Dokazování

1 Důkazní břemeno

1.1 Jaká jsou pravidla týkající se důkazního břemena?

Obecná pravidla týkající se důkazního břemene jsou stanovena v článcích 342 až 348 občanského zákoníku.

1.2 Existují pravidla, která vylučují některé skutečnosti z důkazního břemene? Ve kterých případech? Je možné i tak vyvrátit určité právní domněnky předložením důkazu?

Ano, existují pravidla, která vylučují určité skutečnosti z důkazního břemene.

V následujících případech:

• článek 412 občanského soudního řádu – skutečnosti nevyžadující žádné tvrzení nebo důkaz,
• článek 350 občanského zákoníku – právní domněnky.

Právní domněnky však mohou být vyvráceny protidůkazy, s výjimkou případů, kdy to zákon neumožňuje (čl. 350 odst. 2 občanského zákoníku).

1.3 Do jaké míry musí být soud přesvědčen o pravdivosti faktu, aby na něm založil rozsudek?

Soudce posuzuje důkazy nezávisle na základě svého uvážlivého přesvědčení o jednotlivých skutečnostech. Nezávislé hodnocení důkazů soudem se nevztahuje na skutečnosti, pro něž příslušné zákony stanoví určité zvláštní formální náležitosti, nebo skutečnosti, které mohou být prokázány pouze předložením určitých listin, či jsou plně prokázány buď příslušnými listinami, nebo na základě dohody či přiznání stran (čl. 607 odst. 5 občanského soudního řádu).

Soud musí vzít v úvahu veškeré předložené důkazy bez ohledu na to, zda pocházejí od strany, která je povinna je předložit, aniž jsou dotčena ustanovení, která stanoví, že skutková okolnost je irelevantní, pokud není předložena určitou zúčastněnou stranou (článek 413 občanského soudního řádu).

Hodnota jednotlivých důkazních prostředků se liší s ohledem na jejich povahu (články 369 až 396 občanského zákoníku).

2 Provádění důkazů

2.1 Provádí soud dokazování pouze na návrh účastníků nebo může soudce v některých případech provádět důkazy i z vlastního podnětu?

K dokazování není vždy nezbytný návrh strany řízení.

V portugalských právních předpisech je stanovena „vyšetřovací zásada“, konkrétně povinnost soudce provést nebo nařídit, a to i z vlastního podnětu, veškerá opatření nezbytná ke zjištění pravdy a spravedlivého řešení sporu, pokud jde o skutečnosti, které je soudce ze zákona oprávněn přezkoumat (článek 411 občanského soudního řádu).

2.2 Je-li návrhu účastníka na provedení důkazu vyhověno, co následuje?

Při přípravném jednání, resp. na základě příkazu soud rozhodne, které důkazní prostředky jsou přípustné a lze je předložit (články 591 a 593 občanského soudního řádu).

Obecně platí, že dokazování se provádí během závěrečného slyšení (čl. 604 odst. 3 občanského soudního řádu). Výjimečně však může soud povolit, aby bylo dokazování provedeno v dřívější fázi (článek 419 občanského soudního řádu).

Pokud se soudce po skončení soudního řízení domnívá, že nemá dostatek informací, může řízení znovu zahájit, aby vyslechl potřebné osoby nebo nařídil jiné nezbytné úkony (čl. 607 odst. 1 občanského soudního řádu).

2.3 Ve kterých případech může soud zamítnout návrh účastníka na provedení dokazování?

Obecně platí, že v souladu s procesní povinností stanovenou v článku 6 občanského soudního řádu přísluší soudci odmítnout důkazy, které jsou irelevantní nebo pouze zdržující.

Níže je uvedeno několik příkladů, které mohou vést k úplnému nebo částečnému zamítnutí návrhu na provedení důkazu:

• omezení počtu svědků (článek 511 občanského soudního řádu),
• překážky (článek 496 občanského soudního řádu),
• přísaha a předběžný výslech (článek 513 občanského soudního řádu),
• skutečnosti, na nichž může strana zakládat svou výpověď (článek 454 občanského soudního řádu).

2.4 Jaké existují druhy důkazních prostředků?

Existují tyto druhy důkazních prostředků:

• právní domněnky (článek 349 občanského zákoníku),
• doznání (článek 352 občanského zákoníku),
• prohlášení strany řízení (článek 466 občanského soudního řádu),
• listinné důkazy (článek 362 občanského zákoníku),
• znalecké posudky (článek 388 občanského zákoníku),
• ohledání (článek 390 občanského zákoníku),
• svědecká výpověď (článek 392 občanského zákoníku),
• předložení movité nebo nemovité věci (čl. 416 odst. 1 občanského soudního řádu).

2.5 Jaké jsou metody dokazování pomocí svědků a jak se liší od dokazování pomocí znalců? Jaká jsou pravidla pro předkládání písemných důkazů a znaleckých posudků?

Existují různé druhy dokazování svědeckou výpovědí podle článků 452, 456, 457, 466, 500, 501, 502, 503, 506, 518 a 520 občanského soudního řádu:

• účastníci řízení a svědci se dostaví osobně nebo s použitím technologických prostředků podle článku 502 občanského soudního řádu,
• výslech prostřednictvím dožádání o právní pomoc (čl. 500 písm. b) občanského soudního řádu),
• výslech v místě bydliště nebo ve služebním ústředí (článek 503 občanského soudního řádu),
• písemné slyšení (článek 517ºobčanského soudního řádu),
• listinné důkazy (článek 518 občanského soudního řádu),
• přímá komunikace mezi soudem a osobou, která důkaz poskytuje (článek 520 občanského soudního řádu),
• šetření na místě (článek 501ºobčanského soudního řádu).

Způsoby dokazování znaleckým posudkem podle článků 486, 490 a 492 občanského soudního řádu se od výše uvedených způsobů dokazování liší tímto:

• Znalci se účastní závěrečného jednání na žádost jedné ze stran nebo na základě nařízení soudce. Znalci ze zařízení, laboratoří nebo úředních útvarů jsou vyslechnuti na pracovišti prostřednictvím videokonference (článek 486 občanského soudního řádu),
• Soud může provést kontrolu předmětů nebo osob, provádět návštěvy na místě nebo nařídit rekonstrukci skutkových okolností; soudce může doprovázet odborník, považuje-li to za vhodné (články 490 a 492 občanského soudního řádu).

Pravidla pro předkládání důkazů listinou, zpráv nebo znaleckých posudků jsou stanovena v článku 416 občanského soudního řádu.

2.6 Mají některé způsoby dokazování větší důkazní sílu než jiné?

Ano, důkazní síla se různí podle povahy jednotlivých důkazních prostředků (viz odpověď na otázku 1.3).

2.7 Jsou pro prokázání určitých skutečností povinné určité způsoby dokazování?

Ano, konkrétně v těchto případech:

• zákonné požadavky na důkaz listinou (článek 364 občanského zákoníku),
• nedodržení právní formy (článek 220 občanského zákoníku).

2.8 Mají svědci ze zákona povinnost svědčit?

V souladu s článkem 417 občanského soudního řádu mají všechny osoby bez ohledu na to, zda jsou účastníky řízení, povinnost pomoci při zjišťování skutkového stavu věci.

2.9 Ve kterých případech mohou svědci odmítnout vypovídat?

Případy, kdy je svědek oprávněn odmítnout vypovídat, jsou uvedeny v článku 497 občanského soudního řádu.

2.10 Může být osoba, která odmítne vypovídat jako svědek, sankcionována nebo přinucena podat svědectví?

V souladu s článkem 417 občanského soudního řádu mají všechny osoby bez ohledu na to, zda jsou účastníky řízení, povinnost pomoci při zjišťování skutkového stavu věci.

Každému, kdo odmítne spolupracovat, je uložena pokuta, aniž jsou dotčeny možné donucovací prostředky (čl. 417 odst. 2 občanského soudního řádu).

Pokud se svědek bezdůvodně nedostaví, může soud uložit pokutu nebo nařídit předvedení svědka (čl. 508 odst. 4 občanského soudního řádu).

2.11 Existují osoby, od nichž nelze vyžadovat svědectví?

Ano, důkazy nelze získat v těchto případech:

• svědčit nemohou osoby, které nejsou duševně způsobilé vypovídat o skutečnostech, které mají být prokázány (článek 495 občanského soudního řádu),
• svědčit nemohou osoby, které mohou podat svědectví jako strany sporu (článek 496 občanského soudního řádu).

2.12 Jaká je úloha soudce a účastníků při výslechu svědků? Za jakých podmínek lze svědka vyslechnout prostřednictvím videokonference nebo jiných technických prostředků?

Úloha soudce a účastníků řízení při výslechu svědka se řídí pravidly pro svědeckou výpověď stanovenými v článku 516 občanského soudního řádu).

Svědci vypovídají při závěrečném jednání osobně nebo prostřednictvím videokonference (článek 500 občanského soudního řádu). Výslech svědků technologickými prostředky, jako je telekonference, se řídí článkem 502 občanského soudního řádu.

3 Hodnocení důkazů

3.1 Jestliže účastník získal důkaz nezákonným způsobem, existují omezení přípustnosti takového důkazu při rozhodování?

Ano. Příkladem jsou důkazy získané bez ohledu na soukromý a rodinný život a v rozporu s lidskou důstojností, jak je stanoveno v článku 490 občanského soudního řádu.

3.2 Jsem-li účastníkem řízení, bude moje tvrzení považováno za důkaz?

Ano. Doznání, kterým účastník řízení uznává skutečnost, která mu škodí a svědčí ve prospěch protistrany, se získává prostřednictvím svědectví strany řízení (článek 352 občanského zákoníku a článek 452 občanského soudního řádu).

Soud nezávisle hodnotí prohlášení stran, s výjimkou případů, kdy představují doznání (čl. 466 odst. 3 občanského soudního řádu).

4 Určil tento členský stát v souladu s čl. 2 odst. 1 nařízení o dokazování jiné orgány, které jsou příslušné k dokazování pro účely soudních řízení v občanských nebo obchodních věcech podle uvedeného nařízení? Pokud ano, v jakých řízeních jsou příslušné k dokazování? Mohou žádat pouze o provedení dokazování, nebo rovněž pomáhat při dokazování na základě žádosti jiného členského státu? Viz rovněž oznámení podle čl. 2 odst. 1 nařízení o dokazování.

Portugalsko neurčilo jiné orgány a dokazování pro účely soudního řízení je odpovědností portugalských soudů.

Platné právní předpisy:

Portugalský občanský zákoník

Portugalský občanský soudní řád

 

Upozornění:

Údaje obsažené v informativním přehledu nejsou závazné pro kontaktní místo Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci, pro soudy ani jiné subjekty a orgány a mohou podléhat změnám v závislosti na výkladu judikatury. Přestože jsou informativní přehledy pravidelně aktualizovány, je nutné nahlédnout do právních předpisů v platném znění.