Vnitrostátní právní předpisy

Polsko

Tato stránka obsahuje informace o polském právním systému.

Obsah zajišťuje
Polsko

Polsko je republikou s demokratickou formou vlády. Zákonodárná moc je svěřena parlamentu, který se skládá z dolní sněmovny – Sejmu – a horní sněmovny – Senátu. Výkonná moc je svěřena prezidentu Polské republiky a Radě ministrů. Soudní moc je svěřena soudům a tribunálům.

Polský právní systém vychází z kontinentálního právního systému (tradice kontinentálního práva). Obecnými soudy jsou v Polsku soudy odvolací (sądy apelacyjne), krajské soudy (sądy okręgowe) a okresní soudy (sady rejonowe). Jsou příslušné k projednávání trestněprávních věcí, občanskoprávních věcí, rodinněprávních věcí a záležitostí nezletilých, pracovněprávních věcí a věcí sociálního pojištění.

Správní soudnictví spadá pod Nejvyšší správní soud, který vykonává soudní dohled nad veřejnou správou.

Nejvyšší soud je nejvyšším ústředním soudním orgánem v Polské republice a tedy i nejvyšším odvolacím soudem. Hlavní úloha Nejvyššího soudu spočívá ve výkonu spravedlnosti v Polsku (společně s obecnými, správními a vojenskými soudy), posuzování kasačních stížností coby formy mimořádného opravného prostředku a vydávání stanovisek k výkladu práva.

Ústavní soud (Trybunał Konstytucyjny) je orgán soudní moci. Je příslušný k rozhodování o:

  • souladu vydaného právního předpisu s ústavou
  • kompetenčních sporech mezi orgány ústřední státní správy
  • souladu cílů a činnosti politických stran s ústavou
  • ústavních stížnostech občanů

Anglická verze zákona o Ústavním soudu a dalších souvisejících předpisů je k dispozici na internetových stránkách polského Ústavního soudu.

Prameny práva

Prameny polského práva jsou ústava, zákony, ratifikované mezinárodní smlouvy a vyhlášky. Ústava je považována za nevýznamnější pramen polského práva. Obsahuje informace o polském právním systému, institucionální organizaci, soudním systému a místních úřadech. Rovněž upravuje politické svobody a práva. Současná ústava byla přijata v roce 1992. Text polské ústavy je k dispozici na internetových stránkách dolní sněmovny polského parlamentu (Sejmu), a to v polštině, angličtině, němčině, francouzštině a ruštině.

Druhy právních předpisů – popis

Zákony (ustawy) jsou obecně závazné právní předpisy, které upravují významné záležitosti. Předmětem zákona může být jakákoli záležitost. V některých případech ústava ukládá povinnost upravit příslušnou záležitost formou zákona: například rozpočet nebo právní postavení občanů.

Podle polské ústavy musí být některé mezinárodní smlouvy před svou ratifikací potvrzeny zákonem, který musí být schválen parlamentem a podepsán prezidentem. Takovými mezinárodními smlouvami jsou například spojenecké smlouvy; politické nebo vojenské smlouvy; smlouvy upravující svobody, práva a povinnosti občanů; smlouvy o členství v mezinárodních organizacích; a další smlouvy o záležitostech upravených ústavou.

Vyhlášky (rozporządzenia) vydávají státní orgány uvedené v ústavě na základě zmocnění zákonem.

Rada ministrů je oprávněna vydávat usnesení (uchwały) interní povahy, která jsou závazné pouze pro podřízené organizační jednotky instituce vydávající usnesení; tato usnesení nemohou být právním základem pro vydání rozhodnutí o právech a povinnostech občanů, právnických osob a jiných subjektů.

Orgány místní samosprávy a orgány místní státní správy mohou na základě zmocnění zákonem vydávat místní vyhlášky (akty prawa miejscowego) s místní působností v rámci území příslušné správní jednotky.

Hierarchie právních norem

Základním pramenem polského práva je ústava. Dalšími normami jsou v hierarchii polské ústavy: ratifikované mezinárodní smlouvy, nařízení, směrnice a rozhodnutí Evropské unie, zákony, vyhlášky a právní předpisy vydané orgány místní správy.

Institucionální rámec

Instituce, které přijímají právní normy

Zákonodárnou moc vykonávají dvě komory polského parlamentu, Sejm a Senát. Poslanci jsou voleni na čtyřleté funkční období. Právo předkládat legislativní návrhy náleží poslancům, Senátu, prezidentu Polské republiky a Radě ministrů. Právo předkládat legislativní návrhy rovněž náleží skupině alespoň sta tisíc občanů majících právo volit ve volbách do Sejmu.

Sejm jedná o návrzích ve třech čteních. Jestliže je návrh Sejmem a Senátem schválen, je odeslán prezidentovi k podpisu. Prezident se před podepsáním může obrátit na Ústavní soud, aby rozhodl o souladu návrhu s ústavou.

Rada ministrů zajišťuje provádění zákonů, vydává vyhlášky, uzavírá mezinárodní smlouvy vyžadující ratifikaci a přijímá a vypovídá jiné mezinárodní smlouvy.

Legislativní proces

Iniciativa

Legislativní návrhy mohou být předkládány poslanci, Senátem, prezidentem republiky, Radou ministrů a skupinou alespoň sta tisíc občanů majících právo volit ve volbách do Sejmu.

Ve většině případů jsou návrhy předkládány Radou ministrů nebo poslanci.

Návrh doplněný odůvodněním musí být předložen maršálkovi Sejmu, který jej dále předá prezidentu republiky, Senátu a předsedovi Rady ministrů (předsedovi vlády).

Projednání

Sejm jedná o návrzích ve třech čteních. Návrhy jsou rovněž posuzovány příslušnými výbory Sejmu a Senátu.

Schválení

Senát musí do 30 dnů od předložení návrh beze změn schválit, přijmout pozměňovací návrhy nebo rozhodnout o jeho úplném zamítnutí. Sejm může změny přijaté Senátem zamítnout nadpoloviční většinou přítomných poslanců, přičemž přítomna musí být alespoň polovina všech poslanců.

Vyhlášení

Po skončení projednávání návrhu v Sejmu a v Senátu musí maršálek Sejmu předložit schválený návrh k podpisu prezidentovi. Prezident republiky musí návrh podepsat ve lhůtě 21 dne od předložení a musí nařídit jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů Polské republiky (Dziennik Ustaw). Zákon pak nabývá účinnosti čtrnáctý den po vyhlášení. Datum nabytí účinnosti však může být rovněž stanoveno v textu předpisu. Podle polského práva může být zákon zrušen pouze jiným zákonem. Datum, kdy zákon pozbude účinnosti, musí být uvedeno v textu zákona.

Právní databáze

V minulosti vydané právní předpisy, a to až do roku 1918, lze nalézt na internetových stránkách polské právní databáze (Sejmu) společně se seznamem těchto předpisů.

Přístup do této databáze je zdarma.

Poslední aktualizace: 01/02/2024

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.