Hledat informace podle regionů
Na koho se obrátit?
Mediační služby poskytuje celá řada organizací. K těm větším z nich patří mimo jiné:
- Spolkové sdružení pro rodinnou mediaci (Bundes-Arbeitsgemeinschaft für Familien-Mediation e.V. (BAFM): Fritschestraße 22, 10585 Berlín, Německo)
- Spolkový svaz pro mediaci (Bundesverband Mediation e.V. (BM): Wittestraße 30K, 13509 Berlín, Německo)
- Spolkový svaz pro mediaci v hospodářském a pracovním prostředí (Bundesverband Mediation in Wirtschaft und Arbeitswelt e.V. (BMWA): Prinzregentenstraße 1, 86150 Augsburg, Německo)
- Centrála pro mediaci (Centrale für Mediation GmbH & Co.KG (CfM): Gustav-Heinemann-Ufer 58, 50968 Kolín nad Rýnem, Německo)
- Německý spolek advokátů (Pracovní skupina pro mediaci při Německém spolku advokátů (Arbeitsgemeinschaft Mediation im Deutschen Anwaltverein), Littenstraße 11, 10179 Berlín, Německo)
- Německá společnost pro mediaci(Deutsche Gesellschaft für Mediation (DGM), Friedrich-Ebert-Straße 10, 59425 Unna, Německo)
- Německé fórum pro mediaci(Deutsches Forum für Mediation (DFfM), Hohe Straße 11, 04107 Lipsko, Německo)
- Mezinárodní mediační centrum pro rodinné konflikty a únosy dětí (Internationales Mediationszentrum für Familienkonflikte und Kindesentführung e.V. (MiKK), Fasanenstraße 12, 10623 Berlín, Německo)
Tato sdružení a spolky pomáhají stranám, které chtějí využít mediačních služeb, při hledání vhodného mediátora.
V jakých oblastech je využití mediace přípustné a/nebo nejběžnější?
Obecně vzato je mediace přípustná vždy, když k vyřešení sporu nebo jiných záležitostí není zákonem předepsána soudní cesta. Mediace se nejčastěji využívá v rodinných sporech, sporech o dědictví a v oblasti obchodního práva.
Je třeba dodržovat zvláštní předpisy?
Dne 26. července 2012 v Německu vstoupil v platnost zákon o mediaci (Mediationsgesetz) (článek 1 zákona o podpoře mediace a jiných postupů mimosoudního řešení sporů ze dne 21. července 2012, Federal Law Gazette I (Spolková sbírka zákonů I)¸ s. 1577). Jedná se o první zákonnou úpravu mediačních služeb v Německu. Dotčeným zákonem se navíc do německého práva transponují požadavky evropské směrnice o mediaci (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/52/ES ze dne 21. května 2008 o některých aspektech mediace v občanských a obchodních věcech, Úř. věst. L 136, 24.5.2008, s. 3). Oblast působnosti německého zákona o mediaci jde nad rámec požadavků evropské směrnice; zatímco směrnice se omezuje na přeshraniční spory v občanských a obchodních věcech, německý zákon o mediaci se vztahuje na všechny formy mediace v Německu, a to bez ohledu na povahu sporu či místo bydliště dotčených stran sporu.
Německý zákon o mediaci stanoví pouze hlavní zásady, neboť mediátoři a strany sporu by měli mít při výkonu mediace dostatečný manévrovací prostor. V zákoně se v první řadě definují pojmy „mediace“ a „mediátor“, aby se mediace odlišila od jiných forem řešení sporů. Mediace je tedy podle zákona vymezena jako strukturovaný postup, na jehož základe strany sporu dobrovolně a na vlastní zodpovědnost usilují s pomocí jednoho nebo více mediátorů o vyřešení sporu vzájemnou dohodou. Mediátoři jsou nezávislými a nestrannými osobami bez rozhodovací pravomoci, kteří poskytují dotčeným stranám sporu po celou dobu mediace odborné vedení. V zákoně se záměrně nestanoví podrobný etický kodex k výkonu mediační činnosti. Stanoví se v něm však celá řada různých požadavků týkajících se informačních povinností a omezení činnosti, kterými se zaručuje nezávislost a nestrannost mediátorů. Zákon kromě toho upravuje povinnost mlčenlivosti mediátorů a jejich asistentů.
Zákonem se do jednotlivých procesních řádů (např. občanského soudního řádu, Zivilprozessordnung) zahrnují různé stimuly na podporu řešení sporů vzájemnou dohodou. V důsledku toho mají strany sporu v budoucnu při podání obžalovacího spisu u občanského soudu prokázat, zda se pokusili o mimosoudní vyřešení sporu (například cestou mediace) a zda podle jejich názoru existují důvody, které takovému postupu brání. Soud může dále stranám sporu navrhnout, aby spor vyřešily prostřednictvím mediace nebo jiným postupem vedoucím k dosažení mimosoudní dohody. Pakliže strany tuto možnost odmítnou, může soud rozhodnout o pozastavení řízení. V současnosti se nepočítá s pomocí na úhradu nákladů mediace. Podle § 278 odst. 5 občanského soudního řádu může soud pro účely smírčího řízení a pro další pokusy o smírné vyřešení sporu odkázat strany na smírčího soudce (Güterichter), který je určen speciálně pro tento účel a nemá rozhodovací pravomoc. Smírčí soudce může využít všechny způsoby řešení sporů, včetně mediace.
Předložením zprávy ze dne 20. července 2017 Spolková vláda splnila svou právní povinnost, aby Spolkovému sněmu (Bundestag) po pěti letech od vstupu zákona v platnost předložila zprávu o jeho dopadu. Zpráva je k dispozici zde. Ze zprávy vyplývá, že se mediace coby alternativní nástroj řešení sporů v Německu stále nevyužívá v dostatečné míře. Podle zprávy není nutné bezprostředně přijímat legislativní opatření. Spolková vláda však na základě zjištění zprávy přezkoumá možnosti, jak ještě lépe dosáhnout cíle týkajícího se podpory mediace, o který se snaží již zákon o mediaci.
Informace a odborná příprava
Obecné informace jsou k dispozici na internetových stránkách Spolkového ministerstva spravedlnosti (Bundesministerium der Justiz).
Žádné právní předpisy neupravují profesní profil mediátora. Podobně není omezen ani přístup k profesi mediátora. Mediátor musí na vlastní zodpovědnost zajistit, aby získal požadované znalosti a zkušenosti (absolvováním příslušných kurzů odborné přípravy a dalšího rozvoje), aby mohl strany sporu provádět mediačním procesem. Německý právní řád stanoví všeobecné znalosti, dovednosti a postupy, které by měla odborná příprava zpravidla zprostředkovat. Každý, kdo tato kritéria splní, může pracovat jako mediátor. Není stanovena minimální věková hranice ani minimální úroveň dosaženého vysokoškolského vzdělání mediátora.
Pokud chtějí strany získat záruku, že jejich mediátor má kvalifikované vzdělání a dostatečné zkušenosti v oboru, mohou si vybrat certifikovaného mediátora („zertifizierten“ Mediator). Za tímto účelem využilo Spolkové ministerstvo spravedlnosti své pravomoci k vydání právního aktu a přijalo předpis týkající se odborné přípravy a dalšího vzdělávání certifikovaných mediátorů (Verordnung über die Aus- und Fortbildung von zertifizierten Mediatoren), čímž stanovilo konkrétnější podmínky pro odbornou přípravu k výkonu činnosti certifikovaného mediátora a pro kurzy dalšího vzdělávání pro certifikované mediátory, jakož i požadavky na zařízení určené k odborné přípravě a dalšímu vzdělávání.
Nepředpokládá se zavedení žádného formálního postupu.
Kurzy odborné přípravy pro mediátory v současnosti nabízejí sdružení, organizace, vysoké školy, společnosti i jednotlivci.
Jak drahá je mediace?
Mediace je zpoplatněná služba, přičemž odměna je předmětem dohody mezi soukromým mediátorem a stranami sporu.
Poplatky za mediační služby neupravují žádné právní předpisy a neexistují ani žádné statistiky nákladů na mediaci. Za reálný je možné považovat poplatek ve výši 80 až 250 EUR za hodinu.
Je dohoda, která je výsledkem mediace, vymahatelná?
V zásadě je možné dohodu, která je výsledkem mediace, považovat za vymahatelnou za pomoci advokáta (jako smír podepsaný stranami a jejich advokáty) nebo notáře (jako veřejná notářská listina podle §§ 796a až 796c a § 794 odst. 1 a 5 občanského soudního řádu).
Související odkazy
Spolkové sdružení pro rodinnou mediaci
Spolkový svaz pro mediaci v hospodářském a pracovním prostředí
Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.