Upozorňujeme, že výchozí chorvatština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
Swipe to change

Vnitrostátní právní předpisy

Chorvatsko

Obsah zajišťuje
Chorvatsko
Do jazyka, který máte právě nastavený, úřední překlad neexistuje.
Zde je k dispozici strojový překlad. Upozorňujeme, že má pouze orientační charakter. Provozovatel těchto stránek odmítá právní odpovědnost za kvalitu tohoto strojového překladu.

Ústava Chorvatské republiky

Ústava Chorvatské republiky

Nejdůležitější zákony v oblasti trestního práva

Trestní zákoník (Kazneni zakon) (Narodne Novine (NN; Úřední věstník Chorvatské republiky) č. 125/11144/12, 56/15, 61/15, 101/17 a 118/18)

Nový trestní zákoník, který vstoupil v platnost 1. ledna 2013, přinesl některé novinky, například vyšší sankce a delší promlčecí lhůty, a zavedl také nové trestné činy, jako je nevyplácení mezd, bezohledná jízda a nelegální hazardní hry. Po změně trestního zákoníku v oblasti trestní odpovědnosti v prosinci 2012 se držení omamných látek pro osobní potřebu stalo méně závažným trestným činem.

Trestní zákoník má obecnou část a zvláštní část.

A) Obecná část trestního zákoníku obsahuje ustanovení vztahující se na všechny trestné činy. Tato ustanovení upravují obecné právní předpoklady trestnosti určitého jednání, pokuty a trestní postihy.

B) Zvláštní část trestního zákoníku obsahuje popisy jednotlivých trestných činů a sankce, které mohou být za tyto trestné činy uloženy, a zahrnuje také trestné činy a sankce ukládané za toto jednání podle jiných právních předpisů. Trestnými činy stanovenými v chorvatském trestním zákoníku jsou:

  • trestné činy proti lidskosti a lidské důstojnosti,
  • trestné činy proti životu a zdraví,
  • trestné činy proti lidským právům a základním svobodám,
  • trestné činy proti zaměstnanosti a sociálnímu zabezpečení,
  • trestné činy proti osobní svobodě,
  • trestné činy proti soukromí,
  • trestné činy proti cti a dobré pověsti,
  • trestné činy proti svobodě v sexuální oblasti,
  • trestné činy sexuálního zneužívání a sexuálního vykořisťování dětí,
  • trestné činy proti manželství, rodině a mládeži,
  • trestné činy proti veřejnému zdraví,
  • trestné činy proti životnímu prostředí,
  • trestné činy proti obecné bezpečnosti,
  • trestné činy proti bezpečnosti silničního provozu,
  • trestné činy proti majetku,
  • trestné činy proti hospodářství,
  • trestné činy proti počítačovým systémům, softwaru a datům,
  • trestné činy padělání,
  • trestné činy proti duševnímu vlastnictví,
  • trestné činy proti služebním povinnostem,
  • trestné činy proti soudní moci,
  • trestné činy proti veřejnému pořádku,
  • trestné činy proti hlasovacímu právu,
  • trestné činy proti Chorvatské republice,
  • trestné činy proti cizímu státu nebo mezinárodní organizaci a
  • trestné činy proti ozbrojeným silám Chorvatské republiky.

Trestní řád (Zakon o kaznenom postupku) (NN č. 152/08, 76/09, 80/11, 91/12 – usnesení a rozhodnutí chorvatského Ústavního soudu, 143/12, 56/13, 145/13, 152/14 a 70/17)

Tento právní předpis stanoví pravidla, která zajišťují, aby nebyly odsouzeny nevinné osoby a aby byl pachatelům trestných činů uložen trest nebo jiné opatření za zákonem stanovených podmínek na základě řádného soudního řízení vedeného u příslušného soudu.

Trestní stíhání a řízení může být vedeno a ukončeno pouze podle pravidel a za podmínek stanovených v trestním řádu.

Trestní řád provádí v chorvatském právním řádu tyto předpisy EU:

  1. směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/64/EU ze dne 20. října 2010 o právu na tlumočení a překlad v trestním řízení (Úř. věst. L 280, 26.10.2010);
  2. směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí (Úř. věst. L 101, 15.4.2011);
  3. směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii (Úř. věst. L 335, 17.12.2011);
  4. směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení (Úř. věst. L 142, 1.6.2012);
  5. rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech (Úř. věst. L 350, 30.12.2008);
  6. směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV (Úř. věst. L 315, 14.11.2012);
  7. směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/48/EU ze dne 22. října 2013 o právu na přístup k obhájci v trestním řízení a řízení týkajícím se evropského zatýkacího rozkazu a o právu na informování třetí strany a právu na komunikaci s třetími osobami a konzulárními úřady v případě zbavení osobní svobody (Úř. věst. L 294, 6.11.2013);
  8. směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii (Úř. věst. L 127, 29.4.2014);
  9. směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/62/EU ze dne 15. května 2014 o trestněprávní ochraně eura a jiných měn proti padělání, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2000/383/SVV (Úř. věst. L 151, 21.5.2014).

Trestní řízení je vedeno na žádost zmocněného státního zástupce.

Zmocněným státním zástupcem v případě trestných činů, u nichž je trestní řízení zahájeno z úřední pravomoci , je veřejný žalobce (državni odvjetnik), zatímco zmocněným státním zástupcem v případě trestných činů, u nichž je trestní řízení zahájeno podáním soukromé žaloby, je soukromý žalobce. V případě některých zákonem stanovených trestných činů je trestní řízení zahájeno veřejným žalobcem pouze na návrh oběti. Nestanoví-li zákon jinak, musí veřejný žalobce zahájit trestní řízení tehdy, existují-li přiměřené důvody pro domněnku, že se určitá osoba dopustila trestného činu, u něhož je trestní řízení zahájeno z úřední pravomoci , a pokud stíhání dotyčné osoby nebrání žádné právní překážky.

Neshledá-li veřejný žalobce důvody pro zahájení nebo vedení trestního stíhání, může za podmínek stanovených zákonem funkci žalobce převzít oběť jakožto poškozená strana.

Zákon o právních důsledcích rozsudků, o rejstříku trestů a rehabilitaci (Zakon o pravnim posljedicama osude, kaznenoj evidenciji i rehabilitaciji) (NN č. 143/12 a 105/15)

Tento zákon upravuje právní důsledky rozsudků, organizaci, vedení, dostupnost, poskytování a výmaz záznamů v rejstříku trestů a mezinárodní výměnu informací z rejstříku trestů, jakož i rehabilitaci.

Zákon obsahuje ustanovení, která jsou v souladu s těmito akty Evropské unie:

  • rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV ze dne 26. února 2009 o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy;
  • rozhodnutí Rady 2009/316/SVV ze dne 6. dubna 2009 o zřízení Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS) podle článku 11 rámcového rozhodnutí 2009/315/SVV.

Rejstřík trestů v Chorvatsku organizuje a vede ministerstvo příslušné pro soudnictví, které je současně ústředním orgánem pro výměnu těchto údajů s ostatními státy (dále jen „ministerstvo“).

Rejstřík trestů je veden pro fyzické a právnické osoby (dále jen „osoby“), které byly v Chorvatsku pravomocně odsouzeny za trestnou činnost. Rejstřík trestů je veden rovněž pro chorvatské občany a právnické osoby se sídlem v Chorvatsku pravomocně odsouzené za trestnou činnost mimo Chorvatsko, jsou-li tyto údaje poskytnuty ministerstvu.

Obsah rejstříku trestů zahrnuje seznam pravomocně odsouzených osob za trestné činy sexuálního zneužívání a sexuálního vykořisťování dětí a za jiné trestné činy uvedené v čl. 13 odst. 4 tohoto zákona.

Nejdůležitější zákony v oblasti občanského práva v Chorvatsku:

Zákon o závazkových vztazích (Zakon o obveznim odnosima) (NN č. 35/05, 41/08 a 125/11)

Tento zákon upravuje základy závazkových vztahů (obecná část) a smluvní a mimosmluvní závazkové vztahy (zvláštní část).

Účastníci transakcí si mohou upravit závazkové vztahy libovolně, nikoli však způsobem, který je v rozporu s chorvatskou ústavou, závaznými předpisy a veřejnou morálkou.

Zákon o vlastnictví a dalších věcných právech (Zakon o vlasništvu i drugim stvarnim pravima) (NN č. 91/96, 68/98, 137/99, 22/00, 73/00, 129/00, 114/01, 79/06, 141/06, 146/08, 38/09, 153/09, 143/12 a 152/14)

Tento zákon stanoví obecnou úpravu vlastnictví věcí ze strany osob; pravidla tohoto zákona se vztahují rovněž na vlastnictví věcí, které jsou předmětem zvláštní právní úpravy, není-li to v rozporu s touto úpravou.

To, co zákon stanoví s ohledem na vlastnické právo a vlastníky, se odpovídajícím způsobem použije i na veškerá další věcná práva, nestanoví-li zákon jinak nebo nevyplývá-li něco jiného z jejich právní povahy.

Zákon o nabývání majetku děděním (Zakon o nasljeđivanju) (NN č. 48/03, 163/03, 35/05 – zákon o závazkových vztazích a 127/13)

Tento zákon upravuje dědické právo a stanoví pravidla, podle nichž soudy, jiné orgány a zmocněné osoby postupují ve věcech dědických.

Zákon o katastru nemovitostí (Zakon o zemljišnim knjigama) (NN č. 91/96, 68/98, 137/99, 114/01, 100/04, 107/07, 152/08, 126/10, 55/13, 60/13 a 108/17)

Tento zákon upravuje otázky týkající se právního stavu nemovitostí na území Chorvatska, které jsou důležité pro právní úkony, a upravuje taktéž způsob a formu vedení katastru nemovitostí (katastrální úřad (gruntovnica)), pokud nebyly s ohledem na určité pozemky přijaty zvláštní předpisy.

Občanský soudní řád (Zakon o parničnom postupku) (NN č. 53/91, 91/92, 112/99, 88/01, 117/03, 88/05, 02/07, 96/08, 84/08, 123/08, 57/11, 148/11 – konsolidované znění, 25/13 a 89/14)

Tento zákon stanoví pravidla, podle nichž soudy projednávají a rozhodují spory týkající se základních práv a povinností člověka a občana, osobních a rodinných vztahů občanů, jakož i pracovní, obchodní, majetkové a jiné občanskoprávní spory, ledaže byla přijata ustanovení, podle nichž mají soudy o některých těchto sporech rozhodovat podle jiných pravidel.

Exekuční zákon (Ovršni zakon) (č. 112/12, 25/13, 93/14, 55/16, a 73/17)

Tento zákon upravuje řízení, v jehož rámci soudy a notáři vymáhají vyrovnání pohledávek na základě exekučních titulů a veřejných listin (řízení o výkonu rozhodnutí), a řízení, v jehož rámci soudy a notáři vymáhají zajištění pohledávky (zajišťovací řízení), nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Zmíněný zákon upravuje rovněž hmotněprávní vztahy vzniklé na základě řízení o výkonu rozhodnutí a zajišťovacího řízení.

Další odkazy

Více

Poslední aktualizace: 16/07/2020

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.