžní; zhodnocení nahraditelného plnění třetí stranou; předběžné konzultace za účelem lokalizace a určení postižitelného majetku; registrace zabavení; zřízení depozitáře pro zabavený majetek; zveřejnění informací o prodeji zabaveného majetku; oznámení prodeje registračnímu úřadu).
Výběr exekučních opatření závisí na účelu výkonu, kterým může být: zaplacení peněžité částky, vydání určité věci, nebo provedení úkonu.
Pro účely vykonávacích řízení týkajících se úhrady peněžité částky jsou nejvhodnějšími exekučními opatřeními zabavení, prodej a platba.
Pro účely vykonávacích řízení týkajících se vydání určité věci je nejvhodnějším exekučním opatřením vydání uvedené věci zajištěné vykonavatelem. Nelze-li najít věc, kterou by měla strana požadující výkon obdržet, může tato strana změnit řízení ve vykonávací řízení týkající se úhrady peněžité částky prostřednictvím úhrady hodnoty věci a škod vzniklých jejím nevydáním.
V rámci vykonávacích řízení týkajících se provedení určitého úkonu je možné využít dvou vhodných alternativních exekučních opatření: provedení úkonu jinou osobou na náklady strany, vůči níž je navrhován výkon, pokud je úkon nahraditelný, plus náhradu škody za zpoždění; nebo vyplacení náhrady za vzniklé škody, pokud je úkon nenahraditelný, k čemuž je možné připočíst penále. Pokud strana požadující výkon vznese nárok na náhradu vzniklé škody, je úkon změněn ve vykonávací řízení týkající se úhrady peněžité částky.
Předmětem řízení může být veškerý majetek dlužníka, který lze postihnout.
Výkon rozhodnutí se může vztahovat na majetek třetí strany, pokud je tento majetek vázán úvěrovou zárukou, nebo pokud je předmětem jednání poškozujícího věřitele, proti němuž věřitel podal úspěšně námitku.
Postihnout lze pouze věci a práva, jež lze peněžně ocenit. Majetek, s nímž není možné legálně obchodovat, nelze postihnout.
S ohledem na výše uvedená pravidla se výkon rozhodnutí může vztahovat na tento majetek:
Účinky zabavení
Účinky prodeje
Účinky platby
Účinky vydání věci
Účinky provedení úkonu
Prodej, platba, vydání věci a provedení určitého úkonu jsou exekuční opatření, která po provedení nemají časově omezenou platnost. Totéž platí pro zabavení, přičemž v případě zabavení majetku podléhajícího registraci se uplatní níže uvedená zvláštní pravidla.
S ohledem na zabavení nemovitého majetku podléhajícího registraci je registrace povinná a musí k ní dát podnět vykonavatel. V určitých případech, které jsou výslovně stanoveny zákonem, musí být registrace zabavení provedena jako prozatímní. Pokud se tak stane, prozatímní registrace vyprší, není-li změněna v registraci trvalou nebo obnovena během příslušné lhůty. Proto v případě zabavení majetku podléhajícího registraci, jehož registrace je prozatímní, musí vykonavatel zajistit změnu prozatímní registrace v trvalou, pokud je to mezitím možné, nebo ji obnovit na nezbytné období.
Vykonávací řízení, která byla zahájena, mohou skončit ve fázi počátečních úkonů za účelem lokalizace dlužníkova majetku, bez dosažení platby, pokud počáteční úkony nepřinesou žádné výsledky do uplynutí lhůt stanovených v občanském právu procesním v závislosti na konkrétních případech a na použitelné formě řízení.
Právní ustanovení, na nichž je tento režim založen, jsou uvedena v odpovědi na otázku č. 1.
V širším slova smyslu se pojem „opravný prostředek“ (recurso) vztahuje na námitku proti výkonu rozhodnutí, na námitku vůči zabavení a na odvolání v užším slova smyslu.
Námitka proti výkonu rozhodnutí
Osoba, vůči níž je navrhován výkon, může napadnout výkon rozhodnutí vznesením námitek do 20 dní od data, k němuž jí bylo doručeno předvolání.
Aniž by byla dotčena ustanovení mezinárodního práva a práva EU, která jsou pro Portugalsko závazná a mají přednost, se důvody pro námitku proti výkonu rozhodnutí v rámci vnitrostátních právních předpisů liší v závislosti na tom, zda je výkon založen na soudním rozhodnutí (omezenější spektrum důvodů), rozhodčím nálezu (o něco širší spektrum) nebo na jiném exekučním titulu (ještě širší spektrum).
Pokud je vykonávací řízení založeno na soudním rozhodnutí, mohou být námitky založeny pouze na těchto důvodech:
Je-li výkon založen na rozhodčím nálezu, lze se kromě důvodů podání námitky proti výkonu odvolat také na důvody, na nichž lze založit soudní zrušení téhož rozhodnutí, aniž by byla dotčena ustanovení zákona o dobrovolném rozhodčím řízení (Lei da Arbitragem Voluntária).
Není-li výkon založen na soudním rozhodnutí nebo na návrhu na předběžný soudní příkaz, k němuž byl exekuční titul připojen, lze kromě již uvedených důvodů pro podání námitky proti výkonu založenému na soudním rozhodnutí uvést jakékoli jiné důvody, na něž se lze odvolat jako na obranu v určovacím procesu.
Námitka vůči zabavení
Strana, vůči níž je navrhován výkon, její manžel či manželka a třetí strany mohou podat námitku proti zabavení určitého majetku v následujících případech.
Pokud je zabaven majetek patřící straně, vůči níž je navrhován výkon, může tato strana podat námitku proti zabavení na základě kteréhokoli z těchto důvodů:
Pokud zabavení nebo jakákoli soudně nařízená konfiskace či vydání majetku porušuje právo vlastnictví nebo jakékoli jiné právo neslučitelné s provedením nebo rozsahem opatření, které je delegováno na někoho, kdo není účastníkem řízení, může se poškozená strana tohoto práva domáhat tak, že jako třetí strana podá žalobu na vydání neprávem odňaté věci.
Manžel, který je v pozici třetí strany, může bez svolení druhého z manželů bránit svá práva ohledně vlastního majetku či společného majetku, která byla neoprávněně dotčena zabavením.
Právní ustanovení, na nichž je tento režim založen, jsou uvedena v odpovědi na otázku č. 1.
Opravné prostředky
Řádné opravné prostředky mohou být odvolání (de apelação) (podaná proti rozhodnutím vyneseným soudem prvního stupně) nebo kasační opravné prostředky (de revista) (podané k Nejvyššímu soudu). Řádné opravné prostředky proti rozhodnutím vyneseným ve vykonávacích řízeních se řídí ustanoveními použitelnými na určovací proces.
Zpravidla je běžný opravný prostředek přípustný pouze tehdy, pokud hodnota případu přesahuje určitou částku, pro niž má soud, proti jehož rozhodnutí byl opravný prostředek podán, příslušnost, a pokud jsou napadené rozsudky nepříznivé pro navrhovatele svou výší, která rovněž přesahuje částku, pro niž má soud příslušnost. V Portugalsku činí částka, pro niž má příslušnost Odvolací soud, 30 000,00 EUR a částka, pro niž má příslušnost soud prvního stupně, 5 000,00 EUR.
Vykonávací řízení stanoví určitá předběžná určení, která mohou či nemusí proběhnout, v závislosti na konkrétním případu – např. napadení exekuce prostřednictvím opatření v podobě žaloby na vydání neprávem odňaté věci vznesené stranou, vůči níž je navrhován výkon, námitky proti zabavení podané stranou, vůči níž je navrhován výkon, nebo třetími stranami, ověření a stanovení pořadí nároků, pokud existují věřitelé s věcnou zárukou na zabaveném majetku, kteří požadují úhradu svých příslušných nároků z výtěžku ze zabaveného majetku. Opravný prostředek rovněž vychází z rozhodnutí učiněných na základě uvedených předběžných určení za výše stanovených podmínek.
Ve vykonávacích řízeních se opravný prostředek může týkat zejména:
Předmětem kasačního opravného prostředku mohou být:
Pravidla upravující opravné prostředky ve vykonávacím řízení jsou stanovena v článcích 852 až 854 občanského soudního řádu, který je dostupný prostřednictvím tohoto odkazu: občanský soudní řád.
Ano, existují určitá omezení vztahující se k ochraně dlužníka. Některá z nich se týkají zabavení, jiná výkonu v souvislosti se lhůtami.
Omezení ohledně postihu, která se vztahují k ochraně dlužníka, zahrnují absolutní či celkové vyloučení z postihu, relativní nepostižitelnost a částečnou nepostižitelnost určitého dlužníkova majetku. Existují ještě další dvě omezení: první je spojeno s ochranou společného jmění manželů, je-li vykonávací řízení vedeno pouze proti jednomu z manželů, a druhé vychází ze zásady proporcionality, podle níž by měl být zabaven pouze majetek nezbytný k uspokojení dluhu a výdajů vzniklých při výkonu rozhodnutí.
Plynutí času může představovat limit výkonu rozhodnutí v případě prekluze nebo promlčení. Po uplynutí příslušných lhůt zaniká právo, které je vymáháno.
Fungování těchto omezení v souvislosti s ochranou dlužníka a lhůtami je vysvětleno níže.
Absolutní či celkové vyloučení z postihu
Kromě zboží, které je nepostižitelné na základě zvláštního ustanovení, jsou absolutně nepostižitelné:
Relativně nepostižitelný majetek
Částečně postižitelný majetek
Nepostižitelnost peněžitých částek nebo bankovních vkladů
Peněžité částky nebo bankovní vklady, které vyplývají z uspokojení nepostižitelné pohledávky, jsou nepostižitelné, a to za stejných podmínek jako původní pohledávka.
Limity zabavení společného jmění ve vykonávacích řízeních vedených proti jednomu z manželů
Obecná pravidla týkající se postižitelného majetku a limitů zabavení jsou stanovena v článcích 735 až 747 občanského soudního řádu.
Limity zabavení zavedené v důsledku proporcionality
Zabavit lze pouze majetek, který je zapotřebí k uhrazení vymáhaného dluhu a předvídatelných nákladů na výkon rozhodnutí, u nichž je pro účely zabavení, a aniž by bylo dotčeno pozdější vyrovnání, předpokládaná výše 20 %, 10 % a 5 % částky, jež je předmětem vykonávacího řízení, v závislosti na tom, zda tato hodnota spadá do finančního stropu pro příslušnost okresního soudu, nebo přesahuje strop pro příslušnost okresního soudu, přičemž však není čtyřnásobně překročena hodnota stanovená pro Odvolací soud, případně je vyšší než posledně uvedená hodnota. Finanční strop pro příslušnost okresního soudu činí 5 000,00 EUR a pro Odvolací soud 30 000,00 EUR (týká se roku 2021, kdy byl tento informativní přehled revidován). Obě hodnoty jsou stanoveny v článku 44 zákona č. 62/2013 ze dne 26. srpna 2013, který je dostupný zde.
Limity výkonu vzešlé z promlčecích lhůt
Na soudní ochranu (jejíž existence či ustanovení závisí na vůli stran) se zpravidla vztahuje promlčení, není-li vykonávána během lhůty stanovené zákonem.
Soud nesmí stanovit promlčecí lhůtu z vlastního podnětu. Aby byla promlčecí lhůta účinná, musí být soudně či mimosoudně uplatněna osobou, která z ní má prospěch, jejím zástupcem nebo případně státním žalobcem, nemá-li daná osoba procesní způsobilost.
Po uplynutí promlčecí lhůty může oprávněná osoba (dlužník) odmítnout provedení platby či jakkoli napadnout výkon promlčeného práva. Pokud by proti dané osobě bylo vedeno vykonávací řízení, může dlužník, vůči němuž je navrhován výkon, podat vůči výkonu námitku pomocí žaloby na vydání neprávem odňaté věci, v rámci níž se odvolá na promlčení. Lhůta pro námitky proti výkonu je 20 dní od doručení předvolání.
Dlužník však nesmí usilovat o navrácení splátky, kterou o své vůli provedl s cílem splnit promlčený závazek, i když byla tato splátka provedena bez vědomí o promlčecí lhůtě. Toto pravidlo platí pro všechny formy uspokojení promlčeného práva, a také pro jeho uznání nebo poskytnutí záruk.
Věřitelé dlužníka a třetí strany s oprávněným zájmem na vyhlášení promlčecí lhůty mohou využít promlčecí lhůtu proti straně požadující výkon, i když se dlužník této možnosti vzdal. Pokud se jí však dlužník vzdal, mohou se jeho věřitelé na promlčecí lhůtu odvolat pouze tehdy, pokud byly splněny požadavky stanovené v občanském právu pro odpůrčí žalobu (impugnação Pauliana).
Pokud žalovaný dlužník nevznese námitku promlčení a spor prohraje, nemá rozhodnutá věc vliv na právo udělené věřitelům.
Běžná promlčecí lhůta činí 20 let, existují však i kratší lhůty.
Pětiletá promlčecí lhůta platí pro tyto položky:
Zákon stanoví předpokládané promlčecí lhůty (na základě předpokladu splnění) v následujících případech:
Pokud je zahrnuta promlčecí lhůta uvedená v občanském právu jako předpokládaná promlčecí lhůta, platí následující pravidla:
Promlčení práv uznaných v soudním rozhodnutí nebo exekučním titulu funguje následovně:
Občanský zákoník (Código Civil) stanoví pravidla týkající se začátku, stavění a přerušení promlčecí lhůty. Existují-li důvody pro stavění (např. nezletilost, vojenská služba, zásah vyšší moci, chyba dlužníka), promlčecí lhůta nezačne běžet ani neběží. V případě přerušení promlčecí lhůty se uplynulý čas stane zcela nevyužitým a začne běžet nová promlčecí lhůta.
Věřitel, který má zájem o přerušení promlčecí lhůty, tak může učinit využitím jednoho z těchto úkonů nebo odvoláním se na něj:
Pokud předvolání či oznámení není provedeno do pěti dní od jeho navrhnutí, a to z důvodu, který nelze připsat navrhovateli, bude promlčecí lhůta přerušena po uplynutí pěti dní.
Zrušení předvolání či oznámení nebrání přerušení stanovenému v předešlých odstavcích.
Pro účely tohoto článku jsou veškeré soudní prostředky, jimiž je osoba, vůči níž je právo možné vykonávat, informována o příslušném úkonu, pokládány za ekvivalentní předvolání či oznámení.
Přerušení promlčecí lhůty má následující účinky (nestanoví-li zákon konkrétně jinak):
Omezení výkonu z důvodu prekluze
Když ze zákona či vůle stran musí být určité právo vykonáno během určité lhůty, platí pravidla pro prekluzi, pokud zákon výslovně nehovoří o promlčecí lhůtě.
Prekluze může být zastavena pouze provedením úkonu, jemuž zákon či dohoda připisuje preventivní účinek, a to ve lhůtě stanovené zákonem či dohodou. Pouhé podání návrhu určovací nebo vykonávací žaloby brání prekluzi, aniž by bylo nutné doručit dlužníkovi předvolání. Je-li lhůta stanovena ve smlouvě či v právnímu ustanovení týkajícím se příslušného nároku, brání prekluze také uznání takového nároku ze strany osoby, vůči níž musí být tento nárok uplatněn.
Prekluzivní lhůtu lze pozastavit nebo přerušit pouze tehdy, je-li to stanoveno zákonem, a začíná běžet v okamžiku, kdy lze právo oprávněně vykonat, není-li zákonem stanoveno jinak.
Prekluzi posuzuje soud i bez návrhu a je možné ji uplatnit v jakékoli fázi řízení, pokud se týká nároků, jichž se nelze zříci. Pokud odkazuje na nutně uplatnitelné nároky, na základě nichž je vedeno vykonávací řízení, musí být prekluze navržena osobou, která z ní má užitek (v zásadě dlužník, vůči němuž je navrhován výkon).
Vymezení a účinky promlčecí lhůty a prekluze jsou stanoveny v článcích 309 až 340 občanského zákoníku, který je dostupný zde.
Upozornění:
Informace obsažené v tomto informativním přehledu nejsou pro kontaktní místo Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci, soudy ani jiné subjekty a orgány závazné. Je třeba řídit se platnými právními předpisy. Dané informace jsou pravidelně aktualizovány i s ohledem na vývoj judikatury.
Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.
Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.