Podnikání a lidská práva

Podnikatelské činnosti jsou motorem hospodářství, neboť přispívají k hospodářskému a sociálnímu rozvoji vytvářením pracovních míst a poskytováním zboží a služeb. Zároveň však mohou mít nepříznivý dopad na lidská práva, včetně environmentálních, pracovních a společenských aspektů.

Podniky mohou (svou činností nebo nečinností a činností nebo nečinností svých dodavatelských řetězců) negativně ovlivnit celé spektrum mezinárodně uznávaných lidských práv, jako jsou:

• občanská a politická práva
• hospodářská a kulturní práva
• rovnost a nediskriminace
• práva dítěte
• svoboda projevu
• ochrana údajů
• právo na spravedlivý proces
• environmentální práva a udržitelnost
• pracovní práva
• práva v oblasti zdraví
• práva na ochranu spotřebitelů

Organizace spojených národů (OSN), Mezinárodní organizace práce (MOP) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zformulovaly globální očekávání v oblasti odpovědného podnikání, aby se zajistil pozitivní přínos podniků a zabránilo negativnímu dopadu jejich činností.

Konkrétně:

obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv z roku 2011 jsou prvními celosvětově dohodnutými standardy pro předcházení a řešení rizik ohrožujících lidská práva v souvislosti s podnikatelskou činností.

Pokyny OECD přijaté v roce 1976 a aktualizované v roce 2011 obsahují kapitolu o lidských právech, která je v souladu s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv.

Tripartitní deklarace MOP o principech týkajících se nadnárodních společností a sociální politiky byla v roce 2017 aktualizována tak, aby zahrnovala nové pracovní normy, jakož i odkazy na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv a na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030.

Kromě toho přijala Rada Evropy v roce 2016 doporučení o podnikání a lidských právech, které se zaměřuje na poskytnutí přístupu k opravným prostředkům se zvláštním důrazem na dodatečnou ochranu potřeb pracovníků, dětí, původních obyvatel a obránců lidských práv.

Pokud jde o přístup k opravným prostředkům, obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv stanoví, že země mají přijmout vhodná opatření, kterými zajistí osobám, jejichž práva byla porušena ze strany podniků, přístup k účinným opravným prostředkům. Toho lze dosáhnout soudními, správními, legislativními a jinými vhodnými prostředky. V uvedených obecných zásadách je rovněž stanoveno, že od podniků, které svou činností způsobily negativní dopady nebo k nim přispěly, se očekává, že pro jejich řešení přijmou nápravná opatření.

Reakce EU:

Listina základních práv Evropské unie obsahuje několik příslušných pravidel, např. tato:

• zákaz otroctví a nucené práce (článek 5)
• svoboda podnikání (článek 16)
• zákaz diskriminace (článek 21)
• práva dítěte (článek 24)
• slušné a spravedlivé pracovní podmínky (článek 31)
• zákaz dětské práce (článek 32)
• ochrana zdraví (článek 35)
• ochrana životního prostředí (článek 37)
• ochrana spotřebitele (článek 38)
• právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces (článek 47)

EU reagovala na negativní dopad podnikatelských činností na lidská práva těmito opatřeními:

• 2011 – strategie EU, v níž se zdůrazňuje závazek provádět obecné zásady OSN v oblasti v oblasti podnikání a lidských práv
• 2015 – přezkum pokroku EU v uplatňování zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, provedený Komisí
• 2017 – zpráva Agentury pro základní práva obsahující doporučení vypracovat přehled všech opravných prostředků sepsaný srozumitelným jazykem pro širokou veřejnost.
• 2019 – přehled Komise o pokroku v oblasti sociální odpovědnosti podniků, odpovědného chování podniků a podnikání a lidských práv (SWD (2019) 143)
• 2019 – zvláštní zpráva Agentury pro základní práva o porušování lidských práv zaznamenaných v EU v souvislosti s podnikáním a dostupné prostředky nápravy