Podnikání a lidská práva

1. Jaké ochrany se dostává obětem porušování lidských práv ve světě podnikání? Zahrnuje tato ochrana náhradu škody?

Stejně jako v jiných členských státech je mezinárodní příslušnost do značné míry určena „nařízením Brusel Ia“ (nařízení (EU) č. 1215/2012, dále také „nařízení“). To umožňuje podat žalobu – zejména pokud má podnik (nebo jeho pobočka) sídlo v Rakousku – bez ohledu na to, kde má žalobce bydliště a/nebo jakou má státní příslušnost. Další jurisdikce jsou uvedeny v článku 7 nařízení. Relevantní může být místo, kde došlo ke škodné události, nebo místo, kde měl být splněn smluvní závazek.

2. Existují zvláštní pravidla pro závažná porušení lidských práv? Vztahují se tato pravidla také na trestné činy proti životnímu prostředí nebo závažné formy pracovního vykořisťování?

Rakouský zákon o mimosmluvní odpovědnosti neobsahuje žádná zvláštní ustanovení o hrubém porušování lidských práv. Pokud však hrubé porušení lidských práv vede k porušení individuálního práva chráněného zákonem, může přicházet v úvahu obecná smluvní odpovědnost. Jinými slovy, kdo úmyslně nebo z nedbalosti protiprávně poškodí život, zdraví, svobodu, majetek nebo jiné právo jiné osoby, odpovídá za škodu takto vzniklou. Pokud je způsobena škoda na životě nebo zdraví, svobodě, majetku nebo jiném právu, odpovídá za tuto škodu nejen osoba, která ji přímo způsobila, ale také každý, kdo neučinil nezbytná a přiměřená opatření k zabránění vzniku škody třetí osobě, pokud vytvořil zdroj nezbezpečí (Verkehrssicherungspflicht).

Z hlediska trestního práva se hrubé porušování lidských práv rovněž považuje za obecné trestné činy.

3. Jsem obětí porušování lidských práv, ke kterému došlo mimo Evropskou unii v důsledku obchodních aktivit evropské nadnárodní společnosti. Mohu se obrátit na soudy ve vaší zemi, pokud nejsem občanem EU nebo nežiji v EU? Jaké jsou podmínky pro žalobu na porušování mých práv? Kde mohu nalézt další informace?

Viz oddíl 4 níže.

4. Podporují vnitrostátní instituce veřejné ochrany práv, orgány pro rovnost nebo organizace pro lidská práva oběti porušování lidských práv ze strany evropských nadnárodních společností mimo Evropskou unii? Mohu se obrátit na soudy ve vaší zemi, pokud nejsem občanem EU nebo nežiji v EU? Mohou můj případ prošetřit jiné veřejné útvary (např. inspektoráty práce nebo životního prostředí)? Kde mohu nalézt informace o svých právech?

Stejně jako v ostatních členských státech je mezinárodní příslušnost do značné míry určena „nařízením Brusel Ia“ (nařízení (EU) č. 1215/2012). To umožňuje podat žalobu – zejména v případě, že podnik (nebo jeho pobočka) má sídlo v Rakousku – bez ohledu na to, kde má žalobce bydliště a/nebo jakou má státní příslušnost. Další soudní příslušnosti jsou uvedeny v článku 7 nařízení. Relevantní může být místo, kde došlo ke škodné události, nebo místo, kde měl být splněn smluvní závazek.

Pokud se nepoužije nařízení Brusel Ia nebo Luganská úmluva z roku 2007 (Úmluva o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech), je mezinárodní příslušnost vždy dána § 27a zákona o soudní příslušnosti (Jurisdiktionsnorm – JN), pokud je rakouský soud místně příslušný. Příslušnost pro způsobení škody podle § 92a JN je však založena pouze na místě, kde došlo k poškozujícímu jednání. V úvahu však přicházejí i jiné příslušnosti, např. příslušnost podle místa spáchání činu na základě § 88 JN nebo podle místa, kde se nachází majetek, na základě § 99 JN.

5. Ukládá vaše země evropským nadnárodním korporacím povinnost zřídit mechanismus pro vyřizování stížností nebo mediační služby pro porušování způsobené jejich podnikatelskou činností? Platí tato povinnost rovněž pro porušování, k němuž došlo mimo Evropskou unii? Kdo je zodpovědný za monitorování těchto mechanismů pro vyřizování stížností nebo mediačních služeb? Jsou k dispozici veřejné zprávy, které poskytují informace o fungování těchto mechanismů a služeb? + 6. Mám zvláštní práva, jsem-li zranitelná oběť porušování lidských práv v souvislosti s podnikáním? Za jakých podmínek mám přístup k právní pomoci? Jaké náklady jsou hrazeny v rámci právní pomoci? Mám přístup k právní pomoci za stejných podmínek jako občané EU, pokud nejsem občanem EU nebo pokud nežiji v EU?

Poskytnutí právní pomoci není vázáno na rakouské občanství nebo občanství EU.

Cílem právní pomoci je umožnit všem účastníkům řízení domáhat se svých práv podle občanského práva nebo hájit svá práva před soudem bez ohledu na jejich individuální finanční situaci. Náklady, které vznikají v souvislosti s vedením soudního sporu, by neměly být překážkou pro vymáhání nároků nebo obhajobu osoby, a to ani v případě, že tato osoba nemá dostatečné vlastní zdroje. Možnost poskytnutí právní pomoci má odstranit rozdíly vyplývající z finanční situace jednotlivců a umožnit nejen dodržení zásady rovnosti, ale také práva na bezplatný a neomezený přístup ke spravedlnosti vyplývající z čl. 6 odst. 1 EÚLP, a zajistit každému rovný přístup ke spravedlnosti.

Účastník soudního řízení, kterému je poskytnuta právní pomoc, je však pouze dočasně osvobozen od povinnosti hradit vlastní náklady řízení. Na protistranu se toto předběžné osvobození nevztahuje.

Soud přizná účastníkovi řízení právní pomoc pouze tehdy, pokud by jinak vedení řízení bylo na újmu jeho nezbytné výživě. Má-li být právní pomoc poskytnuta, nesmí být zamýšlený právní úkon nebo obrana zjevně bezúčelné nebo marné.

„Nezbytnou výživou“ se rozumí prostředky, které strana potřebuje pro skromnou životní úroveň svou a své rodiny, za jejíž výživu odpovídá. Nezbytná výživa se nachází v oblasti mezi „základní“ a „vhodnou“ výživou. Nachází se mezi průměrným statistickým příjmem výdělečně činné osoby a životním minimem. V mezinárodních případech rozhodují okolnosti v místě bydliště o tom, co je nezbytné pro skromnou životní úroveň.

V § 64 rakouského občanského soudního řádu jsou uvedeny položky, na které se může vztahovat právní pomoc.

Za určitých podmínek může být žalovaným, kteří nejsou občané Rakouska, poskytnuta jistota podle § 57 občanského soudního řádu, což znamená, že žalovanému musí být poskytnuta jistota na náklady řízení, pokud to žalovaný požaduje. Mnohé dvoustranné dohody však takové ustanovení o zajištění vylučují. Kromě toho je osvobození od složení jistoty na náklady řízení možné také v rámci právní pomoci (§ 64 odst. 1 bod 2 občanského soudního řádu).

Dvoustranné dohody uzavřené Rakouskem jsou k dispozici na internetových stránkách Ministerstva pro evropské a mezinárodní záležitosti: Bilaterale Staatsverträge – BMEIA, Außenministerium Österreich.