- 1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?
- 2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?
- 3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?
- 4 Předmět a povaha exekučních opatření
- 5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?
- 6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?
Hledat informace podle regionů
1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?
Podle § 232 odst. 1 zákona č. 160/2015 o civilním řízení sporném (Civilný sporový poriadok) představuje vykonatelnost vlastnost soudního rozhodnutí, které ukládá povinnost plnit; to spočívá v možnosti přímé a bezprostřední vymahatelnosti rozhodnutí právními prostředky. Výkon soudních rozhodnutí v obchodních a občanských věcech je s výjimkou rozhodnutí ve věcech nezletilých předmětem zákona č. 233/1995 o soudních exekutorech a exekuční činnosti (Exekučný poriadok) a o změně a doplnění dalších zákonů (dále jen „exekuční řád), podle něhož je způsobilým exekučním titulem pouze rozhodnutí, které disponuje vlastností vykonatelnosti. Exekuční řád vymezuje exekuční titul jako vykonatelné rozhodnutí soudu, pokud přiznává právo, ukládá povinnost nebo postihuje majetek. § 45 exekučního řádu určuje i další exekuční tituly, na jejichž základě lze provést exekuci, včetně cizích exekučních titulů a notářských listin.
Výkon rozhodnutí ve věcech týkajících se nezletilých se řídí jinými právními předpisy a do exekučního řádu nespadá. Upravuje jej § 370 a násl. zákona č. 161/2015 o civilním řízení nesporném (Civilný mimosporový poriadok). Tento právní předpis se vztahuje na výkon rozhodnutí:
– o úpravě péče o nezletilého, styku s nezletilým nebo jiné než peněžní povinnosti ve vztahu k nezletilému,
– o navracení nezletilého do zahraničí v případě neoprávněného přemístění nebo zadržení,
– pokud ze zvláštního právního předpisu nebo mezinárodní smlouvy, kterou je Slovenská republika vázána, vyplývá vykonatelnost dohody nebo veřejné listiny, která upravuje péči o nezletilého, styk s nezletilým nebo jinou než peněžní povinnost ve vztahu k nezletilému.
Níže se proto rozlišuje mezi výkonem rozhodnutí podle exekučního řádu a výkonem rozhodnutí podle zákona o civilním řízení nesporném.
2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?
Výkon rozhodnutí podle exekučního řádu
Výkon provádí soudní exekutor, který je státem určenou osobou zplnomocněnou k provádění nuceného výkonu exekučních titulů (dále jen „exekuční činnost“); výkon této činnosti představuje výkon veřejné moci. Exekuci provádí exekutor, kterého výkonem exekuce pověří soud: soud přiděluje věci vydáním pověření k výkonu exekuce jednotlivým exekutorům náhodným výběrem pomocí technických prostředků a softwaru schválených ministerstvem tak, aby byla vyloučena možnost ovlivnit přidělení věcí. Seznam soudních exekutorů je k dispozici na internetových stránkách na adrese http://www.ske.sk/. Příslušný pro exekuční řízení je Okresní soud v Banské Bystrici (Okresný súd Banská Bystrica), tj. pouze na tento soud mohou směřovat návrhy na výkon exekuce, a to bez ohledu na bydliště / trvalý pobyt oprávněného nebo povinného (tj. věřitele či dlužníka). Soud však v zásadě přiděluje věci exekutorovi, který je určen pro územní obvod krajského soudu, v němž má povinný adresu.
Výkon rozhodnutí podle zákona o civilním řízení nesporném
K výkonu rozhodnutí ve věcech nezletilých je oprávněn pouze soud; místní příslušnost má v zásadě soud, v jehož obvodu se nachází bydliště nezletilého určené dohodou rodičů nebo jiným zákonným způsobem. Není-li místně příslušný soud znám, nebo nemůže-li včas zakročit, nařídí a uskuteční výkon soud, v jehož obvodě nezletilý v současnosti pobývá. K výkonu neodkladného opatření je místně příslušný soud, který opatření nařídil; pokud neodkladné opatření nařídil odvolací soud, je místně příslušný soud prvního stupně. K výkonu rozhodnutí o navracení nezletilého do ciziny v případě neoprávněného přemístění nebo zadržení je místně příslušný soud, který v dané věci jednal v prvním stupni.
Výkon rozhodnutí proto fakticky provádí samotný soudce, ten je však oprávněn pověřit soudního vykonavatele zajištěním odebrání nezletilého. Pověřený soudní vykonavatel má při výkonu rozhodnutí podle zákona stejnou pravomoc jako soudce.
3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?
3.1 Řízení
Řízení podle exekučního řádu
Podle § 48 exekučního řádu může oprávněný (tj. oprávněný z exekučního titulu; subjekt, jemuž vykonatelné rozhodnutí přiznává nárok na plnění) podat návrh na výkon exekuce, pokud povinný dobrovolně nesplní to, co mu vykonatelné rozhodnutí ukládá. Exekuční řízení je proto zahájeno v reakci na návrh strany, která je oprávněna požadovat splnění nároku z exekučního titulu.
Jak bylo uvedeno výše, návrh na výkon exekuce se podává Okresnímu soudu v Bánské Bystrici elektronickými prostředky, tj. je zaslán do elektronické schránky soudu prostřednictvím příslušného elektronického formuláře, který je zveřejněn na internetových stránkách ministerstva. Návrh musí být autorizován; v opačném případě se k němu nepřihlíží. Nemá-li oprávněný nebo jeho zástupce aktivovanou elektronickou schránku, lze návrh na výkon exekuce podat prostřednictvím kteréhokoli exekutora. Exekutor je v tomto případě zplnomocněným zástupcem oprávněného pro doručování písemností do vydání pověření k výkonu exekuce a za tuto činnost mu náleží odměna a úhrada výdajů; jejich výši a způsob výpočtu stanoví ministerstvo obecně závazným právním předpisem. Návrh na výkon exekuce musí obsahovat tyto náležitosti:
a) označení soudu, jemuž je určen;
b) označení oprávněného a povinného, je-li povinný účastníkem řízení;
c) označení zástupce oprávněného, a pokud návrh podává více oprávněných, označení společného zástupce oprávněných (to odkazuje na povinnost ustanovit společného zástupce);
d) označení exekutora, pokud se návrh na výkon podává prostřednictvím exekutora;
e) označení exekučního titulu, na jehož základě je možno exekuci provést a ze kterého vyplývá oprávnění podat návrh na výkon exekuce vůči povinnému; pokud jde o právní nástupnictví, je nutno uvést popis okolností, z nichž právní nástupnictví vyplývá;
f) popis rozhodujících skutečností a označení důkazů týkajících se vztahu s povinným, pokud má být exekuce provedena na základě exekučního titulu, kterým se přiznává nárok ze směnky vůči povinnému, který je fyzickou osobou; to platí i v případě, že se prokazuje oprávnění podat návrh na výkon exekuce nepřetržitou řadou indosamentů;
g) označení nároku; pokud jde o nárok na peněžní plnění, pak s rozdělením na jistinu, opakující se příslušenství pohledávky, kapitalizované příslušenství pohledávky, smluvní pokuty a náklady oprávněného na exekuci;
h) označení bankovního účtu oprávněného, na který má být poukázáno vymožené plnění;
i) uvedení elektronické adresy oprávněného pro účely elektronické komunikace s exekutorem, pokud se jedná o oprávněného, který nemá aktivovanou elektronickou schránku;
j) prohlášení oprávněného o splnění podmínky nebo vzájemné povinnosti, pokud se to, co exekuční titul ukládá povinnému, váže na splnění podmínky nebo na splnění vzájemné povinnosti, a označení důkazů;
k) prohlášení oprávněného, že povinnost podle exekučního titulu nebyla dobrovolně splněná; pokud nebyla povinnost splněna částečně, prohlášení ohledně části, která nebyla splněna ke dni podání návrhu na výkon exekuce;
l) datum podání návrhu.
K návrhu na výkon exekuce je nutno připojit:
a) druhopis exekučního titulu spolu s potvrzením o jeho vykonatelnosti, pokud se vyžaduje; platební příkaz vydaný v upomínkovém řízení není třeba připojit;
b) listina, kterou se prokazuje právní nástupnictví; pokud právní nástupnictví vyplývá ze zákona nebo z obchodního rejstříku (Obchodný register), postačuje odkaz na ně;
c) listina, ze které je zjevné, že byla splněna podmínka nebo vzájemná povinnost, pokud vyplývala z exekučního titulu;
d) spotřebitelská smlouva a veškeré další smluvní dokumenty související se spotřebitelskou smlouvou, včetně dokumentů, na něž spotřebitelská smlouva odkazuje, pokud se jedná o exekuci na základě exekučního titulu přiznávajícího nárok ze spotřebitelské smlouvy; to neplatí, je-li exekučním titulem platební příkaz vydaný v upomínkovém řízení.
Jestliže se navrhuje výkon exekuce na základě cizího exekučního titulu, musí oprávněný připojit i listiny podle typu cizího exekučního titulu (§ 48 odst. 5 exekučního řádu).
Po doručení návrhu na výkon exekuce soud tento návrh přezkoumá a v případě splnění zákonných požadavků vydá pověření a doručí je soudnímu exekutorovi, který zajistí jeho výkon.
Postup podle zákona o civilním řízení nesporném
Účastníky řízení o výkonu rozhodnutí jsou nezletilý a oprávněný a povinný z exekučního titulu. Jestliže povinný dobrovolně nesplní to, co mu ukládá vykonatelný exekuční titul, může oprávněný podat návrh na nařízení výkonu rozhodnutí; podle zákona o civilním řízení nesporném však může soud zahájit řízení i bez návrhu. Výkon rozhodnutí lze uskutečnit, jakmile bylo vydáno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, a výkonu rozhodnutí nebrání skutečnost, že usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nebylo účastníkům doručeno. Při výkonu rozhodnutí soud odejme nezletilého osobě, u níž podle rozhodnutí nemá být, a zajistí jeho odevzdání osobě, které byl podle rozhodnutí svěřen do péče, nebo osobě, jíž rozhodnutí přiznává právo na styk s nezletilým po omezenou dobu, nebo osobě, která je oprávněná neoprávněně přemístěného nebo zadrženého nezletilého převzít.
3.2 Hlavní podmínky
Podmínky exekučního řízení podle exekučního řádu
Podmínkami pro exekuční řízení podle exekučního řádu je existence exekučního titulu, podání návrhu na výkon exekuce a uhrazení soudního poplatku (16,50 EUR). Soudní poplatek je splatný při podání návrhu na výkon exekuce a lze jej uhradit pouze poštovní poukázkou nebo bankovním převodem. Zúčtovací údaje pro účely uhrazení soudního poplatku se oznamují automatizovaným způsobem. Soud k úhradě soudního poplatku v řízení nevyzývá; není-li soudní poplatek uhrazen do patnácti dnů od podání návrhu, k návrhu na výkon exekuce se nepřihlíží; to neplatí, jedná-li se o oprávněného, který je od placení soudních poplatků osvobozen; o této skutečnosti soud oprávněného uvědomí.
Po zahájení exekuce na uspokojení práva na nepeněžní plnění může exekutor oprávněného vyzvat k složení zálohy na náklady řízení; to neplatí, jedná-li se o oprávněného, který je od placení soudních poplatků osvobozen. Jestliže oprávněný na výzvu exekutora nesloží zálohu ve lhůtě stanovené exekutorem, která nesmí být kratší než patnáct dnů, vydá exekutor oznámení o zastavení exekuce.
Podle exekučního řádu je exekučním titulem vykonatelné rozhodnutí soudu, pokud přiznává právo, ukládá povinnost nebo postihuje majetek. Exekučním titulem může být rovněž:
a) rozhodnutí instituce, orgánu, úřadu a agentury Evropské unie;
b) cizí exekuční titul, který je vykonatelný na Slovensku,
c) notářská listina, která obsahuje právní závazek a v níž je vyznačena oprávněná osoba a povinná osoba, právní důvody, předmět a čas plnění, pokud povinná osoba v notářské listině s vykonatelností souhlasila;
d) vykonatelné rozhodnutí vydané v rozhodčím řízení, včetně smíru schváleného v tomto řízení;
e) rozhodnutí o dědictví;
f) vykonatelné rozhodnutí orgánu veřejné moci nebo územní samosprávy, včetně bloku na pokutu na místě nezaplacenou;
g) platební výměr, výkaz nedoplatků ve věcí daní a poplatků a smír schválený příslušným orgánem;
h) vykonatelné rozhodnutí a výkaz nedoplatků ve věcech sociálního zabezpečení, sociálního pojištění, starobního penzijního pojištění a ve věcech veřejného zdravotního pojištění;
i) jiné vykonatelné rozhodnutí, výkaz nedoplatků nebo schválený smír, jejichž výkon připouští zákon;
j) doklad vydaný podle právního předpisu platného v jiném členském státě EU, pokud se jedná o vymáhání pohledávky podle zvláštního předpisu;
k) oznámení o zastavení exekuce a výzva k úhradě nákladů exekuce;
l) exekuční titul podle zvláštního předpisu.
Podmínky výkonu rozhodnutí podle zákona o civilním řízení nesporném
Jedinou podmínkou výkonu rozhodnutí je samotný exekuční titul, jelikož soud může zahájit řízení i bez návrhu; soud může nařídit výkon rozhodnutí bez návrhu a řízení o výkonu neodkladného opatření je vždy nařízeno bez návrhu. Oprávněný nehradí za podání návrhu soudní poplatek, tato řízení jsou od soudních poplatků osvobozena.
4 Předmět a povaha exekučních opatření
4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?
Předmět exekuce podle exekučního řádu
Je-li exekuce založena na exekučním titulu, v němž je uložena povinnost zaplatit určitou peněžní částku, lze exekuci provést:
a) obstavením příjmů;
b) přikázáním pohledávky;
c) prodejem movitých věcí;
d) prodejem cenných papírů;
e) prodejem nemovitostí;
f) prodejem podniku;
g) příkazem k zadržení řidičského průkazu.
Jedná-li se o výkon exekuce k vymáhání peněžní pohledávky, která bez příslušenství ke dni doručení návrhu na výkon exekuce nepřesahuje 2 000 EUR (dále jen „drobná exekuce“), nelze exekuci provést prodejem nemovitosti, ve které má povinný nahlášen trvalý nebo dočasný pobyt; tímto není dotčeno právo zřídit na nemovitosti exekuční zástavní právo. Za drobnou exekuci se nepovažuje exekuce k vymáhání pohledávky na výživném.
Exekuci prodejem nemovitosti, ve které má povinný nahlášen trvalý nebo dočasný pobyt, lze výjimečně provést se souhlasem soudu, je-li vůči povinnému vedeno více exekucí, v jejichž rámci se vymáhají pohledávky převyšující v úhrnu 2 000 EUR, a exekutor prokáže, že peněžní pohledávku nelze vymoci jiným způsobem. Návrh na schválení prodeje nemovitosti podle první věty může podat exekutor, který jako první v pořadí zřídil na nemovitosti exekuční zástavní právo, a na základě jeho písemného souhlasu také exekutor, jehož exekuční zástavní právo bylo zřízeno později.
Je-li exekuce založena na exekučním titulu, v němž se ukládá jiná povinnost než uhrazení peněžní částky, řídí se způsob výkonu exekuce povahou uložené povinnosti. Lze ji provést:
a) vyklizením;
b) zabavením nebo zničením věci na náklady povinného;
c) rozdělením společné věci;
d) provedením prací a služeb.
Exekucí nelze postihnout majetek nebo práva, jež podle exekučního řádu nebo podle zvláštních předpisů nepodléhají exekuci nebo jsou z exekuce vyloučeny, nebo u nichž není exekuce přípustná. Exekuci s ohledem na zástavu lze provést pouze tehdy, je-li oprávněným zástavní věřitel, nebo pokud zástavní věřitel s exekucí souhlasí. Exekuci lze provést pouze v rozsahu nároku, který je uveden v pověření k výkonu exekuce, a nákladů exekuce; to neplatí, jestliže se exekuce provádí prodejem movité věci, kterou nelze rozdělit, nebo prodejem nemovitosti a povinný nemá dostatek jiného majetku, z něhož by bylo možno nárok uspokojit.
Exekuci nepodléhá:
a) nemovitý majetek ve vlastnictví státu, který spravuje správce podle zvláštního předpisu, s výjimkou nemovitostí v dočasné správě podle zvláštního předpisu;
b) příjmy státního rozpočtu, prostředky na běžném účtu státní rozpočtové organizace a pohledávky z právních vztahů zakládajících tyto příjmy;
c) cenné papíry ve vlastnictví státu a majetkové účasti státu v právnických osobách;
d) peněžní prostředky určené ke krytí schodku státního rozpočtu a státního dluhu;
e) jiný majetek státu, o němž tak stanoví zvláštní předpis.
Ostatní majetek státu a majetek Exportně-importní banky Slovenské republiky (Exportno‑importná banka Slovenskej republiky) nepodléhá exekuci tehdy, byl-li z exekuce vyloučen z toho důvodu, že je nezbytně nutný k plnění úkolů státu nebo k plnění veřejně-prospěšného účelu, nebo z toho důvodu, že majetek Exportně-importní banky je nezbytně nutný pro výkon jejích činností a plnění jejích úkolů. V těchto případech se návrh na vyloučení věcí z exekuce podává do 60 dní od doručení oznámení o zahájení exekuce. Exekuci na tento majetek lze provést pouze s ohledem na majetek státu, který spravuje správce majetku státu, z jehož činnosti nárok oprávněného vznikl.
Předmět výkonu rozhodnutí podle zákona o civilním řízení nesporném
Soud odejme nezletilého osobě, u níž podle rozhodnutí nemá být, a zajistí jeho odevzdání osobě, které byl podle rozhodnutí svěřen do péče, nebo osobě, jíž rozhodnutí přiznává právo na styk s nezletilým po omezenou dobu, nebo osobě, která je oprávněná neoprávněně přemístěného nebo zadrženého nezletilého převzít. Soudce může pověřit soudního vykonavatele zajištěním odebrání nezletilého. Pověřený soudní vykonavatel má při výkonu rozhodnutí podle zákona stejnou pravomoc jako soudce.
4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?
Po zahájení exekuce uvědomí exekutor oprávněného a povinného o zahájení exekuce a o způsobu jejího výkonu, pokud ho lze určit (před vydáním exekučního příkazu), a povinného vyzve, aby splnil příslušný nárok. Oznámení o zahájení exekuce obsahuje výši údajů při splnění příslušné povinnosti do patnácti dnů od doručení oznámení o zahájení exekuce, jakož i výši nákladů po uplynutí patnácti dnů od doručení oznámení o zahájení exekuce, pokud povinný příslušnou povinnost nesplnil v této lhůtě.
Účinky oznámení o zahájení exekuce
Běžné právní úkony
Po doručení oznámení o zahájení exekuce musí povinný svou činnost omezit na provádění běžných právních úkonů v rozsahu, v jakém to lze od něj přiměřeně požadovat, a to s ohledem na výši a význam dotyčného nároku. Za běžné právní úkony právnické osoby nebo podnikatele se považují právní úkony, které jsou nezbytně nutné k zajištění řádného výkonu činností, jež jsou předmětem jejich činnosti nebo podnikání. Běžnými právními úkony jiných fyzických osob jsou právní úkony, které jsou nezbytně nutné k zajištění jejich běžných životních potřeb a běžných životních potřeb osob, vůči nimž má fyzická osoba vyživovací povinnost.
Za běžný právní úkon se nepokládá zejména toto:
a) založení obchodní společnosti, družstva nebo jiné právnické osoby;
b) nabytí účasti nebo převod účasti v obchodní společnosti, družstvu nebo jiné právnické osobě;
c) převod nebo pronájem nemovitostí, případně jejich zatížení právem třetí osoby;
d) uskutečnění právního úkonu bez odpovídajícího protiplnění.
Nakládání s majetkem podléhajícím exekuci
Po doručení oznámení o zahájení exekuce nelze nakládat s majetkem podléhajícím exekuci bez předchozího písemného souhlasu exekutora vyjma běžných právních úkonů. Nakládání s majetkem v rozporu s tímto zákazem nemá vliv na platnost právního úkonu, takovýto právní úkon je však vůči oprávněnému neúčinný a nárok oprávněného může být v exekuci uspokojen z toho, co bylo ztraceno, a to bez toho, že by musel vznést proti tomuto právnímu úkonu námitku, pokud jde o nakládání s majetkem ve prospěch osob uvedených v § 42a odst. 3 a 4 občanského zákoníku (Občiansky zákonník), které o probíhající exekuci věděly nebo při vynaložení náležité péče musely vědět.
Započtení pohledávek
Po zahájení exekuce se nepřihlíží k jednostrannému započtení vzájemné pohledávky povinného vůči oprávněnému, ledaže ji přiznává exekuční titul, na jehož základě by povinný mohl vést exekuci.
Účinky splnění nároku
Po doručení oznámení o zahájení exekuce povinnému nastávají účinky splnění nároku pouze tehdy, dostane-li se exekutorovi plnění v rozsahu, v jakém mu náleží. Dojde-li ke splnění nároku před doručením oznámení o zahájení exekuce povinnému, musí o tom oprávněný bezodkladně informovat exekutora.
4.3 Jak dlouho platí tato opatření?
Platnost těchto opatření není časově omezená.
5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?
Odklad exekuce a zastavení exekuce podle exekučního řádu
Povinný může průběh exekuce pozastavit tak, že soudního exekutora požádá o odklad exekuce (exekutor následně vydá oznámení o odkladu exekuce), a to zejména z těchto důvodů na straně povinného:
a) byla podána vylučovací žaloba nebo probíhá řízení o určení vlastnického práva, pokud se jedná o majetek, který má být předmětem exekuce;
b) povinný, který je fyzickou osobou, podal žádost o povolení splátek, k níž se přihlíží;
c) povinný, který je fyzickou osobou, podal žádost o odklad exekuce a prohlásil, že se bez svého zavinění dočasně nachází v situaci, kdy by okamžitá exekuce mohla mít pro něj nebo pro příslušníky jeho rodiny obzvláště nepříznivé následky;
d) povinný při exekuci k vymožení pohledávky na výživném uhradil dlužné výživné, včetně výdajů oprávněného a exekutora, podal žádost o odklad exekuce a prohlásil, že běžné výživné bude nadále prostřednictvím exekutora plnit dobrovolně;
e) povinný, který podal návrh na zastavení exekuce, složil jistotu v hodnotě vymáhaného nároku na zvláštní účet exekutora, který byl zřízen pro tento účel.
Povinný může požádat o zastavení exekuce také soud, a to z těchto důvodů:
a) po vzniku exekučního titulu nastaly okolnosti, které vedly k zániku nároku;
b) exekuční titul byl zrušen;
c) podle zvláštního předpisu existuje důvod, kvůli němuž jsou uznání nebo výkon cizího exekučního titulu nepřípustné, ledaže ho bylo možno v řízení uplatnit již dříve;
d) existují jiné skutečnosti, které brání vykonatelnosti exekučního titulu.
Povinný může takovýto návrh, který má odkladný účinek, u exekutora podat pouze do patnácti dnů od doručení oznámení o zahájení exekuce. V později podaných návrzích na zastavení exekuce (které již nemají odkladný účinek) může povinný namítat pouze skutečnosti, které nastaly po uplynutí této lhůty. V dalších návrzích na zastavení exekuce může povinný namítat pouze skutečnosti, které nastaly po podání předchozího návrhu na zastavení exekuce. Omezení podle první a druhé věty se neuplatní, pokud existují skutečnosti, které povinný nemohl bez vlastního zavinění uplatnit dříve. Pokud oprávněný se zastavením exekuce souhlasí, vydá exekutor oznámení o zastavení exekuce, které doručí účastníkům řízení a soudu; v opačném případě předloží exekutor do pěti pracovních dnů po uplynutí lhůty k vyjádření oprávněného návrh na zastavení exekuce spolu se svým vyjádřením a případným vyjádřením oprávněného soudu, který o návrhu rozhodne.
Proti dalším rozhodnutím exekutora a soudu v exekučním řízení nelze „odvolání“ v zásadě podat, kromě zákonných výjimek stanovených v exekučním řádu.
Výkon rozhodnutí podle zákona o civilním řízení nesporném
Proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí a proti usnesení o zamítnutí návrhu na nařízení výkonu je přípustné odvolání. Odvolání proti nařízení výkonu rozhodnutí lze odůvodnit pouze tím, že exekuční titul není vykonatelný nebo že okolnosti, které nastaly po vzniku exekučního titulu, vedly k zániku uložené povinnosti. Odvolání proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí není překážkou pro to, aby soud prvního stupně výkon rozhodnutí uskutečnil.
Soud může výkon rozhodnutí odložit i bez návrhu, je-li výkonem rozhodnutí vážně ohrožen život, zdraví nebo příznivý vývoj nezletilého. Na návrh může soud výkon cizího rozhodnutí odložit, pokud bylo ve státě, ve které bylo vydáno, napadeno opravným prostředkem, a to až do vydání rozhodnutí o opravném prostředku. Soud odloží výkon rozhodnutí také tehdy, vyplývá-li to ze zvláštního předpisu.
Soud i bez návrhu usnesením řízení o výkonu rozhodnutí zastaví, pokud:
a) se exekuční titul dosud nestal vykonatelným;
b) exekuční titul byl po nařízení výkonu rozhodnutí zrušen; jestliže byl exekuční titul pozměněn, může soud pokračovat ve výkonu rozhodnutí podle pozměněného exekučního titulu;
c) soud prohlásil výkon rozhodnutí za nepřípustný, jelikož existuje jiný důvod, kvůli němuž nelze rozhodnutí vykonat;
d) okolnosti, které nastaly po vzniku exekučního titulu, vedly k zániku uložené povinnosti;
e) povinnost byla splněna;
f) došlo k výkonu rozhodnutí.
6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?
Viz body 4 a 5. Exekutor je povinen určit způsob výkonu exekuce tak, aby byl přiměřený vymáhané povinnosti a aby hodnota zabaveného majetku povinného odpovídala hodnotě vymáhané povinnosti. Exekuci lze provést pouze v rozsahu nároku, který je uveden v pověření k výkonu exekuce, a nákladů exekuce; to neplatí, jestliže se exekuce provádí prodejem movité věci, kterou nelze rozdělit, nebo prodejem nemovitosti a povinný nemá dostatek jiného majetku, z něhož by bylo možno nárok uspokojit.
Soud musí návrh na výkon exekuce zamítnout i tehdy, pokud:
a) zjistí, že návrh nebo exekuční titul je v rozporu s exekučním řádem;
b) existují důvody, kvůli nimž je nutné exekuci zastavit;
c) oprávněný nebo povinný nejsou právními nástupci osoby uvedené v exekučním titulu;
d) se navrhuje výkon exekuce na základě exekučního titulu, který byl vydán v řízení, v němž se uplatňoval nárok ze směnky, a vyšlo najevo, že nárok vznikl v souvislosti se spotřebitelskou smlouvou a nebylo přihlédnuto k nepřijatelným smluvním podmínkám, omezení nebo nepřípustnost použití směnky nebo rozpor s dobrými mravy a tato okolnost má vliv na vymáhaný nárok;
e) exekuční titul byl vydán v řízení, ve kterém nebylo možno namítat nebo přezkoumat nepřijatelné smluvní podmínky, a existence nepřijatelné podmínky má vliv na vymáhaný nárok, který vznikl v souvislosti se spotřebitelskou smlouvou;
f) exekuce má být provedena na základě rozhodčího nálezu vydaného ve spotřebitelském sporu a
1. spotřebitelská rozhodčí dohoda nesplňuje podmínky podle zvláštních předpisů;
2. rozhodčí nález ve spotřebitelském sporu nebyl vydán rozhodcem, jenž byl v době konání rozhodčího řízení zapsán v seznamu rozhodců, kteří jsou oprávněni rozhodovat spotřebitelské spory;
3. rozhodčí nález ve spotřebitelském sporu nebyl vydán stálým rozhodčím soudem, který mohl v době konání rozhodčího řízení rozhodovat spotřebitelské spory;
4. rozhodčí nález nesplňuje náležitosti podle zvláštního předpisu nebo není vykonatelný;
g) v návrhu se uplatňuje nárok na opakující se příslušenství pohledávky a návrh byl podán po třech letech poté, co se exekuční titul stal vykonatelným, aniž by byl povinný vyzván k splnění pohledávky v posledních třech měsících před podáním návrhu na výkon exekuce, nebo aniž by byla s povinným uzavřena dohoda o postupném splnění pohledávky přiznané exekučním titulem v průběhu tří let poté, co se exekuční titul stal vykonatelným;
h) navrhuje se výkon exekuce na základě exekučního titulu, kterým je notářská listina, jež nesplňuje zákonné náležitosti, nebo závazek v ní obsažený porušuje zákon nebo je v rozporu s dobrými mravy.
Soud je v průběhu exekuce oprávněn požadovat od exekutora vysvětlení nebo zprávu o průběhu každé exekuční věci přidělené exekutorovi a exekutor je povinen tyto soudu poskytnout ve stanovené lhůtě. Soud i bez návrhu exekutora nahradí, pokud opakovaně nebo závažně porušil povinnosti stanovené exekučním řádem nebo rozhodnutím soudu. Před rozhodnutím o nahrazení exekutora přihlédne soud k vyjádření účastníků řízení a exekutora.
Uskutečňuje-li se výkon exekuce srážkami ze mzdy, nelze povinnému srazit z měsíční mzdy nebo z jiných příjmů základní částku; způsoby jejího výpočtu stanoví vláda nařízením. Pokud jde o výživné na nezletilé dítě, činí základní částka, kterou nelze povinnému srazit z měsíční mzdy, 70 % základní částky určené podle první věty. Co se týká osoby, která pracuje v zahraničí a jejíž mzda nebo plat se pro tento účel vypočítává s použitím platového koeficientu nebo jiným podobným způsobem, způsob výpočtu základní částky se stanoví stejným způsobem a ve stejném poměru jako mzda nebo plat.
Exekuci přikázáním pohledávky z účtu v bance nepodléhají prostředky na účtu ve výši 165 EUR a finanční prostředky, které jsou podle výslovného prohlášení povinného určeny k výplatě mezd jeho zaměstnancům. Má-li povinný několik účtů, nepodléhají exekuci prostředky na účtu do výše 165 EUR pouze na jednom z nich.
Z věcí, které jsou ve vlastnictví povinného, se exekuce nemůže týkat věcí, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojení hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů či ke svému podnikání, ani jiných věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními zásadami.
Z exekuce jsou vyloučeny:
a) běžné součásti oděvu, prádlo a obuv;
b) nezbytné vybavení domácnosti, a to postel povinného a členů jeho rodiny, stůl, židle podle počtu rodinných příslušníků, chladnička, sporák, vařič, topné těleso, palivo, pračka, peřiny a ložní prádlo, běžné kuchyňské nádobí a rozhlasový přijímač;
c) domácí zvířata kromě zvířat, která slouží k podnikání;
d) věci povinného, které slouží k plnění jeho pracovních úkolů nebo k podnikání, a to do výše 331,94 EUR;
e) zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo fyzickému postižení;
f) věci, na které byly poskytnuty dávky v hmotné nouzi a příspěvky k dávce poskytované podle zvláštního předpisu, peněžní příspěvky na kompenzaci těžkého zdravotního postižení poskytované podle zvláštního předpisu a opatření sociálně-právní ochrany dětí a sociální kurately finančního charakteru podle zvláštního předpisu;
g) osobní motorové vozidlo, které povinný, kterým je fyzická osoba, potřebuje k individuální přepravě a k uspokojování potřeb fyzické osoby s těžkým zdravotním postižením a potřeb své rodiny nebo členů domácnosti;
h) zásnubní a snubní prsten;
i) hotovost do výše 165 EUR;
j) učebnice a hračky.
Z exekuce jsou vyloučeny také věci podnikatele hospodařícího na půdě, pokud by jejich ztráta ohrozila řádné obhospodařování zemědělské půdy nebo zachování plynulého provozu rostlinné a živočišné výroby podle zvláštních předpisů, a chovná zvířata, tj. dojnice, jalovice, plemenní býci, plemenné prasnice, plemenní kanci, chovné ovce a plemenní berani.
Z exekuce je vyloučen podíl spořitele na majetku v penzijním fondu a podíl účastníka na majetku ve fondu penzijního připojištění odpovídající výši příspěvků zaměstnavatele, které byly zaplaceny za tohoto účastníka, a výnosech z jejich investování.
Platné od 1. dubna 2017
Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.
Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.