49. V přeshraničních videokonferencích se očekává, že obrazovka může být využita pro tři různé pohledy:
- zaměřující pohled; pro přenos obrazu účastníků v jiné místnosti
- celkový pohled; zajišťující přehled o situaci v jiné místnosti
- informativní pohled; pro přenášení dokumentů a jiných informací (to zahrnuje rovněž jakékoli obrazovky umístěné na „pracovních místech“ účastníků).
50. Pro zajištění objektivity by měl být každý účastník pokud možno co nejvíce zobrazen na obrazovce stejným způsobem. Intenzita osvětlení, rozlišení a frekvence obrazu by měly být vhodné pro každého účastníka. Osvětlení by mělo být pokud možno co nejvíce takové, aby byly výrazy obličeje vždy snadno rozeznatelné, bez stínů okolo očí a bez odrazů na obrazovce. Co nejvíce by měl být napodoben oční kontakt.
Umístění zařízení
51. Zařízení by mělo být umístěno tak, aby se v dotyčné soudní síni mohly projednávat případy bez videokonference. Kamery, obrazovky, osvětlení a účastníky musí být možné umístit takovým způsobem, aby celé uspořádání bylo vhodné pro video-výslech i video-obhajobu, a to jak v případě občanskoprávního, tak i v případě trestního řízení. Je třeba věnovat péči umístění kamer, aby se pokud možno vyhnulo filmování shora nebo zespodu, neboť to může způsobit zdeformovaný obraz a ovlivnit způsob, jakým je účastník vnímán.
Obrazovky
52. Úhel snímání a vzdálenost snímání by měly být takové, aby všichni účastníci mohli stejným způsobem užívat stejnou obrazovku. Obrazovka musí být dostatečně velká, aby – pokud jde o úhel snímání – zajistila, že příslušné osoby budou zobrazeny pokud možno ve stejném měřítku, jak by byly vnímány při běžném jednání. Mělo by být dosažitelné minimální rozlišení normy WXGA. Pokud jde o obrazy za vteřinu, lze požadovat jako minimum 30 obrazů za vteřinu. Musí být snadno rozpoznatelné výrazy obličeje a je třeba zajistit vysoký komfort sledování.
Kamery
53. Kamery by měly být spíše pevně umístěné a měly by mít několik přednastavených pozic pro snímání, naklánění a transfokaci; jedna z možných poloh by měla být přednastavena jako základní. To umožňuje osobě obsluhující zařízení rychle měnit pohledy, aniž je soudní řízení byť jen minimálně narušeno. Velikost úhlu zaměřujících kamer by měla být dostatečná, aby bylo zajištěno, že tvář, ramena a horní část trupu účastníka budou jasně viditelné. Všichni účastníci musí mít možnost pohybovat se a otáčet se k jiným osobám v prostoru 80 x 80 cm, aniž by zmizeli ze zorného pole.
54. V soudní síni budou obvykle stačit dvě kamery: jedna sledující kamera zaměřená na soudce vedoucího jednání, státního zástupce nebo právního zástupce, svědka nebo podezřelého, podle toho, kdo hovoří (pevné body) a jedna kamera pro celkový záběr soudní síně, je-li třeba. V některých situacích může být celkový obrázek rovněž poskytnut na začátku zasedání záběrem sledující kamery.
55. Přenosné zařízení není schopné poskytnout vícečetné kamery a proto bude poskytování celkových pohledů při použití uvedeného zařízení omezené. V některých případech může být nezbytné využití místnosti pro svědky, což vyžaduje instalaci kamery. Bude třeba zvážit potřebu svědka v takové místnosti radit se s právníky mimo dohled kamer.
Tyto stránky spravuje Evropská komise. Informace na této stránce nemusí nezbytně vyjadřovat oficiální stanovisko Evropské komise. Komise neodpovídá ani neručí za informace nebo údaje, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Pokud jde o předpisy v oblasti autorských práv pro webové stránky EU, viz právní upozornění.