Hledat informace podle regionů
1 Jaké druhy opatření existují?
Soudní zákaz neboli negativní příkaz (Prohibitory or Negative Injunction) – příkaz zdržet se určitého jednání nebo ukončit určité jednání. Jedná se o nejběžnější druh rozhodnutí.
Soudní příkaz neboli pozitivní příkaz (Mandatory or Positive Injunction) – příkaz k provedení určitého úkonu nebo k odstranění újmy způsobené předchozím úkonem.
Quia Timet příkaz – příkaz k provedení či neprovedení určitého úkonu, aby se zabránilo škodám, k nimž ještě nedošlo.
Rozhodnutí o obstavení majetku („Mareva Injunction“) – příkaz, který brání žalovanému v tom, aby odstranil nebo zcizil svůj majetek za účelem nevymahatelnosti soudního rozhodnutí o náhradě škody. Toto rozhodnutí může stanovit příspěvek na životní, obchodní nebo právní náklady žalovaného.
Závazek namísto příkazu – Takovýto závazek často nabízí žalovaný v reakci na návrh na vydání soudního zákazu nebo příkazu, a je-li žalobcem přijat, měl by být zaznamenán písemně nebo soudem.
Příkaz ke kontrole a zachování majetku (Order for inspection and preservation of property) – tento příkaz má dvojí účel:
- zachovat majetek, který je předmětem žaloby, aby strana, jež měla ve věci úspěch, byla schopna získat zpět nedotčený majetek nebo jeho hodnotu, a
- zpřístupnit majetek pro účely prohlídky ke shromáždění důkazů v rámci řízení. Soud může rovněž vydat usnesení umožňující vstup do prostor účastníka řízení za účelem provedení opatření.
Příkaz k zabavení (tzv. „Anton Piller Order“) – ten opravňuje žalobce, jeho právního zástupce nebo jiného zmocněnce zabavit věci bez předchozího upozornění žalovaného za účelem jejich zachování nebo pro účely dokazování.
2 Za jakých podmínek lze tato opatření vydat?
2.1 Postup
Předběžná opatření mohou být uplatněna kdykoli po zahájení řízení a před rozhodnutím v dané věci. V naléhavých případech může být předběžné opatření nařízeno před zahájením řízení pod podmínkou, že řízení je zahájeno neprodleně.
Postup pro podání návrhu na předběžné opatření je stanoven v soudním řádu. Obecnými soudními pravidly, která se vztahují na vrchní soud (High Court), je soudní řád Nejvyššího soudu Severního Irska z roku 1980 (Rules of the Court of Judicature (NI) 1980), a na soudy hrabství se vztahuje soudní řád soudů hrabství (County Court) Severního Irska z roku 1981 (County Court Rules (NI) 1981).
Návrh se obvykle podává prostřednictvím „oznámení návrhu“ (Notice of Motion) nebo „předvolání“ (Summons) oddělení vrchního soudu nebo soudu hrabství, u něhož je vedeno hlavní řízení.
Oznámení nebo předvolání musí obsahovat požadované nápravné opatření a soudní pravidla, na jejichž základě je návrh podán, musí být podloženy přísežným prohlášením (často učiněným právním zástupcem navrhovatele) a měl by být předložen návrh rozhodnutí.
Oznámení nebo předvolání spolu s přísežným prohlášením a jakýmikoli jinými příslušnými písemnostmi musí být žalovanému doručeny nejméně dva celé dny před plánovaným dnem konání soudního jednání, ačkoli v naléhavých případech může soud povolit zkrácení lhůty pro doručení.
U vrchního soudu projednává návrh obvykle vyšší soudní úředník (Master), ačkoli v některých druzích řízení (stanovených v soudním řádu Nejvyššího soudu Severního Irska z roku 1980) musí návrhy na předběžná opatření projednat soudce.
Soud hrabství má úplnou pravomoc s ohledem na předběžná opatření ve vztahu k věcem spadajícím do jeho příslušnosti. U soudu hrabství musí návrhy na rozhodnutí o předběžném opatření projednat soudce soudu hrabství.
Návrh lze podat „ex parte“ bez doručení oznámení nebo předvolání osobě, vůči níž je opatření požadováno, v těchto případech:
- je-li věc mimořádně naléhavá
- pokud by předchozí oznámení vedlo k tomu, že žalovaný zmaří účel rozhodnutí
- například dle dohody se návrhy před zahájením řízení obvykle podávají ex parte
- pokud to umožňuje nebo nařizuje zákon či soudní řád.
Návrh ex parte se podává na zvláštním formuláři (tzv. procesní písemnost ex parte) a navrhovatel je povinen zveřejnit plně a správně všechny příslušné skutečnosti. O návrzích na rozhodnutí ex parte (s výjimkou návrhů na soudní zákazy nebo příkazy ex parte) zpravidla rozhoduje soudce nebo vyšší soudní úředník bez soudního jednání. Náklady na návrhy ex parte jsou obvykle vyhrazeny pro soudní jednání.
2.2 Hlavní podmínky
Soudní zákaz nebo příkaz vydá soud dle svého uvážení. Soud může vydat rozhodnutí v kterékoli fázi řízení, pokud to považuje za odůvodněné a vhodné. Soud uplatňuje svou posuzovací pravomoc při rozhodování o soudním zákazu nebo příkazu v souladu s pokyny vydanými v rozsudku ve věci American Cyanamid v. Ethicon [1975] AC 396. Žalobce musí nejprve prokázat, že existuje závažný problém, který má být předmětem řízení. Soudce poté posoudí možnost finanční náhrady škody vzniklé žalobci. Soudce může posoudit poměr vhodnosti uložení opatření pro jednotlivé strany a v případě rovnosti to, zda se upřednostňuje zachování nebo obnovení situace, jaká existovala před údajným protiprávním jednáním. Jestliže se jedná o návrh na vydání obligatorního příkazu a opatření nebude přijato, dokud se žalobce nezaváže zaplatit žalovanému náhradu škody v případě, že jeho žaloba bude neúspěšná, nebo pokud se ukáže, že soudní příkaz je zbytečný, je třeba prokázat silnější potřebu.
V případě návrhu na vydání rozhodnutí o obstavení majetku musí žalobce předložit:
- opodstatněné argumenty pro již existující důvod žaloby, kdy se požadují určitá peněžitá nápravná opatření
- důkaz o tom, že žalovaný má majetek, který může odstranit nebo zatajit
- důkaz o existujícím riziku toho, že žalovaný před vydáním soudního rozhodnutí bude s majetkem nakládat.
Návrh na kontrolu majetku lze podat v souvislosti s majetkem, který je předmětem řízení, nebo v souvislosti s nímž může vyvstat otázka. Právo na kontrolu nezávisí na síle argumentů žalobce.
V návrhu na vydání příkazu k zabavení musí žalobce prokázat, že existuje reálná možnost, že žalovaný zničí dokumenty nebo předměty škodící jeho obhajobě nebo zveřejní materiál, s ohledem na nějž má žalobce právo na důvěrné zacházení.
3 Účel a povaha opatření?
3.1 Jaké druhy majetku mohou být předmětem takových opatření?
Návrh na vydání soudního zákazu nebo příkazu musí být vedlejší a záviset na vymahatelném právním nároku nebo předmětu žaloby. Účelem soudního zákazu nebo příkazu však není výkon práv navrhovatele, nýbrž zachování stavu v daném okamžiku nebo jeho obnovení do doby, než bude rozhodnuto o žalobě.
Rozhodnutí o obstavení majetku lze vydat s ohledem na současný nebo budoucí majetek nacházející se v Severním Irsku (bez ohledu na to, zda je předmětem žaloby nebo zda souvisí se žalobou), ať už má žalovaný bydliště nebo přítomnost v Severním Irsku, či nikoli.
Příkaz ke kontrole a zachování majetku lze získat pouze ve vztahu k fyzickému majetku. Není to vhodný postup pro kontrolu obsahu dokumentu, který je k dispozici podle pravidel týkajících se zpřístupnění dokumentů.
3.2 Jaké jsou účinky těchto opatření?
Opatření může být vykonáno v předběžném řízení. Než může být opatření vykonáno v předběžném řízení, musí být doručeno žalovanému. Závazek je vykonatelný jako soudní zákaz nebo příkaz.
Třetí osoby, jako je manžel/manželka žalovaného, právní zástupce nebo banka, které obdržely rozhodnutí o obstavení majetku, musí zachovat majetek žalovaného, který mají v držení. Rozhodnutí o obstavení majetku však má účinek pouze proti žalovanému a nedává žalobci přednost před věřiteli.
Příkaz ke kontrole a zachování majetku může být vydán pouze proti účastníkovi řízení, takže jeho účinek závisí na souhlasu osoby, která majetek vlastní.
Příkaz k zabavení nepředstavuje povolení k prohlídce, takže jej nelze provést za použití síly, je-li však příkaz formulován tak, že nařizuje žalovanému, aby umožnil prohlídku, znamená odmítnutí žalovaného pohrdání soudem a může vést soud k vyvození závěru, že něco skrývá.
3.3 Jaká je platnost těchto opatření?
Opatření může být:
- předběžné – trvá do doby soudního řízení
- dočasně – trvá po omezenou dobu
4 Je možné podat proti těmto opatřením opravný prostředek?
Proti usnesení nebo rozhodnutí vyššího soudního úředníka může kterákoli strana podat opravný prostředek soudci. Opravný prostředek musí být podán do pěti dnů a musí být doručen ostatním stranám nejméně dva celé dny před tím, než je naplánováno projednání opravného prostředku. Pětidenní lhůtu lze podle uvážení soudu prodloužit, soud však musí být přesvědčen, že existuje pádný důvod tak učinit. Proti závazku se však účastník řízení nemůže odvolat. Proti zamítnutí návrhu ex parte může navrhovatel podat opravný prostředek, odpůrce však podá spíše návrh na zrušení rozhodnutí než opravný prostředek.
Odvolací řízení představuje úplné nové projednání, i když odvolávající se strana předkládá svou věc poprvé. Ačkoli mohou být předloženy nové důkazy, soudce se zdráhá připustit nové důkazy, neexistuje-li k tomu dostatečný důvod.
Proti předběžnému rozhodnutí vydanému soudem hrabství lze podat opravný prostředek soudci vrchního soudu za účelem opětovného projednání nebo postoupení věci odvolacímu soudu (Court of Appeal).
Související odkazy
Soudní služba Severního Irska (Northern Ireland Courts and Tribunals Service)
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.