Který soud je příslušný?

Estonsko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Je třeba se obracet na obecný soud nebo na zvláštní, specializovaný soud (například pracovní soud)?

K projednávání občanských věcí jsou příslušné okresní soudy (maakohus). Okresní soudy jako soudy prvního stupně projednávají občanské věci. Občanské věci tvoří široká škála oblastí a zahrnují spory vyplývající z různých smluv a závazků, rodinných a dědických záležitostí, práv k nemovitostem, záležitostí souvisejících s činností a řízením podniků a neziskových organizací, úpadku a pracovněprávních záležitostí. K zahájení občanskoprávního řízení je nutno podat u okresního soudu žalobní návrh. V žalobním návrhu, který se podává u soudu, je nutno uvést žalovaného, předmět žaloby, žalobní důvody (například právní základ) a důkazy dokládající nárok.

Vedení řízení v občanských věcech upravuje občanský soudní řád.

Jelikož v Estonsku neexistují specializované soudy, mohou se některými spory před uplatněním práva obrátit se na soud zabývat mimosoudní orgány.

Pracovněprávní spory řeší například Komise pro pracovněprávní spory (töövaidluskomisjon). Komise pro pracovněprávní spory je nezávislý orgán, který řeší individuální pracovněprávní spory před zahájením soudního řízení. Mohou se na ni obrátit zaměstnanci i zaměstnavatelé, přičemž jsou osvobozeni od kolkovného. Řešení pracovněprávních sporů komisí pro pracovněprávní spory upravuje zákon o řešení pracovněprávních sporů. Postup komise pro pracovněprávní spory nepředstavuje povinný postup před zahájením soudního řízení. Rozhodnutí komise pro pracovněprávní spory, které je pravomocné, je pro strany závazné. Na komisi pro pracovněprávní spory se lze obrátit za účelem řešení následujících sporů vyplývajících z pracovněprávních vztahů: 1) pracovněprávní spor vyplývající z pracovněprávního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem registrovaným v Estonsku nebo zahraničním zaměstnavatelem působícím v Estonsku prostřednictvím pobočky a z přípravy na takový pracovněprávní vztah (individuální pracovněprávní spor); 2) pracovněprávní spor vyplývající z článku 7 zákona o pracovních podmínkách zaměstnanců vyslaných do Estonska mezi zaměstnancem vyslaným do Estonska a jeho zaměstnavatelem (individuální pracovněprávní spor); 3) kolektivní pracovněprávní spor vyplývající z plnění kolektivní smlouvy (kolektivní pracovněprávní spor). Komise pro pracovněprávní spory neřeší spory o náhradu škody způsobené újmou na zdraví, úrazem nebo smrtí v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. V návrhu předloženém komisi pro pracovněprávní spory je nutno uvést okolnosti, které jsou pro spor důležité. Napadá-li se zrušení pracovní smlouvy, je například nutné uvést okamžik a důvod zrušení. Je třeba popsat povahu sporu mezi stranami, tj. to, co zaměstnanec nebo zaměstnavatel neučinil nebo učinil protiprávně. Veškerá prohlášení a nároky je nutno doložit a z tohoto důvodu je nutno připojit veškeré listinné důkazy (pracovní smlouvu, vzájemné dohody nebo korespondenci mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem atd.) nebo odkaz na jiné důkazy a svědky. Tyto listinné důkazy, které dokládají nárok zaměstnance nebo zaměstnavatele, musí být k návrhu připojeny při jeho podání. Pokud navrhovatel považuje za nutné přizvat na zasedání svědka, je nutno v návrhu uvést jméno a adresu svědka. Nároky vyplývající ze smlouvy mezi spotřebitelem a obchodníkem může řešit Komise pro spotřebitelské spory (tarbijakaebuste komisjon). Řešení spotřebitelských sporů touto komisí upravuje zákon o ochraně spotřebitele. Komise pro spotřebitelské spory je příslušná pro urovnávání sporů zahájených domácími nebo zahraničními spotřebiteli vyplývajících ze smluv mezi spotřebiteli a obchodníky, pokud je jednou stranou obchodník usazený v Estonsku. Komise pro spotřebitelské spory je příslušná rovněž k urovnávání sporů souvisejících se škodami, které byly způsobeny vadným výrobkem, pokud lze určit výši škody. Jestliže bylo zjištěno, že byla způsobena škoda, její přesnou výši však nelze určit (například v případě jiné než peněžní škody nebo budoucí škody), stanoví výši odškodnění soud. Komise se nezabývá spory, které souvisejí s poskytováním jiných než hospodářských služeb obecného zájmu, vzdělávacích služeb poskytovaných veřejnoprávní právnickou osobou, zdravotních služeb poskytovaných pacientům zdravotnickými pracovníky za účelem posouzení a ochrany jejich zdraví nebo jejich uzdravení nebo předepsání či výdej léčiv a léčivých přípravků. Komise se nezabývá ani řešením sporů, pokud nárok vznikl v důsledku smrti, zranění nebo újmy na zdraví, nebo sporů, pro něž je postup pro jejich řešení stanoven v jiných právních předpisech. Tyto spory urovnává příslušná instituce nebo soud. Postup komise pro spotřebitelské spory nepředstavuje povinný postup před zahájením soudního řízení. Seznam podnikatelů, kteří nedodrželi rozhodnutí komise, je zveřejněn na internetových stránkách Úřadu pro ochranu spotřebitele a technickou regulaci. Pokud strany nesouhlasí s rozhodnutím komise nebo ho nedodrží, mohou stejný spor předložit k projednání okresnímu soudu.

Spory ohledně nájemného mohou být urovnány v komisi pro řešení sporů týkajících se nájemného, přičemž postupy jsou stanoveny v zákoně o řešení sporů týkajících se nájemného (üürivaidluse lahendamise seadus). Komise pro řešení sporů týkajících se nájemného může být zřízena jako nezávislý orgán místního samosprávného orgánu, který řeší nájemní spory. Komise pro řešení sporů týkajících se nájemného neřeší spory týkající se finančních nároků přesahujících 3 200 EUR. Postup komise pro řešení sporů týkajících se nájemného nepředstavuje povinný postup před zahájením soudního řízení. Po nabytí právní moci rozhodnutí komise pro řešení sporů týkajících se nájemného nemohou strany podat žalobu na stejném základě u soudu a rozhodnutí komise pro řešení sporů týkajících se nájemného, které je pravomocné, je pro strany závazné.

2 Kdy jsou příslušné obecné soudy (tj. kdy jde o soudy, které jsou příslušné u daných věcí), jak mohu zjistit, na který soud se mám obrátit?

K určení soudu, který je příslušný k projednání dané věci, je důležité znát zásady soudní příslušnosti. Příslušnost je rozdělena do tří oblastí: 1) obecná příslušnost, která se řídí místem bydliště dotčené osoby; 2) volitelná soudní příslušnost; 3) výlučná soudní příslušnost (viz oddíl 2.2).

2.1 Rozlišují se nižší a vyšší obecné civilní soudy prvního stupně (například okresní coby nižší a krajské coby vyšší), a pokud ano, který je příslušný k projednání mé věci?

Soudy nižšího a vyššího stupně se liší, jelikož estonský soudní systém má tři stupně.

Okresní soudy (maakohus) projednávají jako soudy prvního stupně všechny občanskoprávní věci. Zákon může stanovit, že určité druhy záležitostí jsou projednávány pouze určitými okresními soudy, pokud to urychlí projednání dané věci či jinak zajistí větší efektivnost řízení.

Oblastní soud (ringkonnakohus) přezkoumává rozhodnutí vydaná v občanských věcech okresními soudy v jeho územní působnosti, a to na základě opravných prostředků podaných proti rozsudkům a usnesením. Oblastní soud rozhoduje rovněž o jiných věcech, pro něž je příslušný podle zákona.

Nejvyšší soud (Riigikohus) přezkoumává rozhodnutí vydaná v občanských věcech oblastními soudy, a to na základě kasačních opravných prostředků a odvolání proti soudním rozhodnutím. Nejvyšší soud rozhoduje rovněž o návrzích na přezkum platných soudních rozhodnutí, v případech stanovených zákonem určí soud příslušný k projednání dané věci a rozhoduje o jiných věcech, pro něž je příslušný podle zákona. Nejvyšší soud slouží také jako Ústavní soud Estonska.

Danou věc nejprve projedná a rozsudek vynese okresní soud jako soud prvního stupně. Shledá-li dotčená osoba, že rozsudek soudu prvního stupně je vydaný na základě porušení zákonného ustanovení nebo že s ohledem na okolnosti a důkazy, které je třeba vzít v úvahu v rámci řízení o opravném prostředku, by v rámci řízení o opravném prostředku měl být vydán jiný rozsudek než ten, který byl vydán u soudu prvního stupně, je ze zákona oprávněna odvolat se k vyššímu soudu, tj. oblastnímu soudu. Oblastní soudy jsou soudy druhého stupně, a proto na základě odvolání přezkoumávají rozhodnutí okresních a správních soudů. Oblastní soud rozhoduje o občanských věcech v senátu – o odvolání rozhoduje senát tří soudců.

Nejvyšší soud je soudem nejvyššího stupně. Nejvyšší soud přezkoumává rozhodnutí vydaná v občanských věcech oblastními soudy, a to na základě kasačních opravných prostředků a odvolání proti soudním rozhodnutím. Nejvyšší soud rovněž rozhoduje o návrzích na přezkoumání platných soudních rozhodnutí. V případech stanovených zákonem určí soud s příslušnou pravomocí ve věci rozhodnout a dále rozhoduje o jiných věcech, pro něž je příslušný podle zákona. Kasace znamená podání opravného prostředku proti rozsudku soudu, který dosud nenabyl právní moci, a to pouze s ohledem na právní aspekty věci a přezkoumání dotyčného rozsudku soudem vyššího stupně, aniž by se znovu posuzovala skutková podstata věci. Přezkum soudních rozhodnutí znamená nové přezkoumání rozhodnutí, která již nabyla právní moci, v případech, kdy se objevily nové skutečnosti, a to na žádost účastníka řízení.

Účastník řízení o opravném prostředku se může odvolat proti rozsudku oblastního soudu k Nejvyššímu soudu, pokud oblastní soud zásadně porušil ustanovení procesního práva nebo nesprávně uplatnil ustanovení hmotného práva. V řízení na základě žaloby podané k Nejvyššímu soudu může účastník řízení provádět procesní úkony a podávat návrhy a žádosti pouze prostřednictvím advokáta. V řízení o návrhu podaném k Nejvyššímu soudu může účastník řízení provádět procesní úkony a podávat návrhy a žádosti osobně nebo prostřednictvím právního zástupce. Nejvyšší soud kasační opravný prostředek připustí, pokud kasační opravný prostředek splňuje požadavky zákona, byl podán ve lhůtě a pokud:
1) oblastní soud zjevně ve svém rozsudku uplatnil ustanovení hmotného práva nesprávně a nesprávné uplatnění tohoto ustanovení mohlo vést k vynesení nespravedlivého rozsudku;
2) oblastní soud v rozsudku zásadně porušil ustanovení procesního práva, což mohlo vést k vynesení nespravedlivého rozsudku.
Nejvyšší soud jej připustí rovněž tehdy, má-li řízení o kasačním opravném prostředku zásadní význam pro zaručení právní jistoty a vytvoření jednotné soudní praxe nebo pro další rozvoj práva.

2.2 Místní příslušnost (je pro mou věc příslušný soud města A, nebo města B?)

Příslušnost je právo a povinnost určité osoby vykonávat svá procesní práva u určitého soudu. Soudní příslušnost je obecná, volitelná nebo výlučná.

Obecná příslušnost určuje soud, u něhož lze podat žalobu na určitou osobu a učinit s ohledem na určitou osobu jiné procesní úkony, nestanoví-li zákon, že žalobu lze podat nebo určitý úkon učinit u jiného soudu.

Volitelná příslušnost určuje soud, u něhož lze podat žalobu na určitou osobu nebo učinit s ohledem na určitou osobu jiné procesní úkony nad rámec obecné příslušnosti. To znamená, že například žaloba týkající se majetkového nároku vůči fyzické osobě může být podána u příslušného soudu podle dlouhodobějšího místa pobytu. Má-li dotyčná osoba bydliště v jiném státě, lze žalobu týkající se majetkového nároku vůči této osobě podat rovněž u příslušného soudu podle místa, kde se nachází majetek, jehož se nárok týká, nebo u příslušného soudu podle místa, kde se nachází jiný majetek dotyčné osoby.

Výlučná příslušnost určuje jediný soud, na nějž se lze obrátit za účelem rozhodnutí v občanské věci. Příslušnost ve věcech týkajících se návrhu je výlučná, nestanoví-li zákon jinak. Výlučnou příslušnost může určovat například místo, kde se nachází nemovitý majetek, sídlo právnické osoby atd.

2.2.1 Základní pravidla místní příslušnosti

Žalobu na fyzickou osobu lze podat u příslušného soudu podle místa bydliště této osoby a žalobu na právnickou osobu lze podat u příslušného soudu podle sídla právnické osoby. Není-li bydliště fyzické osoby známo, lze žalobu na tuto osobu podat u příslušného soudu podle posledního známého místa bydliště.

2.2.2 Výjimky ze základního pravidla

Žalobu na občana Estonské republiky žijícího v cizím státě, na nějž se vztahuje zásada exteritoriality, nebo na občana Estonské republiky pracujícího v zahraničí, který je státním zaměstnancem, lze podat u příslušného soudu podle posledního místa bydliště dotyčné osoby v Estonsku. Neměla-li tato osoba bydliště v Estonsku, lze žalobu podat u Okresního soudu v Harju (Harju Maakohus). Žalobu na orgán Estonské republiky nebo na orgán místní samosprávy lze podat u příslušného soudu podle sídla dotyčného státního orgánu nebo orgánu místní samosprávy. Nelze-li státní orgán určit, podává se žaloba u Okresního soudu v Harju. Nelze-li určit orgán místní samosprávy, podává se žaloba u příslušného soudu podle sídla obecního nebo městského zastupitelstva.

Žalobce může rovněž podat žalobu na orgán Estonské republiky nebo na orgán místní samosprávy u příslušného soudu podle svého místa bydliště či sídla.

2.2.2.1 Kdy si mohu vybrat mezi soudem v místě bydliště žalovaného (soud určený podle základního pravidla) a jiným soudem?

V zákonem stanovených případech může být zvolen soud, u nějž lze podat žalobu na určitou osobu a učinit s ohledem na určitou osobu jiné procesní úkony, a to nehledě na obecnou příslušnost.

  • Příslušnost podle místa pobytu – žalobu na fyzickou osobu týkající se majetkového nároku lze podat rovněž u příslušného soudu podle místa pobytu této osoby, pokud dotyčná osoba na tomto místě pobývá delší dobu z důvodu pracovního nebo služebního poměru, studia či z jiného podobného důvodu.
  • Příslušnost podle místa podnikání – žalobu týkající se výkonu hospodářské nebo profesní činnosti žalovaného lze podat rovněž u příslušného soudu podle místa podnikání.
  • Příslušnost podle sídla právnické osoby – právnická osoba založená na členství, včetně společnosti, nebo její člen, partner nebo akcionář může žalobu vyplývající z členství nebo účasti podat na jiného člena, partnera nebo akcionáře právnické osoby rovněž u příslušného soudu podle sídla právnické osoby.
  • Příslušnost podle místa, kde se nachází majetek – má-li určitá osoba bydliště nebo sídlo v jiném státě, lze žalobu na tuto osobu týkající se majetkového nároku podat u příslušného soudu podle místa, kde se nachází majetek, jehož se nárok týká, nebo u příslušného soudu podle místa, kde se nachází jiný majetek, který patří této osobě. Pokud byl majetek zapsán ve veřejném rejstříku, lze žalobu podat u příslušného soudu podle místa rejstříku, v němž je majetek zapsán. Představuje-li majetkové právo nárok podle závazkového práva, lze žalobu podat u příslušného soudu podle bydliště nebo sídla dlužníka. Je-li nárok zajištěn určitým majetkem, lze žalobu podat u příslušného soudu podle místa, kde se dotyčný majetek nachází.
  • Žaloba týkající se vymáhání nároku zajištěného zástavním právem nebo věcným břemenem nebo jiná žaloba týkající se podobného nároku může být podána rovněž u soudu podle místa, kde se nachází nemovitý majetek, je-li dlužník vlastníkem zapsané nemovitosti, která je zatížena zástavním právem nebo věcným břemenem.
  • Příslušnost v případě žaloby vyplývající z vlastnictví bytu – žalobu na majitele bytu, která je založena na právním vztahu v souvislosti s vlastnictvím bytu, lze podat rovněž u příslušného soudu podle místa, kde se nachází nemovitost, na niž se vlastnictví bytu vztahuje.
  • Příslušnost založená na místě plnění smlouvy – žalobu vyplývající ze smlouvy nebo žalobu na určení neplatnosti smlouvy lze podat rovněž u příslušného soudu podle místa, kde měla být napadená smluvní povinnost splněna. Za místo splnění povinnosti se v případě smlouvy na prodej movitého majetku považuje místo, kde movitý majetek byl nebo měl být předán kupujícímu, a v případě smlouvy na poskytnutí služby místo, kde služba byla nebo měla být poskytnuta. V ostatních případech se za místo splnění povinnosti považuje místo podnikání nebo v případě, že takové místo neexistuje, místo bydliště nebo sídlo dlužníka. Tato ustanovení platí, pokud se strany nedohodly jinak.
  • Příslušnost podle místa bydliště spotřebitele – žalobu vyplývající ze smlouvy nebo vztahu podle článků 35, 46, 52, čl. 208 odst. 4, článků 379, 402, čl. 635 odst. 4, článků 709, 734 a 866 zákona o závazkovém právu (võlaõigusseadus) nebo žalobu vyplývající z jiné smlouvy uzavřené s podnikem, který má sídlo nebo provozovnu v Estonsku, může spotřebitel podat rovněž u příslušného soudu podle místa bydliště spotřebitele. Výše uvedené se nevztahuje na žaloby vyplývající z přepravních smluv.
  • Příslušnost v případě žaloby vyplývající z pojistné smlouvy – pojistník, obmyšlená osoba nebo jiná osoba, která je oprávněna požadovat na základě pojistné smlouvy od pojistitele plnění, může žalobu na pojistitele vyplývající z pojistné smlouvy podat rovněž u příslušného soudu podle místa bydliště nebo sídla osoby. V případě pojištění odpovědnosti nebo pojištění stavby, nemovitosti či movitého majetku společně se stavbou nebo nemovitostí lze žalobu na pojistitele podat rovněž u příslušného soudu podle místa, kde došlo k činu nebo události, při níž vznikla škoda, nebo podle místa, kde byla škoda způsobena.
  • Příslušnost v případě žaloby vyplývající z dohody o právech duševního vlastnictví – žaloba vyplývající z dohody o převodu předmětu autorského práva, práv s ním souvisejících nebo práv průmyslového vlastnictví nebo licenční smlouvy či žalobu o určení neplatnosti takové dohody lze podat rovněž u Okresního soudu v Harju.
  • Příslušnost podle bydliště nebo pracoviště zaměstnance – zaměstnanec může žalobu vyplývající z pracovní smlouvy podat rovněž u příslušného soudu podle místa svého bydliště nebo pracoviště.
  • Příslušnost v případě žaloby vyplývající ze směnky nebo šeku – žalobu vyplývající ze směnky nebo šeku lze podat rovněž u příslušného soudu podle místa, kde mají být směnka nebo šek vyplaceny.
  • Příslušnost v případě žaloby vyplývající ze škody způsobené trestným činem – žalobu o náhradu škody způsobené trestným činem lze podat rovněž u příslušného soudu podle místa, na němž došlo k činu nebo události, při níž vznikla škoda, nebo podle místa, kde byla škoda způsobena.
  • Příslušnost v případě žaloby vyplývající z námořního nároku, záchranných prací nebo smlouvy o záchraně – žalobu vyplývající z jednoho či více námořních nároků stanovených v zákoně o námořním majetku (laeva asjaõigusseadus) lze podat rovněž u příslušného soudu podle místa, kde se nachází plavidlo žalovaného nebo domovský přístav plavidla. Žaloba vyplývající ze záchranných prací nebo smlouvy o záchraně může být podána rovněž u příslušného soudu podle místa, na němž se uskutečnily záchranné práce.
  • Příslušnost v případě žaloby na rozdělení pozůstalosti – žaloba, která má určit dědické právo, nárok dědice vůči držiteli pozůstalosti, nárok vyplývající z dědictví nebo dědické smlouvy nebo nárok na povinný díl nebo rozdělení pozůstalosti, může být podána rovněž u příslušného soudu podle místa bydliště zůstavitele v době úmrtí. Pokud byl zůstavitel občanem Estonské republiky, avšak v době úmrtí neměl v Estonsku bydliště, lze žalobu podat rovněž u příslušného soudu podle posledního místa bydliště zůstavitele v Estonsku. Jestliže zůstavitel neměl bydliště v Estonsku, je možno žalobu podat u Okresního soudu v Harju (Harju Maakohus).
  • Žaloba na solidárně spolužalované a několik žalob na jednoho žalovaného – žalobu na spolužalované lze podat u soudu, v jehož obvodu se nachází bydliště nebo sídlo jednoho ze žalovaných, a to podle volby žalobce. Pokud má být na téhož žalovaného podáno několik žalob na základě stejné skutkové podstaty, lze všechny žaloby podat u soudu, u něhož lze podat žalobu týkající se jednoho z nároků nebo některých z nároků vyplývajících z téže skutkové podstaty.
  • Příslušnost v případě protižaloby a žaloby podané třetí osobou s nezávislým nárokem – protižalobu lze podat u soudu, u něhož byla podána původní žaloba, pokud jsou splněny podmínky pro podání protižaloby a pokud protižaloba nespadá do výlučné příslušnosti a není stanoveno, že záležitosti tohoto typu jsou přezkoumávány pouze určitým okresním soudem. To platí rovněž v případech, kdy by podle obecných předpisů měla být žaloba podána u zahraničního soudu.
  • Žaloba třetí strany s nezávislým nárokem může být podána u soudu, u něhož se koná hlavní řízení.
  • Příslušnost v případě insolvenčního řízení – žalobu na úpadce, správce konkurzní podstaty nebo člena konkurzní správy týkající se konkurzního řízení nebo konkurzní podstaty, včetně žaloby na vyloučení majetku z konkurzní podstaty, lze podat u soudu, který rozhodl o prohlášení konkurzu. Žalobu týkající se přihlášení pohledávky lze rovněž podat u soudu, který rozhodl o prohlášení konkurzu. Rovněž úpadce může žalobu týkající se konkurzní podstaty, včetně žaloby na vrácení, podat u soudu, který rozhodl o prohlášení konkurzu.

Jestliže daná věc spadá současně do příslušnosti několika estonských soudů, může si žalobce zvolit soud, u něhož podá návrh. V těchto případech v dané věci rozhoduje soud, který návrh obdržel jako první.

Je-li žaloba podána u příslušného soudu podle místa bydliště nebo sídla žalovaného nebo u soudu s výlučnou příslušností, je záležitost projednána soudním pracovištěm, v jehož obvodu se nachází bydliště nebo sídlo žalovaného nebo místo, podle něhož je určena výlučná příslušnost. Pokud se několik míst použitých k určení příslušnosti nachází v územní působnosti jednoho okresního soudu, avšak v obvodech různých soudních pracovišť, zvolí si žalobce soudní pracoviště, které má danou věc projednat. Pokud si žalobce soudní pracoviště nezvolí, rozhodne o tom, kde bude dotyčná věc projednána, soud.

Přesnější zeměpisné oblasti a obvody soudů jsou stanoveny v zákoně o soudech.

2.2.2.2 Kdy musím zvolit jiný soud než soud v místě bydliště žalovaného (soud určený použitím základního pravidla?

Zákon stanovuje případy, kdy je příslušnost výlučná. Výlučná příslušnost určuje jediný soud, na nějž se lze obrátit za účelem rozhodnutí v občanské věci.

1. Příslušnost podle místa, kde se nachází nemovitý majetek – žaloba týkající se níže uvedených záležitostí se podává u příslušného soudu podle místa, kde se nachází nemovitý majetek:

  • nároky týkající se uznání existence vlastnického práva, omezeného práva k nemovitosti nebo jiných věcných břemen vztahujících se na nemovitý majetek nebo uznání neexistence těchto práv či břemen nebo nároky týkající se jiných práv na nemovitý majetek,
  • určení hranic nemovitosti nebo rozdělení nemovitého majetku,
  • ochrana držby nemovitého majetku,
  • nároky týkající se práva k nemovitosti vyplývajícího z vlastnictví bytu,
  • nároky týkající se nucené správy nemovitosti,
  • nároky plynoucí z nájemní smlouvy nebo smlouvy o pronájmu nebytových prostor nebo jiné smlouvy na užívání nemovitosti podle závazkového práva nebo nároky plynoucí z platnosti těchto smluv.

Žaloba týkající se služebnosti, věcného břemene nebo předkupního práva u určité nemovitosti se podává u příslušného soudu podle místa, kde se nachází nemovitost, u níž byla zřízena služebnost nebo věcné břemeno.

2. Žaloba na ukončení používání standardních obchodních podmínek – žaloba na ukončení používání nespravedlivých standardních obchodních podmínek nebo zrušení či odvolání doporučení dané podmínky ze strany osoby, která používání této podmínky doporučila (článek 45 zákona o závazkovém právu), se podává u příslušného soudu podle místa podnikání žalovaného, nebo pokud takovéto místo neexistuje, u příslušného soudu podle místa bydliště nebo sídla žalovaného. Nemá-li žalovaný místo podnikání, bydliště ani sídlo v Estonsku, podává se žaloba u soudu, v jehož územní působnosti byla dotyčná standardní smluvní podmínka uplatňována.

3. Příslušnost ve věci týkající se zrušení rozhodnutí orgánu určité právnické osoby nebo určení jeho neplatnosti – žaloba na zrušení rozhodnutí orgánu určité právnické osoby nebo na určení jeho neplatnosti se podává u příslušného soudu podle sídla dotyčné právnické osoby.

4. Příslušnost ve věcech manželských

Manželské věci se považují za občanské věci a o žalobě je rozhodnuto v případě, že se týká:

  • rozvodu manželství,
  • zrušení manželství,
  • určení existence nebo neexistence manželství,
  • rozdělení společného jmění manželů nebo jiných nároků vyplývajících z vlastnických vztahů mezi manžely,
  • jiných nároků vyplývajících z manželského vztahu, které jeden z manželů uplatní vůči druhému manželovi.

Estonský soud je příslušný rozhodnout v manželské věci, pokud:

  • je alespoň jeden z manželů občanem Estonské republiky nebo jím byl v době uzavření manželství,
  • mají oba manželé bydliště v Estonsku,
  • se bydliště jednoho z manželů nachází v Estonsku, vyjma případu, kdy by vynesený rozsudek nebyl v zemi, jejímž státním příslušníkem je druhý manžel, zjevně uznán.

Ve věcech manželských, o nichž má rozhodnout estonský soud, se žaloba podává u soudu, v jehož obvodu se nachází společné bydliště manželů, nebo v případě, že takové bydliště neexistuje, u soudu, v jehož obvodu se nachází bydliště žalovaného. Nemá-li žalovaný bydliště v Estonsku, je žaloba podána u příslušného soudu podle místa bydliště společného nezletilého dítěte a v případě, že manželé nemají společné nezletilé dítě, u příslušného soudu podle místa bydliště žalobce.

Pokud bylo zřízeno opatrovnictví ve vztahu k majetku osoby nepřítomné z důvodu jejího pohřešování nebo pokud byl osobě ustanoven opatrovník z důvodu omezené způsobilosti k právním úkonům nebo pokud byl osobě uložen trest odnětí svobody, žalobu na rozvod manželství s touto osobou lze rovněž podat u soudu příslušného podle místa bydliště žalobce.

5. Příslušnost ve věcech týkajících se určení otcovství a výživného – věc týkající se určení otcovství představuje občanskou věc, kdy se rozhoduje o žalobě na určení otcovství nebo o žalobě týkající se námitky proti zapsání rodiče v rodném listě dítěte nebo v matrice. Estonský soud může ve věci určení otcovství rozhodnout v případě, je-li alespoň jedna ze stran občanem Estonské republiky nebo má-li alespoň jedna ze stran bydliště v Estonsku. Aby mohl ve věci určení otcovství rozhodnout estonský soud, musí být žaloba podána u příslušného soudu podle místa bydliště dítěte. Nemá-li dítě bydliště v Estonsku, je žaloba podána u příslušného soudu podle místa bydliště žalovaného. Jestliže odpůrce nemá bydliště v Estonsku, podává se žaloba u příslušného soudu podle místa bydliště žalobce.

Tyto předpisy se vztahují rovněž na věci týkající se výživného. Věc týkající se výživného představuje občanskou věc, kdy se rozhoduje o žalobě na:

  • plnění zákonné vyživovací povinnosti rodiče s ohledem na nezletilé dítě,
  • plnění vyživovací povinnosti mezi rodiči,
  • plnění vyživovací povinnosti mezi manželi,
  • plnění jiné zákonné vyživovací povinnosti.

6. Příslušnost ve věcech týkajících se návrhu

Příslušnost ve věcech týkajících se návrhu je výlučná, nestanoví-li zákon jinak.

Zrychlené řízení o platebním rozkazu – zrychlené řízení o platebním rozkazu vede Soudní pracoviště v Haapsalu při Okresním soudu v Pärnu (Pärnu Maakohtu Haapsalu kohtumaja). K zahájení zrychleného řízení o platebním rozkazu s ohledem na nárok na výživné nebo nárok na uhrazení pohledávky lze za účelem kontaktování oddělení okresního soudu pro platební rozkazy použít internetové stránkyhttps://www.e-toimik.ee/. Zrychlené řízení o platebním rozkazu se nevztahuje na nároky přesahující 6 400 EUR (pohledávky); tato částka zahrnuje nároky týkající se jistiny i příslušenství. Zrychlené řízení se stejně tak nepoužije v případě, je-li požadované výživné vyšší než 1,5násobek minimální míry podpory. 1,5násobek minimální míry podpory v roce 2020 činí 438 EUR měsíčně. Zrychlené řízení o platebním rozkazu se nepoužije v případě, kdy dlužník není zapsán v rodném listě dítěte jako jeho rodič.

Prohlášení za mrtvého a určení okamžiku úmrtí – estonský soud může osobu prohlásit za mrtvou a určit okamžik jejího úmrtí, pokud: 1) v době, kdy se o pohřešované osobě naposledy slyšelo, byla občanem/občankou Estonské republiky nebo v té době měla bydliště v Estonsku; 2) estonský soud má jiný právní zájem na prohlášení osoby za mrtvou nebo na určení okamžiku jejího úmrtí.

Návrh na prohlášení osoby za mrtvou a určení okamžiku jejího úmrtí se podává u soudu posledního bydliště pohřešované osoby. Pokud se osoba pohřešuje v souvislosti s vrakem lodi registrovaným v Estonsku, podává se návrh u soudu příslušného podle místa domovského přístavu lodi. V ostatních případech se návrh na prohlášení osoby za mrtvou nebo na určení okamžiku jejího úmrtí podává u soudu příslušného podle místa bydliště nebo sídla navrhovatele. Pokud bydliště nebo sídlo navrhovatele není v Estonsku, podá se návrh u Okresního soudu v Harju. Návrh na změnu okamžiku úmrtí nebo zrušení prohlášení za mrtvého se podává u soudu, který určil okamžik úmrtí nebo osobu prohlásil za mrtvou.

Záležitosti ve věcech opatrovnictví – záležitost ve věcech opatrovnictví je záležitost související s ustanovením opatrovníka pro určitou osobu nebo jiná záležitost související s opatrovnictvím. Estonský soud je příslušný rozhodnout v opatrovnické věci, pokud: 1) osoba, která potřebuje opatrovníka, nebo osoba, která již opatrovníka má, je občanem/občankou Estonské republiky nebo má bydliště v Estonsku; 2) osoba, která potřebuje opatrovníka, nebo osoba, která již opatrovníka má, potřebuje ochranu estonského soudu z jiného důvodu, včetně případů, kdy se majetek této osoby nachází v Estonsku.

Opatrovník nemusí být ustanoven v Estonsku, pokud jsou estonský soud a soud cizího státu stejně příslušné k ustanovování opatrovnictví a opatrovník již byl ustanoven v cizím státě nebo pokud cizí soud vede řízení o ustanovení opatrovnictví, pokud lze předpokládat, že rozhodnutí cizího soudu bude v Estonsku uznáno a že ustanovení opatrovníka v Estonsku je v zájmu osoby, která opatrovníka potřebuje.

O záležitosti ve věcech opatrovnictví rozhoduje soud příslušný podle místa bydliště osoby, která opatrovníka potřebuje. O ustanovení opatrovníka pro dítě před jeho narozením rozhoduje soud příslušný podle bydliště matky. Pokud je třeba zajistit opatrovníka pro bratry nebo sestry, kteří mají bydliště nebo pobyt v územní působnosti několika soudů, je opatrovník ustanoven soudem, který je příslušný podle místa bydliště nejmladšího dítěte. Pokud v tomto případě již řízení o opatrovnictví před soudem probíhá, rozhodne o opatrovnictví tento soud. Nemá-li osoba, která potřebuje opatrovníka, v Estonsku bydliště nebo pokud bydliště nelze zjistit, může o věci rozhodnout soud, v jehož územní působnosti je potřeba ustanovit opatrovníka této osobě nebo ve vztahu k jejímu majetku, nebo Okresní soud v Harju. Ve věcech týkajících se osoby, která má ustanoveného opatrovníka, nebo jejího majetku rozhoduje soud, který opatrovníka ustanovil. O takové věci může z oprávněného důvodu rozhodnout také soud příslušný podle místa bydliště osoby, která má ustanoveného opatrovníka, nebo soud příslušný podle místa, kde se nachází majetek této osoby.

Umístění osoby do ústavního zařízení – o otázce umístění osoby do ústavního zařízení rozhoduje soud, který ustanovil opatrovníka takové osobě, nebo soud, který řízení ve věci opatrovnictví vede. V ostatních případech o těchto věcech rozhoduje soud příslušný podle místa, kde se ústavní zařízení nachází. O věci může rozhodnout rovněž soud, který rozhodl o předběžné právní ochraně.

Předběžnou právní ochranu v daném případě může uplatnit jakýkoli soud, v jehož územní působnosti musí být příslušné opatření uplatněno. O dalších věcech souvisejících s umístěním osoby do ústavního zařízení, včetně otázek přerušení nebo ukončení umístění osoby do takového zařízení a věcí týkajících se změn doby, po kterou zde má být osoba umístěna, rozhoduje soud, který o umístění osoby do ústavního zařízení rozhodl.

Zřízení správy majetku nepřítomné osoby – otázky spojené se zřízením správy majetku nepřítomné osoby jsou posuzovány soudem příslušným podle místa bydliště nepřítomné osoby. Nemá-li nepřítomná osoba bydliště v Estonsku, rozhodne o zřízení správy majetku nepřítomné osoby soud příslušný podle místa, kde se nachází majetek, pro nějž je správa požadována. O dalších věcech souvisejících se zřízením správy majetku nepřítomné osoby, včetně zrušení této správy a změny správce a jeho povinností, rozhoduje soud, který správce jmenoval.

Osvojení – ve věcech týkajících se osvojení může rozhodnout estonský soud, pokud je osvojitel, jeden z manželů, který si osvojení přeje, nebo dotyčné dítě občanem Estonské republiky nebo pokud se bydliště osvojitele, jednoho z manželů, který si osvojení přeje, nebo bydliště dítěte nachází v Estonsku. Návrh na osvojení se podává u soudu příslušného podle místa bydliště osvojence. Pokud osvojenec nemá bydliště v Estonské republice, návrh se podává u Okresního soudu v Harju. O otázce prohlášení osvojení za neplatné rozhoduje soud, který o osvojení rozhodl.

Rozšíření způsobilosti k právním úkonům nezletilé osoby – o otázce rozšíření způsobilosti k právním úkonům nezletilé osoby může rozhodnout estonský soud, pokud je nezletilá osoba občanem Estonské republiky nebo má bydliště v Estonsku. Návrh na rozšíření způsobilosti k právním úkonům nezletilé osoby nebo návrh na zrušení rozhodnutí o rozšíření způsobilosti k právním úkonům nezletilé osoby se podává u soudu příslušného podle místa bydliště nezletilé osoby. Pokud nemá nezletilá osoba bydliště v Estonské republice, návrh se podává u Okresního soudu v Harju.

Určení rodičovství a zpochybnění záznamu týkajícího se rodiče po smrti osoby – pokud osoba usiluje o určení svého rodičovství vůči osobě, která je mrtvá, nebo je určitou osobou zpochybněn záznam týkající se rodičovství v evidenci narozených obyvatel nebo v evidenci obyvatel po úmrtí osoby zapsané v evidenci narozených obyvatel nebo v evidenci obyvatel jako rodič, lze návrh v tomto smyslu podat u soudu příslušného podle místa posledního bydliště osoby, u které se žádá o určení rodičovství nebo o které je záznam v evidenci narozených obyvatel nebo v evidenci obyvatel zpochybněn. Pokud poslední známé bydliště dané osoby nebylo v Estonsku nebo pokud bydliště není známo, je žaloba podána u Okresního soudu v Harju.

Další rodinné věci zahájené na návrh – ustanovení týkající se opatrovnických věcí se vztahují i na další rodinné věci zahájené na návrh, pokud zákon nestanoví jinak nebo pokud to nevyplývá z povahy věci. O návrhu týkajícím se právního vztahu mezi manželi nebo rozvedenými manželi rozhoduje soud příslušný podle místa společného bydliště manželů nebo posledního společného bydliště manželů. Pokud manželé neměli v Estonsku společné bydliště nebo pokud žádný z manželů v současné době nemá bydliště v působnosti soudu, který by byl příslušný podle místa jejich posledního společného bydliště, rozhodne o věci soud bydliště manžela, jehož práva by byla omezena požadovaným rozhodnutím. Pokud bydliště tohoto manžela není v Estonsku nebo jej nelze zjistit, rozhoduje o něm soud podle místa bydliště navrhovatele. Nelze-li příslušnost určit, podává se žaloba o Okresního soudu v Harju. Předběžnou právní ochranu ve věci rodinných záležitostí zahájených na návrh může uplatnit jakýkoli soud, v jehož územní působnosti musí být příslušné opatření uplatněno.

Uplatňování opatření týkajících se správy pozůstalosti – estonský soud může uplatnit opatření týkající se správy pozůstalosti na pozůstalost nacházející se v Estonsku bez ohledu na stát, jehož právo se uplatní v případě dědictví, a stát, jehož orgán nebo úředník je obecně příslušný k řízení o pozůstalosti. Opatření týkající se správy pozůstalosti uplatňuje soud příslušný podle místa, kde bylo zahájeno dědické řízení. Pokud je řízení o dědictví zahájeno v cizím státě a sídlo se nachází v Estonsku, může soud použít opatření týkající se správy pozůstalosti v místě, kde se pozůstalost nachází.

Příslušnost týkající se cenných papírů – návrh na prohlášení neplatnosti cenného papíru se podává u soudu příslušného podle místa vyplacení cenného papíru, a pokud místo vyplacení neexistuje, v souladu s pravidly pro obecnou příslušnost, která se uplatní ve vztahu k emitentovi cenného papíru. Návrh na zahájení povolávacího řízení týkajícího se vyloučení práv majitele nemovitosti podává majitel nemovitosti podle ustanovení článku 124 zákona o majetku (asjaõigusseadus) u soudu příslušného podle místa, kde se nemovitost nachází.V případě uvedeném v článku 13 zákona o námořním majetku podává oprávněná osoba návrh na zahájení povolávacího řízení s cílem vyloučit práva majitele lodi u Okresního soudu v Harju. Návrh na zahájení povolávacího řízení s cílem vyloučit práva neznámého hypotečního věřitele (článek 331 zákona o majetku) podává vlastník zatížené nemovitosti u soudu příslušného podle místa, kde se zatížená nemovitost nachází. Návrh na vyloučení práv neznámého námořního hypotečního věřitele nebo zástavního věřitele podává vlastník zatížené lodi nebo vlastník zastaveného objektu zatíženého zaknihovanými cennými papíry na movité věcí podle článku 59 zákona o námořním majetku u Okresního soudu v Harju.

Příslušnost ve věcech týkajících se návrhu v souvislosti s právnickými osobami, které se řídí soukromým právem – věci (s výjimkou věcí v oblasti zápisů do rejstříku) zahájené na návrh, které souvisejí s činností společnosti, neziskového sdružení a nadace, včetně záležitostí týkajících se jmenování náhradního člena správní rady nebo dozorčí rady, auditora, auditora zvláštního auditu a likvidátora, jakož i věci týkající se stanovení výše náhrady společníkům nebo akcionářům společnosti rozhoduje soud příslušný podle místa sídla společnosti právnické osoby nebo pobočky zahraniční společnosti.

Věci týkající se vlastnictví nebo spoluvlastnictví bytu – o návrhu týkajícím se vlastnictví nebo spoluvlastnictví bytu rozhoduje soud podle místa, kde se nemovitost nachází.

Věci týkající se přístupu k veřejné komunikaci a strpění nepravých příjemců systémů pozemkových úprav a inženýrských sítí – záležitosti týkající se přístupu k veřejné komunikaci a strpění nepravých příjemců systémů úpravy půdy a inženýrských sítí jsou rozhodovány soudem příslušným podle místa, kde se nachází nemovitost, z níž je potřeba zajistit přístup k veřejné komunikaci nebo pro kterou je vyžadována budova nepravého příjemce systému pozemkových úprav nebo na níž se nachází inženýrské sítě.

Věci týkající se uznání, prohlášení o vykonatelnosti a výkonu rozhodnutí soudů cizích států – návrh na uznání a prohlášení o vykonatelnosti rozhodnutí soudu cizího státu, návrh na odmítnutí uznání nebo výkonu nebo na odklad výkonu nebo další návrh ve vykonávacím řízení se podává podle místa bydliště nebo sídla dlužníka nebo u soudu, v jehož územní působnosti je vedení vykonávacího řízení požadováno, pokud zákon nebo mezinárodní dohoda nestanoví jinak.

Věci, v jejichž rámci se prohlašuje dohoda o narovnání, které bylo dosaženo v důsledku smírčího řízení, za vykonatelnou – dohodu o narovnání dosaženou v důsledku smírčího řízení uvedeného v čl. 14 odst. 1 smírčího zákona (lepitusseadus) prohlašuje za vykonatelnou soud, v jehož územní působnosti bylo vedeno smírčí řízení.

Věci týkající se uznání a prohlášení vykonatelnosti rozhodnutí rozhodčích soudů – návrhy na uznání a prohlášení vykonatelnosti rozhodnutí rozhodčích soudů vydané v Estonsku nebo rozhodnutí rozhodčích soudů cizích států a návrhy na odmítnutí uznání nebo výkonu těchto rozhodnutí se podávají u Okresního soudu v Pärnu (Pärnu Maakohus). Návrh na odklad výkonu rozhodnutí rozhodčího soudu cizího státu nebo jiný návrh ve vykonávacím řízení se podává podle místa bydliště nebo sídla dlužníka nebo u soudu, v jehož územní působnosti je vedení vykonávacího řízení vyžadováno, pokud není stanoveno zákonem nebo mezinárodní dohodou jinak. Pokud je jednou ze stran dohody v rozhodčím řízení spotřebitel, podává se návrh na uznání a prohlášení vykonatelnosti rozhodnutí rozhodčího soudu nebo návrh na odmítnutí uznání nebo výkonu rozhodnutí rozhodčího soudu u soudu, v jehož územní působnosti je vedeno rozhodčí řízení.

Věci týkající se návrhu jsou projednávány soudním pracovištěm, v jehož územní působnosti se nachází místo, podle kterého se určí příslušnost. Jestliže se různá místa určující příslušnost nacházejí v územní působnosti jednoho okresního soudu, avšak v obvodech různých soudních pracovišť, rozhodne o tom, kde bude dotyčná věc projednána, soud.

Přesnější zeměpisné oblasti a obvody soudů jsou stanoveny v zákoně o soudech.

2.2.2.3 Mohou si strany samy určit soud, který by za normálních okolností nebyl příslušný?

Soud může rovněž projednat věc podle příslušnosti v případech, kdy je příslušnost tohoto soudu stanovena dohodou mezi stranami a spor se týká hospodářských nebo odborných činností obou stran nebo se spor týká hospodářských nebo odborných činností jedné strany a druhou stranou je stát, místní úřad nebo jiná veřejnoprávní právnická osoba nebo pokud jsou obě strany veřejnoprávními právnickými osobami.

Dohodu o příslušnosti lze uzavřít také v případě, že bydliště nebo sídlo jedné nebo obou stran není v Estonsku.

Bez ohledu na výše uvedené platí dohoda o příslušnosti také v případě, že:
1. takové dohody bylo dosaženo po vzniku sporu;
2. příslušnost byla sjednána v případě, kdy se žalovaný po uzavření dohody usadí nebo převede místo podnikání nebo sídlo do cizího státu nebo pokud bydliště, místo podnikání nebo sídlo žalovaného není v době podání žaloby známo.

Příslušnost určená dohodou je výlučnou příslušností, pokud se strany nedohodly jinak.

Soud prvního stupně může usnesením postoupit věc jinému soudu prvního stupně, pokud strany předloží v tomto smyslu společný návrh před prvním zasedáním soudu nebo v písemném řízení před uplynutím lhůty pro podání vyjádření.

3 Pokud je dána příslušnost specializovaných soudů, jak zjistím, na který z nich se mám obrátit?

V Estonsku nejsou žádné specializované soudy.

Související odkazy

Soudní systém

Poslední aktualizace: 17/09/2021

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.