Zajištění majetku při nároku v jiné zemi EU

Německo
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Jaké druhy opatření existují?

Tato opatření mají zajistit nucený výkon rozhodnutí ve formě prozatímního zabavení majetku dlužníka nebo předběžnou úpravou stavu. Tato opatření sama o sobě obvykle pohledávku neuspokojí.

V úvahu připadají tato opatření:

1.1 Preventivní zabavení majetku a zadržení dlužníka (dinglicher und persönlicher Arrest) (§ 916 a násl. občanského soudního řádu (Zivilprozessordnung – ZPO))

Zabavení majetku má zajistit nucený výkon rozhodnutí týkajícího se peněžité pohledávky, obvykle na movitém či nemovitém majetku dlužníka. Zabavení majetku nařídí na návrh příslušný soud. Až na několik málo výjimek se na následné zabavení majetku vztahují ustanovení o nuceném výkonu rozhodnutí. Zabavení majetku lze provést například ve formě obstavení (Pfändung) (movitý majetek), zřízení zástavního práva (Arresthypothek) (nemovitý majetek) nebo zadržení (Haft) (zadržení osoby dlužníka).

1. 2 Předběžné opatření (einstweilige Verfügung) (§ 935 a násl. občanského soudního řádu)

Předběžné opatření slouží k prozatímnímu zajištění nepeněžité pohledávky. Předběžné opatření ve formě zajištění budoucího vymáhání nepeněžité pohledávky (Sicherungsverfügung) (§ 935 občanského soudního řádu) nebo dočasné soudní úpravy právního vztahu (Regelungsverfügung) (§ 940 občanského soudního řádu) nařídí na návrh příslušný soud. V případě ztížených podmínek mimoto existuje rovněž opatření k zajištění povinného plnění (Leistungsverfügung). Na následný výkon rozhodnutí se v zásadě vztahují ustanovení o nuceném výkonu (§ 936 ve spojení s § 928 občanského soudního řádu).

1.3 Příkaz k obstavení účtů podle práva EU

Ustanovení § 946 a násl. občanského soudního řádu provádějí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 655/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se zavádí řízení o evropském příkazu k obstavení účtů k usnadnění vymáhání přeshraničních pohledávek v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 59). Příkaz k obstavení účtů představuje zvláštní formu předběžného opatření.


1.4 Oznámení o předběžném obstavení (Vorpfändung) (§ 845 občanského soudního řádu)

Mimoto existuje oznámení o předběžném obstavení, což pro věřitele představuje zvláštní formu zajištění. Jedná se o soukromé opatření věřitele za účelem výkonu rozhodnutí ve vztahu mezi dlužníkem a poddlužníkem, které má účinek zabavení (§ 845 odst. 2 občanského soudního řádu).

2 Za jakých podmínek lze tato opatření vydat?

2.1 Postup

Preventivní zabavení majetku a zadržení dlužníka a předběžná opatření (body 1.1 a 1.2) jsou nařízeny usnesením příslušného soudu na návrh oprávněného. Návrh musí obsahovat informace o zajišťované pohledávce a neodkladnosti příkazu nebo o riziku zmaření výkonu rozhodnutí. Obojí je nutné prokázat ke spokojenosti soudu, například prostřednictvím čestného prohlášení.

Návrh může být podán písemně nebo ústně do protokolu. Příslušným soudem je soud, který je příslušný rozhodovat o žalobě ve věci samé, nebo okresní soud (Amtsgericht), v jehož obvodu se nachází věc, jež má být zajištěna, předmět sporu, nebo osoba, která má být zadržena. V případě ústního jednání je rozhodnutí soudu vydáno ve formě rozsudku, v opačném případě ve formě usnesení.

Zastupování advokátem je v řízení o předběžném opatření nutné pouze v případě ústního jednání u zemského soudu (Landgericht).

Příkaz k obstavení účtů (bod 1.3) se řídí nařízením (EU) č. 655/2014. V § 946 a násl. občanského soudního řádu jsou obsažena nezbytná ustanovení týkající se podávání návrhu a řízení, výkonu usnesení a opravných prostředků.

Oznámení o předběžném obstavení (bod 1.4) nevydává soud (nejdříve, viz výše). V tomto případě se ujímá iniciativy sám věřitel (zpravidla pověří soudního vykonavatele, aby jednal jeho jménem). Nárok, který je obsažen ve vykonatelné právní listině, vymáhá věřitel tak, že nechá obstavit pohledávky nebo jiná práva a doručí dlužníkovi nebo poddlužníkovi písemné oznámení, že uplatňuje svůj nárok nebo pohledávku vyplývající z tohoto vztahu formou předběžného obstavení (§ 845 odst. 1 občanského soudního řádu). Oznámení poddlužníkovi má podle ustanovení § 930 občanského soudního řádu právní účinnost usnesení o obstavení pouze tehdy, dojde-li k účinnému zajištění dluhu do jednoho měsíce (§ 845 odst. 2 občanského soudního řádu).

Zákon o nákladech soudního řízení (Gerichtskostengesetz, GKG) stanoví, že za návrh na zadržení dlužníka nebo zabavení jeho majetku nebo návrh na vydání předběžného opatření se platí poplatek ve výši 150 % obecného poplatku. Výše poplatku se určuje podle hodnoty předmětu sporu. Tuto hodnotu odhaduje soud v každém jednotlivém případě s ohledem na zájem navrhovatele na realizaci majetku dlužníka. Sazebník pro spory, jejichž hodnota nepřesahuje částku 500 000 EUR, je uveden níže:

Příloha 2 zákona o nákladech soudního řízení (týkající se § 34 odst. 1 třetí věty)

Hodnota sporu do výše … EUR

Poplatek
… EUR


Hodnota sporu do výše … EUR

Poplatek
… EUR

500

35,00


50 000

546,00

1 000

53,00


65 000

666,00

1 500

71,00


80 000

786,00

2 000

89,00


95 000

906,00

3 000

108,00


110 000

1 026,00

4 000

127,00


125 000

1 146,00

5 000

146,00


140 000

1 266,00

6 000

165,00


155 000

1 386,00

7 000

184,00


170 000

1 506,00

8 000

203,00


185 000

1 626,00

9 000

222,00


200 000

1 746,00

10 000

241,00


230 000

1 925,00

13 000

267,00


260 000

2 104,00

16 000

293,00


290 000

2 283,00

19 000

319,00


320 000

2 462,00

22 000

345,00


350 000

2 641,00

25 000

371,00


380 000

2 820,00

30 000

406,00


410 000

2 999,00

35 000

441,00


440 000

3 178,00

40 000

476,00


470 000

3 357,00

45 000

511,00


500 000

3 536,00

Jestliže je návrh projednáván během ústního jednání a řízení neskončí zpětvzetím návrhu na ochranu před skončením ústního jednání, nebo uznáním dluhu, vzdáním se nároku nebo smírem (v těchto případech se poplatek snižuje o 50 %), zvyšuje se poplatek na trojnásobek obecného poplatku. Náklady nese především účastník, kterému soud ve svém rozhodnutí uloží náhradu nákladů; náklady nese jakožto iniciátor řízení také navrhovatel coby celkový dlužník.

Soudní vykonavatel účtuje poplatek ve výši 3 EUR za každé doručení oznámení o předběžném obstavení majetku dlužníkovi nebo poddlužníkovi uvedenému v oznámení. Kromě toho se účtují poštovní poplatky a výdaje za případné potřebné legalizace. Poplatek soudního vykonavatele za osobní doručení oznámení činí 10 EUR, přičemž se hradí také jeho cestovní výlohy. V závislosti na ujeté vzdálenosti do bydliště adresáta tyto výlohy činí 3,25 EUR až 16,25 EUR. Vyhotoví-li oznámení jménem věřitele sám soudní vykonavatel (§ 845 odst. 1 druhá věta občanského soudního řádu), účtuje se za tento úřední úkon zvláštní poplatek ve výši 16 EUR.

Provedení soudního příkazu je vyhrazeno především soudnímu vykonavateli a provádí se prostřednictvím nástrojů státu (výkon rozhodnutí). Provádí se v souladu s platnými předpisy pro výkon soudních rozsudků.

Exkurs: Výkon předběžně vykonatelného rozsudku, jímž je napadeno předběžné opatření, se v zásadě neliší od výkonu pravomocného rozhodnutí. V závislosti na povaze přiznaného nároku však zákon stanoví různé způsoby výkonu:

Je-li uznán nárok na určitou peněžní částku, věřitel často pověří výkonem soudního rozhodnutí soudního vykonavatele. Provádí-li soudní vykonavatel výkon rozhodnutí na movitém majetku, účtuje si odměnu ve výši 26,00 EUR. Vyžádá-li si tento úřední úkon soudního vykonavatele více než tři hodiny, zvyšuje se tento poplatek s každou další započatou hodinou o 20,00 EUR. K tomu se navíc účtují také nezbytné výlohy soudního vykonavatele. Platební rozkaz může věřitele opravňovat rovněž k přikázání pohledávek dlužníka (např. nárok na vyplacení mezd) (§ 829 občanského soudního řádu). Za řízení o návrhu se účtuje poplatek ve výši 20,00 EUR; výlohy (zejména náklady na doručení usnesení soudu) jsou zpoplatněny zvlášť.

Je-li předmětem výkonu rovněž nemovitý majetek dlužníka, provádí se prostřednictvím zapsání zástavy k zajištění dluhu, nuceným prodejem v dražbě nebo nucenou správou nemovitosti. Zákon o úhradě nákladů v nesporných řízeních u soudů a notářů (zákon o úhradě nákladů soudů a notářů, GNotKG) (Gesetz über Kosten der freiwilligen Gerichtsbarkeit für Gerichte und Notare (Gerichts- und Notarkostengesetz, GNotKG)) stanoví, že za vklad zástavy do katastru nemovitostí se hradí poplatek v plné výši, který odpovídá hodnotě zajišťované pohledávky. Sazebník poplatků pro hodnoty sporu do výše 3 milionů EUR je uveden níže:

Zákon o úhradě nákladů v nesporných řízeních u soudů a notářů (zákon o náhradě nákladů soudů a notářů, GNotKG)

Příloha 2 (týkající se § 34 odst. 3)


Hodnota transakce do výše … EUR

Poplatek
Tabulka A
… EUR

Poplatek
Tabulka B
… EUR


Hodnota transakce do výše… EUR

Poplatek
Tabulka A
… EUR

Poplatek
Tabulka B
… EUR


Hodnota transakce do výše… EUR

Poplatek
Tabulka A
… EUR

Poplatek
Tabulka B
… EUR

500

35,00

15,00


200 000

1 746,00

435,00


1 550 000

7 316,00

2 615,00

1 000

53,00

19,00


230 000

1 925,00

485,00


1 600 000

7 496,00

2 695,00

1 500

71,00

23,00


260 000

2 104,00

535,00


1 650 000

7 676,00

2 775,00

2 000

89,00

27,00


290 000

2 283,00

585,00


1 700 000

7 856,00

2 855,00

3 000

108,00

33,00


320 000

2 462,00

635,00


1 750 000

8 036,00

2 935,00

4 000

127,00

39,00


350 000

2 641,00

685,00


1 800 000

8 216,00

3 015,00

5 000

146,00

45,00


380 000

2 820,00

735,00


1 850 000

8 396,00

3 095,00

6 000

165,00

51,00


410 000

2 999,00

785,00


1 900 000

8 576,00

3 175,00

7 000

184,00

57,00


440 000

3 178,00

835,00


1 950 000

8 756,00

3 255,00

8 000

203,00

63,00


470 000

3 357,00

885,00


2 000 000

8 936,00

3 335,00

9 000

222,00

69,00


500 000

3 536,00

935,00


2 050 000

9 116,00

3 415,00

10 000

241,00

75,00


550 000

3 716,00

1 015,00


2 100 000

9 296,00

3 495,00

13 000

267,00

83,00


600 000

3 896,00

1 095,00


2 150 000

9 476,00

3 575,00

16 000

293,00

91,00


650 000

4 076,00

1 175,00


2 200 000

9 656,00

3 655,00

19 000

319,00

99,00


700 000

4 256,00

1 255,00


2 250 000

9 836,00

3 735,00

22 000

345,00

107,00


750 000

4 436,00

1 335,00


2 300 000

10 016,00

3 815,00

25 000

371,00

115,00


800 000

4 616,00

1 415,00


2 350 000

10 196,00

3 895,00

30 000

406,00

125,00


850 000

4 796,00

1 495,00


2 400 000

10 376,00

3 975,00

35 000

441,00

135,00


900 000

4 976,00

1 575,00


2 450 000

10 556,00

4 055,00

40 000

476,00

145,00


950 000

5 156,00

1 655,00


2 500 000

10 736,00

4 135,00

45 000

511,00

155,00


1 000 000

5 336,00

1 735,00


2 550 000

10 916,00

4 215,00

50 000

546,00

165,00


1 050 000

5 516,00

1 815,00


2 600 000

11 096,00

4 295,00

65 000

666,00

192,00


1 100 000

5 696,00

1 895,00


2 650 000

11 276,00

4 375,00

80 000

786,00

219,00


1 150 000

5 876,00

1 975,00


2 700 000

11 456,00

4 455,00

95 000

906,00

246,00


1 200 000

6 056,00

2 055,00


2 750 000

11 636,00

4 535,00

110 000

1 026,00

273,00


1 250 000

6 236,00

2 135,00


2 800 000

11 816,00

4 615,00

125 000

1 146,00

300,00


1 300 000

6 416,00

2 215,00


2 850 000

11 996,00

4 695,00

140 000

1 266,00

327,00


1 350 000

6 596,00

2 295,00


2 900 000

12 176,00

4 775,00

155 000

1 386,00

354,00


1 400 000

6 776,00

2 375,00


2 950 000

12 356,00

4 855,00

170 000

1 506,00

381,00


1 450 000

6 956,00

2 455,00


3 000 000

12 536,00

4 935,00

185 000

1 626,00

408,00


1 500 000

7 136,00

2 535,00





Za návrh na nařízení nuceného prodeje v dražbě nebo nucené správy nemovitosti se účtuje poplatek ve výši 100,00 EUR.

Jestliže rozsudek stanoví, že dlužník je povinen vydat určitý movitý majetek, vykoná toto rozhodnutí soudu na návrh věřitele soudní vykonavatel. Za tento úřední výkon se účtuje poplatek ve výši 26,00 EUR. Stanoví-li rozsudek, že dlužník musí vydat určitý pozemek nebo obytnou nemovitost, hradí se v souvislosti s vyklizením tohoto nemovitého majetku poplatek ve výši 98,00 EUR. Kromě toho se hradí také výlohy soudního vykonavatele, zejména nezbytné výdaje na činnosti třetích stran (např. náklady na dopravu, výdaje na zámečníka atd.). Vyžádá-li si tento úřední úkon soudního vykonavatele více než tři hodiny, zvyšuje se tento poplatek s každou další započatou hodinou o 20,00 EUR.

2.2 Hlavní podmínky

Příkaz k zabavení majetku nebo zadržení dlužníka předpokládá, že existuje pohledávka a důvod k zadržení dlužníka nebo zabavení jeho majetku. V případě zabavení veškerého majetku dlužníka, který lze zabavit, existuje důvod k zabavení majetku tehdy, panuje-li obava, že dlužník svým nepoctivým jednáním, například převedením svého majetku nebo jeho zatajením, buď zmaří budoucí výkon soudního rozhodnutí, nebo jej podstatně ztíží. Zadržení dotyčné osoby, tj. zadržení samotného dlužníka, má také obzvláště intenzivním způsobem zabránit tomu, aby dlužník převedl existující movitý majetek, který může být zabaven v rámci výkonu rozhodnutí. Zadržení dlužníka však lze nařídit pouze tehdy, nemůže-li být požadovaného zajištění dosaženo zabavením majetku dlužníka.

Předběžné opatření (v jakékoli formě) má zabránit změně daného stavu, čímž by bylo zmařeno nebo podstatně ztíženo uplatnění práv některého účastníka řízení nebo právního vztahu. Předmětem předběžného opatření mohou být nároky vyžadující (předběžné) vydání věcí nebo (předběžné) strpění určitého jednání či provedení určitého úkonu (§ 935, § 938 a § 940 občanského soudního řádu). Pro předběžná opatření platí v zásadě stejné právní předpisy jako pro zadržení dlužníka a zabavení jeho majetku (§ 936 občanského soudního řádu). Ve velmi výjimečných případech může soud nařídit rovněž provedení předběžné platby. Nárok a důvody pro vydání příkazu k zabavení je nutno prokázat ke spokojenosti soudu například prostřednictvím čestného prohlášení nebo předložením příslušných listin (§ 920 odst. 2 občanského soudního řádu). V tomto ohledu záleží na tom, zda je soud na základě návrhu schopen nárok a bezodkladnost vyhodnotit jako „velmi pravděpodobné“. Totéž platí v případě nařízení předběžného opatření (§ 936 občanského soudního řádu).

V rámci řízení o zabavení majetku dlužníka či jeho zadržení je možný předchozí výslech účastníků řízení, nevyžaduje se však (§ 922 občanského soudního řádu). Následné projednání je nutné, pokud dlužník, jemuž musí být usnesení o zabavení majetku nebo zadržení doručeno nejpozději jeden týden po výkonu, vznese proti tomuto usnesení námitku (§ 924). V řízení o vydání předběžného opatření je ústní jednání zpravidla nezbytné; nemusí se konat pouze v naléhavých případech nebo v případě zamítnutí návrhu (§ 937 odst. 2 občanského soudního řádu). Pro výslech účastníků řízení nejsou stanoveny žádné lhůty.

3 Účel a povaha opatření?

3.1 Jaké druhy majetku mohou být předmětem takových opatření?

Tato opatření se mohou vztahovat na veškerý majetek, který může být předmětem výkonu rozhodnutí.

3.2 Jaké jsou účinky těchto opatření?

Zabavením majetku dochází ke ztrátě dispozičních práv; dlužníci i poddlužníci pozbývají práva se zabaveným majetkem nakládat.

Zabavení majetku je chráněno ustanovením § 136 trestního zákoníku (Strafgesetzbuch StGB), jež se týká zničení zabavených věcí. Porušení povinností v této souvislosti může mimoto vést také k občanskoprávním nárokům na náhradu škody.

Pro předběžné opatření platí níže uvedená pravidla. Příkaz k odebrání určité věci provede soudní vykonavatel v souladu s § 883 občanského soudního řádu. Při vymáhání určitého požadavku nebo upuštění od určitých úkonů postupuje soud v souladu s § 887 občanského soudního řádu (soudní zmocnění věřitele k provedení zastupitelného úkonu) nebo podle § 888 a § 890 občanského soudního řádu (uložení penále / vazby nebo pořádkové pokuty / pořádkové vazby za účelem vymáhání nezastupitelných úkonů, případně upuštění od jejich provedení a strpění určitého jednání).

V případě obstavení prostředků na bankovních účtech se použije zvláštní postup podle § 835 odst. 3 občanského soudního řádu. Zajištěné prostředky na účtu dlužníka, který je fyzickou osobou, mohou být z tohoto účtu věřiteli vyplaceny teprve čtyři týdny poté, co bylo poddlužníkovi doručen příkaz k převedení prostředků‑. Tento postup ponechává dlužníkovi možnost podat žádost o ochranu proti obstavení účtů dříve, než jsou prostředky z jeho účtu vyplaceny oprávněnému.

3.3 Jaká je platnost těchto opatření?

Příkaz k zabavení majetku nebo zadržení dlužníka či předběžné opatření je třeba provést do jednoho měsíce ode dne vyhlášení rozhodnutí nebo jeho doručení.

Opatření jsou platná do doby, dokud existuje důvod pro ochranná nebo předběžná opatření. Končí rovněž v případě vynesení rozhodnutí v hlavní věci.

4 Je možné podat proti těmto opatřením opravný prostředek?

Jak již bylo popsáno, soud může nařídit zadržení dlužníka či zabavení jeho majetku a předběžné opatření formou pravomocného rozsudku (Urteil) (po ústním jednání) nebo formou usnesení (Beschluss) (§ 922 a § 936 občanského soudního řádu).

Proti rozsudku mohou účastníci řízení podat opravný prostředek v případě, je-li hodnota předmětu, jehož se odvolání týká, vyšší než 600 EUR.

V případě vydání usnesení platí níže uvedená pravidla.

Proti usnesení nařizujícímu zabavení majetku či zadržení dlužníka nebo usnesení, kterým se provádí předběžné opatření, může dlužník podat odpor (§ 924 občanského soudního řádu). O právoplatnosti opatření se pak musí rozhodnout formou pravomocného rozsudku na základě ústního jednání. Opravný prostředek proti rozsudku lze podat za popsaných okolností.

Je-li návrh zamítnut formou usnesení, může věřitel podat do dvou týdnů od doručení okamžitou stížnost (sofortige Beschwerde). Totéž platí pro případ, kdy usnesení sice stanoví zabavení majetku či zadržení dlužníka nebo předběžné opatření, zároveň však věřiteli nařídí složení jistoty.

Dlužník může mimoto podat návrh na zrušení příkazu k zabavení jeho majetku či zadržení nebo předběžného opatření z důvodu zmeškání lhůty pro podání žaloby, která byla věřiteli uložena (§ 926 občanského soudního řádu), nebo z důvodu změny okolností (§ 927 občanského soudního řádu).

V případě nařízení (EU) č. 655/2014 obsahuje ustanovení § 953 občanského soudního řádu opravné prostředky proti rozsudkům v souvislosti s příkazem k obstavení účtů.

V § 945 občanského soudního řádu je účastníkovi řízení, jenž získal předběžný příkaz, uložena povinnost nahradit škodu, pakliže se prokáže, že příkaz k zabavení majetku nebo předběžné opatření byly od počátku neodůvodněné, nebo je-li nařízené opatření zrušeno podle § 926 odst. 2 nebo § 942 odst. 3 občanského soudního řádu.

Věřitel může do jednoho měsíce požádat o provedení příkazu k zadržení dlužníka nebo zabavení jeho majetku nebo předběžného opatření. V zásadě platí obecná pravidla týkající se výkonu rozhodnutí (§ 928 a § 936 občanského soudního řádu). Příkaz k zabavení majetku se provádí jeho obstavením (§ 930 občanského soudního řádu), za účelem zadržení osoby dlužníka je zpravidla vydán zatykač (§ 933 občanského soudního řádu).

Poslední aktualizace: 20/09/2021

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.