Jak vymáhat soudní rozhodnutí?

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkon rozhodnutí v občanských a obchodních věcech obecně znamená, že není-li vykonatelné rozhodnutí (např. pravomocný rozsudek) povinným splněno dobrovolně, musí navrhovatel pro zajištění splnění rozhodnutí podat návrh na soudní výkon. Například za účelem vymožení dluhu, který měl žalovaný povinnost uhradit, ale neučinil tak, žalobce (věřitel) navrhne soudní výkon rozhodnutí a dosáhne úhrady dluhu obstavením běžných účtů dlužníka nebo zabavením nemovitého majetku dlužníka, což umožňuje, aby byly po vydražení výnosy z dražby použity k uhrazení dlužné částky věřiteli.

Výkon rozhodnutí je součástí odpovědi na mandát plynoucí ze španělské ústavy z roku 1978, kterým se soudci a soudy pověřují úkolem vydávat rozhodnutí a také je vykonávat (články 117 a 118 ústavy). Z tohoto důvodu jsou účastníci řízení povinni řídit se rozsudky a dalšími soudními rozhodnutími, jakož i požadovaným způsobem spolupracovat, aby to, o čem bylo rozhodnuto, bylo vykonáno. Osobou, která zajišťuje, aby tyto požadavky byly vhodným způsobem splněny, je soudce.

Výkon soudního rozhodnutí znamená splnění toho, co bylo soudem nařízeno, tj. plné vymožení nároku přiznaného straně, která spor vyhrála. To může zahrnovat, že žalobce (dále jen „oprávněný“ [ejecutante]) bude dle povahy rozhodnutí soudu požadovat uhrazení určité peněžní částky, práva na to, aby něco bylo vykonáno či nevykonáno, např. stavební práce, nebo naplnění uznaného práva zapsáním do příslušných veřejných rejstříků.

Výkon rozhodnutí může být konečný, nebo předběžný. Ve druhém případě se za určitých podmínek vykonává soudní rozhodnutí, které není dosud pravomocné, aby se zabránilo tomu, že v mezidobí (tj. po dobu trvání procesních úkonů v řízení o návrhu odporujícím danému rozhodnutí, dokud není vydáno pravomocné rozhodnutí) věřiteli vzniknou ztráty z důvodu průtahů v řízení (články 524–537 občanského soudního řádu [Ley de Enjuiciamiento Civil]).

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

V souladu s právními předpisy a pravidly soudní příslušnosti je podle španělského práva výkon soudních rozhodnutí svěřen soudcům a soudům (čl. 117 odst. 3 španělské ústavy).

Podle ústavy a občanského soudního řádu (zákon č. 1/2000 ze dne 7. ledna 2000, BOE č. 7 ze dne 8. ledna 2000, v platném znění), který upravuje vykonávací řízení v občanských věcech, je sledováním řádného průběhu vykonávacího řízení pověřen soudce (články 545, 551, 552 a příslušná ustanovení). Soudce zahajuje řízení na návrh oprávněného, a to prostřednictvím obecného příkazu k výkonu rozhodnutí, který bude vydán, jakmile bude vykonatelný titul přezkoumán. Soudce vydá rozhodnutí rovněž v případě, že žalovaný (dále jen „povinný“ [ejecutado]) vznese proti výkonu rozhodnutí námitku a zahájí tak zvláštní řízení proti výkonu rozhodnutí, jak je uvedeno níže.

Soudní vykonavatelé [letrados de la administración de justicia], dříve nazývaní soudními tajemníky [secretarios judiciales], odpovídají za stanovení a přijetí konkrétních opatření v rámci výkonu (žádosti o platbu, zabavení majetku povinného, srážek z běžných účtů, ze mzdy atd.). Jakmile soudce vydal obecný příkaz k výkonu rozhodnutí, vykonávací řízení tedy sleduje soudní vykonavatel a přijímá také příslušná rozhodnutí, ačkoli v některých případech lze proti těmto rozhodnutím podat odvolání soudci.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

V zásadě je nutné mít pravomocný rozsudek nebo soudní rozhodnutí či jiný vykonatelný titul, který umožňuje výkon (existují výjimky, kdy rozhodnutí není dosud pravomocné, je však vykonatelné, jako je předběžné provedení napadených rozsudků, což je přípustné za určitých podmínek).

Podle ustanovení článku 517 občanského soudního řádu, který se týká vykonávacího řízení a vykonatelných titulů, se návrh na výkon rozhodnutí musí zakládat na titulu, který je vykonatelný. Vykonatelné jsou pouze tyto tituly:

1. Pravomocný rozsudek.
2. Rozhodčí nálezy a mediační dohody. Mediační dohody musí být registrovány v souladu se zákonem o mediaci v občanských a obchodních věcech [Ley de Mediación en Asuntos Civiles y Mercantiles].
3. Soudní rozhodnutí schvalující nebo potvrzující soudní smíry a dohody dosažené v rámci řízení, v případě potřeby doplněné o příslušná prohlášení za účelem provedení záznamu o jejich skutečném obsahu.
4. Veřejné listiny, pokud jde o prvopisy. U druhopisů platí, že musí být vydány prostřednictvím soudního rozhodnutí, jež uvádí osobu, která utrpí ztrátu, nebo osobu, která ztrátu způsobila, nebo musí být vydány se souhlasem všech účastníků.
5. Obchodní smlouvy podepsané smluvními stranami a zprostředkovatelem obchodu, který je členem profesního sdružení a který je zkontroloval, je-li k nim připojeno osvědčení, v němž tento zprostředkovatel potvrzuje, že smlouva odpovídá záznamům v rejstříku zprostředkovatele a datu těchto záznamů.
6. Zákonně vydané cenné papíry na doručitele nebo na jméno, které představují splatné pohledávky, a rovněž splatné kupóny uvedených cenných papírů, pokud se kupóny shodují s cennými papíry a ty se ve všech případech shodují se záznamy ve výkazech příjmů.
   Námitka padělání cenného papíru vznesená během procesu přiřazování nebrání vydání příkazu k výkonu rozhodnutí, pokud se dotčené položky shodují, aniž by to mělo vliv na případnou následnou námitku proti výkonu rozhodnutí ze strany dlužníka, který tvrdí, že cenný papír je padělaný.
7. Platná osvědčení, vydaná orgány odpovědnými za rejstříky, představující cenné papíry zaknihované ve formě účetních položek uvedených v zákoně o burze cenných papírů [Ley del Mercado de Valores], pokud jsou doplněna kopií veřejné listiny zastupující cenné papíry nebo případně dotčenou emisi, vyžadují-li to platné právní předpisy.
   Platnost osvědčení uvedených v předchozím odstavci návrhem na výkon rozhodnutí ani jeho nařízením nezaniká.
8. Soudní příkazy stanovící maximální částku, které se lze domáhat formou náhrady škody, vydané za zákonem stanovených podmínek v trestním řízení zahájeném v souvislosti s událostmi, na něž se vztahuje povinné pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel.
9. Další procesní rozhodnutí a listiny vykonatelné dle tohoto či jiného zákona.

3.1 Řízení

Postup v ostatních případech je upraven články 548 a násl. občanského soudního řádu; je třeba uvést, že příkaz k výkonu rozhodnutí bude vydán pouze na žádost jedné ze stran, a to ve formě návrhu, jak se popisuje níže. Jakmile je soudu podán návrh na výkon rozhodnutí a za předpokladu, že jsou splněna procesní pravidla a požadavky, vyhotoví soud obecný příkaz k výkonu rozhodnutí. Poté, co soudce vydal uvedený příkaz, soudní vykonavatel vydá nařízení, jež obsahuje vhodná konkrétní opatření v rámci výkonu, jakož i opatření k vysledování a zjištění majetku povinného, která jsou pro výkon rozhodnutí považována za vhodná.

Oznámení o výše zmíněném příkazu a nařízení, spolu s kopií návrhu na výkon rozhodnutí, jsou doručeny povinnému, třebaže mohou být přijata určitá opatření na ochranu věřitele před případnými ztrátami.

V souladu s článkem 556 a násl. občanského soudního řádu může povinný podat proti výkonu rozhodnutí námitku z určitých důvodů, a to věcných (např. uhrazení dluhu) nebo procesních (např. kvůli vadám v předloženém titulu). V tomto případě je zahájeno sporné řízení, v němž se připouští zkoumání důkazů a které končí vydáním usnesení, jímž se příkaz k výkonu rozhodnutí buď potvrzuje, nebo uznává za zcela či z části neplatný. Proti tomuto rozhodnutí je možné podat odvolání u příslušného provinčního soudu (Audiencia Provincial).

3.2 Hlavní podmínky

Jak bylo uvedeno výše, návrh na výkon rozhodnutí je nutno učinit na žádost dotčené strany, a to podáním žaloby, která obsahuje návrh na výkon rozhodnutí. Návrh na výkon rozhodnutí musí obsahovat titul, na němž se výkon zakládá, uvádět výkon požadovaný od soudu, majetek povinného, který lze zabavit, opatření k vysledování a zjištění majetku dlužníka a osobu nebo osoby, proti nimž má výkon směřovat, a předkládat úřední doklad o jejich totožnosti. Je-li vykonatelným titulem rozhodnutí vydané soudním vykonavatelem nebo rozsudek či rozhodnutí vydané soudem, který odpovídá za výkon rozhodnutí, bude návrh na výkon rozhodnutí požadovat vydání příkazu k výkonu rozhodnutí, v němž bude označen rozsudek či rozhodnutí, které mají být vykonány (článek 549 občanského soudního řádu), kdežto v ostatních případech je nutné návrh na výkon rozhodnutí podat společně s listinami, na nichž se výkon zakládá (jejich seznam uvádí článek 550 občanského soudního řádu). Splňuje-li návrh na výkon rozhodnutí výše uvedené požadavky a předložený titul umožňuje nařízení výkonu rozhodnutí, bude výkon nařízen soudcem nebo nařízením soudního vykonavatele, který – v případě výkonu pro peněžitou pohledávku – stanoví částku představující v rámci výkonu jistinu, spolu s předběžně určenou částkou úroků a nákladů, aniž by bylo dotčeno její následné stanovení a úprava, a vždy musí označit dotčené osoby a opatření v rámci výkonu, která mají být přijata.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Bez ohledu na určitý nezabavitelný majetek uvedený níže je vždy třeba zdůraznit, že opatření v rámci výkonu musí být úměrná částce, pro kterou je výkon rozhodnutí nařízen. Tudíž pokud je soud považuje za nepřiměřená, může nařídit jejich omezení. Dále, pokud přijatá opatření nejsou dostatečná, může oprávněný požádat o jejich doplnění tak, že budou rozšířena či posílena. Jestliže oprávněný neví, jaký majetek povinný vlastní, může požádat soud o jeho zjištění. Toto zjištění provádí soudní vykonavatel, buď přímo ze soudu, nebo prostřednictvím žádostí zaslaných příslušným orgánům. Na zabavení a obstavení mezd a platů se však vztahuje řada sazeb a omezení, jak je uvedeno níže. Výjimku představuje výkon plynoucí z příkazu k uhrazení výživného (stanoveného buď v řízení o výživném mezi příbuznými, nebo v řízení v rodinných věcech týkajícím se plateb výživného na děti), jelikož v tomto případě nepodléhá výkon rozhodnutí zákonným sazbám; místo toho určí částku, kterou lze zabavit, soud (článek 608 občanského soudního řádu).

Co se týká nezabavitelného majetku, články 605 a násl. občanského soudního řádu stanoví (zmínky o „soudním tajemníkovi“ je třeba považovat za zmínky o soudním vykonavateli):

Článek 605. Nezabavitelný majetek.

Za žádných okolností nelze zabavit tento majetek:

majetek, který byl prohlášen za nezcizitelný,

vedlejší práva, která nelze zcizit odděleně od hlavního práva,

majetek, který sám o sobě nemá žádnou hodnotu,

majetek, který za nezabavitelný výslovně prohlašuje právní předpis.

Článek 606. Nezabavitelný majetek povinného.

Nezabavitelný je rovněž tento majetek:

nábytek a vybavení domácnosti, jakož i oděvy osoby, vůči níž je výkon navrhován, nebo rodiny této osoby, které nelze považovat za nadbytečné. Obecně věci jako potraviny, palivo a další, které jsou podle názoru soudu nezbytné k tomu, aby povinný a jím vyživované osoby žili přiměřeně důstojně,

knihy a nástroje, které povinný potřebuje k výkonu povolání, umělecké činnosti nebo podnikání, není-li jejich hodnota úměrná vůči vymáhané pohledávce,

náboženské předměty a předměty používané k praktikování zákonně registrovaných náboženství,

částky, které za nezabavitelné výslovně prohlašuje zákon,

majetek a částky, které jsou výslovně prohlášeny za nezabavitelné v mezinárodních smlouvách ratifikovaných Španělskem.

Článek 607. Zabavení mezd a důchodů.

1. Ze zabavení se vylučují platy, mzdy, důchody, odměny nebo podobné příjmy, které jsou nižší než částka stanovená jako minimální mzda.

2. Platy, mzdy, odměny a důchody, které jsou vyšší než minimální mzda, lze zabavit podle tohoto sazebníku:

• pro první další částku až do výše rovnající se dvojnásobku minimální mzdy, 30 %,
• pro další částku až do výše rovnající se trojnásobku minimální mzdy, 50 %,
• pro další částku až do výše rovnající se čtyřnásobku minimální mzdy, 60 %,
• pro další částku až do výše rovnající se pětinásobku minimální mzdy, 75 %,
• pro jakoukoli částku přesahující výše uvedenou hodnotu, 90 %.

3. Pokud strana, vůči níž je výkon navrhován, pobírá více než jeden plat nebo mzdu, sečtou se všechny částky a nezabavitelná část se od nich odečte pouze jednou. Sečtou se také platy, mzdy a důchody, odměny nebo podobné příjmy manželů, ledaže je majetek manželů oddělen a důkaz o tom je předložen soudnímu tajemníkovi.

4. Vyživuje-li strana, vůči níž je výkon navrhován, jiné osoby, může soudní tajemník procentní podíly stanovené v odstavcích 1, 2, 3 a 4 tohoto článku snížit o 10 % až 15 %.

5. Pokud jsou platy, mzdy, důchody nebo odměny zatíženy stálými nebo dočasnými srážkami veřejné povahy na základě daňových předpisů nebo předpisů v oblasti sociálního zabezpečení, použije se jako základ k určení částky, která má být zabavena, čistá částka, kterou povinný obdrží po odečtení srážek.

6. Předchozí odstavce tohoto článku se vztahují i na příjmy ze samostatné výdělečné a podnikatelské činnosti.

7. Částky zabavené v souladu s tímto ustanovením lze převést přímo oprávněnému, a to na účet, který tato strana dříve určila, pokud k tomu soudní tajemník odpovědný za výkon zabavení udělil souhlas.

V tomto případě musí osoba nebo subjekt, který provádí zabavení a následný převod, jakož i oprávněný každé tři měsíce informovat soudního tajemníka o zaslaných, resp. obdržených částkách, s výjimkou tvrzení, které může předložit strana, vůči níž je výkon navrhován, a to buď z důvodu, že považuje dluh za plně splacený, což zabavení zneplatnilo, nebo proto, že zabavení a převody nebyly provedeny tak, jak stanovil soudní tajemník.

Příkaz vydaný soudním tajemníkem, který umožňuje přímý převod, lze napadnout podáním opravného prostředku domáhajícího se přezkumu přímo k soudu.

Královské nařízení s mocí zákona č. 8/2011 ze dne 1. července 2011 o opatřeních na podporu hypotečních dlužníků, která nabyla účinnosti dne 7. července 2011, ustanovení občanského soudního řádu upřesňuje. Článek 1 královského nařízení s mocí zákona č. 8/2011 stanoví:

Článek 1. Výjimky ze zabavení minimálního rodinného příjmu.

„Pokud, podle ustanovení článku 129 zákona o hypotečních úvěrech [Ley Hipotecaria], cena získaná z prodeje hypotékou zatíženého obvyklého obydlí, provedeného v důsledku výkonu rozhodnutí souvisejícího s daným dluhem, nedostačuje k pokrytí zajištěného úvěru, zvýší se částka vyloučená ze zabavení stanovená čl. 607 odst. 1 občanského soudního řádu o 50 %, a navíc o dalších 30 % z minimální mzdy za každého člena rodinné jednotky, který nepobírá pravidelný příjem, plat ani důchod přesahující částku minimální mzdy. Pro tyto účely se má za to, že rodinná jednotka sestává z manžela či manželky nebo druha či družky a předků i potomků prvního stupně, kteří žijí s povinným.

Platy, mzdy, odměny či důchody přesahující minimální mzdu a případně částky plynoucí z použití ustanovení výše uvedeného odstavce, který chrání rodinnou jednotku, budou zabaveny v souladu se sazebníkem stanoveným v čl. 607 odst. 2 výše zmíněného zákona.“

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

V případě nemovitého nebo jiného majetku, který lze zapsat do rejstříku, může soud na návrh oprávněného nařídit preventivní záznam o obstavení majetku v příslušném veřejném rejstříku (obvykle rejstřík majetku, který je rejstříkem pro zápis nemovitostí), s cílem zaručit následný výkon.

V ostatních případech lze uložit tato opatření:

• hotovost: zabavení,
• běžné účty: příkaz bance k obstavení,
• mzdy: příkaz plátci k zadržení platby,
• úroky, výnosy a příjmy: zadržení platby ze strany plátce, správa prostředků pod dohledem soudu nebo vyplacení částek soudu,
• cenné papíry a finanční nástroje: zadržení úroků u zdroje, oznámení burze cenných papírů nebo regulátoru sekundárního trhu (jsou-li cenné papíry uvedeny na veřejném trhu) a oznámení společnosti, která cenné papíry či finanční nástroje vydala,
• další movitý majetek: zabavení.

Aby se zajistilo provedení výkonu rozhodnutí, musí navíc všechny osoby a veřejné i soukromé subjekty při provádění opatření v rámci výkonu spolupracovat (pod hrozbou pokuty nebo obvinění z pohrdání soudem, pokud tomuto požadavku nevyhoví). To znamená, že musí poskytnout informace, které se od nich požadují, nebo přijmout daná zajišťovací opatření a musí předat soudu veškeré písemnosti a údaje, které vlastní, bez jakýchkoli omezení kromě těch, která vyplývají z dodržování základních práv, nebo omezení, jež v určitých případech výslovně stanoví zákon.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Opatření v rámci výkonu rozhodnutí nemají stanovenou dobu trvání; zůstávají v platnosti, dokud není výkon rozhodnutí dokončen. Co se těchto opatření týká, oprávněný musí v každém případě požádat o odpovídající výkon. Například v případě zabavení movitého či nemovitého majetku se bude požadovat dražba. Platba oprávněné osobě se uskuteční z peněžních prostředků získaných v této dražbě. V ostatních případech, například pokud příkaz spočívá ve vydání majetku oprávněnému (jako je vystěhování kvůli neplacení nájemného), budou opatření v rámci výkonu představovat navrácení vlastnictví majetku oprávněnému, jakmile bude nájemce porušující smlouvu z nemovitosti vypovězen.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Povinný nicméně může podat námitku, jakmile bude o výkonu rozhodnutí vyrozuměn. V tomto případě se bude konat výše zmíněné jednání o námitce. Námitku lze podat z věcných nebo procesních důvodů. Důvody pro podání námitky se liší podle titulu, který je předmětem výkonu (jak je stanoveno v článcích 556 a násl. občanského soudního řádu, v závislosti na tom, zda se jedná o procesní rozhodnutí soudce či soudního vykonavatele, rozhodčí nález nebo mediační dohodu; rozhodnutí ukládající maximální trest v trestním řízení týkajícím se dopravních nehod; tituly uvedené v čl. 517 bodech 4, 5, 6 a 7 občanského soudního řádu, jakož i jiné vykonatelné listiny uvedené v čl. 517 odst. 2 bodu 9. Námitky založené na nepřiměřenosti pohledávky nebo na vadách řízení se řídí článkem 558 a článkem 559 občanského soudního řádu). Je třeba uvést, že soud mohl některé z těchto důvodů uplatnit dříve z vlastního podnětu (pokud soud shledá, že kterékoli z ustanovení ve vykonatelném titulu, kterým je ověřená veřejná listina, doklad nebo osvědčení, může být nepřiměřené, je povinen jednat z moci úřední tak, že strany v dané záležitosti vyslechne a poté vydá rozhodnutí). Strany mohou proti rozhodnutí vydanému soudem prvního stupně ohledně důvodů námitky podat odvolání. O odvolání rozhodne příslušný provinční soud.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Opatření v rámci výkonu založené na rozsudku nebo soudním rozhodnutí, rozhodnutí soudního vykonavatele, kterým se schvaluje smír nebo dohoda dosažená během řízení nebo rozhodčí nálezu či mediační dohoda tedy zaniká, pokud do pěti let poté, co se rozsudek nebo rozhodnutí staly pravomocnými, nebyl podán příslušný návrh na výkon rozhodnutí (článek 518 občanského soudního řádu).

Rovněž existuje určitá čekací doba před zahájením výkonu procesních rozhodnutí (vydaných soudcem nebo soudním vykonavatelem) či rozhodčích nálezů nebo mediačních dohod. Účelem této doby je poskytnout povinnému čas k dobrovolnému splnění rozhodnutí, čímž se zabrání tomu, aby strana, která měla ve věci úspěch, potřebovala žádat o výkon rozhodnutí. Z tohoto důvodu nelze výkon procesních rozhodnutí nebo rozhodčích nálezů či mediačních dohod nařídit ve lhůtě dvaceti dnů ode dne, kdy stanovení povinnosti nabylo právní moci, nebo k němuž bylo povinnému doručeno rozhodnutí o schválení dohody nebo podpisu dohody (článek 548 občanského soudního řádu). Tato čekací doba má zejména podpořit dobrovolné splnění povinným.

Jak je vysvětleno výše v oddíle 4.1, za účelem ochrany dlužníka občanský soudní řád stanoví, že určitý majetek je nezabavitelný, a rovněž uvádí přiměřená kvantitativní omezení pro zabavení platů, mezd, odměn nebo důchodů.

Při dražbách majetku je nutno uskutečnit prodej předkladateli nejvyšší nabídky, a to za minimální částku, která bude úměrná hodnotě majetku určené oceněním, anebo výši dluhu. Tato omezení k ochraně dlužníka jsou vyšší v případě dražby nemovitosti, v níž má dlužník obvyklé bydliště (články 670 a 671 občanského soudního řádu).

Občanský soudní řád rovněž stanoví, že výkon rozhodnutí v zásadě není možné provést pro úroky z dlužné jistiny a pro náklady řízení, přesahují-li 30 % jistiny (článek 575 občanského soudního řádu).

V případě výkonu rozhodnutí týkajícího se nemovitosti, kde má dlužník obvyklé bydliště, nesmí náklady, kterých se lze na povinném domáhat, přesáhnout 5 % částky požadované v návrhu na výkon rozhodnutí (článek 575 občanského soudního řádu).

V případě zabavení majetku z hypotečního úvěru a u dlužníků, jejichž sociální a finanční situace je obzvláště zranitelná, se vystěhování z místa obvyklého bydliště odloží (článek 441 občanského soudního řádu).

Podle článků 55 až 57 insolvenčního zákona (Ley Concursal) nelze individuální příkazy k výkonu rozhodnutí provést, pokud již došlo k vyhlášení úpadku, jelikož výlučnou pravomoc v souvislosti s výkonem rozhodnutí vůči straně v úpadku má soudce, který rozhodoval v konkurzním řízení; cílem je zabránit tomu, aby se s některými věřiteli zacházelo příznivěji než s jinými.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.