- 1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?
- 2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?
- 3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?
- 4 Předmět a povaha exekučních opatření
- 5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?
- 6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?
Hledat informace podle regionů
1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?
Ustanovení o výkonu soudních rozhodnutí jsou obsažena v článcích 622 až 914 občanského soudního řádu. Řízení o výkonu rozhodnutí je druhou fází občanskoprávního soudního řízení a má zejména zajistit skutečný výkon nároku uznaného soudním rozhodnutím či jiným exekučním titulem. Prostřednictvím exekučního řízení věřitel, kterému byl přiznán nárok na základě soudního rozhodnutí nebo exekučního titulu, donucuje dlužníka splnit jeho závazky, které odmítl splnit dobrovolně.
Rumunský občanský soudní řád stanoví výčet opatření přímého a nepřímého výkonu.
Opatření přímého výkonu jsou ta, která se vztahují k předmětu pohledávky stanovené v exekučním titulu, konkrétně zabavení movitého majetku – články 893 až 895 občanského soudního řádu; zabavení nemovitého majetku – články 896 až 902 občanského soudního řádu; a nucený výkon povinnosti jednat nebo se jednání zdržet – články 903 až 914 občanského soudního řádu (včetně zvláštních ustanovení o výkonu soudních rozhodnutí týkajících se nezletilých – články 910 až 914) a články 1527 a násl. občanského zákoníku. Pokud jde o nucený výkon povinnosti jednat, zákon rozlišuje mezi povinností, kterou může splnit i jiná osoba než dlužník, a osobní povinností intuitu personae.
Nepřímý výkon se vztahuje na způsoby získání peněžité částky, která je předmětem exekučního titulu, nuceným prodejem dlužníkova majetku. Příklady opatření nepřímého výkonu zahrnují obstavení účtů nebo zabavení (a následný prodej) majetku. Dalším opatřením je zabavení obecných výnosů z nemovitého majetku.
Povinnosti, které mohou podléhat výkonu rozhodnutí, jsou povinnosti uskutečnění platby, převodu nebo užívání majetku, demolice nebo vyklizení budovy/plantáže/závodu nebo předání péče o nezletilé děti a určení místa jejich bydliště a stanovení časového rozvrhu styku s nimi.
2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?
Výkon soudních rozhodnutí a jiných exekučních titulů provádí soudní exekutor (executor judecătoresc), který sídlí v obvodě odvolacího soudu, v němž se nachází nemovitý majetek, v případě výkonu týkajícího se nemovitých věcí / nesklizených plodů a v případě přímého výkonu týkajícího se nemovitého majetku. Zabavení movitých věcí a přímý výkon týkající se movitého majetku provádí soudní exekutor, který sídlí v obvodě odvolacího soudu, v němž má dlužník bydliště/sídlo nebo v němž se nachází tento majetek. Pokud má dlužník bydliště/sídlo v zahraničí, je příslušným kterýkoli soudní exekutor.
Příkaz k obstavení vykonává na žádost věřitele soudní exekutor, který sídlí v obvodu odvolacího soudu, v němž má bydliště/sídlo dlužník nebo třetí strana, jichž se obstavení týká. Pokud jsou obstaveny bankovní účty fyzické nebo právnické osoby, je příslušným soudní exekutor, který sídlí v obvodu odvolacího soudu, v němž má dlužník bydliště/sídlo nebo v němž má sídlo/pobočku banka, ve které si dlužník otevřel účet. Pokud má dlužník několik otevřených účtů, je k obstavení všech účtů příslušný soudní exekutor v kterémkoli z míst, v nichž byl účet otevřen. Exekučním soudem je okresní soud (judecătorie), v jehož obvodě má dlužník bydliště/sídlo v den, kdy je věc postoupena exekučními soudu. Pokud dlužník nemá bydliště/sídlo v Rumunsku, je příslušným okresní soud, v jehož obvodě má bydliště/sídlo věřitel, a pokud se toto bydliště/sídlo nenachází v Rumunsku, je příslušným okresní soud, v jehož obvodě sídlí soudní exekutor, jehož věřitel pověřil.
Exekuční soud projednává žádosti o prohlášení vykonatelnosti, odvolání proti exekučním úkonům a jiné záležitosti, které vyplynou v průběhu výkonu, s výjimkou těch, k jejichž projednávání jsou ze zákona příslušné jiné soudy nebo orgány.
Poplatek za podání žádosti o prohlášení vykonatelnosti činí 20 RON za každý exekuční titul (mimořádné nařízení vlády č. 80/2013 o soudních poplatcích ve znění pozdějších změn a dodatků).
3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?
3.1 Řízení
Výkon, tj. exekuce, může být proveden pouze na základě soudního rozhodnutí (pravomocné rozsudky, předběžná vykonatelná rozhodnutí) nebo jiného písemného aktu považovaného podle zákona za exekuční titul (veřejné notářské listiny, dluhové cenné papíry, rozhodčí nálezy atd.).
Jakmile soudní exekutor obdrží návrh na nařízení výkonu rozhodnutí podaný věřitelem, zajistí zaevidování toto návrhu. Soudní exekutor vydá rozhodnutím prohlášení o vykonatelnosti bez předvolání stran. Prohlášení o vykonatelnosti umožňuje věřiteli požádat příslušného soudního exekutora, aby současně či postupně využil všech dostupných prostředků výkonu za účelem uplatnění práv věřitele, včetně nároku na úhradu nákladů spojených s výkonem. Prohlášení o vykonatelnosti má účinek po celé zemi a vztahuje se také na exekuční tituly, které soudní exekutor vydá v souvislosti se schváleným vykonávacím řízením.
Procesní písemnosti může soudní exekutor doručit buď osobně, nebo prostřednictvím svého procesního zástupce, a pokud to není možné, v souladu s právními ustanoveními pro předvolávání a doručování procesních aktů.
Jakmile soudní exekutor obdrží návrh na nařízení výkonu, rozhodnutím zajistí zaevidování návrhu a zahájení jednání o výkonu, případně odmítne zahájit vykonávací řízení, přičemž uvede důvody odmítnutí. Věřitel je o tomto rozhodnutí bezodkladně informován. Pokud soudní exekutor odmítne zahájit vykonávací řízení, věřitel může do patnácti dnů od data oznámení podat stížnost k exekučnímu soudu.
Nejpozději do tří dnů od zaevidování návrhu soudní exekutor požádá exekuční soud o vydání prohlášení o vykonatelnosti a tomuto soudu předloží, v podobě řádně ověřených kopií, návrh věřitele, exekuční titul, požadovanou formu rozhodnutí a doklad o zaplacení soudního poplatku.
Návrh na prohlášení o vykonatelnosti se vyřídí nejpozději do sedmi dnů od zaevidování soudem usnesením přijatým na neveřejném jednání bez předvolání stran. Rozhodnutí se může opozdit nejvýše o 48 hodin a odůvodnění rozhodnutí se poskytne nejpozději do sedmi dnů od jeho vydání.
Prohlášení o vykonatelnosti umožňuje věřiteli požádat příslušného soudního exekutora, který o vydání prohlášení požádal, aby současně či postupně využil všech dostupných prostředků výkonu stanovených zákonem za účelem uplatnění práv věřitele, včetně nároku na úhradu nákladů spojených s výkonem. Prohlášení o vykonatelnosti má účinek po celé zemi a vztahuje se také na exekuční tituly, které soudní exekutor vydá v souvislosti se schváleným vykonávacím řízením.
Soud může návrh na prohlášení vykonatelnosti zamítnout pouze v případě, že: návrh spadá do působnosti jiného vykonávacího orgánu; rozhodnutí, případně jiný dokument není exekučním titulem; jiný dokument než soudní rozhodnutí nesplňuje všechny formální náležitosti; dluh není jistý, určitý a splatný; dlužník požívá imunity vůči výkonu; dokument obsahuje ustanovení, která nelze výkonem splnit; jiné překážky.
Proti rozhodnutí, kterým soud vyhoví návrhu na prohlášení vykonatelnosti, nelze podat opravný prostředek, ale toto rozhodnutí může být přezkoumáno, pokud je napaden samotný výkon. Proti rozhodnutí, kterým se zamítá návrh na prohlášení vykonatelnosti, může podat opravný prostředek výlučně věřitel, a to do patnácti dnů od jeho doručení.
Národní unie soudních exekutorů (Uniunea Naţională a Executorilor Judecătoreşti) se souhlasem Ministerstva spravedlnosti stanoví a aktualizuje minimální poplatky za služby poskytované soudními exekutory. Následující minimální/maximální poplatky za prováděné činnosti byly stanoveny nařízením Ministerstva spravedlnosti č. 2550/2006 ze dne 14. listopadu 2006:
Oznamování a doručování procesních dokumentů – 20–400 RON
Přímý výkon
- vystěhování: 150–2 200 RON pro dlužníka, který je fyzickou osobou, a 5 200 RON pro dlužníka, který je právnickou osobou,
- předání péče o nezletilé děti nebo určení místa bydliště nezletilých dětí: 50–1 000 RON,
- styk s nezletilým dítětem – 50–500 RON,
- předání držby, určení majetkových hranic, věcná břemena, převod majetku atd.: 60–2 200 RON pro dlužníka, který je fyzickou osobou, a 5 200 RON pro dlužníka, který je právnickou osobou,
- vyklízení závodů nebo budov: 150–2 200 RON pro dlužníka, který je fyzickou osobou, a 5 200 RON pro dlužníka, který je právnickou osobou.
Nepřímý výkon
minimální poplatek |
maximální poplatek |
v případě dluhů ve výši méně než 50 000 RON: 10 % z částky a 75 RON plus 2 % z částky přesahující 1 000 RON |
v případě dluhů do výše 50 000 RON: 10 % |
v případě dluhů v rozmezí od 50 000 RON do 80 000 RON: 1 175 RON plus 2 % z částky přesahující 50 000 RON |
v případě dluhů v rozmezí od 50 000 RON do 80 000 RON: 5 000 RON plus až 3 % z částky přesahující 50 000 RON |
v případě dluhů v rozmezí od 80 000 RON do 100 000 RON: 1 775 RON plus 1 % z částky přesahující 80 000 RON |
v případě dluhů v rozmezí od 80 000 RON do 100 000 RON: 5 900 RON plus až 2 % z částky přesahující 80 000 RON |
v případě dluhů ve výši více než 100 000 RON: v rozmezí mezi 2 500 RON plus 1 % z částky přesahující 100 000 RON a 5 500 RON plus až 0,5 % z částky přesahující 400 000 RON |
v případě dluhů ve výši více než 100 000 RON: 6 300 RON plus až 1 % z částky přesahující 100 000 RON |
Obstavení majetku
minimální poplatek |
maximální poplatek |
v případě dluhů ve výši méně než 50 000 RON: 10 % z částky a 75 RON plus 2 % z částky přesahující 1 000 RON |
v případě dluhů do výše 50 000 RON: 10 % |
v případě dluhů v rozmezí od 50 000 RON do 80 000 RON: 1 175 RON plus 2 % z částky přesahující 50 000 RON |
v případě dluhů v rozmezí od 50 000 RON do 80 000 RON: 5 000 RON plus až 3 % z částky přesahující 50 000 RON |
v případě dluhů v rozmezí od 80 000 RON do 100 000 RON: 1 775 RON plus 1 % z částky přesahující 80 000 RON |
v případě dluhů v rozmezí od 80 000 RON do 100 000 RON: 5 900 RON plus až 2 % z částky přesahující 80 000 RON |
v případě dluhů ve výši více než 100 000 RON: v rozmezí mezi 2 500 RON plus 1 % z částky přesahující 100 000 RON a 5 500 RON plus až 0,5 % z částky přesahující 400 000 RON |
v případě dluhů ve výši více než 100 000 RON: 6 300 RON plus až 1 % z částky přesahující 100 000 RON |
Odmítnutí uhradit cizí směnku, vlastní směnku nebo šek: 150–400 RON
Zjištění skutečností a inventarizace věcí: 100–2 200 RON pro dlužníka, který je fyzickou osobou, a 5 200 RON pro dlužníka, který je právnickou osobou
Prodej věci, která je předmětem soudem nařízeného vypořádání, ve veřejné dražbě: 150–2 200 RON
Předběžné zabavení: 100–1 200 RON pro dlužníka, který je fyzickou osobou, a 2 200 RON pro dlužníka, který je právnickou osobou
Soudní zabavení: 100–1 200 RON pro dlužníka, který je fyzickou osobou, a 2 200 RON pro dlužníka, který je právnickou osobou
Předběžné obstavení: 100–1 200 RON pro dlužníka, který je fyzickou osobou, a 2 200 RON pro dlužníka, který je právnickou osobou
Zápis nabídky reálné hodnoty: 50–350 RON
Zabavení: 10 % z výnosů (min.) – 10 % z výnosů (max.)
Poradenství při přípravě exekučních titulů: 20–200 RON
3.2 Hlavní podmínky
Viz odpověď na otázku 2.1.
Věřitel a dlužník se mohou dohodnout, že výkon bude proveden zcela nebo částečně pouze postižením peněžních příjmů dlužníka, že věci, které podléhají vymáhání, budou prodány na základě dohody nebo že dluh bude splacen jiným zákonným způsobem.
V případě rozhodnutí vydaného cizím soudem se případně vyžaduje další postup, konkrétně rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti (exequatur).
Příjmy a věci dlužníka mohou být předmětem výkonu, pokud je lze vymáhat a pouze v míře nezbytné pro výkon práv věřitelů. Majetek, který podléhá zvláštním režimům oběhu, lze vymáhat pouze v souladu s podmínkami stanovenými zákonem.
Pokud jde o dlužníka, existuje zvláštní podmínka, podle níž nesmí být vykonávací řízení zahájeno, pokud není dlužník pro každou formu výkonu řádně předvolán. Existují také jiná zvláštní ustanovení vztahující se k dlužníkovi, například ustanovení týkající se nezletilých dlužníků nebo nesvéprávných zletilých dlužníků, vůči nimž může být výkon proveden pouze za přítomnosti rodiče, opatrovníka nebo poručníka.
4 Předmět a povaha exekučních opatření
4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?
Předmětem výkonu mohou být příjmy dlužníka, včetně obecných příjmů z nemovitostí, peněžité prostředky na bankovních účtech, movitý a nemovitý majetek atd. Viz odpověď na otázku 1.
4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?
Jakmile je určen movitý majetek ve vlastnictví dlužníka nebo v držení třetích stran, tento majetek se zajistí. Na žádost soudního exekutora může být zabavení zapsáno do obchodního rejstříku (registrul comerţului), do elektronického archivu nemovitých zástav (Arhiva Electronică de Garanţii Reale Mobiliare), do dědického rejstříku (registrul succesoral) vedeného Komorou veřejných notářů (camera notarilor publici) nebo do jiných veřejných rejstříků. Od okamžiku zabavení majetku není dlužníkovi po dobu výkonu rozhodnutí majetek k dispozici. Nedodržení této povinnosti má za následek udělení soudní pokuty, s výjimkou případů, kdy se jedná o trestný čin. Pokud není splatná částka uhrazena, soudní exekutor prodá zajištěné věci ve veřejné dražbě nebo přímým prodejem nebo jiným zákonným způsobem (články 731 a násl. občanského soudního řádu).
Peněžité částky, cenné papíry nebo jiný nehmotný movitý majetek, které lze postihnout a které jsou splatné dlužníkovi nebo drženy jménem dlužníka třetí stranou nebo které bude třetí strana dlužit dlužníkovi v budoucnosti na základě stávajících právních vztahů, podléhají obstavení. Všechny obstavené peněžité částky a veškerý obstavený majetek zůstávají zablokované od data, kdy je příkaz k obstavení zaslán třetí straně, které se obstavení týká. Od okamžiku obstavení až do úplného splacení závazků uvedených v exekučním titulu třetí strana, které se obstavení týká, neprovede žádnou úhradu ani žádnou operaci, která by pravděpodobně snížila hodnotu obstaveného majetku. Pokud třetí strana, které se obstavení týká, nesplní své povinnosti týkající se obstavení, věřitel požadující úhradu, dlužník nebo soudní exekutor mohou informovat exekuční soud, aby obstavení potvrdil. Pravomocné potvrzující rozhodnutí má účinky postoupení pohledávky a představuje dokument vykonatelný vůči třetí straně, které se obstavení týká. Jakmile je obstavení potvrzeno, třetí strana, které se obstavení týká, složí nebo uhradí částku ve výši výslovně uvedené v potvrzujícím rozhodnutí. Pokud třetí strana tyto povinnosti nesplní, může být vůči třetí straně, které se obstavení týká, použito donucovací opatření na základě potvrzujícího rozhodnutí (články 781 a násl. občanského soudního řádu).
Pokud jde o výkon na nemovitosti, neuhradí-li dlužník svůj dluh, soudní exekutor zahájí postup prodeje poté, co je prohlášení vykonatelnosti doručeno a zapsáno do rejstříku nemovitostí (články 813 a násl. občanského soudního řádu).
4.3 Jak dlouho platí tato opatření?
Opatření se ukončí šest měsíců od data provedení jakéhokoli kroku v rámci výkonu (články 697 a násl. občanského soudního řádu), pokud věřitel nechal toto období uplynout, aniž by podnikl v souvislosti s vymáháním jakékoli jiné kroky.
Promlčecí lhůta činí tři roky (články 706 a násl. občanského soudního řádu).
5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?
Proti vlastnímu opatření výkonu lze podat odvolání; proti vykonatelnému titulu lze podat odvolání za účelem vyjasnění smyslu, rozsahu nebo použití. Je-li výkon rozhodnutí proveden v souladu s rozhodnutím soudu, nemůže jej dlužník napadnout pro skutkové/právní okolnosti, které mohl dlužník uplatnit v řízení před soudem prvního stupně nebo před odvolacím soudem.
Pokud je výkon prováděn na základě exekučního titulu jiného než soudního rozhodnutí, lze v rámci odvolání proti výkonu použít také skutkových nebo právních důvodů týkajících se podstaty práva obsaženého v tomto exekučním titulu, ledaže by zákon stanovil opravný prostředek vedoucí ke zrušení tohoto exekučního titulu včetně žaloby podle běžného práva.
Nový opravný prostředek nelze podat toutéž stranou z důvodů, které existovaly v den podání prvního opravného prostředku.
Příslušným soudem je exekuční soud, nebo pokud jde o objasnění významu, oblasti působnosti / použití exekučního titulu, soud, který vydal rozhodnutí, jež má být vykonáno.
Opravný prostředek lze podat do patnácti dnů od:
- data, kdy se strana podávající opravný prostředek dozvěděla o exekučním titulu,
- data, kdy se příslušná dotčená strana dozvěděla o uložení obstavení,
- data, kdy bylo dlužníkovi doručeno předvolání, nebo data, kdy se dlužník dozvěděl o prvním kroku v rámci výkonu.
Opravný prostředek z titulu objasnění významu, oblasti působnosti nebo použití exekučního titulu může být podán kdykoli až do uplynutí lhůty pro promlčení nároku na provedení výkonu. Opravný prostředek, kterým třetí strana uplatňuje nárok na vlastnické právo / věcné právo (in rem) k zajištěnému majetku, může být podán do patnácti dnů ode dne prodeje/nuceného převodu majetku. Nepodání opravného prostředku ve výše uvedené lhůtě nebrání třetí straně uplatnit své právo samostatným návrhem.
Pokud je opravnému prostředku proti výkonu vyhověno, soud případně zruší exekuční titul, proti němuž je podán opravný prostředek, nebo vydá rozhodnutí o opravě, zrušení nebo ukončení samotného výkonu, zrušení nebo objasnění exekučního titulu nebo provedení kroku v rámci výkonu, jehož splnění bylo odmítnuto. Pokud není opravnému prostředku vyhověno, strana podávající opravný prostředek může být povinna na žádost uhradit škody způsobené opožděným výkonem, a pokud byl opravný prostředek podán za účelem zneužití práva, může být strana povinna uhradit také pokutu.
6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?
Určité věci a majetek jsou vyňaty. Pokud jde o movitý majetek, nepostižitelný majetek zahrnuje: věci osobní potřeby nebo vybavení domácnosti nepostradatelné pro obživu dlužníka nebo jeho rodiny; náboženské předměty; věci nepostradatelné pro tělesně postižené osoby a věci určené pro péči o nemocné osoby; potraviny nezbytné pro dlužníka a jeho rodinu na tři měsíce, a pokud dlužník žije výlučně z příjmů ze zemědělství, potraviny nezbytné do příští sklizně; zvířata určená k získávání prostředků k obživě a krmivo nezbytné pro tato zvířata až do příští sklizně; palivo nezbytné pro dlužníka a jeho rodinu na tři zimní měsíce; osobní nebo rodinné dopisy, fotografie a malby atd.
Kromě toho mzda nebo penze dlužníka může být postižena pouze do výše jedné poloviny jeho čisté měsíční mzdy v případě částek splatných z titulu výživného a pouze do výše jedné třetiny čisté měsíční mzdy pro jiné typy závazků.
Pokud příjem z výdělečné činnosti nebo peněžité prostředky pravidelně vyplácené dlužníkovi, které zajišťují jeho obživu, dosahují částky nižší, než je vnitrostátní minimální čistá mzda, postihnout lze pouze částky převyšující polovinu minimální mzdy.
Kategorie příjmů vyloučených z výkonu rozhodnutí jsou: státní příspěvky a přídavky na děti, platby na péči o nemocné dítě, peněžitou pomoc v mateřství, dávky v případě smrti, stipendia poskytnutá státem, denní příspěvky atd.
Viz odpověď na otázku 4.3.
Příslušné odkazy
https://www.executori.ro https://www.just.ro
Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.
Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.