Obsah zajišťuje
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)
1 Jaké druhy opatření existují?
Italský právní řád stanoví předběžná opatření, která svou povahou předjímají účinky pravomocného rozhodnutí a jsou v zásadě preventivní. Předběžná opatření mohou být nařízena „před“ zahájením řízení (opatření ante causam) nebo během řízení. Mohou být rovněž požadována při zahájení sporu. Obecná pravidla, kterými se řídí řízení o předběžných opatřeních, jsou stanovena v článku 669-bis a násl. občanského soudního řádu. Existují různé druhy předběžných opatření: a) „ochranná“ opatření mají zachovat stávající stav nebo chránit majetek. Jedním z příkladů opatření, která spadají do této kategorie, je ochranné obstavení. Předběžná ochranná opatření mají v zásadě za cíl zajistit, aby trvání řízení nevedlo k tomu, že uplatnění následně získaného exekučního titulu bude v podstatě bezcenné, například z důvodu ztráty nebo zničení nárokovaného majetku; b) „preventivní“ opatření jsou ta, která předjímají, předtím, než bude znám výsledek řízení, účinky pravomocného rozhodnutí. Předběžná preventivní opatření mají tedy za cíl zajistit, aby osoba, která má určité právo, nezůstala ve stavu nespokojenosti, který by jinak vedl ke vzniku škody, která by následně nemohla být nahrazena.
Předběžná opatření jsou většinou „obvyklá“ a jsou upravena rovněž ve zvláštních předpisech, jako například v předpisech týkajících se rodinných záležitostí, výživného, patentů atd. Je však také možné požadovat „neobvyklá“ předběžná opatření: ta jsou známa jako naléhavá opatření a jsou upravena v článku 700 občanského soudního řádu. Toto ustanovení zajišťuje, že kdokoli se oprávněně obává, že doba nezbytná k uplatnění jeho práv běžným způsobem by potenciálně mohla způsobit bezprostřední a nenapravitelnou újmu, může požádat, aby soud nařídil naléhavá opatření, která se budou podle okolností jevit jako vhodnější pro předběžné zajištění účinků rozhodnutí ve věci samé.
2 Za jakých podmínek lze tato opatření vydat?
Na přijetí předběžného opatření se vztahují dva požadavky:
A) periculum in mora, tj. opodstatněná obava, že by do doby vydání rozsudku ve věci samé mohlo být právo, jež má předběžné opatření zajistit, nenapravitelně poškozeno;
B) fumus boni juris, tj. důvěryhodný důkaz dokládající nárok.
2.1 Postup
Procesní pravidla jsou stanovena v článku 669-bis a násl. občanského soudního řádu. Žádost se předkládá formou návrhu, který se podává na podatelně příslušného soudu. Před zahájením hlavního řízení se návrh podává k soudu, který bude rozhodovat ve věci samé. Pokud již hlavní řízení probíhá, návrh musí být podán k soudu, u kterého řízení probíhá. Soud strany vyslechne a upustí od jakýchkoli formalit, které nejsou zásadní pro sporné řízení. Následně začne způsobem, který považuje za nejvhodnější, zkoumat požadavky nezbytné pro účely požadovaného opatření a teprve poté svým usnesením návrhu vyhoví nebo jej zamítne. Pokud by předvolání protistrany mohlo ohrozit výkon opatření, může soud vydat odůvodněné rozhodnutí v podobě usnesení, které může podle potřeby zahrnovat souhrnné informace. V tomto případě soud týmž usnesením stanoví datum, kdy budou strany vyslechnuty, nejpozději však do patnácti dní, a poskytne navrhovateli pevně danou lhůtu nejvýše osmi dní pro oznámení návrhu a usnesení. Při soudním jednání může soud, formou usnesení, opatření obsažená v prvotním usnesení potvrdit, změnit nebo odvolat.
Soud může řízení rovněž ukončit tak, že vydá usnesení, kterým návrh zamítne nebo mu částečně či v plném rozsahu vyhoví. Pokud je návrhu vyhověno a byl předložen před zahájením hlavního řízení, usnesení, kterým se návrhu vyhovuje, musí stanovit pevně danou lhůtu nejvýše 60 dní pro zahájení hlavního řízení: toto pravidlo se nevztahuje na preventivní a naléhavá opatření podle článku 700 občanského soudního řádu.
2.2 Hlavní podmínky
Na přijetí předběžného opatření se vztahují dva výše uvedené požadavky: periculum in mora a fumus boni juris.
3 Účel a povaha opatření?
Jedná se v podstatě o prozatímní opatření, která platí do doby vynesení rozsudku v hlavním řízení. Ačkoli to platí vždy u ochranných opatření, která vyžadují řízení v hlavním sporu, u preventivních opatření to platí pouze částečně, jelikož ta mohou být účinná bez ohledu na to, zda probíhá řízení, či nikoli, i když nemají stejnou právní sílu jako pravomocný rozsudek ve sporu.
Obsah předběžných opatření se liší podle druhu nebezpečí, jež mají odvrátit. Obstavení se například vztahuje na majetek dlužníka. Příkaz k opětovnému přijetí neoprávněně propuštěného pracovníka představuje na druhou stranu povinnost provést určitý úkon.
3.1 Jaké druhy majetku mohou být předmětem takových opatření?
Opatření se mohou podle potřeby vztahovat na movitý nebo nemovitý majetek, avšak rovněž na duševní vlastnictví a díla chráněná autorským právem.
3.2 Jaké jsou účinky těchto opatření?
Ochranná opatření mají zachovat právní a skutkovou situaci, která existuje v době podání návrhu, s cílem zajistit, aby doba potřebná k dokončení hlavního řízení nepoškodila práva žalobce. Preventivní opatření mají na druhou stranu předjímat účinky pravomocného rozsudku v hlavním řízení.
3.3 Jaká je platnost těchto opatření?
Předběžná opatření zůstávají v platnosti do vynesení rozsudku v hlavním řízení, který je poté nahradí. Ochranná opatření, u nichž se vyžaduje zahájení hlavního řízení (např. schválení soudního obstavení podle článku 670 občanského soudního řádu nebo ochranného obstavení podle článku 671 občanského soudního řádu), pozbývají účinku, není-li hlavní řízení zahájeno, nebo jsou zachována po dobu, kterou stanoví zákon nebo soud, nebo pozbývají účinku, nebyla-li složena jistota požadovaná soudem. Preventivní opatření, včetně neobvyklých opatření (jejichž obsah nestanoví zákon, nýbrž soud, a to podle článku 700 občanského soudního řádu), třebaže se nemohou stát součástí pravomocného rozsudku, zůstávají v platnosti i v případě, že hlavní řízení nebylo zahájeno, nebo bylo zahájeno, poté však bylo zastaveno.
4 Je možné podat proti těmto opatřením opravný prostředek?
Proti rozhodnutím o předběžných opatřeních lze bez ohledu na to, zda bylo návrhu vyhověno, nebo zda byl zamítnut, podat opravný prostředek (článek 669-terdecies), a to z toho důvodu, že jsou postižena vadou, nebo na základě předložení dodatečných okolností a důvodů odvolacímu soudu, které nebyly v původním návrhu uvedeny.
Související odkazy
►Italská Ústava (EN)
https://www.senato.it/sites/default/files/media-documents/COST_INGLESE.pdf
►Italské právní předpisy (IT)
https://www.normattiva.it/?language=en
►Italský občanský soudní řád (IT)
http://www.altalex.com/documents/codici-altalex/2015/01/02/codice-di-procedura-civile
►Správní řád (EN)
https://www.giustizia-amministrativa.it/cdsintra/wcm/idc/groups/public/documents/document/mday/mzk3/~edisp/nsiga_4276977.pdf
►Code de justice administrative (FR)
► Italienische Verwaltungsprozessordnung (DE)
► Systém soudní moci Itálie (EN)
► Daňový řád (IT)
► Ministerstvo spravedlnosti (IT)
Poslední aktualizace:
28/12/2023
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.