1. Na koho se obrátit?

Vládním nařízením (decreto legislativo) č. 28/2010 byla v Itálii zavedena mediační praxe v občanskoprávních a obchodních věcech. Jedná se o mimosoudní řešení sporů týkajících se převoditelných práv.

Mediaci provádějí veřejné nebo soukromé mediační subjekty zaregistrované v příslušném rejstříku, který spravuje ministerstvo spravedlnosti.

Na internerových stránkách ministerstva spravedlnosti (https://www.giustizia.it/giustizia) je zveřejněn seznam akreditovaných mediačních subjektů.

Zájemce může tedy kontaktovat konkrétní mediační subjekt a využít služeb jeho členů. Další informace lze obdržet přímo od dotčeného subjektu.

2. V jakých oblastech je využití mediace přípustné a/nebo nejběžnější?

Služeb mediačních subjektů lze využít k mimosoudnímu řešení všech sporů v občanskoprávních a obchodních věcech, které se týkají převoditelných práv. Mediace není v Itálii povinná, avšak může ji jako vhodné řešení navrhnout soudce nebo může být vyžadována ve smlouvě, kterou strany mezi sebou uzavřely.

3. Existují zvláštní pravidla, která se musí dodržovat?

Pravidla týkající se mediace v občanskoprávních a obchodních věcech jsou v současnosti stanoveny vládním nařízením č. 28/2010 a ministerským nařízením (decreto ministeriale) č. 180/2010.

4. Jak se stát mediátorem?

Mediátorem se může stát osoba, která splňuje požadavky stanovené v čl. 4 odst. 3 písm. b) ministerského nařízení č. 180/2010. Jedná se především o tyto požadavky: zájemce musí doložit alespoň bakalářský diplom (v Itálii tzv. „laurea universitaria triennale“), případně musí být členem profesního sdružení nebo organizace; musí absolvovat specifické odborné vzdělávání a alespoň dvouleté aktualizační odborné vzdělávání u poskytovatelů schválených ministerstvem spravedlnosti; během dvou let aktualizačního vzdělávání se musí jako asistovaný stážista zúčastnit alespoň dvaceti mediací.

Pokud jde o poskytovatele odborného vzdělávání, kteří vydávají osvědčení potvrzující, že mediátor dokončil požadovaný vzdělávací kurz, jedná se o veřejné nebo soukromé subjekty, které, pokud splní příslušné požadavky, akredituje ministerstvo spravedlnosti.

5. Kolik stojí mediace?

Ustanovení čl. 16 ministerského nařízení č. 180/2010 stanoví kritéria pro určení poplatku za mediaci (indennità di mediazione), který zahrnuje náklady na zahájení mediačního procesu a na mediaci samotnou.

Konkrétní částky jsou uvedeny v tabulce A přílohy nařízení. Částky se liší v závislosti na hodnotě sporu.

6. Je dohoda, která je výsledkem mediace, vykonatelná?

Článek 12 vládního nařízení č. 28/2010 stanoví, že zápis z dohody, jehož obsah neodporuje veřejnému pořádku nebo platným zákonům, musí být na žádost jedné ze stran schválen předsedou soudu (presidente del Tribunale), v jehož obvodě sídlí mediační subjekt. Pokud jde o přeshraniční řešení sporů (viz článek 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/52/ES), schvaluje zápis předseda soudu, v jehož obvodě dojde k provedení dohody.

Schválený zápis představuje exekuční titul pro exekuci na peněžité plnění (espropriazione forzata), exekuci na nepeněžité plnění (esecuzione in forma specifica) a registraci soudní hypotéky (ipoteca giudiziale).

7. Je přístup k databázi mediátorů bezplatný?

V současnosti neexistuje veřejný seznam mediátorů; ministerstvo pravidelně zveřejňuje seznam mediačních subjektů, u kterých jsou registrováni jednotliví mediátoři. Konkrétní informaci ohledně mediátorů zaregistrovaných u jednotlivých mediačních subjektů lze na požádání získat v kanceláři ministerstva spravedlnosti, která vykonává dohled nad mediačními subjekty a již lze kontaktovat prostřednictvím internetových stránek ministerstva.