Upozorňujeme, že výchozí portugalština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
Swipe to change

Který soud je příslušný?

Portugalsko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Je třeba se obracet na obecný soud nebo na zvláštní, specializovaný soud (například pracovní soud)?

Nejprve je třeba poznamenat, že odpovědi uvedené v tomto informačním přehledu se týkají pouze obecných soudů (v Portugalsku běžně označovaných jako tribunais comuns). Kromě obecných soudů existují i další kategorie soudů: Ústavní soud, správní soudy, Účetní dvůr (Tribunal de contas). Existují také smírčí soudy (Julgados de Paz) a rozhodčí soudy (Tribunais arbitrais).

Pro zjištění, který soud je příslušný, platí následující pravidlo: obecné soudy jsou příslušné ve věcech, které nejsou přiděleny jiné kategorii soudů.

V kategorii obecných soudů navíc obecný soud pro občanskoprávní věci nepředstavuje protějšek specializovaného soudu. Protějškem specializovaného soudu je soud s obecnou příslušností. Volba mezi specializovanou soudní sekcí (juízo) nebo soudem a sekcí nebo soudem s obecnou příslušností závisí na předmětu žaloby, a v určitých případech, které jsou uvedeny níže, také na částce, která je předmětem řízení.

Platí následující zákony:

Soudy prvního stupně jsou zpravidla rozčleněny na soudy s rozšířenou místní působností (Tribunais de competência territorial alargada) a na okresní soudy (Tribunais de comarca) (článek 33 zákona č. 62/2013).

Abyste zjistili, na který soud prvního stupně byste se měli obrátit, je třeba zohlednit rovněž níže uvedené body.

  • Soudy s rozšířenou místní působností jsou specializované obecné soudy, jejichž působnost se vztahuje na celé území nebo na část území, které zahrnuje několik soudních obvodů. V Portugalsku působí následující soudy s rozšířenou místní působností: Námořní soud (Tribunal marítimo), Soud pro otázky duševního vlastnictví (Tribunal da propriedade intellectual), Soud pro hospodářskou soutěž, regulaci a dohled (Tribunal da concorrência, regulação e supervisão), Soud pro výkon trestů (Tribunal de execução das penas), Ústřední soud pro trestní vyšetřování (Tribunal central de instrução criminal) (článek 83 zákona č. 62/2013).
  • Okresní soudy jsou rozčleněny na soudní sekce se specializovanou působností, obecnou působností a místní působností (článek 81 zákona č. 62/2013).
  • Všechny ústřední soudní sekce jsou specializované a jsou rozčleněny na ústřední soudní sekce pro občanskoprávní věci, ústřední soudní sekce pro trestněprávní věci, ústřední soudní sekce pro trestní vyšetřování, ústřední soudní sekce pro obchodní věci, ústřední soudní sekce pro výkon rozhodnutí, ústřední soudní sekce pro rodinné záležitosti a mladistvé a ústřední soudní sekce pro pracovněprávní věci.
  • Místní soudní sekce jsou rozčleněny na místní soudní sekce pro občanskoprávní věci, místní soudní sekce pro trestněprávní věci, místní soudní sekce pro méně závažné trestné činy, místní soudní sekce s obecnou působností a místní soudní sekce s místní působností.
  • Místní soudní sekce s místní působností fungují jako pobočky okresního soudu: omezují se na přijímání dokumentů týkajících se věcí, jejichž projednávání již bylo zahájeno u soudních sekcí nebo soudů příslušných pro území daného soudního obvodu; poskytují informace, pořádají videokonference a poskytují podporu při řízeních. Tyto sekce však neprojednávají soudní věci a v zásadě jim soudní věcí nesmí být ani předkládány (čl. 130 odst. 5 a 6 zákona č. 62/2013).

Ve zvláštních případech existují určitá řízení, která musí být zahájena a projednána u jiných orgánů než obecných soudů. V závislosti na konkrétním případě se tato řízení v určitých fázích předávají příslušnému soudu: je tomu tak v případě zpochybnění, odvolání nebo potřeby schválení určitých rozhodnutí. Jedná se o následující řízení:

  • Návrh na zahájení zvláštního řízení o vystěhování je nutno podat elektronicky u Národní kanceláře pro pronájem (Balcão Nacional do Arrendamento) v Portu, která je příslušná pro území celého Portugalska. Další informace: zde
  • Návrh na zahájení řízení o platebním rozkazu je nutno podat elektronicky u Národní kanceláře pro platební rozkazy (Balcão Nacional de Injunções) v Portu, která je příslušná pro území celého státu. Další informace: zde
  • Pokud jde o dědické řízení (processo de inventário), v některých případech se návrh na jeho zahájení podává u obecných soudů, v jiných případech se může zahájit u soudu nebo případně u notáře.
  • Státní zástupce příslušného soudu rozhoduje o návrzích na: osvobození od povinného souhlasu (v případě, že se návrh týká nezpůsobilosti nebo nepřítomnosti osoby), oprávnění zákonného zástupce nezpůsobilé osoby vykonávat za tuto osobu úkony, oprávnění nakládat s majetkem nepřítomné osoby nebo tento majetek zatěžovat, potvrzení úkonů provedených zástupcem nezpůsobilé osoby, a informování zákonného zástupce o přijetí nebo odmítnutí daru ve prospěch nezpůsobilé osoby.
  • U kterékoli matriky lze podat návrh na zahájení řízení, jejichž cílem je dosáhnout dohody mezi stranami ohledně: výživného na zletilé nebo osamostatněné děti, výživného na nezletilé děti, pokud oba rodiče souhlasí, osoby, která získá obydlí rodiny, zbavení práva používat příjmení druhého z manželů, přiznání práva používat příjmení bývalého manžela/manželky, rozluky a rozvodu na základě vzájemného souhlasu, ať se společným jměním, nebo bez něj, přeměny soudní rozluky osob a rozdělení majetku na rozvodové řízení, úpravy nebo změny úpravy rodičovské odpovědnosti ve vztahu k nezletilým dětem, se zahajují na kterémkoli matričním úřadě.

2 Kdy jsou příslušné obecné soudy (tj. kdy jde o soudy, které jsou příslušné u daných věcí), jak mohu zjistit, na který soud se mám obrátit?

Pro tyto účely se místními obecnými soudy pro občanskoprávní věci rozumí místní soudní sekce pro občanskoprávní věci a soudní sekce s obecnou příslušností při okresních soudech. Příslušnost těchto soudů je vymezena implicitně, jinými slovy jsou příslušné, pokud není příslušná jiná sekce nebo specializovaný soud. Tyto soudy jsou příslušné rovněž v případech s nízkou hodnotou částky, která je předmětem sporu.

Na místní soudní sekci pro občanskoprávní věci nebo v případě, že neexistuje, na místní soudní sekci s obecnou příslušností při okresním soudu byste se tedy měli obrátit v následujících případech:

  • občanská nalézací řízení obecné povahy, jejichž hodnota činí 50 000 EUR nebo méně,
  • věci, které nejsou přiděleny jiným soudním sekcím ani soudům s rozšířenou působností,
  • řízení o výkonu rozhodnutí, pokud neexistuje soudní sekce pro výkon rozhodnutí nebo jiná příslušná specializovaná soudní sekce nebo příslušný soud,
  • naléhavé úkony týkající se nezletilých osob ve vztahu k opatrovnictví v občanskoprávních záležitostech, výchovnému opatrovnictví, podpoře a ochraně, a to i v případě, že existuje soudní sekce pro rodinné záležitosti a mladistvé, která je pro taková řízení příslušná, pokud se tato sekce pro rodinné záležitosti a mladistvé nachází v jiné obci,
  • příkazy, dopisy, oznámení a sdělení, které je nutno provést na místní úrovni na žádost jiných příslušných soudů nebo orgánů,
  • další případy stanovené zákonem,
  • odvolání proti rozhodnutím správce přístavu vydaným v řízení o přestupcích spáchaných v rámci námořního práva a nalézací řízení v hodnotě 50 000 EUR nebo nižší, která spadají do věcné příslušnosti Námořního soudu, a to v soudních obvodech, které nespadají do územní příslušnosti Námořního soudu,
  • řízení o drobných nárocích upravená nařízením (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007.

Chcete-li zjistit, zda se obrátit na místní soudní sekci pro občanskoprávní věci nebo na místní soudní sekci s obecnou příslušnosti, nebo na ústřední specializovanou soudní sekci, viz rovněž odpověď na otázku 3 níže: Pokud je dána příslušnost specializovaných soudů, jak zjistím, na který z nich se mám obrátit?

2.1 Rozlišují se nižší a vyšší obecné civilní soudy prvního stupně (například okresní coby nižší a krajské coby vyšší), a pokud ano, který je příslušný k projednání mé věci?

Podle pravidel soudní příslušnosti z hlediska hierarchie se obecné soudy dělí na soudy prvního stupně, odvolací soudy (Tribunais da Relação) (nebo soudy druhého stupně) a Nejvyšší soud (Supremo Tribunal de Justiça), který je obecným soudem nejvyššího stupně (článek 42 zákona č. 62/2013).

Zákon stanoví případy, kdy je přípustnost opravného prostředku závislá na mezní hodnotě stanovené pro dané soudy:

  • mezní hodnota u odvolacích soudů činí 30 000 EUR,
  • mezní hodnota u soudů prvního stupně (Tribunais de primeira instância) činí 5 000 EUR (hodnoty k datu poslední aktualizace tohoto informačního přehledu),
  • Nejvyšší soud se zpravidla zabývá opravnými prostředky v případech, kdy nárokovaná částka přesahuje mezní hodnotu stanovenou pro příslušnost odvolacích soudů, a odvolací soudy projednávají opravné prostředky, u nichž nárokovaná částka přesahuje mezní hodnotu stanovenou pro příslušnost obecných soudů prvního stupně (článek 44 zákona č. 62/2013).

Žaloby musí být podány a řízení zahájeno u soudů prvního stupně. Soudy prvního stupně jsou dále příslušné pro projednávání odvolání proti rozhodnutím notářů, rejstříků a proti jiným zákonem stanoveným rozhodnutím. Aby bylo možné určit, který soud prvního stupně je příslušný, je nezbytné použít pravidla příslušnosti podle dané věci, hodnoty a území, která budou uvedena v odpovědích na následující otázky.

Odvolací soudy v zásadě projednávají pouze opravné prostředky proti rozhodnutí soudů prvního stupně. Zákon jim výjimečně přiznává příslušnost projednávat určité věci v prvním stupni. Odvolací soudy projednávají rovněž kompetenční spory mezi soudy prvního stupně a stížnosti proti příkazům vydaným v prvním stupni a přezkoumávají rozsudky zahraničních soudů v občanských a obchodních věcech.

Nejvyšší soud projednává opravné prostředky proti rozsudkům vydaným odvolacími soudy. Ve zvláštních případech stanovených zákonem projednává i opravné prostředky proti rozsudkům vydaným v prvním stupni. Zákon mu výjimečně přiznává rovněž příslušnost projednávat určité případy jako první a jediná instance. Nejvyšší soud také projednává případy týkající se kompetenčních sporů mezi odvolacími soudy a mimořádné opravné prostředky za účelem standardizace judikatury.

2.2 Místní příslušnost (je pro mou věc příslušný soud města A, nebo města B?)

Soudy prvního stupně

V Portugalsku existuje 23 okresních soudů (tribunais judiciais de comarca):

  • Okresní soud Azory
  • Okresní soud Aveiro
  • Okresní soud Beja
  • Okresní soud Braga
  • Okresní soud Bragança
  • Okresní soud Castelo Branco
  • Okresní soud Coimbra
  • Okresní soud Évora
  • Okresní soud Faro
  • Okresní soud Guarda
  • Okresní soud Leiria
  • Okresní soud Lisabon
  • Okresní soud Lisabon-sever
  • Okresní soud Lisabon-západ
  • Okresní soud Madeira
  • Okresní soud Portalegre
  • Okresní soud Porto
  • Okresní soud Porto-východ
  • Okresní soud Santarém
  • Okresní soud Setúbal
  • Okresní soud Viana do Castelo
  • Okresní soud Vila Real
  • Okresní soud Viseu

(článek 33 zákona č. 62/2013)

Kromě těchto soudů existují soudy s rozšířenou územní působností, z nichž následující tři mají také občanskoprávní a obchodní působnost:

  • Námořní soud (Tribunal Marítimo)
  • Soud pro otázky duševního vlastnictví (Tribunal da Propriedade Intelectual)
  • Soud pro hospodářskou soutěž, regulaci a dohled (Tribunal da concorrência, regulação e supervisão)

(článek 83 zákona č. 62/2013)

Odvolací soudy

Ve druhém stupni existuje pět odvolacích soudů označených názvem obce, ve které se nacházejí:

  • Odvolací soud Lisabon
  • Odvolací soud Porto
  • Odvolací soud Coimbra
  • Odvolací soud Évora
  • Odvolací soud Guimarães

(příloha I uvedená v čl. 32 odst. 1 zákona č. 62/2013)

Nejvyšší stupeň

  • Nejvyšší soud se sídlem v Lisabonu

(článek 31 zákona č. 62/2013)

Nejvyšší soud je příslušný pro celé území Portugalska. Odvolací soudy a soudy prvního stupně jsou příslušné ve svých soudních obvodech, které jsou vymezeny v zákoně o organizaci soudního systému (zákon č. 62/2013 ze dne 26. srpna 2013). Aby bylo možné zjistit, zda je příslušný soud města A, nebo města B, je nutno nahlédnout do příloh I, II a III výše uvedeného zákona o organizaci soudního systému.

2.2.1 Základní pravidla místní příslušnosti

Fyzické osoby

Příslušným soudem je soud v místě bydliště žalovaného, pokud zvláštní právní předpis nebo pravidla uvedená níže nestanoví jinak (článek 80 občanského soudního řádu):

  • Pokud žalovaný nemá obvyklé bydliště, jeho bydliště není známo nebo se v místě bydliště nezdržuje, bude žaloba podána u soudu v místě bydliště žalobce.
  • Návrh na předběžnou nebo trvalou správu majetku nepřítomné osoby se podává u soudu posledního známého bydliště dané osoby v Portugalsku.
  • Má-li žalovaný bydliště a místo pobytu v zahraničí, je příslušným soud v místě, kde se žalovaný zdržuje.
  • Nenachází-li se žalovaný na území Portugalska, bude žaloba podána u soudu v místě bydliště žalobce. Má-li i žalobce bydliště v zahraničí, bude v dané věci příslušný soud v Lisabonu.

Právnické osoby a společnosti

Je-li žalovaným stát, přechází ve věcech, kdy by byl příslušný soud bydliště žalovaného, soudní příslušnost na soud podle místa bydliště žalobce (článek 81 občanského soudního řádu).

Je-li žalovaným jiná právnická osoba nebo společnost, bude příslušným soud místa, kde má žalovaný sídlo nebo pobočku, kancelář, dceřinou společnost, zmocněnce nebo zástupce, v závislosti na tom, zda je žaloba podána na právnickou osobu nebo na jeden z uvedených subjektů.

Žaloby na zahraniční právnické osoby nebo společnosti, které mají pobočku, kancelář, dceřinou společnost, zmocněnce nebo zástupce v Portugalsku, však lze podat u soudu v místě, kde se nachází sídlo tohoto subjektu, a to i v případě, je-li žaloba podána k doručení do sídla společnosti.

Více žalovaných a kumulace žalob (článek 82 občanského soudního řádu)

Pokud je ve stejném případě více než jeden žalovaný, musí být žaloba proti všem předložena soudu v místě, kde má bydliště většina z nich. Pokud je počet žalovaných v různých místech bydliště stejný, může žalobce zvolit soud příslušný podle bydliště kteréhokoli ze žalovaných.

Pokud žalobce podává více žalob, pro které by byly územně příslušné různé soudy, může si pro podání žaloby zvolit kterýkoli z těchto soudů.

Jedinou výjimkou jsou situace, kdy je soud schopen z vlastního podnětu posoudit, že není příslušný pro žádnou z těchto žalob z důvodu územního rozsahu, výše sporné částky nebo dohody o soudní příslušnosti. Pokud soud takovou žalobu nepřijme, musí být žaloba podána u soudu, který je ve věci dané žaloby příslušný. Je tomu tak například v určitých případech, kdy příslušnost projednávat jednu z uvedených žalob závisí na umístění nemovitosti nebo na místě plnění povinnosti. Platí to rovněž pro případy zahrnující ochranná opatření (providência cautelar) nebo předběžná opatření (diligência antecipada) a případy, kdy jsou stranami sporu soudci nebo někteří jejich příbuzní, pro některé výkony rozhodnutí, pro případy, které je nutno spojit s jinými případy, pro případy, kdy rozhodnutí nepředchází předvolání žalovaného, nebo pro případy, kdy soud není příslušný vzhledem k hodnotě, která je předmětem sporu.

Pokud existuje více žalob, mezi nimiž existuje vztah závislosti nebo subsidiarity, musí být věc předložena soudu, který je příslušný pro projednávání hlavní žaloby.

Případy, kdy je některá ze stran soudcem, manželem/manželkou soudce nebo je k soudci v určitém příbuzenském vztahu (článek 84 občanského soudního řádu)

K projednávání žaloba týkajících se soudce, manžela/manželky soudce, kteréhokoli z příbuzných soudce v sestupné nebo vzestupné linii nebo osoby, se kterou soudce žije ve společné domácnosti, které musí být podány v soudním obvodu, kde má daný soudce soudní příslušnost, bude příslušný hlavní soud soudního obvodu, který je nejblíže soudnímu obvodu daného soudce.

Je-li podána žaloba řízení v soudním obvodu, kde má příslušnost soudce, na jehož straně je překážka, nebo do tohoto obvodu takový soudce přidělen v době, kdy je daná věc již projednávána, je toto řízení postoupeno nejbližšímu soudnímu obvodu.

Výše uvedená pravidla se nevztahují na soudní obvody, v nichž působí více než jeden soudce, protože v takovém žaloba je věc přidělena nebo postoupena jinému soudci ve stejném soudním obvodu.

Projednávání opravných prostředků

Opravné prostředky je třeba předložit soudu, který je hierarchicky nadřazen soudu, jehož rozhodnutí je předmětem opravného prostředku (článek 83 občanského soudního řádu).

2.2.2 Výjimky ze základního pravidla

2.2.2.1 Kdy si mohu vybrat mezi soudem v místě bydliště žalovaného (soud určený podle základního pravidla) a jiným soudem?
2.2.2.2 Kdy musím zvolit jiný soud než soud v místě bydliště žalovaného (soud určený použitím základního pravidla?

Následující odpověď je společná pro všechny tyto tři otázky.

Příslušnost podle místa, kde se nachází majetek

Žaloby týkající se věcných nebo osobních práv k nemovitému majetku, rozdělení majetku ve společném vlastnictví, vystěhování, předkupního práva a zabavení nemovitosti a rovněž žaloby ve věci refinancování, nahrazení, snížení nebo zrušení zástavy k nemovitosti musí být předloženy soudu příslušnému podle místa, kde se dotyčná nemovitost nachází.

Žaloby týkající se refinancování, nahrazení, snížení nebo zrušení zástavy k plavidlům nebo letadlům se však podávají u soudu v soudním obvodu podle příslušného místa registrace. Pokud se zástavní právo vztahuje na plavidla nebo letadla zaregistrovaná ve více soudních obvodech, může si žalobce zvolit kterýkoli z nich.

Je-li předmětem žaloby soubor movitých věcí patřících jedné osobě a určených k jednomu účelu nebo movité a nemovité věci nacházející se v různých soudních obvodech, podává se daná žaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází nemovitost s nejvyšší hodnotou. Za tímto účelem se použijí hodnoty uvedené v katastru nemovitostí. Pokud se nemovitý majetek, který je předmětem žaloby, nachází ve více než jednom soudním obvodu, může žalobce podat žalobu v kterémkoli z nich (článek 70 občanského soudního řádu).

Příslušnost u plnění závazku

Žaloby na vymáhání závazku, náhradu škody za nesplnění závazku nebo neúplné plnění závazku a odstoupení od smlouvy z důvodu nesplnění závazku se podávají u soudu místa bydliště žalovaného.

Věřitel si však může zvolit soud v místě, kde měl být závazek splněn, je-li žalovaným právnická osoba nebo pokud se bydliště věřitele nachází v metropolitních oblastech Lisabonu nebo Porta a žalovaný má bydliště v téže metropolitní oblasti.

V případě žaloby na určení občanskoprávní odpovědnosti na základě protiprávního jednání nebo rizika je příslušným soudem soud v místě, kde k jednání došlo (článek 71 občanského soudního řádu).

Rozvod a rozluka

Příslušným soudem ve věcech týkajících se rozvodu manželství a rozluky je soud v místě trvalého nebo obvyklého bydliště navrhovatele (článek 72 občanského soudního řádu).

Žaloby na uhrazení poplatků

Pokud jde o uhrazení poplatků právním zástupcům nebo znalcům a inkasa částek, které byly klientovi vyplaceny předem, je příslušným soudem soud v místě, kde byla daná služba poskytnuta. Žaloby na uhrazení poplatků se spojují s případem, v jehož rámci byla daná služba poskytnuta.

Pokud byl případ, v jehož rámci byla daná služba poskytnuta, předložen u odvolacího soudu nebo u Nejvyššího soudu, musí být žaloba na vrácení poplatků projednána u okresního soudu v místě bydliště dlužníka (článek 73 občanského soudního řádu).

Stanovení a rozdělení nákladů v případě společné havárie

Pro stanovení a rozdělení nákladů v souvislosti se společnou havárií je příslušný soud přístavu, do něhož byl nebo měl být dodán náklad z plavidla, které tuto společnou havárii utrpělo (článek 74 občanského soudního řádu).

Ztráta a škoda v důsledku srážky plavidel

Žalobu ve věci ztráty a škody v důsledku srážky plavidel lze podat u soudu v místě, kde došlo k nehodě, soudu v místě bydliště majitele plavidla, které srážku způsobilo, soudu v místě, kde je toto plavidlo zaregistrováno nebo v němž se nachází, nebo soudu v místě prvního přístavu, do kterého poškozené plavidlo vpluje (článek 75 občanského soudního řádu).

Odměny za záchranu plavidel nebo pomoc plavidlům

Návrhy na nařízení úhrady odměn za záchranu plavidel nebo pomoc plavidlům lze podat u soudu v místě, kde k události došlo, soudu v místě bydliště majitele zachráněných objektů nebo soudu v místě, kde je zachráněná loď zaregistrována nebo kde se nachází (článek 76 občanského soudního řádu).

Zánik zadržovacích práv k plavidlům

Žaloba na určení, že na lodi získané bezplatně nebo za úplatu neváznou žádná zadržovací práva, se podává u soudu přístavu, kde loď v okamžiku nabytí kotví (článek 77 občanského soudního řádu).

Předběžná opatření a přípravné úkony

Návrh na zabavení a zadržení majetku lze podat u soudu, u něhož má být podána příslušná žaloba, nebo u soudu, v jehož obvodu se dotyčný majetek nachází, nebo pokud se tento majetek nachází v několika obvodech, pak v kterémkoli z nich.

Pokud jde o ochranné opatření směřující k okamžitému pozastavení nových stavebních prací (embargo de obra nova), je příslušný soud v místě, kde mají být práce provedeny.

K přijetí ostatních předběžných opatření je příslušný soud, u kterého se má podat odpovídající žaloba.

O přípravné úkony za účelem zajištění důkazních prostředků se žádá u soudu, u něhož mají být provedeny.

Řízení týkající se předběžných opatření a přípravných úkonů za účelem zajištění důkazních prostředků se připojí k odpovídající žalobě a v případě potřeby se předají soudu, u něhož byla daná žaloba podána (článek 78 občanského soudního řádu).

Soudní oznámení

Návrhy na soudní oznámení se podávají u soudu v obvodu bydliště osoby, které má být oznámení doručeno (článek 79 občanského soudního řádu).

Výkon rozhodnutí (článek 89 občanského soudního řádu)

Zpravidla platí, že pro výkon rozhodnutí je příslušný soud v místě trvalého bydliště dlužníka, pokud zvláštní právní ustanovení nebo níže uvedená pravidla nestanoví jinak.

Strana, která podává návrh na výkon rozhodnutí, se může rozhodnout pro soud v místě, kde má být závazek splněn, pokud strana, proti níž je výkon požadován, je právnickou osobou nebo pokud se bydliště strany, která podává návrh na výkon rozhodnutí, nachází v metropolitní oblasti Lisabonu nebo Porta a strana, proti níž se žádá o výkon rozhodnutí, má bydliště v téže metropolitní oblasti.

Pokud se však ve vykonávacím řízení výkon týká vrácení zboží nebo zaplacení dluhu zajištěného zástavním právem k věci, je příslušným soudem soud v místě, kde se nachází zatížený majetek.

Je-li třeba zahájit vykonávací řízení u soudu v místě bydliště strany, proti níž je výkon veden, a tato strana nemá bydliště v Portugalsku, má zde však majetek, je pro účely vykonávacího řízení příslušný soud podle místa, kde se majetek nachází.

Soud v místě, kde se předmětný majetek nachází, je příslušný i v případě, že návrh na zahájení vykonávacího řízení musí být podán u portugalského soudu, neboť se vztahuje k platnosti založení/likvidace společností / jiných právnických osob se sídlem v Portugalsku nebo k platnosti rozhodnutí jejich řídících orgánů, a nenastane žádná z uvedených situací uvedených v předchozích nebo následujících pravidlech vykonávacího řízení.

V případech zahrnujících několik vykonávacích řízení, která spadají do místní příslušnosti různých soudů, je příslušným soud v místě bydliště strany, proti níž je výkon veden.

V případě výkonu rozhodnutí vydaného portugalskými soudy se návrh na nařízení výkonu rozhodnutí podává v rámci řízení, v němž bylo toto rozhodnutí vydáno, a zaznamenává se ve stejném soudním spisu. Je-li k nařízení výkonu rozhodnutí příslušné specializované oddělení, eviduje se výkon formou ověřeného opisu. Je-li k nařízení výkonu rozhodnutí příslušné specializované oddělení, musí být tomuto specializovanému oddělení neprodleně nejdříve zaslán opis soudního rozhodnutí, návrhu na zahájení vykonávacího řízení a souvisejících dokladů.

Pokud rozhodnutí vydali rozhodci v rozhodčím řízení, které se uskutečnilo v Portugalsku, je příslušným soudem ve věci výkonu rozhodnutí okresní soud v místě, kde se toto rozhodčí řízení konalo (článek 85 občanského soudního řádu).

Pokud byla žaloba podána u odvolacího soudu nebo Nejvyššího soudu, je příslušným soudem soud v místě bydliště strany, proti níž je výkon veden. Je-li stranou, proti níž je výkon veden, soudce nebo osoby v určitém příbuzenském poměru k soudci, použijí se pravidla uvedená výše v části Případy, kdy je některá ze stran soudcem, manželem/manželkou soudce nebo je k soudci v určitém příbuzenském vztahu. V každém případě se soudní spis týkající se nalézacího řízení nebo jeho kopie zašle příslušnému soudu za účelem výkonu rozhodnutí (článek 86 občanského soudního řádu).

V řízeních o výkonu rozhodnutí vztahujícího se k nákladům, pokutám nebo náhradám splatným v důsledku sporu ve zlé víře je příslušným soudem soud, u něhož probíhalo řízení, které vedlo k oznámení příslušného vyúčtování nebo vyrovnání. Vykonávací řízení týkající se nákladů, pokut nebo náhrad se spojují s odpovídajícím případem.

Pokud byl rozsudek o úhradě nákladů, pokut nebo náhrad vynesen u odvolacího soudu nebo u Nejvyššího soudu, koná se vykonávací řízení u soudu prvního stupně příslušného pro oblast, kde se konalo hlavní řízení (články 87 a 88 občanského soudního řádu).

V případě výkonu rozhodnutí zahraničního soudu je příslušným soudem soud v místě bydliště dlužníka (článek 86, podle článku 90 občanského soudního řádu).

V případě evropského platebního rozkazu (nařízení (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006 ve znění rozhodnutí (EU) 2015/2421) je příslušným soudem okresní soud v Portu, ústřední orgán, první soudní sekce pro občanskoprávní věci.

Pracovní právo

Obecným pravidlem je, že žaloby musí být předloženy soudu podle místa bydliště žalovaného. U zaměstnavatelů, pojišťoven a institucí sociálního zabezpečení se má rovněž za to, že mají sídlo v místě, kde se nachází jejich pobočka, kancelář, zmocněnec nebo zástupce (článek 13 zákona o pracovních soudech).

Žaloby týkající se pracovní smlouvy, které podá zaměstnanec na zaměstnavatele, mohou být podány u soudu v místě, kde je dotyčná práce vykonávána, nebo v místě, kde má zaměstnanec bydliště.

V případě několika žalobců je příslušným soudem soud v místě, kde je vykonávána dotyčná práce, nebo v místě, kde má bydliště jeden ze žalobců.

Je-li práce vykonávána na více místech, lze žaloby týkající se pracovního poměru podat u soudu ve kterémkoli z daných míst (článek 14 zákona o pracovních soudech).

Žaloby ve věcech pracovních úrazů a nemocí z povolání musí být podány u soudu v místě, kde došlo k úrazu nebo kde nemocná osoba naposledy vykonávala pracovní činnost, která pravděpodobně nemoc způsobila.

Dojde-li k úrazu v zahraničí, musí být žaloba podána v Portugalsku, a to u soudu podle místa bydliště oběti.

V případě několika oprávněných osob je příslušným soudem soud v místě, kde má bydliště nejvyšší počet navrhovatelů, nebo pokud je v různých místech stejný počet navrhovatelů, v místě, kde žije osoba, která podala návrh jako první.

Je-li osoba, která utrpěla úraz, nemocná osoba nebo oprávněná osoba zaevidovaná jako námořník nebo člen letecké posádky a dojde-li k úrazu či k zjištění nemoci během cesty, je v dané věci příslušný rovněž soud v prvním místě, kde plavidlo nebo letadlo přistane na státním území, nebo v místě, kde je plavidlo nebo letadlo zaregistrováno (článek 15 zákona o pracovních soudech).

V případně hromadného propouštění musí být návrhy na vydání předběžných opatření a námitky podány u soudu v místě, kde se nachází provozovna, v níž je práce vykonávána.

Jestliže se hromadné propuštění týká pracovníků z několika provozoven, je příslušným soudem soud v místě, kde se nachází provozovna s nejvyšším počtem propuštěných pracovníků (článek 16 zákona o pracovních soudech).

Insolvence

V případě insolvenčního řízení je příslušným soudem soud v místě sídla nebo bydliště dlužníka nebo zůstavitele k datu úmrtí v závislosti na konkrétním případě.

Příslušný je i soud v místě, kde jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka. Tím se rozumí místo, kde dlužník tyto zájmy obvykle vykonává způsobem, který je obvyklý a pro třetí strany určitelný (článek 16 zákona o insolvenci a ozdravení podniků).

Zveřejnění zahraničního rozhodnutí a jeho zápis do veřejného rejstříku podle článků 21 a 22 nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 musí být vyžádány u portugalského soudu v místě, kde se nachází provozovna dlužníka. Nemá-li dlužník provozovnu v Portugalsku, je nutno podat žádost u soudní sekce pro obchodní věci v Lisabonu, pokud je součástí majetkové podstaty v insolvenčním řízení i společnost. Pokud součástí majetkové podstaty v insolvenčním řízení žádná společnost není, je příslušným soudem soudní sekce pro občanskoprávní věci v Lisabonu.

Výše uvedené pravidlo příslušnosti se vztahuje na uznání prohlášení insolvence v řízení vedeném v zahraničí (článek 288 zákona o insolvenci a ozdravení podniků).

Dědické řízení

Informace o příslušnosti v případě dědického řízení viz informační přehled týkající se dědictví.

Výživné pro zletilé a nezletilé osoby a určení rodičovské odpovědnosti

Informace o příslušnosti nalézacích řízení týkajících se úhrady výživného pro zletilé a nezletilé osoby, jejich vymáhání a žalob týkajících se určení rodičovské odpovědnosti viz informační přehled o výživném.

2.2.2.3 Mohou si strany samy určit soud, který by za normálních okolností nebyl příslušný?

Ano, do určité míry.

Na vnitrostátní úrovni se mohou strany na základě výslovné dohody rozhodnout, že se odchýlí od pravidel místní příslušnosti. Jedná se o tzv. dohodu o soudní příslušnosti (competência convencional) (článek 95 občanského soudního řádu).

Dohodu o soudní příslušnosti nelze uzavřít v případech, kdy soud může z vlastního podnětu prohlásit, že není místně příslušný. K tomu dochází například v případech, kdy soudní příslušnost závisí na tom, kde se nachází nemovitý majetek, na místě, kde má dojít k plnění povinnosti, nebo kdy daný případ zahrnuje ochranné opatření nebo přípravné úkony. Je tomu tak rovněž u případů, kdy jsou stranami sporu soudci nebo jejich příbuzní, u některých vykonávacích řízení, u případů, které musí být spojeny s jinými případy, a případů, kdy rozhodnutí nepředchází předvolání žalovaného. V těchto případech se nelze od územní příslušnosti odchýlit dohodou.

Od pravidel příslušnosti z hlediska věcné působnosti, hierarchie a výše částky, která je předmětem sporu, se nelze nikdy odchýlit na základě volného uvážení stran.

Soudní příslušnost založená na dohodě, pokud je přípustná, je stejně závazná jako příslušnost vyplývající ze zákona. Tato dohoda musí splňovat formální požadavky týkající se smlouvy, která je zdrojem daného závazku. V každém případě musí dohoda mít písemnou formu a musí specifikovat otázky, na které se vztahuje, a kritérium pro určení soudu, který bude příslušný.

V mezinárodním měřítku se strany mohou dohodnout, který soud bude příslušný k vyřešení určitého sporu nebo sporů, jež mohou vyplývat z určitého právního vztahu, souvisí-li daná věc s více než jedním právním řádem. Jedná se o soukromé dohody o soudní příslušnosti (pactos privativos e atributivos de jurisdição) (článek 94 občanského soudního řádu).

Určení soudní příslušnosti dohod může zahrnovat přiznání výlučné příslušnosti nebo pouze alternativní příslušnosti k příslušnosti portugalských soudů, pokud existuje. V případě pochybností se má za to, že příslušnost je výlučná.

Volba soudní příslušnosti je platná pouze v případě, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

  • spor se týká zcizitelných práv,
  • volbu příslušnosti umožňuje právo určeného soudu,
  • volba je odůvodněna vážným zájmem obou stran či jedné z nich, pokud pro druhou stranu neznamená vážné znevýhodnění,
  • předmět sporu nespadá do výlučné příslušnosti portugalských soudů,
  • volba je výsledkem písemné dohody nebo dohody potvrzené písemně, v níž musí být výslovně zmíněn příslušný soud.

Jak v případě dohodnuté soudní příslušnosti (vnitrostátní), tak v případě soukromých dohod o soudní příslušnosti (mezinárodních) se za písemnou dohodu považuje jakýkoli dokument, který je podepsán oběma stranami nebo který vyplývá z výměny dopisů, dálnopisů, telegramů či jiných komunikačních prostředků zanechávajících písemný doklad, bez ohledu na to, zda tyto dokumenty obsahují dohodu, nebo zda obsahují doložku odkazující na jinou písemnost, v níž je dohoda obsažena.

U pracovních soudů jsou dohody nebo doložky o vyloučení místní příslušnosti podle podmínek uvedených v zákoně absolutně neplatné (článek 19 zákona o pracovních soudech).

3 Pokud je dána příslušnost specializovaných soudů, jak zjistím, na který z nich se mám obrátit?

Jak již bylo uvedeno, v Portugalsku jsou specializovanými soudy prvního stupně ústřední soudní sekce u každého okresního soudu, místní soudní sekce pro občanskoprávní věci a soudy s rozšířenou působností.

Níže uvádíme věcnou příslušnost jednotlivých soudů, aby bylo zřejmé, na který z nich je třeba se obrátit v závislosti na předmětu sporu. Jak již bylo uvedeno, řízení je zpravidla zahájeno u soudů prvního stupně a vyšším soudům je postoupeno pouze v případě opravného prostředku.

Ústřední soudní sekce pro občanskoprávní věci (článek 117 zákona č. 62/2013):

  • občanská nalézací řízení obecné povahy týkající se hodnoty vyšší než 50 000 EUR,
  • výkon rozhodnutí v občanskoprávních věcech, jejichž předmět sporu má hodnotu vyšší než 50 000 EUR, v soudních obvodech, na které se nevztahuje příslušnost jiné soudní sekce nebo soudu,
  • řízení o předběžných opatřeních odpovídající žalobám spadajícím do příslušnosti dané soudní sekce,
  • řízení, výkony rozhodnutí a předběžná opatření, která by spadala do působnosti soudní sekce pro obchodní věci v obvodech, kde taková soudní sekce pro obchodní věci neexistuje,
  • dosud neukončené případy u místních soudních sekcí, u nichž došlo ke změně hodnoty, která je předmětem sporu, na částku v hodnotě 50 001 EUR nebo vyšší,
  • řízení týkající se výchovy nezletilého dítěte mimo oblasti spadající do příslušnosti soudů pro rodinné záležitosti a mladistvé,
  • nalézací řízení obecné povahy týkající se hodnoty 50 001 EUR nebo nižší spadající do věcné příslušnosti Námořního soudu v soudních obvodech, které nespadají do územní příslušnosti Námořního soudu.

Ústřední soudní sekce pro rodinné záležitosti a mladistvé

(Osobní stav jednotlivců a rodiny) (článek 122 zákona č. 62/2013):

  • nesporná řízení mezi manželi,
  • nesporná řízení v oblasti nesezdaného soužití nebo ve vztahu k osobám, které spolu žijí ve společné domácnosti,
  • návrhy na rozluku a rozvod manželství,
  • žaloby na prohlášení zákonného sňatku za neplatný nebo na jeho zrušení,
  • soudní prohlášení dobré víry manžela/manželky v případě, že je domnělé manželství prohlášeno za neplatné,
  • žaloby o výživné a vymáhání výživného mezi manželi nebo bývalými manželi,
  • jiná řízení týkající se osobního stavu jednotlivců nebo rodiny,
  • žaloby v oblasti příslušnosti soudů v případě řízení o soupisu majetku zahájeného v důsledku rozluky, rozvodu, prohlášení zákonného sňatku za neplatný nebo jeho zrušení, jakož i zvláštní případy týkající se rozdělení společného jmění, na které se vztahují pravidla uvedených řízení.

(Nezletilé a zletilé děti) (článek 123 zákona č. 62/2013):

  • zřizování opatrovnictví a správy majetku,
  • jmenování osoby, která bude jednat jménem nezletilého dítěte, a ustanovení opatrovníka (curador-geral), který bude moci mimosoudně zastupovat nezletilé dítě, s výhradou rodičovské odpovědnosti,
  • povolování osvojení,
  • rozhodování o výkonu rodičovské odpovědnosti a projednávání otázek, které s ním souvisejí,
  • stanovení výše plateb výživného pro nezletilé děti a zletilé nebo osamostatněné děti, kterým bylo výživné stanoveno soudním rozhodnutím jakožto nezletilým,
  • vedení příslušného vykonávacího řízení u výživného,
  • rozhodnutí o svěření nezletilých dětí do péče před osvojením (confiança judicial de menores),
  • nařízení opatření týkajících se umístění osoby vybrané k osvojení, případně k umístění do instituce s výhledem na budoucí osvojení,
  • ustavení trvalé pěstounské péče (apadrinhamento civil) a rušení takových rozhodnutí,
  • zmocnění právního zástupce nezletilých dětí k provádění určitých úkonů, k potvrzování úkonů, které byly provedeny bez zmocnění, a k přijímání opatření týkajících se přijímání darů,
  • rozhodování o kauci (caução), kterou jsou rodiče povinni složit ve prospěch nezletilých dětí,
  • nařizování úplného nebo částečného zákazu výkonu rodičovské odpovědnosti a omezování jejího výkonu,
  • určování mateřství a otcovství z vlastního podnětu a projednávání námitek a přezkum mateřství a otcovství,
  • v případě neshody rodičů rozhodování o jménu a příjmeních nezletilého dítěte,
  • v případě opatrovnictví nebo správy majetku určování výše odměny opatrovníka nebo správce, projednávání věcí týkajících se odvolání, propuštění nebo nahrazení opatrovníka, správce nebo člena rodinné rady (conselho de família), požadování a posuzování účetnictví, povolování nahrazení soudní zástavy (hipoteca legal) a rozhodování o navýšení a nahrazení poskytnuté kauce a jmenování zvláštního opatrovníka, který zastupuje nezletilé dítě mimosoudně,
  • jmenování zvláštního opatrovníka za účelem zastupování nezletilého dítěte ve věcech opatrovnictví,
  • úprava, rušení a přezkoumání osvojení, požadování a posouzení účetnictví osvojitele a stanovení výše příjmu nezbytného pro výživu osvojence,
  • rozhodování o navýšení nebo nahrazení kauce poskytnuté ve prospěch nezletilých dětí,
  • požadování a posouzení účetnictví, které by měli předložit rodiče,
  • projednávání ostatních záležitostí v řízeních uvedených v předchozím odstavci,
  • přezkum rozhodnutí jiných subjektů v případech, kdy zákon těmto subjektům vyhrazuje některou z pravomocí uvedených v předchozích šesti bodech.

(Opatrovnictví nezletilých v oblasti vzdělávání a ochrany) (článek 124 zákona č. 62/2013):

  • příprava, posouzení a rozhodování týkající se řízení souvisejícího s výchovou nezletilého dítěte,
  • uplatňování opatření v oblasti výchovy nezletilého dítěte a sledování jejich dodržování v případě, že se dítě nebo mladý člověk nachází v rizikové situaci a není důvod k zásahu komise pro ochranu dětí,
  • provádění soudních aktů týkajících se šetření ve věci výchovného opatrovnictví (inquérito tutelar educativo),
  • posuzování skutků, které se podle práva považují za trestný čin, kterých se dopustí nezletilé dítě ve věku 12 až 16 let, s cílem uplatnit opatření v oblasti opatrovnictví,
  • provádění a přezkum opatření v oblasti opatrovnictví,
  • prohlášení opatření v oblasti opatrovnictví za ukončená nebo zrušená,
  • projednávání opravných prostředků proti veškerým rozhodnutím uplatňujícím disciplinární opatření na nezletilé osoby, kterým bylo uloženo ochranné opatření.

Poznámka

Příslušnost ústředních soudních sekcí pro rodinné záležitosti a mladistvé ve vztahu k výchovnému a ochrannému opatrovnictví zaniká, pokud: je v trestním řízení za trestný čin spáchaný nezletilou osobou ve věku 16 až 18 let vynesen pravomocný rozsudek, jímž je uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, případně pokud nezletilá osoba dosáhne 18 let před datem vydání rozhodnutí v prvním stupni.

Ústřední soudní sekce pro pracovněprávní věci

(občanskoprávní věci) (článek 126 zákona č. 62/2013):

  • věci související se zrušením a výkladem aktů upravujících kolektivní pracovní podmínky, které nemají administrativní povahu,
  • věci vyplývající ze vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a vztahů navázaných za účelem uzavření pracovní smlouvy,
  • věci související s pracovními úrazy a nemocemi z povolání,
  • věci týkající se ošetřování, nemocniční péče, podávání léků během poskytování klinických služeb, protetických nebo ortopedických pomůcek nebo jiných služeb poskytnutých nebo zaplacených ve prospěch poškozených pracovními úrazy nebo nemocemi z povolání,
  • žaloby na zrušení aktů a smluv podepsaných odpovědnými osobami za účelem zbavení se odpovědnosti za plnění povinností vyplývajících z uplatňování odborových nebo pracovněprávních předpisů,
  • věci vyplývající ze smluv považovaných podle právních předpisů za rovnocenné pracovním smlouvám,
  • věci vyplývající ze smluv o učňovském výcviku a stážích,
  • otázky týkající se pracovníků zaměstnávaných týmž subjektem, pokud jde o práva a povinnosti, které vyplývají z úkonů provedených společně v rámci pracovních vztahů nebo které vyplývají z protiprávního úkonu provedeného některým z nich během plnění povinností nebo z důvodu jejich plnění, v tomto ohledu jsou pro otázky občanskoprávní odpovědnosti spojené s trestní odpovědností příslušné trestní soudy,
  • otázky vznikající mezi institucemi sociálního zabezpečení nebo institucemi zabývajícími se rodinnými dávkami a příjemci, pokud jde o práva, pravomoci a povinnosti kterékoli z těchto stran daných právními a regulačními předpisy, není tím dotčena příslušnost správních soudů a soudů, které řeší daňové záležitosti,
  • otázky vzniklé mezi odborovými organizacemi a členy nebo osobami jimi zastupovanými nebo osobami, které jsou dotčené jejich rozhodnutími, v souvislosti se zákonnými, regulačními nebo zákonem stanovenými právy, pravomocemi a povinnostmi kterékoli z těchto stran,
  • návrhy na likvidaci a dělení majetku institucí sociálního zabezpečení nebo odborových organizací, pokud tomu nebrání právní předpisy,
  • otázky vzniklé mezi institucemi sociálního zabezpečení nebo odborovými organizacemi v souvislosti s existencí, rozsahem nebo povahou zákonných, regulačních nebo statutárních pravomocí nebo povinností jedné z těchto stran, které mohou ovlivnit druhou stranu,
  • výkon rozhodnutí založený na jejich rozhodnutích nebo na jiných příkazech k výkonu rozhodnutí, aniž by tím byla dotčena příslušnost jiných soudů,
  • otázky, které vyvstanou mezi stranami pracovněprávního vztahu nebo mezi kteroukoli z těchto stran a třetí stranou, pokud vyplývají ze vztahů souvisejících s pracovním poměrem a je-li návrh předložen společně s jiným návrhem, pro nějž je daná soudní sekce pro pracovněprávní věci přímo příslušná,
  • otázky týkající se protinávrhů spojených s danou žalobou v souladu s tím, co je uvedeno v předchozím bodě, s výjimkou případu odškodnění, pro které není takové spojení vyžadováno,
  • občanské věci týkající se stávek,
  • záležitosti mezi zaměstnaneckými výbory a příslušnými koordinačními výbory, společností nebo jejími zaměstnanci,
  • veškeré věci, které se týkají kontroly zákonnosti založení společnosti, stanov společnosti (včetně jejich změn), fungování a uzavírání odborových sdružení, sdružení zaměstnavatelů a výborů zaměstnanců,
  • další záležitosti stanovené právními předpisy.

(Pokud jde o správní přestupky)

  • Projednávání odvolání proti rozhodnutím správních orgánů v řízeních o správním přestupku ve věcech týkajících se pracovněprávních věcí a záležitostí sociálního zabezpečení.

Ústřední soudní sekce pro obchodní věci (článek 128 zákona č. 62/2013):

  • insolvenční řízení a zvláštní řízení o obnově společnosti,
  • řízení o prohlášení neexistence, neplatnosti a zrušení zakládacích smluv společnosti,
  • řízení týkající se výkonu práv ve společnosti,
  • řízení o pozastavení účinnosti a zrušení rozhodnutí společnosti,
  • řízení o soudní likvidaci společností,
  • řízení o likvidaci evropské akciové společnosti,
  • řízení o zrušení holdingových společností,
  • řízení uvedená v zákoně o obchodním rejstříku,
  • řízení o likvidaci úvěrové instituce nebo finanční společnosti,
  • související záležitosti, spojená řízení a výkon rozhodnutí v řízeních a případech uvedených v předchozích bodech,
  • opravné prostředky proti rozhodnutím přijatým úředníky obchodního rejstříku,
  • opravné prostředky proti rozhodnutím vydaným těmito úředníky v rámci správních řízení o likvidaci obchodních společností.

Ústřední soudní sekce pro výkon rozhodnutí (Juízos centrais de execução) (článek 129 zákona č. 62/2013):

  • výkon rozhodnutí v občanskoprávním řízení s výjimkou: příslušnosti přiznané Soudu pro otázky duševního vlastnictví, Soudu pro hospodářskou soutěž, regulaci a dohled, Námořnímu soudu, soudním sekcím pro rodinné záležitosti a mladistvé, soudním sekcím pro pracovněprávní věci, soudním sekcím pro obchodní záležitosti, jakož i výkon rozsudků vynesených soudní sekcí pro trestní věci, které podle trestního řízení nemohou být předloženy soudní sekci pro občanskoprávní věci.

SOUDY S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

Soud pro otázky duševního vlastnictví (Tribunal da propriedade intelectual) (článek 111 zákona č. 62/2013):

  • řízení týkající se autorských práv a souvisejících práv,
  • řízení týkající se průmyslového vlastnictví,
  • řízení o stanovení neplatnosti a zrušení podle zákona o průmyslovém vlastnictví,
  • odvolání proti rozhodnutím Národního úřadu pro průmyslové vlastnictví (Instituto Nacional da Propriedade Industrial, I. P.), jimiž se: udělují nebo zamítají veškerá práva týkající se průmyslového vlastnictví nebo převodů, licencí nebo prohlášení o zastaralosti, případně taková, jejichž předmětem jsou žaloby, které ovlivňují, upravují nebo zrušují práva průmyslového vlastnictví,
  • odvolání a přezkum rozhodnutí nebo jakýchkoli jiných opatření, která lze právně napadnout a která přijal Národní úřad pro průmyslové vlastnictví (Instituto Nacional da Propriedade Industrial, I. P.) v řízení o správním přestupku,
  • nalézací řízení, které je zaměřeno na názvy internetových domén,
  • odvolání proti rozhodnutím Nadace pro národní vědeckotechnické výpočty (Fundação para a Computação Científica Nacional) jakožto orgánu odpovědného za registraci názvů domén s koncovkou .PT, který registruje, zamítá registraci nebo ruší názvy domén s koncovkou .PT,
  • řízení, která jsou zaměřena na názvy společností nebo obchodní jména,
  • odvolání proti rozhodnutím Úřadu pro rejstříky a notářství (Instituto dos Registos e do Notariado, I. P.) ohledně přípustnosti názvů společností a obchodních jmen podle zákonem stanovených pravidel Národního rejstříku právnických osob (Registo Nacional de Pessoas Colectivas),
  • řízení zaměřená na nekalou soutěž v oblasti průmyslového vlastnictví,
  • opatření k získávání a uchovávání důkazů a poskytování informací, pokud je to nezbytné z hlediska ochrany práv duševního vlastnictví a autorských práv,
  • související záležitosti, spojená řízení a výkon rozhodnutí v řízeních a odvoláních uvedených v předchozích bodech.

(Soud pro hospodářskou soutěž, regulaci a dohled)(Tribunal da concorrência, regulação e supervisão) (článek 112 zákona č. 62/2013):

  • odvolání, přezkum a výkon rozhodnutí, příkazů a jiných opatření v řízení o správním přestupku, proti kterým lze podat opravný prostředek a které vydal:
    • Úřad pro hospodářskou soutěž,
    • Národní komunikační úřad,
    • Banka Portugalska,
    • Komise pro obchodování s cennými papíry,
    • Úřad pro regulaci sdělovacích prostředků,
    • Portugalský pojišťovací institut,
    • jiné nezávislé správní orgány s regulačními a dozorčími funkcemi,
    • odvolání, přezkum a výkon:
      • rozhodnutí úřadu pro hospodářskou soutěž vynesených ve správním řízení podle právních předpisů o hospodářské soutěži,
      • ministerského rozhodnutí, které výjimečně povoluje spojení mezi společnostmi, jež orgán pro hospodářskou soutěž svým rozhodnutím zakázal,
      • jiných rozhodnutí úřadu pro hospodářskou soutěž, která umožňují opravný prostředek podle právních předpisů o hospodářské soutěži,
      • souvisejících záležitostí, spojených řízení a výkonu rozhodnutí v řízeních o opravných prostředcích, případech, žalobách a přezkumech uvedených v předchozích bodech.

Námořní soud (Tribunal marítimo) (článek 113 zákona č. 62/2013):

  • náhrady škody způsobené loděmi, čluny a jinými plovoucími zařízeními a škody na nich vzniklé nebo vyplývající z jejich námořního využití v obecném právním smyslu,
  • věci, které se týkají smluv o výstavbě, opravě, koupi a prodeji lodí, člunů a jiných plovoucích zařízení, pokud jsou určeny k námořnímu využití,
  • věci, které se týkají smluv o námořní přepravě nebo smluv o kombinované či multimodální dopravě,
  • věci, které se týkají smluv o přepravě po řekách nebo kanálech v mezích oblastí příslušnosti námořních soudů ve vnitrozemských vodních cestách a příslušných řečišť a břehů, které jsou definovány zákonem,
  • věci, které se týkají smluv o námořním využití lodí, člunů a jiných plovoucích zařízení, konkrétně smluv o nájmu a finančním pronájmu,
  • věci, které se týkají smluv o pojištění lodí, člunů a jiných plovoucích zařízení určených pro námořní využití a jejich nákladu,
  • věci, které se týkají zástavních a zadržovacích práv k lodím a člunům a jakýchkoli věcných záruk vztahujících se na plovoucí zařízení a jejich náklad,
  • zvláštní řízení týkající se lodí, člunů a jiných plovoucích zařízení a jejich nákladu,
  • řízení o předběžných opatřeních vztahujících se na lodě, čluny a jiná plovoucí zařízení, jejich náklad, hotovost a jiný majetek náležející lodím, člunům a jiným plovoucím zařízením a rovněž předběžné žádosti podané správcům přístavu za účelem zabránění odplutí plavidel, na něž se tato opatření vztahují,
  • věci, které se týkají velkých nebo zvláštních havárií, včetně škod způsobených jiným plovoucím zařízením určeným pro námořní využití,
  • věci, které se týkají pomoci a záchrany na moři,
  • věci, které se týkají smluv o tažení a řízení plavidel,
  • věci, které se týkají odstranění trosek,
  • občanskoprávní odpovědnost za znečištění moře a jiných vod spadajících do příslušnosti soudu,
  • použití, ztráta, nález nebo přivlastnění přístrojů nebo zařízení k rybolovu nebo sběru mořských plodů, měkkýšů a mořských rostlin, kotev, navijáků, vybavení, zásob a jiných předmětů určených k plavbě nebo rybolovu a rovněž škody způsobené na těchto předmětech nebo těmito předměty,
  • škody způsobené ve veřejné námořní oblasti,
  • vlastnictví a držba předmětů pocházejících z moře nebo zbytků, které leží na mořském dně nebo které pocházejí z vnitrozemských vod nebo se mohou v těchto vodách nacházet, pokud spadají pod námořní zájem,
  • zabavení,
  • veškeré obecné otázky související s obchodním námořním právem,
  • opravné prostředky proti rozhodnutím správce přístavu vydaným ve správním řízení o námořních přestupcích,
  • související záležitosti, spojená řízení a výkon rozhodnutí v řízeních a případech uvedených v předchozích bodech.

SOUDY VYŠŠÍ INSTANCE

Odvolací soudy (článek 67 zákona č. 62/2013):

Ve druhém stupni odvolací soudy zahrnují sekce pro občanskoprávní věci, pro trestní věci a pro sociální věci, rodinné záležitosti a mladistvé, pro obchodní věci, pro duševní vlastnictví a pro hospodářskou soutěž, regulaci a dohled. Vytvoření sekcí pro sociální věci, rodinné záležitosti a mladistvé, pro obchodní věci, pro otázky duševního vlastnictví a pro věci hospodářské soutěže, regulace a dohledu však závisí na objemu a složitosti dané služby.

Nejvyšší soud (Supremo Tribunal de Justiça) (článek 47 zákona č. 62/2013):

Nejvyšší soud v posledním stupni zahrnuje sekce pro občanskoprávní věci, pro trestní věci a pro sociální věci.

Příslušné právní předpisy

Občanský soudní řád

zákon č. 62/2013

zákon o pracovních soudech

zákon o insolvenci a ozdravení podniků

Upozornění

Informace uvedené v tomto informačním přehledu nejsou pro kontaktní místa, soudy ani jiné subjekty a úřady závazné. Je třeba rovněž sledovat platné právní texty a jejich následné změny.

Poslední aktualizace: 25/01/2022

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.